číslo jednací: 00991/2023/500
spisová značka: S0031/2023/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Dolany, IČO 00663981, se sídlem Dolany 35, 273 51 Dolany, v řízení o přestupku zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 11. 2022 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 09459, IČO 63622777, advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2,

v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 18. 10. 2021 s vybraným dodavatelem – Miloslav Janouš, IČO 10253335, se sídlem U kapličky 4, 273 64 Doksy – na realizaci veřejné zakázky „Chodník mezi obcemi Dolany - Velké Přítočno“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Dolany, IČO 00663981, se sídlem Dolany 35, 273 51 Dolany, v řízení o přestupku zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 11. 2022 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 09459, IČO 63622777, advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Chodník mezi obcemi Dolany - Velké Přítočno“, kterou uzavřel dne 18. 10. 2021 s vybraným dodavatelem – Miloslav Janouš, IČO 10253335, se sídlem U kapličky 4, 273 64 Doksy – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 2. 11. 2021.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Dolany, IČO 00663981, se sídlem Dolany 35, 273 51 Dolany, v řízení o přestupku zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 11. 2022 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 09459, IČO 63622777, advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Dolany, IČO 00663981, se sídlem Dolany 35, 273 51 Dolany v řízení o přestupku zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 11. 2022 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 09459, IČO 63622777, advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 18. 10. 2021 „Smlouvu o dílo“ (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Miloslav Janouš, IČO 10253335, se sídlem U kapličky 4, 273 64 Doksy (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Chodník mezi obcemi Dolany - Velké Přítočno“ zadávané dle vyjádření obviněného jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy je dle jejího čl. I zhotovení díla – Chodník mezi obcemi Dolany - Velké Přítočno, a to za podmínek popsaných v této smlouvě a v souladu se schválenou projektovou dokumentací stavby.

2.             Dne 15. 12. 2021 uveřejnil obviněný smlouvu v registru smluv dostupném z: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/18759443?backlink=t732b.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 10. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

4.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu včetně všech případných dodatků a vyjádření k obsahu podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 14. 11. 2022

5.             Obviněný ve svém stanovisku ze dne 14. 11. 2022 předně uvádí, že z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva byla zveřejněna dne 15. 12. 2022 (obviněným bylo patrně míněno datum 15. 12. 2021, kdy byla smlouva uveřejněna v registru smluv – pozn. Úřadu). Současně obviněný uvedl, že u každého přestupku musí být kumulativně naplněny formální a materiální znaky (společenská škodlivost), aby bylo možné hovořit o odpovědnosti za přestupky. Obviněný připouští, že smlouva byla zveřejněna až po zákonné lhůtě a naplnil tak znaky skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, nicméně dle jeho názoru nedošlo k naplnění materiálního znaku přestupku (tj. jeho společenské škodlivosti). Dále uvádí, že k zveřejnění smlouvy došlo z vlastní vůle a pozdní uveřejnění nemělo žádné negativní následky a v důsledku tohoto jednání nedošlo k znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, pouze byla umožněna o několik dní později.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

9.             Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy.

10.         Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

11.         Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

Zjištěné skutečnosti

12.         Obviněný uzavřel dne 18. 10. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

13.         Podle čl. III. smlouvy činí celková cena díla 1 997 907 Kč bez DPH.

14.         Z registru smluv vyplývá, že smlouva zde byla uveřejněna dne 15. 12. 2021.

15.         Platný profil zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00663981 byl pod ev. č. 225047 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 7. 2012 (dále jen „platný profil zadavatele“).

16.         Úřad ověřil, že na platném profilu zadavatele smlouva nebyla uveřejněna.

Právní posouzení

17.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

18.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

19.         Pro úplnost Úřad dodává, že v daném případě nebyla naplněna ani výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, když obviněný uveřejnil smlouvu v registru smluv, neboť ji v tomto registru uveřejnil až 15. 12. 2021, tedy téměř 2 měsíce po uzavření smlouvy, ačkoli měla být zveřejněna nejpozději dne 18. 11. 2021. I přesto, že s pozdějším uveřejněním zákon o registru smluv nespojuje žádnou sankci (tato nastává až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Úřad nicméně ke skutečnosti, že obviněný smlouvu v registru smluv uveřejnil (byť se zpožděním), přihlédne při určení výměry pokuty v rámci polehčujících okolností.

20.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 18. 10. 2021, obviněný byl povinen ji uveřejnit na profilu zadavatele nejpozději dne 2. 11. 2021 [respektive při využití výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona v registru smluv do 18. 11. 2021)]. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření na profilu zadavatele, nesplnil, když předmětnou smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele vůbec, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

21.         Úřad dodává, že ačkoli obviněný ve svém vyjádření uvedl, že smlouva byla zveřejněna na profilu zadavatele dne 15. 12. 2022 (obviněným bylo patrně míněno datum 15. 12. 2021, kdy byla smlouva uveřejněna v registru smluv – pozn. Úřadu), Úřad z profilu zadavatele ověřil, že předmětná smlouva zde uveřejněna nebyla.

22.         K názoru obviněného, podle něhož nedošlo v šetřeném případě k naplnění materiální stránky přestupku, Úřad konstatuje, že ve vztahu k materiální stránce přestupku musí správní orgán při kvalifikaci přestupku posoudit, zda se společenská škodlivost konkrétního jednání pohybuje v mezích typové materiální stránky. V oblasti práva veřejných zakázek je tato úvaha zjednodušována ustanovením § 270 odst. 1 zákona, které nastoluje vyvratitelnou domněnku naplnění materiální stránky přestupku v případě, kdy je naplněna formální stránka přestupku.

23.         Uvedená vyvratitelná domněnka navazuje na názor Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku č. j. 9 As 34/2012-28 ze dne 9. 8. 2012 uvedl následující: „Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný.“. Aby byla domněnka společenské škodlivosti vyvrácena, je zapotřebí, aby spáchání přestupku doprovázely takové okolnosti, které společenskou škodlivost v daném konkrétním případě snižují pod hranici společenské škodlivosti vyskytující se běžně u takového typu přestupku – tedy pod hranicí typové společenské škodlivosti.[1] To v daném případě nenastalo, neboť z důvodu pozdního zveřejnění smlouvy nemohla být prováděna kontrola veřejností po dobu téměř jednoho měsíce (podrobněji viz také bod 33. odůvodnění tohoto příkazu).

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

24.         Obviněný ve svém vyjádření navrhl, aby Úřad v případě zahájení správního řízení upustil od potrestání za přestupek, tedy uložení pokuty. Případy, kdy lze upustit od uložení správního trestu upravuje zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky ve svém § 43. Z § 270 odst. 11 zákona vyplývá, že se tento paragraf nepoužije na postup Úřadu podle zákona a Úřad nemá možnost upustit od uložení správního trestu v tomto řízení.

25.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

26.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

27.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

28.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle 
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 3. 11. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

29.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

30.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

31.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

32.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

33.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

34.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

35.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí 1 997 907 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

36.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný zveřejnil (byť po uplynutí zákonné lhůty) smlouvu v registru smluv, a to ještě před doručením podnětu Úřadu, tudíž je evidentní, že obviněný nechtěl zcela na splnění svých povinností rezignovat. Byť tedy není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného.

37.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

38.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

39.         Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.

40.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 5 172 900 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.  

41.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

42.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

43.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy