číslo jednací: 02882/2023/500
spisová značka: S0537/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 11. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, IČO 00638927, se sídlem Korunní 2456/98, 101 00 Praha – Vinohrady,
• navrhovatel – VIVAMED, s.r.o., IČO 28467299, se sídlem Sovákova 647/2, 190 15 Praha 9 – Satalice,
• vybraný dodavatel – MEDILAB ČR s.r.o., IČO 25944991, se sídlem Záhumenská 574, 517 71 České Meziříčí,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných ve zjednodušeném podlimitním řízení „Jednorázové lůžkoviny č. 2“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 23. 9. 2022,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – VIVAMED, s.r.o., IČO 28467299, se sídlem Sovákova 647/2, 190 15 Praha 9 – Satalice – ze dne 21. 11. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, IČO 00638927, se sídlem Korunní 2456/98, 101 00 Praha – Vinohrady – učiněných ve zjednodušeném podlimitním řízení „Jednorázové lůžkoviny č. 2“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 23. 9. 2022, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, IČO 00638927, se sídlem Korunní 2456/98, 101 00 Praha – Vinohrady (dále jen „zadavatel“) – který je jakožto příspěvková organizace hlavního města Prahy[1] veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 23. 9. 2022 zahájil podle § 53 odst. 1 zákona uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[2] zjednodušené podlimitní řízení „Jednorázové lůžkoviny č. 2“ za účelem uzavření rámcové dohody (dále jen „zadávací řízení“).

2.             Dle bodu 2.1 „Předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek ze dne 23. 9. 2022 (dále jen „výzva k podání nabídek“) předmětem zadávacího řízení je uzavření rámcové kupní smlouvy s jedním dodavatelem na dodávky jednorázových lůžkovin – jednorázová prostěradla, jednorázové polštáře, jednorázové deky/přikrývky, za účelem poskytování neodkladné přednemocniční péče a zajištění teplotního komfortu pacientů.

3.             Zadavatel stanovil v bodě 2.2 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek předpokládanou hodnotu plnění na 3 700 000,- Kč bez DPH.

4.             Dle bodu 3.2 „Termín plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek se bude jednat o průběžné dodávky po dobu 2 let od nabytí účinnosti rámcové kupní smlouvy.

5.             V bodě 6.1 „Lhůta a místo pro podání nabídek“ výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 12. 10. 2022, 8:30 hod.

6.             Dle „Protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě“ ze dne 12. 10. 2022 zadavatel obdržel v předmětném zadávacím řízení 3 nabídky, a to od společností LEVNĚJŠÍ NENAJDETE s.r.o., IČO 24266183, se sídlem K Hárunce 373/10, Miškovice 196 00 Praha 9; MEDILAB ČR s.r.o., IČO 25944991, se sídlem Záhumenská 574, 517 71 České Meziříčí (dále jen „MEDILAB ČR s.r.o.“), a VIVAMED, s.r.o., IČO 28467299, se sídlem Sovákova 647/2, 190 15 Praha 9 – Satalice (dále jen „navrhovatel“).

7.             Dne 17. 10. 2022 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele, kterým se stal dodavatel MEDILAB ČR s.r.o. (dále jen „vybraný dodavatel“). Oznámení o výběru ze dne 17. 10. 2022 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele, v souladu s výhradou ve smyslu § 53 odst. 5 zákona uvedenou v čl. 8 „Ostatní ujednání“ výzvy k podání nabídek, téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“).

8.             Dne 1. 11. 2022 obdržel zadavatel proti oznámení o výběru námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 11. 2022 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

9.             Navrhovatel následně podal dne 21. 11. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Navrhovatel předně shrnul obsah námitek a rozhodnutí o námitkách a následně přistoupil k odůvodnění podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Navrhovatel brojí proti výběru dodavatele a některým jemu předcházejícím úkonům zadavatele a proti rozhodnutí o námitkách, které považuje za věcně a právně nesprávné.

11.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu s ust. § 6 zákona a dále poukazuje na porušení ust. § 48a zákona. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že zadavatel pravděpodobně neprovedl kontrolu ohledně toho, zda se na vybraného dodavatele případně nevztahují mezinárodní sankce, resp. tato skutečnost nebyla zachycena v oznámení o výběru.

12.         Navrhovatel pokračuje, že nepostačuje, že si zadavatel pořídil výpis z evidence skutečných majitelů a záznam ze systému „Hlídač státu“, neboť výpis z evidence skutečných majitelů není dokumentem, ze kterého by zadavatel mohl zjistit, zda vybraný dodavatel či jeho majitelé podléhají příslušným sankcím, a ze záznamu ze systému „Hlídač státu“, který zadavatel připojil k rozhodnutí o námitkách, není dle navrhovatele zřejmé, kdy jej zadavatel pořídil, což dle navrhovatele narušuje dodržení zásady transparentnosti. V této souvislosti navrhovatel polemizuje, zda to bylo řádně ještě před oznámením o výběru nebo až dodatečně.

13.         Navrhovatel spatřuje pochybení také v tom, že tento dokument, tj. záznam ze systému „Hlídač státu“, zadavatel nezmínil již v oznámení o výběru, ale poskytl jej navrhovateli až v rámci rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel je toho názoru, že by v oznámení o výběru měl zadavatel deklarovat, že u vybraného dodavatele řádně zjistil, že není naplněna podmínka zákazu zadání veřejné zakázky dle § 48a zákona včetně způsobu, jak tuto skutečnost zjistil.

14.         Dle navrhovatele zadavatel dále neprověřil alespoň formou písemného čestného prohlášení vybraného dodavatele z hlediska možné existence střetu zájmů, tedy že vybraný dodavatel není obchodní společností, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, a to s ohledem na skutečnost, že zřizovatelem zadavatele je hlavní město Praha – tedy subjekt se spoustou veřejných funkcionářů. V rámci dodržení zásady transparentnosti by pak dle navrhovatele mělo být prověření této skutečnosti zaznamenáno v dokumentech zveřejňovaných vůči všem účastníkům zadávacího řízení, což zadavatel neučinil.

15.         Navrhovatel dále namítá porušení zásady transparentnosti v souvislosti s posuzováním splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, a to konkrétně váhy a rozměrů předmětných výrobků. Navrhovatel k tomu uvádí, že zadavatel pouze v oznámení o výběru velmi obecně deklaroval, že účastníci zadávacího řízení č. 2 a 3 splnili požadované parametry s tím, že pořídil fotodokumentaci, avšak zjištěné parametry nabízeného zboží těchto dvou účastníků zadavatel v oznámení o výběru nespecifikoval. Pochybení zadavatele navrhovatel spatřuje rovněž v tom, že fotodokumentaci poskytl navrhovateli až v rozhodnutí o námitkách, nikoliv již v oznámení o výběru.

16.         K tomu navrhovatel doplňuje, že zadavatel se vůbec neobtěžoval vytvořit protokol o posouzení/ověření požadovaných parametrů (váha, rozměry), který by byl v rámci oznámení o výběru zveřejněn. Navrhovatel také poukazuje na to, že argumentace zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách potvrzuje domněnku navrhovatele o tom, že zadavatel všechny předložené vzorky nezvážil.

17.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad „a) napadené Rozhodnutí o výběru zrušil, b) zrušil veškeré navazující úkony, které jsou Návrhem napadány jako protiprávní, tj. zejména Rozhodnutí o námitkách, c) přikázal zadavateli provést nově, řádně a podrobně posouzení splnění parametrů (váha – rozměry) v nabídkách předložených vzorků u všech účastníků zadávacího řízení a případně podle těchto výsledků posouzení provést nové hodnocení nabídek, d) u vybraného dodavatele následně transparentním způsobem naplnit § 48a ZZVZ a provést zjištění, zda není ve střetu zájmu dle zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmu, v platném znění.“

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Úřad obdržel návrh dne 21. 11. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

19.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

20.         Zahájení správního řízení Úřad oznámil jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-41811/2022/524 ze dne 23. 11. 2022.

21.         Ve dnech 30. 11. 2022 a 5. 12. 2022 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele ze dne 29. 11. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

22.         Zadavatel k tvrzení navrhovatele uvádí, že před rozhodnutím o výběru ověřil všechny zákonné povinnosti, a to včetně střetu zájmů a prověření v sankčním seznamu, jak vyplývá z protokolu o jednání hodnotící komise. Zadavatel vycházel z dokumentů evidence skutečných majitelů, výpisu z obchodního rejstříku a ze záznamu ze systému „Hlídač státu“.

23.         Zadavatel dále uvádí, že má povinnost uveřejnit případně zjištěný střet zájmů až v rámci písemné zprávy zadavatele, nikoliv v oznámení o výběru.

24.         Zadavatel dodává, že si po obdržení námitek za účelem potvrzení zjištěných skutečností od vybraného dodavatele vyžádal čestné prohlášení, přičemž dodává, že „nenašel žádnou metodiku, že je povinné si od vybraného dodavatele před rozhodnutím o výběru nechat zaslat čestné prohlášení, jestliže měl k dispozici ostatní metodikou dané dokumenty.“

25.         Co se týče poskytnutí fotodokumentace, zadavatel poukazuje na svoji povinnost chránit práva členů hodnotící komise, proto poskytl navrhovateli v rozhodnutí o námitkách pouze podstatnou část dokumentace, čímž chtěl toliko potvrdit, že tato byla v průběhu jednání pořízena. Zadavatel je přesvědčen, že fotodokumentace nemusela být součástí oznámení o výběru.

26.         Zadavatel pokračuje, že ve zjednodušeném podlimitním řízení nemusel uveřejňovat zprávu o hodnocení nabídek, přesto tak nad rámec svých povinností učinil. Zadavatel doplňuje, že oznámení o výběru by bylo dostatečné, pokud by splňovalo rozsah dle § 50 zákona, avšak zadavatel chtěl být maximálně transparentní, proto v oznámení o výběru uveřejnil i další informace.

27.         Zadavatel je přesvědčen, že ani při vyřizování námitek nepostupoval v rozporu se zákonem, když druhého účastníka zadávacího řízení pouze informoval o tom, že byly podány námitky, avšak nezasílal mu podrobné vypořádání námitek ze strany zadavatele včetně příloh rozhodnutí o námitkách.

28.         Zadavatel považuje svůj postup při posuzování nabídek a výběru dodavatele za čitelný, zpětně kontrolovatelný a přezkoumatelný. Zadavatel ve svém postupu neshledává důvody pro uložení nápravného opatření, proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

29.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-44215/2022/524 ze dne 9. 12. 2022 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-00196/2023/524 ze dne 3. 1. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad ve stanovené lhůtě (ani později) vyjádření účastníků správního řízení k podkladům rozhodnutí neobdržel.

31.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-01510/2023/500 ze dne 11. 1. 2023 nařídil Úřad předběžné opatření, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0537/2022/VZ.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

32.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

33.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

34.         Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)      posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)      snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)      hodnocení nabídek,

d)      pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona.

35.         Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

36.         Podle § 44 odst. 1 zákona zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 zákona si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

37.         Podle § 44 odst. 2 zákona za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a)        se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo

b)        mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.

38.         Podle § 44 odst. 3 zákona zájmem osob uvedených v odstavci 2 citovaného ustanovení zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

39.         Podle § 48a odst. 1 zákona zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.

40.         Podle § 48a odst. 2 zákona pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona vztahuje na

a)      účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení, nebo

b)      vybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení.

41.         Podle § 50 zákona všem účastníkům zadávacího řízení zadavatel odešle oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru, není-li dále stanoveno jinak.

42.         Podle § 53 odst. 5 zákona pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.

43.         Podle § 53 odst. 6 zákona pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

44.         Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a)      zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)      výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1.      seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2.      u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3.      seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a) zákona,

4.      výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

45.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

46.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

47.         Zadavatel si v čl. 8 „Ostatní ujednání“ výzvy k podání nabídek s odkazem na ust. § 53 odst. 5 zákona vyhradil právo uveřejnit oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení a oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele. V takovém případě se obě tato oznámení považují za doručená okamžikem jejich uveřejnění na profilu zadavatele.

48.         V příloze č. 3 „Specifikace a ceník zboží“ výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil minimální technické parametry poptávaného plnění, přičemž mj. požadoval:

-   u jednorázové přikrývky rozměry deky cca 190 x 110 cm (tolerance +/- 10 cm), celková hmotnost deky 400 g (+/- 50 g),

-   u jednorázového prostěradla rozměry 200 x 90 cm (tolerance + 10 cm), plošná hmotnost 60 g/m² (tolerance +/- 5 g/m², nosnost min. do 120 kg),

-   u jednorázového polštáře rozměry 40 x 40 cm (tolerance +/- 5 cm).

49.         Zadavatel vyhotovil o jednání hodnotící komise protokol ze dne 13. 10. 2022 (dále jen „protokol o jednání hodnotící komise“).

50.         Dle bodu 1) „Zahájení jednání komise“ protokolu o jednání hodnotící komise všichni členové komise a přizvané osoby potvrdili neexistenci střetu zájmů a mlčenlivost po seznámení se s identifikačními údaji účastníků zadávacího řízení.

51.         Dle bodu 9) „Zaevidování skutečných majitelů“ protokolu o jednání hodnotící komise „[k]omise uvádí, že oba účastníci ZŘ mají řádně zaevidovány své skutečné majitele (ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) v Informačním systému skutečných majitelů viz https://issm.justice.cz/. Výpisy skutečných majitelů jsou přílohami tohoto protokolu.

Komise nezjistila u účastníků ZŘ střet zájmů i dle výpisu z OR a nahlédnutím do systému ,Hlídač státuʻ zjistila, že účastníci ZŘ nejsou zaevidování na sankčním seznamu.“

52.         Přílohou protokolu o jednání hodnotící komise je prezenční listina, čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů a o mlčenlivosti členů hodnotící komise, dále výpisy z obchodního rejstříku vybraného dodavatele a navrhovatele, částečné výpisy platných údajů z evidence skutečných majitelů vybraného dodavatele a navrhovatele, printscreen ze systému „Hlídač státu“, z nějž vyplývá, že vybraný dodavatel ani navrhovatel nejsou na sankčním seznamu.

53.         Přílohou protokolu o jednání hodnotící komise je rovněž fotodokumentace, ze které vyplývá posouzení parametrů nabízeného řešení.

-   U vzorků navrhovatele zadavatel ve fotodokumentaci mj. zachytil:

• délku, šířku a váhu přikrývky a prostěradla,
• rozměry polštáře,

-   u vzorků vybraného dodavatele zadavatel ve fotodokumentaci mj. zachytil:

• délku, šířku a váhu přikrývky a prostěradla,
• rozměry polštáře.

54.         V oznámení o výběru zadavatel odkazuje na ust. § 50 a § 123 zákona. Zadavatel v oznámení o výběru předně uvádí identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a identifikační údaje vybraného dodavatele. K odůvodnění výběru dodavatele zadavatel předně uvádí, že „[n]abídka vybraného dodavatele splnila všechny požadavky na kvalifikaci, obsah nabídky a veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení stanovené zákonem a zadavatelem. Vybraný dodavatel – účastník zadávacího řízení (…) splnil všechny zákonné požadavky před uzavřením smlouvy dle § 86 odst. 3 a dle § 122 zákona.“. Zadavatel dále v oznámení o výběru popisuje průběh svého postupu od otevírání nabídek až po jejich hodnocení, přičemž mj. uvádí, že „[h]odnotící komise (resp. odborné osoby zadavatele k předmětu plnění) konstatovali, že účastník ZŘ č. 2 a č. 3 – splnili požadavky zadavatele na specifikaci zboží a splnili požadavky zadavatele na vyplnění údajů v rámci Přílohy č. 3 Výzvy ,Specifikace a ceník zbožíʻ a Přílohy č. 4 ,Podklad pro hodnocení nabídekʻ. Hodnotící komise si ověřila v nabídkách uvedené parametry včetně rozměrů nabízeného zboží (zda odpovídají požadovaným parametrům a jsou v předem nastavené toleranci rozměrů příp. hmotnosti) a neshledala nesoulad s předloženými nabídkami. Komise tento postup zdokumentovala (fotodokumentace). Komise konstatovala, že obě nabídky účastníků ZŘ č. 2 a č. 3 splňují veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení a požadavky zadavatele uvedené ve Výzvě k podání nabídek a můžou být dále hodnoceny.“

55.         Zadavatel v oznámení o výběru dále popisuje metodiku a průběh hodnocení nabídek, přičemž uvádí rovněž tabulku výsledků hodnocení nabídek a výsledek posouzení kvalifikace vybraného dodavatele včetně přehledu dokladů a údajů, které byly pro splnění kvalifikace vybraného dodavatele rozhodné. V této souvislosti zmiňuje mj. čestná prohlášení, seznam významných dodávek a přehled vzorků určených k dodání včetně údaje o tom, zda tyto byly dodavatelem předloženy.  

56.         Z oznámení o výběru dále vyplývá, že vybraný dodavatel má řádně zaevidovány své skutečné majitele.

57.         Zadavatel učinil přílohou oznámení o výběru zprávu o hodnocení nabídek ze dne 13. 10. 2022, rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 17. 10. 2022 a formulář vzdání se práva podat námitky.

58.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách poukazuje na to, že v oznámení o výběru uvedl, že vybraný dodavatel má řádně zaevidovány své skutečné majitele a částečný výpis z evidence skutečných majitelů, který měla hodnotící komise k dispozici, učinil přílohou rozhodnutí o námitkách. Zadavatel dále uvádí, že majitel a jednatel vybraného dodavatele dle zaevidování v systému skutečných majitelů má státní příslušnost České republiky a jedná se o přímého skutečného majitele s velikostí podílu 100 %. Skutečný majitel je narozen v Chorvatsku a dle výpisu ze systému „Hlídač státu“ není zaevidován na sankčním seznamu. Zadavatel dále uvedl, že vybraný dodavatel čestně prohlásil, že nemá v úmyslu plnit prostřednictvím poddodavatele. Zadavatel dále cituje příslušná ustanovení ze zákona č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Na základě informací, které si zadavatel opatřil, dospěl k závěru, že nebylo třeba žádat o další podpůrné čestné prohlášení ve vztahu k ust. § 48a zákona, neboť neshledal žádné skutečnosti, na základě kterých by měl přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele podle § 48a zákona.

59.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále poukazuje na to, že oznámení o výběru se ve zjednodušeném podlimitním řízení řídí ust. § 50 zákona, přesto nad rámec své zákonné povinnosti uveřejnil v oznámení o výběru další nepovinné údaje.

60.         Ve vztahu ke střetu zájmů zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že povinnost uveřejnění informací ke střetu zájmů je zákonem vyžadována až v rámci písemné zprávy zadavatele. Zadavatel dále uvedl, že komise nezjistila při jednání střet zájmů, proto neměla povinnost žádat o doložení například čestného prohlášení.

61.         Ve vztahu k postupu zadavatele při posuzování nabídek zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že má k dispozici konkrétní fotodokumentaci a videozáznamy i z hodnocení kvality a trhavosti lůžkovin a z přenesení shodné osoby s hmotností nižší i vyšší než 100 kg pro účely hodnocení nabídek. Zadavatel pokračuje, že má zdokumentovaný postup při posuzování nabídek při zjišťování konkrétních rozměrů a váhy nabízených výrobků. Zadavatel poskytl část anonymizované fotodokumentace z posouzení a hodnocení nabídek navrhovateli v příloze rozhodnutí o námitkách.

Právní posouzení

62.         Podstata navrhovatelovy argumentace uvedené v návrhu spočívá v tvrzení, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, když oznámení o výběru neobsahovalo informace o tom, zda zadavatel provedl ověření ve smyslu ust. § 48a zákona a posoudil střet zájmů. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel nevyhotovil protokol o posouzení požadovaných parametrů, který by byl zveřejněn všem účastníkům zadávacího řízení. Dále navrhovatel věcně rozporuje způsob, jakým bylo ověření co do aplikace mezinárodních sankcí provedeno, a také pochybuje o posouzení splnění minimálních technických parametrů lůžkovin.

63.         K tomu Úřad uvádí, že zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek zakotvenými v § 6 zákona. Mezi tyto zásady patří mj. i zásada transparentnosti. Dle důvodové zprávy k zákonu „[z]ásada transparentnosti směřuje k naplnění všech povinností zadavatele uveřejnit zákonem vymezený objem informací a dále například musí zadavatel postupovat tak, aby jeho kroky byly dostatečně zdokumentované a tím přezkoumatelné. To se týká kromě dalšího i zachycení rozhodovacích procesů zadavatele“.

64.         Výkladem zásady transparentnosti se ve své judikaturníčinnosti opakovaně zabývaly správní soudy a taktéž Úřad. K obecnému výkladu zásady transparentnosti lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, ve kterém cit. soud uvedl, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“.Podle názoru NSS je průběh zadávacího řízení transparentní, jeví-li se navenek jako férový a řádný (k tomu srov. například rozsudky NSS č. j. 1 Afs 60/202 – 31 ze dne 30. 10. 2012, č. j. 5 As 315/2018-53 ze dne 11. 11. 2021, č. j. 7 Afs 24/2019 – 44 ze dne 25. 6. 2020).

65.         Zásada transparentnosti se projevuje v celém zadávacím řízení, resp. v každém úkonu zadavatele. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tak obstojí pouze takové úkony, které jsou učiněny čitelně, předvídatelně a srozumitelně, neboť pouze takové úkony lze zpětně objektivně přezkoumat.

66.         Úřad dále uvádí, že zjednodušené podlimitní řízení, ve kterém zadavatel postupoval v šetřeném případě, je zadavatel oprávněn využít pouze pokud jsou pro to splněny podmínky dané zákonem, neboť se jedná o druh zadávacího řízení, které je ve srovnání s ostatními druhy zadávacích řízení úspornější z časového i administrativního hlediska. Zadavatelům je ve zjednodušeném podlimitním řízení v určitých úkonech ponechána větší míra volnosti než v zadávacích řízeních pro nadlimitní režim a nároky na některé úkony zadavatelů jsou ve zjednodušeném podlimitním řízení i méně přísné např. co do podrobnosti uváděných údajů, což může ve svém důsledku vést k relativně menší informovanosti účastníků zadávacího řízení.

67.         Jedním z úkonů, na které zákon ve zjednodušeném podlimitním řízení neklade natolik striktní nároky, je oznámení o výběru, jehož náležitosti jsou vymezeny v obecném ustanovení § 50 zákona. Dle tohoto ustanovení musí oznámení o výběru obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru.

68.         Ustanovení § 50 zákona blíže nestanovuje, do jaké míry podrobnosti má zadavatel své rozhodnutí o výběru dodavatele v oznámení o výběru odůvodnit. Dle názoru Úřadu toliko strohá konstatace zadavatele, že byl vybrán ten který dodavatel, protože jeho nabídka byla nejvýhodnější a splnil veškeré podmínky, je nicneříkající, neboť ostatním dodavatelům neposkytuje žádnou informaci o tom, že vybraný dodavatel byl vybrán jako kvalifikovaný po právu. Odůvodnění oznámení o výběru by tak dle názoru Úřadu mělo z podstaty věci obsahovat více informací než ty, které si účastníci mohou dovodit z dikce zákona[3]. Je totiž nutno reflektovat primární účel oznámení o výběru, a to je předání informace o rozhodnutí o výběru dodavatele ostatním účastníkům zadávacího řízení. Rozhodnutí o výběru dodavatele je ve zjednodušeném podlimitním řízení primárně jakýmsi vnitřním aktem zadavatele po provedeném hodnocení nabídek, a právě prostřednictvím oznámení o výběru se účastníkům dostává jasné informace o tom, koho a proč zadavatel vybral k uzavření smlouvy. V této souvislosti nelze opomíjet ani to, že informace uvedené v oznámení o výběru představují zpravidla jediný podklad pro případné podání námitek proti postupu zadavatele v souvislosti s výběrem dodavatele.

69.         Dle § 39 odst. 2 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vybírá z účastníků vybraného dodavatele na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávací řízení, snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil, hodnocení nabídek a pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona. Bylo by však absurdní dovozovat s prostým odkazem na ust. § 39 zákona, že by zadavatel do oznámení o výběru musel odůvodnit splnění naprosto všech podmínek dle příslušného ustanovení, neboť toto není zákonem požadováno ani v nadlimitním režimu.

70.         Nároky na oznámení o výběru jsou dle výslovné dikce zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení mírnější než v případě oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, které se použije pro zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu. V této souvislosti se vyjadřoval i předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0152/2018/VZ-33420/2018/322/LKa ze dne 15. 11. 2018, ve kterém uvedl, že: „zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti.“. Z cit. rozhodnutí rovněž vyplývá, že „[ú]myslem zákonodárce tedy jistě nebylo postavit naroveň odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení a v nadlimitním režimu.“. Po zadavateli tedy nelze ve světle citovaného rozhodnutí spravedlivě požadovat, aby ve zjednodušeném podlimitním řízení odůvodňoval oznámení o výběru tak široce, jak vyžaduje ust. § 123 zákona.

71.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad posoudil, zda oznámení o výběru naplnilo požadavky ust. § 50 zákona. Z obsahu oznámení o výběru, které zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele (k tomu podrobněji v bodech 54. – 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je patrné, že zadavatel srozumitelně uvedl identifikační údaje vybraného dodavatele a následně vyjma obecného sdělení, že „nabídka vybraného dodavatele splnila všechny požadavky na kvalifikaci, obsah nabídky a veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení stanovené zákonem a zadavatelem. (…)“ podrobněji popsal průběh zadávacího řízení od podání nabídek, vyloučení účastníka zadávacího řízení, posouzení kvalifikace a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po hodnocení nabídek. Zadavatel také dobrovolně nad rámec zákonné povinnosti přiložil k oznámení o výběru zprávu o hodnocení nabídek.

72.         Dle názoru Úřadu se v daném případě účastníkům zadávacího řízení transparentně a v souladu s ust. § 50 zákona dostalo informací o tom, kdo je vybraným dodavatelem a na základě jakých dokladů zadavatel k tomuto závěru dospěl. Skutečnost, že zadavatel v oznámení o výběru neuvedl, zda a jak provedl ověření ve smyslu ust. § 48a zákona, zda posoudil střet zájmů a neuvedl výsledky posouzení splnění minimálních parametrů, nesvědčí o nezákonnosti oznámení o výběru, neboť zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení není povinen tyto informace v oznámení o výběru uvádět. Absence těchto informací v oznámení o výběru nesvědčí ani o tom, že by zadavatel tato ověření/posouzení vůbec neprovedl (k tomu viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

73.         K údajnému neprověření skutečností, zda se na vybraného dodavatele nevztahuje zákaz zadání veřejné zakázky ve smyslu § 48a zákona, Úřad uvádí, že zadavatel se při posuzování případného uplatnění sankčních mechanismů řídí obecným pravidlem dle ust. § 39 odst. 5 zákona. Zadavatel především vychází z těch dokumentů, které jsou obsaženy v nabídce nebo které má k dispozici. Primárně se bude jednat o informace z evidence skutečných majitelů či doklady prokazující základní a profesní způsobilost (tj. příkladmo výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku, výpis z evidence trestů). Pokud má zadavatel pochybnost, je nezbytné, aby tuto svoji pochybnost co do aplikace sankčních mechanismů odstranil, resp. přiměřeně prověřil. Vhodným nástrojem jsou mj. i informace poskytované neziskovými organizacemi. Pokud ale v zadávacím řízení zadavateli pochybnosti z hlediska mezinárodních sankcí nevyvstanou, není důvod pro to, aby ve vztahu k posouzení naplnění důvodů pro nezadání zakázky na základě aplikace sankčních mechanismů pořizoval další údaje či doklady. Tento Úřadem uvedený postup vyplývá rovněž ze stanoviska expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj „Dopad sankcí proti Rusku a Bělorusku do oblasti veřejných zakázek po 1. 9. 2022“ (dále jen „stanovisko expertní skupiny MMR“)[4].

74.         Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, zejména pak z protokolu o jednání hodnotící komise a jeho příloh, zadavatel měl k dispozici výpis z obchodního rejstříku, výpisy z evidence skutečných majitelů a rovněž nahlédl do systému „Hlídač státu“, ze kterého zjistil, že žádný z účastníků není uveden na sankčním seznamu. Všechny tyto dokumenty zadavatel učinil součástí protokolu o jednání hodnotící komise, kde rovněž uvedl, že zjistil, že účastníci zadávacího řízení nejsou na sankčním seznamu zaevidováni.

75.         Vzhledem k tomu, že zadavatel neměl pochyby co do aplikace sankčních mechanismů, nebylo důvodné, aby tuto skutečnost dále ověřoval a požadoval po vybraném dodavateli další dokumenty (např. čestné prohlášení). Dlužno dodat, že pochybnost zadavatele nevyvstala ani podanými námitkami, neboť navrhovatel v námitkách argumentoval tím, že zadavatel sankční kontrolu vůbec neprovedl, když tato skutečnost nebyla obsahem oznámení o výběru, a neuvedl žádnou relevantní konkrétní indicii, ze které by snad mohlo vyplývat, že se na vybraného dodavatele mezinárodní sankce vztahují (za takovou indicii nelze dle názoru Úřadu pokládat informaci, že člen statutárního orgánu a zároveň skutečný majitel vybraného dodavatele „není pravděpodobně státní příslušník České republiky“). V reakci na námitky zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovateli poskytl výpis z evidence skutečných majitelů a rovněž printscreen ze systému „Hlídač státu“, přičemž mj. uvedl, že u vybraného dodavatele neshledal důvody pro postup dle § 48a zákona.

76.         V návrhu navrhovatel v návaznosti na informace, které se dozvěděl v rozhodnutí o námitkách, svou argumentaci rozvíjí, přičemž rozporuje způsob, jakým zadavatel předmětnou kontrolu provedl. Navrhovatel v této souvislosti předně uvádí, že zákon striktně nestanovuje, jakým způsobem má zadavatel sankční kontrolu u vybraného dodavatele provést. Následně však zmiňuje doporučovaný postup příkladmo s využitím systému „Hlídač státu“ a pokračuje, že pokud ani přes dostupné systémy nelze toto prověřit, musí si zadavatel zajistit alespoň čestné prohlášení od vybraného dodavatele o tom, že jeho skuteční majitelé a členové statutárního orgánu nepodléhají příslušným sankcím. Postup zadavatele, který korespondoval s tímto navrhovatelem doporučeným návodem, kdy si zadavatel ze systému „Hlídač státu“ ověřil, že účastníci nejsou zaevidování na sankčním seznamu, však navrhovatel přesto dále zpochybňuje, aniž by svá tvrzení racionálně odůvodnil či doložil relevantními podklady. Argumentace navrhovatele v tomto smyslu se Úřadu s ohledem na právě uvedené jeví jako do jisté míry obstrukční.

77.         Na základě skutečností uvedených výše v bodech 73. – 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že zadavatel prověřil vybraného dodavatele ve vztahu k mezinárodním sankcím v souladu se zákonem a dospěl k závěru, že není důvod pro postup dle ust. § 48a zákona; informace o tom, že se tak stalo, přitom není nezbytnou součástí oznámení o výběru podle § 50 zákona.

78.         Navrhovatel v návrhu dále argumentuje, že zadavatel nepochopil jeho námitku ohledně posouzení střetu zájmů, přičemž poukazuje na to, že se nejednalo o námitku co do střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona, nýbrž k posouzení střetu zájmů dle zákona o střetu zájmů. Úřad v této souvislosti toliko posoudil, zda zadavatel přezkoumatelně vypořádal námitku navrhovatele. Navrhovatel v námitkách uvedl, že zadavatel neprověřil formou čestného prohlášení vybraného dodavatele ke střetu zájmů – tedy že vybraný dodavatel, potažmo ani jeho poddodavatelé nejsou obchodní společností, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti. Zadavatel na to v rozhodnutí o námitkách reagoval tím, že uvedl, že nad rámec zákonné povinnosti v oznámení o výběru uvedl, že vybraný dodavatel má řádně zaevidovány své skutečné majitele, přičemž vytištěný dokument je přílohou protokolu z jednání hodnotící komise. Podpůrným posouzením je prověření vybraného dodavatele přes systém „Hlídač státu“ a nahlédnutí do uveřejněných vazeb vybraného dodavatele ze statistického úřadu. Zadavatel rovněž konstatoval, že vybraný dodavatel čestně prohlásil, že nemá v úmyslu plnit prostřednictvím poddodavatele. Vzhledem k výše uvedenému zadavatel nezjistil střet zájmů a neměl důvod žádat doložení dalších dokumentů. K tomu zadavatel doplnil, že uveřejnění informací o střetu zájmů je dle zákona povinností zadavatele až v rámci písemné zprávy zadavatele. Vypořádání předmětné námitky považuje Úřad za souladné se zákonem, neboť zadavatel jasně a srozumitelně reagoval na argumentaci navrhovatele. K bližšímu posouzení postupu zadavatele ve vztahu k zákonu o střetu zájmů Úřad nepřistoupil, neboť toto by bylo nad rámec jemu zákonem svěřené pravomoci vymezené v ust. § 248 zákona. Sám navrhovatel pak uvádí v návrhu, že proti dodržení povinností zadavatele ve smyslu § 44 zákona jeho argumentace nesměřuje.

79.         Navrhovatel v návrhu dále rozporuje, že zadavatel pochybil ve fázi posouzení splnění zadávacích podmínek tím, že nezvážil všechny předložené vzorky, což navrhovatel považuje za závažné a podstatné pochybení zadavatele. Tuto skutečnost navrhovatel dovozuje mj. i na základě toho, že mu zadavatel v příloze rozhodnutí o námitkách nezaslal kompletní fotodokumentaci, nýbrž pouze anonymizovanou část fotodokumentace. Navrhovatel poukazuje na to, že v zadávacích podmínkách byly uvedeny minimální technické požadavky na jednotlivé druhy lůžkovin a mezi těmito požadavky je i požadavek na rozměry a na celkovou a plošnou hmotnost lůžkovin.

80.         Úřad předně ověřil, jaké minimální požadavky/parametry lůžkovin zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil. Tyto byly stanoveny v příloze č. 3 „Specifikace a ceník zboží“ výzvy k podání nabídek (k tomu viz výše v bodě 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Požadavek na celkovou hmotnost zadavatel stanovil pouze u jednorázové přikrývky. U jednorázového prostěradla zadavatel stanovil požadavek na plošnou hmotnost, u jednorázového polštáře nebyl požadavek na celkovou hmotnost ani plošnou hmotnost stanoven vůbec. Z fotodokumentace, která je přílohou protokolu z jednání hodnotící komise, vyplývá, že zadavatel u obou účastníků zadávacího řízení, jejichž vzorky byly posuzovány, zvážil přikrývku a prostěradlo. U prostěradla v obou případech na základě zjištěné váhy a rozměrů provedl přepočet na celkovou plošnou hmotnost. Vzorky jednorázových polštářů nebyly váženy, avšak tento požadavek v zadávacích podmínkách nebyl stanoven.

81.         Je tedy pravdou, že zadavatel všechny předložené vzorky jednorázových lůžkovin nezvážil, avšak zadavatel neměl důvod vážit jednorázové polštáře, neboť u nich žádný minimální parametr, pro který by byla váha výrobku rozhodná, nepožadoval. Zadavatel tedy zcela v souladu se zákonem ověřoval splnění toliko těch parametrů, které byly požadovány v zadávacích podmínkách a toto posouzení náležitě zdokumentoval v protokolu o jednání hodnotící komise.

82.         K námitce navrhovatele, že zadavatel protokol o posouzení požadovaných parametrů účastníkům zadávacího řízení nezveřejnil (buď jako součást oznámení o výběru nebo samostatně), Úřad uvádí, že zákon ani tuto povinnost zadavateli ve zjednodušeném podlimitním řízení nestanovuje. Dle § 53 odst. 6 zákona zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení umožní na žádost účastníků zadávacího řízení nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek, avšak není povinen tuto písemnou zprávu o hodnocení nabídek učinit součástí oznámení o výběru, stejně tak není povinen poučit dodavatele o možnosti nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek. Úřad rovněž akcentuje, že zákon operuje s pojmem „písemná zpráva o hodnocení nabídek“, mezi jejíž náležitosti, které jsou stanoveny v § 119 odst. 2 zákona, nepatří zachycení průběhu posouzení splnění podmínek účasti. Výsledek posouzení splnění podmínek účasti je pak povinnou náležitostí oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, které je zadavatel povinen odeslat v případě zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu, nikoliv však ve zjednodušeném podlimitním řízení.

83.         Jak již Úřad uvedl výše v bodě 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí, podrobnost odůvodnění výběru dodavatele v oznámení o výběru do jisté míry předurčuje i míru podrobnosti případně vznesených námitek proti výběru dodavatele. Navrhovatel v šetřeném případě brojil proti výběru dodavatele, resp. námitkami se domáhal informací, které mu vzhledem k charakteru zjednodušeného podlimitního řízení, které je na informovanost účastníků zadávacího řízení chudší (což však bez dalšího neznamená nezákonnost postupu zadavatele), nebyly z oznámení o výběru známy. Zadavatel byl povinen vzhledem k dodržení zákonného požadavku na přezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách tyto námitky podrobně a srozumitelně vypořádat, čemuž zadavatel v šetřeném případě dostál, když na argumentaci navrhovatele podrobně a srozumitelně reagoval (k tomu viz výše v bodech 58. – 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), resp. popsal svůj postup při posuzování splnění podmínek účasti, a navíc učinil přílohou rozhodnutí o námitkách anonymizované záznamy z pořízené fotodokumentace, printscreen ze systému „Hlídač státu“ a částečný výpis z evidence skutečných majitelů.

84.         Pouze pro úplnost Úřad ve vztahu k argumentaci navrhovatele týkající se nesouhlasu s odůvodněním rozhodnutí o námitkách odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0027/2020/VZ, č. j. ÚOHS-13600/2020/323/PBl ze dne 7. 5. 2020, ze kterého vyplývá, že „[n]esouhlas navrhovatele s odůvodněním a závěry rozhodnutí o námitkách (…) nezpůsobuje jeho nepřezkoumatelnost“.

85.         Závěrem Úřad opakuje, že menší informovanost účastníků zjednodušeného podlimitního řízení je jeho typickým projevem. Tuto však nelze bez dalšího vykládat jako porušení zásady transparentnosti. Jak Úřad dovodil výše, v šetřeném případě zadavatel v souvislosti s výběrem dodavatele postupoval v souladu se zákonem a oznámení o výběru obsahovalo veškeré zákonem požadované náležitosti a plnilo svůj účel. Dodržení zásady transparentnosti zadavatelem se v šetřeném případě projevilo tím, že zadavatel měl veškeré své úkony související nejen s posouzením splnění podmínek účasti interně řádně zdokumentovány a byl připraven je v případě pochybností doložit (což učinil v rozhodnutí o námitkách).

86.         Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že neshledal u postupu zadavatele v intencích v návrhu namítaných skutečností důvody pro uložení nápravného opatření, proto podle § 265 zákona rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.      Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, Korunní 2456/98, 101 00 Praha – Vinohrady

2.      VIVAMED, s.r.o., Sovákova 647/2, 190 15 Praha 9 – Satalice

3.      MEDILAB ČR s.r.o., Záhumenská 574, 517 71 České Meziříčí

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy