číslo jednací: 44288/2022/162
spisová značka: R0164/2022/VZ

Instance II.
Věc Log management
Účastníci
  1. statutární město Brno
  2. Ing. Radek Loub
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
Rok 2022
Datum nabytí právní moci 26. 1. 2023
Dokumenty file icon 2022_R0164.pdf 343 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0164/2022/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-44288/2022/162                                                                                

 

 

Brno 25. 1. 2023

                            

 

V řízení o rozkladu ze dne 16. 11. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 29. 11 2022 znalcem – 

  • Ing. Radkem Loubem, IČO 65290844, Brigádnická 246/41, 621 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0095/2022/VZ, č. j. ÚOHS-40160/2022/500 ze dne 11. 11. 2022, kterým Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přiznal v souladu s § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých ústavech a znaleckých kancelářích, ve znění pozdějších předpisů znalečné ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů

  • zadavatele – statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Log management“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-027217, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 150-368158, ve znění pozdějších oprav,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0095/2022/VZ, č. j. ÚOHS-40160/2022/500 ze dne 11. 11. 2022

r u š í m

a věc

v r a c í m

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nařídil ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0095/2022/VZ znalecké dokazování usnesením č. j. ÚOHS-21933/2022/510 ze dne 29. 6. 2022 (dále jen „usnesení“) ke zjištění odpovědí na položené dotazy mající vztah k veřejné zakázce „Log management“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-027217, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 150-368158, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“), a týkající se toho, zda software nabízený vybraným dodavatelem – AXENTA a.s., IČO 28349822, se sídlem Mlýnská 326/13, Trnitá, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 3. 3. 2022 JUDr. Jindřichem Jaškem, advokátem, ev. č. ČAK 18759, IČO 75570823, se sídlem Koliště 259/55, 602 00 Brno, splňuje technické požadavky zadavatele na nástroj pro Log Management.

2.             Usnesením Úřad ustanovil znalce v dané právní věci Ing. Radka Louba, IČO 65290844, se sídlem Brigádnická 246/41, 621 00 Brno (dále jen „znalec“), přičemž Úřad znalci uložil podání znaleckého posudku Úřadu do 31. 8. 2022.

3.             Následně znalec požádal o prodloužení lhůty na vypracování znaleckého posudku. Úřad této žádosti vyhověl. Podrobněji bod 2 odůvodnění napadeného rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0095/2022/VZ, č. j. ÚOHS-40160/2022/500 ze dne 11. 11. 2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

4.             Dne 8. 9. 2022 doručil znalec Úřadu znalecký posudek č. 74/8/2022 (dále jen „znalecký posudek ze dne 7. 9. 2022“).

5.             Úřad žádostí ze dne 29. 9. 2022 požádal znalce o doplnění znaleckého posudku, neboť ze znaleckého posudku nebylo patrné, kdo byl „nezávislým auditorem“, o němž se znalec zmiňuje v posudku, z jakého důvodu a jakým způsobem se na zpracování znaleckého posudku podílel a rovněž z důvodu, že znalecký posudek neobsahoval přezkoumatelné odůvodnění odpovědí znalce na položené dotazy.

6.             Dne 11. 10. 2022 znalec doručil Úřadu novou verzi znaleckého posudku č. 74/8/2022 (dále jen „znalecký posudek ze dne 11. 10. 2022“).

7.             Dále dne 12. 10. 2022 doručil znalec Úřadu „Vyúčtování znaleckých prací ve výše uvedené věci, znalecký posudek č.: ZP - 74/8/2022“. Znalec v tomto dokumentu vyúčtoval znalečné (viz bod 6 napadeného rozhodnutí) ve výši 43 292 Kč, přičemž uvedl, že nepřibíral konzultanta, cestovní náhrady a náhradu za ztrátu času neuplatňuje a že není plátcem DPH.

II.             Napadené rozhodnutí

8.             Dne 11. 11. 2022 vydal Úřad napadené rozhodnutí, jehož výrokem I přiznal znalci za podaný znalecký posudek ze dne 11. 10. 2022, který byl Úřadem zadán usnesením v souladu s § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých ústavech a znaleckých kancelářích (dále jen „zákon o znalcích“), znalečné v celkové výši 10 084 Kč, které tvoří odměna ve výši 9 642 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 442 Kč.

9.             Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že znalečné bude znalci uhrazeno nejpozději do 15 dnů ode dne pravomocného přiznání znalečného podle výroku I napadeného rozhodnutí.

10.         K výroku I Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že předložené vyúčtování znalce splňuje zákonné náležitosti stanovené v § 17 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen „vyhláška“). Z předmětného vyúčtování je dle Úřadu zřejmé, jaké konkrétní úkony byly znalcem provedeny, resp. za jaké konkrétní znalecké činnosti a v jaké konkrétní výši náleží znalci odměna ve výši 43 292 Kč, a dále za jaké provedené úkony a v jaké konkrétní výši náleží znalci náhrada hotových výdajů ve výši 442 Kč. Dále Úřad seznal, že vyúčtované výše sazeb odměny za jednu hodinu práce odpovídají náročnosti znaleckého úkonu i míře odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, a nepřekračuje maximální možnou výši sazby stanovenou v § 2 odst. 1 vyhlášky, a že náhrada hotových výdajů, které znalec vynaložil k provedení úkonu, odpovídá paušální náhradě stanovené v příloze č. 2 vyhlášky. S přihlédnutím k náročnosti znaleckého úkonu a rozsahu Úřadem poskytnutých podkladů pro zpracování znaleckého posudku Úřad shledal dobu pro zpracování znaleckého posudku, tj. rozsah vyúčtovaných hodin, jako přiměřený. Úřad však nesouhlasil s výší znalcem předloženého vyúčtování znalečného, neboť po seznámení se s obsahem znaleckého posudku ze dne 11. 10. 2022 naznal, že tento znalecký posudek neobsahuje přezkoumatelné odůvodnění. Dle Úřadu totiž z odpovědí znalce na jím položené dotazy není seznatelné, ze kterých zjištění v posudku vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah dospěl ke svým závěrům. Úřad následně v bodech 15 až 29 odůvodnění napadeného rozhodnutí popsal pasáže znaleckého posudku, ve kterých shledal nedostatky způsobující nepřezkoumatelnost tohoto posudku. Úřad má za to, že předmětný znalecký posudek měl úředním osobám (jakožto laikům v oboru kybernetiky a výpočetní techniky) srozumitelně vysvětlit důvody, pro které znalec považuje řešení nabízené vybraným dodavatelem za takové, které nevylučuje splnění požadavků zadavatele v šetřené veřejné zakázce. Znalec místo toho pouze doslovně ocitoval popis řešení nabízeného vybraným dodavatelem. Znalecký posudek tak dle Úřadu nesplňuje náležitosti ve smyslu § 28 písm. f) zákona o znalcích.

11.         Úřad tak znalci přiznal znalečné ve výši 10 084 Kč [(42 850 – 4 284)/4], tedy ve výši 9 642 Kč + náhrada hotových výdajů ve výši 442 Kč. Úřad je toho názoru, že snížení celkové výše odměny za podání posudku oproti vyúčtované částce (tj. 43 292 Kč) odpovídá minimální míře prodlení znalce se splněním povinnosti podat znalecký posudek řádně a včas a zohledňuje nesplnění náležitosti znaleckého posudku dle § 28 písm. f) zákona o znalcích vzhledem k absenci řádného odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku.

III.           Námitky rozkladu

12.         Dne 29. 11 2022 byl Úřadu doručen rozklad znalce ze dne 16. 11. 2022 proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo znalci doručeno dne 14. 11. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

13.         Znalec v rozkladu nesouhlasí s důvody, na základě kterých došlo ze strany Úřadu ke krácení znalečného a považuje napadené rozhodnutí za nesprávné a nezákonné.

14.         Znalec k bodu 11 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že Úřad shledal, že předložené vyúčtování splňuje zákonné náležitosti dle § 17 vyhlášky, neboť je z něho zřejmé, jaké konkrétní činnosti byly znalcem provedeny. Dle znalce Úřad tedy neshledal rozpory v rozsahu činnosti znalce, a to ani v sazbě odměny za jednu hodinu práce, kdy tato odpovídá náročnosti znaleckého úkonu i míře odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit.

15.         K bodu 13 odůvodnění napadeného rozhodnutí znalec sděluje, že znalecký posudek obsahuje řádné odpovědi i jejich zdůvodnění, která jsou přezkoumatelná metodami, které byly znalcem uskutečněny v rámci místního šetření. Konkrétně šlo o testování SW Logman.io a ukázky proveditelnosti, popř. demonstrované ukázkami, které potvrdily, že požadavky zadavatele lze splnit způsobem, který byl součástí nabídky vybraného dodavatele. Znalec tvrdí, že odpovědi znalce potvrdil i nezávislý auditor.

16.         Znalec k bodu 14 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že vyšel ze své rozhodovací praxe. Dále k bodu 15 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že odpovědi ve znaleckém posudku jsou náležitě odůvodněny a přezkoumatelné demonstrací, kterou před znalcem provedl dodavatel Logman.io. K bodu 18 napadeného rozhodnutí znalec tvrdí, že kopie obrazovek vizuálně doplňují a potvrzují výsledky odpovědí.

17.         Znalec se v rozkladu snaží s odkazem na bod 21 odůvodnění napadeného rozhodnutí dovysvětlit, co plyne z „bezpečnostní firemní kultury společností TeskaLabs i Axenta“. Následně k bodům 22, 23, 25 a 26 odůvodnění napadeného rozhodnutí sděluje, které ze zjištěných informací mají jaký vztah k těm kterým závěrům předloženého posudku a jak z nich plynou odpovědi na položené otázky. S odkazem na bod 29 napadeného rozhodnutí uvádí, že ověřování zjištěných informací porovnával se zjištěnými výsledky nezávislého odborného konzultanta. Dle znalce pak znalecký posudek ze dne 11. 10. 2022 splňuje náležitosti dle § 28 zákona o znalcích, a tedy obsahuje přezkoumatelné odůvodnění.

18.         Dále k bodům 31 až 36 odůvodnění napadeného rozhodnutí tvrdí, že duševní práci, která je obsažena ve znaleckém posudku, není možné jakýmkoliv způsobem normovat. Znalec nesouhlasí se snížením celkové výše odměny za podání posudku oproti výši vyúčtované.

19.         Dle znalce je metodika krácení znalečného provedená Úřadem nesrozumitelná a nezákonná. Znalec je toho názoru, že je v rozporu se zákonem o znalcích a s vyhláškou.

20.         Konečně znalec cituje § 8 vyhlášky, ze kterého vyvozuje závěr, že v jeho případě nebyl dán důvod pro krácení znalečného o více jak 50 % pro případný zvlášť závažný případ nekvalitního provedení znaleckého posudku. 

Závěr rozkladu

21.         V podaném rozkladu znalec navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a sám rozhodl ve věci a znalci přiznal znalečné v celé vyúčtované výši.

IV.          Řízení o rozkladu

22.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

23.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl předseda Úřadu k následujícímu závěru.

24.         Úřad napadeným rozhodnutím nerozhodl přezkoumatelným způsobem, neboť v odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí důvody, pro které Úřad krátil odměnu znalce o více než 50 % ve smyslu § 8 odst. 2 vyhlášky.

25.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou podrobně rozvedeny důvody, na základě kterých bylo třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému posouzení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu

Dotčená právní úprava

26.         Podle § 28 odst. 2 zákona o znalcích platí, že znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti:

a) titulní stranu,

b) zadání,

c) výčet podkladů,

d) nález,

e) posudek,

f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,

g) závěr,

h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku,

i) znaleckou doložku a

j) otisk znalecké pečeti.

27.         Podle § 34 zákona o znalcích platí, že byl-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, je znalec povinen vyúčtovat znalečné zároveň s podáním znaleckého posudku. Orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení znalce, rozhodne o znalečném bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. Znalečné se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o znalečném, nejpozději do 15 dnů.

28.         Znalečným se podle § 30 zákona o znalcích rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě.

29.         Podle § 17 odst. 1 vyhlášky musí být vyúčtování znalečného přehledné a přezkoumatelné. Znalec ve vyúčtování znalečného uvede alespoň

a) jednotlivé

1.      úkony, které znalec provedl při výkonu znalecké činnosti týkající se určitého znaleckého posudku,

2.      hotové výdaje,

3.      cesty a

4.      zpoždění,

b) způsob výpočtu a výši

1.      odměny za výkon znalecké činnosti,

2.      náhrady jednotlivých hotových výdajů, nebo

3.      náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za jednotlivé cesty a za jednotlivá zpoždění,

c) den vykonání znalecké činnosti nebo den, ve kterém došlo ke ztrátě času,

d) případně čísla stran s obrazovým obsahem,

e) částku odpovídající dani z přidané hodnoty, o kterou se zvyšuje odměna za výkon znalecké činnosti nebo náhrada za jednotlivé hotové výdaje a cesty a za jednotlivá zpoždění,

f) výši poskytnuté zálohy nebo uvede, že záloha nebyla poskytnuta,

g) zvlášť, bez částky odpovídající dani z přidané hodnoty, celkovou výši

1.      odměny,

2.      náhrady hotových výdajů a

3.      náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě,

h) celkovou výši částky odpovídající dani z přidané hodnoty zvlášť za všechny úkony a zvlášť za všechny náhrady,

i) celkovou výši částky odpovídající dani z přidané hodnoty,

j) celkovou výši znalečného,

k) v jaké výši započítává zálohu, pokud byla poskytnuta, a

l) celkovou výši částky k úhradě, popřípadě celkovou výši přeplatku na znalečném.

30.         Podle § 8 odst. 1 vyhlášky, pokud znalec neprovedl znalecký úkon v souladu s požadavky stanovenými v § 28 zákona o znalcích nebo ve stanovené lhůtě, lze odměnu krátit až o 50 %.

31.         Podle § 8 odst. 2 vyhlášky, pokud jde o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení znaleckého úkonu, lze odměnu krátit o více než 50 % nebo zcela odepřít.

Ke správnosti postupu Úřadu

32.         Úřad správně učinil závěr, že předložené vyúčtování splňuje zákonné náležitosti stanovené v § 17 vyhlášky, neboť je zejména zřejmé, jaké konkrétní úkony byly znalcem provedeny, resp. za jaké konkrétní znalecké činnosti a v jaké konkrétní výši účtuje znalec odměnu ve výši 43 292 Kč, a dále za jaké provedené úkony a v jaké konkrétní výši účtuje znalec náhradu hotových výdajů ve výši 442 Kč (jednotlivě viz bod 6 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dále se lze ztotožnit se závěrem Úřadu, že vyúčtované výše sazeb odměny za jednu hodinu práce odpovídají náročnosti znaleckého úkonu i míře odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, a nepřekračuje maximální možnou výši sazby stanovenou v § 2 odst. 1 vyhlášky, a že náhrada hotových výdajů, které znalec vynaložil k provedení úkonu, odpovídá paušální náhradě stanovené v příloze č. 2 vyhlášky. S přihlédnutím k náročnosti znaleckého úkonu a rozsahu Úřadem poskytnutých podkladů pro zpracování znaleckého posudku je doba pro zpracování znaleckého posudku, tj. rozsah vyúčtovaných hodin, přiměřená.

33.         Dále, stejně jako to učinil Úřad, je třeba přistoupit k přezkumu znaleckého posudku z hlediska srozumitelnosti odůvodnění závěrů a použití metody zkoumání.

34.         Úřad usnesením zadal znalci zodpovězení čtyř dotazů [pod písm. a), b), c) a d)] v podstatě totožného znění, ovšem ve vztahu k různým požadavkům zadavatele: „Sdělte, zda můžete jednoznačně vyloučit, že (…) požadavek (…) lze splnit způsobem popsaným v tomto bodě (či na základě obsahu poskytnuté části nabídky vybraného dodavatele resp. dostupných informací o produktu Logman.io z webových stránek výrobce). Svou odpověď zdůvodněte.“

35.         Znalec na tyto dotazy v části 2 znaleckého posudku ze dne 11. 10. 2022 odpověděl shodným textem: „Nemohu jednoznačně vyloučit, že výše uvedený požadavek zadavatele lze splnit způsobem popsaným v tomto bodě (či na základě obsahu poskytnuté části nabídky vybraného dodavatele resp. dostupných informací o produktu Logman.io z webových stránek výrobce ).“ a následně uvedl určité „zdůvodnění“ (u každé otázky jiné), které mělo odpověď na předmětnou otázku blíže vysvětlit.

36.         Úřad v napadeném rozhodnutí podrobil celý znalecký posudek ze dne 11. 10. 2022 přezkumu a shledal, že posudek nevyhovuje požadavku přezkoumatelnosti ve smyslu § 28 odst. 2 písm. f) zákona o znalcích, a to z důvodu, že znalec svým posudkem nedokázal zprostředkovat Úřadu své poznatky laickou a srozumitelnou formou tak, aby na základě nich mohly úřední osoby, které nemají příslušnou odbornost, rozhodnout projednávaný případ. Úřad podrobněji přezkoumal obsah odůvodnění znaleckého posudku ze dne 11. 10. 2022 v bodech 18 až 29 odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které možno v podrobnostech odkázat, a posudku vytknul zcela konkrétní nedostatky.

37.         Při pohledu na výtky, které Úřad vůči posudku vznesl, je třeba Úřadu dát za pravdu, že z odůvodnění odpovědí na Úřadem položené dotazy, ani ze zbytku posudku není srozumitelným a přezkoumatelným způsobem vysvětleno, na základě jakých zjištění a úvah znalec k závěrům učiněným ve svých odpovědích dospěl. Úkolem znalce přitom bylo posoudit, zda může vyloučit, že konkrétní požadavek zadavatele lze splnit řešením, které ve vztahu k tomuto požadavku navrhl vybraný dodavatel, či nikoli, a tento svůj závěr náležitě odůvodnit tak, aby tomu Úřad hlouběji porozuměl. Zdůvodnění odpovědí znalce ke všem dotazům obsahuje řadu odborných informací, aniž by bylo jasné, jaký mají pro odpověď na předloženou otázku význam. Uvádí rovněž informace, které jsou sice laicky srozumitelné (body 23 a 25 napadeného rozhodnutí), avšak není jasný jejich význam ve vztahu k poskytovaným odpovědím. Zdůvodnění jednotlivých odpovědí na položené otázky obsahuje obecné konstatování, že na základě provedeného šetření, testování i demo ukázky se potvrdilo, že požadavky zadavatele lze splnit popsaným způsobem, aniž by znalec zde či na jiném místě posudku uvedl, o jaká zjištění jde a jaký mají vztah k posudkovým závěrům. V neposlední řadě se posudek pouze v obecnosti odvolává na bezpečnostní firemní kulturu určitých subjektů či blíže nepopsané zkušenosti, aniž by byla tato tvrzení konkretizována a aniž by bylo zřejmé, jakým konkrétním způsobem se promítla do odpovědí na jednotlivé Úřadem položené otázky. Znalec nakonec ani v opraveném posudku nevyjasnil roli onoho nezávislého auditora, přičemž to byla spolupráce právě s tímto auditorem, kterou znalec původně označil za nutnou k podání znaleckého posudku, a z toho důvodu požadoval prodloužení lhůty pro jeho zpracování.

38.         Úřad dále správně konstatoval, že „účelem znaleckého posudku nebylo ověřit pravdivost informací uvedených vybraným dodavatelem v popisu jeho produktu, ale srozumitelným způsobem se vyjádřit k tomu, zda tento popis představuje relevantní způsob naplnění technických požadavků zadavatele na plnění šetřené veřejné zakázky (včetně odůvodnění). Smyslem znaleckého posudku tedy nebylo uvést prosté sdělení, že znalec informace uvedené vybraným dodavatelem v popisu jeho řešení ověřil či s nimi souhlasí, nýbrž vysvětlit, z jakého důvodu tento popis podle jeho názoru nevylučuje naplnění požadavků zadavatele v šetřené veřejné zakázce, tj. věcným (a srozumitelným) způsobem objasnit vztah mezi tímto popisem a možností naplnění požadavků zadavatele.“ (bod 16 napadeného rozhodnutí; tučné zvýraznění doplněno). S takovým závěrem se lze v plném rozsahu ztotožnit.

39.         V této souvislosti lze také odkázat na starší rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R403/2015/VZ-37535/2016/321/Oho ze dne 12. 9. 2016, kde stojí: „K hodnocení předmětného znaleckého posudku uvádím, že je třeba vždy hodnotit, zda znalec své závěry (jejichž správnost neposuzuji, neboť nemohu/neumím sám nahradit odborné závěry znalce svými laickými názory) odůvodnil tak, aby byly transparentní a srozumitelné jak správnímu orgánu, tak účastníkům řízení. Transparentnost znaleckého posudku, jinými slovy řečeno, jeho srozumitelnost a úplnost i pro laiky, je významným aspektem. Znalecký posudek by měl zprostředkovat odborné poznatky nikoli odborníkům z oboru, nýbrž správnímu orgánu a též procesním stranám.“

40.         Pro potřeby správního řízení jsou použitelné závěry judikatury týkající se náležitostí znaleckých posudků v soudním řízení. Lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 ze dne 21. 10. 2010: „Znalecký posudek (§ 125, § 127 o. s. ř.) soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru (k tomu srov. rozhodnutí č. 47 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1955).“ (tučné zvýraznění doplněno).

41.         Jelikož znalecké posudky slouží jako jeden z významných důkazních prostředků v řízení před správnými orgány (a také soudy), je povinností znalců, aby vypracovávali znalecké posudky způsobem srozumitelným pro úřední osoby, jakožto laiky v daném oboru. Úřední osoby nejsou oprávněny závěry znalce pouze převzít, nýbrž musí posoudit, zda jsou závěry posudku náležitě odůvodněny. Z logicky věci pak správní orgán může znalecký posudek odpovědně hodnotit jen tehdy, pokud se znalec ve svém posudku neomezí na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku má správní orgán možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Adresát posudku by měl na jeho základě porozumět, proč je odpověď na položenou odbornou otázku právě taková, jaká je, a jak k této odpovědi znalec dospěl.

42.         Lze podotknout, že znalecký posudek nemůže od svého adresáta (např. úřední osoby) vyžadovat takovou míru předporozumění odborné látce, jakou by znalec mohl očekávat např. při soupisu odborného pojednání určeného ostatním odborníkům v dané oblasti. Znalec má při zpracování znaleckého posudku postupovat takovým způsobem, aby adresátům posudku odborné otázky nejen zodpověděl, ale aby jim také vysvětlil jejich kontext a vyjasnil, jak k odpovědím dospěl. O tom totiž adresáti znaleckého posudku právě pro svoji nedostatečnou odbornost nemohou mít povědomí.

43.         Zvlášť problematickým se s ohledem na účel znaleckého posudku jeví, pokud znalec pouze poukazuje na výsledky určitých šetření, zkoušek, ukázek či demonstrací, aniž by poskytl jejich podrobný popis, komentář k závěrům, které z takových postupů vyplynuly, a vysvětlení, jaký význam tyto závěry mají pro zodpovězení položených otázek. Pokud znalec postupuje takovým způsobem, je použitelnost jeho posudku značně omezená, neboť adresát posudku (úřední osoba) zkrátka závěrům znalce porozumět nemůže, neboť u šetření nebyl a navíc nemá ani příslušnou odbornost, aby si případně mohl jeho průběh alespoň rámcově představit na základě kontextu věci. Pokud tedy znalec v rozkladu namítá, že jeho závěry jsou přezkoumatelné právě metodami, zkouškami či postupy, které znalec použil při šetření, resp. obecně při zpracování posudku (námitky proti bodům 13, 15, 26, 30 napadeného rozhodnutí), míjí se takové námitky rozkladu s podstatou věci. Závěry znaleckého posudku musí být ověřitelné (přezkoumatelné) již na základě informací v posudku uvedených. V posudku musí být uvedeny všechny informace, na základě kterých vznikly znalcovy závěry a na základě kterých sestavil odpovědi na položené otázky. Adresát posudku musí být schopen už na základě posudku samotného konfrontovat jeho závěry se vstupními informacemi, které znalec vzal do úvahy. Jen z takového posudku je možno vycházet. Není přípustné, aby znalec odkazoval úřední osoby na opětovné provedení všech úkonů, které sám znalec musel provést, aby se svých výsledků dobral, a na uplatnění metod, které sám použil.

44.         Obdobně pak nemá smysl poukazovat na blíže nespecifikované politiky či zkušenosti firem (námitky proti bodům 14 a 21 napadeného rozhodnutí), pokud zároveň s tím znalec konkrétně a detailně nepopíše, o jaké zkušenosti jde a co je obsahem jednotlivých politik, a srozumitelně nevysvětlí, jaký konkrétní vliv měly tyto informace na úvahy, kterými se řídil při zodpovídání položených otázek. Adresát posudku nemůže domýšlet, co je obsahem té které konkrétní politiky určité firmy či jakou konkrétní pozitivní zkušenost který subjekt má.

45.         Vzhledem k uvedenému lze souhlasit se závěrem Úřadu, že znalec neprovedl znalecký úkon v souladu s požadavky stanovenými v § 28 zákona o znalcích, neboť dané odůvodnění znaleckého posudku trpí vadou nepřezkoumatelnosti ve smyslu § 28 písm. f) zákona o znalcích. 

K přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí

46.         Přezkoumatelností správních rozhodnutí se opakovaně zabývala judikatura soudů. Např. Krajský soud v Brně v rozsudku 29 Af 62/2019 ze dne 30. 3. 2022 uvedl: „K tomu, aby rozhodnutí správního orgánu bylo považováno za přezkoumatelné, je mimo jiné nezbytné, aby z odůvodnění správního rozhodnutí jednoznačně vyplývalo, že se správní orgán posuzovanou věcí zabýval, neopomenul žádné účastníkovy námitky a přihlédl i k námitkám strany druhé. Stejně tak z odůvodnění musí plynout vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, přičemž takto formulované právní závěry musí být srozumitelné, vnitřně bezrozporné a nacházející oporu právě ve skutkových zjištěních a provedených důkazech. V opačném případě by se jednalo skutečně o rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť by nedávalo dostatečné záruky vylučující libovůli v rozhodovací činnosti správního orgánu.“ (tučné zvýraznění doplněno). O takový případ se jedná v nyní posuzovaném případě, neboť v odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad neuvedl důvod, pro který považuje znalecký posudek ze dne 11. 10. 2022 za zvlášť závažný případ nekvalitního provedení znaleckého úkonu, který by opodstatnil snížení znalečného o více než 50 %, jak předpokládá § 8 odst. 2 vyhlášky.

47.         Předseda Úřadu tímto nepředjímá, ale ani nezpochybňuje, že se o takový zvlášť závažný případ jedná, nicméně obdobně, jako jsou přísné požadavky kladené na znalecký posudek, jsou přísné i požadavky kladené na odůvodnění správního rozhodnutí. Rozsah Úřadem provedeného posouzení musí nalézt odraz v písemném odůvodnění rozhodnutí (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 212/2006 – 74 ze dne 19. 2. 2008). To znamená, že ze samotného textu odůvodnění napadeného rozhodnutí musí být patrny důvody, pro které Úřad snížil odměnu znalci o více než 50 %.

48.         Podle komentářové literatury[1] půjde o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení tehdy, „když znalecký úkon trpí tak zásadními vadami, že je bez obtíží rozpozná i osoba nedisponující zvláštními odbornými znalostmi (není je třeba prokazovat revizním znaleckým posudkem), a současně tyto vady činí znalecký úkon neupotřebitelným pro účely vedeného řízení zcela nebo z větší části. Odepření odměny je namístě v případě mizivé či nulové použitelnosti znaleckého posudku, což odpovídá zjevné nepřezkoumatelnosti, jež nebyla odstraněna ani dalšími úkony (vysvětlení, doplnění), anebo nepravdivosti znaleckého posudku.“. Úřad právě na takovouto nepřezkoumatelnost znaleckého posudku ze dne 7. 9. 2022 znalce upozornil usnesením č. j. ÚOHS-33927/2022/512 ze dne 29. 9. 2022. Znalec tak měl možnost znalecký posudek ze dne 7. 9. 2022 přepracovat a doplnit odůvodnění svých závěrů uvedených ve znaleckém posudku ze dne 11. 10. 2022. I přesto znalec předložil Úřadu znalecký posudek bez náležitého odůvodnění. Úřad tak správně vyhodnotil, že se jedná o nepřezkoumatelný posudek ve smyslu § 28 zákona o znalcích, a byl tak oprávněn odměnu určitým způsobem krátit. Úřad sice má v rámci správního uvážení volbu v tom, o kolik procent sníží odměnu znalci, svůj postup však musí odůvodnit. V případě snížení odměny v rozsahu o více než 50 % je nutno odůvodnit, z jakého důvodu považuje Úřad znalecký posudek za zvlášť závažný případ nekvalitního provedení znaleckého úkonu.

49.         V souvislosti s výše citovanou komentářovou literaturou je třeba doplnit, že Úřad na jedné straně uvádí, že znalecký posudek není z jeho pohledu použitelný pro účely získaní relevantního a přezkoumatelného podkladu pro rozhodnutí Úřadu ve správním řízení, a na straně druhé Úřad neshledal důvod pro odepření odměny znalci. I zde musí Úřad odůvodnit pomyslnou hranici mezi tím, proč odměna byla snížena o více než 50 %, ale nepřezkoumatelnost znaleckého posudku ze dne 11. 10. 2022 nebyla natolik závažná, aby způsobila úplné odepření odměny.

50.         Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvedl důvody, pro které považuje znalecký posudek ze dne 11. 10. 2022 za zvlášť závažný případ nekvalitního provedení znaleckého úkonu, nicméně fakticky k němu takto přistupoval, když odměnu znalce krátil pod 50 % vyúčtované částky.

51.         Pokud jde o metodiku výpočtu krácené odměny, kterou rovněž znalec v rozkladu napadá a která je popsána v bodech 31 a násl. napadeného rozhodnutí, lze jí mimo výše uvedeného nedostatku odůvodnění (tj. proč jde o zvlášť závažný případ nekvalitního znaleckého úkonu) vytknout i to, že se zde nedostatečně vysvětluje, na základě jakého právního ustanovení Úřad krátil odměnu znalci pro nedodržení původní lhůty pro zpracování znaleckého posudku.

52.         Patrně půjde o § 31 odst. 5 zákona o znalcích, který ostatně Úřad cituje (ne však v celém rozsahu tohoto ustanovení), podle něhož platí, že určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 zákona o znalcích nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.

53.         Úřad však toto právní ustanovení cituje pouze v souvislosti s tím, že posudek nevyhovuje § 28 zákona o znalcích, nikoliv v souvislosti s tím, že byl odevzdán po lhůtě. To je nicméně nesrovnalost, kterou Úřad odstraní výslovnou zmínkou zvýrazněné části § 31 odst. 5 zákona o znalcích a provázáním odůvodnění v bodě 33 napadeného rozhodnutí s tímto právním pravidlem.

54.         Faktem, který plyne z ustanovení § 31 odst. 5 zákona o znalcích, tedy je, že Úřad ke krácení odměny znalce z důvodu prodlení se zpracováním posudku obecně přistoupit může.

55.         Nicméně bod 33 napadeného rozhodnutí není zcela srozumitelný v otázce, kterých 7 dní Úřad zohlednil při výpočtu krácení odměny – tj. zda šlo o období od 1. 9. 2022 do 7. 9. 2022 nebo o období od 5. 10. 2022 do 11. 10. 2022. Úřad totiž v citovaném bodě odůvodnění napadeného rozhodnutí zmiňuje údaj „7 dnů“ dvakrát. To se ostatně promítá v rozkladových námitkách, ze kterých je patrné, že znalec z napadeného rozhodnutí neporozuměl, kterých 7 dní je mu kladeno k tíži, tj. jestli těch 7 dní, které si navíc vyžádal sám, anebo těch, které mu poskytl Úřad v rámci žádosti o doplnění znaleckého posudku. Napadené rozhodnutí na tuto otázku ovšem odpověď objektivně neposkytuje. To musí Úřad rovněž napravit.

Postup Úřadu v dalším řízení

56.         V dalším řízení Úřad opět posoudí znalecký posudek ze dne 11. 10. 2022 a opětovně řádně zhodnotí provedené dokazování a vhodně doplní důvod, pro který krátil výši znalečného o více než 50 %. Úřad pak zohlední argumentaci znalce a řádně se s ní vypořádá.

57.         Úřad napraví výše popsané nedostatky v odůvodnění krácení odměny znalce z důvodu prodlení se zpracováním znaleckého posudku.

58.         Úřad na základě takto zjištěného skutkového stavu, o kterém nebudou důvodné pochybnosti, rozhodne o věci při aplikaci příslušných právních norem a své závěry řádně zanese do nového rozhodnutí ve věci.

VI.          Závěr

59.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že napadené rozhodnutí spočívá na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, byl učiněn závěr, že byly splněny zákonné podmínky pro jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

Ing. Radek Loub, IČO 65290844, Brigádnická 246/41, 621 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] (VISINGER, Radek. § 31 [Odměna]. In: DÖRFL, Luboš, KRYSL, Alexandr, LEHKÁ, Markéta, VISINGER, Radek. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 281, marg. č. 26.)

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz