číslo jednací: S0118/2023/VZ
spisová značka: 07048/2023/500

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Dobšín, IČO 00509299, se sídlem Dobšín 51, 294 04 Dobšín,

v souvislosti s uveřejněním „Smlouvy o dílo“ uzavřené dne 29. 10. 2021 s vybraným dodavatelem – ZIKUDA – vodohospodářské stavby spol. s r.o., IČO 28776976, se sídlem Nudvojovice 2103, 511 01 Turnov – na realizaci veřejné zakázky „Dobšín – přeložka vodovodu na p. č. 505, 509 a 513/3“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Dobšín, IČO 00509299, se sídlem Dobšín 51, 294 04 Dobšín – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „Smlouvu o dílo“ na realizaci veřejné zakázky „Dobšín – přeložka vodovodu na p. č. 505, 509 a 513/3“, kterou uzavřel dne 29. 10. 2021 s vybraným dodavatelem – ZIKUDA – vodohospodářské stavby spol. s r.o., IČO 28776976, se sídlem Nudvojovice 2103, 511 01 Turnov, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 cit. zákona ve spojení s § 28 odst. 1 písm. j) cit. zákona a § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 15. 11. 2021, když přístup k předmětné smlouvě umístěné na profilu zadavatele dne 3. 11. 2021 podmínil požadavkem na registraci uživatele, a tedy neumožnil neomezený dálkový přístup k uveřejněným informacím.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Dobšín, IČO 00509299, se sídlem Dobšín 51, 294 04 Dobšín – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000,- Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Dobšín, IČO 00509299, se sídlem Dobšín 51, 294 04 Dobšín (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 29. 10. 2021 „Smlouvu o dílo“ (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – ZIKUDA – vodohospodářské stavby spol. s r.o., IČO 28776976, se sídlem Nudvojovice 2103, 511 01 Turnov (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Dobšín – přeložka vodovodu na p. č. 505, 509 a 513/3“ zadané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem smlouvy je dle jejího čl. II. „Předmět plnění“ „kompletní dodávka stavby: ‚Dobšín – přeložka vodovodu na p. č. 505, 509 a 513/3‘ v rozsahu stanoveném cenovou nabídkou ze dne 15. 09. 2021.“.

3.             Obviněný uveřejnil dne 3. 11. 2021 na profilu zadavatele[1] smlouvu ze dne 29. 10. 2021 na veřejnou zakázku, přičemž smlouva byla z rozhodnutí zadavatele přístupná pouze registrovaným uživatelům „Portálu pro vhodné uveřejnění“.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 10. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

5.             Přípisem č. j. ÚOHS-38589/2022/524 ze dne 2. 11. 2022 požádal Úřad obviněného o zaslání vyjádření k tvrzení stěžovatele, že obviněný neuveřejnil smlouvu na profilu zadavatele v souladu s § 219 odst. 1 zákona. Současně Úřad požádal obviněného o zaslání dokumentace pořízené v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou.

6.             Dne 3. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný uvádí, že smlouva byla na „Portálu pro vhodné uveřejnění“ uveřejněna dne 3. 11. 2021 v souladu s dikcí zákona. Dne 9. 11. 2022 obdržel Úřad přípis obviněného, jehož součástí byla šetřená smlouva.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

8.             Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona se profilem zadavatele pro účely zákona rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

9.             Podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška č. 260/2016 Sb.“), uveřejní-li zadavatel informace, zadávací dokumentaci nebo další dokumenty na svém profilu zadavatele, zajistí, aby

a)             byly chráněny proti neoprávněné změně,

b)             byly po stanovenou dobu nepřetržitě přístupné na profilu zadavatele a

c)             byly uveřejněny bez požadavků na registraci či jakoukoliv identifikaci osoby, která k informacím, zadávací dokumentaci nebo dalším dokumentům přistupuje.

10.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)             smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)             smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c)             pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)             smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

11.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

12.         Obviněný uzavřel dne 29. 10. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.

13.         Podle čl. III. „Cena díla“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 1 318 806,- Kč včetně DPH (1 089 923,- Kč bez DPH).

14.         Z profilu zadavatele (umístěném na „Portálu pro vhodné uveřejnění“) vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 3. 11. 2021 s tím, že „[z] rozhodnutí zadavatele je tento dokument přístupný pouze registrovaným uživatelům.“.

15.         Z uživatelské příručky pro dodavatele[2] „Portálu pro vhodné uveřejnění“ se pak podává, že odesláním vyplněného registračního formuláře dojde k vytvoření profilu dodavatele a uživatelského účtu, k jehož aktivaci dojde až prostřednictvím potvrzovacího e-mailu. K tomu je v dotčené příručce dále uvedeno, že „Portál pro vhodné uveřejnění je napojen na Centrální databázi dodavatelů platformy FEN (CDD). Dodavatelé provádí registraci svého profilu v CDD (nikoliv na Portálu pro vhodné uveřejnění) a to na adrese https://cdd.fen.cz/#/registrace. (…) Bez přihlášení do systému mají uživatelé z řad veřejnosti k dispozici přehled veřejných zakázek, uveřejněných prostřednictvím PVU, se základními informacemi a případně dodatečnými informacemi a zadávací dokumentací, je-li zadavatelem poskytována neomezeným a přímým dálkovým přístupem. Pro přihlášení musí mít uživatel v systému PVU založen uživatelský účet (prostřednictvím CDD). Přihlášením získává dodavatel přístup ke všem zveřejněným veřejným zakázkám, možnost využívat zaplacené služby, přečíst si výzvu v rámci zadávacího řízení, odeslat elektronickou nabídku, aj.“. Nemá-li subjekt svůj profil propojen s CDD, musí projít procesem ověření identity, který probíhá pomocí datové schránky nebo přes uživatelskou podporu „Portálu pro vhodné uveřejnění“.

Právní posouzení

16.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele, kterým se dle § 28 odst. 1 písm. j) zákona rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám, smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. V souladu s § 3 odst. 2 vyhlášky č. 260/2016 Sb. pak musí zadavatel mj. zajistit, aby smlouva byla uveřejněna na profilu zadavatele bez požadavků na registraci či jakoukoli identifikaci osoby, která k smlouvě přistupuje.

17.         Úřad dále uvádí, že uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona. Cílem uveřejňovacích povinností je totiž umožnění kontroly hospodárného vynakládání veřejných prostředků (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejnosti. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku.

18.         Úřad v obecné rovině taktéž dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

19.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 29. 10. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději (s ohledem na obecná pravidla pro počítání času) dne 15. 11. 2021, a to bez jakýchkoliv překážek či omezení k jejímu přístupu. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele sice uveřejnil dne 3. 11. 2021, avšak nikoliv právní úpravou stanoveným způsobem, když přístup ke smlouvě podmínil požadavkem na registraci uživatele „Portálu pro vhodné uveřejnění“, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

20.         Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

21.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

22.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

23.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle 
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 16. 11. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele bez požadavku na registraci osoby přistupující ke smlouvě. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

24.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

25.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

26.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

27.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

28.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

29.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k částečnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany široké veřejnosti.

30.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, jejíž celková cena činí 1 089 923,- Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

31.         Ve prospěch obviněného Úřad dále zohlednil tu skutečnost, že obviněný se snažil smlouvu na plnění veřejné zakázky na profilu zadavatele uveřejnit včas, když tak učinil dne 3. 11. 2021, tj. ve lhůtě dle § 219 odst. 1 zákona (ačkoli přístup ke smlouvě na profilu zadavatele umožnil pouze registrovaným uživatelům daného portálu). Negativní následky nezákonného postupu obviněného tak byly do jisté míry eliminovány skutečností, že kontrola postupu obviněného byla umožněna alespoň ze strany registrovaných uživatelů příslušného portálu.

32.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

33.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

34.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“.

35.         Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

36.         Úřad konstatuje, že mu taková skutečnost není z úřední činnosti známa, pročež tedy není dán důvod k (analogickému) uplatnění institutu souhrnného trestu.

37.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 3 550 000,- Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

38.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

39.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Dobšín, Dobšín 51, 294 04 Dobšín

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy