číslo jednací: 10346/2023/500
spisová značka: S0165/2023/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným

• Základní škola Bučovice 710, příspěvková organizace, IČO 46271104, se sídlem Školní 710, 685 01 Bučovice

při zadávání veřejné zakázky „Nákup ICT vybavení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 16. 2. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00000001,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Základní škola Bučovice 710, příspěvková organizace, IČO 46271104, se sídlem Školní 710, 685 01 Bučovice – se při zadávání veřejné zakázky „Nákup ICT vybavení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 16. 2. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00000001 dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zadávací podmínky stanovil v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona, zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 citovaného zákona, když vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže tím, že k prokázání splnění technické kvalifikace požadoval v bodu 6.4.2 zadávací dokumentace doložení „min. 3 významných dodávek souvisejících s předmětem veřejné zakázky (dodávka ICT v resortu MŠMT)“, aniž by pro takové omezení požadovaných referenčních dodávek pouze na dodávky „v resortu MŠMT“ existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem
k předmětu veřejné zakázky, a omezil tak účast v zadávacím řízení dodavatelům, kteří by byli schopni prokázat zkušenost s dodávkou informačních a komunikačních technologií v zadavatelem požadované hodnotě pro jiného objednatele než je resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a zadal veřejnou zakázku, když dne 4. 5. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Židenice, 636 00 Brno – smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Základní škola Bučovice 710, příspěvková organizace, IČO 46271104, se sídlem Školní 710, 685 01 Bučovice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Základní škola Bučovice 710, příspěvková organizace, IČO 46271104, se sídlem Školní 710, 685 01 Bučovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 16. 2. 2018 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup ICT vybavení“ (dále jen „veřejná zakázka“) uveřejněním „Zadávací dokumentace“ na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00000001.

2.             Dne 4. 5. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Židenice, 636 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – kupní smlouvu.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 16. 12. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

4.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného kompletní dokumentaci o zadávacím řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

5.             Dne 27. 12. 2022 zaslal obviněný Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. K obsahu podnětu se obviněný nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

8.             Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

9.             Podle § 36 odst. 1 zákona musí být zadávací podmínky nastaveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

10.         Podle § 53 odst. 4 zákona může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté zákona.

11.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru za ukončenou.

Zjištěné skutečnosti

12.         Dle bodu 3.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „Dodávka ICT vybavení dle technické specifikace uvedené v příloze č. 3.“. V příloze č. 3 zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky konkretizován na dotyková zařízení (tablety), notebooky a nabíjecí a úložné kufry pro tablety.

13.         V bodě 6.4.2 zadávací dokumentace obviněný vymezil způsob prokázání technické kvalifikace dodavatele následovně: „Dodavatel technickou kvalifikaci prokáže doložením min. 3 významných dodávek souvisejících s předmětem veřejné zakázky (dodávka ICT v resortu MŠMT) za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení v minimální hodnotě 1.000.000,- Kč bez DPH/dodávka, a to písemnou formou, potvrzenou příslušným zákazníkem.“.

14.         Obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu dne 4. 5. 2018.

Právní posouzení

15.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že v rámci zadávacího řízení dochází k omezení okruhu dodavatelů pro účely výběru vhodného dodavatele, s nímž bude následně uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Předmětné omezení je uskutečňováno prostřednictvím nastavení kvalifikačních kritérií, jimiž může být např. předložení seznamu významných dodávek, tj. referenčních zakázek. Tyto podmínky musí být přitom stanoveny především takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit primárně zásady zakotvené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

16.         Úřad k tomu dodává, že zadavatelé mohou nastavit kvalifikační požadavky a omezit tak okruh potenciálních dodavatelů, aby měli jistotu, že dodavatel, kterého si vyberou, bude plně způsobilý plnit předmět dané veřejné zakázky. Takový požadavek, v důsledku kterého dojde k omezení hospodářské soutěže, však musí zadavatel nastavit přiměřeně a v mezích zákona. Každý takový požadavek na zejména technickou kvalifikaci musí reflektovat specifičnost charakteru konkrétní veřejné zakázky, zejména s ohledem na složitost a rozsah jejího předmětu. Zadavatelé tak nemají absolutní volnost v kladení požadavků na kvalifikaci a každý takový požadavek musí být vždy řádně a dostatečně odůvodněn. Kvalifikace musí být nastavená toliko přiměřeně, aby nebyla ve vztahu k potenciálním dodavatelům netransparentní a diskriminační a nedocházelo tak k zákonem nepředvídanému omezování hospodářské soutěže a automatickému vyloučení potenciálních zájemců. V opačném případě může dojít k porušení výše zmíněných zásad, a to zejména zásady přiměřenosti a zásady zákazu diskriminace. Obě jmenované zásady jsou úzce propojené, neboť nestanoví-li zadavatel zadávací podmínky přiměřeně, dojde tak k neoprávněnému omezení hospodářské soutěže a tím k diskriminaci dalších dodavatelů, kteří by bez tak stanoveného omezení byli objektivně způsobilí k plnění předmětu veřejné zakázky.

17.         Ve vztahu k zásadě přiměřenosti Úřad uvádí, že zadavatel je povinen kvalifikační kritéria, jakož i všechny jiné zadávací podmínky stanovit přiměřeně, ve vztahu k podmínkám technické kvalifikace pak zejména přiměřeně s ohledem na rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky. Veškeré požadavky kladené v zadávacích podmínkách tak musí objektivně a přiměřeně odpovídat předmětu veřejné zakázky.

18.         Ve vztahu k zásadě zákazu diskriminace Úřad uvádí, že zadavatel je povinen stanovit kvalifikační kritéria tak, aby nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže důsledkem bezdůvodného omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či důsledkem bezdůvodného zvýhodnění některého z dodavatelů. Uvedené dále nelze vztahovat pouze k diskriminaci zjevné, kdy zadavatel otevřeně postupuje vůči jednotlivým dodavatelům rozdílně, ale též k diskriminaci skryté, kdy zadavatel nastaví kvalifikační kritéria tak, že znemožní některým dodavatelům účastnit se zadávacího řízení, aniž by pro takové omezení byly dány objektivní důvody. Nejvyšší správní soud k tomu v rozsudku ze dne 5. 6. 2008[1] uvedl: „Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.“. Úřad k tomuto rozsudku uvádí, že ačkoliv se věnuje výkladu již neúčinného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jej aplikovat i pro posouzení případu dle aktuálně účinného zákona, neboť ten, stejně jako předcházející právní úprava, stojí, mimo jiné, na zásadě zákazu diskriminace.

19.         Z výše uvedeného vyplývá, že nastavení požadavků kvalifikace nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění jednotlivých dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli objektivně způsobilí k plnění veřejné zakázky. Tento závěr je promítnut i v ustanovení § 36 odst. 1 zákona, podle něhož zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Nastavení kvalifikačních kritérií, která nemají vazbu na předmět veřejné zakázky nebo která jsou ve vztahu k tomuto předmětu zjevně nepřiměřená, tedy která ve výsledku pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za formu nepřípustné diskriminace.

20.         V šetřeném případě obviněný stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace v bodu 6.4.2 zadávací dokumentace (viz bod 13. odůvodnění tohoto příkazu), a to tak, že požadoval prokázání technické kvalifikace doložením referenčních zakázek realizovaných v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), jež souvisí s předmětem veřejné zakázky. Předmět veřejné zakázky byl přitom obviněným specifikován v příloze č. 3 zadávací dokumentace (viz bod 12. odůvodnění tohoto příkazu) jako dodávka ICT vybavení, konkrétně dodávka dotykových zařízení (tabletů), notebooků a nabíjecích a úložných kufrů pro tablety.

21.         Jak vyplývá z výše uvedené konkretizace předmětu veřejné zakázky, je předmětem šetřené veřejné zakázky poměrně běžná a ničím neobvyklá dodávka ICT vybavení, která nevykazuje žádné specifické či neobvyklé vlastnosti, které by svou povahou měly být nějak výlučné ve vztahu k resortu MŠMT. S dodávkami ICT vybavení obdobného charakteru, jako je předmět veřejné zakázky, se lze setkat i v jiných oblastech, kde je typově stejné vybavení jako v předmětu veřejné zakázky využíváno. Úřad proto v šetřeném případě neshledal žádná specifika, která by opravňovala obviněného omezit okruh požadovaných referencí jen na dodávky v resortu MŠMT. Takto nastavené podmínky omezují hospodářskou soutěž, když automaticky z možné účasti v hospodářské soutěži o zakázku vyřadí potenciální dodavatele, kteří mohou mít zkušenosti s dodáním ICT vybavení v jiných oblastech, než je resort MŠMT, a jsou tak stejně kvalifikovaní pro předmětnou veřejnou zakázku a pro obviněného by případně mohli být potenciálně vhodnější volbou.

22.         V návaznosti na výše uvedené Úřad podotýká, že obecně nelze vyloučit, že předmět veřejné zakázky může vykazovat taková specifika, na základě kterých by zadavatel mohl být oprávněn okruh potenciálních dodavatelů pomocí konkrétních požadavků na prokázání technické kvalifikace odpovídajícím způsobem omezit. V šetřeném případě přitom obviněný formuloval specifika, jež mají odůvodňovat nastavený požadavek technické kvalifikace, v dokumentu označeném jako „Objasnění a odůvodnění stanovené technické kvalifikace“ (dále jen „odůvodnění zadavatele“), který obviněný předložil Úřadu jako součást dokumentace o zadávacím řízení, a to následovně: „Dodávky realizované v resortu MŠMT: tímto zadavatel má na mysli především školy a vzdělávací organizace v resortu MŠMT. S vědomím, že se jedná o specifickou skupinu konečných uživatelů (žáci a pedagogové škol) - projekt zapojuje více než 60 % žáků ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, zadavatel požaduje zkušenost dodavatele a znalost alespoň prostředí školství. Realizovaný projekt se zaměřuje na sociální a občanskou gramotnost a exekutivní dovednosti žáků ZŠ v Ústeckém, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Zadavatel (příjemce) s vědomím rizik realizace projektu, především pokud jde o včasnou dodávku a zároveň stoprocentní poskytování záručního servisu a funkčnosti využívaného zařízení (včetně flexibilní podpory při instalacích SW) v tomto specifickém prostředí, cílil na takto kvalifikované dodavatele, kterých jsou na našem trhu desítky. Proto nelze považovat požadavek – zkušenost v resortu MŠMT jako omezující. Zadavatel dále dodává, že k výše uvedenému tvrzení ho opravňuje rovněž to, že kromě zúčastněných firem se informovali další zájemci, kteří se následně nezúčastnili z důvodu vlastního vytížení kapacit, avšak žádný z účastníků ani dotazujících se nerozporoval výše uvedená kritéria.“.

23.         K výše uvedenému zdůvodnění obviněného je třeba konstatovat, že obviněný v odůvodnění zadavatele poukazuje na specifické prostředí resortu MŠMT, aniž by dostatečně vysvětlil, v čem ona specifičnost spočívá. Obviněný v odůvodnění zadavatele argumentoval zejména specifickou skupinou konečných uživatelů, s odkazem na více než 60 % žáků ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, kvůli kterým požaduje reference z resortu MŠMT, přičemž nijak nespecifikoval, jakými neobvyklými požadavky zmíněná specifická skupina konečných uživatelů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky disponuje. Úřad tedy ani ve vztahu k danému zdůvodnění nespatřuje žádné objektivní důvody, které by bylo možno považovat za legitimní a opravňovaly obviněného takto omezit okruh potenciálních dodavatelů. Obviněný nezmiňuje žádné neobvyklé a specifické požadavky zmíněné skupiny konečných uživatelů či vlastnosti, které by požadované ICT vybavení ve vztahu ke zmíněné skupině mělo vykazovat a které se u jiných dodávek, resp. konečných uživatelů nevyskytují či nemohou vyskytovat. Dané tvrzení tak lze, bez doložení konkrétních požadavků na vlastnosti ICT vybavení ve vztahu ke zmíněné skupině konečných uživatelů, považovat za zcela bezpředmětné, neboť nijak věcně neodůvodňuje oprávněnost požadavku zadavatele.

24.         Obviněný dále tvrdí, že od dodavatele požaduje zejména včasnou dodávku, stoprocentní poskytování záručního servisu a funkčnost využívaného zařízení. V daném požadavku, jakkoliv důvodný může být, však Úřad nespatřuje bez dalšího jakoukoli spojitost jen s resortem MŠMT. Stejné požadavky si lze bezpochyby představit obecně v jakékoliv jiné oblasti, v níž je postupováno s péčí řádného hospodáře, neboť i tam jsou požadavky objednatele či povinnosti dodavatele spojené s dodáním ICT vybavení logicky stejné, ne-li dokonce kvalitativně vyšší než v oblasti školství.

25.         K tvrzení obviněného, že kromě účastníků zadávacího řízení se informovali i další potenciální dodavatelé, kteří nijak nerozporovali zadávací podmínky a zadávacího řízení se nezúčastnili z kapacitních důvodů, Úřad dodává, že tato skutečnost nijak nevylučuje existenci dalších potenciálních dodavatelů, kteří se zadávacího řízení nezúčastnili právě z důvodu nemožnosti předložení referencí v resortu MŠMT a o veřejnou zakázku by, bez daného omezujícího požadavku, mohli mít zájem.

26.         S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněným stanovený požadavek k prokázání technické kvalifikace je nedůvodný a neopodstatněný, neboť zadavatel neuvedl z věcného pohledu nic, proč by i potenciálnímu zadavateli, který by byl schopný doložit dodání požadovaného ICT vybavení v jiné oblasti než v resortu MŠMT, by nic nebránilo předmět veřejné zakázky splnit. Úřad tedy ani s ohledem na obsah odůvodnění zadavatele neshledal objektivní skutečnosti, které by zdůvodňovaly požadavek obviněného na referenční veřejné zakázky zadané v resortu MŠMT a nastavený požadavek shledává zjevně nepřiměřený ve vztahu k rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, neboť jejím předmětem byla běžná dodávka ICT vybavení, která nevykazovala žádná neobvyklá specifika. Nastavením takto nepřiměřeného požadavku tedy obviněný porušil zásadu přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona. Stejně tak se obviněný dopustil porušení zásady zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, když v důsledku nastavení uvedeného požadavku došlo k omezení hospodářské soutěže a tím i k diskriminaci dalších potenciálních dodavatelů, neboť stanovení předmětného požadavku, který nedůvodně zužuje okruh potenciálních dodavatelů pouze na ty, kteří mají zkušenosti v daném resortu, mohl odradit další zájemce o veřejnou zakázku disponující obdobnými zkušenostmi s dodávkou ICT vybavení v jiných oblastech, přičemž nelze vyloučit, že by tito dodavatelé obviněnému nabídli lepší smluvní podmínky nežli vybraný dodavatel. Obviněný tak v rozporu s § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky stanovil tak, že vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, když ve vztahu k předmětu veřejné zakázky neexistují objektivní důvody, které by umožňovaly požadovat od zájemců o veřejnou zakázku zkušenosti s dodávkou plnění podobného charakteru, jako je předmět veřejné zakázky, v resortu MŠMT.

27.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, když vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže tím, že k prokázání splnění technické kvalifikace požadoval v bodu 6.4.2 zadávací dokumentace doložení „min. 3 významných dodávek souvisejících s předmětem veřejné zakázky (dodávka ICT v resortu MŠMT)“, aniž by pro takové omezení požadovaných referenčních dodávek pouze na dodávky „v resortu MŠMT“ existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem
k předmětu veřejné zakázky, a omezil tak účast v zadávacím řízení dodavatelům, kteří by byli schopni prokázat zkušenost s dodávkou informačních a komunikačních technologií v zadavatelem požadované hodnotě pro jiného objednatele než je resort MŠMT a zadal veřejnou zakázku, když dne 4. 5. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

28.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

29.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

30.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

31.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 4. 5. 2018, tj. dnem uzavření kupní smlouvy mezi obviněným a vybraným dodavatelem. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

32.         Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) se za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. V šetřeném případě činí cena veřejné zakázky dle čl. III. uzavřené smlouvy částku ve výši 3 429 475 Kč bez DPH, tj. 4 149 665 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tedy v daném případě činí 414 967 Kč.

33.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

34.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

35.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

36.         Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že: „[...] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu o jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty; k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit; aby výše pokuty; jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

37.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku podle výroku I. tohoto příkazu dne 4. 5. 2018, kdy obviněný uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku již uplynulo téměř pět let. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě zohlednil v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku, neboť doba, která od spáchání přestupku uplynula, je již značná. Nicméně ačkoliv v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku před téměř pěti lety, nelze na uložení pokuty zcela rezignovat nebo uložit pokutu v symbolické výši, neboť stále je nutné v daném případě zohlednit skutečnost, že odpovědnost za přestupek obviněného nezanikla.

38.         Úřad v rámci polehčujících okolností v šetřeném případě dále zohlednil skutečnost, že nabídku na veřejnou zakázku podali tři dodavatelé, kteří nebyli vyloučeni, což naznačuje, že i přes zadavatelem stanovený nezákonný požadavek v zadávacích podmínkách byla zachována alespoň určitá míra hospodářské soutěže o danou veřejnou zakázku.

39.         Úřad v šetřeném případě neshledal žádné další polehčující ani žádné přitěžující okolnosti.

40.         Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.

41.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného (viz rozpočet uvedený na internetových stránkách obce Bučovice https://www.bucovice.cz/prispevkove-organizace-mesta-bucovice-rozpocty-na-rok-2023/d-42240) na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými výnosy ve výši 50 174 697 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

42.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

43.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

44.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Základní škola Bučovice 710, příspěvková organizace, Školní 710, 685 01 Bučovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy