číslo jednací: 47152/2022/523
spisová značka: S0661/2021/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 12. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – Mgr. Jaroslav Fiala, advokát, IČO 66245664, se sídlem Jakubská 647/2, 110 00 Praha 1,
• strany smlouvy:

o   zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9,

o   HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 9. 12. 2021 akceptací objednávky právních služeb č. 9016009880 vystavené dne 2. 12. 2021 citovaným zadavatelem dodavateli HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, a to na základě rámcové dohody o poskytování právních služeb č. 000293 00 21 uzavřené mezi citovaným zadavatelem a dodavatelem HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář, dne 13. 4. 2021,

vydává toto:

usnesení:

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0661/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Mgr. Jaroslav Fiala, advokát, IČO 66245664, se sídlem Jakubská 647/2, 110 00 Praha 1 – ze dne 20. 12. 2021 na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 9. 12. 2021 akceptací objednávky právních služeb č. 9016009880 vystavené zadavatelem – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9 – dodavateli HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, a to na základě rámcové dohody o poskytování právních služeb č. 000293 00 21 uzavřené mezi citovaným zadavatelem a dodavatelem dne 13. 4. 2021, se podle § 257 písm. l) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zjistil, že závazek z výše specifikované smlouvy byl splněn.

 

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) vede správní řízení ve věci návrhu navrhovatele – Mgr. Jaroslav Fiala, advokát, IČO 66245664, se sídlem Jakubská 647/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 20. 12. 2021 na zahájení správního řízení o uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 9. 12. 2021 akceptací objednávky právních služeb č. 9016009880 (dále jen „dílčí smlouva“), kterou vystavil dne 2. 12. 2021 Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9 (dále jen „zadavatel“, příp. „DPP“) dodavateli HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“), na základě smlouvy o poskytování právních služeb č. 000293 00 21 uzavřené s vybraným dodavatelem dne 13. 4. 2021 (dále jen „rámcová dohoda“), kterou zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřel na základě výsledku poptávkového řízení č. 1000254086 s názvem „Výběr poskytovatele právních služeb“ (dále jen „poptávkové řízení na obecné právní poradenství“ a „návrh“). Předmětné správní řízení bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno dnem 20. 12. 2021, kdy Úřad návrh obdržel.

 I.            OBSAH NÁVRHU

2.             Úřad předesílá, že obsahem podání navrhovatele byl kromě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy i podnět k zahájení řízení z moci úřední, přičemž Úřad níže uvádí toliko relevantní pasáž vztahující se k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy.

3.             Navrhovatel v návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy uvádí, že zadavatel při uzavírání smlouvy na základě objednávky č. 9016009880 ze dne 2. 12. 2021 nepostupoval v zadávacím řízení dle zákona, a to i přesto, že mu bylo, nebo muselo být z jeho činnosti známo, že je k tomuto povinen.

4.             Navrhovateli tímto postupem vznikla a do budoucna nadále hrozí újma na jeho právech v podobě finanční škody, neboť v případě zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku na právní služby by se navrhovatel měl možnost účastnit tohoto zadávacího řízení a potenciálně i uzavřít smlouvu na poskytování právních služeb, přičemž to by vedlo ke generování zisku. Zadavatelovým chováním je navrhovateli taktéž znemožněno obstarání referenčních služeb potřebných pro účast v dalších zadávacích řízeních a umisťování se na předních příčkách v právnických soutěžích.

5.             Navrhovatel se o předmětné smlouvě dozvěděl dne 7. 12. 2021 při průzkumu veřejně dostupných zdrojů. Navrhovatel tak zjistil, že zadavatel již minimálně od roku 2010 uzavírá opakovaně smlouvy na právní služby bez předchozího zahájení zadávacího řízení svým „vyvoleným“ advokátním kancelářím/advokátům. Z tohoto důvodu měl dle navrhovatele pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na právní služby zadavatel aplikovat § 19 odst. 1 písm. a) a 2 zákona ve spojení s § 21 odst. 1 písm. b) zákona, tzn. stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na právní služby dle výše úplaty za právní služby za období 48 měsíců.

6.             Navrhovatel dále uvádí, že z veřejně dostupných informací zjistil, že od 1. 1. 2021 do data podání návrhu uzavřel zadavatel přes 150 smluvních vztahů, jejichž předmětem je poskytování právních služeb v hodnotě přes 41 mil. Kč bez DPH. Tato částka dle navrhovatele dosahuje téměř čtyřnásobku zákonného limitu pro zadávání sektorových veřejných zakázek v režimu zákona, resp. překračuje limit o 39 mil. v případě, že předmětné plnění nesouvisí s relevantní činností zadavatele. Navrhovatel k tomuto podotýká, že je dáno důvodné podezření, že se jedná o opakující se plnění, přičemž v takovém případě by měla být předpokládaná hodnota takovéto veřejné zakázky stanovena ve výši cca 164 mil. Kč bez DPH.

7.             Co se týče předmětu těchto smluv, navrhovatel s odvoláním na předchozí rozhodovací praxi Úřadu[1] upozorňuje, že na obecné právní služby a právní služby týkající se organizace veřejných zakázek nelze aplikovat zákonnou výjimkou ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 písm. k) bod 1. a 2. zákona.

8.             Navrhovatel dále uvádí, že z obsahu smlouvy vyplývá, že je uzavřena na základě rámcové dohody, přičemž dle navrhovatele je nutné tento rámcový vztah posoudit z pohledu dodržení zákona při jeho uzavírání, což dokládá rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09116/2021/161/EDo ze dne 29. 3. 2021 vydaným pod sp.zn. R0001/2021/VZ, případně rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-31803/2020/321/EDo ze dne 16. 10. 2020 vydaným pod sp.zn. R0162/2020/VZ.

9.             Závěrem navrhovatel uvádí, že podává návrh mimo jiné i z toho důvodu, aby zadavatel začal dodržovat základní zásady zadávání ve smyslu § 6 zákona a při poptávání právních služeb bylo zajištěno řádné konkurenční prostředí. Navrhovatel namítá, že již řadu let zadavatel oslovuje pouze některé „vyvolené“ advokátní kanceláře/advokáty, aniž by realizoval jakékoliv řádné zadávací řízení dle zákona, přičemž navrhovateli není jasné, podle jakého vzorce zadavatel stále oslovuje tytéž advokátní kanceláře/advokáty.

10.         S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti navrhovatel žádá, aby Úřad uložil zákaz plnění předmětné smlouvy.

11.         Pro úplnost zde Úřad dodává, že správní řízení bylo v částech týkajících se uložení zákazu plnění dalších smluv na právní služby, kterého se navrhovatel návrhem též původně domáhal, zastaveno usnesením č. j. ÚOHS-10046/2022/500 ze dne 22. 3. 2022, které nabylo právní moci dne 25. 6. 2022.

II.            PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• navrhovatel,
• strany smlouvy:

o   zadavatel,

o   vybraný dodavatel.

13.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-44043/2021/523/PKř ze dne 23. 12. 2021.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-44044/2021/523/PKř ze dne 23. 12. 2021 Úřad určil navrhovateli lhůtu pro označení konkrétní smlouvy, ke které se vztahuje jím složená kauce.

15.         Dne 30. 12. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne, přičemž dne 6. 1. 2022 zadavatel zaslal Úřadu doplnění tohoto vyjádření.

Vyjádření zadavatele k návrhu

16.         Zadavatel v úvodu svého vyjádření k návrhu nejprve uvádí, že návrh se týká poptávkových řízení s názvem „Výběr poskytovatele právních služeb č.j. 1000254086 – Smlouva o poskytování právních služeb“ a „Výběr organizátora veřejných zakázek pro rok 2021 č.j. 1000254061 - Smlouvu o poskytování právních služeb k administraci VZ“ (společné dále jako „poptávková řízení“), resp. objednávek následně realizovaných na základě výsledků těchto poptávkových řízení.

17.         Zadavatel se dále vyjádřil v tom smyslu, že většina navrhovatelových tvrzení je založena toliko na jeho domněnkách a spekulacích postrádajících jakýkoliv reálný základ a zadavatel má za to, že snahou navrhovatele je vyvolat neoprávněné a nedůvodné pochybnosti o zadávání právních služeb zadavatelem. Navrhovatel ve svém návrhu dle zadavatele nikterak nereflektuje rozdělení právních služeb na právní služby zadávané podle obecné výjimky uvedené v § 29 písm. k) zákona (dále jen „sporové právní služby“) a právní služby zadávané jako podlimitní sektorové zakázky definované v § 151 zákona.

18.         Zadavatel uvádí, že dle jeho názoru jsou veškeré externě poskytované právní služby, které zadavatel využívá, poptávány a realizovány v přímé souvislosti s výkonem relevantní činnosti, a jedná se tak o sektorové veřejné zakázky dle § 151 zákona. Zadavatel je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona a jeho hlavním posláním je zajišťovat výkon relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. f) zákona. V podrobnostech ohledně předmětu podnikání odkazuje na výpis z obchodního rejstříku.

19.         Zadavatel dále připomíná, že jakožto sektorový zadavatel není povinen zadávat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje minimálního limitu pro veřejné zakázky na právní služby stanoveného v nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), který k datu uzavření předmětného smluvního vztahu činil 25 676 000 Kč. Zadavatel opětovně upozorňuje, že dále není povinen zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle zákona, jde i o právní služby spadající do zákonné výjimky zakotvené v § 29 písm. k) zákona (tj. sporové právní služby) a tyto není ani povinen sčítat postupem jinak platným na základě § 16 zákona.

20.         Zadavatel dále uvádí, že nesouhlasí s domněnkou navrhovatele ohledně špatného stanovování přepokládané hodnoty poptávkových řízení. Zadavatel je přesvědčen, že stanovil předpokládanou hodnotu v souladu se všemi relevantními předpisy a rozhodovací praxí Úřadu. Pokud navrhovatel tvrdí, že zadavatel od 1. 1. 2021 do data podání návrhu uzavřel smluvní vztahy, jejichž předmět je poskytování právních služeb v hodnotě přes 41 mil. Kč, přičemž tato hodnota představuje téměř čtyřnásobek zákonného limitu, pak operuje s naprosto nesprávnými finančními limity a nerozlišuje mezi obecnými a sporovými právními službami.

21.         Ohledně výběru konkrétních advokátních kanceláří, které zadavatel oslovuje, uvádí, že odmítá navrhovatelovo tvrzení o podjatosti zadavatele. Zadavatel oslovuje advokátní kanceláře, resp. advokáty na základě svých zkušeností a kvality poskytovaných právních služeb a okruh těchto kanceláří stále obměňuje. Konkrétní právní služby přiděluje s přihlédnutím ke složitosti daného případu, předchozí zkušenosti příslušné advokátní kanceláře či advokáta a jejich vytížení.

22.         S ohledem na shora uvedené skutečnosti má zadavatel za to, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy není důvodný, a navrhuje zamítnutí podaného návrhu.

23.         V doplnění k vyjádření k návrhu ze dne 6. 1. 2022 zadavatel znovu opakuje, že veškeré právní služby se týkají relevantní činnosti zadavatele v souladu s § 153 odst. 1 písm. f) zákona, a jedná se tedy o sektorové veřejné zakázky.  

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

24.         Vybraný dodavatel se k návrhu vyjádřil v přípise ze dne 7. 1. 2022, jenž Úřad obdržel téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“), přičemž uvádí následující.

25.         Dle vybraného dodavatele je potřeba reflektovat fakt, že podstatná část právních služeb poskytovaných vůči zadavateli se týká sporové agendy splňující výjimku dle § 29 písm. k) zákona a zadavatel není povinen tyto zadávat v zadávacím řízení. Dále podotýká, že DPP coby sektorový zadavatel podléhá povinnosti zadávat služby v zadávacím řízení dle § 158 odst. 1 zákona pouze ve vztahu k nadlimitním veřejným zakázkám na služby, a to v limitu dle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády.[2] Vybraný dodavatel uvádí, že podstatnou otázkou zde je vymezení samotné veřejné zakázky a její předpokládané hodnoty dle § 19 odst. 1 zákona a/nebo § 18 zákona.

26.         Vybraný dodavatel se dále vyjádřil k navrhovatelově namítané újmě, přičemž uvádí následující. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že navrhovatel byl či dosud stále je dodavatelem několika veřejných zakázek na poskytování právních služeb. Z návrhu přitom nijak nevyplývá, proč zrovna zadavatel disponuje ve vztahu k jiným zadavatelům veřejných zakázek dle navrhovatele „dominantním“ postavením a navrhovateli by měla vznikat újma tím, že nezíská reference právě u tohoto zadavatele. Navrhovatel se navíc specializuje především na generální praxi a dále občanské, ústavní, obchodní a trestní právo a zřejmě se tak nezaměřuje na právní odvětví relevantní právě pro zadavatele (tzn. oblast veřejných zakázek, správního práva a s ní související speciální zákony atp.).

27.         Vybraný dodavatel tak Úřadu s ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhuje, aby byl navrhovatelem podaný návrh zamítnut.

Další průběh správního řízení

28.         Usnesením č. j. ÚOHS-01834/2022/523 ze dne 17. 1. 2022 (dále jen „usnesení ze dne 17. 1. 2022“), konkrétně jeho výroky 1. a 2., určil Úřad zadavateli lhůty, které posléze usnesením č. j. ÚOHS-02416/2022/523 ze dne 21. 1. 2022 na žádost zadavatele prodloužil, k provedení úkonů, a to k poskytnutí informace o stavu plnění dílčí smlouvy, tj. zda již byla zcela splněna a dále k poskytnutí podrobného popisu toho, jaké konkrétní úvahy vedly zadavatele ke stanovení předpokládané hodnoty poptávkových řízení, včetně zaslání veškerých relevantních podkladů, tj. dokumentů souvisejících s poskytováním veškerých právních služeb během 12 měsíců předcházejících uzavření rámcové dohody s jednoznačným vyznačením právních služeb dle § 29 písm. k) zákona a k doložení takových dokumentů, ze kterých bude ověřitelné naplnění předmětné výjimky.

29.         Na předmětné usnesení zadavatel zareagoval přípisem ze dne 28. 1. 2022 doručeným Úřadu téhož dne, ve kterém Úřadu sdělil, že ke splnění předmětné smlouvy zatím nedošlo, a dále přípisem ze dne 15. 2. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 15. 2. 2022“) doručeným Úřadu taktéž téhož dne, ve kterém uvedl následující. Zadavatel při stanovování předpokládané hodnoty vycházel ze základního předpokladu, že limity pro zadávání veřejných zakázek jsou stanoveny v prováděcím předpisu zákona, dle kterého činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky dle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády v roce 2021 částku 25 676 000 Kč. Dle zadavatele pak právní služby, které splňují výjimku uvedenou v § 29 písm. k) zákona, není povinen zadávat v režimu zákona a není ani povinen je sčítat postupem jinak platným na základě § 16 zákona. Zadavatel Úřadu v reakci na výrok 2. usnesení ze dne 17. 1. 2022 zaslal mimo jiné přílohu č. 1 vyjádření (dále jen „příloha č. 1“), ve které v bodech 1. až 31. věcně popisuje jednotlivé případy, které dle zadavatele splňují podmínky pro podřazení pod výjimku uvedenou v § 29 písm. k) zákona, přičemž ke každému takto popisovanému případu přiřazuje objednávky na právní služby. Zadavatel následně použil k určení předpokládané hodnoty přehled a hodnotu všech objednaných právních služeb a skutečně uhrazenou cenu za tyto právní služby v předchozím období. Z této částky poté navíc odečetl objednávky dle bodu 1 a 2 přílohy vyjádření zadavatele ze dne 15. 2. 2022.[3] Tímto způsobem došel k výsledné částce ve výši 12 436 582,- Kč bez DPH. Nad rámec výše uvedeného navíc zadavatel dle svého vyjádření zohlednil určitý kvalifikovaný předpoklad a úpravy do následujícího roku. K tomu zadavatel dodává, že je mimo jiné vázán schváleným ročním finančním plánem, jakož i plánem veřejných a poptávkových řízení, dále musel zohlednit přidělené peníze z rozpočtu zadavatele určené pro externí právní služby a podpůrně přihlížel i k předpokládané vytíženosti svých interních právníků. Na základě všeho výše uvedeného došel k závěru, že hodnota poptávkových řízení ani zdaleka nedosáhla finančního limitu pro nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku.

30.         K výše uvedeným tvrzením zaslal zadavatel dne 15. 2. 2022 i Úřadem požadované dokumenty.

31.         Dne 20. 1. 2022 obdržel Úřad od navrhovatele přípis označený jako „Replika k vyjádření zadavatele ze dne 30.12.2021“ ze dne 19. 1. 2022. Navrhovatel v reakci na zadavatelovo vyjádření k návrhu ze dne 30. 12. 2021 uvádí, že zadavatel nijak nedoložil své tvrzení, že objednávky nedosahují zákonného limitu, když prostý součet objednávek na právní služby z registru smluv[4] činí pro rok 2021 přes 46 mil. Kč. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 252 odst. 3 a/nebo 4 zákona, když neposkytl Úřadu kompletní dokumentaci. Dle navrhovatele dále dochází vystavováním objednávek ze strany zadavatele k porušování základních zásad postupu dle § 6 zákona, a to především zásady transparentnosti, když není možné určit obsah požadovaného plnění a termíny plnění v nich uvedené zjevně neodpovídají realitě. Zároveň navrhovatel upozorňuje, že veškeré právní služby, které jsou zadavatelem objednávány, nemusí explicitně spadat do právních služeb souvisejících s výkonem relevantní činnosti, jak ve svém vyjádření k návrhu tvrdí zadavatel. Závěrem se dle názoru navrhovatele zadavatel nedostatečně vypořádal s § 19 odst. 3 zákona.

32.         Usnesením č. j. ÚOHS-05832/2022/523 ze dne 15. 2. 2022 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k předložení dokladu, ze kterého bude vyplývat, kdy byl zadavateli doručen stejnopis návrhu. Navrhovatel požadovaný doklad předložil Úřadu dne 18. 2. 2022.

33.         Usnesením č. j. ÚOHS-07640/2022/523 ze dne 2. 3. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k předložení konkrétních objednávek, které dohledal v registru smluv a nebyly mu zadavatelem předloženy. Dne 4. 3. 2022 obdržel Úřad od zadavatele požadované podklady včetně vysvětlení.

34.         Usnesením č. j. ÚOHS-11606/2022/523 ze dne 5. 4. 2022 (dále jen „usnesení ze dne 5. 4. 2022“), konkrétně jeho výroky 1. až 3., stanovil Úřad zadavateli lhůty, které posléze usnesením č. j. ÚOHS-12503/2022/523 ze dne 11. 4. 2022 na žádost zadavatele prodloužil, k provedení úkonů, a to k předložení dokumentů blíže specifikovaných ve výroku 1. citovaného usnesení, dále měl zadavatel zaslat písemné vysvětlení, z jakého důvodu nebyly Úřadu předloženy určité podklady blíže specifikované ve výroku 2. citovaného usnesení s požadavkem na jejich doložení, případně o doložení i dalších podkladů souvisejících s poskytováním veškerých právních služeb uhrazených v období od 13. 4. 2020 do 12. 4.2021, které nebyly Úřadu předloženy a dále měl zadavatel dle výroku 3. citovaného usnesení doložit data úhrad faktur vystavených v období od 13. 4. 2020 do 12. 4. 2021 za poskytování veškerých právních služeb. Zadavatel na usnesení ze dne 5. 4. 2022 nejprve reagoval přípisem ze dne 12. 4. 2022 doručeným Úřadu téhož dne a následně přípisem ze dne 19. 4. 2022, který byl Úřadu doručen téhož dne, jejichž přílohami byly i požadované dokumenty. Dne 2. 5. 2022 zaslal zadavatel Úřadu požadovaná data úhrad faktur vystavených v období od 13. 4. 2020 do 12. 4. 2021 za poskytování veškerých právních služeb.

35.         Usnesením č. j. ÚOHS-13468/2022/523 ze dne 21. 4. 2022 (dále jen „usnesení ze dne 21. 4. 2022“), konkrétně jeho výroky 1. až 6., stanovil Úřad zadavateli lhůty, které posléze usnesením č. j. ÚOHS-14060/2022/523 ze dne 27. 4. 2022 na žádost zadavatele prodloužil, k provedení úkonů, a to k předložení dokumentů blíže specifikovaných ve výroku 1. citovaného usnesení, dále měl zadavatel dle výroku č. 2 doložit dokumenty jasně prokazující to, že existovala reálná hrozba vzniku řízení definovaného v § 29 písm. k) bodě 1 zákona, a to ve všech případech, kdy zadavatel dovozuje naplnění podmínky uvedené v § 29 písm. k) bodě 2 věty druhé zákona. Dle výroku č. 3 měl dále zadavatel písemně objasnit, zda KŠD LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 25711229, se sídlem Malostranské náměstí 5/28, 110 00 Praha 1 (dále jen „KŠD LEGAL“), zastupovala zadavatele ve správním řízení před Odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy ve sporu ohledně stanovení ochranného pásma vodního zdroje pro jímací objekty gravitačního přivaděče pro ZTC3 – Radlice, a doložit všechny tvrzené skutečnosti relevantními doklady. Dle výroku č. 4 citovaného usnesení měl zadavatel objasnit, zda právní služby poskytnuté v souvislosti s Komplexním bezpečnostním systémem (KBS) na základě objednávky č. 9016008809 ze dne 3. 7. 2020 považuje za výjimku dle § 29 písm. k) zákona či nikoliv a zda tyto právní služby při stanovování předpokládané hodnoty rámcové dohody započítával či nikoliv a dále detailně popsat situaci nastalou v souvislosti s přeměnou dodavatele Inženýring TKB a.s., IČO 27923673, se sídlem Branická 514/140, 147 00 Praha (dále jen „Inženýring TKB a.s.“), kroky podniknuté v rámci jejího řešení, dále popsat právní služby související s touto přeměnou, které dle zadavatele naplňují výjimku uvedenou v § 29 písm. k) zákona, a podrobně vysvětlit, z jakého důvodu zadavatel usuzuje na její naplnění, včetně doložení všech tvrzených skutečností relevantními doklady. Dále dle výroku č. 5 měl zadavatel identifikovat objednávky na právní služby ohledně sporu se společností Consteel a.s. IČO 00505951, se sídlem Pod stupni 10/7, 101 00 Praha 10, který popisuje v bodě 29. přílohy č. 1, předložit předmětné objednávky a faktury k nim vystavené, a to včetně příloh k těmto fakturám a dle výroku č. 6 citovaného usnesení měl zadavatel vysvětlit, z jakého důvodu neeviduje faktury k objednávce č. 7202003661 ze dne 9. 6. 2020 a k objednávce č. 7202007458 ze dne 12. 1. 2021 a doložit tvrzené skutečnosti relevantními doklady.

36.         Zadavatel na usnesení ze dne 21. 4. 2022 nejprve reagoval přípisem ze dne 6. 5. 2022 doručeným Úřadu téhož dne, ve kterém Úřadu k výroku č. 3 a 6 sdělil, že advokátní kancelář KŠD LEGAL jej v předmětném správním řízení zastupovala, přičemž to dokládá plnou mocí vystavenou pro KŠD LEGAL k zastupování zadavatele ve správním řízení, a dále, že nezná důvod, proč nebyly poskytnuté právní služby příslušnými dodavateli doposud vyfakturovány. Následně Úřadu zadavatel zaslal přípis ze dne 13. 5. 2022, který byl Úřadu doručen téhož dne, přičemž uvádí následující. K výroku č. 2 zadavatel sdělil, že veškeré skutečnosti, z nichž dovozuje naplnění § 29 písm. k) bod 2 věty druhé zákona, již Úřadu poskytl a žádnými dalšími nedisponuje. V případě pochybností je připraven doložit dané skutečnosti svědecky.  K výroku č. 4 zadavatel sdělil, že právní služby související s Komplexním bezpečnostním systémem (KBS) za právní služby dle výjimky podle § 29 písm. k) zákona nepovažuje a jejich hodnotu do předpokládané hodnoty rámcové dohody započítával. Právní služby poskytnuté v souvislosti s přeměnou dodavatele Inženýring TKB a.s. byly poskytovány za účelem přípravy sporu o vymáhání sankce udělené a jejich účelem bylo posouzení pasivní legitimace žalované společnosti. V souvislosti s výrokem č. 5 zadavatel identifikoval konkrétní objednávky, přičemž předmětné objednávky, faktury k nim vystavené, a to včetně příloh k nim, zaslal v příloze vyjádření. V příloze dále zaslal zadavatel dokumenty požadované ve výroku č. 1.

37.         Usnesením č. j. ÚOHS-19954/2022/523 ze dne 14. 6. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k předložení příloh k fakturám vystaveným na základě konkrétních objednávek, popř. jiné dokumenty k uvedeným objednávkám či fakturám, které obsahují podrobný popis provedených činností. Vzhledem k tomu, že lhůta stanovená výše uvedeným usnesením uplynula a v uvedeném termínu nebyly předmětné materiály a podklady Úřadu doručeny, přičemž Úřad neměl možnost se včas vyjádřit k žádosti zadavatele o prodloužení lhůty zaslané Úřadu dne 21. 6. 2022 v pozdních odpoledních hodinách, stanovil Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-21327/2022/523 ze dne 27. 6. 2022 lhůtu novou. Požadované dokumenty zadavatel Úřadu zaslal dne 4. 7. 2022.

38.         Usnesením č. j. ÚOHS-23888/2022/523 ze dne 18. 7. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému objasnění, zda Advokátní kancelář Emil Flegel s.r.o., IČO 06013988, se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10 (dále jen „advokátní kancelář Emil Flegel s.r.o.“), zastupovala zadavatele ve správních řízeních konkretizovaných v bodě 22. přílohy č. 1. Zadavatel na citované usnesení reagoval přípisem ze dne 28. 7. 2022 doručeným Úřadu téhož dne, jehož přílohou bylo čestné prohlášení advokátní kanceláře Emil Flegel s.r.o., že v rámci vedení uvedených správních řízení poskytoval zadavateli právní poradenství ve smyslu obecné výjimky § 29 písm. k) zákona.

39.         Usnesením č. j. ÚOHS-26591/2022/523 ze dne 4. 8. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, kterou posléze usnesením č. j. ÚOHS-27523/2022/523 ze dne 12. 8. 2022 na žádost zadavatele prodloužil, k písemnému objasnění, zda ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28956460, se sídlem Panská 890/7, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.“), zastupovala zadavatele v soudním řízení a ve správních řízeních konkretizovaných v bodě 23 přílohy č. 1. Zadavatel na citované usnesení reagoval přípisem ze dne 16. 8. 2022 doručeným Úřadu téhož dne, ve kterém Úřadu sdělil, že ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o. zadavatele v předmětném soudním řízení a správních řízeních nezastupovala, ale poskytovala mu právní poradenství, které lze dle zadavatele podřadit pod § 29 písm. k) bod 1 a 2 zákona. V příloze k tomuto přípisu dále zadavatel Úřadu zaslal věcné doplnění bodu 23 přílohy č. 1.

40.         Usnesením č. j. ÚOHS-29535/2022/523 ze dne 29. 8. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k poskytnutí informace o stavu plnění dílčí smlouvy a k doložení tvrzených skutečností relevantními doklady. Zadavatel Úřadu v přípise ze dne 1. 9. 2022, který Úřad obdržel tentýž den, sdělil, že dílčí smlouva „(…) byla dle jeho interních informací advokátní kanceláří splněna. Zadavatel dané však ověřuje i v součinnosti s advokátní kanceláří, kdy ale bohužel do odeslání tohoto vyjádření neobdržel Zadavatel od advokátní kanceláře žádné relevantní informace. Zadavatel po obdržení výše uvedeného potvrzení (případně jakýchkoliv relevantních podkladů) ze strany advokátní kanceláře dané obratem poskytne i Úřadu“.

41.         Usnesením č. j. ÚOHS-30660/2022/523 ze dne 5. 9. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k doložení relevantních dokladů o kompletním splnění dílčí smlouvy. Zadavatel Úřadu zaslal přípis ze dne 7. 9. 2022, který Úřad obdržel tentýž den, jehož přílohou byla faktura č. 015223778 vystavená vybraným dodavatelem za poskytnuté služby a dále vyúčtování vč. podrobného soupisu služeb dle čl. 6 rámcové dohody (dále jen „podrobný soupis služeb“), ze kterého vyplývá, že předmětem dílčí smlouvy byly právní služby související se soutěží o návrh „LANOVÁ DRÁHA Podbaba-Troja-Bohnice“.

42.         Usnesením č. j. ÚOHS-33351/2022/523 ze dne 23. 9. 2022, konkrétně výrokem 1. citovaného usnesení určil Úřad zadavateli lhůtu, kterou posléze usnesením č. j. ÚOHS-34376/2022/523 ze dne 3. 10. 2022 na žádost zadavatele prodloužil, k doložení dokladů o dokončení soutěže o návrh „LANOVÁ DRÁHA Podbaba–Troja-Bohnice“ a jednacího řízení bez uveřejnění navazujícího na soutěž o návrh „LANOVÁ DRÁHA PodbabaTroja-Bohnice“ a dále výrokem 2 citovaného usnesení určil Úřad zadavateli lhůtu k doložení dokladů o úhradě kompletní odměny za právní služby poskytnuté na základě dílčí smlouvy. Zadavatel Úřadu zaslal Úřadu přípis ze dne 3. 10. 2022, ve kterém uvedl, že »(…) soutěž o návrh již byla ukončena a právní služby poskytnuté v souvislosti s ní advokátní kanceláří byly již dokončeny a vyfakturovány. (…) Ohledně JŘSU Zadavatel sděluje Úřadu, že dle vyjádření příslušných zaměstnanců Zadavatele, kteří mají v gesci akci „LANOVÁ DRÁHA Podbaba–Troja-Bohnice“, se v současné chvíli nepředpokládá navazující plnění na ukončenou soutěž o návrh a je odloženo z provozních důvodů na straně Zadavatele na neurčito.«

43.         Usnesením č. j. ÚOHS-35458/2022/523 ze dne 11. 10. 2022 (dále jen „usnesení ze dne 11. 10. 2022“) určil Úřad zadavateli lhůtu, kterou posléze usnesením č. j. ÚOHS-36138/2022/523 ze dne 17. 10. 2022 na žádost zadavatele prodloužil, k doložení data úhrad provedených v období od 13. 4. 2021 do 8. 12. 2021 za poskytování veškerých právních služeb, a to včetně doložení veškerých souvisejících dokumentů, a to s jednoznačným vyznačením právních služeb dle § 29 písm. k) zákona a doložením takových dokumentů, ze kterých bude ověřitelné naplnění předmětné výjimky.

44.         Dne 16. 11. 2022 Úřad obdržel přípis zadavatele z téhož dne (dále jen „přípis ze dne 16. 11. 2022“), jehož přílohou byla dohoda o ukončení objednávky č. 9016009880 ze dne 14. 11. 2022 (dále jen „dohoda o ukončení objednávky“). Dle bodu 2. „PŘEDMĚT DOHODY“ odst. 2. dohody o ukončení objednávky se smluvní strany „(…) dohodly na ukončení Objednávky ke dni účinnosti této Dohody. K uvedenému dni zanikají veškerá práva a povinnosti z Objednávky.“. Dle bodu 3. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ odst. 3.1 dohody o ukončení objednávky nabývá předmětná dohoda účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv. Dohoda o ukončení objednávky byla zadavatelem uveřejněna v registru smluv dne 14. 11. 2022.

45.         Dne 22. 11. 2022 Úřad obdržel přípis zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel Úřadu sdělil, že s ohledem na informace k průběhu správního řízení, které Úřadu zaslal v přípise ze dne 16. 11. 2022, není předmět výroku usnesení ze dne 11. 10. 2022 v tomto správním řízení dále relevantní.

46.         Usnesením č. j. ÚOHS-42212/2022/523 ze dne 28. 11. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k doložení dokladů o úhradě odměny za poskytování služeb dílčí smlouvy uzavřené dne 9. 12. 2021 potvrzením „Objednávky č. 9016009880“, a to včetně zaslání případných dalších faktur vystavených vybraným dodavatelem za poskytnuté služby, které nebyly dosud Úřadu předloženy.

47.         Dne 28. 11. 2022 Úřad obdržel přípis zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel Úřadu sdělil, že veškeré relevantní podklady již Úřadu poskytl a vzhledem k uzavření dohody o ukončení objednávky by úhrada celé částky objednávky znamenala vznik bezdůvodného obohacení na straně poskytovatele právních služeb a vznik škody a postup v rozporu s péčí řádného hospodáře na straně zadavatele.

48.         Dne 1. 12. 2022 kontaktoval Úřad telefonicky zadavatele, přičemž mu sdělil, že není vyžadováno doložení úhrady celé částky uvedené v objednávce (350 000 Kč bez DPH), ale pouze doložení úhrady toho plnění, které již proběhlo a bylo vybraným dodavatelem vyfakturováno, tedy je nutné doložit uhrazení faktury č. 015223778 na částku 148 500 Kč bez DPH, která byla splatná dne 5. 10. 2022. Dále bylo zadavateli sděleno, že v případě, že vybraný dodavatel vystavil ještě další fakturu, kterou dosud Úřad nemá k dispozici, je nutné doložit i tuto fakturu a její úhradu. Dne 5. 12. 2022 zaslal zadavatel Úřadu požadovaný doklad o zaplacení předmětné faktury.

K zastavení správního řízení

49.         Podle § 257 písm. l) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a Úřad zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn.

50.         Účelem rámcové dohody bylo dle bodu 1 „Účel a předmět Smlouvy“, odst. 1.3 zajištění poskytování právního poradenství. Dle odst. 1.5 rámcové dohody byl závazek dodavatele poskytnout zadavateli konkrétní právní služby blíže specifikované v dílčí smlouvě. Předmětem plnění dílčí smlouvy byly dle dílčí smlouvy „právní služby na akci LD Podbaba-Troja-Bohnice“. 

51.         Úřad v dalším konstatuje, že celková částka za služby požadované v dílčí smlouvě činí 350 000 Kč bez DPH.

52.         Zadavatel zahájil soutěž o návrh „LANOVÁ DRÁHA Podbaba-Troja-Bohnice“, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 5. 2022 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-017621 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 089-244627 (dále jen „soutěž o návrh“).

53.         Dne 5. 9. 2022 byla vybraným dodavatelem vystavena faktura č. 015223778 na částku 148 500 Kč bez DPH (tj. 179 685 Kč s DPH), se splatností dne 5. 10. 2022 (dále jen „faktura č. 015223778“). Předmětná faktura byla zadavatelem uhrazena dne 4. 10. 2022.

54.         Dne 14. 11. 2022 došlo mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem k uzavření dohody o ukončení objednávky č. 9016009880 (dále jen „dohoda o ukončení objednávky“). Dle bodu 2. „PŘEDMĚT DOHODY“ odst. 2. dohody o ukončení objednávky se smluvní strany „(…) dohodly na ukončení Objednávky ke dni účinnosti této Dohody. K uvedenému dni zanikají veškerá práva a povinnosti z Objednávky.“. Dle bodu 3. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ odst. 3.1 dohody o ukončení objednávky nabývá předmětná dohoda účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv. Dohoda o ukončení objednávky byla zadavatelem uveřejněna v registru smluv dne 14. 11. 2022.

55.         Zde je dle Úřadu nutné podotknout, že soutěž o návrh není samostatným druhem zadávacího řízení a bezprostředně nevede, resp. jejím výsledkem není uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, jako tomu je právě při zadávání veřejné zakázky v některém z druhů zadávacích řízení. Účelem či smyslem soutěže o návrh je získání návrhu. V rámci soutěže o návrh má zadavatel možnost získat konkrétní plán nebo projekt, zejména v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních a technických služeb. V rámci soutěže o návrh je tak vybírán návrh, který je výsledkem určité tvůrčí činnosti dodavatele, jehož rozpracování, příp. následná realizace je zpravidla předmětem navazující veřejné zakázky, pro kterou je možno využít jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“).[5] S ohledem na to, že zadavatel musí mít již při zahajování soutěže o návrh v úmyslu zadat veřejnou zakázku v JŘBU, má Úřad za to (a sám zadavatel toto nijak nerozporuje), že předmětem dílčí smlouvy bylo poskytnutí právních služeb při realizaci obou těchto postupů, tedy jak soutěže o návrh, tak i následné JŘBU. Částka za služby požadované v dílčí smlouvě tedy představuje celkovou odměnu za realizaci obou postupů.

56.         Dle podrobného soupisu služeb, který tvoří přílohu faktury č. 015223778, poskytl vybraný dodavatel zadavateli v rámci plnění dílčí smlouvy kompletní právní poradenství související s realizací soutěže o návrh. Jak vyplývá z bodu 42. odůvodnění tohoto usnesení, faktura č. 015223778 byla zadavatelem uhrazena, jak vyplývá z výpisu z účtu, který Úřad obdržel od zadavatele dne 5. 12. 2022, a to jedinou platbou odeslanou na účet vybraného dodavatele dne 4. 10. 2022. Závazek z „první části“ plnění, spočívající v poskytování právního poradenství souvisejícího s realizací soutěže o návrh a uhrazení ceny za poskytnuté služby, byl ze strany vybraného dodavatele a zadavatele splněn.

57.         Vzhledem k tomu, že následně došlo k ukončení závazku mezi zadavatelem s vybraným dodavatelem, a stranám dnem účinnosti dohody o ukončení objednávky zanikla veškerá práva a povinnosti z dílčí smlouvy, a to aniž by přistoupily k realizaci následného JŘBU, Úřad konstatuje, že jak závazek vybraného dodavatele, tak závazek zadavatele, vyplývající z předmětné smlouvy, a to poskytnout služby specifikované v dílčí smlouvě a uhradit cenu poskytnutých služeb, byl kompletně splněn.

58.         Úřad konstatuje, že vedené správní řízení bylo zahájeno dne 20. 12. 2021 na návrh, kterým se navrhovatel domáhal uložení zákazu plnění předmětné smlouvy. V průběhu vedení tohoto správního řízení však Úřad zjistil, že došlo ke splnění závazků vyplývajících ze smlouvy (viz shora), čímž došlo ke splnění předmětu této smlouvy. Za tohoto stavu tak již nelze o návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy rozhodnout meritorně.

59.         Jelikož tedy návrhu navrhovatele nelze vyhovět, neboť plnění, kterému se svým návrhem navrhovatel pokoušel zabránit, bylo již provedeno, a stejně tak byla uhrazena cena poskytnutých služeb zadavatelem, tzn. prostředky na splnění předmětu veřejné zakázky byly již vynaloženy, má tato skutečnost vliv na výsledek vedeného správního řízení, když zákaz plnění smlouvy nelze zadavateli účinně uložit a dosažení účelu návrhu nelze v rámci vedeného správního řízení jinými zákonnými prostředky dosáhnout. Došlo tak k naplnění skutečnosti předpokládané zákonem v § 257 písm. l) zákona a Úřadu nezbývá než zahájené správní řízení ve smyslu předmětného ustanovení zákona zastavit.

60.         S ohledem na uvedené rozhodl Úřad podle § 257 písm. l) zákona o zastavení správního řízení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

61.         Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. l) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

62.         Úřad však bez ohledu na právě uvedené na tomto místě obiter dictum uvádí následující. Úřad v šetřeném případě zkoumal, zda byla dílčí smlouva uzavřena v souladu s právní úpravou, tedy zda byl zadavatel povinen uzavřít dílčí smlouvu na základě zadávacího řízení.  Vzhledem k tomu, že dílčí smlouva byla uzavřena na základě rámcové dohody (rovněž uzavřené mimo zadávací řízení dle zákona), bylo třeba se předně zabývat otázkou zákonnosti postupu zadavatele při uzavření rámcové smlouvy. Podle ustanovení § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Tak tomu bylo i v šetřeném případě, kdy bylo mezi smluvními stranami, tj. mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v rámcové dohodě sjednáno, že na základě ní budou průběžně zadavateli od vybraného dodavatele poskytovány právní služby. Současně si smluvní strany sjednaly rámcové podmínky, a to, jak budou probíhat objednávky služeb, podmínky týkající se cen, fakturace aj.

63.         Úřad uvádí, že zadavatel je povinen před uzavřením rámcové dohody stanovit její předpokládanou hodnotu, která je určující pro jeho další postup, neboť odvisle od její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) vzniká zadavateli při překročení konkrétního finančního limitu povinnost postupovat při jejím uzavření v zadávacím řízení, neboť dle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Zadavatel má tuto povinnost u rámcové dohody obdobně jako tomu je při zadávání veřejné zakázky (srov. § 2 odst. 3 zákona). Úřad se tedy zabýval otázkou stanovení předpokládané hodnoty předmětné rámcové dohody.

64.         Pokud jde o předpokládanou hodnotu rámcové dohody, uplatní se ustanovení § 23 zákona, podle něhož je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. S ohledem na to, že ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že na základě uzavřené rámcové dohody zadavatel kontinuálně objednával právní služby[6], které byly zadavateli ze strany vybraného dodavatele průběžně dodávány, přičemž z předložených podkladů rovněž vyplývá, že (externí) právní služby jsou zadavateli dodávány od různých dodavatelů dlouhodobě, je zřejmé, že předmětem plnění, kterého se týkala předmětná rámcová dohoda, byly právní služby coby veřejné zakázky pravidelné povahy.

65.         Byť pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) zákona lze dovodit, že jsou tím „(…) myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Jedná se zpravidla o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.[7].

66.         U poskytování služeb pravidelné povahy se dle zákona uplatní speciální pravidlo, pokud jde o stanovení předpokládané hodnoty. Jsou-li předmětem plnění pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

67.         Z tohoto pravidla je třeba vycházet i u krátkodobých rámcových dohod, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované dodávky či služby (tj. rámcových dohod uzavřených na dobu kratší než 12 měsíců), neboť poslední jmenované ustanovení zakotvuje (minimální) časový rámec, který je třeba při stanovení předpokládané hodnoty na uvedený typ plnění zohlednit, aby nedocházelo k periodickému uzavírání krátkodobých smluv či rámcových dohod (např. na týden, 14 dní či měsíc) ve snaze vyhnout se zcela povinnosti uzavřít rámcovou dohodu na základě zadávacího řízení (srov. § 131 odst. 2 zákona).

68.         Dále Úřad uvádí, že předmětem činnosti zadavatele je dle čl. 5. „Předmět podnikání“ Stanov zadavatele mj. provozování tramvajové dráhy, speciální dráhy (metro) a lanové dráhy (Petřín a ZOO) a provozování drážní dopravy v hlavním městě Praze, dále též osobní silniční motorová doprava, přičemž je obecně známou skutečností, že zadavatel je provozovatelem městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze, tedy bezesporu vykonává relevantní činnost ve smyslu § 153 odst. 1 písm. f) zákona, přičemž předmětem právních služeb poptávaných zadavatelem jsou konzultace, vypracovávání stanovisek, analýz, poskytování právního poradenství při zadávání veřejných zakázek (srov. šetřená dílčí smlouva) apod., tj. jedná se o veřejné zakázky zadávané zadavatelem při výkonu uvedené relevantní činnosti, tedy sektorové veřejné zakázky dle § 151 zákona, resp. sektorové rámcové dohody.

69.         Podle § 158 odst. 1 zákona není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finančního limitu stanoveného nařízením vlády podle § 25 zákona. Stejně tak (srov. k tomu § 131 odst. 2 zákona) není povinen do uvedeného limitu zadat v zadávacím řízení dle zákona ani rámcovou dohodu, na jejímž základě budou uzavírány sektorové veřejné zakázky. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby dosáhne finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky stanoveného nařízením vlády, konkrétně se v šetřeném případě jedná o limit podle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády, jenž je v době vydání tohoto rozhodnutí stanoven na částku 26 096 000,- Kč (ve znění nařízení vlády účinném od 1. 1. 2022) a který byl stanoven do 31. 12. 2021 ve výši 25 676 000,- Kč (ve znění nařízení vlády účinném od 1. 1. 2020), jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v rámci zadávacího řízení podle zákona v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

70.         V šetřeném případě zadavatel uzavřel předmětnou rámcovou dohodu s vybraným dodavatelem dne 13. 4. 2021. Rámcová dohoda byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2021, přičemž žádný odhad či předpoklad plnění, které by mělo být odebráno na základě následných prováděcích smluv (učiněných formou objednávek s následnou akceptací), učiněn zadavatelem nebyl, resp. nelze jej z dostupných dokumentů vyčíst. Jak již bylo uvedeno výše, ze zjištěných skutečností dále vyplývá, že zadavateli byly poskytovány právní služby i v průběhu 12 měsíců předcházejících uzavřené rámcové dohodě. Úřad ověřil z materiálů zaslaných zadavatelem (faktur a úhrad faktur), že zadavatel provedl za 12 měsíců, které předcházely uzavření předmětné rámcové dohody, tj. od 13. 4. 2020 do 12. 4. 2021, finanční úhrady za poskytnuté právní služby v celkové výši 41 912 907,27 Kč bez DPH.

71.         Zadavatel zároveň část právních služeb, které mu byly v předmětném období poskytnuty, označil jako právní služby, které naplňují výjimku zakotvenou v ustanovení § 29 písm. k) body 1 a 2 zákona, a které, vzhledem k tomu, že nemusí být zadávány v zadávacím řízení dle zákona, nemusí být ani zahrnuty do výpočtu předpokládané hodnoty rámcové dohody (jedná se ex lege o služby jiného druhu). Z podkladů poskytnutých zadavatelem vyplývá, že z celkové částky 41 912 907,27 Kč bez DPH, která za poskytování právních služeb byla v předmětném období zaplacena, představují objednávky, které zadavatel nepovažuje za výjimku dle § 29 písm. k) zákona (a ani Úřad o tomto nemá žádné pochybnosti), částku 11 553 745 Kč bez DPH.

72.         Ve zbytku (tj. v celkovém objemu 30 359 162,27 Kč bez DPH) zadavatel dovozuje naplnění podmínek uvedených v § 29 písm. k) zákona. Úřad nejdříve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 29 písm. k) zákona představuje obecnou výjimku, podle které není zadavatel povinen určité druhy právních služeb zadávat v zadávacím řízení. K ověření naplnění podmínek dané výjimky je vždy třeba pečlivě zkoumat povahu a rozsah poskytovaných právních služeb.

73.         Ze shora uvedeného důvodu tedy Úřad nejdříve přistoupil k posouzení toho, zda obecná výjimka uvedená v ustanovení § 29 písm. k) zákona dopadá na zadavatelem tvrzené případy, případně v jakém rozsahu lze zadavatelem poptávané právní služby pod tuto výjimku podřadit. K tomu uvádí Úřad následující.

K výjimce podle § 29 písm. k) zákona

74.         Podle § 29 písm. k) zákona „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby, (1) které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, (3) které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo (4) při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.“ Zbylé právní služby se pak mohou zadávat ve zjednodušeném režimu podle části páté zákona, jelikož dle § 129 odst. 1 zákona se ve zjednodušeném režimu zadávají mimo jiné i veřejné zakázky na jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 zákona, ve které jsou právě právní služby nevyloučené podle ustanovení § 29 písm. k) zákona uvedeny.

75.         Úřad tedy konstatuje, že existují dva režimy pro zadávání veřejných zakázek na právní služby, přičemž volba tohoto režimu záleží na povaze předmětu veřejné zakázky, tedy na konkrétní povaze právní služby. Část právních služeb není podle zákona zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení podle zákona, tzn. lze využít zákonodárcem poskytnuté obecné výjimky. Právní služby, které svým charakterem neodpovídají výjimce dle § 29 písm. k) zákona, je pak zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení dle zákona, přičemž je oprávněn postupovat ve zjednodušeném režimu. Úřad proto dále přistoupí k výkladu ustanovení § 29 písm. k) zákona, aby určil, které právní služby svou povahou spadají pod tuto výjimku, a jejichž zadávání tedy zákonodárce nepožaduje realizovat v zadávacím řízení podle zákona. Úřad k uvedenému doplňuje, že takové právní služby, které spadají pod výjimku § 29 písm. k) zákona, nejsou započítávány do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na právní služby pravidelné povahy, neboť právě jejich vyčlenění pod uvedenou výjimku z nich činí de iure služby jiného druhu.

76.         Úřad při výkladu § 29 písm. k) zákona vychází z obecného pravidla, že výjimky z povinnosti zadavatele postupovat v zadávacím řízení je třeba vždy vykládat restriktivně. Tento přístup Úřadu plyne ze skutečnosti, že důsledkem aplikace výjimky na konkrétní případ je stav, kdy se dané plnění nemusí zadávat v zadávacím řízení podle zákona. Dochází tak k situaci, kdy veřejné prostředky, jež budou za toto plnění zaplaceny, nebudou vynaloženy na základě otevřené a transparentní hospodářské soutěže, která je základním prostředkem k dosažení efektivního, účelného a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, které je hlavním účelem a smyslem regulace veřejného zadávání. Restriktivní výklad výjimek přitom zaručuje, že z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení, tedy způsobem, který je pro dosažení stavu efektivní hospodářské soutěže určen, budou vyňaty pouze ty případy, které zákonodárce explicitně vymezil.

77.         Pokud jde o restriktivní výklad výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku postupem, který znamená zajištění hospodářské soutěže, Úřad odkazuje na skutečnost, že tuto doktrínu již aprobovala i judikatura, a to jak národní, tak evropská, a to zejména ve vztahu k podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“). Na úrovni práva Evropské unie restriktivní přístup k použití JŘBU, tedy nejméně transparentního druhu zadávacího řízení, judikoval Soudního dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 14. 9. 2004 ve věci C-385/02, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:2004:522, kde Soudní dvůr konstatoval, že ustanovení směrnic, která umožňují výjimky z pravidel zadávání veřejných zakázek (a za takovou výjimku v dané věci Soudní dvůr považoval právě „odklon“ od přísnějšího postupu formou jednacího řízení bez uveřejnění), musí být vykládána restriktivně, aby nedocházelo k účelové interpretaci a k obcházení zákona, přičemž důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících aplikaci výjimky nese ten, kdo se jich dovolává, tj. zadavatel.

78.         Obdobnost restriktivního pojetí prokazování podmínek pro aplikaci výjimky plynulo i z dřívější rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, a to z rozsudku ve věci C-199/85, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:1987:115, ze dne 10. 3. 1987 a z rozsudku ve věci C-71/92, Komise proti Španělsku, ECLI:EU:C:1993:890, ze dne 17. 11. 1993, v důsledku čehož lze konstatovat, že se jedná ze strany Soudního dvora Evropské unie o pojetí konstantní.

79.         Úřad proto k posouzení předmětného případu přistoupil s ohledem na právě uvedené doktrinální východisko, neboť má za to, že závěry Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k aplikaci výjimky se dají plně vztáhnout i na Úřadem šetřený případ, respektive případy.

80.         Dle prvního bodu výjimky upravené v § 29 písm. k) zákona nemusí zadavatel zadávat v zadávacím řízení právní služby, které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů. Úřad konstatuje, že povaha právních služeb, jež spadají pod tuto část výjimky, je z jazykového výkladu zcela jasná. Jedná se o právní služby, které spočívají v zastoupení klienta advokátem před soudem, správním orgánem, či jiným orgánem, vyjmenovaným v příslušném ustanovení. Obecně je pro použití této části výjimky potřeba, aby právní služba, která je předmětem veřejné zakázky, naplňovala následující kritéria: (1) předmětem veřejné zakázky je zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), respektive advokát podle odpovídajících cizozemských právních předpisů.

81.         Druhý bod výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku na právní služby v zadávacím řízení se vztahuje na právní služby, které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v první části výjimky, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky. Úřad konstatuje, že v případě této výjimky se jedná o dvě samostatné situace, na které tato výjimka dopadá, respektive se jedná o dvě samostatné výjimky. První věta tohoto bodu dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem jsou služby spočívající v přípravě na řízení dle prvního bodu výjimky, tedy řízení, ve kterém je zadavatel zastoupen advokátem a (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát. Druhá věta tohoto bodu výjimky dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem je věc (ve smyslu kauza, nikoliv věc ve smyslu občanského zákoníku), u které okolnosti nasvědčují tomu, že se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky a (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát.

82.         Úřad konstatuje, že pro potřeby dalšího posouzení skutkového stavu je potřeba podrobně vyložit, jaké právní služby patří pod druhý bod výjimky, přičemž dle názoru Úřadu se zejména v tomto případě, kdy samotný text ustanovení zcela jasné vodítko neposkytuje, uplatní výše zmíněný restriktivní výklad.

83.         Důvodová zpráva k zákonu k výjimce uvedené v § 29 písm. k) zákona uvádí, že „[d]ůvodem pro výjimku je specifická povaha právních služeb, jejichž poskytování je zejména ve sporných případech postaveno na důvěře mezi zadavatelem (klientem) a dodavatelem (advokátem), kterou není možné hodnotit na základě objektivních kritérií. U naléhavých případů je navíc zcela nezbytné, aby zadavatel co nejrychleji reagoval na vzniklou potřebu právního zastoupení, což mu formalizovaný postup podle zákona neumožňuje“. Úřad uvádí, že právě specifický vztah mezi klientem a advokátem a potřeba pružně reagovat na vzniklé spory je základním smyslem zakotvení této výjimky, který by měl být určující ve výkladu pojmů u jejího druhého bodu.

84.         Úřad obecně uvádí, že § 29 písm. k) bod 2. zákona musí být vykládáno v kontextu celé výjimky, tedy v kontextu ustanovení § 29 písm. k) bod 1. zákona. Tedy tak, že pokud druhá část výjimky odkazuje na řízení uvedené v bodě 1., je potřeba ji vykládat právě v jejím kontextu a jako činnost realizovanou v úzké spojitosti s konkrétním řízením podle bodu 1.

85.         Pokud tedy zákon hovoří v bodě 2. výjimky o „přípravě na řízení uvedené v bodě 1.“, je nutné toto ustanovení vykládat tak, že se jedná o službu, která má přímou návaznost na konkrétní řízení (byť toto řízení ještě nemusí být formálně zahájeno, ale je jasně určeno a konkrétně definováno, například jako spor), jež splňuje definici řízení v bodě 1, přičemž je z logiky věci jasné, že advokát, který se na toto řízení připravuje (bod 2. výjimky), musí být totožný s advokátem, který následně zadavatele v řízení zastupuje (bod 1. výjimky), jelikož smyslem této výjimky je (právě) nejen úmysl zákonodárce vyčlenit z formalizovaného procesu zadávání podle zákona služby advokáta spojené se zastupováním klienta, ale i služby spočívající v přípravě na toto zastupování, jež jsou službou navázanou a věcně související, přičemž by nedávalo smysl, aby tato služba (například studium spisu před převzetím zastoupení) musela být zadávána v řízení podle zákona. Podmínkou ale je, že jsou tyto dvě služby (tedy služba podle bodu 2. a podle bodu 1.) navzájem provázané a na sebe navazující.

86.         Stejným způsobem se pak dle Úřadu musí vykládat i ustanovení věty druhé, kdy „okolnosti nasvědčují tomu, že se věc s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení v bodě 1,“ a to právě v kontextu skutečnosti, že základním účelem vyjmutí těchto právních služeb z povinnosti zadávat v zadávacím řízení podle zákona je právě následné zastupování klienta (tedy zadavatele) advokátem v řízení. Aby se tedy dalo hovořit o právních službách, které se s vysokou pravděpodobností stanou předmětem řízení, musí se jednat o vymezené řízení, které v takovém případě může nastat – zadavatel tedy může na základě této části výjimky poptat pouze takové právní služby, u kterých je konkrétně definovaná hrozba vzniku konkrétního řízení, ve kterém bude zadavatel zastupován advokátem, který činí předchozí kroky podle věty druhé. Tuto část výjimky naopak nelze použít na případy, kdy je hrozba vzniku takového řízení neurčitá, například co se do subjektu či objektu týče, a není tedy dáno potenciální konkrétní řízení, v němž by advokát zadavatele (klienta) zastupoval.

87.         Nelze též přehlížet, že zákon dále v rámci věty druhé bodu 2. obsahuje pojem „s vysokou pravděpodobností“. Úřad i v této části odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu, která říká, že „(…) je třeba upozornit na skutečnost, že předmětná výjimka nedopadá na běžné zastupování klienta advokátem ve věcech, kde nehrozí vysoká pravděpodobnost shora uvedených sporů (např. zpracování běžných smluv).“ Aby se dalo konstatovat, že se věc stane předmětem řízení s vysokou pravděpodobností, nepostačí pouze samotná pravděpodobnost, že se věc stane předmětem řízení, ale tato míra pravděpodobnosti musí být dle zákonodárce v kvalitě „vysoké“. Pokud by tomu okolnosti případu nenasvědčovaly, nebylo by možné dovodit, že byly splněny takové podmínky pro aplikaci této výjimky. Pokud by Úřad přistoupil na výklad, dle kterého je možné výjimku použít i tehdy, pokud není konkrétně daná hrozba vzniku řízení a žádné okolnosti tomu nenasvědčují, dovedeno ad absurdum by pod tuto výjimku spadalo v podstatě každé právní jednání, jelikož téměř každé právní jednání se může stát předmětem některého z řízení uvedených v § 29 písm. k) bodě 1 zákona.

88.         Úřad pro přehlednost shrnuje, na základě jakých podmínek může zadavatel využít výjimky podle § 29 písm. k) zákona. Musí se jednat o takové služby, které poskytuje advokát jako zástupce klienta v konkrétně určeném řízení, respektive se musí jednat o úkony, které tento advokát poskytuje v rámci přípravy na toto řízení či se jedná o úkony, u kterých je konkrétní, reálná a vysoká pravděpodobnost vzniku takového řízení, přičemž v případě úkonů, které nejsou přímo zastoupením, se musí vždy jednat o úkony, které mají konkrétní návaznost na konkrétní a určité řízení, splňující definici řízení, na něž se výjimka (podle bodu 1.) vztahuje. K výše uvedeným závěrům Úřad dospěl již v rámci své předchozí rozhodovací praxe, konkrétně v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0146/2014/VZ-35817/2016/512/MHr ze dne 25. 8. 2016, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř ze dne 13. 2. 2017, přičemž v duchu zachování legitimního očekávání, jedné ze zásad zakotvených v § 2 odst. 4 správního řádu, se v projednávaném případě od uvedených závěrů neodchyluje.

89.         Na základě shora uvedeného výkladu přistoupil Úřad k posouzení toho, zda právní služby, které zadavatel podřadil pod vybraná ustanovení [§ 29 písm. k) bod 1. a 2.] zákona týkající se obecných výjimek na právní služby splňují podmínky v nich stanovená. K tomuto Úřad uvádí, že při aplikaci výše uvedeného výkladu došel k názoru, že u následujících objednávek na právní služby zadavatel Úřadu dostatečně neprokázal, že se jedná o výjimku dle § 29 písm. k) zákona:

Objednávka	Faktura	Datum úhrady	Cena bez DPH	Dodavatel
7202005174	20357	11.09.2020	193 000,00 Kč	Becker a Poliakoff, s.r.o., advokátní kancelář[8]

-        výše uvedenou objednávku označil zadavatel v bodě 7 přílohy č. 1 jako objednávku právních služeb, která byla poskytována k paralelnímu posouzení nároků druhé strany, „(…) v kontextu již probíhajícího soudního řízení“. Úřad podotýká, že z předložených dokumentů nijak nevyplývá, že by zadavatele předmětná advokátní kancelář přímo zastupovala, ale toliko mu v souvislosti s probíhajícím řízením poskytovala pouze právní poradenství. Úřad konstatuje, že ve světle výše uvedeného výkladu nelze tyto právní služby podřadit pod § 29 písm. k) zákona.

Objednávka	Faktura	Datum úhrady	Cena bez DPH	Dodavatel
7202007506	2021000023	4.2.2021	140 000,00 Kč	Fröhlich & Partners, advokátní kancelář s.r.o.[9]
7202007317	2001041	6.1.2021	1 000 000,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.
7202002320	2020000035	21.4.2020	375 000,00 Kč	Fröhlich & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

-        výše uvedené objednávky označil zadavatel v bodě 19 přílohy č. 1 jako objednávky právní služeb, které byly poskytovány v souvislosti se zástavbou lokality Kačerov „(…) za situace, kdy hrozilo, že vznikne soudní spor (soudní spory)“. Zadavatel nicméně dle Úřadu dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového soudního sporu a z dokumentů předložených Úřadu tato reálná hrozba nijak nevyplývá. Úřad akcentuje, že důkazní břemeno leží na zadavateli, který existenci této výjimky musí Úřadu doložit (např. předžalobní výzvou, komunikací s protistranou, ze které je jasně patrno, že jedna ze stran hodlá ve věci učinit kroky vedoucí k zahájení konkrétního řízení atp.). V tomto případě ani po výzvě k doložení takových dokumentů Úřadu zadavatel důkazní prostředky nedoplnil, přičemž uvedl, že „[v]eškeré skutečnosti, z nichž Zadavatel dovozuje hrozbu sporu a naplnění § 29 písm. k) bod 2 věta druhá ZZVZ, již zadavatel Úřadu poskytl a žádnými jinými nedisponuje.“.

Objednávka	Faktura	Datum úhrady	Cena bez DPH	Dodavatel
7202003848	2001042	14.1.2021	200 000,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.

-        výše uvedenou objednávku[10] označil zadavatel v bodě 20 přílohy č. 1 jako objednávku právní služeb, které byly poskytovány v souvislosti s problematikou výstupu z metra Radlická „(…) za situace, kdy hrozilo, že vznikne soudní spor (soudní spory)“.  Zadavatel nicméně dle Úřadu dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového soudního sporu a z dokumentů předložených Úřadu tato reálná hrozba nijak nevyplývá. Úřad opětovně akcentuje, že důkazní břemeno leží na zadavateli, který existenci této výjimky musí Úřadu doložit (např. předžalobní výzvou, komunikací s protistranou, ze které je jasně patrno, že jedna ze stran hodlá ve věci učinit kroky vedoucí k zahájení konkrétního řízení atp.). V tomto případě ani po výzvě k doložení takových dokumentů Úřadu zadavatel důkazní prostředky nedoplnil, přičemž uvedl, uvedl že „[v]eškeré skutečnosti, z nichž Zadavatel dovozuje hrozbu sporu a naplnění § 29 písm. k) bod 2 věta druhá ZZVZ, již zadavatel Úřadu poskytl a žádnými jinými nedisponuje.“.

Objednávka	Faktura	Datum úhrady	Cena bez DPH	Dodavatel
9016009262	2402021	5.3.2021	720 000,00 Kč	Advokátní kancelář Emil Flegel s.r.o.
9016008961	20702020; 22202020; 502021	10.12.2020; 7.1.2021; 8.2.2021	1 800 000,00 Kč	Advokátní kancelář Emil Flegel s.r.o.
9016008590	9002020	10.6.2020	360 000,00 Kč	Advokátní kancelář Emil Flegel s.r.o.
9016008596	13502020; 11502020; 7402020; 6902020	10.7.2020; 2.7.2020; 13.5.2020 7.5.2020	1 080 000,00 Kč	Advokátní kancelář Emil Flegel s.r.o.
9016008804	15602020; 18602020; 17602020	10.9.2020; 6.11.2020; 8.10.2020	1 800 000,00 Kč	Advokátní kancelář Emil Flegel s.r.o.

-       výše uvedené objednávky[11] označil zadavatel v bodě 22 přílohy č. 1 a dále v přípise ze dne 19. 4. 2022 jako objednávky právních služeb, které byly poskytovány v souvislosti se správním řízením vedeným Úřadem městské části Praha 4 pod sp. zn. SZ P4/562739/19 a sp. zn. SZ P4/487601/19, správním řízením vedeným Magistrátem hlavního města Prahy pod sp. zn. MHMP 709266/2020, správním řízením vedeným Magistrátem hlavního města Prahy pod sp. zn. S-MHMP 2588968/2019, správním řízením vedeným Magistrátem hlavního města Prahy pod sp. zn. S-MHMP 458382/2020, správním řízením vedeným Magistrátem hlavního města Prahy pod sp. zn. S-MHMP 453799/2020, správním řízením vedeným Magistrátem hlavního města Prahy pod sp. zn. S-MHMP 453912/2020 a správním řízení vedeným Magistrátem hlavního města Prahy pod sp. zn. S-MHMP 453883/2020. Vzhledem k tomu, že Advokátní kancelář Emil Flegel s.r.o. zadavatele v citovaném soudním řízení a v citovaných správních řízeních přímo nezastupovala, ale toliko mu v souvislosti s těmito řízeními poskytovala pouze právní poradenství, nelze ve světle výše uvedeného výkladu tyto právní služby podřadit pod § 29 písm. k) zákona. K zadavatelovu tvrzení, že se jedná o tzv. „přípravu na řízení“ definovanou v bodě 2 předmětného ustanovení Úřad uvádí, že se v případě této výjimky jedná o přípravu na řízení „zastupovaná“ (tedy řízení, ve kterém byl pak zadavatel skutečně zastoupen), navíc tato příprava probíhá před samotným zahájením předmětného řízení, nikoliv současně s ním.

Objednávka	Faktura	Datum úhrady	Cena bez DPH	Dodavatel
9016009261	2101001	4.3.2021	625 000,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.
9016009137	2001039	27.1.2021	200 000,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.
9016008962	2001030; 2001035; 2001043	27.11.2020; 7.1.2021; 14.1.2021	1 875 000,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.
9016008589	2001011; 2001009; 2001010	12.5.2020; 21.4.2020; 21.4.2020	1 861 875,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.
9016008597	2001013	25.6.2020	1 250 000,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.
9016008803	2001029; 2001019; 2001023	6.11.2020; 10.9.2020; 9.10.2020	1 875 000,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.

-        výše uvedené objednávky označil zadavatel v bodě 23 přílohy č. 1 a dále v přípise ze dne 19. 4. 2022 jako objednávky právních služeb, které byly poskytovány v souvislosti se soudním řízením vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 319/2014, správním řízením vedeném u Magistrátu hlavního města Prahy pod sp. zn. S-MHMP 205675/2014/SUP/Fr, správním řízením vedeném u Úřadu městské části Praha 4 pod sp. zn. P4/113771/12/OST/FATU a  vyvlastňovacím řízením vedeném u Městského úřadu Černošice pod sp. zn. S-MUCE 9949/2019 PO. Vzhledem k tomu, že ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o., zadavatele v citovaném soudním řízení a v citovaných správních řízeních přímo nezastupovala, ale toliko mu poskytovala pouze právní poradenství, nelze ve světle výše uvedeného výkladu tyto právní služby podřadit pod § 29 písm. k) zákona. K zadavatelovu tvrzení, že se jedná o tzv. „přípravu na řízení“ definovanou v bodě 2 předmětného ustanovené Úřad opakovaně uvádí, že se v případě této výjimky jedná o přípravu na řízení „zastupovaná“ (tedy řízení, ve kterém byl pak zadavatel skutečně zastoupen), navíc tato příprava probíhá před samotným zahájením předmětného řízení, nikoliv současně s ním.

Objednávka	Faktura	Datum úhrady	Cena bez DPH	Dodavatel
9016009138	2001040	7.1.2021	85 000,00 Kč	ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.
9016008881	2020000228; 2020000134	9.2.2021; 27.11.2020	243 125,00 Kč	Fröhlich & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

-        výše uvedené objednávky označil zadavatel v bodě 25 přílohy č. 1 jako objednávky právních služeb, které byly poskytovány v souvislosti s obstaravatelskou mandátní smlouvou „(…) za situace, kdy hrozilo, že vznikne soudní spor (soudní spory)“. Zadavatel nicméně dle Úřadu dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového soudního sporu a z dokumentů předložených Úřadu tato reálná hrozba nijak nevyplývá. Úřad opětovně akcentuje, že důkazní břemeno leží na zadavateli, který existenci této výjimky musí Úřadu doložit (např. předžalobní výzvou, komunikací s protistranou, ze které je jasně patrno, že jedna ze stran hodlá ve věci učinit kroky vedoucí k zahájení konkrétního řízení atp.). V tomto případě ani po výzvě k doložení takových dokumentů Úřadu zadavatel důkazní prostředky nedoplnil, přičemž uvedl, uvedl že „[v]eškeré skutečnosti, z nichž Zadavatel dovozuje hrozbu sporu a naplnění § 29 písm. k) bod 2 věta druhá ZZVZ, již zadavatel Úřadu poskytl a žádnými jinými nedisponuje.“.

 

 

 

Objednávka	Faktura	Datum úhrady	Cena bez DPH	Dodavatel
7202007318	20201375; 20201309	23.2.2021; 29.1.2021	280 500,00 Kč	CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář[12]

-        výše uvedenou objednávku označil zadavatel v přípise ze dne 19. 4. 2022 jako objednávku právních služeb souvisejících se založením společného podniku Nádraží Holešovice. Dle zadavatele jde o tzv. sporovou právní službu, na kterou je aplikovatelný § 29 písm. k) zákona a odkazuje na bod 28 přílohy č. 1. Zadavatel nijak dále nerozvádí, na základě čeho usuzuje, že předmětné právní služby splňují předmětnou výjimku. Úřad se sice v rámci správního řízení sp. zn. S0398/2019/VZ, které v bodě 28 zadavatel zmiňuje, věnoval posouzení postupu zadavatele při uzavření akcionářské smlouvy a následného založení společného podniku, zcela jistě nelze tuto výjimku vztáhnout i na samotnou realizaci společného podniku. Zadavatel navíc objednávku vystavil až 21. 12. 2020, tj. více než tři čtvrtě roku po pravomocném rozhodnutí, přičemž samotný text objednávky hovoří o právním poradenství související se záměrem založit společný podnik. Ve světle výše uvedeného výkladu tak tyto právní služby nelze podřadit pod § 29 písm. k) zákona.

90.         Úřad konstatuje, že výše uvedené objednávky dle jeho názoru nelze podřadit pod výjimky uvedené v § 29 písm. k) zákona, a zadavatel je tak byl povinen při stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody započítat. Dle výpočtu Úřadu představují tyto objednávky celkovou částku 15 963 500 Kč bez DPH. Úřad následně tuto částku přičetl k částce 11 553 745 Kč bez DPH, která představuje celkovou částku za objednávky, které sám zadavatel nepovažuje za právní služby podřaditelné pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, a dospěl k tomu, že celkový objem objednávek v rozhodném období od 13. 4. 2020 do 12. 4. 2021, které nespadají pod výjimky uvedené v § 29 písm. k) zákona, představuje částku 27 517 245,00 Kč bez DPH.

91.         Z výše uvedeného vyplývá že předpokládaná hodnota rámcové dohody přesahuje limit stanovený v § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády pro sektorové veřejné zakázky na služby, z čehož vyplývá, že zadavatel byl dle § 131 odst. 2 zákona povinen zadat předmětnou rámcovou dohodu v zadávacím řízení dle zákona. Na základě výše uvedených zjištění tak Úřad získal důvodné pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval při uzavírání rámcové smlouvy v souladu se zákonem, přičemž se tímto jeho postupem bude nadále – bez ohledu na zastavení tohoto správního řízení – zabývat z moci úřední.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Mojmír Florian

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.      Mgr. Jaroslav Fiala, advokát, Jakubská 647/2, 110 00 Praha 1

2.      Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9

3.      HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy