číslo jednací: 12688/2023/500
spisová značka: S0101/2023/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 2. 2023 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, IČO 47813750, se sídlem Olomoucká 470/86, 746 01 Opava,

ve věci možného porušení pravidla stanoveného v § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona v návaznosti na zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona při zadávání veřejné zakázky „Výstavba nadzemních koridorů ve Slezské nemocnici v Opavě, p.o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-024415, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto

I.

Zadavatel – Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, IČO 47813750, se sídlem Olomoucká 470/86, 746 01 Opava – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Výstavba nadzemních koridorů ve Slezské nemocnici v Opavě, p.o.“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-024415, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona tím, že v rámci vymezení kritérií technické kvalifikace v čl. 7.4.2 písm. c) zadávací dokumentace ze dne 21. 6. 2022 požadoval u osoby stavbyvedoucího zkušenost se stavbami, jejichž předmětem plnění nebo součástí plnění byla výstavba pilotů, ačkoliv předmětná stavba koridorů měl být v souladu s projektovou dokumentací založena na základových patkách či základových pásech, tj. aniž by uvedený požadavek byl odůvodněn objektivními skutečnostmi vyplývajícími z předmětu veřejné zakázky, resp. povahou prováděných prací, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky a tímto svým postupem vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a mohl tak omezit účast dodavatelů v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku, a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona.

II.

Zadavatel – Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, IČO 47813750, se sídlem Olomoucká 470/86, 746 01 Opava – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Výstavba nadzemních koridorů ve Slezské nemocnici v Opavě, p.o.“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-024415, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona tím, že v rámci vymezení kritérií technické kvalifikace v čl. 7.4.3 písm. a) zadávací dokumentace ze dne 21. 6. 2022 požadoval, aby první stavbyvedoucí disponoval mj. vysokoškolským vzděláním stavebního směru, ačkoliv pro uvedenou pozici by – i s ohledem na další požadované členy realizačního týmu – dostačovalo vzdělání středoškolské, tj. aniž by uvedený požadavek byl odůvodněn objektivními skutečnostmi vyplývajícími z předmětu veřejné zakázky, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky a tímto svým postupem vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a mohl tak omezit účast dodavatelů v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku, a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, IČO 47813750, se sídlem Olomoucká 470/86, 746 01 Opava – uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výstavba nadzemních koridorů ve Slezské nemocnici v Opavě, p.o.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-024415, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Zadavateli – Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, IČO 47813750, se sídlem Olomoucká 470/86, 746 01 Opava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0101/2023/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Výstavba nadzemních koridorů ve Slezské nemocnici v Opavě, p.o.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-024415, ve znění pozdějších oprav.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, IČO 47813750, se sídlem Olomoucká 470/86, 746 01 Opava – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, IČO 47813750, se sídlem Olomoucká 470/86, 746 01 Opava (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 23. 6. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výstavba nadzemních koridorů ve Slezské nemocnici v Opavě, p.o.“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-024415, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Podle čl. 3 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, Svazek 1 – Podmínky kvalifikace a podmínky a požadavky na zpracování nabídky ze dne 21. 6. 2022 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem zakázky „výstavba nadzemních koridorů v areálu Slezské nemocnice v Opavě, p.o.

Nadzemní koridor je navržen jako nový objekt. Lehký prosklený tubus s nosnou ocelovou konstrukcí je veden v úrovni 2. NP propojovaných objektů, ve výšce cca 4,30 m nad stávajícím terénem. Bohaté prosklení hmoty koridoru zajistí průhledy na historické objekty nemocnice a průhledy do bohaté parkové zeleně. Optické snížení hmoty tubusu bude podpořeno zvýrazněním horizontálního členění obvodových stěn koridoru. (…).

Veřejná zakázka bude realizovaná v rozsahu a způsobem dle projektové dokumentace zpracované CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., Kafkova 1064/12, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava – zhotovitel projektové dokumentace.

Podrobný rozsah stavebních a montážních prací a souvisejících dodávek, které požaduje zadavatel realizovat, je podrobně specifikován v projektové dokumentaci (příloha č. 2 Svazku 1) a v soupisu stavebních prací, dodávek a služeb (příloha č. 3 Svazku 1) a ve Svazku 2 – Obchodní podmínky. (…)

Celková předpokládaná hodnota zakázky (dle PD): 122 mil. Kč bez DPH.“

II.              POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 18. 1. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

4.             Dne 19. 1. 2023 Úřad požádal zadavatele o zaslání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k obsahu podnětu. Dne 25. 1. 2023 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podnětu z téhož dne a část dokumentace o zadávacím řízení. Dne 26. 1. 2023 Úřad od zadavatele obdržel zbylou část dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 1. 2023

5.             Zadavatel ve svém vyjádření předně uvádí, že námitky stěžovatele Rezidenční bydlení Otrokovice a.s., IČO 08797820, se sídlem Bartošova 5532, 760 01 Zlín (dále jen „stěžovatel“) ze dne 20. 12. 2022 (dále jen „námitky stěžovatele“), který je pisatelem podnětu, nebyly podány elektronickou písemnou formou, nýbrž pouze listinnou písemnou formou osobně na podatelnu zadavatele. Zadavatel je tedy přesvědčen, že na podané námitky Stěžovatele ze dne 20. 12. 2022 je nutno nahlížet jako by nebyly podány a Stěžovatel nebyl tedy oprávněn v návaznosti na ustanovení § 258 odst. 2 zákona ani podat podnět k zahájení řízení z moci úřední.

6.             Zadavatel dále upozorňuje Úřad, že stěžovatel do zadávacího řízení nepodal nabídku, že (na základě informací z veřejně dostupných zdrojů) nedisponuje dostatečným personálním zázemím a nevykazuje žádný obrat, a rovněž zadavatel vyjadřuje pochybnost, zda stěžovatel vůbec chtěl podat do zadávacího řízení nabídku, resp. zda jeho úmyslem nebylo pouze zrušení zadávacího řízení.

 III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

7.         Po přezkoumání obdržené dokumentace o zadávacím řízení a na základě vlastních zjištění získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky neporušil pravidlo stanovené v § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona v návaznosti na zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v rámci vymezení kritérií technické kvalifikace (1) v čl. 7.4.2 písm. c) zadávací dokumentace požadoval u osoby stavbyvedoucího zkušenost se stavbami, jejichž předmětem plnění nebo součástí plnění byla výstavba pilotů, ačkoliv předmětná stavba koridorů měla být v souladu s projektovou dokumentací založena na základových patkách či základových pásech, a dále (2) v čl. 7.4.3 písm. a) zadávací dokumentace požadoval, aby první stavbyvedoucí disponoval mj. vysokoškolským vzděláním stavebního směru, ačkoliv pro uvedenou pozici by – i s ohledem na další požadované členy realizačního týmu – dostačovalo vzdělání středoškolské, tj. aniž by uvedené požadavky byly odůvodněny objektivními skutečnostmi vyplývajícími z předmětu veřejné zakázky, resp. z povahy realizovaných prací, a tedy zda zadavatel nevymezil minimální úroveň pro splnění uvedených kritérií kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, a tímto svým postupem nevytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a zda tak nemohl omezit okruh potenciálních dodavatelů.

8.             Úřad proto zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0101/2023/VZ.

9.             Účastníkem správního řízení je podle § 256 zákona zadavatel.

10.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem ze dne 10. 2. 2023, ve kterém zadavatele seznámil se svými pochybnostmi.

11.         Dnem 10. 2. 2023, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 249 zákona zahájeno správní řízení z moci úřední.

12.         Usnesením ze dne 10. 2. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, a dále lhůtu k podání informace Úřadu o dalších  úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

13.         Dne 20. 2. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém k Úřadem uváděným pochybnostem v obecné rovině uvádí, že v souladu s četnou rozhodovací praxí musí být úroveň diskriminace výrazně vyšší a jinak směřovaná, než jak je tomu v tomto případě. Zadavatel je toho názoru, že úkolem Úřadu není potírat přísné kvalifikační požadavky zadavatele, ale pouze ty, které jsou zjevně nepřiměřené, tedy musí se skutečně jednat o na první pohled rozeznatelnou disproporci mezi kritériem a předmětem veřejné zakázky. 

14.         Usnesením ze dne 22. 2. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

15.         Dne 1. 3. 2022 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 1. 3. 2023

16.         Zadavatel předně uvádí, že k zahájení nyní vedeného správního řízení vůbec nemělo dojít, neboť podnět, jenž inicioval jeho zahájení, neměl být Úřadem vůbec projednán, a to z důvodu, že předmětný podnět byl podán toliko v listinné formě na podatelnu zadavatele, ačkoliv v § 211 odst. 3 zákona je stanovena povinná elektronická forma podání. Dle názoru zadavatele, pokud důsledkem podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele v listinné podobě je skutečnost, že se na takový návrh pohlíží, jako by vůbec nebyl podán, pak uvedené musí platit i v případě podání námitek v listinné podobě, neboť pro jakoukoli distinkci mezi formálními požadavky na námitky a formálními požadavky na návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele není dle zadavatele v zákonné právní úpravě důvod. 

17.         Zadavatel je přesvědčen, že jemu vytýkaná kritéria technické kvalifikace nepřekračují běžné požadavky uplatňované při zadávání podobně nákladných a náročných stavebních veřejných zakázek. Dle zadavatele se jedná o podmínky, které nemohou být považovány za excesivní, resp. nepřípustné, jelikož mají přímý vztah k předmětu veřejné zakázky a na relevantním trhu nejsou ničím neobvyklým, byť se na první pohled mohou jevit přísně. Zadavatel v této souvislosti podotýká, že Úřad nevyvinul žádnou aktivitu, aby se pokusil ověřit tvrzení zadavatele či aby se pokusil prokázat, že předmětná kritéria skutečně nemohou ve světle relevantní rozhodovací praxe obstát.

18.         K požadavku na zkušenost stavbyvedoucího se stavbami, jejichž součástí předmětu plnění byla výstavba pilotů, zadavatel uvádí, že nelze pouze na základě vymezení v projektové dokumentaci veřejné zakázky dospět k závěru, že uvedený požadavek neodpovídá předmětu veřejné zakázky. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že podkladem pro projektovou dokumentaci stavby bylo hned několik geologických studií a průzkumů, neboť podloží v areálu nemocnice je nesmírně složité. S ohledem na tyto vstupní informace dospěl projekční tým k závěru, že zakládání bude projektováno jako patkové, nicméně vzhledem k poměrně značné statické složitosti stavby a rovněž s ohledem na složitější geologické poměry ve spojení se značnou plochou pro zakládání bude vhodnější získat pro odborné vedení stavby osobu se zkušenostmi v oblasti složitějších postupů zakládání a zároveň osobu, která bude schopna zajistit i odborné vedení hlubinného zakládání, pokud by se v rámci výstavby objevila potřeba způsob zakládání změnit právě v důsledku obtížně předpokládatelných geologických poměrů v areálu nemocnice. Zadavatel dále uvádí, že problematické podloží se v areálu projevuje neustále, naposledy na konci roku 2022 v souvislosti s realizací veřejné zakázky malého rozsahu „Parkoviště před pavilonem A“, v rámci které nastala potřeba zásadních změn konstrukčních vrstev zpevněných ploch oproti projektovanému řešení, a to teprve v návaznosti na zátěžová měření provedená po odstranění svrchní části ornice, při kterých bylo zjištěno, že podloží není únosné, jak bylo předpokládáno v projektové dokumentaci. Zadavatel v této souvislosti konstatuje, že předmětné kritérium technické kvalifikace má nepopiratelný přímý vztah k předmětu veřejné zakázky, neboť reaguje na problematické geologické podloží v místě zakládání, na složitost a statickou specifičnost stavby i na potenciální potřebu hlubinného zakládání v místech se změněnými geologickými poměry, nelze jej tedy označit za excesivní a jasně vybočující z oprávněných potřeb dané zakázky. Zadavatel upozorňuje, že je to právě on, kdo má nejlepší znalost předmětu veřejné zakázky, a kdo tedy specifičnost stavby i problematičnost geologických poměrů promítnul do přísnějšího požadavku na odbornou způsobilost stavbyvedoucího. Zadavatel rovněž podotýká, že hlubinné (pilotové) zakládání je relativně běžným postupem u těžších staveb a na relevantním trhu nepochybně uvedené kritérium technické kvalifikace splní valná většina dodavatelů, přičemž podotýká, že pozici stavbyvedoucího může zastávat rovněž poddodavatel. O bezproblémovosti uvedeného kritéria dle zadavatele svědčí i to, že se zadavateli podařilo získat dostatečný počet dodavatelů, kteří do zadávacího řízení podali nabídku a sporné kritérium technické kvalifikace splnili.

19.         V souvislosti s požadavkem na vysokoškolské vzdělání stavebního směru hlavního stavbyvedoucího zadavatel uvádí, že uvedené kritérium považuje v případě náročnějších staveb za naprosto běžné a obvyklé, nikoliv zjevně nepřiměřené. Zadavatel upozorňuje, že stavba vyžaduje značnou míru odbornosti v oblasti statiky a dynamiky staveb, přičemž se nachází na značné ploše v areálu aktivní nemocnice, proto je na místě, aby na hlavního stavbyvedoucího byly kladeny vysoké nároky stran jeho odbornosti a připravenosti. Zadavatel si je vědom toho, že právní předpisy umožňují, aby odborné vedení stavby zajistil autorizovaný technik bez vysokoškolského vzdělání, nicméně požadavky technické kvalifikace nemusejí odpovídat jen minimálním standardům vyžadovaným předpisy. Jejich úkolem je zajistit dostatečnou odbornost, zkušenost a vyspělost realizačního týmu, nikoli jen to, aby kvalifikace odborného týmu odpovídala výslovným minimálním zákonným požadavkům. Ze závěrů rozhodovací praxe zadavatel dovozuje, že požadavek na vysokoškolské vzdělání stavebního směru u hlavního stavbyvedoucího nemusí být zadavatelem precizně odůvodňován. Vzhledem k tomu, že uvedený požadavek nečiní na relevantním trhu nejmenší problém, nemůže být považován za zjevně nepřiměřený už jen z toho důvodu, že vysokoškolské vzdělání, kterému společnost (včetně té odborné) přisuzuje v oboru důležitost, je nepochybně relevantní požadavek u hlavního stavbyvedoucího, tj. nejdůležitějšího člena realizačního týmu na natolik specifické stavbě, jako je šetřená veřejná zakázka, přičemž nehraje sebemenší roli, zda je takový požadavek objektivně nutný či nikoli z hlediska právních předpisů.

20.         Závěrem zadavatel Úřadu navrhuje, aby ještě před vydáním rozhodnutí ověřil vše výše uvedené, rozšířil podklady rozhodnutí o zadavatelem zaslané podklady a případná další odborná vyjádření či výslechy svědků, které budou referovat o pravdivosti zadavatelových tvrzení.

 IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

21.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto přistoupil ke zrušení zadávacího řízení. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K námitce, že podnět neměl být vyřizován

22.         Úřad před samotným posouzením zákonnosti zadavatelem stanovených zadávacích podmínek považuje za nezbytné se nejprve vyjádřit k námitce zadavatele, že podnět, který inicioval zahájení správního řízení, neměl být vyřízen, jelikož námitky, které podnětu předcházely, byly v rozporu s § 211 odst. 3 zákona podány pouze v listinné podobě, resp. že nyní vedené správní řízení z moci úřední vůbec nemělo být zahájeno.

23.         Z dikce ustanovení § 258 odst. 2 zákona vyplývá, že podnět k zahájení správního řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, Úřad nevyřizuje.  Úřad v této souvislosti konstatuje, že účelem uvedené právní konstrukce je zajistit, aby dodavatelé, kteří mají za to, že zadavatel postupuje v rozporu se zákonem, sdělili tento svůj – patřičně odůvodněný – názor formou námitek primárně zadavateli, který tak získá možnost svůj postup buď flexibilně změnit (provést opatření k nápravě), nebo naopak patřičně odůvodnit a obhájit. Podání podnětu (či návrhu) k Úřadu má být pro dodavatele až sekundární možností, jak se domoci nápravy, která má nastupovat až poté, co na jeho argumentaci nereflektoval sám zadavatel.

24.         V šetřeném případě stěžovatel odůvodněné námitky proti zadávacím podmínkám ve lhůtě pro podání nabídek zadavateli podal a zadavatel tyto námitky věcně vyřídil, Úřad tak má za to, smyslu a účelu ustanovení § 258 odst. 2 zákona bylo dosaženo.

25.         Úřad v této souvislosti podotýká, že vztah mezi zadavatelem a navrhovatelem je vztahem primárně soukromoprávním (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 64/2011-41 ze dne 3. 1. 2013), proto se pro posouzení zadavatelem rozporované skutečnosti týkající se podání námitek stěžovatelem použije zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), neboť uvedený předpis je dle svého ustanovení § 9 odst. 2 věty první obecným předpisem pro oblast soukromoprávních vztahů. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. S přihlédnutím k výše uvedenému, tj. k účelu a smyslu institutu námitek v kontextu s podáním podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední se nicméně Úřad nedomnívá, že by smysl a účel zákona vyžadoval, aby na námitky podané stěžovatelem v listinné podobě (tedy v rozporu s § 211 odst. 3 zákona) bylo za uvedených skutkových okolností hleděno jako na neplatné.

26.         Pro úplnost pak Úřad doplňuje, že zákonný podklad pro vedení správního řízení z moci úřední vyplývá přímo z právních předpisů (srov. § 2 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, § 248 odst. 1 a § 249 zákona). V souladu s právními předpisy a zásadou legality v rozsahu svěřené pravomoci je tak Úřad povinen vykonávat svou činnost ex officio vždy, když nastane skutečnost předvídaná zákonem, a to bez ohledu na způsob, jakým se o této skutečnosti dozví (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 586/02 ze dne 8. 10. 2002 a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019, bod 47). V řízení z moci úřední pak Úřad jedná v rozsahu svěřené pravomoci vždy samostatně, na základě vlastních zjištění a existence důvodného podezření, že postup zadavatele odporuje zákonu, a to bez ohledu na způsob, jakým příslušné skutečnosti svědčící pro nezákonný postup zadavatele zjistí. Za daných okolností je tak zcela nerozhodné, zda se Úřad o možném nezákonném postupu zadavatele dozvěděl na základě podnětu, neoprávněného návrhu, z vlastní činnosti či jiným vhodným způsobem. Skutečnost, že Úřad před zahájením správního řízení vycházel též ze skutečností uvedených v podnětu, se nijak nedotýká zákonnosti nyní vedeného správního řízení z moci úřední, neboť Úřad je oprávněn zahájit správní řízení z moci úřední podle § 249 zákona i bez podnětu (blíže viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-36256/2020/321/ZSř ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0183/2020/VZ).

27.         S ohledem na výše uvedené proto Úřad považuje námitku zadavatele, že správní řízení z moci úřední nemělo být vůbec zahájeno, za nedůvodnou.

Relevantní ustanovení právních předpisů

28.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

29.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

30.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

31.         Podle § 52 písm. b) zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1.    jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

2.    u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3.    ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

32.         Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

33.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)      která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)      minimální úroveň pro jejich splnění.

34.         Podle § 79 odst. 1 věty první zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

35.         Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

36.         Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

37.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

38.         Podle § 134 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), se osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu označuje dále jako stavbyvedoucí.

39.         Podle § 153 odst. 1 stavebního zákona je stavbyvedoucí povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 stavebního zákona), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

40.         Podle § 153 odst. 2 stavebního zákona je stavbyvedoucí dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

41.         Podle § 158 odst. 1 stavebního zákona vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 citovaného ustanovení stavebního zákona, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

42.         Podle § 2 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“), se pro účely tohoto zákona autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě nebo odborných činností v souvislosti s prostorovými a funkčními změnami v území.

43.         Podle § 2 odst. 2 autorizačního zákona autorizace v příslušném oboru, popřípadě specializaci podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě. Autorizace není podmínkou pro výkon těchto činností osobami uvedenými v části šesté tohoto zákona.

44.         Podle § 3 autorizačního zákona autorizovanými osobami ve smyslu tohoto zákona jsou

a)      autorizovaný architekt,

b)      autorizovaný inženýr,

c)      autorizovaný technik.

45.         Podle § 5 odst. 1 autorizačního zákona autorizovaný inženýr je ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných inženýrů vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

46.         Podle § 5 odst. 2 autorizačního zákona autorizovaný technik je ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných techniků vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

47.         Podle § 5 odst. 3 autorizačního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle odstavců 1 a 2 autorizaci pro obory

a)      pozemní stavby,

b)      dopravní stavby,

c)      stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,

d)      mosty a inženýrské konstrukce,

e)      technologická zařízení staveb,

f)       technika prostředí staveb,

g)      statika a dynamika staveb,

h)      městské inženýrství,

i)        geotechnika,

j)        požární bezpečnost staveb,

k)      stavby pro plnění funkce lesa.

48.         Podle § 6 autorizačního zákona jsou komory oprávněny stanovit dílčí specializace v rámci oborů podle § 4 a 5 autorizačního zákona. V těchto specializacích rovněž udělují autorizaci.

49.         Podle § 8 odst. 2 autorizačního zákona se vzděláním podle § 7 odst. 1 písm. e) tohoto zákona pro jednotlivé druhy autorizace rozumí:

a)      pro autorizaci podle § 3 písm. a) vysokoškolské vzdělání získané studiem v oblasti architektury v magisterském studijním programu; pro autorizaci pro obor uvedený v § 4 odst. 2 písm. a) musí vzdělání splňovat podmínky uvedené v bodech 1.2 a 1.3 přílohy,

b)      pro autorizaci podle § 3 písm. b) vysokoškolské vzdělání získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 nebo příbuzném studijním oboru v bakalářském studijním programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky nebo v magisterském studijním programu,

c)      pro autorizaci podle § 3 písm. c) vysokoškolské vzdělání získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 nebo příbuzném studijním oboru, v bakalářském studijním programu nebo magisterském studijním programu, anebo střední či vyšší odborné vzdělání obdobného studijního směru.

50.         Podle § 12 odst. 1 autorizačního zákona autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.

51.         Podle § 12 odst. 2 autorizačního zákona je autorizovaná osoba povinna vykonávat činnosti, pro které ji byla udělena autorizace, osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorská práva a práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů tím nejsou dotčena.

52.         Podle § 12 odst. 6 autorizačního zákona k zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.

53.         Podle § 18 autorizačního zákona je autorizovaný inženýr v rozsahu oboru (§ 5 autorizačního zákona), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a)      vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů,

b)      podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,

c)      vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,

d)      provádět statické a dynamické výpočty staveb,

e)      provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,

f)       provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

g)      vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky, pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány,

h)      vést realizaci stavby,

i)        provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,

j)        provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

k)      zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení,

l)        vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

54.         Podle § 19 autorizačního zákona je autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 5 autorizačního zákona), popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a)      vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo projektové dokumentace,

b)      podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,

c)      provádět stavebně technické průzkumy,

d)      vést realizaci stavby,

e)      provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

f)       řídit příslušné odborné stavební a montážní práce,

g)      zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení,

h)      vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

55.         V čl. 7 „Podmínky kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „požaduje splnění kvalifikace účastníka zadávacího řízení v souladu s § 73 zákona.

Způsobilým pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který:

a)      splní podmínky v odstavci 7.1 základní způsobilosti podle § 74 zákona,

b)      splní podmínky v odstavci 7.2 profesní způsobilost[i] podle § 77 odst. 1 a 2 písm. a) a c) zákona,

c)      splní podmínky v odstavci 7.3 ekonomická kvalifikace podle § 78 zákon[a] a

d)      splní podmínky v odstavci 7.4 kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a), c), d) e) a h) zákona.“

56.         V čl. 7.4 „Technická kvalifikace (§ 79 zákona odst. 2 písm. a), c), d), e) a h) zákona)“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že dodavatel prokáže technickou kvalifikaci předložením mj.

„7.4.2    seznamu techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky; v souladu s § 73 odst. 6 písm. b) zákona zadavatel stanoví minimální úroveň/požadavky k prokázání kvalifikace:

a)  hlavní stavbyvedoucí – minimálně 2 dokončené realizace stavby/budovy, tj. občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., a to za plného provozu a chodu dotčených objektů v celkové hodnotě min. 100 mil. Kč bez DPH za každou referenční zakázku, a alespoň jedna taková stavba se týkala stavby definované v předmětné vyhlášce bodu 1h), tj. stavba pro zdravotní a sociální služby, (…)

c) stavbyvedoucí – minimálně 2 dokončené stavby, jejichž předmětem plnění nebo součástí plnění byla výstavba pilotů, tj. založení stavby, (…)“ a

„7.4.3  osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným stavebním pracím a k následujícímu vedoucímu pracovníku, v souladu s § 73 odst. 6 písm. b) zákona zadavatel stanoví minimální úroveň/požadavky k prokázání kvalifikace.

a)      první stavbyvedoucí

autorizace nebo registrace osoby usazené v oboru ,Pozemní stavbyʻ (podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů), délka odborné praxe na pozici stavbyvedoucího pozemních staveb minimálně 10 roků, VŠ vzdělání stavebního směru. Doklad o autorizaci nebo registraci osoby usazené, předkládaný dodavatelem v nabídce, se bude vztahovat k osobě ,stavbyvedoucíhoʻ uvedené v návrhu smlouvy. (…)

            d) statik

            autorizace nebo registrace osoby usazené v oboru ,Statika dynamika stavebʻ (podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů), délka odborné praxe minimálně 5 roků, VŠ vzdělání technického směru,

e)   technik kvality

autorizace nebo registrace osoby usazené v oboru ,Zkoušení a diagnostika stavebʻ (podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů), délka odborné praxe minimálně 5 roků, VŠ vzdělání technického směru (…).“

57.         Podle čl. A.1.1 „Údaje o stavbě“ Průvodní zprávy, která je součástí dokumentace pro změnu stavby před dokončením vypracované v květnu 2022, jež tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace (dále jen „průvodní zpráva“ a „projektová dokumentace“), je v souvislosti s předmětem projektové dokumentace uvedeno, že „[d]okumentace navazuje a upravuje projektovou dokumentaci DPS z r.2017 (společné rozhodnutí, spisová značka: VYST/24351/2016/Ja, ze dne 9.11.2016, nabyté právní mocí dne 9.2.2017).“

58.         Podle čl. A.3 „Seznam vstupních podkladů“ Průvodní zprávy projektové dokumentace byly podkladem pro zpracování projektové dokumentace na šetřenou veřejnou zakázku mj. následující dokumenty:

-   inženýrskogeologický průzkum (zpracovatel Geooffice spol. s r.o., květen 2010),

-   rešerše geologických poměrů v území (zpracovatel GEOSERVICES, Ing. David Muška, červen 2016),

-   stavební podklady k dotčeným pavilonům (N, S, V a SO 09 – spojovací koridor mezi pavilony N a L),

-   Podrobný inženýrsko-geologický průzkum území (zpracovatel GEOSERVICES, Ing. David Muška, leden 2017),

-   Stavebně technický průzkum objektu – Pavilon S (zpracovatel MARPO s.r.o., Ing. Radan Sležka, duben 2022)

-   Projektová dokumentace DPS z r. 2017 (společné rozhodnutí, spisová značka: VYST/24351/2016/Ja, ze dne 9.11.2016, nabyté právní mocí dne 9.2.2017).

59.         Podle čl. B.2.6 „Základní charakteristika objektu“ části „SO 03 Nadzemní koridory“ Souhrnné technické zprávy, která je součástí projektové dokumentace (dále jen „technická zpráva“), je v souvislosti se základovými konstrukcemi uvedeno, že „[z]aložení spojovacích koridorů je navrženo ve velké většině jako plošné na základových patkách. V místě napojení koridorů na čelo pavilonu S je založení navrženo ze základových pásů.“

60.         V dokumentu „D-03-1 Architektonicko stavební řešení – technická zpráva“, který je součástí projektové dokumentace (dále jen „architektonicko stavební řešení“), je v části „D.2.b Zemní práce“ v souvislosti s geologickými poměry mj. uvedeno, že „[z]ákladové poměry v místě stavby jsou charakterizovány jako jednoduché, pouze částečně ztížené výskytem mocných navážek s potenciálním zvodněním a možnou rozbřídavostí a namrzavostí základové půdy. Spodní voda se ve vrstvě, do které budeme zakládat, nevyskytuje, agresivitu prostředí může ovlivňovat pouze srážková voda prosakující z vrstvy navážek.“ V tomtéž dokumentu je pak v části „D.2.c Základové konstrukce“ uvedeno, že „[z]aložení spojovacích koridorů je tedy navrženo v celém rozsahu jako plošné na základových patkách.“

61.         Z dokumentů „D-03-2 Stavebně konstrukční řešení – betonové konstrukce“ a „D-03-3 Stavebně konstrukční řešení – ocelové konstrukce“, jež jsou součástí projektové dokumentace na šetřenou veřejnou zakázku, vyplývá, že projektová dokumentace zahrnuje rovněž statické výpočty nezbytné pro provedení díla.

62.         Zadavatel obdržel v průběhu zadávacího řízení námitky stěžovatele, ve kterých stěžovatel mj. napadal požadavek zadavatele stanovený čl. 7. 4. 2 písm. c) zadávací dokumentace, když požadavek na zkušenosti s výstavbou pilotů považoval za nepřiměřený, a rovněž požadavek stanovený v čl. 7.4.3 písm. a) zadávací dokumentace, neboť dle jeho názoru je požadavek na vysokoškolské vzdělání u osoby „první stavbyvedoucí“ zcela neopodstatněný.

63.         V rozhodnutí o námitkách stěžovatele zadavatel k námitce nepřiměřenosti požadavku na zkušenosti s výstavbou pilotů uvedl mj. následující: „Přestože je stavba založena na základových patkách, potažmo pasech, jak v námitkách upozorňuje stěžovatel, tak požadovanou praxi stavbyvedoucího zadavatel ze svého pohledu stanovil z důvodu možných složitých geotechnických poměrů v místě provádění základů (…).“

64.         V souvislosti s námitkou týkající se dle stěžovatele neopodstatněného požadavku na vysokoškolské vzdělání prvního stavbyvedoucího pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách stěžovatele uvedl následující: „Zadavatel nesouhlasí s názorem stěžovatele, že požadavek na VŠ vzdělání stavebního směru u osoby hlavního/prvního stavbyvedoucího je požadavkem diskriminačním a zjevně nepřiměřeným, když jak stěžovatel dovozuje, může být doložena autorizace technika v oboru ,Pozemní stavbyʻ. Pro vysvětlení nesouhlasu s názorem stěžovatele zadavatel poznamenává, že obecně i osoba s vysokoškolským vzděláním může vystupovat jako ,autorizovaný technikʻ a nikoli jako ,autorizovaný inženýrʻ, byť dosáhla vysokoškolského vzdělání např. stavebního směru. S ohledem na rozsah a složitost zadávané VZ zadavatel v souladu s § 73 odst. 6 zákona stanovil požadavek, aby osoba hlavního/prvního stavbyvedoucího měla alespoň 10ti letou praxi na pozici stavbyvedoucího a VŠ vzdělání stavebního směru. (…) Aby zadavatel pokud možno co nejvíce eliminoval nebezpečí nesplnění podmínek poskytnutí dotace, klade samozřejmě důraz na odpovídající kvalifikaci dodavatelů, kteří se ucházejí o přidělení VZ. I když je tedy k dispozici PD zpracovaná ve stupni ,Změna stavby před dokončenímʻ, která, jak stěžovatel poznamenává, obsahuje detaily i statické výpočty, nelze nikdy se 100 % jistotou vyloučit, že v průběhu realizace díla nedojde k potřebě jejího dalšího doplnění, které si vyžádá další event. průzkum a statické výpočty. Z těchto důvodů zadavatel nepovažuje požadavek na VŠ vzdělání stavebního směru u osoby hlavního/prvního stavbyvedoucího za neopodstatněný, jak v námitkách tvrdí stěžovatel.“

65.         Podle webových stránek České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“)[1] obor „Statika a dynamika staveb“ zahrnuje „navrhování a činnosti související s projektováním a prováděním nosných konstrukcí staveb. Součástí oboru jsou i rozhledny, stožáry a věže, komíny, nádrže, zásobníky a opěrné zdi“, obor, resp. specializace „Zkoušení a diagnostika staveb“ pak zahrnuje „zkoušení a diagnostiku hmot a výrobků pro výstavbu, dílů a konstrukcí staveb pozemních, inženýrských, dopravních a vodohospodářských. Účelem je stanovení mechanické odolnosti, životnosti a trvanlivosti výrobků a díla jako celku a průkazu jeho jakosti.“

Obecně k požadavkům na technickou kvalifikaci

66.         Při posuzování kritérií technické kvalifikace je třeba vycházet především z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu dodavatelů, kteří poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel stanovením kritérií technické kvalifikace ovlivňuje okruh dodavatelů, kteří se budou účastnit zadávacího řízení, resp. mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení zadavatel vybírat, přičemž musí postupovat v souladu s dikcí zákona tak, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni veřejnou zakázku plnit. Při stanovení kritérií technické kvalifikace se tak střetávají dva protichůdné principy, kdy na straně jedné dochází k omezení dodavatelů způsobenému nastavením zadávacích podmínek, na straně druhé stojí obecný zájem na zachování co nejširší hospodářské soutěže.

67.         Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb, resp. by přesahovaly rámec výše uvedeného účelu kritérií technické kvalifikace, postup zadavatele by se míjel se zásadou přiměřenosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona a mohlo by dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Právě uvedený princip konkrétně zakotvuje ust. § 36 odst. 1 zákona, které mj. stanoví, že zadávací podmínky nemohou vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení tak umožňuje zadavateli požadovat v zadávacím řízení – zjednodušeně řečeno – plnění způsobilé naplnit potřeby zadavatele, které jsou sledovány realizací zadávacího řízení, dále toto plnění požadovat od způsobilého dodavatele, na druhé straně však též chrání férovou soutěž o veřejnou zakázku. Je nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Přesto případné omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě on, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019). Pokud zadavatel právě uvedenému nedostojí, dopouští se nejen porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, ale též základních zásad dle § 6 zákona. Současně ve vztahu ke stanovení podmínek kvalifikace zákon v § 73 odst. 6 výslovně uvádí, že pokud zadavatel požaduje prokázání mj. technické kvalifikace (jako je tomu v šetřeném případě), musí své požadavky nastavit přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Je tedy zjevné, že zákonodárce klade vysoký důraz na to, aby zadávací podmínky nebyly stanovovány bezdůvodně či nepřiměřeně, když je tento princip kromě základních zásad promítnut i do dalších ustanovení zákona.

68.         Objektivní důvody na straně zadavatele pak do jisté míry předurčují to, zda bude postup zadavatele shledán jako souladný se zákonem. Odůvodnění potřeby zadavatele musí být založeno na konkrétních logických úvahách a musí pro ně existovat objektivní příčiny. Obdobné závěry učinil i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 69/2012-55 ze dne 28. 3. 2013, ve kterém Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „[s] ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (např. § 50 odst. 3 ZVZ[2]). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.“ Ačkoliv se cit. závěry vztahovaly k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, lze tyto v obecné rovině aplikovat i za účinnosti stávající právní úpravy (zákona).

69.         Vymezením kritérií technické kvalifikace se zabýval i předseda Úřadu např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá ze dne 3. 8. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0101/2021/VZ (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu R0101/2021/VZ“) ve kterém mj. uvedl, že: „[p]ožadavky na technickou kvalifikaci by měly být vždy tak obecné, aby dostatečně ověřovaly schopnost dodavatelů plnit veřejnou zakázku a zároveň umožňovaly co nejširší hospodářskou soutěž. Pokud jsou zadavatelem stanoveny požadavky velmi specifické, musí být odůvodněné tak, aby bylo patrné, že a proč dostatečně kvalifikovaným k plnění veřejné zakázky nemůže být dodavatel, který má zkušenosti obecnější. Kritérium také musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky. Pouze vztahem kritéria technické kvalifikace k předmětu veřejné zakázky však nelze paušálně odůvodnit jakékoliv kritérium. Toto kritérium musí být přiměřené a je to v případě rozporování zadávacích podmínek dodavateli Úřad, kdo musí přezkoumatelně posoudit, proč je či není namítané kritérium technické kvalifikace stanoveno v souladu se zákonem.“ Ve vztahu ke zkoumání toho, zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, předseda Úřadu v cit. rozhodnutí mj. akcentoval, že vždy musí být pečlivě zohledněny veškeré aspekty konkrétního případu.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

70.         V šetřeném případě zadavatel v čl. 7.4.2 písm. c) zadávací dokumentace stanovil požadavek na to, aby stavbyvedoucí disponoval zkušeností s minimálně 2 dokončenými stavbami, jejichž předmětem plnění nebo součástí plnění byla výstavba pilotů.

71.         Předmětem posouzení Úřadu v této souvislosti je, zda zadavatel vymezil minimální úroveň uvedeného kritéria technické kvalifikace v souladu se zákonem, tedy přiměřeně ke složitosti a rozsahu předmětu nyní šetřené veřejné zakázky.  

72.         Úřad v souvislosti s výše uvedeným požadavkem zadavatele předně uvádí, že se v šetřeném případě jedná o sloučení požadavků v rámci kritérií technické kvalifikace jak ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) zákona, které je kritériem spíše kvantitativním, v rámci něhož zadavatel zpravidla požaduje prostý výčet určitých pozic a pracovníků, kteří na straně dodavatele budou tyto pozice obsazovat, tak současně ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona, které je kritériem spíše kvalitativním, ve kterém jde především o minimální požadovanou úroveň vzdělání a zkušenosti fyzických osob garantujících klíčové části plnění na straně dodavatele.

73.         Z projektové dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je výstavba nadzemních koridorů, přičemž jejich založení je navrženo jako plošné, a to na základových patkách, potažmo pásech (viz např. čl. B.2.6 Technické zprávy nebo D.2.c Architektonicko stavebního řešení). Zadavatel pak v rámci prokázání splnění technické kvalifikace požaduje, aby stavbyvedoucí měl minimálně 2 zkušenosti s výstavbou pilotů. Úřad v této souvislosti podotýká, že v případě zakládání staveb prostřednictvím pilotů se jedná o tzv. hlubinné zakládání stavby, přičemž v projektové dokumentaci šetřené veřejné zakázky o případném hlubinném zakládání není ani zmínka.  

74.         Úřad souhlasí s argumentem zadavatele, že má právo vybrat si dodavatele, který podle něj splňuje předpoklady k tomu, aby zakázka byla plněna v náležité kvalitě, přičemž tuto náležitou kvalitu mají zaručit dostatečné zkušenosti dodavatele, resp. jeho zaměstnanců. Jak již bylo řečeno výše, zákon připouští stanovení pouze takových kritérií technické kvalifikace, které odpovídají složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel však požaduje, aby stavbyvedoucí doložil zkušenosti se stavebními pracemi (způsobem zakládání staveb), které nejsou součástí předmětu plnění veřejné zakázky vymezeného projektovou dokumentací, přičemž sám zadavatel tuto skutečnost nijak nerozporuje.

75.         Přestože tedy ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by stavba pilotů byla součástí předmětu veřejné zakázky, zadavatel přesto argumentuje, že pouze na základě vymezení v projektové dokumentaci nelze shledat, že požadavek na stavbyvedoucího zkušeného v hlubinném zakládání neodpovídá předmětu veřejné zakázky, resp. přímo nesouvisí s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel tento argument blíže rozvádí ve vyjádření k podkladům rozhodnutí následovně: „[p]odkladem pro projektovou dokumentaci stavby v tomto případě bylo hned několik geologických studií a průzkumů, neboť podloží v areálu nemocnice je nesmírně složité. S ohledem na tyto vstupní informace dospěl projekční tým k závěru, že zakládání bude projektováno jako patkové, nicméně vzhledem k poměrně značné statické složitosti stavby (nadzemní koridory o váze cca 180 tun umístěné ve výšce cca 4,5 m nad zemí) a rovněž s ohledem na složitější geologické poměry ve spojení se značnou plochou pro zakládání (celková délka koridorů přesahuje 260 metrů), bude vhodnější získat pro odborné vedení výstavby osobu se zkušenostmi v oblasti složitějších způsobů zakládání a zároveň osobu, která bude schopna zajistit i odborné vedení hlubinného zakládání, pokud by se v rámci výstavby objevila potřeba způsob zakládání změnit právě v důsledku obtížně předpokládatelných geologických poměrů v areálu nemocnice.“

76.         Úřad se proto níže zabýval argumentací zadavatele v tom smyslu, zda požadované zkušenosti se stavbou pilotů souvisí s předmětem nyní šetřené veřejné zakázky, přičemž k tomu uvádí následující.

77.         Zadavatel ve vztahu k oprávněnosti uvedeného kritéria technické kvalifikace argumentuje, že podloží v areálu je nesmírně problematické, přičemž naposled se tato skutečnost projevila na konci roku 2022 při realizaci veřejné zakázky související se stavbou parkoviště před pavilonem A (dále jen „veřejná zakázka na parkoviště“), v rámci které byla zjištěna potřeba zásadních změn konstrukčních vrstev zpevněných ploch oproti projektovanému řešení.

78.         Ve vztahu k uvedené argumentaci zadavatele Úřad uvádí, že v projektové dokumentaci je výslovně uvedeno, že základové poměry v místě stavby jsou charakterizovány jako jednoduché (blíže viz část D.2.b Architektonicko stavebního řešení). Z žádných dalších částí projektové dokumentace nelze zjistit ničeho ohledně složitých či problematických geologických poměrů v místě stavby. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí nicméně zadavatel uvádí, že projekční tým o této skutečnosti věděl, nicméně založení stavby projektoval jako plošné, tj. na základových patkách, potažmo pásech.

79.         Předně je na tomto místě třeba zdůraznit, že zadavatel Úřadu nepředkládá žádný důkaz o tom, že by již v době zpracování projektové dokumentace byla složitost geologických poměrů zřejmá, resp. známá, jak ve svém vyjádření akcentuje. Argumentace zadavatele v tomto smyslu je tak založena toliko na obecném, ničím nepodloženém tvrzení. Nadto si lze jen stěží představit situaci, že by zadavatel, jakožto subjekt hospodařící s veřejnými prostředky, i přes to, že je mu známa informace od projekčního týmu o složitých geologických poměrech, převzal a bez dalšího akceptoval projektovou dokumentaci stavby, v níž takováto podstatná informace, která má nadto zásadní vliv na realizaci plánované stavby, tj. projektovou dokumentaci, která by neodrážela skutečné geologické poměry panující v areálu zadavatele, a která tedy v rovině tvrzení zadavatele obsahuje zjevně nepravdivé (zavádějící) informace týkající se jednoduchých základových poměrů. Dle názoru Úřadu by takovéto jednání zadavatele bylo absolutně nezodpovědné až ignorantské, vymykající se jednání člověka průměrného rozumu, u kterého je předpoklad jeho jednání s běžnou péčí a opatrností. Je velmi těžko uvěřitelné, resp. v podmínkách řízení veřejného nemocničního zařízení nemožné, aby zadavatel takovou projektovou dokumentaci stavby, v jejímž konečném důsledku by mohla být ohrožena nejen statika budoucí stavby, ale přímo zdraví a životy osob pohybujících se v areálu zadavatele, mohl přijmout a zahájit na jejím základě zadávací řízení na dle slov zadavatele velmi drahou stavbu probíhající v areálu nemocnice za plného provozu, v jehož průběhu by s vysokou pravděpodobností došlo ke změně v provádění stavebních prací (viz dále).  S ohledem na uvedené proto Úřad považuje argumentaci zadavatele za nevěrohodnou až účelovou, na jejímž základě se ex post snaží obhájit nezákonně stanovené kritérium technické kvalifikace, které neodpovídá předmětu veřejné zakázky.

80.         Odkaz zadavatele na veřejnou zakázku na parkoviště, která má dle jeho slov potvrzovat složité geologické poměry, Úřad považuje za irelevantní. Vzhledem k tomu, že k uzavření dodatku ke smlouvě[3] na veřejnou zakázku na parkoviště v důsledku změn vyplývajících z rozdílů mezi zpracovaným projektem a skutečným technickým stavem konstrukčních vrstev zpevněných ploch došlo na základě zátěžových zkoušek z října 2022 až v listopadu 2022, tedy až 5 měsíců po zahájení zadávacího řízení na nyní šetřenou veřejnou zakázku, Úřad situaci nastalou při stavbě parkoviště před pavilonem A nemůže brát jako relevantní důkaz svědčící o dlouhodobé (zřejmé minimálně již v době zahájení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku) geologicky složité situaci v areálu zadavatele.

81.         Úřad připomíná, že zadavatelem vymezená kritéria technické kvalifikace musí vyjadřovat objektivně odůvodnitelné požadavky zadavatele a zároveň zajistit, aby se o plnění veřejné zakázky ucházeli jen ti dodavatelé, kteří budou schopni plnění poptávané zadavatelem realizovat. Současně však tato kritéria nesmí být stanovena nepřiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a nesmí tedy omezit účast dodavatelů, kteří by byli způsobilí požadované plnění realizovat. S ohledem na uvedený rozsah předmětu veřejné zakázky tedy Úřad shledává jako zjevně neodůvodněný požadavek zadavatele, aby za účelem prokázání splnění technické kvalifikace dodavatelé účastnící se zadávacího řízení byli povinni prokázat, že vést realizaci stavby (v pozici stavbyvedoucího) bude osoba se zkušenostmi s výstavbou pilotů, tj. s hlubinným zakládáním stavby, ačkoliv je zřejmé, že předmětem veřejné zakázky je mj. založení stavby na patkách, potažmo pásech. Při srovnání rozsahu díla, které bude v rámci předmětu veřejné zakázky realizováno, a požadavku zadavatele na prokázání technické kvalifikace lze nyní šetřený požadavek na doložení zkušeností stavbyvedoucího se stavbou pilotů považovat za nadbytečný, resp. nepřiměřený a nedůvodně zpřísňující pravidla pro účast dodavatelů v soutěži o veřejnou zakázku.

82.         Úřad v této souvislosti podotýká, že na šetřený případ je třeba nahlížet právě z pohledu potenciálních účastníků zadávacího řízení, kteří zvažují případnou účast v zadávacím řízení na základě informací získaných ze zadávací dokumentace. V šetřeném případě zadávací, resp. projektová dokumentace výslovně zmiňuje zakládání stavby na patkách, potažmo pásech a základové poměry v místě stavby jako jednoduché. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že případné nedostatky projektové dokumentace nelze zhojit vyššími nároky na kvalifikaci dodavatelů. Ostatně – a zde Úřad navazuje na výše řečené – lze o nedostatcích projektové dokumentace v tom smyslu, jak okolnosti jejího vzniku líčí zadavatel, vážně pochybovat. Lze si opět jen stěží představit projektanta, tedy osobu odpovědnou za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace (k tomu srov. § 159 odst. 3 stavebního zákona), která by při vědomí „nesmírně složitého podloží“ autorizovala projektovou dokumentaci, která takovou skutečnost zcela přechází (a vlastně tvrdí opak).

83.         Pokud zadavatel navrhuje výslech svého zaměstnance na pozici provozně-technického náměstka, Úřad v této souvislosti uvádí, že další dokazování nad rámec pokladů uvedených ve spise nepovažuje za potřebné, protože by nijak dále nemohlo objasnit skutkový stav. Úřad v této souvislosti uvádí, že i kdyby tato osoba potvrdila složité geologické poměry v areálu zadavatele, ničeho by to – v kontextu znění zadávací (zejm. pak projektové) dokumentace předmětné veřejné zakázky – nezměnilo na závěru Úřadu ohledně nezákonnosti kritéria technické kvalifikace v souvislosti s požadavkem zkušenosti stavbyvedoucího se stavbou pilotů. Úřad opakovaně uvádí, že za klíčovou pokládá – coby stěžejní součást zadávací dokumentace – projektovou dokumentaci, podle které bude stavba realizována, přičemž v té je výslovně uvedeno, že základové poměry v místě stavby jsou charakterizovány jako jednoduché. Jak sám zadavatel uvádí, podkladem pro tuto projektovou dokumentaci (vypracovanou k tomu odborně způsobilými osobami) bylo hned několik geologických studií a průzkumů, a přesto v ní není o složitých geologických poměrech ani zmínka. Jakýkoli odlišný názor odborného zaměstnance zadavatele tak není relevantní, resp. spíše vzbuzuje znepokojivé otázky, proč se – za předpokladu znalosti toho, že zadávací dokumentace případně hrubě neodpovídá reálnému stavu – neuplatnil v době zahájení zadávacího řízení.

84.         Úřad v této souvislosti dodává, že pokud by v šetřeném případě skutečně v souvislosti se složitými geologickými poměry došlo ke změně způsobu zakládání stavby, jednalo by se o změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, přičemž je na místě konstatovat, že by se zadavatel zcela jistě poté, co uvedl v tomto správním řízení, nemohl dovolávat ust. § 222 odst. 6 zákona, neboť by nebyla naplněna podmínka podle písm. a) uvedeného ustanovení, neboť potřeba zadavatele by v takovém případě nevznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat (pokud by tedy Úřad přistoupil na argumentaci, že zadavatel o složitých geologických poměrech věděl již v době formulace zadávacích podmínek).

85.         Úřad v návaznosti na výše uvedené dále uvádí, že stanovení nepřiměřených podmínek účasti dodavatelů nepřípustně omezuje okruh potenciálních dodavatelů a vede k jejich diskriminaci tím, že jim znemožňuje účastnit se zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel ve svém požadavku na prokázání technické kvalifikace doložením zkušeností stavbyvedoucího se stavbou pilotů přesáhl rozsah požadovaných zkušeností nutných pro realizaci ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, lze shledat, že svým postupem mohl omezit okruh dodavatelů, kteří by jinak byli schopni požadované dílo realizovat, a tudíž stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

86.         K tvrzení zadavatele, že předmětný požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího se stavbou pilotů na relevantním trhu nečiní problém, Úřad uvádí, že je sice možné, že potenciální dodavatelé stavbyvedoucím s požadovanými zkušenostmi disponují, nicméně mohou ho mít alokovaného na jiné stavbě, a proto i pro ně uvedený požadavek může být diskriminační, jelikož i s objektivně kvalifikovaným stavbyvedoucím pro provádění předmětné stavby by se v důsledku nezákonně stanoveného kritéria technické kvalifikace nemohli šetřeného zadávacího řízení účastnit.

87.         Úřad tedy v souvislosti s posouzením předmětného kvalifikačního kritéria uzavírá, že minimální úroveň tohoto kritéria technické kvalifikace ve vztahu k osobě stavbyvedoucího byla zadavatelem stanovena nepřiměřeně, jelikož neodpovídá složitosti a rozsahu předmětu šetřené veřejné zakázky, přičemž zadavatel Úřadu nepředložil žádné objektivní zdůvodnění, které by toto nadbytečné kvalifikační kritérium obhajovalo, a jeho neadekvátní nastavení tak ve svém důsledku působí diskriminačně vůči potenciálním dodavatelům a klade bezdůvodné překážky hospodářské soutěži.

88.         Vzhledem ke všemu výše uvedenému proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí                                                                                                              

89.         Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona může v souvislosti s prokázáním technické kvalifikace klást na dodavatele požadavky související s dosaženým vzděláním, dobou praxe či různými certifikáty a osvědčeními osob podílejících se na realizaci veřejné zakázky, pokud se vztahují k poskytovaným dodávkám, službám či stavebním pracím a jsou podstatné pro řádné provedení předmětu plnění veřejné zakázky.

90.         V šetřeném případě zadavatel v čl. 7.4.3 písm. a) zadávací dokumentace stanovil, aby „první stavbyvedoucí“[4] disponoval autorizací v oboru pozemní stavby, vysokoškolským vzděláním a délkou odborné praxe na pozici stavbyvedoucího pozemních staveb minimálně 10 let.  

91.         Jak již Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající ve výstavbě nadzemních koridorů v areálu nemocnice. Jedná se tedy o pozemní stavbu.

92.         Co se týče nároků na kvalifikaci fyzických osob provádějících vybrané činnosti ve výstavbě, tyto vyplývají ze stavebního zákona, který v ust. § 158 odst. 1 stanovuje, že odborné vedení provádění stavby nebo její změny mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu dle autorizačního zákona. Ze stavebního zákona dále vyplývá, že odborné vedení provádění stavby nebo její změny zabezpečuje stavbyvedoucí (ust. § 134 odst. 2 stavebního zákona). Podle ust. § 18 a 19 autorizačního zákona vést realizaci stavby v oboru, pro který mu byla udělena autorizace, je oprávněn autorizovaný inženýr i autorizovaný technik[5]. Pro získání autorizace ve stupni autorizovaný inženýr je pak podle autorizačního zákona nezbytné vysokoškolské vzdělání v odpovídajícím oboru a pro autorizaci ve stupni autorizovaný technik je nezbytné středoškolské či vysokoškolské vzdělání v odpovídajícím oboru. Z uvedeného je tedy zřejmé, že pozici stavbyvedoucího může podle autorizačního zákona vykonávat autorizovaný inženýr i autorizovaný technik, tedy osoba se středoškolským vzděláním. V této souvislosti Úřad doplňuje, že zadavatel v čl. 7.4.3 písm. a) zadávací dokumentace stanovil, že první stavbyvedoucí má předložit doklad o odborné kvalifikaci prokazující, že je autorizovanou osobou v oboru pozemní stavby. Z uvedeného tedy vyplývá, že může jít o autorizovaného inženýra nebo autorizovaného technika. Uvedené ostatně připouští i sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách, když nerozporuje tvrzení stěžovatele uvedené v námitkách v tom smyslu, že může být doložena autorizace technika v oboru pozemní stavby.

93.         Zadavatel však v zadávací dokumentaci stanovil u prvního stavbyvedoucího požadavek na vysokoškolské vzdělání stavebního směru. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu[6], v níž se uvádí, že „[n]elze předem vyloučit jako a priori diskriminační, pokud by zadavatel stanovil vyšší požadavek na dosažené vzdělání, než je minimum pro výkon příslušné činnosti stanovené dle zvláštních právních předpisů. Zadavatel je tak oprávněn stanovit požadavky na dosažené vzdělání nad rámec příslušné právní úpravy, pokud je to náležitě odůvodněno složitostí a charakterem předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud zvláštní právní předpis stanovuje jako minimální pro výkon určité činnosti například dosažení středoškolského vzdělání, může být, pokud to odpovídá složitosti a charakteru předmětu plnění veřejné zakázky, jako adekvátní stanovení požadavku na vysokoškolské vzdělání ohledně určitých pozic realizačního týmu.“ Vycházeje z výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel je tedy obecně oprávněn stanovit požadavek na dosažené vzdělání i nad rámec minimální požadované úrovně stanovené zvláštními právními předpisy (zde autorizační zákon), avšak pouze v případě, že požadavek zadavatele odpovídá předmětu veřejné zakázky co do rozsahu a složitosti, ale rovněž je objektivně odůvodněn konkrétní potřebou zadavatele.

94.         V šetřeném případě by tedy zadavatel mohl uvažovat o požadavku na dosažené vzdělání nad rámec autorizačního zákona, tzn. požadovat o osoby prvního stavbyvedoucího vysokoškolské vzdělání, přestože podle autorizačního zákona postačuje vzdělání středoškolské, avšak pouze v případě, že by požadavek na vyšší úroveň vzdělání odůvodnil objektivní potřebou vycházející z předmětu veřejné zakázky. Úřad se proto zaměřil zejména na to, zda je zadavatel schopen svůj požadavek na vysokoškolské vzdělání prvního stavbyvedoucího relevantním způsobem odůvodnit.

95.         Jak vyplývá z vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, zadavatel požadavek na vysokoškolské vzdělání stavbyvedoucího odůvodňuje tím, že se v šetřeném případě jedná o stavbu v hodnotě cca 120 mil Kč bez DPH, která je velmi specifická, její výstavba vyžaduje značnou míru odbornosti v oblasti statiky a dynamiky staveb, a která se nachází na značné ploše v areálu aktivní nemocnice. Zadavatel dále uvádí, že společnost (vč. odborné) přisuzuje vysokoškolskému vzdělání v oboru důležitost, proto by mělo být možné a oprávněné vznést tento požadavek na nejdůležitějšího člena realizačního týmu. Z rozhodnutí o námitkách pak ve vztahu k odůvodnění uvedeného požadavku zadavatele vyplývá, že zadavatel jej nepovažuje za neopodstatněný, neboť s ohledem na složité geologické poměry nelze vyloučit potřebu doplnění projektové dokumentace z důvodu případných změn např. v souvislosti se způsobem zakládání stavby a je tak třeba, aby první stavbyvedoucí disponoval značnou míru odbornosti v oblasti statiky a dynamiky staveb.

96.         Výše uvedené odůvodnění zadavatele Úřad posuzoval prizmatem dosavadní rozhodovací praxe, přičemž reflektoval zejména závěry předsedy Úřadu učiněné v rozhodnutí č. j. ÚOHS-16404/2021/163/MPe ze dne 14. 6. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0071/2021/VZ, ve kterém předseda Úřadu konstatoval, že „[p]ři posuzování důvodnosti požadavků zadavatele je však nutné kriticky zhodnotit tvrzení zadavatele. V opačném případě by se jednalo o přezkum kontrolního orgánu, který de facto není přezkumem. Důsledkem pak je, že není zřejmé, zda předmětné požadavky odpovídají tomu, jak zadavatel odůvodňuje technickou specifikaci poptávaného plnění. Úřad je tím, kdo by měl posoudit odůvodnění požadavků zadavatele, a to obzvlášť v případech, kdy je zpochybňována zákonnost těchto požadavků a kdy posouzení závisí také na jejich odůvodnění. Posouzení relevantnosti odůvodnění předmětných požadavků však lze učinit jen v případě, že má Úřad zjištěno, jak se takový požadavek zadavatele projevuje a zda tedy zcela odpovídá odůvodnění zadavatele.“ Ačkoliv se v citovaném rozhodnutí předseda Úřadu vyjadřoval ve vztahu k technické specifikaci předmětu plnění, obdobně jako v šetřeném případě je odůvodněnost stěžejním požadavkem. Právě uvedené závěry pak předseda Úřadu akcentoval rovněž v rozhodnutí R0101/2021/VZ, kde uvedl, že je „nutné, aby Úřad zhodnotil, zda odůvodnění předložené zadavatelem skutečně odůvodňuje jím nastavené kvalifikační předpoklady.“

97.         Úřad tedy kriticky přistoupil ke zhodnocení tvrzení zadavatele, k čemuž uvádí následující skutečnosti. Zadavatel argumentuje, že první stavbyvedoucí musí být odborníkem v oblasti statiky a dynamiky staveb, jelikož v průběhu realizace stavby nelze vyloučit změnu projektové dokumentu v souvislosti se složitými geologickými poměry. Úřad k tomu předně uvádí, s ohledem na ust. § 18 a 19 autorizačního zákona, že je mu známo, že rozsah činností, které může vykonávat autorizovaný inženýr, jež musí mít vysokoškolské vzdělání, je širší než rozsah činností, které je oprávněn vykonávat autorizovaný technik, u nějž je dostačující středoškolské vzdělání v odpovídajícím oboru. Autorizovaný inženýr je oprávněn provádět mj. statické a dynamické výpočty v rozsahu oboru, pro který mu byla udělena autorizace, v šetřeném případě v oboru pozemní stavby. Z ust. § 12 odst. 6 autorizačního zákona pak vyplývá, že při výkonu činností přesahujících rozsah oboru autorizace stavbyvedoucího je stavbyvedoucí povinen zajistit spolupráci kvalifikované osoby s autorizací v příslušném oboru. Vzhledem k tomu, že zadavatel připustil, že autorizovanou osobou pro prvního stavbyvedoucího může být autorizovaný inženýr i autorizovaný technik, přičemž autorizovaný technik nemůže podle autorizačního zákona provádět statické a dynamické výpočty staveb, je nutno shledat, že první stavbyvedoucí se stupněm autorizace autorizovaný technik by si pro výkon těchto činností musel přizvat kvalifikovanou osobu s autorizací v požadovaném oboru, v šetřeném případě v oboru statika a dynamika staveb.

98.         V této souvislosti nelze přehlížet, že zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval v rámci kritérií technické kvalifikace, aby jedním z členů realizačního týmu byl statik s autorizací v oboru statika a dynamika staveb [viz čl. 7.4.3 písm. d) zadávací dokumentace]. Držitel tohoto osvědčení o autorizaci navrhuje a vykonává činnosti související s projektováním a prováděním nosných konstrukcí staveb, přičemž součástí oboru jsou i rozhledny, stožáry a věže, komíny, nádrže, zásobníky a opěrné zdi[7]. Pokud by tedy v průběhu realizace stavby nastala situace, kdy by bylo nezbytné nad rámec skutečností již upravených v projektové dokumentaci řešit či posoudit statiku a dynamiku staveb, odbornost této činnosti by byla dle názoru Úřadu zaručena právě autorizovanou osobou v oboru statika a dynamika staveb. Argument zadavatele, že první stavbyvedoucí musí být odborníkem v oblasti statiky a dynamiky staveb, tak Úřad považuje za irelevantní, přičemž pro úplnost v této souvislosti rovněž odkazuje na předchozí část odůvodnění ve vztahu k námitce zadavatele týkající se složitých geologických poměrů.

99.         Úřad dále v souvislosti s argumentem zadavatele, že vysokoškolské vzdělání má vyšší společenský kredit, uvádí, že úroveň vzdělání jistě může mít při participaci na realizaci veřejné zakázky své opodstatnění a nelze ji bagatelizovat. Pokud by se však mělo jednat o natolik důležitý předpoklad pro plnění veřejné zakázky, pro zadavatele by nemělo být při vynaložení přiměřené snahy nijak složité tento požadavek relevantně odůvodnit. Úřad si je vědom toho, že nelze na zadavatele klást nelogické a přehnané požadavky stran toho, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval, nicméně zadavatel je povinen předložit natolik přesvědčivé zdůvodnění konkrétní zadávací podmínky, aby s ohledem na její charakter bylo možno konstatovat, že případné omezení hospodářské soutěže je v daném případě na místě. V šetřeném případě nicméně zadavatel nedoložil, resp. neobjasnil, v čem je předmětná stavba výjimečná či nadstandardní oproti „běžným“ stavbám obdobného typu, aby požadavek na vysokoškolské vzdělání prvního stavbyvedoucího byl shledán oprávněným. Úřad si umí představit situaci, kdy by byl např. v rámci předmětu veřejné zakázky aplikován zcela nový technologický postup atp., zadavatel však ničeho takového neuvedl, a úlohou Úřadu není, aby toto odůvodnění za zadavatele dotvářel. Odůvodnění zadavatele v této souvislosti tak zůstalo v rovině pouhého obecného konstatování.

100.     Úřad nemá a priori za to, že by neexistovaly stavby, u kterých by byl požadavek na vysokoškolské vzdělání u stavbyvedoucího opodstatněný, avšak v šetřeném případě zadavatel žádné důvody pro vyšší stupeň vzdělání nepředestřel, když toliko poukazuje na činnosti, jejichž odborná realizace však může být zajištěna jinými osobami, jejichž účast i kvalifikaci zadavatel taktéž vyžaduje (viz výše).

101.     Úřad nepřehlédl, že zadavatel ve svém vyjádření akcentuje, že se jedná o specifickou a velmi drahou stavbu. Úřad v této souvislosti uvádí, že výjimečnost a jedinečnost stavby je nutno posuzovat z pohledu relevantního trhu a v tomto ohledu zadavatel Úřadu nepředložil žádné konkrétní důvody, pro které by měla být předmětná stavba považována za unikátní či nestandardní. Skutečnost, že zadavatel zmiňuje statickou složitost stavby, kdy mají být postaveny nadzemní koridory ve výšce cca 4,5 m o celkové délce přes 260 metrů a celkové váze cca 180 tun, dle názoru Úřadu objektivně neodůvodňuje požadavek na vyšší stupeň vzdělání, jelikož zadavatel požadoval jako součást realizačního týmu rovněž osobu s autorizací statika a dynamika staveb, která bude za činnosti související se statikou a dynamikou staveb odpovídat. Zadavatel specifický charakter stavby dále odůvodňuje tím, že stavba bude probíhat v areálu nemocnice při jejím provozu. Vzhledem k tomu, že zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval u osoby hlavního (prvního) stavbyvedoucího doložení zkušenosti s minimálně 2 dokončenými stavbami občanské vybavenosti, a to za plného provozu [viz čl. 7.4.2 písm. a) zadávací dokumentace], má Úřad za to, že kvalifikace hlavního (prvního) stavbyvedoucího spočívající ve vedení stavby za plného provozu by splněním uvedeného požadavku již byla prokázána. Argument zadavatele, že jeho požadavek je oprávněn z toho důvodu, že stavba bude probíhat v areálu nemocnice při jejím provozu, tak Úřad shledává pro závěr svědčící o oprávněnosti požadavku na vysokoškolské vzdělání prvního stavbyvedoucího za irelevantní.

102.     Úřad v této souvislosti dodává, že pro účely kvalitní a řádné realizace předmětu veřejné zakázky jsou důležité spíše zkušenosti, schopnosti a znalosti osoby na pozici stavbyvedoucího s řízením stavby obdobného charakteru, přičemž tyto zkušenosti může mít jak osoba s vysokoškolským vzděláním, tak osoba se středoškolským vzděláním. Získané zkušenosti nekorespondují s dosaženým stupněm vzdělání a stupeň vzdělání neovlivňuje, jaké zkušenosti stavbyvedoucí nabyl. Dosažený stupeň vzdělání tak negarantuje žádnou přidanou hodnotu ve vztahu ke schopnostem dané osoby a její způsobilosti vést realizaci stavby. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel požaduje u stavbyvedoucího praxi 10 let v oboru, má Úřad za to, že splnění podmínky požadované praxe zadavateli garantuje dostatečné zkušenosti s koordinací, realizací a vedením staveb, které jsou podstatné pro realizaci předmětu veřejné zakázky.

103.     Pokud zadavatel argumentuje tím, že je jeho právem vybrat si jako stavbyvedoucího zkušeného (kvalitního) profesionála, Úřad k tomu uvádí, že zadavateli není zapovězena možnost odchýlit se od určitého standardu, avšak v takové situaci musí přednést dostatečně silné důvody, proč požaduje vyšší stupeň vzdělání. V šetřeném případě nicméně zadavatel nebyl schopen předmětný požadavek objektivně odůvodnit.

104.     Úřad v této souvislosti odkazuje na závěry předsedy Úřadu učiněné v rozhodnutí č. j. ÚOHS-27247/2022/163 ze dne 17. 8. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0075/2022/VZ, které považuje na daný případ za vysoce přiléhavé, ve kterém předseda Úřadu ve vztahu ke kvalifikaci konstatoval, že tato je jakýmsi sítem v zadávacím řízení a pokud zadavateli jde o soutěžení kvality, jak je patrné z vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, může tak učinit prostřednictvím kritérií hodnocení. „Základní ideou kvalifikačních podmínek by mělo být to, že jsou stanoveny právě tak a v takové míře, aby byly reálně schopné a způsobilé ověřit technické schopnosti a zkušenosti dodavatelů. Jakékoliv požadavky nad rámec objektivně zdůvodnitelné míry jsou nepřípustným omezováním hospodářské soutěže. Smyslem technické kvalifikace je odfiltrovat zjevně nezkušené dodavatele bez odpovídajících schopností, to přitom s ohledem na konkrétní trh, jehož podoba může být v každém individuálním případě zcela rozdílná, a to dokonce tak, že může být u specifických zakázek až nepřípustné vyžadovat složitější kvalifikaci.[8] Pokud má zadavatel zájem na tom, aby získal plnění od dodavatele, který se na trhu pohybuje např. delší dobu nebo má k dispozici velmi zkušené členy realizačního týmu, měl by tuto svou potřebu naplnit prostřednictvím hodnocení veřejné zakázky a jemu příslušných kritérií, nikoliv nedůvodně omezovat soutěž a v důsledku vylučovat i ty dodavatele, kteří jsou předmět veřejné zakázky objektivně schopni plnit. Požadavky na kvalifikaci totiž představují ono nejhrubší síto, přes které neprojdou dodavatelé, kteří by třeba i byli schopni plnit zakázku, ale neprokážou požadované penzum referencí z dřívějších zakázek, zatímco hodnocení zkušeností (tam kde to zákon připouští) je hodnocením kvality těchto dodavatelů, jehož prostřednictvím již nemohou být ze soutěže o veřejnou zakázku vyloučeni.“

105.     Úřad dále uvádí, že posuzování přiměřenosti kvalifikačního kritéria vždy záleží na konkrétních okolnostech daného případu. V šetřeném případě tak Úřad provedl posouzení přiměřenosti požadavku na vyšší stupeň vzdělání při zohlednění všech relevantních skutečností, kdy vzal v potaz především charakter stavby, povahu stavebních prací a rovněž další požadavky zadavatele na zkušenosti a autorizaci členů realizačního týmu, na základě kterého konstatuje, že zadavatelem uvedené skutečnosti neobstojí jako důvod pro učinění závěru o tom, že požadavek zadavatele na vysokoškolské vzdělání prvního stavbyvedoucího vychází z legitimní potřeby zadavatele a je odůvodněn rozsahem či složitostí realizace veřejné zakázky. Zadavatelem uváděné důvody nejsou založeny na objektivních okolnostech, nýbrž v zásadě na obecných konstatováních, která nejsou založena na logické úvaze související, resp. vyplývající z náročnosti veřejné zakázky, a požadavek zadavatele na úroveň vzdělání prvního stavbyvedoucího tak vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad dodává, že zadavatel může stanovením zadávacích podmínek omezit hospodářskou soutěž, ale musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, resp. že se nejedná o bezdůvodné konkurenční zvýhodnění určitého dodavatele či skupiny dodavatelů. Vycházeje z výše uvedeného nicméně lze konstatovat, že v šetřeném případě zadavatel důkazní břemeno neunesl.

106.     Přestože tedy zadavatel neshledal požadavek na vysokoškolské vzdělání u stavbyvedoucího za diskriminační a nepřiměřený, má Úřad s přihlédnutím ke všemu výše uvedenému za to, že uvedený požadavek je ve svém důsledku evidentně v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení a jeho nastavením nedochází k naplnění smyslu a účelu zákona, kterým je vytvoření soutěžního prostředí pro co největší okruh potenciálních uchazečů. Zadavatel svým postupem, resp. požadavkem na vysokoškolské vzdělání prvního stavbyvedoucího znevýhodnil ty dodavatele, kteří disponují stavbyvedoucím se středoškolským vzděláním a jsou tedy schopni plnit předmět veřejné zakázky, nicméně vzhledem k nezákonně stanovenému předmětnému kritériu technické kvalifikace je jim znemožněno se zadávacího řízení účastnit.

107.     Vzhledem k výše uvedenému proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

108.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, tedy není možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

109.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

110.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

111.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

112.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

113.     Výše citované ustanovení formuluje jak obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

114.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – úhrada nákladů řízení

115.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

116.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

117.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000101.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

  

 

Obdrží:

Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, Olomoucká 470/86, 746 01 Opava

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy