číslo jednací: 07906/2023/510
spisová značka: S0048/2023/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupcích zahájeném z moci úřední dne 11. 1. 2023, jehož účastníkem je

• obviněný – městys Cerhenice, IČO 00235300, se sídlem Školská 444, 281 02 Cerhenice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 1. 2023 Mgr. Ivetou Zetochovou, advokátkou ev. č. ČAK 19453, se sídlem Váňova 3180, 272 01 Kladno

ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona v souvislosti s uveřejněním „Smlouvy o dílo“ uzavřené dne 29. 9. 2021 s vybraným dodavatelem – M – SILNICE a.s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice – a s uveřejněním dodatku č. 1 ze dne 20. 12. 2021 k předmětné smlouvě na realizaci veřejné zakázky „Cerhýnky – oprava MK“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – městys Cerhenice, IČO 00235300, se sídlem Školská 444, 281 02 Cerhenice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „Smlouvu o dílo“ na realizaci veřejné zakázky „Cerhýnky – oprava MK“, kterou uzavřel dne 29. 9. 2021 s vybraným dodavatelem – M – SILNICE a.s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 14. 10. 2021.

II.

Obviněný – městys Cerhenice, IČO 00235300, se sídlem Školská 444, 281 02 Cerhenice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 20. 12. 2021 ke „Smlouvě o dílo“ uzavřené dne 29. 9. 2021 s vybraným dodavatelem – M – SILNICE a.s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice – na realizaci veřejné zakázky „Cerhýnky – oprava MK“ nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději do dne 4. 1. 2022.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – městys Cerhenice, IČO 00235300, se sídlem Školská 444, 281 02 Cerhenice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému –městys Cerhenice, IČO 00235300, se sídlem Školská 444, 281 02 Cerhenice – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.            K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – městys Cerhenice, IČO 00235300, se sídlem Školská 444, 281 02 Cerhenice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 1. 2023 Mgr. Ivetou Zetochovou, advokátkou ev. č. ČAK 19453, se sídlem Váňova 3180, 272 01 Kladno (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 29. 9. 2021 „Smlouvu o dílo“ (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – M – SILNICE a.s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Cerhýnky – oprava MK“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem plnění je dle čl. II „Předmět smlouvy“ odst. 1 smlouvy o dílo provedení díla „Cerhýnky – oprava MK“.

2.             Obviněný uzavřel dne 20. 12. 2021 s vybraným dodavatelem »DODATEK č. 1 ke smlouvě o dílo „Cerhýnky – oprava MK“« (dále jen „dodatek č. 1“), kterým došlo k úpravě prací a dodávek předmětu plnění veřejné zakázky a k úpravě ceny díla.

II.            POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 10. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

4.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

III.            PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

5.             Úřad vydal dne 11. 1. 2023 příkaz č. j. ÚOHS-01401/2023/500, který byl obviněnému doručen téhož dne (dále jen „příkaz“) a kterým rozhodl, že se obviněný dopustil přestupků podle § 269 odst. 2 zákona (výroky I. a II. příkazu), a současně obviněnému uložil za spáchání přestupků pokutu ve výši 15 000,- Kč (výrok III. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.  

6.             Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

7.             Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 16. 1. 2023 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají běžet dnem podání odporu.

8.             Usnesením č.j. ÚOHS-02331/2023/511 ze dne 17. 1. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Úřad v reakci na předmětné usnesení neobdržel žádné podání obsahující stanovisko obviněného.

9.             Usnesením č. j. ÚOHS-06687/2023/511 ze dne 15. 2. 2023 stanovil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené předmětným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Obsah odporu ze dne 16. 1. 2023

10.         Obviněný dle svých slov činí nesporným a doznává se k tomu, že uveřejnění nebylo v zákonné lhůtě provedeno. Má však za to, že nebyla ve věci naplněna materiální stránka přestupkového jednání a příkaz je vydán pouze na základě mechanického formálního konstatování.

11.         V daném řízení dle obviněného nemohla být ohrožena transparentnost zadávacího řízení. Uzavření smlouvy o dílo předcházelo transparentní a korektní výběrové řízení, které bylo projednáno na veřejném zasedání zastupitelstva. V dané věci se jednalo o zakázku malého rozsahu ve smyslu § 27 zákona.

12.         Uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem bylo dle obviněného odsouhlaseno usnesením zastupitelstva ze dne 1. 9. 2021, č. j. 5/2021, a to jednomyslně. Ze zápisu ze zastupitelstva není patrno, že by kdokoliv vznášel námitky proti vybranému dodavateli, či obsahu smlouvy o dílo.Dodatek byl projednán na zastupitelstvu obce dne 13. 12. 2021 a byl odsouhlasen usnesením zastupitelstva ze dne 13. 12. 2021, č. j. 07/2021, a to jednomyslně. Ze zápisu není opět patrno, že by byly vzneseny námitky. Obě usnesení zastupitelstva pak obviněný přiložil jako přílohu odporu.

13.         Současně obviněný uvádí, že o výběru dodavatele a obsahu smlouvy o dílo byla transparentně informována rovněž široká veřejnost, a to prostřednictvím webových stránek obviněného, v místním tisku „Cerhenické rozhledy“, prostřednictvím on-line vysílání „Jak to vidí starosta“. Navzdory plošné informovanosti široké veřejnosti nebyl obviněným zaznamenán negativní poznatek. Dle obviněného dosud nebyl napaden výběr dodavatele, ani cena veřejné zakázky.

14.         Dále obviněný uvádí, že neprodleně poté, co byl obviněný upozorněn na vzniklý nedostatek, veškerá dokumentace byla uveřejněna dne 8. 3. 2022, tedy jak smlouva o dílo, tak dodatek č. 1. Důvodem neuveřejnění bylo administrativní pochybení, mimo jiné způsobené omezením provozu chodu úřadů v souvislosti s pandemií Sars-Cov-2.

15.         K otázce viny na základě výše uvedeného obviněný uzavírá, že v dané věci absentuje jakákoli společenská škodlivost. V této souvislosti obviněný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 29/2007-121.

16.         Obviněný dále rozporuje závěr o přiměřenosti uložené peněžité pokuty ve výši 15 000 Kč. Obviněný je toho názoru, že správní orgán vychází z nesprávného zjištění o výši rozpočtu, s nímž je hospodařeno. V rozpočtu ve výši 53 261 929 Kč jsou zahrnuty i poskytnuté dotace, tvořící minimálně polovinu rozpočtu. V současné době se naopak obviněný nachází ve špatné finanční situaci, kdy hospodaří se záporným rozpočtem. Podle monitoru státní pokladny je aktuální poměr dluhu k průměrnému příjmu obce celkem 67,41 %. Což je dle obviněného mimo jiné důvod, pro který je obviněný pravidelně auditován ze strany Ministerstva financí ČR. Tato skutečnost dle názoru obviněného sama o sobě oslabuje výše zmíněnou materiální stránku přestupku, neboť obviněný je pravidelně podrobován důkladné veřejnoprávní kontrole v rámci auditu. Obviněný považuje za zcela vyloučené, aby se mohl dopustit jakékoli netransparentnosti.

17.         Obviněný tedy závěrem navrhuje Úřadu, aby bylo vedené řízení v souladu s § 86 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích zastaveno.

ZÁVĚRY ÚŘADU

18.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, dokumentace k veřejné zakázce, stanovisek obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo a dodatku č. 1 dopustil spáchání 2 přestupků podle § 269 odst. 2 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 

K výroku I. a II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

19.         Podle § 219 odst. 1 zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo do konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c)      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu. 

20.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

21.         Obviněný dne 29. 11. 2017 uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek adresu svého profilu, https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/mestys-cerhenice.

22.         Obviněný uzavřel dne 29. 9. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na veřejnou zakázku.

23.         Podle čl. IV „Cena za dílo a platební podmínky“ odst. 1 smlouvy o dílo činila celková cena 3 147 507,30 Kč bez DPH, resp. 3 808 483,83 Kč vč. DPH.

24.         Dne 20. 12. 2021 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1. Z čl. III dodatku č. 1 vyplývá, že nová cena díla činí 3 708 027,50 Kč bez DPH, resp. 4 486 713,23 Kč vč. DPH.

25.         Z profilu zadavatele[1] vyplývá, že obviněný smlouvu o dílo a dodatek č. 1 uveřejnil dne 8. 3. 2022 na profilu zadavatele.

Právní posouzení

26.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

27.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

28.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu o dílo neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 14. 10. 2021. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

29.         Na základě výše uvedeného dále považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 řádně neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 4. 1. 2022. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

30.         K tvrzení obviněného, že ve věci nebyla naplněna materiální stránka přestupkového jednání, neboť výběr dodavatele, resp. uzavření smlouvy a dodatku č. 1, byl veřejně projednán na zastupitelstvu obviněného a současně o výběru dodavatele a obsahu smlouvy o dílo byla informována rovněž široká veřejnost, a to prostřednictvím webových stránek obviněného, v místním tisku a prostřednictvím on-line vysílání a taktéž ihned po tom, co se o tom zadavatel dozvěděl, došlo k nápravě, tj. uveřejnění předmětných dokumentů na profilu zadavatele, Úřad uvádí následující.

31.         Dle dikce ustanovení § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. V této souvislosti lze odkázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích (dále jen „změnový zákon“), kde je uvedeno, že: „Materiálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání. Proto se upravuje vyvratitelná právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý“. Z toho vyplývá, že pokud jednání příslušného obviněného naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem, pak již není nutné – není-li o tom sporu – posuzovat materiální stránku takového jednání, tzn. jeho společenskou škodlivost, jelikož ta je tímto protiprávním jednáním bez dalšího naplněna. Úřad tedy není dle zákona povinen vždy v odůvodnění svých rozhodnutí zkoumat explicitně materiální stránku spáchaného přestupku, přičemž – jak uvádí Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 As 34/2012 – 28 ze dne 9. 8. 2012 – „[a]ž ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu [zde přestupku – pozn. Úřadu] i v odůvodnění svého rozhodnutí.“. V předmětném řízení o přestupcích pak obviněný v odporu vyjádřil pochybnost o společenské škodlivosti jeho jednání.

32.         Jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 86/2016 – 61 ze dne 3. 7. 2018, „[m]ateriální stránka deliktu spočívá v ohrožení či porušení zájmu chráněného zákonem, a odvíjí se tedy od cíle příslušné zákonné normy a jeho naplnění či nenaplnění v souvislosti s deliktním jednáním.“ Zájmem chráněným dle § 269 odst. 2 zákona (ve vztahu k § 219 odst. 1 zákona) je možnost zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Potřeba včasného uveřejnění smlouvy (včetně všech jejích změn a dodatků) je pak umocněna v případech, kdy zadavatel nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení podle zákona, tj. při zadání veřejné zakázky malého rozsahu, neboť veřejná kontrola může být de facto zahájena až uveřejněním smlouvy.

33.         Na to, zda je čin společensky škodlivý či není, tedy nelze usuzovat např. z toho, zda byl přestupek spáchán úmyslně, či zda se jednalo toliko o administrativní nedostatek. Škodlivost v šetřeném případě spočívá v tom, že obviněný v rozporu se zákonem neuveřejnil smlouvu a dodatek č. 1 na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření, čímž znemožnil, resp. oddálil možnost zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti. Jedná se tedy o zcela zásadní důsledek, kdy nemůže být pochybnost o tom, že materiální stránka přestupku byla naplněna. Co se týče toho, že obviněný dle svých slov o výběru dodavatele informoval veřejnost na svých webových stránkách, v místním tisku, prostřednictvím online vysílání, přičemž nikdo výběr dodavatele či cenu veřejné zakázky nenapadl, Úřad uvádí, že zákon pro uveřejnění smlouvy a dodatků stanovuje jasně určená místa, tj. profil zadavatele či registr smluv. Alternativní informování o dané smlouvě či dodatcích nemůže tato místa nahradit, neboť dodavatelé či veřejnost primárně předpokládají využití právě profilu zadavatele či registru smluv, a tedy za tímto účelem tato místa sledují a prohlíží. Současně Úřad uvádí, že zmíněné nenahradí ani to, že daná smlouva a dodatek č. 1 byly projednávány na zastupitelstvu obviněného. Úřad tedy má za to, že zohlednil okolnosti případu ve vztahu k naplnění materiální stránky přestupku v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 29/2007-121, na který odkazuje obviněný ve svém odporu. Konkrétní okolnosti přestupku a míra společenské škodlivosti pak byla zohledněna při úvahách o výši ukládané sankce.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

34.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 269 odst. 2 zákona.

35.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

36.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím pod ni, kdy takový účinek nastal.

37.         V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a přestupkového zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 15. 10. 2021 (přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí) a dne 5. 1. 2022 (přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí), tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo a dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení příkazu, tj. dne 11. 1. 2023. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

38.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

39.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

40.         Ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo a dodatku č. 1 s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu o dílo ani dodatek č. 1 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 14. 10. 2021, resp. dne 4. 1. 2022. Za tyto přestupky lze dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

41.         Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil smlouvu o dílo a dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření. Smlouva o dílo byla mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřena za účelem realizace stavby „Cerhýnky – oprava MK“. Podle čl. IV „Cena za dílo a platební podmínky“ odst. 1 smlouvy o dílo činila celková cena 3 147 507,30 Kč bez DPH, resp. 3 808 483,83 Kč vč. DPH. Dodatkem č. 1 došlo k přidání víceprací, přičemž podle čl. III dodatku č. 1 nová cena díla činí 3 708 027,50 Kč bez DPH, resp. 4 486 713,23 Kč vč. DPH. Z uvedeného je zřejmé, že změny předmětu plnění veřejné zakázky provedené uzavřením dodatku č. 1 měly pouze zanedbatelný vliv na cenu díla předmětné veřejné zakázky.

42.         V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť jej s ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje za nejzávažnější a současně uzavření samotné smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku č. 1.

43.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

44.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

45.         Podle § 40 písm. b) přestupkového zákona se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

46.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

47.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy (resp. její změny či dodatku).

48.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k částečnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti (obviněný smlouvu o dílo uveřejnil na profilu zadavatele dne 8. 3. 2022).

49.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena ve znění dodatku č. 1 činí 3 708 027,50 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). 

50.         Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, konstatovaného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

51.         Jako polehčující okolnost Úřad shledal to, že smlouvu o dílo i její dodatek č. 1 obviněný uveřejnil alespoň dodatečně na profilu zadavatele dne 8. 3. 2022

52.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

53.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

54.         Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda přestupky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že přestupky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí jsou v souběhu s přestupky obviněného, které obviněný spáchal dne 2. 10. 2021 a 24. 11. 2021, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0094/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-04941/2023/500 ze dne 3. 2. 2023 a obviněnému za tyto přestupky byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Tuto skutečnost Úřad rovněž zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

55.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 53 261 929 Kč. K argumentaci obviněného, že v rozpočtových příjmech jsou zahrnuty i dotace, které jsou minimálně jeho polovina, Úřad uvádí, že i kdyby Úřad měl počítat pouze s rozpočtovými příjmy kolem 26-27 mil. Kč, tak stále se jedná o signifikantní rozdíl oproti výši pokuty a nelze tak pokutu dle Úřadu považovat za nepřiměřenou. Úřad tedy konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

56.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

57.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

58.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. rozhodnutí – k nákladům řízení

59.         Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

60.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

61.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

62.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

63.         Jelikož Úřad v šetřeném případě zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

64.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000048.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Mgr. Iveta Zetochová, Váňova 3180, 272 01 Kladno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy