číslo jednací: 10178/2023/500
spisová značka: S0055/2023/VZ

Instance I.
Věc Pořízení techniky na údržbu komunikací
Účastníci
  1. Silnice LK a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 29. 3. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0055.pdf 495 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0055/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-10178/2023/500

 

Brno 13. 3. 2023

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 12. 1. 2023, jehož účastníkem je

  • obviněný – Silnice LK a.s., IČO 28746503, se sídlem Československé armády 4805/24, 466 05 Jablonec nad Nisou,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Pořízení techniky na údržbu komunikací“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 1. 2019 pod ev. č. Z2019-002733 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 018-037753,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Silnice LK a.s., IČO 28746503, se sídlem Československé armády 4805/24, 466 05 Jablonec nad Nisou – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Pořízení techniky na údržbu komunikací“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 1. 2019 pod ev. č. Z2019-002733 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 018-037753, v rozporu s § 36 odst. 1 téhož zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 téhož zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí je dle bodu 3.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky dodání víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb vymezených v rámci kategorie č. 1 a č. 2 a víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb a pracovních adaptérů vymezených v kategorii č. 3 s tam a v technické specifikaci stanovenými požadavky, čímž vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potencionálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný v souladu se zákonem plnění dle kategorie č. 1 a č. 2 a plnění dle kategorie č. 3 poptával samostatně, nabídku podat mohli, přičemž obviněný tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika veřejné zakázky a dne 1. 4. 2019 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když na její předmět plnění uzavřel kupní smlouvu s vybraným dodavatelem – CROY s.r.o., IČO 45147647, se sídlem Plzeňská 2599, 269 01 Rakovník.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Silnice LK a.s., IČO 28746503, se sídlem Československé armády 4805/24, 466 05 Jablonec nad Nisou – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 60 000 (šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějšího předpisu, se obviněnému – Silnice LK a.s., IČO 28746503, se sídlem Československé armády 4805/24, 466 05 Jablonec nad Nisou – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ PŘEDMĚTNÉHO PLNĚNÍ

1.             Obviněný – Silnice LK a.s., IČO 28746503, se sídlem Československé armády 4805/24, 466 05 Jablonec nad Nisou (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 22. 1. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pořízení techniky na údržbu komunikací“, přičemž citované oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno  dne 25. 1. 2019 pod ev. č. Z2019-002733 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 018-037753 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo též „zadávací řízení“).

2.             Obviněný předně v čl. 1 zadávací dokumentace „Režim řízení“ stanovil, že veřejná zakázka je zadávána ve smyslu § 56 zákona, tj. v otevřeném řízení.

3.             V bodě 3.1 „Předmět Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem Veřejné zakázky je dodávka 6 ks nových, úplných a funkčních víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb a pracovních adaptérů […].“ Tamtéž je dále uvedeno, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky je rovněž „poskytnutí záručních servisních služeb a zaškolení obsluhy při uvedení nosičů, nástaveb a pracovních adaptérů do provozu (zaškolení 2 osob na každý nosič včetně nástaveb a pracovních adaptérů).“

4.             Dle bodu II.1.5) „Předpokládaná celková hodnota“ Oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na částku 54 500 000 Kč bez DPH.

5.             Jak vyplývá z dokumentu „Seznam elektronicky podaných/stažených nabídek“, zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel pouze 1 nabídku, a to nabídku vybraného dodavatele –společnosti CROY s.r.o., IČO 45147647, se sídlem se sídlem Plzeňská 2599, 269 01 Rakovník (dále jen „vybraný dodavatel“).

6.             Z dokumentu „Rozhodnutí o výběru dodavatele“ vyplývá, že obviněný dne 26. 3. 2019 rozhodl o výběru vybraného dodavatele.

7.             Dne 1. 4. 2019 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na plnění veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

8.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 25. 3. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného v zadávacím řízení na veřejnou zakázku (dále jen „podnět“). V podnětu bylo mimo jiné namítáno, že obviněným mohly být účelově nastaveny takové podmínky, aby zakázku vyhrál konkrétní dodavatel. V rámci doplnění podnětu, které Úřad obdržel dne 27. 4. 2022, pisatel podnětu svou námitku upřesnil tak, že obviněný měl předmět plnění veřejné zakázky rozdělit do dvou samostatných zadávacích řízení, zvlášť pro plnění dle kategorie č. 1 a č. 2 a zvlášť pro plnění dle kategorie č. 3, tedy jinými slovy, že obviněný v rámci zadávacího řízení příliš široce vymezil předmět veřejné zakázky.

9.             Úřad přípisem č. j. ÚOHS-11041/2022/535 ze dne 31. 3. 2022 vyzval obviněného k zaslání kompletní dokumentace pořízené v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou a současně k zaslání vyjádření k tvrzením uvedeným v podnětu.

10.         V reakci na uvedený přípis obdržel Úřad od obviněného dne 8. 4. 2022 příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 8. 4. 2022

11.         Ve svém vyjádření k podnětu ze dne 8. 4. 2022 (dále jen „vyjádření k podnětu“) obviněný předně Úřadu sdělil, že ve věci šetřené veřejné zakázky podal dne 10. 11. 2020 k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení, které následně doplnil dne 15. 12. 2020, a to na základě provedeného auditu efektivity hospodaření a vybraných transakcí a smluvních vztahů (vč. zadávání veřejných zakázek) zadavatele v době přibližně mezi lety 2012 - 2020 v rámci působení předchozího představenstva. V rámci podaného trestního oznámení obviněný poukazoval mj. „[n]a nastavení zadávacích podmínek Veřejné zakázky, které byly dle jeho názoru nastaveny diskriminačně a omezovaly hospodářskou soutěž mezi potenciálními dodavateli. Veškerá svá tvrzení a důkazy Zadavatel uvedl v trestním oznámení a poskytl orgánům činným v trestním řízení.“ Dle sdělení obviněného nebylo do dne podání jeho vyjádření k podnětu trestní řízení pravomocně ukončeno, nicméně považuje za nadbytečné, aby v tomto momentě posuzoval veřejnou zakázku paralelně rovněž Úřad.

12.         Obviněný k postupu Úřadu ve věci šetření předmětné veřejné zakázky dále ve svém vyjádření k podnětu sdělil své přesvědčení, dle něhož „by bylo absurdní a proti zásadám právního řádu, pokud by byl Zadavatel v tomto momentě sankcionován za postup při zadání Veřejné zakázky, když je to právě Zadavatel (resp. jeho aktuální statutární orgán), který z vlastní iniciativy nechal provést audit nákupů a veřejných zakázek realizovaných předchozími členy představenstva Zadavatele a sám upozornil na úmyslné protizákonné jednání mj. při zadání Veřejné zakázky za tím účelem, aby v případě prokázání naplnění skutkové podstaty spáchání trestného činu bylo rozhodnuto o vině a trestu odpovědných osob.“

13.         Závěrem pak obviněný ve svém vyjádření k podnětu navrhl, aby Úřad nezahajoval správní řízení a aby ponechal šetření postupu při zadávání veřejné zakázky na orgánech činných v trestím řízení.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

14.         Úřad dále v rámci průzkumu trhu přípisem č. j. ÚOHS-35520/2022/535 ze dne 11. 10. 2022, přípisem č. j. ÚOHS-37680/2022/535 ze dne 26. 10. 2022 a přípisem č. j. ÚOHS-39071/2022/535 ze dne 4. 11. 2022, požádal celkem 29 dodavatelů (výrobců a prodejců) techniky na údržbu komunikací:

-          Auto SAS s.r.o., IČO 49679139, se sídlem Ke Dvoru 780/10, 160 00 Praha 6 (dále jen „Auto SAS“),

-          FORD MOTOR COMPANY, s.r.o., IČO 48589641, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 (dále jen „FORD“),

-          Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., IČO 48024562, se sídlem Daimlerova 2296/2, 149 45 Praha 4 (dále jen „Mercedes-Benz“),

-          Volvo Group Czech Republic, s.r.o., IČO 61055239, se sídlem Obchodní 109, 251 01 Čestlice (dále jen „Volvo“),

-          Zbyněk Lazar s.r.o., IČO 26917891, se sídlem Letiště Brno-Tuřany 904/1, 627 00 Brno (dále jen „Zbyněk Lazar“),

-          KOBIT, spol. s r.o., IČO 44792247, se sídlem Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 (dále jen „KOBIT“),

-          I-TEC Czech, spol. s r.o., IČO 26834634, se sídlem Rudná 30/3, 703 00 Ostrava (dále jen „I-TEC Czech“),

-          ABM TECHNOLOGY s.r.o., IČO 49678663, se sídlem Soběraz 76, 507 13 Soběraz (dále jen „ABM TECHNOLOGY“),

-          Scania Czech Republic s.r.o., IČO 61251186, se sídlem Sobínská 186, 252 19 Chrášťany (dále jen „Scania“),

-          TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice (dále jen „TATRA TRUCKS“),

-          HANES s.r.o., IČO 26131919, se sídlem U Albrechtova vrchu 1157/7, 155 00 Praha 5 (dále jen „HANES“),

-          aSERVIS spol. s r.o., IČO 48951331, se sídlem Politických vězňů 1964, 274 01 Slaný (dále jen „aSERVIS“),

-          Mercedes-Benz Trucks Česká republika s.r.o., IČO 06418147, se sídlem Bavorská 2666/16, 155 00 Praha 5 (dále jen „Mercedes-Benz Trucks“),

-          MTM Tech, s.r.o., IČO 60471417, se sídlem Janovská 375, Praha 10 (dále jen „MTM Tech“),

-          NAPA TRUCKS spol. s r.o., IČO 25288717, se sídlem Semtín 100, 533 53 Pardubice (dále jen „NAPA TRUCKS“),

-          Serviscentrum Vysočina s.r.o., IČO 26272211, se sídlem Kosovská 457/10, 586 01 Jihlava (dále jen „Serviscentrum Vysočina“),

-          NEVA Group s.r.o., IČO 62915274, se sídlem Průmyslová zóna Mexiko 128, 330 23 Úherce (dále jen „NEVA Group“),

-          Unikont Group, s.r.o., IČO 41193113, se sídlem Služeb 609/6, 108 00 Praha 10 (dále jen „Unikont Group“),

-          PARTNER-IPEX s.r.o., IČO 25392417, se sídlem Dolní 9, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm (dále jen „PARTNER-IPEX“),

-          S A P spol. s r.o., IČO 47543442, se sídlem Snět 24, 257 68 Snět (dále jen „S A P“),

-          PARMA servis s.r.o., IČO 25158147, se sídlem Hlinská 694/2b, 370 01 České Budějovice (dále jen „PARMA servis“),

-          TRUCK TRADE spol. s r.o., IČO 60717602, se sídlem Evropská 677, 664 42 Modřice (dále jen „TRUCK TRADE“),

-          SIMED s.r.o., IČO 64827496, se sídlem Slovany 140, 544 01 Dvůr Králové nad Labem (dále jen „SIMED“),

-          ADACOM s.r.o., IČO 45787841, se sídlem 17. listopadu 51/1, 251 01 Říčany (dále jen „ADACOM“),

-          MAN Truck & Bus Czech Republic s.r.o., IČO 46965904, se sídlem Obchodní 120, 251 01 Čestlice (dále jen „MAN Truck & Bus“),

-          D. S., IČO …, se sídlem … (dále jen „D. S.“),

-          Komatec s.r.o., IČO 06964826, se sídlem Krauzovna 379, 277 41 Kly (dále jen „Komatec“),

-          Iveco Czech Republic, a.s., IČO 48171131, se sídlem Dobrovského 74, 566 01 Vysoké Mýto (dále jen „Iveco“),

-          Renault Česká republika, a.s., IČO 60192801, se sídlem Pobřežní 620/3, 186 00 Praha 8 (dále jen „Renault“),

o sdělení stanoviska zejména k následujícím dotazům:

1.      zda uvedení dodavatelé působili v době zadávání veřejné zakázky, tj. leden až únor roku 2019 (dále jen „rozhodné období“), na relevantním trhu výrobců či dodavatelů techniky pro údržbu komunikací (dále jen „otázka č. 1“);

2.      zda by byli uvedení dodavatelé v rozhodném období schopni dodat plnění dle kategorie I. a II. spolu s plněním dle kategorie III., a to i při zohlednění možnosti využití poddodavatelů s výjimkou dodávky samotných nosičů (podvozků), ve vztahu ke které si zadavatel vyhradil dodání pouze samotným vybraným dodavatelem (viz čl. 3.1.2. zadávací dokumentace) [dále jen „otázka č. 2“];

3.      zda by byli uvedení dodavatelé v rozhodném období schopni dodat některé z plnění v situaci, kdy by byla veřejná zakázka rozdělena na části (dle jednotlivých kategorií I., II. a III.), příp. by byla plnění zadávána v samostatných veřejných zakázkách, a které z těchto plnění, včetně případného uvedení konkrétních modelů nosičů a nástaveb pro údržbu komunikací, jež by pro tyto účely mohli nabídnout, a to i při zohlednění možnosti využití poddodavatelů s výjimkou dodávky samotných nosičů (podvozků), ve vztahu ke které si zadavatel vyhradil dodání pouze samotným vybraným dodavatelem (viz čl. 3.1.2. zadávací dokumentace) [dále jen „otázka č. 3“];

4.      zda by byly pro uvedené dodavatele následující požadavky zadavatele omezující ve vztahu k možnosti dodání příslušného plnění dle kategorie III.:

a.      požadavek kompatibility s již zadavatelem vlastněnými nástavbami zimní údržby (viz výše) [dále jen „otázka č. 4a“];

b.      vyloučení možnosti využití poddodavatele ve vztahu k dodání nosiče (viz čl. 3.1.2. zadávací dokumentace) [dále jen „otázka č. 4b“].

15.         Dne 17. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti Auto SAS vyjádření z téhož dne, v němž na otázku č. 1 společnost Auto SAS odpověděla: „Společnost AUTO SAS s.r.o. v lednu až únoru 2019 působila na trhu dodavatelů komunální techniky“, dále na otázku č. 2 odpověděla: „V uvedených kategoriích jsme nebyli schopni dodat poptávanou techniku“, dále na otázku č. 3 odpověděla: „Vzhledem k uvedeným skutečnostem jsme nebyli schopni dodat a ani nabízet poptávanou techniku nástavby v jednotlivých kategoriích. S žádným výrobcem v této kategorií KT nespolupracujeme a ani jsme v minulosti nespolupracovali.“ Na otázky č. 4a a 4b pak společnost Auto SAS odpověděla, že „[p]ožadavky na plnění v jednotlivých kategoriích by byly pro naši firmu velmi omezující - chybějící nebo omezené vazby na uvedené dodavatele a případné poddodavatele“, přičemž společnost Auto SAS mj. dodala, že „v oblasti prodeje techniky I. – III. kategorie se vůbec nepohybujeme“.

16.         Dne 18. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti FORD z téhož dne, v němž společnost FORD Úřadu sdělila, že v době zadávání veřejné zakázky nepůsobila na relevantním trhu výrobců či dodavatelů techniky pro údržbu pozemních komunikací a nebyla by schopna se daného výběrového řízení účastnit ani v případě jeho rozdělení na jednotlivé části. Rovněž společnost FORD nebyla schopna relevantně se vyjádřit k oprávněnosti požadavků zadavatele na kompatibilitu plnění s již vlastněnými nástavbami a vyloučení možnosti využité poddodavatele.

17.         Dne 18. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti Mercedes-Benz z téhož dne, v němž společnost Mercedes-Benz uvedla, že její „divize užitkových vozidel nenaplňuje podmínky ani jedné z uvedených kategorií“, přičemž Úřad měl výzvu adresovat „společnosti Mercedes-Benz Trucks Česká republika s.r.o., která je od 1. 12. 2021 samostatnou společností a není ani součástí koncernu Mercedes-Benz (dříve Daimler).“

18.         Dne 19. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti Volvo ze dne 18. 10. 2022, v němž na otázku č. 1 společnost Volvo sdělila odpověď „ano působila“, dále na otázku č. 2 společnost Volvo uvedla, že „v uvedeném rozhodném období jsme nebyli výrobcem, ani akreditovaným zástupcem výrobce, nebo autorizovaným dodavatelem nosičů a nástaveb dle článku 3.1.2 ZD“ a na otázku č. 3 odpověděla „ano“. Společnost Volvo dále uvedla odpověď na otázku č. 4a: „domníváme se, že ne“ a na otázku 4b: „museli bychom žádat potenciální výrobce nástaveb nosičů o akreditaci zástupce, nebo autorizaci dodavatele dle čl. 3.1.2 ZD.“ Na doplňující dotazy Úřadu zaslané společnosti Volvo přípisem č. j. ÚOHS-39246/2022/535 ze dne 7. 11. 2022, v němž se Úřad dotazoval společnosti Volvo, zda byla v rozhodném období schopna dodat jednotlivě plnění dle kategorie č. 1, dále plnění dle kategorie č. 2 a plnění dle kategorie č. 3, a to vše při nemožnosti využití poddodavatelů ve vztahu k dodávce nosičů, resp. zda by bylo zejm. vyloučení možnosti využít poddodavatele ve vtahu k nosičům pro společnost Volvo omezující, společnost Volvo odpověděla vyjádřením ze dne 10. 11. 2022, které Úřad obdržel téhož dne, a to tak že „[n]ebyla, z důvodu, že naše společnost byla a je dodavatelem nákladních vozidel Volvo pro Českou republiku. Uvedené platí pro všechny tři dotazované plnění“.

19.         Dne 19. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti Zbyněk Lazar z téhož dne, v němž společnost Zbyněk Lazar uvedla následující: „Naše společnost sice působila v době zadávání veřejné zakázky, tj. leden - únor 2019 na trhu výrobců a dodavatelů techniky pro údržbu komunikací, ale dominantní jsou pro nás dodávky náhradních dílů a servis.“

20.         Dne 20. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti KOBIT ze dne 19. 10. 2022, v němž na otázku č. 1 a otázku č. 2 společnost KOBIT sdělila odpověď „ano“. Na otázku č. 3 společnost KOBIT sdělila, že „[v] rozhodném období jsme byli schopni dodat vše z poptávaného plnění (dle jednotlivých kategorií) i v situaci, kdy by byla veřejná zakázka rozdělena na části, případně by byla plnění zadávána v jednotlivých zakázkách.“ Společnost KOBIT dále na otázku č. 4a odpověděla, že „[p]ožadavek kompatibility s již zadavatelem vlastněnými nástavbami zimní údržby nebyl omezující“ a dále na otázku č. 4b, že „[v]zhledem k tomu, že jsme dodavatelem nosičů, vyloučení možnosti využití poddodavatele ve vztahu k dodání nosiče pro nás nebylo omezující.“

21.         Dne 20. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti I-TEC Czech z téhož dne, v němž na otázku č. 1, otázku č. 2 a otázku č. 3 společnost I-TEC Czech shodně odpověděla „ne“, dále na otázku č. 4a a otázku č. 4b odpověděla, že „nebyla - toto zboží, nástavby a příslušenství nemáme ve svém portfoliu“ přičemž mj. dodala, že „jde o sektor kterému se nevěnujeme, neorientujeme se v něm“.

22.         Dne 20. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti ABM TECHNOLOGY z téhož dne, v němž na otázku č. 1 společnost ABM TECHNOLOGY odpověděla kladně a dále na otázku č. 2 sdělila: „Naše společnost by mohla zrealizovat požadované úpravy podvozků pro montáž nástaveb.“ Jako odpověď na otázku č. 3 společnost ABM TECHNOLOGY uvedla, že „[r]ozsah by byl shodný – úpravy podvozků“ a na otázky č. 4a a 4b odpověděla: „[n]e, požadavky omezující nejsou“.

23.         Dne 24. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti Scania z téhož dne, v němž na otázku č. 1 společnost Scania sdělila: „Ano, společnost Scania Czech Republic s.r.o. působila v době zadávání na trhu výrobců či dodavatelů techniky pro údržbu komunikací.“ Společnost Scania dále odpověděla na otázku č. 2 následovně: „Ne, společnost Scania Czech Republic s.r.o., nebyla schopna dodat nosiče kategorie I a II spolu s plněním kategorie III bez možnosti využití poddodavatelů“, přičemž na otázku č. 3 uvedla: „Ano, společnost Scania Czech Republic s.r.o. by byla schopna v rozhodném období dodat plnění I a II, kdy by byla veřejná zakázka rozdělena na části.

Kategorie I. – Scania P370 B4x4HZ

Kategorie II. – Scania P450 B6x6HZ“.

Společnost Scania dále na otázku č. 4a i otázku č. 4b odpověděla „Ano“, tj. jak požadavek kompatibility s již zadavatelem vlastněnými nástavbami zimní údržby, tak i vyloučení možnosti využití poddodavatele ve vztahu k dodání nosiče, by bylo pro společnost Scania ve vztahu k možnosti dodání příslušného plnění dle kategorie č. 3 omezující.

24.         Dne 1. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti TATRA TRUCKS ze dne 31. 10. 2022, v němž společnost TATRA TRUCKS Úřadu sdělila, že je „výrobce vozidel (podvozků určených k dostavbě) a vozidla prodává v České republice do civilního sektoru, prostřednictvím sítě autorizovaných dealerů“, přičemž její „dealeři buďto sami nebo ve spolupráci s nástavbářskou firmou vybaví vozidlo dle požadavku zákazníka, příslušnou nástavnou, a to například lesnickou, stavební, komunální, zemědělskou atd. a tímto ho zkompletují a připraví na prodej. Prodej kompletního vozidla finálnímu zákazníkovi realizuje autorizovaný dealer nebo nástavbář, který dané vozidlo dostavěl a zkompletoval.“

25.         Dne 3. 11. 2022 obdržel Úřad nedatované vyjádření společnosti HANES, v němž na otázku č. 1 společnost HANES odpověděla: „Ano“, dále na otázku č. 2 odpověděla: „Ano, s využitím poddodavatelů na některé části zakázky, s výjimkou samotných nosičů, požadovaných dodat bez poddodavatele“, dále na otázku č. 3 odpověděla: „Ano, viz předchozí odpověď. Uvádím zimní nástavby (sypače a pluhy) BUCHER, které splňují požadavky zadavatele“, dále na otázku č. 4a odpověděla: „Ne, toto se týká spíše dodavatelů požadovaných kompatibilních nosičů“ a na otázku č. 4b odpověděla: „Ano, požadované kompatibilní nosiče naše společnost nenabízí. Tudíž tato podmínka může být omezující v případě požadavku na dodání jako celku. Tento požadavek ale považujeme jako relevantní, pro vyloučení problémů s kompatibilitou.“ Úřad zaslal společnosti HANES doplňující dotazy přípisem č. j. ÚOHS-39093/2022/535 ze dne 4. 11. 2022, v němž se Úřad dotazoval společnosti HANES, zda by byla v rozhodném období schopna dodat plnění dle kategorie č. 1 (tj. nosič vč. nástavby); plnění dle kategorie č. 2 (tj. nosič vč. nástavby); plnění dle kategorie č. 3 (tj. nosiče vč. nástaveb a adaptérů), a u všech tří kategorií při nemožnosti využití poddodavatelů ve vztahu k dodávce nosičů, a pokud ne, aby ve všech případech uvedla, z jakého důvodu. Dne 10. 11. 2022 obdržel Úřad další vyjádření společnosti HANES z téhož dne, v němž na doplňující dotazy Úřadu společnost HANES odpověděla následovně: „Naše společnost dodává na trh nástavby, jsme tzv. nástavbáři. Prodejem samotných podvozků se nezabýváme. Proto je pro nás nutné při požadavku na kompletní dodávku využít některého z dodavatelů podvozků, tzn. využít poddodavatele. Požadavek, aby dodávku zaštitoval dodavatel podvozku, tzv. podvozkář, anebo aby dodávku zaštitoval nástavbář není neobvyklý. Pokud bychom nepovažovali nosič jako samostatnou položku dodávky, nýbrž až následný komplet, pak bychom byli zřejmě schopni požadované plnění poskytnout.“

26.         Dne 4. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti aSERVIS z téhož dne, v němž na otázku č. 1 společnost aSERVIS odpověděla kladně, dále na otázku č. 2 odpověděla: „Naše společnost by byla schopna v rozhodném plnění dle kategorie I a II spolu s plněním dle kategorie III dodat plnění s možností využití poddodavatelů“, dále na otázku č. 3 odpověděla: „Naše společnost by byla schopna dodat kompletní plnění i v případě kdy by byla zakázka rozdělena na části, s využitím poddodavatelů“ a na otázku č. 4a a otázku č. 4b odpověděla: „Požadavek kompatibility s již vlastněnými nástavbami zimní údržby by nebyl pro naši společnost omezující, vyloučení možnosti využití poddovatele by bylo pro naši společnost omezující, ve vztahu k možnosti dodání příslušného plnění dle kategorie III.“ 

27.         Dne 8. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti Mercedes-Benz Trucks z téhož dne, v němž k otázce č. 1 společnost Mercedes-Benz Trucks uvedla následující: „Naše společnost, Mercedes-Benz Trucks Česká republika s.r.o. […] byla v rozhodném období dovozcem nákladních vozidel Mercedes-Benz, která prodávala pouze autorizovaným dealerům, neúčastnila se maloobchodního prodeje těchto vozidel. Z toho důvodu se Společnost výběrových řízení uvedeného druhu neúčastnila. V případě účasti by Společnost byla dodavatelem pouze podvozku samotného, nebyla by dodavatelem všech požadovaných kategorií l až lll, neboť technika pro údržbu komunikací se v našem portfoliu produktů nenachází.“ Společnost Mercedes-Benz Trucks dále na otázku č. 2 uvedla: „Nebyla“ a dále na otázku č. 3 sdělila, že „dodávala v rozhodném období pouze podvozky, a to v kategorii l a ll, a to jen v rámci velkoobchodního prodeje, tj. prostřednictvím její sítě autorizovaných distributorů.“ K otázkám č. 4a a 4b společnost Mercedes-Benz Trucks uvedla, že vzhledem k odpovědím jmenované společnosti na výše uvedené dotazy jsou tyto dotazy irelevantní.

28.         Dne 9. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti MTM Tech z téhož dne, v němž na otázku č. 1 společnost MTM Tech odpověděla kladně, dále na otázku č. 2 odpověděla: „Ano, naše společnost by byla v rozhodném období schopna dodat plnění podle všech kategorií I. II a III“, dále na otázku č. 3 odpověděla: „Ano, naše společnost by byla schopna dodat plnění i za situace, že by zakázka byla rozdělena na části, nebo do samostatných veřejných zakázek. Protože naše společnost vlastní oprávnění o schválení technické způsobilosti hromadné přestavby registrovaných vozidel kategorie N na ‚Nosič výměnných nástaveb‘, jsme schopni dodat prakticky nosič jakékoliv značky, splňující požadavky zadavatele“, dále na otázku č. 4a a otázku č. 4b odpověděla: „Ne, požadavky nebyly pro naší společnost omezující. a) kompatibilita stávajících nástaveb zadavatele, vzhledem k výrobní a dodavatelské flexibilitě naší firmy není problém b) z důvodu uvedeného v [odpovědi na otázku č. 3], kdy prakticky každý vhodný podvozek dokážeme vlastními silami přestavět s náležitým osvědčením, není ani tento bod pro nás problémem.“

29.         Dne 9. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti NAPA TRUCKS z téhož dne, v němž na otázku č. 1 společnost NAPA TRUCKS odpověděla, že v rozhodné době působila na relevantním trhu, dále na otázku č. 2 odpověděla, že je „dealerem nákladních vozidel značky Tatra Phoenix, která těmto požadavkům vyhovují“, dále na otázku č. 3 a otázku č. 4a shodně odpověděla, že zpětně nedokáže posoudit, jestli by v době zadání zakázky byla schopna dodat plnění, a to z pohledu výrobních kapacit závodu Tatra a dodavatele nástavby a příslušenství. Na otázku č. 4b pak společnost NAPA TRUCKS odpověděla, že se výběrového řízení neúčastnila, takže ani nezjišťovala podrobné informace k preferovaným nástavbám. Nad rámec odpovědí na položené dotazy pak společnost NAPA TRUCK uvedla, že pokud by se zadávacího řízení účastnila, tak nejspíše v roli poddodavatele podvozku pro firmu, která by dodávala nástavby.

30.         Dne 10. 11. 2022 obdržel Úřad nedatované vyjádření společnosti Serviscentrum Vysočina, v němž na otázku č. 1 společnost Serviscentrum Vysočina odpověděla: „Ano“, na otázku č. 2 odpověděla: „Ano“, na otázku č. 3 odpověděla: „Ano, byla schopna dodat“ a na otázku č. 4a, vč. otázky č. 4b odpověděla: „Nejsou omezující“.

31.         Dne 11. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti NEVA Group z téhož dne, v němž na otázku č. 1 společnost NEVA Group odpověděla kladně, dále na otázku č. 2 odpověděla: „NE. Naše společnost by nebyla schopna dodat plnění kategorie I a II spolu s plněním kategorie III“, dále na otázku č. 3 odpověděla: „ANO, naše společnost je v zásadě schopná dodat a dodává nosiče TATRA 4x4 kategorie N3G a nosiče výměnných nástaveb TATRA 6x6 kategorie N3G splňující základní požadované parametry. Na dodávkách tohoto typu nosičů spolupracujeme s českým výrobcem nástaveb společností KOBIT, spol. s r.o. […] Plnění v kategorii III bychom nedokázali s největší pravděpodobností zajistit, neboť k plnění v této kategorii je bezpodmínečně nutná velice úzká spolupráce s výrobcem/dodavatelem stávajících nástaveb. S předmětnými výrobci/dodavateli nespolupracujeme a nemáme žádný kontakt.“ K otázce č. 4a společnost NEVA Group uvedla, že „požadavek kompatibility s již vlastněnými nástavbami je logický. Nedokážeme říct, zda by pro nás byl omezující ve smyslu, že bychom nebyli schopni plnění dodat. Omezující je spíše z pohledu technické náročnosti na zpracování takové nabídky, kterou by nebylo možné připravit bez aktivní spolupráce výrobce existujících nástaveb.“ K otázce č. 4b pak společnost NEVA Group uvedla, že by pro ni, jakožto potencionálního dodavatele nosiče, nebylo vyloučení možnosti poddodavatele ve vztahu k dodání nosiče omezující, přičemž dále společnost NEVA Group uvedla, že „pro účely zajištění servisní činnosti k dodaným nástavbám bychom museli s případným výrobcem nástavby uzavřít dohodu o servisní autorizaci či případně jiným smluvním způsobem zajistit oprávnění naší společnosti provádět servisní činnost na nástavbách výrobce“

32.         Dne 14. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti Unikont Group z téhož dne, v němž na otázku č. 1 společnost Unikont Group odpověděla: „Ano, naše společnost na trhu působila“, přičemž na otázku č. 2 odpověděla: „Ano, bylo by možné požadovanou techniku dodat. Naše společnost je dodavatelem nástaveb a úprav podvozků. Samotné podvozky na zakázky nakupujeme od prodejců podvozků.“ Na otázku č. 3 společnosti Unikont Group odpověděla: „Ano i tak by bylo možné zakázku realizovat.“ Na otázku č. 4a a otázku č. 4b společnost Unikont Group pak sdělila: „Ne, požadavek kompatibility se stávajícími nástavbami je poměrně běžný a není omezující.“

33.         Dne 14. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti PARTNER-IPEX z téhož dne, v němž společnost PARTNER-IPEX uvedla: „Naše společnost PARTNER-IPEX s.r.o. je dlouholetým autorizovaným dealerem TATRA, tj. autorizovaným prodejním a servisním partnerem společnosti TATRA TRUCKS a.s. pro prodej a servis nákladních automobilů značky TATRA. Prodej podvozků TATRA realizujeme na základě uzavřené dealerské smlouvy. Prodej nástaveb určených na podvozky TATRA realizujeme ve spolupráci s danými nástavbáři, kteří zajišťují dodání a montáž nástaveb buď na základě smluvního vztahu s námi, resp. s konečnými uživateli vozidel. Při realizaci plnění v rámci veřejných zakázek s těmito nástavbáři spolupracujeme jako s tzv. poddodavateli.“ Na otázku č. 1 pak společnost PARTNER-IPEX odpověděla kladně, dále na otázku č. 2 odpověděla, že „v rozhodném období nebyla schopna dodat plnění dle kategorie I a II spolu s plněním dle kategorie III, a to z důvodů, že dle požadovaných technických specifikací a požadavků na předmět zakázky, které byly součástí zadávací dokumentaci, neměla naše společnost v nabídce žádný výrobek (nosič), jenž by splňoval požadovanou technickou specifikaci a požadavek na předmět zakázky v jakékoliv kategorii.“ Na otázku č. 3 společnost PARTNER-IPEX odpověděla obdobně jako na otázku č. 2, tedy že by „nebyla schopna dodat plnění, kdy by byla veřejná zakázka rozdělena na části (dle jednotlivých kategorií I, II a III)“a to z totožného důvodu uvedeného v rámci odpovědi na otázku č. 2. K otázce č. 4a a otázce č. 4b se společnost PARTER-IPEX mj. vyjádřila, že by „byly omezující požadované technické specifikace a požadavky na předmět zakázky, které byly součástí zadávací dokumentace.“

34.         Dne 15. 11. 2022 obdržel Úřad nedatované vyjádření společnosti S A P, v němž společnost S A P uvedla následující: „Veřejné zakázky ‚Pořízení techniky na údržbu komunikací‘ jsme se neúčastnili z důvodu naplnění naší kapacity. Z dostupných informací bylo technické zadání plnitelné.“

35.         Dne 14. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti PARMA servis ze dne 9. 11. 2022, v němž na otázku č. 1 společnost PARMA servis odpověděla kladně, dále na otázku č. 2 odpověděla, že „nebyla schopna dodat plněni dle kat. I a II samostatně ani spolu s kat. III. protože nesplnila technickou specifikaci a požadavky na předmět plnění“, dále na otázku č. 3 odpověděla, že „nebyla schopna dodat ani jednu část plněni, protože by nesplnila požadovanou Technickou specifikaci a požadavky na Předmět plněni ve výše uvedených položkách“, dále na otázku č. 4a odpověděla, že „[p]ožadavek zadavatele na kompatibilitu zadávaného zboží s již vlastněnými nástavbami je obvyklý“ a na otázku č. 4b, že „[p]ožadavek vyloučení subdodavatele ve vztahu k dodáni nosiče kat. III je pro společnost PARMA servis s.r.o. omezující.“

36.         Dne 14. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření společnosti TRUCK TRADE ze dne 11. 11. 2022, v němž k otázce č. 1 společnost TRUCK TRADE mj. uvedla, že „působila v ‚rozhodném období‘ jako dodavatel nákladních vozidel nikoliv jako dodavatel nebo výrobce techniky pro údržbu komunikací.“ Společnost TRUCK TRADE dále k otázce č. 2 mj. uvedla, že „nebyla schopna dodat plnění v žádné z uvedených kategorií“, přičemž na otázku č. 3 odpověděla obdobně, že „by nebyla schopna dodat některé z plnění i kdyby byla veřejná zakázka rozdělena na části.“ Na otázku č. 4a společnost TRUCK TRADE odpověděla: „V případě, že bychom plnili technické parametry v zadávací dokumentaci, tak by to mohlo představovat problém, protože jak jsem uváděl výše, jsme pouze prodejcem nákladních vozidel.“ K otázce č. 4b pak společnost TRUCK TRADE uvedla: „V případě, že bychom plnili technické parametry v zadávací dokumentaci, tak jiná možnost, než oslovit poddodavatele není ze strany Truck Trade možná, protože bychom pouze dodali podvozek a příslušný výrobce, nástavbář nebo jakákoliv jiný poddodavatel by musel vozidlo dokompletovat dle zadávací dokumentace.“  

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

37.         Po přezkoumání obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, skutečností obsažených v podnětu (vč. jeho doplnění), a na základě provedeného šetření trhu a vlastního zjištění získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání veřejné zakázky, konkrétně, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí je dle bodu 3.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky dodání víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb vymezených v rámci kategorie č. 1 a č. 2 a víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb a pracovních adaptérů vymezených v kategorii č. 3 s tam a v technické specifikaci stanovenými požadavky, čímž vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potencionálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný v souladu se zákonem plnění dle kategorie č. 1 a č. 2 a plnění dle kategorie č. 3 poptával samostatně, nabídku podat mohli, přičemž obviněný tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika veřejné zakázky a dne 1. 4. 2019 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když na její předmět plnění uzavřel kupní smlouvu s vybraným dodavatelem, a proto zahájil řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0055/2023/VZ.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

38.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

39.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-01438/2023/535 ze dne 11. 1. 2023, ve kterém obviněného seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí.

40.         Dnem 12. 1. 2023, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému, bylo podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s § 249 zákona zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

41.         Usnesením č. j. ÚOHS-02039/2023/535 ze dne 16. 1. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření obviněného ze dne 26. 1. 2023

42.         Dne 26. 1. 2023 obdržel Úřad od obviněného jeho vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 26. 1. 2023“).

43.         Ve svém vyjádření ze dne 26. 1. 2023 obviněný opakuje svá sdělení z jeho vyjádření k podnětu týkající se podaného trestního oznámení na základě provedeného auditu efektivity hospodaření v době přibližně mezi lety 2012 a 2020 v rámci působení předchozího představenstva. Obviněný připomíná, že z vlastní iniciativy provedl veškerá nutná opatření k přijetí očistných kroků při zadávání veřejných zakázek v organizaci a zároveň při pojetí podezření, že byl spáchán trestný čin.

44.         Obviněný dále vyjadřuje přesvědčení, že při stanovení pokuty by měl Úřad přihlédnout ke skutkovým okolnostem přezkoumávaného případu, a to mj. k veškerým polehčujícím okolnostem, kterými se rozumí zejména přijetí nápravných opatření obviněným, podání trestního oznámení a snaha napravit předchozí nezákonné jednání předchozích členů představenstva. Obviněný dále uvádí, že v případě uložení nepřiměřeně vysoké pokuty by byl ze strany Úřadu vyslán negativní signál pro všechny zadavatele, kteří odhalí nekorektní jednání svého předchozího vedení a měli by snahu takové jednání napravit. Obviněný tak navrhuje, aby Úřad uložil pokutu v nejnižší možné výměře, kdy uvedená pokuta nemůže plnit preventivní funkci a represivní funkce pokuty zde podle obviněného postrádá smysl. Obviněný v této souvislosti cituje z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07578/2021/163/VVá ze dne 7. 4. 2021, podle něhož je nutné zohlednit takový přístup zadavatele, který své „kostlivce ve skříni“ aktivně řeší, a to i s možností, že vůči němu bude vedeno jak správní, tak i trestní řízení (případně ve vztahu k bývalému vedení), což se však musí projevit ve výčtu polehčujících okolností.

45.         Obviněný nepopírá, že ke spáchání přestupku, které mu je ze strany Úřadu vytýkáno, došlo, resp. nepopírá ani svou vinu, a to s přihlédnutím k tomu, že odpovědnost za přestupek nezaniká při změně složení představenstva či přijetí nápravných kroků. Obviněný však zdůrazňuje, že k odhalení přestupku došlo v zásadě pouze na základě jeho aktivity. Obviněný dále zmiňuje i plynutí času jako polehčující okolnost, kdy ode dne zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku uplynuly téměř 4 roky.

46.         Obviněný se závěrem vyjadřuje k výraznému ekonomickému dopadu, jež by na něj měla pokuta uložená ve vyšší než minimální výměře, přičemž upozorňuje na již uložené pokuty v rámci předchozích správních řízení ve výši 40 000 Kč a 200 000 Kč, které byly zahájeny na základě podnětu vyplývajícího ze stejného trestního oznámení. Obviněný současně dodává, že podnikl řadu kroků (vnitropodnikových opatření k nápravě i využití krajního prostředku – podání trestního oznámení), které jednoznačně svědčí o tom, že spáchaný skutek považuje za vážný a aktivně přistupuje k jeho prošetření a řešení.

47.         Na základě skutečností uvedených výše pak obviněný žádá a navrhuje uložení pokuty za přestupek v nejnižší možné výměře.

Další průběh řízení o přestupku

48.         Usnesením č. j. ÚOHS-05773/2023/535 ze dne 8. 2. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. V rámci stanovené lhůty se obviněný k podkladům rozhodnutí nijak nevyjádřil a neučinil tak ani později do dne vydání tohoto rozhodnutí.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

49.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona šetřený případ ve vzájemných souvislostech a po zhodnocení veškerých podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného, a na základě provedeného šetření trhu a vlastního zjištění, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

50.         Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

51.         Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

52.         Podle § 18 odst. 2 zákona součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

53.         Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

54.         Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

55.         Podle § 101 odst. 1 zákona platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

56.         Podle § 101 odst. 2 zákona zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 zákona stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.

57.         Z ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) zákona plyne, že pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu v písemné zprávě, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

58.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

59.         V čl. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky „Specifikace veřejné zakázky“ obviněný přistoupil ke konkretizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Konkrétně v čl. 3.1. „Specifikace veřejné zakázky“ obviněný uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je „dodávka 6 ks nových, úplných a funkčních víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb a pracovních adaptérů […].“ Zadavatel dále předmět veřejné zakázky vymezil prostřednictvím následujících kategorií:

  • Kategorie č. 1 – „1 ks nosič 4x4 kategorie N3G s celkovou hmotností minimálně 18 t a motorem s minimálním výkonem 260 kW - dodávka nosiče 4x4 s výměnnou nástavbou, která bude umožňovat pracovní schopnost a použitelnost nosiče pro následující činnosti údržby komunikací:

1)      Zimní údržba komunikací – současný provoz nástavby čelního sněhového pluhu a sypače pro aplikaci inertních posypových materiálů na nosiči;

2)      Běžná údržba – nástavba (sypač) pro převoz asfaltové obalované směsi pro ruční zpracování.“

  • Kategorie č. 2 – „1 ks nosič 6x6 kategorie N3G s celkovou hmotností minimálně 26 t a motorem s minimálním výkonem 320 kW - dodávka nosiče 6x6 s výměnnou nástavbou, která bude umožňovat pracovní schopnost a použitelnost nosiče pro následující činnosti údržby komunikací:

1)      Zimní údržba komunikací – současný provoz nástavby čelního sněhového pluhu a sypače pro aplikaci chemických nebo inertních posypových materiálů na nosiči

2)      Běžná údržba – nástavba 1stranného sklápěče pro převoz asfaltové obalované směsi, zeminy a stavebních materiálů pro ruční zpracování a zároveň provoz nosiče v soupravě s přívěsem, max. hmotnost soupravy do min. 60 tun.“

Pracovní adaptéry nejsou zadavatelem v kategoriích č. 1 a č. 2 požadovány.

  • Kategorie č. 3 – „4 ks nosič 4x4 kategorie N3G s celkovou hmotností minimálně 16 t a maximálně 18 t a motorem s minimálním výkonem 210 kW - dodávka nosičů 4x4 s výměnnými nástavbami, které budou umožňovat pracovní schopnost a použitelnost nosičů pro následující činnosti údržby komunikací:

1)      Zimní údržba komunikací – současný provoz nástavby čelního sněhového pluhu a sypače pro aplikaci chemických nebo inertních posypových materiálů na nosiči

2)      Zimní údržba komunikací – provoz se stávajícími nástavbami v majetku Zadavatele na odklízení sněhu:

  • fréza na sníh typu Kahlbacher KFS 950/2600, výrobní číslo 3061754/04;
  • fréza na sníh typu Schmidt AEBI S 3.1m výrobní číslo 71-1-001;
  • metač sněhu typu Kahlbacher KSU 110, výrobní číslo 3077715-02;

které již Zadavatel vlastní a požaduje možnost jejich použití na tyto nově pořízené víceúčelové nosiče. Provoz uvedených nástaveb (frézy na sníh či metače sněhu) musí být možný současně s nástavbou požadovaného sypače. […]

3)      Běžná údržba – provoz s nástavbou dvouramenné tandemové sekačky pro sečení trávy na krajnici, pod svodidly, v příkopě a na svahu podél silnic při současném pracovním záběru minimálně 2,0 m na jeden průjezd vozidla a vykonávání dalších prací při údržbě silnic, např. čištění příkopů, odstraňování nánosů zeminy, strojní prořezávání stromů pomocí pracovních adaptérů, které budou dodány společně s touto nástavbou, konkrétně:

                                                i.          v případě jednoho nosiče III. kategorie bude dodán: Výměnný pracovní adaptér pro strhávání a úklid krajnic, Výměnný pracovní adaptér agresivní kartáč Výměnný pracovní adaptér kartáč na čištění příkopů a ploch, doplňková výbava na dočištění komunikace po sekání a Doplňková výbava otočný adaptér

                                               ii.          v případě jednoho nosiče III. kategorie bude dodán: Výměnný pracovní adaptér pro strhávání a úklid krajnic, Výměnný pracovní adaptér příkopová fréza, Výměnný pracovní adaptér kotoučový ořezávač větví, Výměnný pracovní adaptér fréza na pařezy, Výměnný pracovní adaptér kartáč na čištění příkopů a ploch a Výměnný pracovní adaptér rotorový drtič keřů

                                             iii.          v případě jednoho nosiče III. kategorie bude dodán: Doplňková výbava otočný adaptér

                                             iv.          v případě jednoho nosiče III. kategorie bude dodán: Výměnný pracovní adaptér kartáč na čištění příkopů a ploch a Doplňková výbava otočný adaptér

4)      Běžná údržba - provoz s nástavbou pro tlakové mytí silnic vodou, proplachy kanalizací a čištění kanalizačních vpustí. Součástí nástavby musí být cisterna na přepravu vody.“

60.         Zadavatel uvedl bližší specifikaci technických požadavků pro všechny tři kategorie nosičů včetně nástaveb a pracovních adaptérů v příloze č. 1 Zadávací dokumentace „Technická specifikace a požadavky“ (dále jen „Příloha č. 1 - technická specifikace“).

61.         Dle výše citovaného bodu 3.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky pak „[s]oučástí plnění Veřejné zakázky je rovněž poskytnutí záručních servisních služeb a zaškolení obsluhy při uvedení nosičů, nástaveb a pracovních adaptérů do provozu (zaškolení 2 osob na každý nosič včetně nástaveb a pracovních adaptérů).“

62.         V bodě 3.1.2 zadávací dokumentace veřejné zakázky „Oprávnění k prodeji a servisu a omezení poddodavatelského plnění“ zadavatel mj. uvedl, že „dodávka samotných nosičů (tj. tento požadavek neplatí pro nástavby a pracovní adaptéry) musí být plněna přímo vybraným dodavatelem (tj. bez využití poddodavatelů).“

63.         Podle bodu 11.3 zadávací dokumentace veřejné zakázky mohli dodavatelé „podat pouze jednu nabídku, a to bez ohledu na to, zda tak činí samostatně nebo společně s jinými účastníky (společná nabídka).“

64.         Dle bodu II.1.5) Oznámení o zahájení zadávacího řízení „Předpokládaná celková hodnota“ zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na částku 54 500 000 Kč bez DPH.

65.         V bodě II.1.6) Oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že veřejná zakázka není rozdělena na části.

66.         V bodě 15 „Odůvodnění nerozdělení nadlimitní veřejné zakázky na části“ Písemné zprávy zadavatele ze dne 12. 4. 2019 zadavatel uvedl, že „nerozdělil Veřejnou zakázku na části, neboť v případě nástaveb se jedná o plnění, které musí být dodáno kompletní s vozidlem, a to bez dalších úprav. Provádění takových úprav a s tím spojené odstavení vozidla by ohrožovalo plnění úkolu zadavatele, kterým je celoroční údržba silnic, ke které zadavatel potřebuje rychlou výměnu nástaveb v závislosti na klimatických podmínkách a provozních potřebách. Zároveň je pro zadavatele ekonomicky výhodnější, když u vozidel, která pořizuje, bude zajištěn servis, opravy a vzájemná kompatibilita a tím i nahraditelnost nosiče, který je v případě nutnosti opravy dočasně mimo provoz. Rozdělení zakázky by nebylo účelné a hospodárné, naopak by zvyšovalo riziko nepřiměřeného navýšení nákladů na plnění a jeho další provozování.

Právní posouzení

67.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení je řádné stanovení zadávacích podmínek. Zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel mj. povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky, jejichž stěžejní částí je vymezení požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky. Ve vztahu k vymezení předmětu veřejné zakázky pak Úřad uvádí, že specifikace předmětu plnění veřejné zakázky představuje pro uchazeče o veřejnou zakázku klíčovou informaci, neboť na základě úplného a podrobného vymezení předmětu veřejné zakázky se tito uchazeči rozhodují, zda jsou vůbec schopni veřejnou zakázku realizovat, případně za jakých podmínek (cena, doba dodání, kvalita apod.).

68.         K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť pouze on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v § 6 zákona, mimo jiné tedy i v § 6 odst. 2 zákona zakotvenou zásadou zákazu diskriminace.

69.         Otázkou dodržování zásady zákazu diskriminace ve vztahu k vymezení předmětu veřejné zakázky se správní soudy zabývají opakovaně. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 20101 ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace spočívá souhrnně řečeno v zajištění konkurence mezi dodavateli, umožnění hospodářské soutěže a tím také dosáhnutí efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. […] Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu.“ Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku rovněž zdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný (jiný) přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.

70.         Kupříkladu Krajský soud v Brně pak ve svém rozsudku č. j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010, jehož závěry byly následně potvrzeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011, uvedl, že pokud zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce, v důsledku čehož podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně, mohl by zadavatel porušit zmíněnou zásadu zákazu diskriminace. Diskriminováni jsou v takovém případě ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna. Tímto způsobem také dochází k omezení konkurenčního prostředí.

71.         Při posuzování toho, zda vymezením předmětu plnění veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, je tedy třeba na prvním místě určit, zda jednotlivé části předmětu plnění veřejné zakázky nejsou natolik odlišné, že je měl zadavatel poptávat jako samostatná plnění (tedy, jinými slovy řečeno, že měl zadat více veřejných zakázek).

72.         Otázkou, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, se již, vedle rozhodovací praxe Úřadu, ve své judikatorní činnosti opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak Nejvyšší správní soud. Kupříkladu Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010 uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.” V citovaném rozsudku pak Nejvyšší správní soud rovněž uvedl závěr Krajského soudu v Brně z rozsudku č. j. 62 Ca 72/2008-113 ze dne 2. 3. 2010, dle kterého „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je […] rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku […]. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

73.         Jak však dále judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace ve skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části. Nejde tu přitom o to, že by byl zadavatel nucen činit něco (rozdělit veřejnou zakázku na části), co mu zákon neukládá, ale o to, že zadavatel musí využít všechny zákonné možnosti k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.

74.         I když se tak v daném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, je pak třeba při posuzování toho, zda vymezením předmětu veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, třeba určit, zda byl v konkrétním případě zadavatel povinen rozdělit veřejnou zakázku na části, či nikoliv. K samotnému klíči, dle kterého má být posouzena konkrétní veřejná zakázka a případná nutnost jejího rozdělení na části, se pak výše citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-150 ze dne 2. 3. 2010 vyjadřuje tak, že je třeba „posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“

75.         Je tedy zřejmé, že problematiku porušení zásady zákazu diskriminace (zejména pak diskriminace nepřímé) nelze aplikovat mechanicky, nýbrž je zapotřebí individuálně zkoumat vymezení předmětu plnění veřejné zakázky a v úvahu vzít všechny okolnosti daného případu. Stěžejním pohledem na případné rozdělení veřejné zakázky, kterou je dodáváno více různých plnění, je tedy nejen skutečnost, zda se jedná o plnění, která na sebe úzce navazují, ale zejména dopad, který určité vymezení předmětu plnění veřejné zakázky má na konkurenční prostředí (tedy zda případným spojením je omezena hospodářská soutěž oproti situaci, kdy by veřejná zakázka byla rozdělena na části), a relevantní, objektivní a přesvědčivé důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly (zejména z pohledu technického a ekonomického), přičemž tyto okolnosti je následně třeba posoudit jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti. Tento přístup plyne jak ze samotného zakotvení zásady zákazu diskriminace, tak zejména z ustanovení § 36 odst. 1 zákona, dle kterého nelze stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně vytvářely překážky hospodářské soutěže.

76.         Ve světle shora uvedených tezí Úřad přezkoumal vymezení předmětu veřejné zakázky v předmětném zadávacím řízení. Úřad se tudíž zabýval otázkou, zda byly dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění (v tomto případě dodávky nosičů a nástaveb vč. pracovních adaptérů ve třech samostatných kategoriích) zadavatelem zadávána v jednom celku, a to nerozděleném na části, či zda naopak bylo na místě umožnit podávat dodavatelům nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky, případně jednotlivá plnění poptávat ve více samostatných veřejných zakázkách, a to v zájmu dodržení zásady zákazu diskriminace a snahy o nevytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

77.         V přezkoumávaném případě byl předmět veřejné zakázky obviněným stanoven jako dodávka 6 ks víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb a pracovních adaptérů, jež obviněný rozdělil do 3 kategorií tak, že jak kategorie č. 1, tak i kategorie č. 2 shodně zahrnují dodání 1 ks víceúčelového nosiče pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb, a kategorie č. 3 zahrnuje dodání 4 ks víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb a pracovních adaptérů. Bližší požadavky na předmět veřejné zakázky obviněný specifikoval také v Příloze č. 1 – technická specifikace (blíže ke specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky viz body 59. až 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je zřejmé, že v daném případě jde o plnění svým charakterem obdobná, resp. jde o plnění srovnatelného druhu, jež jsou dostatečně provázána i z hlediska funkčního a místního (jak vyplývá i ze skutečností uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci veřejné zakázky), a tedy tvoří funkční celek, přičemž jsou zadávána v časové souvislosti.

78.         Současně je však z popisu jednotlivých zadavatelem požadovaných kategorií předmětu plnění zřejmé, že tyto byly zadavatelem vymezeny poměrně samostatně a nezávisle na sobě, kdy se navzájem odlišují mimo některé technické parametry (jako je zejména hmotnostní limit nosičů, počet náprav či minimální výkon motoru) i v dalších aspektech. Příslušnou charakteristiku nástaveb v kategorii č. 1 a kategorii č. 2 však lze považovat za velice podobnou, kdy obviněný shodně poptával dodání nosiče s výměnou nástavbou a současně dodání čelního sněhového pluhu a sypače pro aplikaci posypových materiálů pro zimní údržbu pro současné použití a dále dodání nástavby pro převoz asfaltové obalované směsi pro ruční zpracování pro běžnou údržbu. Oproti tomu v případě předmětu plnění dle kategorie č. 3 obviněný požadoval kromě dodání nosiče s výměnou nástavbou a dodání čelního sněhového pluhu a sypače pro aplikaci posypových materiálů pro zimní údržbu pro současné použití i zajištění kompatibility dodávaných nosičů se stávajícími nástavbami pro zimní údržbu, které již obviněný měl ve svém vlastnictví, a dále navíc oproti předchozím kategoriím č. 1 a č. 2 požadoval i dodání nástavby dvouramenné tandemové sekačky pro sečení trávy a vykonávání dalších prací při údržbě silnic pomocí pracovních adaptérů a nástavby pro tlakové mytí silnic vodou, proplachy kanalizací a čištění kanalizačních vpustí vč. cisterny. Kromě toho Úřad posoudil jako rozhodný i další aspekt, který rovněž hrál významnou roli při zpracování, resp. podání nabídky na předmět plnění veřejné zakázky, a to vyloučení možnosti dodání (byť i části) nosičů v rámci kterékoliv kategorie prostřednictvím poddodavatele (blíže viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

79.         Již z výše uvedených odlišných aspektů mezi jednotlivými kategoriemi, v nichž byl předmět plnění obviněným poptáván, Úřad dovodil, že část plnění dle kategorie č. 3 se od zbytku plnění (dle kategorie č. 1 a č. 2) svým charakterem do jisté míry odlišuje, a to zejm. v kontextu požadavku kompatibility se stávajícím vybavením zadavatele v kombinaci s omezením možnosti využití poddodavatelství ve vztahu k samotným nosičům, tedy potenciálně i s užším okruhem dodavatelů schopných dodat plnění dle této kategorie plnění, a proto Úřad dále zjišťoval, zda nebylo na místě rozdělit předmět veřejné zakázky na více části. Přitom ze samotného popisu předmětu plnění je zřejmé, že jednotlivé kategorie plnění na sebe úzce nenavazují ve smyslu jejich neoddělitelnosti ve výše uvedeném judikovaném smyslu, tj. přicházelo by v úvahu rozdělení veřejné zakázky na části. S ohledem na uvedené tedy vyvstala otázka, zda spojení všech plnění do jednoho nerozděleného předmětu plnění nemohlo mít vliv na okruh dodavatelů, tedy zda nebylo na místě rozdělit předmět plnění veřejné zakázky na více částí v zájmu odstranění či zmírnění případného omezení konkurenčního prostředí, resp. zda nebyl předmět plnění veřejné zakázky vymezen takovým způsobem, že lze shledat možné omezení trhu a hospodářské soutěže mezi dodavateli. Úřad tak v této souvislosti následně provedl šetření na relevantním trhu, v rámci něhož Úřad zjišťoval konkrétní dopady, které obviněným zvolené vymezení předmětu veřejné zakázky jakožto jednoho nerozděleného předmětu plnění mělo na konkurenční prostředí, tedy mj. zjišťoval skutečnost, zda by rozdělení veřejné zakázky na části mohlo přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů, resp. naopak zda nerozdělení na části mohlo vytvářet překážky hospodářské soutěže (viz body 14. až 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí).  

80.         V rámci předmětného šetření se Úřad shora citovaných dodavatelů (výrobců a prodejců) techniky na údržbu komunikací dotazoval, zda by v rozhodném období byli schopni dodat plnění dle všech tří zadavatelem stanovených kategorií, či zda by byli schopni dodat jen některé z plnění, pokud by byla veřejná zakázka rozdělena na části dle jednotlivých kategorií, příp. pokud by byla plnění dle jednotlivých kategorií zadávána v samostatných veřejných zakázkách, a to za situace, kdy nebylo možné využít poddodavatele k dodávce samotných nosičů (podvozků). Současně se Úřad dotazoval, zda by byli požadavky zadavatele, které uvedl ve vztahu k možnosti dodání příslušného plnění dle kategorie č. 3, pro oslovené dodavatele omezující, a to konkrétně požadavek kompatibility s již zadavatelem vlastněnými nástavbami zimní údržby a uvedené vyloučení možnosti využití poddodavatele ve vztahu k dodání samotného nosiče.

81.         Úřad obdržel vyjádření od 22 z celkově 29 oslovených dodavatelů techniky na údržbu komunikací, přičemž celkem 7 oslovených dodavatelů nezaslalo Úřadů žádné vyjádření na položené otázky.[1] Celkem 10 oslovených dodavatelů zaslalo Úřadu vyjádření, které nebylo pro posouzení věci relevantní, tj. tito dodavatelé buď ve svém vyjádření uvedli, že v rozhodném období nepůsobili na relevantním trhu výrobců či dodavatelů techniky pro údržbu komunikací, nebo případně že nejsou dodavateli nástaveb (tj. dodávají pouze podvozky)[2]. Další 3 oslovení dodavatelé Úřadu sdělili, že by nebyli schopni dodat žádné z požadovaných plnění, a to ani jako celek, ani rozdělené na části či na více veřejných zakázek.[3] Celkem 7 oslovených dodavatelů ve svých vyjádřeních uvedlo, že by byli schopni dodat plnění dle všech tří zadavatelem stanovených kategorií, přičemž by pro ně nebyl omezující ani požadavek na kompatibilitu se zadavatelem již vlastněnými nástavbami zimní údržby, ani vyloučení poddodavatelství ve vztahu k dodávce nosičů v rámci plnění dle kategorie č. 3[4]. Celkem 2 dodavatelé, kteří byli Úřadem v rámci průzkumu trhu osloveni, uvedli, že by nebyli schopni dodat plnění dle všech zadavatelem stanovených kategorií č. 1, č. 2 a č. 3, ale byli by schopni dodat plnění dle kategorie č. 1 a 2, a to v situaci kdy by byla veřejná zakázka rozdělena na části. Jednalo se konkrétně společnost Scania (blíže viz bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí), která ve svém vyjádření uvedla, že by nebyla schopna dodat nosiče kategorie č. 1 a č. 2 spolu s plněním kategorie č. 3 bez možnosti využití poddodavatelů, nicméně byla by schopna dodat plnění dle kategorie č. 1 a č. 2, pokud by byla veřejná zakázka rozdělal na části. Společnost Scania dále uvedla, že jak požadavek kompatibility s již zadavatelem vlastněnými nástavbami zimní údržby, tak i vyloučení možnosti využití poddodavatele ve vztahu k dodání nosiče by bylo pro ni ve vztahu k možnosti dodání příslušného plnění dle kategorie č. 3 omezující. Rovněž společnost NEVA Group ve svém vyjádření (blíže viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedla, že by nebyla schopna dodat plnění kategorie č. 1 a č. 2 spolu s plněním kategorie č. 3, přičemž plnění v kategorii č. 3 by nedokázala s největší pravděpodobností zajistit. Společnost NEVA Group rovněž mj. uvedla, že požadavek kompatibility s již vlastněnými nástavbami zadavatele se jeví omezující z pohledu technické náročnosti na zpracování takové nabídky. Blíže k obsahu jednotlivých vyjádření dodavatelů viz body 15. až 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

82.         Z provedeného šetření trhu tedy Úřadu vyplynulo, že někteří z oslovených dodavatelů by v rozhodné době nebyli schopni plnění v rámci kategorie č. 1 a č. 2 dodat spolu s plněním vymezeným v kategorii č. 3 (a to zejm. s ohledem na zadavatelem stanovené požadavky vztahující se k jednotlivým plněním v rámci zadávací dokumentace), tudíž že spojení plnění v rámci jedné veřejné zakázky mohlo některé dodavatele omezit v účasti na veřejné zakázce.

83.         Jinými slovy, ze shora uvedených skutečností je patrné, že obviněný přistoupil k vymezení předmětu veřejné zakázky způsobem, jež omezuje hospodářskou soutěž. Je tomu tak zejména proto, že obviněný nepřistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části, tj. neumožnil dodavatelům podání nabídky pouze na určitou část předmětu veřejné zakázky. Ze zjištění tak Úřadu vyplynulo, že v případě, kdyby obviněný umožnil podání nabídky samostatně na víceúčelové nosiče a výměnné nástavby dle kategorie č. 1 a kategorie č. 2 (tj. bez kategorie č. 3) a samostatně na víceúčelové nosiče a výměnné nástavby vč. pracovních adaptérů dle kategorie č. 3, rozšířil by okruh potencionálních dodavatelů (např. o dodavatele Scania a NEVA Group).

84.         Obviněný vymezením předmětu plnění veřejné zakázky v rámci kategorie č. 3 totiž poptával ve skutečnosti specifickou techniku na údržbu komunikací oproti plnění dle kategorie č. 1 a 2, přičemž okruh možných dodavatelů nebyl u všech poptávaných kategorií stejný. Společným kritériem pro všechny tři poptávané kategorie bylo, že se jedná o techniku pro údržbu komunikací, nicméně v případě plnění dle kategorie č. 3 šlo o multifunkční, resp. víceúčelovou techniku zahrnující kromě sněhového pluhu a sypače pro aplikaci posypových materiálů i nástavbu sekačky s adaptéry pro úklid krajnic a čištění příkopů a také nástavbu pro tlakové mytí silnic vč. cisterny, kdy obviněný navíc u této kategorie č. 3 doplnil zásadní požadavek na kompatibilitu dodávaných nosičů s již vlastněnými nástavbami zimní údržby, kdy při zohlednění vyloučení možnosti využití poddodavatele ve vztahu k dodání samotných nosičů uvedené nastavení zadávacích podmínek způsobilo, že někteří z dodavatelů nebyli schopni plnění dle kategorie č. 3 dodat, ale byli by schopni dodat plnění dle kategorie č. 1 a 2.

85.         Samotné omezení hospodářské soutěže, jak bylo Úřadem dovozeno výše, však ještě samo o sobě nemusí představovat porušení zákona, tj. zejména § 36 odst. 1, resp. § 6 odst. 2 zákona, pokud k němu vedly zadavatele legitimní důvody. Obviněný je však v takovém případě povinen uvedené omezení hospodářské soutěže přesvědčivě zdůvodnit. Obviněný nicméně v šetřeném případě vymezení předmětu veřejné zakázky v daném rozsahu nikterak blíže nezdůvodnil, když jediné odůvodnění poptávání všech vymezených kategorií plnění v rámci jednoho nerozděleného předmětu veřejné zakázky zaznělo v rámci písemné zprávy zadavatele ze dne 12. 4. 2019. V této obviněný uvedl, že v případě nástaveb se jedná o plnění, které musí být dodáno kompletní s vozidlem, a to bez dalších úprav, přičemž k celoroční údržbě silnic obviněný potřebuje rychlou výměnu nástaveb v závislosti na klimatických podmínkách a provozních potřebách. Obviněný dále uvedl, že je pro něj „ekonomicky výhodnější, když bude zajištěn servis, opravy a vzájemná kompatibilita a tím i nahraditelnost nosiče, který je v případě nutnosti opravy dočasně mimo provoz“. Úřad v souvislosti s výše uvedeným konstatuje, že obviněným uvedené důvody nesvědčí ve prospěch nerozdělení předmětu plnění dle jednotlivých kategorií, resp. v prospěch jeho zadání jako jednoho celku, a to s ohledem na to, že uvedené důvody se týkají především nedělení plnění v tom smyslu, že by obviněný poptával zvlášť samotné nosiče a zvlášť vyměnitelné nástavby, což zjevně není jádrem problému v šetřeném případě. Úřad považuje za stěžejní, jak bylo prokázáno výše, že celé kategorie dílčích plnění ve skutečnosti jsou svým charakterem odlišná a rozdělení veřejné zakázky by jednoznačně mohlo přinést více nabídek, a tedy i širší soutěž konkurujících si dodavatelů. Obviněný tak dle názoru Úřadu dostatečně nezdůvodnil, proč poptávané plnění nerozdělil na části podle stanovených kategorií. Úřad pak ani z provedeného šetření nezjistil žádný relevantní důvod, na základě něhož by bylo možné konstatovat, že obviněným stanovené zadávací podmínky (vymezená šíře předmětu plnění) byly stanoveny v souladu s oprávněnými a odůvodněnými zájmy a potřebami obviněného. Jak konec konců plyne z provedeného šetření, v případě, kdy by obviněný umožnil podání nabídek na jednotlivá plnění, tj. podání nabídek na dodání víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb odděleně alespoň v rozsahu kategorií č. 1 a č. 2 zvlášť od víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb a pracovních adaptérů v rozsahu kategorie č. 3, rozšířil by okruh potencionálních dodavatelů, čímž by došlo ke zkvalitnění a zefektivnění hospodářské soutěže, neboť čím více je dodavatelů schopných nabídnout zadavateli předmět plnění příslušné veřejné zakázky, tím větší je pravděpodobnost, že soutěž o veřejnou zakázku bude kvalitní a efektivní.[5]

86.         S ohledem na výše uvedené tedy Úřad dospěl k závěru, že zadavatel spojením plnění dle kategorie 1 a 2 s plněním dle kategorie 3 do jednoho nedělitelného předmětu plnění vymezil předmět veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému (tj. ze strany obviněného neodůvodněnému, resp. nepodloženému legitimními důvody) omezení hospodářské soutěže, tudíž jej vymezil v rozporu s § 36 dost. 1 ve spojení s § 6 odst. 2 zákona, a tedy byl naplněn první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, a to že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

87.         Rovněž druhý znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s vybraným dodavatelem uzavřel kupní smlouvu.

88.         Úřad proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti nemá pochyb o tom, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí je dle bodu 3.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky dodání víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb vymezených v rámci kategorie č. 1 a č. 2 a víceúčelových nosičů pro zimní a letní údržbu včetně výměnných nástaveb a pracovních adaptérů vymezených v kategorii č. 3 s tam a v technické specifikaci stanovenými požadavky, čímž vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potencionálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný v souladu se zákonem plnění dle kategorie č. 1 a č. 2 a plnění dle kategorie č. 3 poptával samostatně, nabídku podat mohli, přičemž obviněný tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika veřejné zakázky a dne 1. 4. 2019 zadal veřejnou zakázku, když na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel kupní smlouvu s vybraným dodavatelem.

89.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

90.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

91.         Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

92.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

93.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 1. 4. 2019, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

94.         Úřad v návaznosti na právě uvedené konstatuje, že v nyní šetřeném případě promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula, a proto ani odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek z důvodu uplynutí promlčecí doby nezanikla.

95.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do výše 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

96.         Úřad konstatuje, že cena plnění dle kupní smlouvy na plnění veřejné zakázky uzavřené mezi obviněným na straně jedné a vybraným dodavatelem na straně druhé dne 1. 4. 2019 představuje částku 53 112 800 Kč bez DPH, tj. 64 266 488 Kč vč. DPH v sazbě 21 %. Horní hranice možné pokuty tak v nyní šetřeném případě činí 6 426 648,80 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).

97.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

98.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

99.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu.[6]

100.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad s ohledem na výše uvedená obecná východiska konstatuje, že se obviněný dopustil porušení zákona v souvislosti s příliš široce vymezeným předmětem veřejné zakázky, v důsledku čehož mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný v souladu se zákonem jednotlivá plnění předmětu veřejné zakázky poptával samostatně, na konkrétní části předmětu veřejné zakázky nabídku podat mohli, což Úřad potvrdil jím provedeným průzkumem trhu a nasvědčuje tomu i skutečnost, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel pouze jedinou nabídku. K porušení zákona obviněným tak došlo již při vymezení předmětu veřejné zakázky, tj. při samotné tvorbě zadávacích podmínek, a tedy v samotném prvopočátku zadávacího řízení. Vybraný dodavatel tedy nebyl při zadávání veřejné zakázky vystaven takové konkurenci, jako kdyby obviněný v souladu se zákonem rozdělil předmět veřejné zakázky na části a umožnil tak více dodavatelům podání nabídek (v tomto kontextu by pak obviněný mohl také obdržet ve svém komplexu výhodnější nabídky na požadované plnění). Tím, že obviněný nedodržel zásadu zákazu diskriminace a vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, vyloučil z šetřeného zadávacího řízení jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená, nerušená hospodářská soutěž o veřejnou zakázku, tedy jinými slovy zasáhl do základního zákonem chráněného zájmu na efektivní hospodářské soutěži o veřejnou zakázku (vedoucí i k efektivnímu vynakládání veřejných prostředků), a to s následky výše uvedenými, tudíž se jedná o přestupek závažného charakteru.

101.     Úřad dále konstatuje, že po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech shledal ve smyslu § 39 písm. d) zákona o přestupcích jako polehčující okolnost skutečnost, že to byl právě obviněný, který na spáchaný přestupek (resp. na podezření ze spáchání trestného činu) upozornil orgán činný v trestním řízení ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přičemž, jak vyplývá z podkladů předložených příslušným orgánem činným v trestním řízení, při objasňování předmětného skutku obviněný účinně napomáhal předložením relevantních podkladů. Úřad konstatuje, že zde uvedená polehčující okolnost, tedy skutečnost, která v konečném důsledku vedla k zahájení správního řízení a ke snaze obviněného odstranit škodlivé následky svého jednání, vedla Úřad k uložení pokuty blížící se k samé spodní hranici její možné sazby.

102.     Jako polehčující okolnost lze v daném případě zohlednit i to, že obviněný ve svém vyjádření ze dne 26. 1. 2023 možná pochybení při zadávání veřejné zakázky nepopírá a zejména následně uvádí opatření, která jím byla v odkazovaném směru přijata. Celkově tedy obviněný reflektoval svá předchozí provinění a (dle vlastních slov) podnikl vnitropodniková opatření k nápravě tak, aby svým zákonným povinnostem mohl v budoucnu dostát. Tento závěr se také jako jeden z faktorů promítl do výše vyměřené pokuty.

103.     Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

104.     Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015[7], ve kterém Krajský soud uvedl: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

105.     V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí dne 1. 4. 2019, kdy obviněný uzavřel kupní smlouvu s vybraným dodavatelem, tj. zadal veřejnou zakázku. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil jakožto okolnost svědčící ve prospěch snížení pokuty dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného (tedy uplynutí doby téměř 4 let).

106.     Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

107.     Úřad k tomu uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu:

  • s přestupky, které obviněný spáchal dne 12. 3. 2020, a o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0378/2022/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-34354/2022/500 ze dne 3. 10. 2022 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč;
  • s přestupkem, který obviněný spáchal dne 10. 9. 2020, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn.  ÚOHS-S0587/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-44822/2022/500 ze dne 14. 12. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 200 000 Kč.

Uvedené skutečnosti, resp. uvedené pokuty tedy Úřad v souladu s výše uvedenou rozhodovací praxí správních soudů zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.

108.     Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl k ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z poslední zveřejněné výroční zprávy obviněného za rok 2021 vyplývá, že hospodaření obviněného za účetní období hospodářského roku 2020/2021 skončilo se ziskem ve výši 24 593 000 Kč, při dosažených výnosech 338 190 000 Kč a celkových nákladech 313 597 000 Kč. S ohledem na shora uvedené Úřad naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého hospodaření běžně disponuje (přičemž Úřad ověřil, že i v minulých letech obviněný hospodařil s finančními prostředky v řádech milionů Kč, kdy tedy není důvod předpokládat, že tomu je nyní jinak), nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

109.     Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem, má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty přesto preferoval právě preventivní charakter uložení sankce. Úřad se pak neztotožňuje s názorem obviněného, který prezentuje ve svém vyjádření ze dne 26. 1. 2023, tedy že udělení pokuty za situace, kdy obviněný sám na dané protiprávní jednání upozornil a přijal nápravné kroky, nemůže plnit preventivní funkci, neboť je přesvědčen, že upozorněním na své pochybení, resp. přiznáním se nevytrácí preventivní funkce následné pokuty v jejím individuálním a zejm. generálním pojetí. Úřad připomíná, že danou skutečnost, tedy že to byl právě obviněný, který na pochybení upozornil, řádně zohlednil při stanovení výše pokuty jako jednu z polehčujících okolností. Úřad se ani nedomnívá, že by uložení sankce reflektující výše uvedené mohlo vysílat signál ostatním zadavatelům, že není účelné, aby vůbec správní či trestní řízení iniciovali.[8]

110.     Nadto Úřad uvádí, že sankci uloženou u její spodní hranice (ve výši přibližně 1 % z maximální možné výše sankce) nelze považovat za nepřiměřeně vysokou či nepředvídatelnou.

111.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

112.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.  

K výroku III. rozhodnutí – uložení náhrady nákladů řízení

113.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede rovněž výrok o náhradě nákladů řízení.

114.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

115.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

116.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

117.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

118.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000055.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Silnice LK a.s., Československé armády 4805/24, 466 05 Jablonec nad Nisou

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Úřad pro úplnost uvádí, že vyjádření neobdržel od společností SIMED, ADACOM, MAN Truck & Bus, Komatec, Iveco, Renault a pana D. S.

[2] Úřad pro úplnost uvádí, že uvedeným způsobem posoudil vyjádření společností I-TEC Czech, TATRA TRUCKS, Volvo, Auto SAS, Mercedes-Benz, FORD, Zbyněk Lazar, Mercedes-Benz Trucks, TRUCK TRADE a NAPA TRUCKS.

[3] Úřad pro úplnost uvádí, že se jednalo o společnosti aSERVIS, PARTNER-IPEX a PARMA servis (společnost aSERVIS v tomto kontextu uvedla, že by byla schopna dodat předmět plnění jen s využitím poddodavatelů, zatímco další dvě citované společnosti by neměly výrobky splňující požadavky na předmět plnění). Úřad v této souvislosti doplňuje, že uvedená vyjádření rovněž nepovažoval pro posouzení věci za relevantní s ohledem na neschopnost dodání žádného z obviněným poptávaných plnění.

[4] Úřad pro úplnost uvádí, že uvedeným způsobem posoudil vyjádření společností KOBIT, ABM TECHNOLOGY, Unikont Group, HANES, TMT Tech, Serviscentrum Vysočina a S A P.

[5] Úřad podotýká, že obviněný obdržel v rámci lhůty pro podání nabídek pouze 1 nabídku na plnění veřejné zakázky, což taktéž nesvědčí o široké a efektivní hospodářské soutěži.

[6] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. 1 Afs 106/2012.

[7] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85.

[8] Blíže viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07578/2021/163/VVá ze dne 7. 4. 2021.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz