číslo jednací: 05132/2023/500
spisová značka: S0573/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 12. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2,
• navrhovatel – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav,  

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 31. 10. 2022 dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě, nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když v citovaném rozhodnutí bez dalších podrobností toliko obecně uvedl, že,

• „pojetí IS DAV II … již neodpovídá současným potřebám zadavatele a nekoresponduje ani s koncepcí informačních systémů v rámci resortních agend zadavatele“,
• „plnění (IS DAV II) … je již v současné době s ohledem na změnu poměrů a potřeb zadavatele obsolentním, nevyhovujícím, a které by tedy nenaplnilo potřeby zadavatele“,
• „v současné době je zadavatel … v důsledku změny poměrů a změn na relevantním trhu schopen saturovat svoje potřeby zcela jiným, ekonomicky výhodnějším a inovativnějším způsobem“,
• „za dobu trvání zadávacího řízení došlo k takovému technologickému pokroku, že má nyní možnost získat za obdobnou cenu mnohem lepší, modernější a spolehlivější informační systém“,
• „Ke změnám v koncepci informačních systémů, jakožto i na trhu s vývojem informačních systémů a výše naznačenému technologickému pokroku tedy jednoznačně došlo až v průběhu zadávacího řízení.“,

a tedy neuvedl důvody pro zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v takových podrobnostech, aby si účastníci zadávacího řízení mohli o těchto důvodech učinit konkrétní představu a aby bylo možno jeho postup při zrušení zadávacího řízení následně přezkoumat, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele – Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2022 na veřejnou zakázku „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav, a současně ruší všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS- S0573/2022/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 – ze dne 9. 12. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 12. 12. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „IS DAV II“).

2.             Podle čl. II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky vytvoření jednotného informačního systému práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY a zajištění jeho následné podpory provozu a rozvoje, včetně ověření jeho vlastností formou dodání prototypu, jeho nasazení do ověřovacího provozu, zajištění provozu systému a zajištění jeho souladu s platnou legislativou formou rozvoje.

3.             Podle čl. II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 270 000 000 Kč bez DPH. Jde o veřejnou zakázku na služby, jež je zadávána v otevřeném nadlimitním řízení.

4.             Zadavateli byly podle protokolu o otvírání nabídek ze dne 20. 4. 2018 doručeny celkem dvě nabídky, a to nabídka spol. DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“), s nabídkovou cenou 268 793 400 Kč bez DPH a nabídka společnosti OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 (dále jen „OKsystem“), s nabídkovou cenou 823 999 200 Kč bez DPH.  

5.             Zadavatel rozhodnutím č. j. MPSV-2022/192572-341 ze dne 31. 10. 2022 (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ či „rozhodnutí o zrušení“) rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Toto rozhodnutí zadavatel podle informace navrhovatele uveřejnil na svém profilu E-ZAK dne 31. 10. 2022 a téhož dne navrhovatel toto rozhodnutí převzal. Zrušení veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 11. 2022 a v Úředním věstníku Evropské unie rovněž dne 4. 11. 2022.

6.             Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal navrhovatel námitky ze dne 14. 11. 2022, které byly zadavateli doručeny dne 15. 11. 2022.

7.             Rozhodnutím ze dne 30. 11. 2022 zadavatel námitky navrhovatele odmítnul. Toto rozhodnutí zadavatele bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení a při vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 9. 12. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu ve stejný den jako Úřad, tj. dne 9. 12. 2022.

II.            OBSAH NÁVRHU

9.             Podaným návrhem se navrhovatel domáhá přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel v návrhu nejprve rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a okolnosti týkající se jeho zrušení.  Podle navrhovatele zadavatel v současné době (a to již po desítky let) pro výplatu sociálních dávek využívá systém OKaplikace, který byl vytvořen a je provozován společností OKsystem. Již v roce 2014 zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY“, na jejíž plnění uzavřel smlouvu se společností OKsystem. Zadavatel následně od smlouvy odstoupil, a to z důvodu prodlení na straně společnosti OKsystem. Zadavatel poté v roce 2017 zahájil nyní přezkoumávanou veřejnou zakázku. V průběhu zadávacího řízení o úkonech zadavatele několikrát rozhodoval Úřad (naposledy o vyloučení navrhovatele) a poté Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud. Ten vrátil věc k novému projednání Úřadu, neboť dospěl k závěru, že zadavatel při vyloučení navrhovatele porušil zákon. Úřad následně vydal rozhodnutí ze dne 25. 10. 2021 sp. zn. ÚOHS-S0166/2020/VZ, č. j. ÚOHS-35877/2021/500/ISo, kterým bylo rozhodnuto o zrušení vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Předmět sporu se týkal údajné mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele. Po vydání výše uvedeného rozhodnutí Úřadu dne 25. 10. 2021 nebylo dle navrhovatele až do rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zřejmé, že by zadavatel v zadávacím řízení jakkoli konal. Navrhovatel odkazuje na článek publikovaný na webovém serveru www.seznamzpravy.cz nazvaný „Jurečka zarazil projekt, který spolykal miliardy, ale ani po 8 letech nejede“, v němž se uvádělo, že zadavatel chce dál používat aplikace OKsystemu a hledá dodavatele, jenž je bude provozovat. V článku se dále odkazuje na analýzu poradenské firmy, jež doporučila v projektu nepokračovat.

10.         Navrhovatel si analýzu poradenské společnosti, o níž se v článku hovoří, od zadavatele vyžádal a tento dokument přiložil k návrhu. Dokument je nazvaný „Právní analýza“, se zadáním: „Posouzení variant vývoje Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“; jako autor je uveden ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., datum vyhotovení je 27. 6. 2022 (dále jen „Právní analýza“). V tomto materiálu jsou podle navrhovatele rozebírány různé varianty postupu v zadávacím řízení a je posuzováno, jaká varianta by byla pro zadavatele nejvhodnější. V Právní analýze se pracuje i s variantou, kdy by bylo dokončeno zadávací řízení na veřejnou zakázku, avšak tato možnost je označena jako vysoce problematická, avšak podle navrhovatele nikoli z důvodů, které zadavatel uváděl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, ale spíše z obavy z možné obrany účastníků zadávacího řízení proti postupu zadavatele. V Právní analýze se zmiňuje i možnost zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Podle navrhovatele je z analýzy zřejmé, že zrušení zadávacího řízení je pouze doporučeným krokem pro zadavatele k realizaci jiné varianty vývoje informačního systému, avšak nikoliv proto, že by předmět plnění nebyl pro zadavatele žádoucí. Navrhovatel z toho dovozuje, že nejdříve u zadavatele vznikla potřeba zrušit zadávací řízení z důvodů nesouvisejících s budoucím plněním veřejné zakázky, resp. nikoliv z toho důvodu, že by plnění veřejné zakázky bylo pro zadavatele nežádoucí, a teprve poté se hledalo, jak zrušení zadávacího řízení dosáhnout. Z Právní analýzy podle navrhovatele vyplývá, že tvrzení zadavatele, že předmět plnění již pro zadavatele objektivně není upotřebitelný, neodpovídá skutečnosti.

11.         V další části návrhu navrhovatel obsáhle cituje z rozhodnutí Úřadu, která se týkala zrušení zadávacího řízení zadavatelem (rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0027/2019/VZ-09294/2019/513/IHl ze dne 1. 4. 2019, rozhodnutí č.j. ÚOHS-15506/2021/500/AIv ze dne 10. 5. 2021).

12.         Podle navrhovatele zadavatelem tvrzené důvody obsažené v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nesplňují podmínky stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona ani ve svých jednotlivých částech, ani v jejich celku. Podstatou tvrzení zadavatele je, že došlo k pokroku v oboru technologie tvorby informačních systémů (tj., že podmínky stanovené v zadávací dokumentaci by v současné době vedly k vytvoření zastaralého systému), avšak navrhovatel oponuje, že informační systém v rámci veřejné zakázky ještě vytvořen nebyl, proto nelze tvrdit, že by jeho tvorba neodpovídala současným měřítkům. Navrhovatel zdůrazňuje, že nelze nijak posuzovat nakolik bude informační systém výplaty sociálních dávek moderní, kvalitní či bezpečný, neboť dosud nebyl vytvořen. Požadavky zadavatele dle názoru navrhovatele naopak mohou být realizovány moderním, kvalitním a bezpečným způsobem podle aktuálních standardů.  Navrhovatel si rovněž není vědom žádné změny koncepce informačních systémů v rámci resortních agend zadavatele, která by vylučovala vytvoření informačního systému dle stávajících zadávacích podmínek.

13.         Navrhovatel v návrhu vytýká zadavateli, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl, které části zadávací dokumentace by neměly odpovídat současným potřebám zadavatele či nové koncepci informačních systémů v rámci jeho resortních agend.

14.         Podle navrhovatele jsou důvody zvláštního zřetele uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zcela neurčité, nejasné a nepřezkoumatelné. Navrhovatel má za to, že popis těchto důvodů nese znaky libovůle na straně zadavatele.

15.         V další části návrhu se navrhovatel zabývá tvrzením zadavatele z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, že je schopen saturovat svoje potřeby zcela jiným, ekonomicky výhodnějším a inovativnějším způsobem. Navrhovatel toto tvrzení označuje za vágní a nepřezkoumatelné, neboť zadavatel nespecifikuje, k jakým změnám na trhu mělo dojít či jakým způsobem jinak hodlá saturovat své potřeby.

16.         Pokud jde o tvrzení zadavatele, že nabídky podané v roce 2018 jsou zastaralé, navrhovateli není zřejmé, v jakém ohledu by měly být nabídky zastaralé, zda po technické či ekonomické stránce či jde o neaktuálnost jiných údajů v nabídkách. Ke své vlastní nabídce navrhovatel uvádí, že v ní nespatřuje nic neaktuálního či zastaralého, že je na vysoké technické úrovni i z dnešního pohledu a že cenová nabídka je i nadále platná.

17.         Navrhovatel sdělil, že ohledně otázky zastaralosti předmětu plnění veřejné zakázky zadal zpracování posudku, který doloží dodatečně po jeho vypracování. Rovněž navrhnul, aby Úřad zajistil zpracování znaleckého posudku, jehož předmětem by bylo posouzení, zda požadavky zadávací dokumentace veřejné zakázky by vedly k vytvoření zastaralého informačního systému, který nemůže vyhovět potřebám zadavatele.

18.         K termínu provedení díla předpokládanému zadavatelem k datu 31. 5. 2020 navrhovatel připomněl, že zadávací dokumentace uvádí předpokládané termíny podpisu smlouvy a ukončení plnění, přičemž termíny v harmonogramu se odvíjí od okamžiku uzavření smlouvy.

19.         Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl okamžik, ke kterému vztahuje vznik důvodů hodných zvláštního zřetele, tj. kdy se měly změnit potřeby zadavatele a kdy došlo k vytvoření nové koncepce informačních systémů (zda se tak nestalo ještě před začátkem zadávacího řízení, tj. mezi roky 2014 a 2017).

20.         Navrhovatel má za to, že zadavatel ze subjektivních důvodů poptávané plnění již nechce a ze subjektivních důvodů chce buď plnění jiné, nebo plnění „jiným způsobem“. Aplikace OKsystem využívané nyní zadavatelem jsou desítky let staré a enormně nákladné, což by právě proto mělo být podle navrhovatele důvodem pro vytvoření nového systému v rámci stávajícího zadávacího řízení.

21.         Navrhovatel uzavírá, že podmínky dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona ke zrušení zadávacího řízení splněny nejsou, neboť ke zrušení zadávacího řízení nevedly zadavatele důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení, ale zadavatel z jiných důvodů dospěl k závěru, že si přeje zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušit, přičemž teprve následně byly hledány důvody, jak toto zrušení odůvodnit. Zároveň se navrhovatel domnívá, že ke zrušení zadávacího řízení dochází proto, že by se vybraným dodavatelem musel stát právě on. V tom spatřuje porušení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona a zásady zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona. Navrhovatel proto žádá, aby Úřad jako opatření k nápravě podle § 263 odst. 2 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 10. 2022 o zrušení zadávacího řízení.

III.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 9. 12. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

23.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

24.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-44627/2022/512 ze dne 13. 12. 2022, ve kterém mimo jiné uvedl, že v souladu s § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení v zákonem stanovené lhůtě navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti či činit jiné návrhy.

25.         Usnesením č. j. ÚOHS-46390/2022/512 ze dne 22. 12. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

26.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-02569/2023/510 ze dne 18. 1. 2023 Úřad nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

27.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-02675/2023/512 ze dne 19. 1. 2023 stanovil účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, navrhovatel zaslal Úřadu vyjádření ze dne 26. 1. 2023 (podrobněji viz dále).

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19. 12. 2022

28.         V úvodu svého vyjádření zadavatel shrnuje relevantní skutkové okolnosti. Uvádí, že veřejná zakázka navazovala na nedokončenou realizaci předmětu plnění veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY“ (dále jen „IS DAV I“), která byla zadávaná v zadávacím řízení zahájeném dne 10. 12. 2014. Ačkoliv zadávací řízení na projednávanou veřejnou zakázku bylo zahájeno dne 12. 12. 2017, požadavky na poptávaný informační systém s mírnými obměnami vycházely ze zadávacího řízení na IS DAV I z roku 2014. Z důvodu „procesních komplikací“ nebyla ani po 5 letech přezkoumávaná veřejná zakázka zadána, proto zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, neboť jak uvedl, zadávací podmínky, které svou podstatou vycházely z roku 2014, neodpovídají stávajícím potřebám zadavatele, nekorespondují s koncepcí informačních systémů v rámci resortních agend zadavatele, a především se po technické stránce jedná o zastaralou koncepci, a tedy i plnění v duchu této koncepce bude nutně zastaralé.

29.         Zadavatel poukazuje na skutečnost, že provedl test naplnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a dospěl k závěru, že pro tento postup byly splněny zákonem stanovené podmínky. Nosným důvodem pro zrušení zadávacího řízení bylo, že poptávané plnění již vzhledem k době formulace zadávacích podmínek zastaralo, neplnilo by potřeby zadavatele a fakticky by muselo okamžitě po jeho převzetí dojít k zásadním změnám.

30.         V dalších pasážích svého stanoviska se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým částem návrhu navrhovatele. K objektivní zastaralosti zadání jako důvodu zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jasně označil objektivní zastaralost zadání z roku 2014 jako důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Proto nemůže být důvodná pochybnost o tom, že vzhledem k průběžnému pokroku v oboru ICT požadavky zformulované před 8 lety již neodpovídají aktuálním standardům IT, nekorespondují se soudobými technickými možnostmi a nově dostupným funkcionalitami – tento důsledek pokroku v oboru ICT je přitom dle zadavatele tak evidentní, že jej není potřeba samostatně dokazovat. Zadavatel považuje za irelevantní, zda délku zadávacího řízení zavinil on svými případnými pochybeními, nebo ji zavinili dodavatelé svou extenzivní procesní obranou.

31.         K údajnému zastření skutečných důvodů pro zrušení zadávacího řízení zadavatel sdělil, že paralelně činí kroky na zajištění svých potřeb v rámci zadávacích řízení na dodání dílčích komponent moderního informačního systému na půdorysu aktuálních požadavků. Zadavatel v rámci svých manažerských úvah zvažuje všechny varianty možného postupu a k tomuto účelu si nechal zpracovat Právní analýzu. Skutečnost, že právní analýza rozebírá různé varianty dalšího postupu, nelze podle zadavatele interpretovat tak, že analýza definuje nějaký skutečný důvod zrušení a pak jiný, zastírající důvod. Analýza doporučila zadavateli posoudit, zda se předmět plnění nestal v čase zastaralým, což zadavatel učinil a zastaralost skutečně shledal. Zadavatel tak v tomto směru uzavírá, že na základě technické a následně právní analýzy dospěl k závěru, že jsou naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, když důvody pro zrušení jsou dány dvěma objektivními faktory, a to délkou zadávacího řízení na straně jedné a evidentním vývojem v oblasti IT na straně druhé.

32.         K důvodům hodným zvláštního zřetele zadavatel zopakoval, že požadavky na poptávané plnění byly naformulovány již v roce 2014, tudíž v roce 2022 plnění nemůže vyhovovat aktuálním potřebám zadavatele a nekoresponduje s koncepcí informačních systémů v rámci jeho resortních agend. V mezidobí došlo k rozvoji programovacích jazyků a ke změnám v trendech pro implementaci informačních systémů pro veřejnou správu, kdy se v praxi osvědčila implementace dílčích komponent namísto komplexních monolitických informačních systémů. Z toho důvodu má zadavatel za to, že v současnosti by byl s to na relevantním trhu – zejména z důvodu orientace na dílčí komponenty informačních systémů – získat levnější a efektivněji využitelný produkt. Zadavatel poukazuje rovněž na to, že nabídky z počátku roku 2018 nemohou odrážet skutečnou výši nákladů dodavatelů (z důvodu nárůstu nákladů a ceny lidské práce). Proto byla podmínka existence důvodů hodných zvláštního zřetele naplněna. Ohledně nepřiměřené délky zadávacího řízení zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. R0064/2017/VZ ze dne 12. 6. 2017.

33.         Ke vzniku důvodu v průběhu zadávacího řízení zadavatel uvedl, že přesný okamžik vzniku důvodu pro zrušení zadávacího řízení je irelevantní, neboť je zjevné, že k zastarání došlo v průběhu zadávacího řízení. V roce 2017 zadavatel převzal technické vymezení z roku 2014 a učinil o něm rozhodnutí, že dané vymezení není zastaralé a splňuje jeho potřeby. Pokud stejné manažerské posouzení činí po 8 letech, pak 8 let staré technické vymezení v oboru ICT je bez dalšího zastaralé. K zastarání došlo postupně v průběhu zadávacího řízení mezi lety 2017 a 2022. Rovněž je legitimní, pokud zastaralost zadání posuzuje zadavatel i optikou toho, že dokončení předmětu plnění nelze čekat dnes (tedy 8 let od formulace zadání), ale až v následujících letech, kdy toto zadání bude zákonitě ještě zastaralejší. Zadavatel má z těchto důvodu za to, že podmínka vzniku důvodu v průběhu zadávacího řízení byla splněna.

34.         Ohledně podmínky nemožnosti požadovat po zadavateli, aby pokračoval v zadávacím řízení, zadavatel setrvává na závěru, že i tato dílčí podmínka pro zrušení zadávacího řízení byla naplněna. Zadavatel odmítá, že by důvody pro zrušení byly subjektivní, tedy že by hodlal používat zastaralé OKaplikace. Své kroky směřuje naopak k tomu, aby byl informační systém od společnosti OKsystem nahrazen jiným, moderním informačním systémem; přitom se chce vyhnout tomu, aby byl zastaralý informační systém od společnosti OKsystem nahrazen jiným zastaralým systémem, neboť takový informační systém by bylo nutné ihned rozsáhle aktualizovat podle nových požadavků zadavatele, což by bylo v rozporu s požadavkem hospodárnosti. Zadavatel uzavírá, že usiluje o to, aby nebyly vynakládány veřejné prostředky na plnění, které vzhledem k okolnostem (specifikace z roku 2014) již zjevně v poptávané podobě není pro účely činnosti zadavatele plnohodnotně upotřebitelné.

35.         Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 26. 1. 2023

36.         Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí reaguje především na vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19. 12. 2022. Navrhovatel souhlasí obecně s tím, že v oboru ICT dochází k vývoji a pokroku, avšak ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení by muselo být uvedeno, v čem se vývoj ICT dotkl právě předmětu veřejné zakázky. Teprve v případě, že by došlo k takovému pokroku, že by nebylo možno vytvořit systém, který by byl pro zadavatele upotřebitelný, pak by podle navrhovatele bylo možno o naplnění podmínky hodné zvláštního zřetele uvažovat. Takový závěr by však musel být opřen o konkrétní argumentaci zadavatele.

37.         Navrhovatel znovu zdůrazňuje, že má nadále zájem realizovat veřejnou zakázku. Pokud jde o Právní analýzu, poukazuje na tam zvažované možné varianty postupu spočívající buď v opětovném vyloučení navrhovatele nebo v zadání zakázky navrhovateli. Pak dle navrhovatele jsou důvody zrušení zadávacího řízení produktem zvolené varianty, přičemž tyto důvody jsou zcela zástupné za účelem realizace této varianty. Pokud jde o nemožnost požadovat po zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval, je podle navrhovatele z Právní analýzy zřejmé, že pokračování zadávacího řízení bylo zvažovanou variantou, k níž však byla uvedena jiná rizika než nyní zadavatelem tvrzená zastaralost. Ohledně časového vymezení vzniku důvodů hodných zvláštního zřetele navrhovatel dovozuje, že pokud zadavatel není schopen konkrétní důvody hodné zvláštního zřetele uvést, není schopen uvést ani čas, kdy k těmto důvodům mělo dojít.

38.         Navrhovatel trvá na podaném návrhu, neboť je přesvědčen, že zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení subjektivní důvody a že tento jeho postup nese znaky svévole a libovůle.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

39.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodrželpři zadávání veřejné zakázkypravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 31. 10. 2022 dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě, nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

40.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

41.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

42.         V čl. 2 zadávací dokumentace je blíže rozveden předmět plnění veřejné zakázky takto: „provedení detailní analýzy a vytvoření detailního návrhu Systému[1]; vytvoření, dodání a zprovoznění Systému v prostředí zadavatele, včetně úvodní migrace dat zadavatele či třetích osob; vytvoření, dodání a zprovoznění Systému v prostředí zadavatele, a to v plném rozsahu funkcionalit Systému, včetně kompletní migrace dat zadavatele či třetích osob; vytvoření a dodání dokumentace vztahující se k Systému; poskytnutí služeb provozu a správy Systému, podpory jeho uživatelů po jeho uvedení do provozu; poskytnutí služeb rozvoje Systému, a to na základě změnových požadavků; a poskytnutí školení pro klíčové uživatele, metodiky, správce a koncové uživatele Systému.“.

43.         Podle čl. 3 zadávací dokumentace je cílem veřejné zakázky zajistit efektivní nástroj mj. pro procesy a agendy v oblasti nepojistných sociálních dávek, jako jsou dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvky na péči, evidence poskytovatelů sociálních služeb, podpora agend v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením atd., implementovat řešení uvedených procesů, zajistit podporu implementovaného řešení.

44.         V dokumentaci o zadávacím řízení je obsaženo Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení č. j. MPSV-2022/192572-341 ze dne 31. 10. 2022. Zadavatel tímto rozhodnutím rozhodl o tom, že zadávací řízení na veřejnou zakázku se ruší v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadavatel uvedl, že předpokládal uzavření smlouvy dne 1. 9. 2018 a dokončení IS nejpozději k 31. 5. 2020. Zadavatel poukazuje na předchozí zadávací řízení na informační systém sociálních dávek, jež bylo zahájeno 10. 12. 2014. V tomto přechozím zadávacím řízení došlo k uzavření smlouvy, ale předmět plnění nebyl dodán. Proto byl zadavatel nucen poptávat toto plnění opakovaně v roce 2017, přičemž přistoupil jen k mírné obměně původních zadávacích podmínek z r. 2014. I v aktuálním zadávacím řízení se podle zadavatele vyskytla řada procesních komplikací, takže veřejná zakázka nebyla doposud zadána. Zadavatel tak stanul před rozhodnutím, zda v zadávacím řízení pokračovat nebo zadávací řízení zrušit. Po analýze situace dospěl k závěru, že formulace zadávacích podmínek již neodpovídá současným potřebám zadavatele a nekoresponduje ani s koncepcí informačních systémů v rámci jeho resortních agend.

45.         Zadavatel zrušil zadávací řízení na základě § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť má za to, že současný stav naplňuje veškeré zde uvedené důvody. V prvé řadě jde o důvody, které jsou hodné zvláštního zřetele. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení k těmto důvodům konkrétně uvedl: „Zadavatel by byl, pokud by pokračoval v zadávacím řízení, nucen uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, a odebrat od něj takové plnění (IS DAV II), které je již v současné době s ohledem na změnu poměrů a potřeb zadavatele obsoletním, nevyhovujícím, a které by tedy nenaplnilo potřeby zadavatele a fakticky okamžitě by muselo dojít k jeho zásadním změnám (úpravám). Zadavatel by tak byl nucen zcela nehospodárným způsobem nakládat s veřejnými prostředky, neboť uzavřením smlouvy nejen, že by mu vznikla povinnost odebrat IS DAV II (pro který již v současné době zadavatel fakticky nemá v poptávané podobě využití), ale také povinnost hradit sjednanou odměnu za poskytování služeb rozvoje a podpory IS DAV II v délce trvání 24 měsíců – to vše v celkovém finančním objemu ve výši několik stovek milionů. Nadto je nutné konstatovat, že v současné době je zadavatel s pravděpodobností hraničící s jistotou schopen v důsledku změny poměrů a změn na relevantním trhu schopen saturovat svoje potřeby zcela jiným, ekonomicky výhodnějším a inovativnějším způsobem. Stejně jako předmět plnění jsou v současné době „zastaralé“ i nabídky dodavatelů, neboť ty byly podány (a tedy i kalkulovány) v roce 2018.“. Zadavatel dále v odůvodnění konstatuje, že má nyní možnost získat za obdobnou cenu mnohem lepší, modernější a spolehlivější informační systém, který bude lépe vyhovovat jeho požadavkům.

46.         Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení dále uvedl, že výše popsané důvody vznikly až v průběhu zadávacího řízení, neboť dosud nedošlo k podpisu smlouvy, ačkoli k uzavření smlouvy mělo podle původních předpokladů dojít už v roce 2018.

47.         Podle odůvodnění rozhodnutí o zrušení je naplněna rovněž třetí podmínka, neboť po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, protože „V tomto ohledu jde zejména o zjevně nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, což jednak jistě není cílem nebo účelem ZZVZ, především by se však takovým postupem zadavatel dopustil porušení povinností vyplývajících z jiných právních předpisů (např. zásady 3E).“.

48.         V závěrečné pasáži odůvodnění zadavatel uvádí, že není rozhodné, zda důvody pro zrušení zadávacího řízení způsobil či nikoliv; podle něj průtahy v zadávacím řízení a vývoj vlastních potřeb a technologií nezpůsobil.

49.         Na základě námitek podaných navrhovatelem se zadavatel k důvodům zrušení zadávacího řízení (nad rámec rozhodnutí o zrušení) vyjádřil v rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 11. 2022.Primárním důvodem pro zrušení zadávacího řízení byl podle zadavatele vývoj v daném oboru od roku 2014 do roku 2022, v důsledku čehož došlo k morálnímu i technologickému zastarání koncepce poptávaného informačního systému a tím pádem požadované plnění již neodpovídá současným potřebám zadavatele. V roce 2021 byl zadavatel nucen uzavřít smlouvu na podporu stávajících OKaplikací se stávajícím dodavatelem OKsystem. Zadavatel zdůrazňuje, že zadávací řízení běží již 5 let a že nemohl předvídat, že reálně bude mít informační systém odpovídající koncepci z roku 2014 k dispozici nejdříve v roce 2024, tedy za 10 let od vymezení technických podmínek. Zadavatel připomíná, že jeho cílem je získat plnění, které bude naplňovat jeho současné potřeby a bude znamenat efektivní vynaložení veřejných prostředků, avšak tímto plněním IS DAV II již není.

50.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách sděluje, že pokrok v oboru technologie tvorby informačních systémů za 8 let není potřeba dokazovat, vyplývá „z povahy věci“ a jedná se o notorietu zjevnou bez dalšího. Zastaralost poptávaného předmětu plnění je objektivní skutečností, která nastala bez přičinění zadavatele. Zadavatel rovněž poukazuje na nový trend ve vývoji informačních systémů, a to realizaci malých komponent, nikoli monolitického systému, jakým měl být IS DAV II.

51.         K okamžiku vzniku důvodů hodných zvláštního zřetele zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že tento okamžik je irelevantní, neboť zadavatel si zastaralost předmětu plnění mohl uvědomovat již déle a teprve v určitém okamžiku rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Intenzita důvodů v čase rostla, neboť co bylo v r. 2018 ještě přijatelné, je v roce 2022 za hranou akceptovatelnosti. Rozhodné je dle zadavatele pouze to, že důvody pro zrušení zadávacího řízení se zjevně vyskytly až v průběhu zadávacího řízení a postupně se kumulovaly. Podle zadavatele šlo o důvody objektivní, jimiž je celkové zastarání předmětu plnění. Zadavatel přitom přistoupil ke zrušení zadávacího řízení až v okamžiku, kdy míra zastarání předmětu plnění překročila únosnou mez (po 4 letech od rozhodnutí o výběru dodavatele).

52.         V závěru rozhodnutí o námitkách zadavatel shrnul, že zcela objektivním důvodem pro zrušení zadávacího řízení byl faktický vývoj na trhu v oblasti informačních technologií za cca 8 let, v jehož důsledku předmět plnění zastaral a nemůže naplnit moderní oprávněné potřeby zadavatele, přičemž tato skutečnost je notoricky známá a není třeba ji dokazovat.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

53.         Správní řízení bylo zahájeno na návrh, který směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad tento úkon zadavatele zrušil. Naopak zadavatel tvrdí, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Úřad proto posoudil, zda zadavatel postupoval při zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

54.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle ustanovení § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, a to za předpokladu, že striktně dodrží zákonem vymezené podmínky pro zrušení zadávacího řízení.

55.         Ačkoliv právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu oprávněných důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci judikatura vztahující se k ZVZ přiměřeně aplikovatelná v těch ohledech, které nebyly změnou právní úpravy nikterak dotčeny.

56.         Dle názoru Úřadu je bezpochyby nadále platné, že „(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“ (obdobně viz rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 či č. j. 29 Af 81/2016-103 ze dne 25. 2. 2019).

57.         Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; pokud jde o naznačená obecná východiska, nedošlo v tomto ohledu k žádné změně od předchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků.

58.         Aby mohlo být zrušení zadávacího řízení považováno za souladné se zákonem, musí tedy zadavatel striktně naplnit zákonné důvody pro možnost zrušení zadávacího řízení uvedené v § 127 odst. 1 či v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona. Zadavatel rovněž musí tyto důvody transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení.

59.         Úřad dále konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně ve sdělení, tj. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen v těchto dokumentech uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění by mělo mimo jiné obsahovat ustanovení relevantní právní úpravy, podle které zadavatel zadávací řízení ruší, a mělo by být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí.

60.         Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem pouze vzhledem ke skutečnostem, kterými zadavatel odůvodnil zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, příp. v oznámení o zrušení zadávacího řízení, přičemž pro posouzení oprávněnosti zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona je zcela klíčové, zda se v šetřeném případě vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a zároveň musí platit, že tyto důvody se vyskytly až v průběhu zadávacího řízení, přičemž je nerozhodné, zda tyto důvody vznikly zaviněním zadavatele. Lze konstatovat, že důvody sice mohou být subjektivní, tj. mohou vzniknout na straně zadavatele, ale současně musí být objektivizované, musí objektivně a reálně existovat, neboť jejich tvrzení a popř. prokázání zamezí tomu, aby došlo ke svévoli na straně zadavatele. Úřad dodává, že nejnověji se Nejvyšší správní soud zabýval zrušením zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona v rozsudku č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023, v němž se opětovně zabýval pojmem „důvody hodné zvláštního zřetele“, zde v souvislosti s porušením zákona ze strany zadavatele. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku mj. podotýká, že s účinností stávajícího zákona se rozšířila množina důvodů hodných zvláštního zřetele ve srovnání s předchozí úpravou, když nově zahrnuje též subjektivní důvody včetně důvodů ekonomických.

K důvodům obsaženým v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

61.         V projednávané věci zadavatel zrušil zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Zadavatel jako důvod hodný zvláštního zřetele v rozhodnutí o zrušení konkrétně uvádí, že formulace zadávacích podmínek na IS DAV II již neodpovídá jeho současným potřebám a nekoresponduje s koncepcí informačních systémů v rámci jeho resortních agend (viz bod 44. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud by pokračoval v zadávacím řízení, byl by nucen, dle svých slov, odebrat plnění, které je již v současné době obsoletní (tj. neaktuální, bez reálného uplatnění, zastaralé), nevyhovující, a které by nenaplnilo jeho potřeby a fakticky okamžitě by muselo dojít k zásadním změnám díla. Zadavatel dále tvrdí, že došlo k takovému technologickému pokroku v oboru IT, že je v současné době schopen naplnit svoje potřeby zcela jiným, ekonomicky výhodnějším a inovativnějším způsobem a že předmět plnění i nabídky dodavatelů jsou v současné době zastaralé, neboť ty byly podány (a tedy i kalkulovány) v roce 2018.

62.         Zadavatel tedy v rozhodnutí o zrušení uvádí následující důvody hodné zvláštního zřetele. Za prvé, že IS DAV II již neodpovídá jeho současným potřebám, že mu už nevyhovuje, že jde o plnění v současné době obsoletní. Za druhé, že existuje nová koncepce informačních systémů v rámci agend, které zadavatel zpracovává. Za třetí, že došlo ke změně poměrů na relevantním trhu, že došlo k technologickému pokroku a ke změnám na trhu s vývojem informačních systémů. A za čtvrté, že je schopen nyní uspokojit svoje potřeby jiným, ekonomicky výhodnějším a inovativnějším způsobem, tedy má možnost za obdobnou cenu pořídit lepší, modernější a spolehlivější informační systém. V rozhodnutí o zrušení zadavatel uvádí víceméně obecné důvody pro zrušení, které nijak blíže nekonkretizuje a nedokládá (viz dále). Úřad nyní rozebere jednotlivé zadavatelem předložené argumenty pro zrušení zadávacího řízení.

63.         Prvním argumentem zadavatele uváděným v rozhodnutí o zrušení je, že IS DAV II již neodpovídá jeho současným potřebám, že mu už nevyhovuje, že jde o plnění v současné době obsoletní. Zadavatel tento důvod nijak blíže nespecifikuje, tudíž není zřejmé, jak a proč již předmět veřejné zakázky neodpovídá jeho potřebám. Úřad k tomuto tvrzení musí konstatovat, že zadavatel nikterak v rozhodnutí o zrušení nekonkretizoval, jaké (oproti minulosti) jiné má potřeby, v čem tyto nové potřeby spočívají a v čem se liší od původních potřeb. Předmětem plnění IS DAV II je podle zadávací dokumentace vytvoření návrhu IS DAV II, jeho dodání a zprovoznění, migrace dat, poskytnutí služeb provozu, správy a rozvoje, a to vše s cílem zajistit nástroj mj. pro procesy a agendy v oblasti nepojistných sociálních dávek, jako jsou dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvky na péči, evidence poskytovatelů sociálních služeb, podpora agend v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením. Z rozhodnutí o zrušení tak není zřejmé, zda tento předmět plnění již zadavatel nebude v budoucnu poptávat či ho bude poptávat v jiné podobě a případně v jaké. Zadavatel tedy v rozhodnutí o zrušení nerozvedl shora uvedený důvod pro zrušení zadávacího řízení do takových podrobností, aby si o něm mohli účastníci, resp. Úřad, učinit konkrétní představu a ověřit, že jde o důvod, který má nežádoucí objektivní dopad do zadávacího řízení. Účastníci zadávacího řízení a následně ani Úřad tudíž nemůžou takto obecné konstatování zadavatele nijak přezkoumat a posoudit jeho relevanci.

64.         Druhý argument zadavatele se týká nové koncepce informačních systémů. Zadavatel sice v rozhodnutí o zrušení sděluje, že existuje nová koncepce informačních systémů v rámci jeho resortních agend, avšak ani slovem se nezmiňuje, jaká je tato nová koncepce, co ji tvoří, v čem se odlišuje od koncepce předchozí a jak a proč do ní již nezapadá IS DAV II. Pokud nová koncepce existuje (což však zadavatel nijak nedokládá), je objektivně možné, že zadávací podmínky IS DAV II, resp. konkrétní funkční, technické či bezpečnostní požadavky na plnění, již skutečně neodpovídají této nové koncepci. Zadavatel však nijak nespecifikuje, jak konkrétně obsahově (kvalitativně) a v jakém konkrétním rozsahu (kvantitativně) jsou zadávací podmínky veřejné zakázky nekompatibilní s novou koncepcí, resp. proč IS DAV II do nové koncepce nezapadá. Přitom by podle Úřadu nemuselo jít o ryze odborný či technický popis nové koncepce, postačoval by i víceméně laický (rámcový) popis, z něhož by vyplynulo, k jakým došlo např. zásadním legislativním změnám, k zásadním změnám v architektuře informačních systémů, ke zvýšení nároků na kybernetickou bezpečnost, k případné budoucí nekompatibilitě s jinými systémy zadavatele, k zásadní změně standardů informačních systémů apod. Takto zadavatel bez jakéhokoli vysvětlení či doložení pouze tvrdí, že má novou koncepci IS, ale už nikterak nepřibližuje, proč do ní nezapadá IS DAV II. Úřad připouští a nevylučuje, že nějaká nová koncepce IS v průběhu doby u zadavatele mohla skutečně vzniknout, avšak rozhodnutí o zrušení nedává navrhovateli (a následně při přezkumu Úřadu) možnost, aby mohl dané tvrzení jakkoliv ověřit a objektivizovat. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení ani neuvedl, které konkrétní požadavky na IS DAV II neodpovídají jeho současným potřebám, resp. nové koncepci informačních systémů. Ani tento důvod není popsán natolik konkrétně a jednoznačně, aby Úřad mohl ověřit, že jde o důvod hodný zvláštního zřetele. Úřad považuje tento důvod za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.

65.         Třetím uváděným důvodem zadavatele je, že došlo ke změně poměrů na relevantním trhu, že došlo k technologickému pokroku a ke změnám na trhu s vývojem informačních systémů, tudíž předmět plnění IS DAV II je zastaralý, stejně jako nabídky dodavatelů. Úřad k této argumentaci zadavatele podotýká, že je sice obecně známo, že k nějakému vývoji v oblasti IT přirozeně asi dochází, ale zadavatel svoji velmi obecnou proklamaci nijak nevztáhl k IS DAV II, tedy jak by změny na trhu v oblasti vývoje informačních systémů konkrétně zasáhly do vývoje IS DAV II (v rozhodnutí o zrušení by tedy muselo být kupříkladu uvedeno, v čem se vývoj a pokrok v oblasti ICT dotkl předmětu veřejné zakázky tak, že jej není možno realizovat). Jeví se totiž, že pokud informační systém pro agendu dávek IS DAV II dosud není vyvinutý, není důvod, proč by dodavatel nemohl moderní technologické postupy při jeho vývoji použít.  A pokud takový důvod je, zadavatel ho v odůvodnění zrušení zadávacího řízení nespecifikoval. Pokud zadavatel tvrdí, že po technické stránce má IS DAV II zastaralou koncepci, a tedy i plnění v duchu této koncepce bude nutně zastaralé, je třeba, aby tyto svoje úvahy blíže vysvětlil či doložil, tj. co v zadávacích podmínkách či funkčních a technických požadavcích zastaralo. Rovněž tento důvod pro zrušení zadávacího řízení shledal Úřad jako nepřezkoumatelný v tom smyslu, zda skutečně nastal či nikoliv.

66.         Úřad v této souvislosti k právě řečenému připomíná tvrzení navrhovatele (jako odborníka v dané oblasti), že on sám svoji nabídku nepovažuje za zastaralou, že ji shledává na stále vysoké technické úrovni a že i nabídková cena je nadále platná, tedy že má nadále zájem realizovat veřejnou zakázku. K otázce zastaralosti předmětu plnění navrhovatel již v návrhu avizoval, že zadal vypracování posudku, avšak tento posudek v průběhu celého správního řízení nedoložil. K jeho návrhu, aby rovněž Úřad zajistil vypracování znaleckého posudku k posouzení, zda požadavky na IS DAV II by vedly k vytvoření zastaralého systému, Úřad konstatuje, že za současné skutkové situace nepovažuje zpracování takového posudku za nutné, neboť v daném řízení se Úřad zabýval především obsahovou náplní rozhodnutí o zrušení z hlediska její transparentnosti. Proto Úřad v tomto správním řízení návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem objednaným Úřadem neakceptoval.

67.         A konečně posledním důvodem hodným zvláštního zřetele, který nastal v průběhu zadávacího řízení a pro který v něm nelze pokračovat podle zadavatele bylo, že je schopen nyní uspokojit svoje potřeby jiným, ekonomicky výhodnějším a inovativnějším způsobem, tedy má možnost za obdobnou cenu pořídit lepší, modernější a spolehlivější informační systém. Zde zadavatel opět velmi stručně tvrdí něco, co nijak nedokládá. Úřad k tomu může pouze uvést, že o obdobné ceně „lepšího, modernějšího a spolehlivějšího“ informačního systému lze v současném okamžiku spekulovat, neboť domněnka zadavatele o pořízení lepšího systému za obdobnou cenu není ničím podepřena. Z čeho plyne přesvědčení zadavatele, že v případném novém zadávacím řízení pořídí lepší plnění za stejnou nebo nižší cenu, není známo. Jestliže zadavatel prezentuje, že jiný systém pro něj bude ekonomicky výhodnější, je nutné toto tvrzení doložit i jinak než pouhým konstatováním. Ekonomickým důvodem pro zrušení zadávacího řízení by byla např. situace, kdy by podané nabídky byly výrazně dražší, než zadavatel předpokládal či že by zadavatel nedostal finanční prostředky na realizaci veřejné zakázky (viz příklady uváděné v důvodové zprávě k zákonu). V projednávaném případě však nabídka navrhovatele byla mírně pod úrovní předpokládané hodnoty a zadavatel ani netvrdí, že na realizaci IS DAV II nemá prostředky, tedy tyto ekonomické důvody nejspíš nenastaly. Rovněž tento důvod pro zrušení zadávacího řízení nebyl tedy dle Úřadu vymezen natolik jednoznačně a určitě, aby jeho existenci bylo možno nějak kvalifikovaně oponovat a rozporovat ze strany účastníků zadávacího řízení a následně jej Úřadem přezkoumat.

68.         K časové podmínce obsažené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel v rozhodnutí o zrušení pouze uvedl, že důvody hodné zvláštního zřetele vznikly až v průběhu zadávacího řízení, neboť v zadávacím řízení ještě nedošlo k podpisu smlouvy. Na skutečnost, že v rozhodnutí o zrušení není uveden konkrétní okamžik, kdy vznikly důvody hodné zvláštního zřetele, poukazuje obsáhle i navrhovatel, když tvrdí, že jde o nutnou náležitost rozhodnutí o zrušení. Úřad konstatuje, že časové určení, kdy se změnily potřeby zadavatele a kdy došlo k vytvoření nové koncepce informačních systémů (jako důvodů pro zrušení zadávacího řízení) skutečně v rozhodnutí o zrušení chybí, neboť zadavatel v tomto rozhodnutí pouze sdělil, že důvody vznikly v průběhu zadávacího řízení (tedy někdy mezi lety 2017 až 2022, což lze považovat za dosti široký časový interval). Úřad je toho názoru, že časové vymezení vzniku důvodů hodných zvláštního zřetele mělo být v rozhodnutí o zrušení aspoň rámcově uvedeno, neboť změny v koncepci IS tvrzené zadavatelem jsou zajisté svázány s určitým konkrétním obdobím, kdy ke změně došlo, tj. kdy nová koncepce vznikla. Zadavatel měl při délce zadávacího řízení (cca 5 let) specifikovat dobu, s níž spojuje změny v koncepci informačních systémů, neboť toto období mu musí být známo, pokud těmito změnami sám argumentuje. Neobstojí ani argument zadavatele, že přesný okamžik vzniku důvodů pro zrušení zadávacího řízení je irelevantní, postačí, že k tomu došlo v průběhu zadávacího řízení. Jak Úřad uvedl již výše, § 127 odst. 2 písm. d) zákona zahrnuje i časovou podmínku, tudíž rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musí obsahovat rovněž časový rámec, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele (viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0027/2019/VZ-09294/2019/513/IHl ze dne 1. 4. 2019, podle něhož v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musí být určen rovněž okamžik, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele; obdobně i rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-06536/2022/500 ze dne 21. 2. 2022, v němž Úřad konstatoval, že tamější zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvedl konkrétní okamžik, od něhož odvozuje vznik údajných důvodů hodných zvláštního zřetele, tj. časovou podmínku stanovenou v § 127 odst. 2 písm. d) zákona).

69.         Zadavatel má za to, že je splněna i další podmínka pro zrušení zadávacího řízení, tj. že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Odůvodňuje to tím, že by došlo k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky, resp. že by se dopustil porušení povinností vyplývajících z jiných právních předpisů (zásady 3E). Úřad zdůrazňuje, že v žádném případě nezpochybňuje povinnost zadavatele postupovat hospodárně. Úřad pouze k tomu připomíná, že zadavatel je současně povinen rovněž zohlednit právní jistotu dodavatelů účastnících se zadávacího řízení, přičemž zásada hospodárnosti nemá aplikační přednost před v zákoně výslovně uvedenými ustanoveními.  K tomu například Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 18/2015-32 ze dne 25. 11. 2015 uvedl (v tomto případě v souvislosti s použitím jednacího řízení bez uveřejnění) „Nejvyšší správní soud se pak ztotožňuje se závěry krajského soudu i v tom smyslu, že zásada hospodárnosti nemůže mít automaticky aplikační přednost před splněním striktních zákonných podmínek pro aplikaci § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ“. S ohledem na výše uvedené nelze přistoupit ani ke zrušení zadávacího řízení jen s odkazem na zásadu hospodárnosti, aniž by byly naplněny podmínky zákonného ustanovení upravujícího zrušení zadávacího řízení, v tomto případě § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Jak vyplývá z výše citované judikatury, konkrétní ustanovení zákona mají aplikační přednost před zásadou hospodárnosti a zadavatel je byl povinen dodržet. S ohledem na uvedené je zřejmé,
že právní jistota navrhovatele [vyjádřená v § 127 odst. 2 písm. d) zákona] má v šetřeném případě přednost.

70.         Ačkoliv tedy zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, zastává Úřad s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Účelem povinnosti podle § 128 odst. 1 zákona, který stanoví, že zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení (v šetřeném případě zadavatel odeslal přímo „samotné“ rozhodnutí o zrušení), totiž není pouze skutečnost, že se účastníci zadávacího řízení neprodleně dozví o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno a nebude nadále pokračovat, ale význam této povinnosti spočívá též v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu. Nezbytné tedy je, aby se mohli účastníci zadávacího řízení s důvody, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, seznámit, a to v takové míře konkrétnosti, aby mohli sami posoudit zákonnost jejich uplatnění.

71.         Z odůvodnění rozhodnutí o zrušení však není zřejmé, jaké jsou konkrétní (nikoliv pouze obecně popsané) důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby
v zadávacím řízení pokračoval. Takový postup zadavatele vzbuzuje pochybnosti, zda takové důvody reálně existují. Postup zadavatele tak neodpovídá požadavkům vyplývajícím ze zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, jelikož zadavatel rozhodnutí o zrušení dostatečně neodůvodnil. Úřad proto konstatuje, že v daném případě zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť konkrétní faktické důvody zrušení nejsou v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně ozřejměny.

72.         S ohledem na to, že „důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou obecným pojmem, tím spíše měl zadavatel konkrétně uvést, jaké konkrétní důvody nastaly, že rozhodl o zrušení zadávacího řízení, aby, jak již Úřad uvedl výše, i sami účastníci mohli posoudit oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení a případně namítat účelovost (libovůli) zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel např. shledal, že požadované plnění již nevyhovuje jeho potřebám, či že koncepce požadovaného systému je zastaralá, a proto je nucen zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku, je nezbytné, aby tyto skutečnosti jednoznačně a určitě popsal, tj. aby předně tyto důvody konkrétním způsobem osvětlil, tedy aby uvedl důvody, který jej k této úvaze přivedly, a to již v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Teprve na takto konkrétní, jasné, podrobné a srozumitelné důvody by mohli účastníci zadávacího řízení případně konkrétně reagovat, a to buď tak, že je akceptují (tj. uznají, že jde skutečně o důvody hodné zvláštního zřetele), nebo tak, že se s uvedenými důvody neztotožní (a pak mají možnost se proti takovému postupu zadavatele bránit). Rovněž Úřad může důvody pro zrušení zadávacího řízení podrobit přezkumu z hlediska jejich oprávněnosti jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném dokumentu vyjádřeny. Přezkoumatelný je jen takový úkon zadavatele, v němž jsou srozumitelně a dostatečně uvedeny důvody pro jeho postup, v daném případě pro zrušení zadávacího řízení. Z prověřovaného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013-39 ze dne 20. 5. 2014). Z výše uvedeného tak vyplývá, že důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jsou veskrze obecné a neobsahují potřebnou míru detailu.

73.         Úřad ve vztahu k právě řečenému opakovaně upozorňuje, že nedostatky v odůvodnění rozhodnutí o zrušení není možné zhojit ani odkazem na rozhodnutí o námitkách či vyjádření zadavatele k návrhu, kde by zadavatel uvedl podrobnější odůvodnění zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Takový postup zadavatele by byl ve zjevném rozporu zejména s nutností zajištění možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení a popřípadě možnosti proti tomuto rozhodnutí brojit.

74.         Úřad se následně vyjádří k dalším skutečnostem uváděným navrhovatelem či zadavatelem. K argumentu zadavatele, že podle původních předpokladů mělo být dílo dokončeno k 31. 5. 2020, Úřad sděluje, že podle čl. 4.1 zadávací dokumentace se veškeré termíny plnění odvíjely od data uzavření smlouvy (termín T), a protože smlouva na veřejnou zakázku dosud nebyla uzavřena, termíny plnění tak nezačaly plynout.

75.         Zadavatel tvrdí, že zadávací podmínky veřejné zakázky na IS DAV II vycházely ze zadávacích podmínek formulovaných v roce 2014 pro IS DAV, a že tedy jsou 8 let staré. Úřad k tomu sděluje, že za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel a pokud převzal v roce 2017 text zadávacích podmínek z roku 2014, jde čistě o jeho autonomní rozhodnutí a nelze v tomto směru úspěšně před Úřadem argumentovat.

76.         Úřad nevylučuje, že v posuzovaném případě zadavatel skutečně mohl mít důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a že se tyto důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, avšak bez dostatečně konkrétního odůvodnění již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze tyto okolnosti ze strany Úřadu přezkoumat a ověřit, zda takové skutečnosti opravdu nastaly.

77.         Úřad konstatuje, že postup zadavatele v zadávacím řízení se stal netransparentním, neboť důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení není možné objektivně přezkoumat a jako takové tedy nemohou obstát. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rekapituluje, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení nelze ze strany Úřadu pro přílišnou míru obecnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení věcně přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení. Úřad proto v tuto chvíli nemůže ověřit, zda tyto skutečnosti reálně nastaly či nikoli, a případně kdy, neboť v rozhodnutí o zrušení nejsou transparentní způsobem zachyceny. Pro úplnost pak Úřad ve vztahu k rušení zadávacího řízení odkazuje např. na závěry v rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0092/2022, které dle přesvědčení Úřadu jsou přiléhavé na zde posuzovaný případ.

78.         Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2022 dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě, nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když v citovaném rozhodnutí bez dalších podrobností toliko obecně uvedl, že,

• „pojetí IS DAV II … již neodpovídá současným potřebám zadavatele a nekoresponduje ani s koncepcí informačních systémů v rámci resortních agend zadavatele“,
• „plnění (IS DAV II) … je již v současné době s ohledem na změnu poměrů a potřeb zadavatele obsolentním, nevyhovujícím, a které by tedy nenaplnilo potřeby zadavatele“,
• „v současné době je zadavatel … v důsledku změny poměrů a změn na relevantním trhu schopen saturovat svoje potřeby zcela jiným, ekonomicky výhodnějším a inovativnějším způsobem“,
• „za dobu trvání zadávacího řízení došlo k takovému technologickému pokroku, že má nyní možnost získat za obdobnou cenu mnohem lepší, modernější a spolehlivější informační systém“,
• „Ke změnám v koncepci informačních systémů, jakožto i na trhu s vývojem informačních systémů a výše naznačenému technologickému pokroku tedy jednoznačně došlo až v průběhu zadávacího řízení.“,

a tedy neuvedl důvody pro zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v takových podrobnostech, aby si účastníci zadávacího řízení mohli o těchto důvodech učinit konkrétní představu a aby bylo možno jeho postup při zrušení zadávacího řízení následně přezkoumat.

79.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

80.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

81.         Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy nezákonného stavu.

82.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení nedodržel pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. Úřad má za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem vybraným. Podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případně naplněna.

83.         Pokud jde o třetí podmínku pro uložení nápravného opatření, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

84.         Úřad jako o opatření k nápravě rozhodl o zrušení úkonu zadavatele – rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2022, jakož i všech následných úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Úřad podotýká, že ruší rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyhotovené zadavatelem dne 31. 10. 2022 z toho důvodu, že na základě zadavatelem obecně formulovaného rozhodnutí o zrušení není možno věcně přezkoumat, zda skutečně byly naplněny zákonné důvody pro zrušení zadávacího řízení. Je nyní zcela na zadavateli, aby zvážil další postup v zadávacím řízení při dodržení zákonnosti jeho průběhu.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

85.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

86.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok má právní účinky již dnem vydání rozhodnutí, bez ohledu na jeho právní moc. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

87.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2022 a všech následných úkonů zadavatele, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

88.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

89.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech následných úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

90.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000573.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

Obdrží:

1.      Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2

2.      DXC Technology Czech Republic s.r.o., Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy