číslo jednací: 32353/2022/500
spisová značka: S0257/2022/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 21. 6. 2022, jehož účastníkem je

• obviněný – HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha - Staré Město, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 27. 6. 2022 Mgr. Tomášem Rydvanem, advokátem, ev. č. ČAK 09848, společníkem společnosti act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona v souvislosti s veřejnou zakázkou „Stavba č. 45029 Rek. a dost. Průmyslového paláce; zhotovitel“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 19. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020850, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 19. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 118-285361, ve znění pozdějších oprav, a na jejíž plnění byla dne 10. 11. 2021 uzavřena „Smlouva o dílo“ (číslo smlouvy objednatele: DIL/21/04/007193/2021, číslo smlouvy zhotovitele: 21090355),

rozhodl takto: 

I.

Obviněný – HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha - Staré Město – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Stavba č. 45029 Rek. a dost. Průmyslového paláce; zhotovitel“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 19. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020850, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 19. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 118-285361, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že stanovil minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) citovaného zákona v bodu 5.4. zadávací dokumentace na uvedenou veřejnou zakázku ve vztahu ke členovi realizačního týmu – Hlavní restaurátor – tak, že požadoval odbornou praxi „spočívající v účasti v obdobné pozici (hlavní restaurátor) na nejméně 2 zakázkách, z nichž každá zahrnovala provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, v rozsahu odpovídajícímu finančnímu plnění v částce nejméně 10 mil. Kč bez DPH“, ačkoliv rozsah výše uvedených restaurátorských prací při realizaci jmenované veřejné zakázky nedosahuje částky 10 mil. Kč bez DPH, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a zadal veřejnou zakázku, když dne 10. 11. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem – Společnost pro Průmyslový palác Metrostav-DIZ-AVERS-SYNER, vedoucí společník Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, společník Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, společník AVERS, spol. s r.o., IČO 41190840, se sídlem Michelská 240/49, 141 00 Praha 4, společník SYNER, s.r.o., IČO 48292516, se sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, Liberec IV-Perštýn, 460 01 Liberec – smlouvu o dílo č. DIL/21/04/007193/2021.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha - Staré Město – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 2 600 000 Kč (dva miliony šest set tisíc korun českých)

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha - Staré Město – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha - Staré Město, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 27. 6. 2022 Mgr. Tomášem Rydvanem, advokátem, ev. č. ČAK 09848, společníkem společnosti act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odeslal dne 16. 6. 2020 oznámení o zahájení užšího řízení na veřejnou zakázku „Stavba č. 45029 Rek. a dost. Průmyslového paláce; zhotovitel“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020850, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 19. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 118-285361, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je »celková rekonstrukce (obnova) a dostavba levého křídla Průmyslového paláce (dále jen „stavba“) v rozsahu dle projektové dokumentace stavby zpracované v 12/2018 společností VPÚ DECO PRAHA a.s. Plnění předmětu veřejné zakázky proběhne v souladu s Conditions of Contract for Construction v českém překladu Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem (tzv. Red Book), vypracované federací FIDIC, First Edition z roku 1999, český překlad CACE 2015. Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky, včetně technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, je uvedeno v přílohách příslušné zadávací dokumentace.«.

3.             Z „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 1. 9. 2021 vyplývá, že obviněný rozhodl usnesením Rady HMP č. 1967 ze dne 30. 8. 2021 o výběru dodavatele – Společnost pro Průmyslový palác Metrostav-DIZ-AVERS-SYNER, vedoucí společník Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, společník Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, společník AVERS, spol. s r.o.., IČO 41190840, se sídlem Michelská 240/49, 141 00 Praha 4, společník SYNER, s.r.o., IČO 48292516, se sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, Liberec IV-Perštýn, 460 01 Liberec (dále jen „vybraný dodavatel“).

4.             Dne 10. 11. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo (číslo smlouvy objednatele: DIL/21/04/007193/2021, číslo smlouvy zhotovitele: 21090355) (dále jen „smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 7. 3. 2022 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, který byl zaevidován pod sp. zn. P0137/2022/VZ.

6.             V rámci šetření uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného vyjádření k jeho postupu a dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

7.             Úřad v návaznosti na obsah výše uvedeného podnětu získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, konkrétně, zda zadavatel stanovil v článku 5.4. bod 4 zadávací dokumentace (ve vztahu ke členovi realizačního týmu – Hlavní restaurátor) požadavek na technickou kvalifikaci přiměřeně ve vztahu k složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, když požadoval odbornou praxi „spočívající v účasti v obdobné pozici (hlavní restaurátor) na nejméně 2 zakázkách, z nichž každá zahrnovala provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, v rozsahu odpovídajícímu finančnímu plnění v částce nejméně 10 mil. Kč bez DPH“.

8.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění vyplývající z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-20757/2022/500 ze dne 21. 6. 2022 (dále jen „příkaz“).

9.             Ve výroku I. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázkyv rozporu s § 36 odst. 1 zákonave spojení s § 73 odst. 6 písm. b)zákonaa zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1zákonatím, žestanovil minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona v bodu 5.4. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ve vztahu ke členovi realizačního týmu – Hlavní restaurátor – tak, že požadoval odbornou praxi „spočívající v účasti v obdobné pozici (hlavní restaurátor) na nejméně 2 zakázkách, z nichž každá zahrnovala provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, v rozsahu odpovídajícímu finančnímu plnění v částce nejméně 10 mil. Kč bez DPH“, ačkoliv rozsah výše uvedených restaurátorských prací při realizaci jmenované veřejné zakázky nedosahuje částky 10 mil. Kč bez DPH, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a zadal veřejnou zakázku, když dne 10. 11. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu.

10.         Ve výroku II. příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu uložil pokutu ve výši 2 700 000 Kč splatnou do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

11.         Příkaz byl obviněnému doručen dne 21. 6. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

12.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

13.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 29. 6. 2022 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-21954/2022/512 ze dne 30. 6. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-22833/2022/512 ze dne 11. 7. 2022 Úřad tuto lhůtu prodloužil, a to na základě žádosti obviněného.

15.         Usnesením č. j. ÚOHS-27094/2022/512 ze dne 9. 8. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Odpor obviněného

16.         V podání ze dne 29. 6. 2022 obviněný uvedl, že s příkazem nesouhlasí, a že je přesvědčen o tom, že se svým postupem v rámci veřejné zakázky nedopustil přestupku. Podle jeho názoru Úřad nezohlednil věc s ohledem na skutkové okolnosti případu a nesprávně vyhodnotil předložené důkazy a tvrzení. Obviněný uvádí, že ze sdělení Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru památkové péče, Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1 (dále jen „OPP“) ze dne
29. 11. 2021 nepochybně vyplývá, že tento považuje všechny prvky uvedené pod pořadovými čísly 1 až 70 v „Seznamu položek restaurátorských prací a dodávek“ za restaurátorské práce. Dále obviněný upozorňuje, že OPP ve své odpovědi ze dne 20. 12. 2021 identifikoval konkrétně (a pouze) polychromovaná sochařská umělecká díla a o nepolychromovaných sochařských dílech výslovně nehovoří. Podle názoru obviněného měl Úřad provést další dotaz na OPP, což však neučinil. Dále obviněný uvádí, že Úřad staví své závěry na předpokladu, že provádění restaurátorských prací sochařských prvků na fasádě jednoho objektu může provádět nekoordinovaně neomezený počet různých restaurátorů, což však neodpovídá praxi. Z uvedeného obviněný dovozuje, že Úřad opírá své závěry o technicky nereálné předpoklady.

17.         Obviněný dále uvádí, že Úřad přehlíží, že štukové prvky na Průmyslovém paláci tvoří jeden celek, který je sochařským dílem, a proto je nutné, aby restaurování celého díla zastřešoval hlavní restaurátor s požadovanou kvalifikací a zkušenostmi. Obviněný v této souvislosti odkazuje na vyjádření OPP ze dne 27. 6. 2022, které podle slov obviněného potvrzuje, že restaurování štukových a umělecko-výtvarných prvků na fasádě Průmyslového paláce by mělo být koordinováno a zastřešeno jedním restaurátorem (pozn. Úřadu – v předmětném sdělení OPP ze dne 27. 6. 2022 je mj. uvedeno: „Povinností vlastníka kulturní památky, která má být restaurována, vyplývající z památkového zákona, je tedy zajistit, aby restaurování prováděl restaurátor s povolením v příslušné specializaci. Považujeme za vhodné, aby restaurování štukových, umělecko-výtvarných prvků na fasádě bylo koordinováno a zastřešeno jedním restaurátorem.“.). Obviněný uvádí, že stanoviska Úřadem oslovených subjektů odpovídají striktně na dotazy Úřadu a vyjadřují se k jednotlivým prvkům fasády zvlášť. Zadavatel trvá na tom, že projektová dokumentace (rozpočet) veřejné zakázky definuje předpokládanou hodnotu restaurátorských prací na polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých dílech z kamene, štuku, a/nebo dřeva ve výši minimálně 29 mil. Kč. bez DPH. Uvedená výše byla potvrzena projektantem stavby a s touto hodnotou pracoval obviněný při nastavení zadávacích podmínek veřejné zakázky. Obviněný dále uvádí, že ve výkazu výměr je restaurování sochařských uměleckých děl rozčleněno na jednotlivé dílčí položky z důvodu přesnějšího nacenění, avšak stále se jedná o jedno komplexní sochařské umělecké dílo. S ohledem na uvedené je, podle názoru obviněného, požadavek na finanční hodnotu restaurátorských prací u člena týmu Hlavní restaurátor adekvátní rozsahu a druhu veřejné zakázky.

18.         Dále obviněný uvádí, že žádost o účast ve veřejné zakázce podalo celkem 5 subjektů, z nichž 4 subjekty prokázaly kvalifikaci v plném rozsahu. Obviněný považuje výši udělené pokuty za zcela nepřiměřenou charakteru údajného deliktu spáchaného zadavatelem v rámci veřejné zakázky. Obviněný navrhuje, aby Úřad od uložení správního trestu upustil, neboť vzhledem k závažnosti přestupku, okolnostem jeho spáchání a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě. V případě, že by Úřad od správního trestu neupustil, obviněný navrhuje, aby Úřad udělil pokutu v částce nižší, než je zákonem stanovená dolní hranice sazby pokuty, neboť vzhledem k okolnostem případu a osobě obviněného lze důvodně očekávat, že i tak lze jeho nápravy dosáhnout.

Vyjádření obviněného ze dne 18. 7. 2022

19.         Dne 18. 7. 2022 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný odkazuje na jím podaný odpor proti příkazu a tam uvedenou příslušnou argumentaci.

Podání obviněného ze dne 5. 8. 2022

20.         Dne 5. 8. 2022 obdržel Úřad od obviněného podání z téhož dne, jehož přílohou obviněný učinil „Odborné posouzení rozsahu polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva na Stavbě č. 45029, Rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce“ ze dne 23. 7. 2022, jehož autorem je PhDr. Josef Holeček, stavební historik, historik urbanismu a metodik památkové péče (dále jen „odborné posouzení“).

21.         Obviněný popisuje postup Úřadu při shromažďování podkladů pro vydání příkazu a uvádí, že nelze selektovat jednotlivé položky výkazu výměr a ty samostatně hodnotit, zda jsou či nejsou polychromovanými sochařskými uměleckými díly. Z uvedeného důvodu obviněný oslovil PhDr. Josefa Holečka, který se podílel na průzkumech a restaurátorských návrzích úprav budovy Průmyslového paláce, aby se k dané problematice odborně vyjádřil. V návaznosti na závěry uvedené v odborném posouzení obviněný konstatuje, že dosavadní postup Úřadu při ověřování rozsahu zadavatelem identifikovaných sochařských uměleckých děl na Průmyslovém paláci je v rozporu s odborným postupem, který byl navržen pro restaurování. Obviněný dodává, že z vyjádření odborníka, který se po mnoho let podílel na přípravě podkladů k restaurování Průmyslového paláce, je zřejmé, že nelze izolovaně zkoumat jednotlivé položky výkazů výměr a tyto podřazovat dle konkrétní činnosti pod třídník restaurátorských prací, a následně z toho dovozovat rozsah polychromovaných sochařských uměleckých děl na Průmyslovém paláci, neboť jak vyplývá z odborného vyjádření, jedná se o komplexní a vzájemně provázaná plnění a jejich selekce na sochařská díla polychromovaná a nepolychromovaná není odborně odůvodněna.

22.         Obviněný navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.

Obsah odborného posouzení

23.         Úvodem odborného posouzení PhDr. Josef Holeček uvádí, že byl požádán investičním odborem Magistrátu hlavního města Prahy o posouzení rozsahu polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku, a/nebo dřeva na předmětné stavbě a upřesňuje, že je s problematikou obnovy a restaurování objektu Průmyslového paláce jako spoluautor restaurátorských návrhových dokumentací a průzkumů stavebně historických dobře obeznámen. Dále je zde mj. uvedeno:

»Kromě odborných znalostí možností a pravidel restaurátorských interpretací a technologických postupů přistupuje v případě restaurování kulturních památek i památkové právo, zákon č. 20/1987 Sb. v platném znění. Ten stanovuje, že obnovu uměleckých a uměleckořemeslných děl může provádět pouze restaurátor s povolením ministerstva kultury, přičemž zároveň v třídníku restaurátorských specializací, který je přílohou č. 1 cit. zákona určuje specializace vymezující povahu děl, které může restaurátor s příslušným oprávněním provádět.

Třídník restaurátorských prací tedy vymezuje oblast činnosti a okruh uměleckých či uměleckořemeslných děl, v nichž restaurátor s povolením ministerstva kultury České republiky může provádět restaurátorskou činnost. Klasifikace třídníků je zaměřena jednak materiálově, neboť různé materiály vyžadují různé technologické postupy v oboru restaurování (kov, kámen, sádra, polychromovaná sochařská díla apod.), jednak dle kvality a hodnoty díla. Zde se rozlišuje mezi díly uměleckořemeslnými a díly uměleckými, přičemž platí, že v příslušné materiálové specifikaci osoba s povolením restaurovat umělecká díla je oprávněna restaurovat díla uměleckořemeslná, naopak to ovšem neplatí. K tomu je potřeba dále poznamenat, že povolení k restaurování sochařských výtvarných děl neznamená, že tato díla jsou nutně díly figurativními, sochami či reliéfy v běžném „realistickém" pojetí, a že díla nefigurativní uměleckými díly nejsou a jsou „pouhými" díly uměleckořemeslnými. (…) Třídník v kategorii 2a a 2b proto také o figurálních dílech nehovoří a sochařská díla s figurativností nespojuje. Uvážení, zda je některé dílo minulosti dílem uměleckým či sochařským uměleckým dílem, anebo dílem uměleckořemeslným tak není dáno striktně ve smyslu technické normy, neboť se jedná a složitou činnost vysoce kvalifikované odborné opravy a interpretace významných děl minulosti, které jsou kulturními památkami, a záleží tedy v poslední instanci na úvaze navrhovatele a správního orgánu státní památkové péče, jak ve věci požadované specializace nakonec rozhodne. Otázka polychromovaných a nepolychromovaných sochařských děl je v daném případě Průmyslového paláce až druhosledová. Monochromatické druhotné přetěry či naopak ahistorická rozbarvení zde původní povrchovou úpravu zakrývají, nebo ji i těžce poškodily či dokonce zničily. Nicméně z historické i restaurátorské dokumentace je zřejmé, že budova paláce byla bohatě polychromována v prvcích ze dřeva, kovu, samozřejmě ve vitrajích, a četně také v prvcích provedených ve štuku. Definitivně a s jistotu zcela exaktně stanovit, jaké prvky a jak byly polychromovány, nemůže dnes nikdo. Proto se jeví jako vhodné počítat pro sochařské práce také s restaurátorskou specializací 2a, jež se týká sochařských děl polychromovaných. Na okraj můžeme dodat, že polychromie v širokém smyslu neznamená pouze malířský nátěr sochařského díla: také u děl zpracovaných z hrubozrnného materiálu linkrustou rozmanitých frakcí (cihla, kaménky [nadokenní oblouky s reliéfy nad pilíři a reliéfy štítků u bočního křídla]) či u zlacení je otázka barevnosti významná. Vzhledem k uváděné asymetrii v povolení k restaurování sochařských uměleckých a uměleckořemeslných děl, kdy povolení restaurovat umělecká sochařská díla umožňuje restaurovat i uměleckořemeslná díla, ale naopak tomu tak není, nelze z hlediska památkové péče a úsilí o bezchybné a kvalitní restaurování považovat za chybu, pokud je i na uměleckořemeslná díla najata osoba s povolením restaurovat umělecká díla sochařská. Opačný postup by ovšem dle památkového zákona znamenal faktické porušení jeho ustanovení a byl by porušením povinností vlastníka, respektive správního orgánu, pokud by k němu došlo, a to s rizikem nekvalifikovaného restaurování či dokonce poškození památky. Takové situaci se musí zodpovědný vlastník i správní orgán vyhnout a předcházet ji. Naopak zpracování restaurátorských průzkumů a záměrů (žádostí o restaurování) není památkovým zákonem nijak limitováno a povolení k restaurování nevyžaduje. Je však vhodné, když jsou v průzkumové činnosti zainteresováni od samého počátku restaurátoři se specializací odpovídající ve stavbě se nacházejícím uměleckým a uměleckořemeslným dílům, aby byly zajištěny profesionální poznatky o skutečném stavu těchto děl a kvalifikovaný návrh restaurátorské obnovy, na němž je možné realisticky stavět a plánovat postup prací. Tak tomu bylo i v případě přípravy restaurování Průmyslového paláce, kde se na průzkumech a návrzích restaurátorského ošetření podílelo vedle mé osoby celkem devět restaurátorů a schvalování postupu restaurování správním orgánem probíhalo mimochodem hladce a bez korektivů. (…)

Spojení unikátnosti a vzácnosti s technickými nedostatky původní stavby a četnými úpravami vytvořilo situaci, který byla pro adekvátní obnovu velmi, ba mimořádně náročná. Z toho důvodů se zpracovatelům projektu i restaurátorských záměrů jevilo od počátku jako věcně zcela správné, památkově oprávněné a technickoorganizačně vhodné, aby na restaurátorské obnově budovy působili velmi kvalifikování restaurátoři s vysokým stupněm restaurátorského povolení, kteří takovouto obnovu dobře a kvalifikovaně zvládnou, a které nelze nahrazovat nejrůznějšími dozory. Protože třídník restaurátorských prací kvůli materiálové specializaci nedovoluje vybrat takovou osobu jedinou pro všechna umělecká díla či uměleckořemeslná obsažená ve stavbě, ukázalo se jako nejvhodnější, považovat za „Hlavního restaurátora" osobu s povolením pro restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl, jejichž obnova je technicky a technologicky z výše uváděných důvodů zároveň nejsložitější, jakkoliv to tak nemusí z neobeznámeného pohledu působit. Důvod sjednocující osoby je dán i povahou obnovy tak rozsáhlého a bohatě výpravnou výzdobou opatřeného díla: jedná se o jedinou, mnohokrát upravovanou historickou stavbou umístěnou v konkrétním prostoru, na jejíž restaurátorské obnově se podílejí různé osoby, které musí ovšem respektovat celkový stanovený výraz stavby a musí postupovat při restaurátorské práci koordinovaně, aby nebyla stavba interpretována nejednotně a vizuálně se nerozpadla. (…)

Z uvedených důvodů shledávám pojetí restaurování štukových prvků v interiérech a exteriérech budovy tak, jak jsou zachyceny na inventarizačních kartách, z pohledu památkové péče za správné a zcela legitimní, využívající nejen principu předběžné opatrnosti, ale také znalosti o významných hodnotách a původu tohoto ojedinělého architektonického díla. (…)

Z izolovaného pohledu a bez znalosti kontextu, který byl výše podrobně rozveden, se sice mohou jevit některé prvky ze štuku na objektu Průmyslového paláce jako neumělecké, pouze řemeslné anebo „nesochařské". Takové zdání však klame a zabraňuje prvotřídní obnově této významné památky. Proto jsem přesvědčen, že provedené zpracování restaurátorských průzkumů a záměrů a ně navazujících poptávkových dokumentací a zahrnutí věcně oprávněných restaurátorských nároků do podmínek veřejné soutěže bylo správné a legitimní, a že seznam polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, který je přílohou tohoto odborného posouzení, je v tomto kontextu možné z hlediska památkové péče považovat za správný.«.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

24.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, dostupné dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek OPP a Národního památkového ústavu, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha-Malá Strana (dále jen „NPÚ“), podkladů a vyjádření předložených obviněným a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

25.         K svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

26.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

27.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

28.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

29.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

30.         Podle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo obdobných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

31.         Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

32.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou. 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

33.         V bodu 5.4. „Technická kvalifikace dle ust. § 79 ZZVZ“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno:

„Seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky

Splnění tohoto požadavku prokáže dodavatel, který předloží seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (…), z něhož bude vyplývat, že dodavatel má k dispozici realizační tým sestávající z alespoň 3 osob na pozicích uvedených níže, u nichž jsou uvedeny požadavky zadavatele na vzdělání a odbornou kvalifikaci:

(…)

4) Hlavní restaurátor (1 osoba):

(…)

odborná praxe spočívající v účasti v obdobné pozici (hlavní restaurátor) na nejméně 2 zakázkách, z nichž každá zahrnovala provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, v rozsahu odpovídajícímu finančnímu plnění v částce nejméně 10 mil. Kč bez DPH (…).“.

34.         V dokumentu „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“ ze dne 26. 6. 2020 je mj. uvedeno:

»Dotaz č. 1:

V části Zadávací dokumentace 5.4. „Seznam techniků“ je uvedeno, že dodavatel má k dispozici realizační tým sestávající z alespoň 3 osob na pozicích uvedených níže (str. 11). Následuje ovšem výčet 15 osob, pod pozicí 12) Svářeč chcete 3 osoby, celkem tedy 17 osob (str. 11-14) a v části 9.1. Kritéria hodnocení se posuzuje 6 osob (str. 20-23). Složení realizačního týmu není technicky možné pouze ze 3 osob. Jak si tuto disproporci máme vysvětlit? Nejde jen o překlep?

Odpověď zadavatele:

Zadavatel požaduje předložení seznamu techniků včetně příloh, ze kterého bude vyplývat, že disponuje techniky v počtu a zkušenostech uvedených v zadávací dokumentaci. Definice jednotlivých pozic a požadavky na tyto pozice jsou uvedeny v zadávací dokumentaci, rovněž požadavky na jednotlivé počty osob zastávajících konkrétní pozici. Složení realizačního týmu předkládaného dodavatelem tedy musí odpovídat všem požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci u každého jednotlivého člena týmu. Nejedná se tedy o pouze tři osoby. V rámci hodnocení pak zadavatel bude hodnotit kvalitu realizačního týmu, a to konkrétně délku praxe a odbornou praxi spočívající v účasti na obdobné pozici (reference člena týmu) nad rámec požadované kvalifikace v zadávací dokumentaci výslovně identifikovaných členů týmu.«.

Skutečnosti zjištěné v rámci úřední činnosti Úřadu (v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0208/2021/VZ)

35.         Obviněný v rámci doložení důkazů v průběhu správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0208/2021/VZ (dále jen „správní řízení S0208/2021“) předložil Úřadu dne 25. 6. 2021 následující „Seznam položek restaurátorských prací a dodávek“, který podle vyjádření obviněného s odkazem na obviněným předložený kontrolní položkový rozpočet představuje soupis restaurátorských prací a dodávek z kamene, štuku a dřeva, které mají být realizovány v rámci veřejné zakázky na zhotovitele stavby (pozn. Úřadu: pořadová čísla položek v předloženém seznamu odpovídají pořadovým číslům položek uvedeným v kontrolním rozpočtu restaurátorských prací – nejedná se o číslování v posloupné řadě):

PČ	Kód	Popis	Předpokládaná hodnota v Kč bez DPH
1	T11101001	SJZV01 Západní věž jížního průčelí - plocha 14,1 m2, štukatury 26,8 m2	265 320,00
2	T11101002	SJZV02 Západní věž jížního průčelí - plocha 18,2 m2, štukatury 34,3 m2	339 570,00
3	T11101003	SJZV03 Západní věž jížního průčelí - plocha 24,3 m2, štukatury 56,3 m2	557 370,00
4	T11101004	SJZV04 Západní věž jížního průčelí - plocha 23,8 m2, štukatury 64,3 m2	636 570,00
5	T11101005	SJVV01 Východní věž jížního průčelí - plocha 14,1 m2, štukatury 26,7 m2	264 330,00
6	T11101006	SJVV02 Východní věž jížního průčelí - plocha 17,6 m2, štukatury 34,5 m2	341 550,00
7	T11101007	SJVV03 Východní věž jížního průčelí - plocha 23,6 m2, štukatury 58,1 m2	575 190,00
8	T11101008	SJVV04 Východní věž jížního průčelí - plocha 25,7 m2, štukatury 66,4 m2	657 360,00
9	T11101009	SSVV01 Východní věž severního průčelí - plocha 17,6 m2, štukatury 23,3 m2	230 670,00
10	T11101010	SSVV02 Východní věž severního průčelí - plocha 20,2 m2, štukatury 34,7 m2	343 530,00
11	T11101011	SSVV03 Východní věž severního průčelí - plocha 27,8 m2, štukatury 57,9 m2	573 210,00
12	T11101012	SSVV04 Východní věž severního průčelí - plocha 27,8 m2, štukatury 65,7 m2	650 430,00
15	T11101015	SSZV01 Západní věž severního průčelí - plocha 17,6 m2, štukatury 22,6 m2	223 740,00
16	T11101016	SSZV02 Západní věž severního průčelí - plocha 17,4 m2, štukatury 33,8 m2	334 620,00
17	T11101017	SSZV03 Západní věž severního průčelí - plocha 27,8 m2, štukatury 57,9 m2	573 210,00
18	T11101018	SSZV04 Západní věž severního průčelí - plocha 27,4 m2, štukatury 66,0 m2	653 400,00
21	T11101021	SSP01 Portál severního průčelí - 67,5 m2	668 250,00
24	T11101024	SSPi Severní portál - 68,7 m2	680 130,00
25	T11101025	SJVVi Východní věž jížního průčelí - 104,6 m2	1 035 540,00
26	T11101026	SJZVi Západní věž jížního průčelí - 104,6 m2	1 035 540,00
27	T11101027	SSZVi Západní věž severního průčelí - 107,2 m2	1 061 280,00
28	T11101028	SSVVi Východní věž severního průčelí - 107,2 m2	1 061 280,00
29	T11101029	SBHi Balkon haly -545,2 m2	3 680 100,00
30	T11101030	SSPHi Stěny parteru haly - 605 m2	2 668 050,00
31	T11102001	SPE1-4 Reliéfy	959 310,00
32	T11102002	SPE5-18 Opěrné sloupy - plocha 7,0 m2	264 600,00
34	T11102004	SPE20-37 Rozeta	68 040,00
38	T11103001	SJNO01 Nadokenní oblouk s pilíři - 16,3 m2	136 800,00
39	T11103002	SJR01 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	32 850,00
40	T11103003	SJNO02 Nadokenní oblouk s pilíři - 27,0 m2	157 950,00
41	T11103004	SJR02 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
42	T11103005	SJNO03 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
43	T11103006	SJR03 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
44	T11103007	SJNO04 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
45	T11103008	SJR04 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
46	T11103009	SJNO05 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
47	T11103010	SJR05 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
48	T11103011	SJNO06 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
49	T11103012	SJR06 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
50	T11103013	SJNO07 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
51	T11103014	SJR07 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
52	T11103015	SJNO08 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
53	T11103016	SVP01 Východní průčelí - 297 m2	1 336 500,00
54	T11103017	SSNO08 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
55	T11103018	SSR07 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
56	T11103019	SSNO07 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
57	T11103020	SSR06 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
58	T11103021	SSNO06 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
59	T11103022	SSR05 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
60	T11103023	SSNO05 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
61	T11103024	SSR04 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
62	T11103025	SSNO04 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
63	T11103026	SSR03 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
64	T11103027	SSNO03 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
65	T11103028	SSR02 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
66	T11103029	SSNO02 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
67	T11103030	SSR01 Reliéf nad pilíři -4,2 m2	24 570,00
68	T11103031	SSNO01 Nadokenní oblouk s pilíři - 36,0 m2	210 600,00
69	T11103032	SVKI01-14 Oválné sloupy - plocha 22,3 m2	2 809 800,00
70	T11103033	SVKI15 Balkón se sloupy	858 600,00
	29 002 500,00

Obviněný Úřadu v průběhu správního řízení S0208/2021 dále doložil mj.:

• stanovisko OPP ze dne 24. 6. 2021, v němž je mj. uvedeno: „Na fasádách Průmyslového paláce se nachází velké množství zdobných prvků, včetně štuků a plastik, které se řadí mezi uměleckořemeslná a výtvarná díla, a proto jejich oprava musí probíhat v režimu restaurování. Sochařská díla z kamene, štuku či dřeva jsou rovněž díly výtvarného umění. Totéž se týká prvků zaniklé části Průmyslového paláce, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a budou vytvořeny jako kopie původních. I obnova těchto prvků musí probíhat v režimu restaurování.“,
• stanovisko Ing. arch. Vladimíra Thiele ze dne 3. 6. 2021, který na dotaz zadavatele, zda je možné položky uvedené ve výše uvedeném „Seznamu položek restaurátorských prací a dodávek“ považovat za polychromovaná a nepolychromovaná sochařská díla z kamene a štuku, a/nebo dřeva, odpověděl následovně: „(…) je potřeba sochare 1. k remodelaci chybejicich casti a tvarovemu ocisteni balastu pred sejmutim forem na odlitky, nasledne tvarove cizelovani forem. 2. patinace, navrh a provedeni prvotnich vzorku barevneho sjednoceni a patinace stukovych a dalsich tvarove plastickych vyrobku 3. obnova polychromovaneho negativniho reliefu tanecnic na fasade foyer, nejedna se o malbu, ale polychromovany plasticky relief“,
• stanovisko ak. mal. Tomáše Rafla ze dne 4. 11. 2021, v němž je uvedeno: „Je zjevné a nepochybné, že v rámci obnovy Průmyslového paláce bude docházet k restaurátorským zásahům, pro které je třeba odborně způsobilých osob. Podle mého názoru bude nutné, aby nad těmito osobami vykonával dohled specialista pro restaurátorské práce a repase, u kterého požadujete povolení Ministerstva kultury k restaurování podle zákona č. 20/1987 Sb., pro činnosti: restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku, a/nebo dřeva. Z poskytnutého materiálu jsem vyrozuměl, že jste v dokumentu ze dne 25. 6. 2021 zaslali Úřadu (…) výčet položek určených k restaurování, jedná se o dokument Seznam položek restaurátorských prací a dodávek. Podle mého názoru je požadavek na výkon odborného dohledu nad těmito restaurátorskými pracemi Vámi definovaným specialistou pro restaurátorské práce a repase s povolením k činnostem restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, v tomto rozsahu zcela adekvátní. Vámi uvedené položky v Seznamu položek restaurátorských prací a dodávek jsou definovány jako restaurátorské práce, které musí být provedeny osobami s povolením k restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku a dřeva. Je pochopitelné, že rovněž osoba vykonávající nad jejich prováděním dohled musí disponovat uvedenými povoleními tak, aby byla zajištěna potřebná kontrola kvality prováděných restaurátorských prací. Dále jsem byl požádán, abych odborně posoudil a zhodnotil Vámi předaná vyjádření Národního památkového ústavu k jimi identifikovanému rozsahu restaurátorských prací na Průmyslovém paláci. Ze vztahů mezi NPÚ a OPP MHMP vyplývá, že závazným je názor Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy a jeho sdělení a stanoviska.“.

36.         Za účelem ověření skutečností vyplývajících z výše uvedených podkladů předložených obviněným Úřad v rámci správního řízení S0208/2021 oslovil NPÚ, VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 (dále jen „VPÚ DECO PRAHA a.s.“) a OPP (podrobněji viz níže).

37.         Žádostí č. j. ÚOHS-24942/2021/512/HKu ze dne 23. 7. 2021 Úřad požádal OPP o zodpovězení následujících dotazů:

1)      „Musí být rekonstrukce položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem (viz příloha) prováděna v režimu restaurování?

2)      Je k rekonstrukci položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem nutné povolení Ministerstva kultury k restaurování podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro činnosti: restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva (tj. na úrovni 2a + 2b třídníku specializací restaurátorských prací, který je přílohou č. 1 uvedeného zákona)?

3)      V případě, že rekonstrukce některých položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem nemá charakter restaurování, žádáme o jejich označení a uvedení, jakým způsobem mají být opraveny a zda je k jejich opravě nutné povolení Ministerstva kultury k restaurování podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro činnosti: restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva (tj. na úrovni 2a + 2b třídníku specializací restaurátorských prací, který je přílohou č. 1 uvedeného zákona).

4)       Objasněte rozpor na základě srovnání obsahu rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, Odboru památkové péče č.j. MHMP 855405/2019 ze dne 28. 5. 2019, podle něhož je postup restaurování navržen pro vitráže, malovaný strop centrální haly (restaurátorská rekonstrukce), oplechování nárožních věžic centrální haly (na východní straně haly), portály na západní fasádní stěně haly poškozené požárem a ozdobné mřížky v boční hale a obsahu interního sdělení Magistrátu hl. m. Prahy, odboru památkové péče č.j. MHMP 930670/2021 ze dne 24. 6. 2021, podle něhož musí v režimu restaurování probíhat oprava velkého množství zdobných prvků, včetně štuků a plastik.“.

38.         Žádostí č. j. ÚOHS-24943/2021/512/HKu ze dne 23. 7. 2021 Úřad požádal NPÚ o zodpovězení následujících dotazů:

1)      „Musí být rekonstrukce položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem (viz příloha) prováděna v režimu restaurování?

2)      Je k rekonstrukci položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem nutné povolení Ministerstva kultury k restaurování podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro činnosti: restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva (tj. na úrovni 2a + 2b třídníku specializací restaurátorských prací, který je přílohou č. 1 uvedeného zákona)?

3)      V případě, že rekonstrukce některých položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem nemá charakter restaurování, žádáme o jejich označení a uvedení, jakým způsobem mají být opraveny a zda je k jejich opravě nutné povolení Ministerstva kultury k restaurování podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro činnosti: restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva (tj. na úrovni 2a + 2b třídníku specializací restaurátorských prací, který je přílohou č. 1 uvedeného zákona).“.

Vyjádření obviněnéhoze dne 2. 8. 2021

39.         Dne 2. 8. 2021 obdržel Úřad od obviněného podání z téhož dne, v němž obviněný opakuje, že Průmyslový palác je chráněnou kulturní památkou, která obsahuje umělecká díla z kamene a štuku, a rovněž řadu uměleckých prvků ze dřeva, přičemž údržbu, opravu, rekonstrukci restaurování či jinou úpravu kulturní památky je oprávněn provádět pouze v souladu se zákonem o státní památkové péči. Obviněný odkazuje na stanovisko OPP ze dne 24. 6. 2021, podle něhož musí oprava velkého množství zdobných prvků, včetně štuků a plastik na fasádách Průmyslového paláce probíhat v režimu restaurování, stejně tak, jako obnova prvků zaniklé části Průmyslového paláce, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.

40.         Uvedené skutečnosti podle názoru obviněného potvrzuje rovněž sdělení zpracovatele projektu Ing. arch. Vladimíra Thieleho ze dne 3. 6. 2021, podle něhož je restaurátora-sochaře potřeba „k remodelaci chybějících částí plastických výrobků a tvarovému očištění balastu před sejmutím forem na odlitky a na následovné tvarové cizelování forem, k patinaci, návrhu a provedení prvotních vzorků barevného sjednocení a patinaci štukových a dalších tvarově plastických výrobků.“.

41.         Dále obviněný uvádí, že restaurátora sochaře je potřeba např. k rekonstrukci kamenné podlahy ve foyer, kde mají vést nové trasy technického zařízení budovy (tj. odborně vyjmout mramorové dlaždice ve vzorech, rozbité nahradit kopiemi, po osazení náhrad je barevně sjednotit a uštíplé kusy filunky vyspravit a filunk napatinovat).

42.         Obviněný podotýká, že rekonstrukce Průmyslového paláce je stavba mimořádného rozsahu, přičemž pro celkové sjednocení restaurátorských prací je nutný dohled restaurátora sochaře s příslušným povolením Ministerstva kultury k restaurování.

43.         Obviněný opakovaně odkazuje na již předložený seznam položek z výkazu výměr stavby, které jsou restaurováním. Současně odkazuje na závazné stanovisko OPP ze dne 3. 4. 2019, z něhož cituje příslušné pasáže týkající se nutnosti restaurátorských prací na konkrétních částech stavby.

44.         Na základě výše uvedeného obviněný konstatuje, že předmětem rekonstrukce Průmyslového paláce jsou restaurátorské práce a repase. Pro úplnost obviněný uvádí, že zákon o památkové péči nedefinuje sousloví „řemeslná obnova“, které je potřeba vykládat v kontextu zadávané veřejné zakázky. Obviněný považuje požadavek na odbornou způsobilost osoby odpovědné za výkon dohledu nad restaurátorskými pracemi za odůvodněný a dodává, že doložení povolení k restaurování pouze v rozsahu uměleckých děl ze štuku by nebylo dostatečné a neodpovídalo by předmětu veřejné zakázky. Obviněný je přesvědčen o tom, že požadavek na osobu specialisty pro restaurátorské práce a repase nastavil zcela jednoznačně a přiměřeně.

45.         Obviněný upozorňuje, že ze stanoviska OPP ze dne 3. 4. 2019 vyplývá, že Odbor památkové péče vyžaduje samostatná správní řízení i k ostatním následujícím částem stavby: „04) dokumentace detailů fasády (štuky); 07) Střešní světlíky; 08) Fasádní výplně; 10) Únikové východy a schody; 11) Dekorativní prvky na střeše; 12) Interiérové výplně (dveře); 14) Dlažby v okolí; 15) Mobiliář.“. Obviněný k tomu dodává, že tato řízení budou probíhat během stavby, což znamená, že v návaznosti na jejich průběh mohou vyvstat další požadavky na způsob a provádění restaurátorských prací.

46.         Obviněný závěrem shrnuje, že kvalifikace požadovaná u specialisty pro restaurátorské práce a repase je přiměřená a odpovídající druhu a rozsahu zadávané veřejné zakázky. Podle jeho názoru existuje na trhu dostatečný počet subjektů schopných prokázat kvalifikaci, což dovozuje z obsahu 5 podaných nabídek, kdy předmětnou kvalifikaci prokázalo všech 5 dodavatelů.

Vyjádření OPP ze dne 2. 8. 2021

47.         Dne 2. 8. 2021 obdržel Úřad od OPP podání z téhož dne, v němž OPP reaguje na dotazy Úřadu uvedené v žádosti č. j. ÚOHS-24942/2021/512/HKu ze dne 23. 7. 2021 (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). OPP sděluje, že Průmyslový palác je nemovitou kulturní památkou, zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek a současně je v ochranném pásmu památkové rezervace v Praze. Ve vztahu k rozhodnutí OPP ze dne 28. 5. 2019, na které Úřad ve své žádosti odkazuje, OPP uvádí, že uvedené rozhodnutí posuzovalo provedení prací na objektu Průmyslového paláce dle předložených restaurátorských průzkumů a záměrů (fasády a štukové prvky exteriéru a interiéru, kovové prvky, vitráže a zasklení, dřevěné prvky, dřevěné prvky-stropy). OPP uvádí: „Obnova prvků dle předložených restaurátorských záměrů, tedy i v soupisu předloženém zadavatelem, musí být prováděna v režimu restaurování dle závěrů a popisu prací na jednotlivých prvcích u jednotlivých restaurátorských záměrů. Záměr stanovuje i postup nakládání s minimem prvků, které v něm byly vyhodnoceny jako nehodnotné a práce na nich pak nepodléhají režimu restaurování. Závěry restaurátorských záměrů odsouhlasil MHMP OPP ve výše citovaném rozhodnutí. Součástí předložené tabulky jsou prvky, které patří mezi sochařská umělecká díla – reliéfy, prvky umělecko-řemeslné – štukové prvky exteriéru i interiéru, nadokenní oblouky s pilíři, zábradlí, madla, dveře, okna, obnova kterých dle zákona probíhá v režimu restaurování. Pro úplnost MHMP OPP uvádí, že povolení k restaurování uděluje MK ČR, které také vede seznam osob s povolením k restaurování. (…) K restaurování reliéfů uvedených v přiloženém soupisu (sochařské umělecké dílo) je třeba povolení MK ČR k restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku a/nebo dřeva dle zákona. (…) MHMP OPP nevidí rozpor mezi výše uvedeným rozhodnutím a interním sdělením MHMP OPP č.j. MHMP 930670/2021 ze dne 26. 4 2021, které je oproti rozhodnutí napsáno v obecné rovině. Nutno říci, že v rozhodnutí, popisu prací, je nepříliš přesně až zmatečně uveden popis prací, včetně pasáží, které uvádí práce, které nejsou součástí předloženého záměru. Při posouzení žádosti ale musí MHMP OPP vycházet z předložené dokumentace, což jsou v tomto případě výše uvedené jednotlivé restaurátorské záměry.“.

Vyjádření NPÚ ze dne 11. 8. 2021

48.         Dne 17. 8. 2021 obdržel Úřad od NPÚ podání ze dne 11. 8. 2021, v němž NPÚ reaguje na dotazy Úřadu uvedené v žádosti č. j. ÚOHS-24943/2021/512/HKu ze dne 23. 7. 2021 (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úvodem svého vyjádření NPÚ sděluje, že pracovníci NPÚ se vyjadřovali dle požadavku OPP k projektu rekonstrukce a návrhům na restaurování na budově Průmyslového paláce a že tyto práce byly na základě průzkumů a soupisu prvků při přípravě projektu s nimi konzultovány po stránce rozsahu a po stránce plánovaného provádění, přičemž zadávací dokumentace veřejné zakázky na správce stavby s NPÚ konzultována nebyla.

49.         Na otázku: „Musí být rekonstrukce položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem (viz příloha) prováděna v režimu restaurování?“ odpověděl NPÚ následovně:

»Z rozhodnutí OPP (…) ze dne 28. 5. 2019 (dále jen „Rozhodnutí“) vyplývá, že závazné stanovisko bylo vydáno k návrhu vlastníka nemovitosti na restaurování v rozsahu vypsaných položek, které jsou součástí nemovité kulturní památky Průmyslového paláce na Výstavišti v Praze (…) a budou částečně restaurovány a částečně opraveny v rámci řemeslné stavební opravy Průmyslového paláce s tím, že pro příslušné práce bude třeba zajistit odpovědného restaurátora v příslušném oboru a specializaci. Rozsah a rozčlenění prací tedy vyplývají z Rozhodnutí, které je podmíněno projednaným a schváleným projektem. Položky určené v Rozhodnutí pro restaurování musí být realizovány příslušným restaurátorem specialistou. V rámci uváděných položek Rozhodnutí je stanoveno, že některé prvky budou ošetřeny v rámci řemeslné stavební obnovy, a to především jmenovitě uváděné dveře a další dřevěné prvky v interiérech (opravy proběhnou především formou repase), hodinová věž, boční pilovitá atika (bude provedena jako kopie zaniklého prvku), doplňovaná erbovní výzdoba (bude provedena jako kopie zaniklých prvků), barevnost ocelové konstrukce (bude provedena nově na základě výsledků sondážního průzkumu) a pak i fasády, kdy do tohoto oddílu jsou zahrnuty především partie bez plastické výzdoby. Následující položky jsou v Rozhodnutí určeny pro restaurování. Dle číselníku MK, jde o plastické dekorativní a reliéfní prvky fasády. Tyto práce musí realizovat restaurátor s licencí udělenou v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro obor 2a (polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů), 2b (nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů), 3a (polychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, štuku, umělého kamene, sádry) nebo 3b (nepolychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, dřeva, štuku, umělého kamene, sádry), dle druhu prováděné činnosti a charakteru restaurovaných věcí či jejich částí. Restaurování vitráží nebo malovaného stropu nebo kovových prvků je jednoznačně specializovanou činností, kterou ovšem nebude provádět sochař, ale restaurátor s licencí pro obory 3d (uměleckořemeslná nefigurální malířská díla) nebo 3g (uměleckořemeslná díla ze skla, keramiky a porcelánu, drahých kovů, z obecných kovů, z textilu, z papíru a pergamenu, z přírodních materiálů), dle konkrétní práce. Při opravách památek je třeba přihlédnout k zásadě co možná největšího zachování originální hmoty a techniky, tj. obvyklé postupy stavebních prací, kdy se postupuje cestou např. výměn a náhrad za zjednodušené novodobé konstrukce nebo materiály, nejsou na památkových obnovách bez jmenovitého souhlasu přípustné. Používají se tradiční historické postupy a technologie, které jsou časově i finančně náročnější a vyžadují specializované pracovníky, kteří mají oprávnění provádět tyto práce. Část navrhovaných prací navíc by měla být řešena jako rekonstrukce zaniklých nebo vážně poškozených prvků, což už není činnost restaurátorská.«.

50.         Na otázku: „Je k rekonstrukci položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem nutné povolení Ministerstva kultury k restaurování podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro činnosti: restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva (tj. na úrovni 2a + 2b třídníku specializací restaurátorských prací, který je přílohou č. 1 uvedeného zákona)?“ odpověděl NPÚ následovně:

„Dle výpisu položek v přiloženém seznamu a v souvislosti s výše uvedeným Rozhodnutím je zřejmé, že se jedná o několikero restaurátorských profesí, které budou muset realizovat restaurátorské práce na jednotlivých částech. K provedení díla bude potřebné doložit restaurátory s těmito specializacemi dle třídníku v příloze č. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů:

-          2a) polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů

-          2b) nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů

-          3a) polychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, štuku, umělého kamene, sádry

-          3b) nepolychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, štuku, umělého kamene, sádry

-          3d) uměleckořemeslná nefigurální malířská díla

-          3g) uměleckořemeslná díla ze skla, keramiky a porcelánu, drahých kovů, obecných kovů, z textilu, z papíru a pergamenu, z přírodních materiálů

Potřeba těchto licencí vyplývá z výpisu a popisu uváděných prací. NPÚ nepřipravoval zadání, ani soupis poptávaných prací a jejich položek. NPÚ není známa přesnější specifikace položek, než je uvedena ve Vámi zaslaném dopisu. Je zřejmé, že pro část prací bude třeba využít i jiné restaurátorské profese dle výše uvedeného, než pouze specializace 2a a 2b dle třídníku restaurátorských prací, uvedeného v příloze č. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Základní povaha prací bude charakteru většinou uměleckořemeslného, tedy nejen sochařského typu restaurování. Naopak na vybraných partiích fasád, kde jsou např. figurální reliéfy, bude uvedené oprávnění sochařského typu požadováno.“.

51.         Na otázku: „V případě, že rekonstrukce některých položek uvedených v soupisu předloženém zadavatelem nemá charakter restaurování, žádáme o jejich označení a uvedení, jakým způsobem mají být opraveny a zda je k jejich opravě nutné povolení Ministerstva kultury k restaurování podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro činnosti: restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva (tj. na úrovni 2a + 2b třídníku specializací restaurátorských prací, který je přílohou č. 1 uvedeného zákona).“ odpověděl NPÚ následovně:

„Co se týká druhu povolení, viz odpověď v předchozím bodě – příslušné restaurátorské profese jsou nejen sochařské (licence 2a a 2b), ale i jiného charakteru. Mezi restaurátorské sochařské práce nelze zařadit například restaurování vitráží nebo další uměleckořemeslné práce prováděné dle Rozhodnutí v režimu restaurování, které spadají pod body třídníku 3a, 3b, 3d a 3g. Způsob realizace prací (tj. řemeslným způsobem, restaurování apod.) je závazně stanoven Rozhodnutím OPP MHMP, a nelze bez nově zjištěných skutečností žádat o změnu postupů nebo o změnu dříve vydaných platných rozhodnutí. Soupis předložený zadavatelem neodráží přesně restaurátorské záměry a uměleckořemeslné práce uvedené v Rozhodnutí - např. absentuje restaurování vitráže nebo malovaný strop centrální haly, jejichž opravu nelze bez restaurátorů provádět a mají přitom přímou návaznost na provádění samotné stavby. Vzhledem k nekompletnosti a stručnosti soupisu zadavatele není z našeho pohledu možné detailně vyhodnocovat charakter jednotlivých prvků. Výše uvedené odpovědi uvádíme tudíž bez znalosti návazností na zadávací dokumentace pro výběrové řízení. Způsob všech zásahů je jednoznačně dán Rozhodnutím pro ty součásti projektu, které jsou v něm uvedené.“.

52.         Žádostí č. j. ÚOHS-28343/2021/512/HKu ze dne 20. 8. 2021 Úřad požádal společnost VPÚ DECO PRAHA a.s. o zodpovězení následujících dotazů:

1)      „Zahrnuje veřejná zakázka na zhotovitele stavby restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku, a/nebo dřeva?

2)      Pokud ano, konkretizujte položky z výkazu výměr, které se těchto restaurátorských prací týkají a uveďte předpokládaný finanční rozsah těchto restaurátorských prací.“.

53.         Žádostí č. j. ÚOHS-28345/2021/512/HKu ze dne 20. 8. 2021 Úřad požádal NPÚ o zodpovězení následujícího dotazu: »Úřad žádá o upřesnění, u kterých položek (pod pořadovými čísly 1 až 70) uvedených v „Seznamu položek restaurátorských prací a dodávek“ předloženém zadavatelem (…) je nezbytné k realizaci restaurátorských prací využít restaurátory s licencí udělenou v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro obor 2a (polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů) nebo pro obor 2b (nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů)? Uveďte, prosím, příslušná čísla položek.«.

Vyjádření VPÚ DECO PRAHA a.s. ze dne 6. 9. 2021

54.         Dne 6. 9. 2021 obdržel Úřad od VPÚ DECO PRAHA a.s. podání z téhož dne, v němž VPÚ DECO PRAHA a.s. reaguje na dotazy Úřadu uvedené v žádosti č. j. ÚOHS-28343/2021/512/HKu ze dne 20. 8. 2021 (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úvodem svého vyjádření VPÚ DECO PRAHA a.s. sděluje, že stavba Průmyslového paláce zahrnuje restaurování dotazovaných sochařských uměleckých děl – plastických reliéfů a štukových prvků v exteriéru a interiéru, které jsou specifikovány v rámci oddílu T11 – Restaurátorské prvky v rámci hlavního objektu, na jejichž zpracování se podíleli příslušní specialisté s povolením MK ČR pro dané oblasti, kteří zpracovávali restaurátorské průzkumy a restaurátorské záměry. Dále VPÚ DECO PRAHA a.s. upřesňuje, že obnova prvků dle restaurátorských záměrů musí být prováděna dle zákona v režimu restaurování, dle popisu prací na jednotlivých kartách restaurátorských prvků, a že předpokládaná hodnota prací a dodávek polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku a/nebo dřeva dle popisu restaurátorských karet naceněných ve výkazu výměr je 29 002 500 Kč bez DPH.

Vyjádření NPÚ ze dne 14. 10. 2021

55.         Dne 14. 10. 2021 obdržel Úřad od NPÚ podání z téhož dne, v němž NPÚ reaguje na dotaz Úřadu uvedený v žádosti č. j. ÚOHS-28345/2021/512/HKu ze dne 20. 8. 2021 (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úvodem svého vyjádření NPÚ upozorňuje na základní premisu svého vyjádření, že z rozhodnutí OPP ze dne 28. 5. 2019 vyplývá, že závazné stanovisko bylo vydáno k návrhu vlastníka nemovitosti na restaurování v rozsahu vypsaných položek, které jsou součástí nemovité kulturní památky Průmyslového paláce v Praze a budou částečně restaurovány a částečně opraveny v rámci řemeslné stavební opravy, a že pro příslušné práce bude třeba zajistit odpovědného restaurátora v příslušném oboru a specializaci. NPÚ dále upozorňuje, že z jeho odborného pohledu je třeba pro restaurátorské práce obstarat restaurátory nejen s licencí pro kategorie 2a) a 2b), ale i pro kategorie 3a), 3b) a 3d) třídníku.

56.         NPÚ přiřadil položky ze seznamu restaurátorských prací předloženého obviněným (viz níže) k jednotlivým restaurátorským specializacím z třídníku podle přílohy č. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o památkové péči“) následovně:

-          „2a) polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů

1 K T11101001 SJZV01 Západní věž jižního průčelí – plocha 14,1 m2, štukatury 26,8 m2

3 K T11101003 SJZV03 Západní věž jižního průčelí – plocha 24,3 m2, štukatury 56,3 m2

5 K T11101005 SJVV01 Východní věž jižního průčelí – plocha 14,1 m2, štukatury 26,7 m2

7 K T11101007 SJVV03 Východní věž jižního průčelí – plocha 23,6 m2, štukatury 58,1 m2

21 K T11101021 SSP01 Portál severního průčelí – 67,5 m2

24 K T11101024 SSPi Severní portál – 68,7 m2

-          2b) nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů

31 K T11102001 SPE1 – 4 Reliéfy 39 K T11103002 SJR01 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

41 K T11103004 SJR02 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

43 K T11103006 SJR03 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

45 K T11103008 SJR04 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

47 K T11103010 SJR05 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

49 K T11103012 SJR06 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

51 K T11103014 SJR07 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

53 K T11103016 SVP01 Východní průčelí – 297 m2

55 K T11103018 SSR07 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

57 K T11103020 SSR06 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

59 K T11103022 SSR05 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

61 K T11103024 SSR04 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

63 K T11103026 SSR03 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

65 K T11103028 SSR02 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

67 K T11103030 SSR01 Reliéf nad pilíři – 4,2 m2

-          3a) polychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, štuku, umělého kamene, sádry

38 K T11103001 SJNO01 Nadokenní oblouk s pilíři – 16,3 m2

40 K T11103003 SJNO02 Nadokenní oblouk s pilíři – 27,0 m2

42 K T11103005 SJNO03 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

44 K T11103007 SJNO04 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

46 K T11103009 SJNO05 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

48 K T11103011 SJNO06 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

50 K T11103013 SJNO07 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

52 K T11103015 SJNO08 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

54 K T11103017 SSNO08 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

56 K T11103019 SSNO07 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

58 K T11103021 SSNO06 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

60 K T11103023 SSNO05 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

62 K T11103025 SSNO04 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

64 K T11103027 SSNO03 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

66 K T11103029 SSNO02 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

68 K T11103031 SSNO01 Nadokenní oblouk s pilíři – 36,0 m2

-          3b) nepolychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, štuku, umělého kamene, sádry

2 K T11101002 SJZV02 Západní věž jižního průčelí – plocha 18,2 m2, štukatury 34,3 m2

4 K T11101004 SJZV04 Západní věž jižního průčelí – plocha 23,8 m2, štukatury 64,3 m2

6 K T11101006 SJVV02 Východní věž jižního průčelí – plocha 17,6 m2, štukatury 34,5 m2

8 K T11101008 SJVV04 Východní věž jižního průčelí – plocha 25,7 m2, štukatury 66,4 m2

9 K T11101009 SSVV01 Východní věž severního průčelí – plocha 17,6 m2, štukatury 23,3 m2 10 K T11101010 SSVV02 Východní věž severního průčelí – plocha 20,2 m2, štukatury 34,7 m2 11 K T11101011 SSVV03 Východní věž severního průčelí – plocha 27,8 m2, štukatury 57,9 m2

12 K T11101012 SSVV04 Východní věž severního průčelí – plocha 27,8 m2, štukatury 65,7 m2 15 K T11101015 SSZV01 Západní věž severního průčelí – plocha 17,6 m2, štukatury 22,6 m2 16 K T11101016 SSZV02 Západní věž severního průčelí – plocha 17,4 m2, štukatury 33,8 m2 17 K T11101017 SSZV03 Západní věž severního průčelí – plocha 27,8 m2, štukatury 57,9 m2 18 K T11101018 SSZV04 Západní věž severního průčelí – plocha 27,4 m2, štukatury 66,0 m2 25 K T11101025 SJVVi Východní věž jižního průčelí – 104,6 m2

26 K T11101026 SJZVi Západní věž jižního průčelí – 104,6 m2

27 K T11101027 SSZVi Západní věž severního průčelí – 107,2 m2

28 K T11101028 SSVVi Východní věž severního průčelí – 107,2 m2

29 K T11101029 SBHi Balkon haly – 545,2 m2

30 K T11101030 SSPHi Stěny parteru haly – 605 m2

32 K T11102002 SPE5-18 Opěrné sloupy – plocha 7,0 m2

34 K T11102004 SPE20-37 Rozeta

69 K T11103032 SVKI01-14 Oválné sloupy - plocha 22,3 m2

70 K T11103033 SVKI15 Balkón se sloupy“.

57.         NPÚ k výše uvedenému rozčlenění položek restaurátorských prací uvedl: „Rozčlenění prací vychází z dosud provedených Restaurátorských průzkumů a záměrů, zpracovaných v roce 2018 ak. mal. a rest. Tomášem Raflem (…) V tomto stádiu poznání je stále otevřená a předpokládaná možnost dalších nebo upřesňujících nálezů původních technik a technologií, a to včetně barevnosti a plastického dekoru, který je doložen např. fotodokumentací, která zachycuje později odstraněné plastické prvky i třeba dekorativní lemující prvky oplechování apod. – náhrada ztracených prvků kopiemi je však již prací nerestaurátorskou, ať už výtvarnou nebo uměleckořemeslnou. Z důvodů možnosti nových objevů je však preferována účast restaurátorů se znalostí finálních povrchových úprav sochařských a uměleckořemeslných plastických prvků, navíc s možností okamžitého odborného zásahu při jejich dokumentaci a zajištění.“.

Vyjádření obviněného ke stanovisku NPÚ ze dne 14. 10. 2021

58.         Dne 15. 11. 2021 obdržel Úřad od obviněného podání z téhož dne, v němž obviněný reaguje na obsah odborného stanoviska NPÚ ze dne 14. 10. 2021. Obviněný úvodem uvádí, že podle jeho názoru prokázal, že na budově Průmyslového paláce budou probíhat restaurátorské práce na uměleckých dílech z kamene, štuku a dřeva v projektantem identifikovaném rozsahu cca 140 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota restaurátorských prací na polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých dílech z kamene, štuku a/nebo dřeva činí 29 mil. Kč bez DPH. Obviněný podotýká, že seznam restaurátorských prací byl v rámci přípravy a schvalování projektové dokumentace předložen OPP a mimo jiné na základě tohoto seznamu prací byl následně tímto odborem schválen záměr restaurování a obnovy Průmyslového paláce, a že rozhodnutí OPP jsou pro obviněného závazná. Obviněný dále uvádí, že OPP konkrétně definoval podmínky restaurování, a to rovněž v rozsahu předloženého seznamu restaurátorských prací a podmínky jejich provádění na základě restaurátorských průzkumů. Podle názoru obviněného vychází závěry NPÚ z částečné znalosti podkladů a upřesňující dotazy Úřadu směřované NPÚ považuje obviněný za zavádějící a nepřesné. Obviněný dále poznamenává, že NPÚ odkazuje na rozhodnutí OPP a že ze samotného textu vyjádření NPÚ lze dovodit, že tento ústav nemá dostatek informací pro detailní analýzu.

59.         Pro vyloučení pochyb obviněný kontaktoval zpracovatele restaurátorského průzkumu a záměru pro fasády a štukové prvky exteriéru i interiéru, akademického malíře pana Tomáše Rafla, jehož odborné zhodnocení skutečnosti, zda a v jakém rozsahu budou na Průmyslovém paláci prováděny restaurátorské práce a zhodnocení požadavku na kvalifikaci v rozsahu specialisty pro restaurátorské práce a repase, obviněný učinil přílohou svého vyjádření. Obviněný upozorňuje, že pan Tomáš Rafl ve svém vyjádření potvrdil nutnost provádění restaurátorských prací na Průmyslovém paláci prostřednictvím odborných osob a požadavek na kvalifikaci specialisty na restaurátorské práce a repase shledal jako adekvátní. K seznamu položek restaurátorských prací a dodávek, který byl obviněným poskytnut Úřadu, se pan Tomáš Rafl vyjádřil v tom smyslu, že tyto práce jsou definovány jako restaurátorské práce, které musí být provedeny osobami s povolením k restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku a dřeva.

60.         Podle názoru obviněného nelze vyjádřením NPÚ nahrazovat závěry a stanoviska uvedená v rozhodnutí OPP ze dne 28. 5. 2019 a v dalších sděleních OPP, která jsou pro obviněného závazná.

61.         Žádostí č. j. ÚOHS-38880/2021/512/HKu ze dne 16. 11. 2021 Úřad požádal OPP o upřesnění odpovědi ze dne 2. 8. 2021 následovně:

„Vzhledem k tomu, že z Vaší odpovědi není zřejmé, zda považujete za nezbytné povolení Ministerstva kultury České republiky k rekonstrukci všech či pouze některých položek poskytnutého soupisu, Vás Úřad žádá o upřesnění, u kterých položek (pod pořadovými čísly 1 až 70) uvedených v „Seznamu položek restaurátorských prací a dodávek“ předloženém zadavatelem (přikládáme v příloze této žádosti) je nezbytné k realizaci restaurátorských prací využít restaurátory s licencí udělenou v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro obor 2a (polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů) nebo pro obor 2b (nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů)? Uveďte, prosím, příslušná čísla položek.“.

Vyjádření OPP ze dne 29. 11. 2021

62.         Dne 8. 12. 2021 obdržel Úřad podání OPP ze dne 29. 11. 2021, v němž OPP reaguje na dotazy Úřadu uvedené v žádosti č. j. ÚOHS-38880/2021/512/HKu ze dne 16. 11. 2021 (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí). OPP sděluje, že „Předložené prvky (1-70) patří mezi sochařská umělecká díla (reliéfy) nebo mezi prvky uměleckořemeslné (štukové prvky exteriéru i interiéru, nadokenní oblouky s pilíři) a práce na nich musí být prováděny v režimu restaurování (§ 14, odst. 1 zákona). Obsahem rozhodnutí MHMP OPP k provedení restaurátorských prací není určení konkrétní specializace restaurátorské činnosti. Pro úplnost MHMP OPP uvádí, že povolení k restaurování uděluje Ministerstvo kultury ČR.“.

63.         Žádostí č. j. ÚOHS-41775/2021/512/HKu ze dne 8. 12. 2021 Úřad požádal OPP o upřesnění odpovědi ze dne 29. 11. 2021 následovně:

„Vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném správním řízení je pro posouzení věci nezbytné postavit najisto, v jakém rozsahu budou v rámci veřejné zakázky na zhotovitele stavby prováděny restaurátorské práce na polychromovaných nebo nepolychromovaných sochařských uměleckých dílech z kamene, štuku a/nebo dřeva, Úřad Vás žádá o upřesnění:

Ø  u kterých položek (pod pořadovými čísly 1 až 70) uvedených v „Seznamu položek restaurátorských prací a dodávek“ předloženém zadavatelem (přikládáme v příloze této žádosti) se jedná o polychromovaná nebo nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, štuku a/nebo dřeva? Uveďte, prosím, příslušná čísla položek.“.

Vyjádření OPP ze dne 20. 12. 2021

64.         Dne 22. 12. 2021 obdržel Úřad od OPP podání ze dne 20. 12. 2021, v němž OPP reaguje na upřesňující dotaz Úřadu uvedený v žádosti č. j. ÚOHS-41775/2021/512/HKu ze dne 8. 12. 2021 (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí). OPP sděluje, že „Mezi polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, štuku a/nebo dřeva patří:

- prvky 1-4 část (Západní věž jižního průčelí) a 5-8 část (Východní věž jižního průčelí) (tyto prvky obsahují polychromovaná i nepolychromovaná sochařská umělecká díla, vzhledem k tomu, že položky jsou identifikovány pouze výměrou, nelze je přesně stanovit),

- prvky 21, 24,

- prvky 39, 41, 43, 47, 49, 51, 53, 55, 57, 59, 61, 63, 65, 67 (prvky „Reliéfy nad pilíři“ jsou v současné době monochromní, ale z „Analýzy historických fotografií, Základní tónové a barevné řešení fasády“, zpracované Tomášem Raflem ak. mal. v roce 2018 vyplývá, že tyto sochařská umělecká díla byla původně řešena jako polychromovaná).“.

Vyjádření obviněného ze dne 10. 1. 2022

65.         Dne 10. 1. 2022 obdržel Úřad podání obviněného z téhož dne, v němž obviněný uvádí, že z důkazů doložených obviněným a rovněž ze sdělení a rozhodnutí OPP vyplývá, že na Průmyslovém paláci budou probíhat restaurátorské práce na polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých dílech z kamene a štuku a/nebo dřeva v předpokládané hodnotě cca 29 mil. Kč bez DPH. Obviněný pro vyloučení pochyb dodává, že předmětem restaurování nebudou výhradně prvky uvedené v „Seznamu položek restaurátorských prací a dodávek“, ale i řada dalších prvků, což vyplývá z doložené části rozpočtu stavby označené T11 „Restaurátorské práce a dodávky“. Obviněný dále uvádí, že i s ohledem na sdělení Odboru památkové péče prokázal, že na budově Průmyslového paláce budou probíhat restaurátorské práce na polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých dílech z kamene, štuku a/nebo dřeva v předpokládané hodnotě 29 mil. Kč bez DPH.

66.         Obviněný uvádí, že při přípravě zadávací dokumentace na veřejnou zakázku na správce stavby vycházel z projektové dokumentace (rozpočtu) a z rozhodnutí, které definovalo předpokládanou hodnotu restaurátorských prací na polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých dílech z kamene a štuku a/nebo dřeva ve výši minimálně 29 mil. Kč bez DPH. Obviněný je přesvědčen o tom, že zákon neporušil.

Námitky obviněného uvedené v rozkladu ze dne 9. 2. 2022

67.         Obviněný v rozkladu podaném proti rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0208/2021/VZ, č. j. ÚOHS-02887/2022/500 (dále jen „rozhodnutí S0208/2021“) mj. uvedl, že požadoval, aby člen realizačního týmu – specialista pro restaurátorské práce a repase prokázal kvalifikaci v podobě zkušeností s realizací nejméně tří zakázek, jejichž předmětem byl dohled nad restaurováním polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku a/nebo dřeva, s jednotlivou hodnotou min. 10 mil. Kč bez DPH. Dle obviněného Úřad v předmětném rozhodnutí chybně vyhodnotil sdělení OPP, jenž se vyjadřoval pouze k tomu, co patří mezi polychromovaná sochařská umělecká díla. Podle názoru obviněného Úřad takto stanovený rozsah děl podřadil pod „polychromovaná i nepolychromovaná sochařská umělecká díla“, čímž snížil hodnotu těchto prací ve veřejné zakázce a následně nutně dospěl k nesprávnému závěru, že je finanční rozsah reference nepřiměřený. Obviněný dále upozornil, že se v případě štuků jedná o jediné umělecké dílo, a že tedy přiměřenost finanční hodnoty kvalifikačního požadavku je třeba vztahovat k celku, nikoliv jen ke konkrétním pracím.

Závěry uvedené v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 12. 4. 2022

68.         V rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 12. 4. 2022 je mj. uvedeno: „Zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval, aby byly k osobě člena realizačního týmu – specialisty pro restaurátorské práce a repase – předloženy doklady o zkušenostech s realizací nejméně tří zakázek, jejichž předmětem byl dohled nad restaurováním polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, přičemž finanční hodnota takových restaurátorských prací měla činit nejméně 10 mil. Kč bez DPH za jednotlivou práci (bod 6.3 zadávací dokumentace). (…) Zadavatel v rozkladu zpochybňuje skutková zjištění, která Úřad učinil – namítá, že OPP ve svém sdělení definoval pouze rozsah polychromovaných děl, nikoliv děl nepolychromovaných. Nadto je dle zadavatele nutno brát rekonstrukci uměleckých děl Průmyslového paláce jako celek a přiměřenost kvalifikačního požadavku je třeba odvozovat od hodnoty všech prvků jako komplexního uměleckého díla. Navíc nelze zajistit, aby část štukových prvků řešil jeden restaurátor a další část jiný restaurátor. K tomuto rozkladovému okruhu předesílám, že jsem rozkladové námitky zadavatele proti skutkovým zjištěním, které stran polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl učinil Úřad, neshledal důvodnými. (…) Zadavatel v předmětné kvalifikační podmínce vyžadoval reference definované naprosto specifickými uměleckými díly. Pokud tedy Úřad zaměřil své zkoumání na otázku, v jakém finančním objemu se tato specifická umělecká díla v předmětu veřejné zakázky vyskytují, postupoval zcela správně. Není relevantní, že zadavatel ex post svůj kvalifikační požadavek vztahuje k celému objemu uměleckých a uměleckořemeslných děl, které se v Průmyslovém paláci nacházejí. Kvalifikační podmínka byla jednoznačně směřována na určitou výseč, na sochařská umělecká díla, a vůči těm má smysl její přiměřenost posuzovat. (…) Při přezkumu postupu Úřadu nelze přehlédnout, že Úřad v řízení vyvinul významnou aktivitu směřující k tomu, aby byl okruh sochařských uměleckých děl postaven najisto, nadto nacenění jednotlivých položek provedl na základě hodnot předložených zadavatelem. Podrobně a přesvědčivě se vypořádal s námitkami zadavatele proti jednotlivým dokumentům, které byly ve správním řízení postupně shromážděny včetně seznamu položek restaurátorských prací a dodávek, které v řízení na podporu svých tvrzení předložil zadavatel. (…) V této části tedy napadené rozhodnutí považuji za přezkoumatelné, založené na správných skutkových zjištěních (…).“.

Posouzení věci

Obecně k nastavení technické kvalifikace

69.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami jsou podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona mj. i veškeré zadavatelem stanovené podmínky týkající se účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím zadávacích podmínek, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, je zadavatel povinen vymezit i veškeré podrobnosti nezbytné pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, přičemž mezi ně náleží také požadavky na prokázání technické kvalifikace, pokud jimi zadavatel hodlá technickou kvalifikaci dodavatelů pro plnění veřejné zakázky ověřovat.

70.         Účelem a smyslem stanovení kritérií technické kvalifikace je zajistit, aby veřejnou zakázku mohl získat a následně plnit pouze takový dodavatel, který disponuje dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností, personálními a materiálními zdroji pro plnění veřejné zakázky v zadavatelem požadované kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Formulace požadavků na technickou kvalifikaci však nesmí být využita jako prostředek neoprávněného vyloučení některých dodavatelů, neboť zejména stanovení příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude zadavatel v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat tu nejvýhodnější. Stanovením kvalifikačních kritérií sice zadavatel může omezit účast potenciálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Stanovení kvalifikačních kritérií tak rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů. Jejich účelem je naopak zabezpečit účast všech možných dodavatelů, kteří jsou zakázku způsobilí splnit.

71.         Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru povinen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona, které jsou ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace promítnuty i do ustanovení § 73 odst. 6 zákona, v němž se uvádí, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Pokud by požadavky zadavatele neodpovídaly jeho oprávněným potřebám ve vztahu k dané veřejné zakázce, porušil by zadavatel jednu ze zásad postupu zadavatele vymezených v § 6 odst. 1 zákona, a sice zásadu přiměřenosti. Zadavatel je s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.

72.         K samotné zásadě přiměřenosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru volnosti ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci potkávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem mj. ve vztahu k podmínkám účasti, mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvýhodnější nabídku a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který bude schopen veřejnou zakázku realizovat kvalitně a v požadovaných termínech, a na druhou stranu nebude nad rámec výše uvedeného cíle nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení a která by měla nacházet uplatnění právě při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů.

73.         Přestože právo zadavatele zúžit okruh dodavatelů vyplývá z ust. § 79 odst. 1 zákona, nemůže stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, včetně jejich minimální úrovně, vzhledem k výše uvedenému, vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli taktéž objektivně schopni danou veřejnou zakázku plnit. Pokud je tedy účelem požadavků na kvalifikaci umožnění účasti pouze dodavatelů objektivně způsobilých plnit veřejnou zakázku, musí být kritéria technické kvalifikace nastavena tak, aby všem takto objektivně způsobilým dodavatelům účast umožňovala. Kvalifikační kritéria, která nemají vazbu na předmět veřejné zakázky nebo která jsou ve vztahu k tomuto předmětu zjevně nepřiměřená a ve výsledku pouze znemožňují některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku, jsou nepřípustná.

74.         Kritéria technické kvalifikace, která je zadavatel oprávněn či v některých případech povinen stanovit, jsou podmnožinou podmínek účasti v zadávacím řízení, a jsou tedy zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Zadávací podmínky přitom nemohou být dle zákonného ust. § 36 odst. 1 nastaveny tak, aby bezdůvodně zaručovaly určitým dodavatelům konkurenční výhodu nebo vytvářely překážky hospodářské soutěže. Zadavatel si tedy stanovením požadavků na technickou kvalifikaci může ověřit schopnost dodavatele plnit závazky plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky a získat tak určitou míru jistoty, že s dodavatelem může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, a to bez větších pochybností o jeho způsobilosti své závazky splnit, musí však náležitě zohlednit, zda nejsou na dodavatele v souvislosti s možnou účastí v zadávacím řízení kladeny nadbytečné požadavky, které pak následně ve svém důsledku omezují širokou soutěž dodavatelů.

75.         Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat.

K postupu obviněného

76.         Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, obviněný v bodu 5.4. zadávací dokumentace požadoval za účelem prokázání technické kvalifikace člena realizačního týmu – Hlavního restaurátora – doložení odborné praxe spočívající v účasti v obdobné pozici na nejméně 2 zakázkách, z nichž každá zahrnovala provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva v rozsahu odpovídajícímu finančnímu plnění v částce nejméně 10 mil. Kč bez DPH (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

77.         Úřad na tomto místě upozorňuje, že ve vztahu k výše uvedené zadávací podmínce obviněný podal vysvětlení (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí), podle něhož složení realizačního týmu předkládaného dodavatelem musí odpovídat všem požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci u každého jednotlivého člena týmu, a nikoliv pouze u tří osob týmu, jak by se mohlo jevit z textu zadání uvedeného v bodu 5.4. zadávací dokumentace[„Splnění tohoto požadavku prokáže dodavatel, který předloží seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (…), z něhož bude vyplývat, že dodavatel má k dispozici realizační tým sestávající z alespoň 3 osob na pozicích uvedených níže, u nichž jsou uvedeny požadavky zadavatele na vzdělání a odbornou kvalifikaci:“ – viz bod33. odůvodnění tohoto rozhodnutí]. S ohledem na uvedené má Úřad postaveno najisto, že předmětná kvalifikační podmínka ve vztahu ke členovi realizačního týmu – Hlavní restaurátor – je povinná, resp. že obviněný požadoval doložení splnění požadavků na kvalifikaci u všech stanovených pozic realizačního týmu, a nikoliv pouze u 3 osob týmu.

78.         Ze stanovisek NPÚ ze dne 11. 8. 2021 a ze dne 14. 10. 2021 (viz body 48. – 51. a 55. – 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplynulo, že „Seznam položek restaurátorských prací a dodávek“, který podle vyjádření obviněného představuje soupis restaurátorských prací a dodávek z kamene, štuku a dřeva, které mají být realizovány v rámci veřejné zakázky na zhotovitele stavby (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí) obsahuje položky (1, 3, 5, 7, 21, 24, 31, 41, 43, 45, 47, 49, 51, 53, 55, 57, 59, 61, 63, 65 a 67), které dle názoru NPÚ odpovídají restaurátorským specializacím 2a) a 2b) z třídníku podle přílohy č. 1 zákona o památkové péči – tj. polychromovaná nebo nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů. Úřad provedl součet předpokládaných hodnot restaurátorských prací odpovídajících číslům položek označených NPÚ a dospěl k závěru, že finanční rozsah těchto restaurátorských prací (označených NPÚ) představuje podle oceněného seznamu restaurátorských prací předloženého obviněným částku 5 658 660 Kč bez DPH.

79.         Podle stanoviska VPÚ DECO PRAHA a.s. ze dne 6. 9. 2021 (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí) stavba Průmyslového paláce zahrnuje restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku a/nebo dřeva a předpokládaná hodnota prací a dodávek polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, štuku a/nebo dřeva činí dle popisu restaurátorských karet naceněných ve výkazu výměr 29 002 500 Kč bez DPH.

80.         Ze stanovisek OPP ze dne 29. 11. 2021 a ze dne 20. 12. 2021 (viz body 62. a 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplynulo, že seznam restaurátorských prací předložený obviněným (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí) obsahuje položky (1-4, 5-8, 21, 24, 39, 41, 43, 47, 49, 51, 53, 55, 57, 59, 61, 63, 65 a 67), které dle názoru OPP patří mezi polychromovaná a nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, štuku a/nebo dřeva. Úřad provedl součet předpokládaných hodnot restaurátorských prací odpovídajících číslům položek označených OPP a dospěl k závěru, že finanční rozsah těchto restaurátorských prací (označených OPP) představuje podle oceněného seznamu restaurátorských prací předloženého obviněným částku 6 650 070 Kč bez DPH.

81.         Na základě výše uvedených zjištěných skutečností Úřad dospěl k následujícím závěrům. Z obsahu stanovisek všech výše uvedených subjektů (tj. ze stanovisek doložených obviněným i ze stanovisek, které získal Úřad v průběhu správního řízení v rámci přezkumné činnosti), plyne, že veřejná zakázka zahrnuje restaurátorské práce týkající se polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva.

82.         Úřad na tomto místě poznamenává, že podle § 14a zákona o památkové péči může restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, provádět fyzická osoba, která je plně svéprávná a bezúhonná, na základě povolení, které uděluje Ministerstvo kultury fyzické osobě po předchozím prokázání jejích odborných předpokladů. Povolení k restaurování je udělováno na základě písemné žádosti, která musí obsahovat vymezení požadované restaurátorské specializace podle přílohy č. 1 „TŘÍDNÍK SPECIALIZACÍ RESTAURÁTORSKÝCH PRACÍ“ k tomuto zákonu, přičemž dle uvedené přílohy zákona o památkové péči jsou sochařská díla zařazena do kategorie 2a - Polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů nebo 2b - Nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů. Příslušné třídy specializací restaurátorských prací na sochařských uměleckých dílech rozlišují skutečnost, zda se jedná o polychromovaná nebo nepolychromovaná sochařská umělecká díla. Z popisu příslušných tříd specializací (2a a 2b) je rovněž zřejmé, že jsou k uvedeným třídám specializací přiřazena příslušná sochařská umělecká díla z různých materiálů (mj. kámen, štuk a dřevo).

83.         Požadavek obviněného na prokázání praxe daného specialisty (Hlavního restaurátora) v obdobné pozici na 2 zakázkách, z nichž každá měla zahrnovat provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva tak Úřad shledává jako odůvodněný předmětem veřejné zakázky, neboť osoba, která bude zastávat roli hlavního restaurátora v zakázce, v níž budou prováděny restaurátorské práce výše uvedeného typu, by nepochybně měla být v dané oblasti zkušená, a to zejména v případě, kdy se jedná o rekonstrukci vysoce významné kulturní památky České republiky, tj. v případě, kdy je nezbytné klást velký důraz na minimalizaci rizika nevratného poškození kulturního dědictví.

84.         Úřad konstatuje, že v případě, kdy obviněný v rámci požadavkuna prokázání technické kvalifikace v bodu 5.4. zadávací dokumentace požaduje doložení zkušenosti „Hlavního restaurátora“ s realizací nejméně 2 zakázek, z nichž každá měla zahrnovat provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, potom po porovnání stanovených kritérií referenčních zakázek a předmětu plnění veřejné zakázky – věcná povaha požadovaných referenčních zakázek odpovídá obsahu předmětu plnění (restaurování obdobného díla).

85.         Co se týče požadované minimální úrovně kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona v bodu 5.4. zadávací dokumentace na uvedenou veřejnou zakázku ve vztahu ke členovi realizačního týmu – Hlavní restaurátor, tj. minimálního finančního objemu jednotlivých referenčních zakázek realizovaných výše uvedenou osobou, Úřad uvádí následující.

86.         Podle stanoviska obviněného a projektanta VPÚ DECO zahrnuje rekonstrukce Průmyslového paláce v rámci realizace veřejné zakázky na zhotovitele stavby restaurátorské práce polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva v hodnotě 29 002 500 Kč bez DPH. Z obsahu odborného stanoviska NPÚ ze dne 14. 10. 2021 (viz body 55. a 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí) však vyplývá, že při rekonstrukci Průmyslového paláce budou prováděny restaurátorské práce výše uvedeného typu v hodnotě 5 658 660 Kč bez DPH. K uvedenému závěru NPÚ se obviněný vyjádřil v tom smyslu, že plně respektuje odbornost NPÚ, avšak dále podotkl, že NPÚ vycházel pouze z dílčí znalosti projektové dokumentace rekonstrukce Průmyslového paláce. Dále obviněný upozornil, že vyjádřením NPÚ nelze nahrazovat závěry a stanoviska OPP, která jsou pro obviněného závazná. Úřad k uvedenému upozornění obviněného ohledně závaznosti stanoviska OPP uvádí, že uvedenou skutečnost při posouzení daného případu zohlednil, nicméně stanovisko NPÚ Úřad nepovažuje za nedostatečné z hlediska odbornosti či z důvodu nedostatečnosti podkladů pro posouzení věci, neboť NPÚ měl k dispozici pro posouzení dané věci podrobné podklady (tj. tabulky jednotlivých prvků obsahující fotografii příslušného prvku určeného k rekonstrukci, název, číslo, popis, umístění, materiál, povrchovou úpravu, bližší detaily týkající se stavu příslušného prvku a návrh způsobu rekonstrukce) týkající se jednotlivých položek restaurátorských prací, které obviněný prezentuje jako restaurátorské práce polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva. Rovněž s ohledem na skutečnost, že podle vyjádření NPÚ ze dne 11. 8. 2021 „pracovníci NPÚ se vyjadřovali dle požadavku odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy (…) k projektu rekonstrukce a návrhům na restaurování na budově Průmyslového paláce a tyto práce byly na základě průzkumů a soupisu prvků při přípravě projektu s nimi konzultovány po stránce rozsahu a po stránce plánovaného provádění.“, nelze s názorem obviněného ohledně nedostatečnosti podkladů k posouzení věci souhlasit, neboť je zjevné, že se NPÚ danou problematikou nezabýval poprvé. Nadto Úřad upozorňuje, že NPÚ je podle § 25 odst. 2 zákona o památkové péči odbornou organizací státní památkové péče s celostátní působností, řízenou ministerstvem, který je dále oprávněn zpracovávat pro správní úřady na jejich vyžádání v oboru státní památkové péče odborné posudky. Úřad tak považuje i informace získané od NPÚ za relevantní a vedoucí ke zjištění stavu věci.

87.         S ohledem na výše uvedenou reakci obviněného (ohledně závaznosti závěrů a stanovisek OPP) Úřad požádal o odborné stanovisko OPP, jakožto orgán státní památkové péče na území hlavního města Prahy věcně a místně příslušný podle zákona o památkové péči (viz body 61. a 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z obsahu odborného stanoviska OPP ze dne 20. 12. 2021 (viz body 64. a 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že z obviněným předloženého seznamu restaurátorských prací označených obviněným jako restaurátorské práce polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva v hodnotě 29 002 500 Kč bez DPH označil OPP jako restaurátorské práce výše uvedeného typu pouze v hodnotě 6 650 070 Kč bez DPH. K uvedenému závěru obviněný uvedl, že rozsah restaurátorských prací polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva v hodnotě 29 002 500 Kč bez DPH doložil a prokázal. Úřad pro úplnost poznamenává, že z rozhodnutí OPP ze dne 28. 5. 2019, na které obviněný odkazuje, ani z obsahu vyjádření Ing. arch. Vladimíra Thieleho ze dne 3. 6. 2021 nebo z obsahu stanoviska ak. mal. Tomáše Rafla ze dne 4. 11. 2021 nelze dovodit přesný rozsah restaurátorských prací výše uvedeného typu, které budou při rekonstrukci Průmyslového paláce prováděny, neboť z jejich obsahu lze s jistotou dovodit nanejvýš skutečnost, že některé položky odpovídají charakteru restaurátorských prací polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva. Z uvedených důvodů Úřad nepovažuje tvrzení obviněného (potažmo projektanta stavby) ohledně rozsahu restaurátorských prací výše uvedeného typu realizovaných v rámci veřejné zakázky, za věrohodně podložené. S ohledem na skutečnost, že i sám obviněný a rovněž ak. mal. Tomáš Rafl ve svých vyjádřeních uvedli, že názor OPP je pro obviněného závazný, Úřad při posouzení věci pracoval s obsahem odborného stanoviska OPP jako se zásadním podkladem pro učinění závěru v dané věci. Úřad současně vychází ze skutečnosti, že OPP je příslušným prvoinstančním výkonným orgánem na úseku státní památkové péče na území hlavního města Prahy, který mj. vydává závazná stanoviska a rozhodnutí k úpravám kulturních památek nebo nemovitostí v památkově chráněných územích (§ 14 odst. 1, 2 zákona o památkové péči). Úřad tak považuje i informace získané od OPP za relevantní a vedoucí ke zjištění stavu věci. K názoru obviněného vyjádřenému v rozkladu podanému proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-02887/2022/500 ze dne 25. 1. 2022 (vydanému v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0208/2021/VZ), podle něhož OPP ve svém sdělení definoval pouze rozsah polychromovaných děl, nikoliv děl nepolychromovaných, Úřad uvádí, že při posouzení daného případu vycházel jednak z hodnoty sochařských uměleckých děl stanovené na základě stanoviska OPP, a rovněž zohlednil hodnotu těchto děl stanovenou na základě stanoviska NPÚ. Stanovisko NPÚ výslovně rozlišuje kategorie polychromovaných sochařských uměleckých děl, nepolychromovaných sochařských uměleckých děl a od nich odlišuje polychromovaná a nepolychromovaná uměleckořemeslná díla a uměleckořemeslná nefigurální malířská díla. Z porovnání položek, které OPP či NPÚ považují za sochařská umělecká díla, je navíc zjevné, že širší okruh těchto děl (byť o jednotky kusů) stanovuje OPP a vyjádření této instituce tak jde spíše ve prospěch obviněného, ač proti němu obviněný brojí.

88.         K názoru obviněného, že Úřad staví své závěry na technicky nereálném předpokladu, že provádění restaurátorských prací sochařských prvků na fasádě jednoho objektu může provádět nekoordinovaně neomezený počet různých restaurátorů, Úřad uvádí, že při posouzení přiměřenosti požadavku na minimální úroveň kvalifikace člena realizačního týmu – Hlavního restaurátora provedl porovnání požadované minimální hodnoty dodavatelem prováděných restaurátorských prací v rámci jedné referenční zakázky s hodnotou plánovaného finančního objemu restaurátorských prací na polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých dílech z kamene a štuku, a/nebo dřeva v rámci plnění veřejné zakázky. S ohledem na uvedené proto nelze souhlasit s názorem obviněného, že by Úřad při posouzení věci zohledňoval skutečnost, jaký počet restaurátorů bude požadované dílo vykonávat. Podle názoru Úřadu by však ani případná úvaha ohledně počtu restaurátorů nemohla mít vliv na porovnání výše uvedených hodnot, neboť pro posouzení věci není tato skutečnost relevantní. Úřad upozorňuje, že ve svých závěrech žádným způsobem nezpochybnil skutečnost, že by hlavní restaurátor měl „zastřešit“ restaurování celého díla. V této souvislosti Úřad odkazuje na bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí, v němž mj. uvádí, že „osoba, která bude zastávat roli hlavního restaurátora v zakázce, v níž budou prováděny restaurátorské práce výše uvedeného typu, by nepochybně měla být v dané oblasti zkušená, a to zejména v případě, kdy se jedná o rekonstrukci vysoce významné kulturní památky České republiky, tj. v případě, kdy je nezbytné klást velký důraz na minimalizaci rizika nevratného poškození kulturního dědictví.“. Úřad současně podotýká, že při posouzení přiměřenosti minimální úrovně výše uvedeného kvalifikačního požadavku na člena realizačního týmu – Hlavního restaurátora neposuzoval rozsah odpovědnosti za bezproblémovost provedení díla, nýbrž se zabýval tím, zda požadovaný rozsah referenčních prací je přiměřený plánované realizaci v rámci prověřované veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu proto Úřad považuje argumentaci obviněného ohledně nutnosti koordinace restaurátorských prací jedním restaurátorem za bezpředmětnou.

89.         Co se týče stanoviska obviněného, podle něhož je ve výkazu výměr restaurování sochařských uměleckých děl rozčleněno na jednotlivé dílčí položky z důvodu přesnějšího nacenění, avšak stále se jedná o jedno komplexní sochařské umělecké dílo, Úřad souhlasí s tím, že jednotlivé činnosti (naceněné ve výkazu výměr) tvoří v součtu v rámci realizace veřejné zakázky určitý celek, potažmo množinu činností, které jsou označeny jako restaurátorské práce. V návaznosti na obsah odborného stanoviska OPP ze dne 20. 12. 2021 (podle něhož z obviněným předloženého seznamu restaurátorských prací, označených obviněným jako restaurátorské práce polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, budou realizovány restaurátorské práce výše uvedeného typu pouze v hodnotě 6 650 070 Kč bez DPH) má však Úřad postaveno najisto, že pouze část restaurátorských prací z uvedeného seznamu (a tedy i z výkazu výměr) se bude týkat polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva. Ačkoliv obviněný namítá, že jednotlivé položky výkazu výměr nelze selektovat a samostatně hodnotit, zda jsou či nejsou polychromovanými sochařskými uměleckými díly, Úřad uvedenou argumentaci odmítá s tím, že příslušnou „selekci“ zavedl sám obviněný již při stanovení prověřované kvalifikační podmínky, když požadoval doložení zkušenosti s restaurováním zcela specifických děl. V této souvislosti Úřad upozorňuje, že pro posouzení věci nebylo nutné rozlišit, zda jednotlivé položky výkazu výměr „jsou či nejsou polychromovanými sochařskými uměleckými díly“, nýbrž zda se jedná o polychromovaná a nepolychromovaná sochařská umělecká díla (v souhrnu). Jak uvedl předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 12. 4. 2022: „Zadavatel v předmětné kvalifikační podmínce vyžadoval reference definované naprosto specifickými uměleckými díly. Pokud tedy Úřad zaměřil své zkoumání na otázku, v jakém finančním objemu se tato specifická umělecká díla v předmětu veřejné zakázky vyskytují, postupoval zcela správně. Není relevantní, že zadavatel ex post svůj kvalifikační požadavek vztahuje k celému objemu uměleckých a uměleckořemeslných děl, které se v Průmyslovém paláci nacházejí. Kvalifikační podmínka byla jednoznačně směřována na určitou výseč, na sochařská umělecká díla, a vůči těm má smysl její přiměřenost posuzovat. (…) V této části tedy napadené rozhodnutí považuji za přezkoumatelné, založené na správných skutkových zjištěních (…).“. S ohledem na uvedené proto Úřad neshledal předmětnou argumentaci zadavatele jako důvodnou.

90.         Co se týče odkazu obviněného na jím doložené odborné posouzení (zpracované PhDr. Josefem Holečkem), Úřad uvádí následující. Obviněný z obsahu uvedeného odborného posouzení dovozuje, že nelze izolovaně zkoumat jednotlivé položky výkazů výměr a tyto podřazovat dle konkrétní činnosti pod třídník restaurátorských prací, a následně z toho dovozovat rozsah polychromovaných sochařských uměleckých děl na Průmyslovém paláci, neboť podle jeho názoru z odborného posouzení vyplývá, že se jedná se o komplexní a vzájemně provázaná plnění, jejichž selekce na sochařská díla polychromovaná a nepolychromovaná není odborně odůvodněna. Úřad souhlasí s tím, že z obsahu odborného posouzení plyne, že „nelze s jistotou zcela exaktně stanovit, jaké prvky a jak byly polychromovány“. Ve vztahu k uvedenému Úřad opakuje, že pro posouzení věci není nutné rozlišit, zda jednotlivé položky výkazu výměr „jsou či nejsou polychromovanými sochařskými uměleckými díly“, nýbrž stanovení součtu hodnot polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl. Pokud tedy v některém případě nelze stanovit, zda sochařské umělecké dílo bylo či nebylo polychromováno, nemůže to mít na vyčíslení celkové hodnoty polychromovaných + nepolychromovaných sochařských uměleckých děl vliv, neboť pro posouzení věci je rozhodný celkový součet polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl.

91.         Úřad rovněž souhlasí se závěrem uvedeným v předmětném odborném posouzení, podle něhož nelze z pohledu památkové péče považovat za chybu, když je i na uměleckořemeslná díla najata osoba s povolením restaurovat umělecká díla sochařská (tj. osobu s vyšší odborností). Z pohledu zákona (z hlediska nutnosti dodržení zásady přiměřenosti a umožnění co nejširší soutěže) však Úřad shledává požadavek na minimální úroveň objemu referencí, který přesahuje objem sochařských uměleckých děl, jež budou v rámci plnění veřejné zakázky restaurována, za neodůvodněný. Úřad v této souvislosti upozorňuje, že z žádné části odborného posouzení neplyne konkrétní argumentace, na základě níž by bylo nutno konstatovat, že závěry uvedené v odborném posouzení OPP ze dne 20. 12. 2021 neodpovídají skutečnosti. Odborné posouzení předložené obviněným pouze relativizuje rozsah sochařských uměleckých děl v tom smyslu, že se některé prvky ze štuku (bez konkretizace) na objektu Průmyslového paláce mohou jevit jako neumělecké, pouze řemeslné nebo „nesochařské“. S ohledem na tento zcela obecný a nekonkrétní závěr uvedený v odborném stanovisku Úřad neshledal předmětné prohlášení jako přezkoumatelný důkaz.

92.         V návaznosti na výše uvedená zjištění Úřad konstatuje, že finanční objem jednotlivých referencí je nastaven nad úrovní finančního objemu veřejné zakázky (konkrétně nad úrovní plánovaného finančního objemu restaurátorských prací na polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých dílech z kamene a štuku, a/nebo dřeva v rámci plnění veřejné zakázky). Požadovaná minimální hodnota dodavatelem prováděných restaurátorských prací v rámci jedné referenční zakázky (10 mil. Kč bez DPH) je totiž vyšší, než předpokládaná hodnota plánovaných restaurátorských prací uvedeného typu v rámci veřejné zakázky. V daném případě tak došlo při tvorbě předmětné zadávací podmínky k porušení zásady přiměřenosti, neboť pokud obviněný požaduje za účelem prokázání kvalifikace doložit zkušenost s realizací obdobných zakázek většího rozsahu než plánuje realizovat v rámci plnění veřejné zakázky, jedná se o kvalifikační požadavek neúměrný (tedy nepřiměřený) ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky (předpokládanému rozsahu restaurátorských prací příslušného typu). V takovém případě mohla daná zadávací podmínka omezit hospodářskou soutěž a konkurenční prostředí mezi dodavateli, a to již od samotného počátku zadávacího řízení, protože v důsledku nezákonného postupu obviněného mohlo dojít k odrazení potenciálních dodavatelů od účasti v zadávacím řízení (tj. dodavatelů, kteří mají zkušenost s obdobným plněním, ale pouze v rozsahu, který odpovídá předmětu plnění a nikoliv v rozsahu 10 mil. Kč bez DPH za každou referenční zakázku).

93.         Úřad na základě výše uvedených skutečností shrnuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že stanovil minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona v bodu 5.4. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ve vztahu ke členovi realizačního týmu – Hlavní restaurátor – tak, že požadoval odbornou praxi „spočívající v účasti v obdobné pozici (hlavní restaurátor) na nejméně 2 zakázkách, z nichž každá zahrnovala provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, v rozsahu odpovídajícímu finančnímu plnění v částce nejméně 10 mil. Kč bez DPH“, ačkoliv rozsah výše uvedených restaurátorských prací při realizaci veřejné zakázky nedosahuje částky 10 mil. Kč bez DPH, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a zadal veřejnou zakázku, když dne 10. 11. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky.

94.         Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

95.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (viz výrok I. tohoto rozhodnutí).

96.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba přestupku 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

97.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

98.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona.

99.         Ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona došlo dne 10. 11. 2021, kdy obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu dne 21. 6. 2022. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro řízení tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

100.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

101.     Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí dle přílohy č. 1 smlouvy částku 2 179 830 727 Kč bez DPH, tj. částku 2 637 595 179,67 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tak činí částku 263 759 517,967 Kč.

102.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

103.     Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

104.     Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na http://www.nssoud.cz).

105.     Úřad v rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku obviněného konstatuje, že obviněný spáchal přestupek tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že stanovil minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona v bodu 5.4. zadávací dokumentace na uvedenou veřejnou zakázku ve vztahu ke členovi realizačního týmu – Hlavní restaurátor – tak, že požadoval odbornou praxi „spočívající v účasti v obdobné pozici (hlavní restaurátor) na nejméně 2 zakázkách, z nichž každá zahrnovala provedení restaurování polychromovaných a nepolychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene a štuku, a/nebo dřeva, v rozsahu odpovídajícímu finančnímu plnění v částce nejméně 10 mil. Kč bez DPH“, ačkoliv rozsah výše uvedených restaurátorských prací při realizaci jmenované veřejné zakázky nedosahuje částky 10 mil. Kč bez DPH, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky a vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a zadal veřejnou zakázku.

106.     Výše popsané jednání obviněného (tedy přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí; pozn. Úřadu) mohlo mít za následek omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, a to již od samotného počátku zadávacího řízení, protože v důsledku nezákonného postupu obviněného mohlo dojít k odrazení potenciálních dodavatelů od účasti v zadávacím řízení, neboť zadávací podmínky (požadavky obviněného) byly v příslušné části nepřiměřené ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Přestupek je proto nutné hodnotit jako závažný.

107.     Jako významnou polehčující okolnost v daném případě Úřad shledal tu skutečnost, že následkem jednání obviněného nedošlo k úplnému vyloučení hospodářské soutěže, neboť i přes výše popsané pochybení obviněný obdržel podle „Protokolu o otevírání žádostí o účast“ ze dne 12. 8. 2020 5 žádostí o účast, přičemž z výsledků posouzení splnění podmínek účasti vyplývá, že téměř všichni účastníci zadávacího řízení (čtyři z pěti) požadavky na kvalifikaci prokázali; tudíž lze konstatovat, že určitá míra hospodářské soutěže byla zachována.

108.     Úřad v šetřeném případě neshledal žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

109.     Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

110.     Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

111.     Po provedeném šetření Úřad konstatuje, že přestupek obviněného uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s přestupky, o nichž bylo rozhodnuto ve výrocích I., II. a III. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, které byly spáchány ve dnech 28. 4. 2021, 4. 5. 2021 a 20. 5. 2021 a za které byla obviněnému Úřadem uložena pokuta ve výši 110 000 Kč a dále s přestupkem, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. příkazu sp. zn. ÚOHS-S0224/2022/VZ, který byl spáchán dne 15. 7. 2021 a za který byla obviněnému rozhodnutím č. j. ÚOHS-32057/2022/510 ze dne 14. 9. 2022 uložena pokuta ve výši 200 000 Kč.

112.     Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022[1] vyplývá, že obviněný předpokládá v roce 2022 celkové příjmy ve výši 82 938 825 600 Kč. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

113.     Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Při stanovení pokuty musí být naplněny obě její funkce a nelze tak od jejího uložení zcela upustit.

114.     Úřad zdůrazňuje, že i když v případě ukládané pokuty jde vyjádřeno v absolutní částce o relativně vysokou částku, s ohledem na zjištění uvedená v bodě 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad ukládá výši pokuty při dolní hranici zákonné sazby a akcentuje tak v daném případě především preventivní funkci právní odpovědnosti. Současně Úřad podotýká, že pokud má sankce plnit své předpokládané funkce, je třeba, aby byla uložena ve výši, která bude obviněným pociťována jako újma (srov. bod 33 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2019, č. j. 62 Af 66/2017-115) a která současně bude působit preventivně i na ostatní subjekty v podobném postavení. Pokuta, tak jak byla v tomto případě uložena, nemůže být snížena, neboť by své funkce ztratila. Úřad má za to, že pokutu uložil ve výši, která nepředstavuje výrazný zásah do ekonomických poměrů zadavatele, jenž hospodaří v roce ukládání pokuty s částkou mnohonásobně vyšší. Z uvedeného důvodu Úřad nevyhověl návrhu obviněného, aby bylo od uložení správního trestu upuštěno, případně, aby Úřad udělil pokutu v částce nižší.

115.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

116.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

117.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

118.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

119.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

120.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

121.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

122.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000257.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

Mgr. Tomáš Rydvan, advokát, act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy