číslo jednací: 07457/2023/163
spisová značka: R0079,81/2019/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0079,81/2019/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-07457/2023/163

Brno 27. 3. 2023

 

V řízení o rozkladu ze dne 30. 4. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace, IČO 06231292, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem,

a současně o rozkladu ze dne 30. 4. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném vybraným dodavatelem –

• ZLINER s. r. o., IČO 45479534, se sídlem tř. Tomáše Bati 283, 761 12 Zlín, zastoupeným Mgr. Tomášem Šperkou, advokátem zapsaným v seznamu ČAK pod ev. č. 15786, sídlem Havlíčkova 2923/18, 79601 Prostějov

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0032/2019/VZ-10763/2019/541/AHr ze dne 15. 4. 2019, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 17. 1. 2019 na návrh navrhovatele –

• SOR Libchavy spol. s r. o., IČO 15030865, se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění rámcové dohody[1] na dodávky autobusů ze dne 3. 1. 2019 uzavřené zadavatelem – Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace, IČO 06231292, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem – na základě jednacího řízení bez uveřejnění „Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje – částečně nízkopodlažní autobusy délky 10,5 m“, zahájeného odesláním výzvy zadavatele k podání nabídky na sektorovou veřejnou zakázku ze dne 12. 12. 2018,

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:           

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0032/2019/VZ-10763/2019/541/AHr ze dne 15. 4. 2019

 

r u š í m

 

a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2019/VZ a zahájené dne 17. 1. 2019 na návrh navrhovatele – společnosti SOR Libchavy spol. s r. o. na uložení zákazu plnění rámcové dohody na dodávky autobusů ze dne 3. 1. 2019 uzavřené zadavatelem – Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace a vybraným dodavatelem ZLINER s. r. o. – na základě jednacího řízení bez uveřejnění „Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje – částečně nízkopodlažní autobusy délky 10,5 m“, zahájeného odesláním výzvy zadavatele k podání nabídky na sektorovou veřejnou zakázku ze dne 12. 12. 2018,

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 17. 1. 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad") jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „zákon“)[2] k výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel návrh navrhovatele – společnosti SOR Libchavy spol. s r. o., IČO 15030865, se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy (dále jen „navrhovatel“) na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 písm. a) a b) zákona rámcové dohody na dodávky autobusů uzavřené dne 3. 1. 2019 (dále jen „rámcová dohoda“) mezi zadavatelem – Dopravní společností Ústeckého kraje, příspěvková organizace, IČO 06231292, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“) a vybraným dodavatelem – společností ZLINER s. r. o., IČO 45479534, tř. Tomáše Bati 283, 761 12 Zlín zastoupenou Mgr. Tomášem Šperkou, advokátem zapsaným v seznamu ČAK pod ev. č. 15786, sídlem Havlíčkova 2923/18, 79601 Prostějov (dále jen „vybraný dodavatel“), v zadávacím řízení zahájeném na základě jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) na veřejnou zakázku „Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje – částečně nízkopodlažní autobusy délky 10,5 m“, zahájenou odesláním výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku ze dne 12. 12. 2018 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Navrhovatel v návrhu tvrdil, že zadání veřejné zacházky předcházelo otevřené řízení na veřejnou zakázku s názvem „Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2018 pod ev. č. Z2018-019426, ve znění opravy uveřejněné dne 20. 7. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 112-254517, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7. 2018 (dále jen „původní veřejná zakázka“ nebo „původní zadávací řízení“). Navrhovatel dále uvádí, že považoval zadávací podmínky na původní veřejnou zakázku (dále jen „původní zadávací podmínky“) za nezákonné a zásadně narušující a omezující hospodářskou soutěž, v důsledku čehož mu bylo znemožněno účastnit se původního zadávacího řízení, a proto podal dne 1. 10. 2018 námitky proti zadávacím podmínkám (dále jen „původní námitky“), které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 15. 10. 2018 odmítl. Postup zadavatele napadl navrhovatel u Úřadu. Dříve, než mohl Úřad v dané věci meritorně rozhodnout, rozhodl zadavatel o zrušení původního zadávacího řízení v části 1 a 2 původní veřejné zakázky, a Úřad proto dne 26. 11. 2018 přistoupil k zastavení správního řízení dle § 257 písm. g) zákona.

3.             Navrhovatel se dne 3. 1. 2019 dozvěděl, že má být uzavřena rámcová dohoda. Dne 11. 1. 2019 se pak z registru smluv dozvěděl, že předmětná rámcová dohoda byla uzavřena dne 3. 1. 2019. Navrhovatel uvedl, že rámcová dohoda byla uzavřena až po podání námitek, které navrhovatel podal proti postupu zadavatele v JŘBU dne 4. 1. 2019 a o nichž nebylo dosud rozhodnuto, tj. že rámcová dohoda byla uzavřena až dne 4. 1. 2019 a že byla v den podpisu antedatována.

4.             Navrhovatel dále vyjádřil přesvědčení, že zadavatel nebyl oprávněn zadat veřejnou zakázku v JŘBU na základě zrušení části 1 původního (otevřeného) zadávacího řízení z důvodu neobdržení žádné nabídky, neboť k tomuto stavu došlo následkem nezákonného, účelového a diskriminačního nastavení zadávacích podmínek. Navrhovatel dodal, že zadavatel nemůže těžit z nezákonně nastavených zadávacích podmínek. K tvrzené nezákonnosti původních zadávacích podmínek uvedl, že za diskriminační považuje mimo jiné požadavek na délku vozidla, na minimální šířku předních dveří autobusů, na kapacitu akumulátorových baterií minimálně 225 Ah a na objem palivové nádrže předmětných autobusů minimálně 250 l, když dle jeho názoru tento objem nic nevypovídá o možném dojezdu vozidla, který závisí na spotřebě.

5.             Navrhovatel poukázal i na nemožnost postupu dle § 63 odst. 1 zákona, neboť dle jeho názoru muselo dojít k podstatné změně zadávacích podmínek oproti původnímu zadávacímu řízení, když do původního zadávacího řízení se nepřihlásil žádný uchazeč. Navrhovatel uvedl, že i přes neoslovení zadavatelem v JŘBU poslal zadavateli svou nabídku, jejíž cena je výrazně nižší, než nabídková cena vybraného dodavatele.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 15. 4. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0032/2019/VZ-10763/2019/541/AHr (dále jen „napadené rozhodnutí“).

7.             Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavateli se podle § 264 odst. 1 zákona ukládá zákaz plnění rámcové dohody uzavřené dne 3. 1. 2019  mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť rámcová dohoda byla uzavřena v rozporu s § 254 odst. 1 písm. a) zákona bez předchozího oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení, ačkoli byl zadavatel povinen toto oznámení nebo předběžné oznámení uveřejnit, jelikož zadavatel uzavřel rámcovou dohodu na základě JŘBU podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona neoprávněně, neboť skutečnost, že v původním zadávacím řízení v části 1 nebyly podány žádné nabídky potenciálních dodavatelů, způsobil zadavatel svým nezákonným postupem, když v rámci zadávacích podmínek tohoto zadávacího řízení stanovil požadavek na minimální délku předmětu plnění – částečně nízkopodlažní autobusy délky 10,5 m, požadavek na minimální šířku dveří autobusů 800 mm, minimální objem palivových nádrží 250 l a minimální kapacitu akumulátorových baterií 225 Ah v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona tak, že tyto zadávací podmínky vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

8.             Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

9.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad nejdříve zabýval podmínkami použití JŘBU, kdy shledává nutnost naplnění mimo formálních podmínek také podmínky materiální, tj. zda důvody pro použití JŘBU nebyly vytvořeny zaviněným jednáním zadavatele, v posuzovaném případě nezákonným nastavením původních zadávacích podmínek.

10.         Úřad tak přistoupil k posouzení původních zadávacích podmínek a upozornil, že veškeré požadavky zadavatele musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele a nesmí být stanoveny zjevně nepřiměřeně ve vztahu k předmětu plnění. Zadávací podmínky rovněž nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Ačkoliv navrhovatel brojil proti řadě požadovaných parametrů na předmět veřejné zakázky, přistoupil Úřad z důvodu procesní ekonomie k posouzení pouze 4 z nich a shledal požadavky na délku vozidla, na minimální šířku předních dveří autobusů, na kapacitu akumulátorových baterií minimálně 225 Ah a na objem palivové nádrže předmětných autobusů minimálně 250 l za rozporné s § 36 odst. 1 zákona.

11.         Úřad tak dospěl k závěru, že nastavení zadávacích podmínek původního zadávacího řízení bylo rozporné se zákonem, když jím byly vytvořeny bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Z důvodu procesní ekonomie pak považoval Úřad za nadbytečné zabývat se i dalšími námitkami navrhovatele ve vztahu k nastavení původních zadávacích podmínek. Úřad tak uzavřel, že nebyla naplněna materiální podmínka pro použití JŘBU.

12.         Úřad dále zvážil, zda existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které by ve smyslu § 264 odst. 3 nebo 4 zákona vyžadovaly pokračování plnění rámcové dohody. V této otázce pak konstatoval, že vzhledem k možnostem prodloužení nájemních smluv bude zadavatel schopen prostřednictvím pronajatých vozidel zajistit dopravní obslužnost i do budoucna, ohrožení veřejného zájmu tak neshledal.  

III.           Rozklad zadavatele

13.         Dne 30. 4. 2019 podal zadavatel proti napadenému rozhodnutí rozklad, který Úřad obdržel téhož dne. Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 15. 4. 2019, rozklad byl podán v zákonem stanovené lhůtě.

14.         Rozklad zadavatele směřuje proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu z důvodu jeho nesprávnosti, nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti. Zadavatel uvádí, že závěry Úřadu o údajné diskriminaci navrhovatele nemají základ ve zjištěném skutkovém stavu, a že Úřad v podstatě ignoroval veškeré důkazy svědčící o opaku, a to například důkazy, z nichž plyne, že autobusy dodávané navrhovatelem nejen splňují, ale v řadě parametrů též výrazně překračují kvalitativní parametry požadované zadavatelem v JŘBU a v předchozím otevřeném zadávacím řízení, a to včetně těch požadavků, které navrhovatel označoval za diskriminační (minimální šířka předních dveří, minimální kapacita baterie, minimální objem palivové nádrže).

15.         Zadavatel dále uvádí, že v předmětném správním řízení byl dán důvod pro zastavení tohoto řízení dle § 257 písm. l) zákona, neboť závazek vyplývající z rámcové dohody na dodávku autobusů ze dne 3. 1. 2019 byl splněn již uzavřením kupní smlouvy dne 16. 1. 2019.

Závěr rozkladu zadavatele

16.         Zadavatel závěrem navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

IV.          Rozklad vybraného dodavatele

17.         Proti napadenému rozhodnutí podal vybraný dodavatel rozklad ze dne 30. 4. 2019, který Úřad obdržel téhož dne. Napadené rozhodnutí bylo vybranému dodavateli doručeno dne 15. 4. 2019, rozklad byl podán v zákonem stanovené lhůtě.

18.         Rozklad vybraného dodavatele směřuje proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu z důvodu jeho nesprávnosti a nezákonnosti. Vybraný dodavatel uvádí, že požadavky zadavatele na předmět plnění všech čtyř částí původní veřejné zakázky nebyly nesplnitelné či příliš složité. Závěrem vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu změnil napadené rozhodnutí tak, že by návrh navrhovatele zamítl. Vybraný dodavatel též poukazuje na § 257 odst. l) zákona, přičemž má za to, že v dané věci jsou dány důvody pro zastavení předmětného správního řízení.

V.            Rozhodnutí o rozkladech

19.         O rozkladech zadavatele a vybraného dodavatele rozhodl předseda Úřadu dne 19. 7. 2019 rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0079,81/2019/VZ-19891/2019/322/HSc (dále jen „rozhodnutí o rozkladech“) následovně.

20.         Výrokem I rozhodnutí o rozkladech předseda Úřadu změnil výrok I napadeného rozhodnutí tak, že tento nově zněl: „Zadavateli – Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace, IČO 06231292, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem – se podle § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ukládá zákaz plnění rámcové dohody na dodávky autobusů uzavřené dne 3. 1. 2019 mezi citovaným zadavatelem a společností ZLINER s. r. o., IČO 45479534, tř. Tomáše Bati 283, 761 12 Zlín, v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje – částečně nízkopodlažní autobusy délky 10,5 m“, zahájenou odesláním výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku ze dne 12. 12. 2018, neboť uvedená rámcová dohoda byla uzavřena v rozporu s § 254 odst. 1 písm. a) citovaného zákona bez předchozího oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení, ačkoli byl zadavatel povinen toto oznámení nebo předběžné oznámení uveřejnit, jelikož zadavatel uzavřel předmětnou rámcovou dohodu na základě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona neoprávněně, neboť skutečnost, že v předchozím otevřeném řízení v části 1 „Rámcová dohoda na dodávku nejvýše 90 ks dvounápravových, částečně nízkopodlažních autobusů délky 10,5 m, včetně odbavovacího a informačního systému“ veřejné zakázky „Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje“, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2018 pod ev. č. Z2018- 019426, ve znění opravy uveřejněné dne 20. 7. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 112-254517, ve znění opravy uveřejněné dne 20. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 138-315218, nebyly podány žádné nabídky potenciálních dodavatelů, způsobil zadavatel svým nezákonným postupem, když v rámci zadávacích podmínek tohoto zadávacího řízení stanovil požadavek na minimální objem palivových nádrží 250 l v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona tak, že tyto zadávací podmínky vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže“.

21.         Výrokem II rozhodnutí o rozkladech předseda Úřadu rozhodl tak, že napadené rozhodnutí ve výroku II potvrdil a podané rozklady zamítl.

22.         Rozhodnutí o rozkladech nabylo právní moci dne 19. 7. 2019. Spolu s právní mocí rozhodnutí o rozkladech nabylo právní moci téhož dne i napadené rozhodnutí.

VI.          Soudní přezkum

23.         Zadavatel a vybraný dodavatel podali proti rozhodnutí o rozkladech žaloby podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘS“). Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 8. 9. 2020, č. j. 31 Af 61/2019-248 napadené rozhodnutí a rozhodnutí o rozkladech zrušil, ke kasační stížnosti Úřadu však Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) nejdříve přiznal této kasační stížnosti odkladný účinek a rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 8 As 203/2020-168 uvedený rozsudek krajského soudu zrušil. Krajský soud v dalším řízení rozsudkem č. j. 31 Af 61/2019-392 ze dne 30. 11. 2022 (dále jen „rozsudek KS“) žalobě zadavatele a vybraného dodavatele vyhověl. Rozsudkem KS krajský soud rozhodnutí o rozkladech zrušil, věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

24.         Krajský soud v rozsudku KS uvedl, že požadavek na minimální objem palivových nádrží lze v daném segmentu trhu považovat za snadno splnitelný a nenákladný, a tudíž kladoucí toliko zanedbatelnou překážku hospodářské soutěže. Za této situace dle krajského soudu nelze považovat tento požadavek za rozporný s § 36 odst. 1 zákona. Krajský soud zdůraznil, že důvodem pro zrušení rozhodnutí o rozkladech je již samotná skutečnost, že porušení uvedeného ustanovení zákona konstatované Úřadem nemělo za následek nepodání žádné nabídky v původním zadávacím řízení (tj. mezi tvrzenou nezákonností a zrušením původního zadávacího řízení nebyla dána příčinná souvislost).

25.         Krajský soud dále mimo jiné shledal, že nakládání s důkazy Úřadem bylo spojeno s procesní vadou, avšak nebylo shledáno, že by tato vada sama o sobě měla vliv na zákonnost rozhodnutí o rozkladech.

26.         Pokud jde o otázku, zda je plnění realizační smlouvy odlišné od plnění rámcové dohody, krajský soud se ztotožnil s výkladem Úřadu, že dokud nejsou splněny samotné realizační smlouvy, nelze pohlížet ani na závazek z rámcové dohody jako na splněný. Uzavření realizačních smluv tudíž není samo o sobě důvodem pro zastavení řízení ve vztahu k rámcové dohody na základě § 257 písm. l) zákona. Plnění realizační smlouvy je dle krajského soudu odlišné od plnění rámcové dohody, jelikož obsahem rámcové dohody je jen závazek uzavřít jednu či více realizačních smluv – na první pohled se může zdát, že realizačními smlouvami byl zcela vyčerpán předmět rámcové dohody a již není možné další realizační dohodu uzavřít. Dle krajského soudu však nelze další plnění rámcové dohody vyloučit, neboť realizační smlouvy nemusí být z nejrůznějších důvodů realizovány. Krajský soud poukázal na smysl ustanovení § 257 písm. l) zákona, a sice na vyloučení přezkumu Úřadem tam, kde již nemůže mít reálný dopad. To ovšem není případ rámcové dohody, u níž přes uzavření realizačních smluv stále přichází v úvahu, že přezkum ze strany Úřadu bude mít reálný dopad.

27.         Proti rozsudku KS podal Úřad jako stěžovatel kasační stížnost podle § 102 SŘS, o níž probíhá řízení před NSS pod sp. zn. 8 As 1/2023. V řízení o kasační stížnosti Úřadu nebylo ke dni vydání tohoto rozhodnutí rozhodnuto.

VII.        Pokračování v řízení o rozkladech

28.         Po zrušení a vrácení věci krajským soudem Úřadu k dalšímu řízení pokračuje správní řízení ve fázi řízení o rozkladech.

Stanovisko předsedy Úřadu

29.         Po projednání rozkladů a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

30.         Jelikož jsem zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

VIII.      K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

31.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou. Bližší výklad uvedeného ustanovení pak vyplývá též z ustálené judikatury, k čemuž odkazuji například na rozsudek NSS sp. zn. 7 Afs 79/2012 ze dne 26. 6. 2013, v němž bylo konstatováno: „Důvod pro zastavení řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“

32.         Správní řízení v nyní řešené věci je vedeno k návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění rámcové dohody ve smyslu § 254 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Napadeným rozhodnutím bylo návrhu navrhovatele vyhověno, resp. Úřad podle § 264 odst. 1 zákona uložil zákaz plnění rámcové dohody.

33.         Předmětem rámcové dohody bylo stanovení podmínek pro uzavření realizační kupní smlouvy nebo smluv, dle kterých měl vybraný dodavatel dodat zadavateli nejvýše 90 ks částečně nízkopodlažních autobusů délky 10,5 m a zadavatel měl uhradit kupní cenu (viz čl. I odst. 1 rámcové dohody).

34.         Na základě rámcové dohody byla mezi jejími stranami dne 16. 1. 2019 uzavřena kupní smlouva na dodávku 90 ks autobusů délky 10,5 m, tedy na dodávku maximálního celkového počtu autobusů podle rámcové dohody (dále jen „kupní smlouva“).

35.         Plnění kupní smlouvy bylo zadavateli a vybranému dodavateli zakázáno na základě rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0061,0087/2019/VZ-30198/2019/541/AHr ze dne 6. 11. 2019, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0207,0209,0211/2019/VZ-35212/2019/322/HSc ze dne 19. 12. 2019, obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 30. 12. 2019 a nedošlo k jejich zrušení.

36.         Rámcová dohoda byla dle jejího čl. IV odst. 1 uzavřena na dobu 4 let od její účinnosti, která nastala dnem jejího zveřejnění v registru smluv, a to dne 18. 1. 2019. Účinnost rámcové dohody tak skončila ke dni 18. 1. 2023 a novou realizační smlouvu proto již nelze uzavřít.

37.         Dle sdělení zadavatele nebyly na základě rámcové dohody uzavřeny jiné realizační smlouvy než kupní smlouva a s ohledem na účinnost rámcové dohody do 18. 1. 2023 již žádné další realizační smlouvy uzavřít nelze. Na základě rámcové dohody tedy již není přípustné převzít jakékoliv jiné závazky, čímž byl předmět rámcové dohody zcela vyprázdněn.

38.         Navrhovatelově požadavku, uvedenému v návrhu, tedy aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy, resp. rámcové dohody, lze z logiky věci vyhovět pouze za podmínky, že ke splnění předmětu rámcové dohody dosud nedošlo a současně je její splnění možné v budoucnu. Pokud však již nelze uzavřít dle rámcové dohody nové realizační smlouvy a jediná realizační smlouva (kupní smlouva) je neplatná dle § 264 odst. 1 zákona, jeví se žádost navrhovatele, aby bylo zakázáno plnění rámcové dohody, jako bezpředmětná. Je tak na místě odkázat na ustanovení § 66 odst. 1 správního řádu, kde jsou taxativně uvedeny zákonné důvody pro zastavení správního řízení, přičemž písm. g) tohoto ustanovení hovoří o bezpředmětnosti podané žádosti, resp. návrhu. Shodně také ve věci zastavení správního řízení judikoval např. Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 50/2011 ze dne 15. 2. 2012, kdy v případě existence důvodů předvídaných v ustanovení § 66 správního řádu nebo důvodů pro zastavení řízení podle zákona je třeba správní řízení zastavit.

39.         Podstatou ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, na základě kterého se řízení zastavuje pro bezpředmětnost, je skutečnost, že v průběhu tohoto řízení dojde k takové změně skutkových nebo právních okolností, která zapříčiní, že návrh se stane bezpředmětným. Bezpředmětnost je v takovémto případě nutno chápat jako stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o návrhu, ať již kladným či záporným, nedojde z povahy věci k žádné změně v právním postavení navrhovatele. V posuzovaném případě návrh navrhovatele směřoval proti plnění uzavřené smlouvy (rámcové dohody), kdy se navrhovatel domáhal uložení zákazu takovéhoto plnění. Byť byl v době vydání napadeného rozhodnutí dán (právní) stav umožňující uložení zákazu plnění rámcové dohody, v mezidobí se, jak je popsáno výše, tato situace změnila.

40.         Závěrem k tomuto tedy shrnuji, že předmět správního řízení odpadl a návrh navrhovatele se stal bezpředmětným, neboť již není více o čem jednat a požadavku navrhovatele již nelze ve správním řízení vyhovět ani jej zamítnout – další plnění rámcové dohody již není možné.

IX.           Závěr

41.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že účinnost rámcové dohody na realizaci veřejné zakázky již uplynula, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

42.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.         SOR Libchavy spol. s r. o., Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy

2.         Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace, Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem

3.         Mgr. Tomáš Šperka, advokát sídlem Havlíčkova 2923/18, 79601 Prostějov

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy