číslo jednací: 01518/2023/500
spisová značka: S0057/2023/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• město Český Krumlov, IČO 00245836, se sídlem náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov – Vnitřní Město

v souvislosti s veřejnou zakázkou týkající se poradenských služeb v oblasti administrace veřejných zakázek, zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na kterou byla uzavřena s dodavatelem – Osigeno – veřejné zakázky a dotace s.r.o., IČO 05931614, se sídlem Petrovská 594, 788 13 Vikýřovice – dne 15. 7. 2021 „Smlouva o poskytování odborného poradenství při administraci veřejných zakázek“,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – město Český Krumlov, IČO 00245836, se sídlem náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov – Vnitřní Město– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je poskytování poradenských služeb v oblasti administrace veřejných zakázek, zadal bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a předmětnou veřejnou zakázku zadal, když dne 15. 7. 2021 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem – Osigeno – veřejné zakázky a dotace s.r.o., IČO 05931614, se sídlem Petrovská 594, 788 13 Vikýřovice.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Český Krumlov, IČO 00245836, se sídlem náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov – Vnitřní Město – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.        K POSTUPU OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – město Český Krumlov, IČO 00245836, se sídlem náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov – Vnitřní Město (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel s obchodní společností Osigeno – veřejné zakázky a dotace s.r.o., IČO 05931614, se sídlem Petrovská 594, 788 13 Vikýřovice (dále jen „vybraný dodavatel“) dne 15. 7. 2021 „Smlouvu o poskytování odborného poradenství při administraci veřejných zakázek“ (dále jen „smlouva“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění dle čl. II. bodu 2.1. smlouvy je závazek poskytovat obviněnému »poradenské služby v oblasti administrace veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb. (dále jen „zákon“) a směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Objednatele.«

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 22. 9. 2022 podnět k přezkoumání postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky.

4.             Stěžovatel v podnětu mj. namítá, že předmětná veřejná zakázka byla zadána nesprávně, když obviněný v rozporu se zákonem zadal předmětnou veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu, přičemž předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky dle výpočtu podle platných pravidel činí nejméně 2 304 000,- Kč bez DPH, a tedy měla být zadána v jiném režimu.

5.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-33986/2022/511 ze dne 29. 9. 2022 vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, resp. dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Dne 3. 10. 2022 obdržel Úřad od obviněného vyjádření k podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření k podnětu“) a dokumentaci k veřejné zakázce.

Vyjádření obviněného k podnětu

6.             Obviněný ve svém vyjádření k podnětu ve vztahu k podnětem namítanému zadání veřejné zakázky jako veřejné zakázky malého rozsahu, tedy postupem mimo zadávací řízení dle zákona mj. uvádí, že příslušné pracoviště obviněného se dle jeho slov náhle ocitlo v personální krizi v důsledku dlouhodobé pracovní neschopnosti pracovnice, která do té doby zajišťovala administraci veřejných zakázek pro potřeby obviněného. Z uvedeného důvodu (náhle vzniklá potřeba) proto obviněný oslovil přímo vybraného dodavatele, se kterým již měl z minulosti dobrou zkušenost, a který nabídl obviněnému akceptovatelné podmínky.

7.             Obviněný v citovaném vyjádření současně zdůrazňuje, že jeho úmyslem bylo uzavřít smlouvu na dobu určitou, a to právě za účelem překlenutí doby, než bude zajištěna administrace veřejných zakázek jiným způsobem, při zachování režimu veřejné zakázky malého rozsahu. Ve vztahu ke skutečnosti, že smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena na dobu neurčitou uvádí, že v této souvislosti došlo patrně k neúmyslnému pochybení a nepozornosti, neboť zamýšlel uzavřít smlouvu na dobu určitou. Po zjištění této skutečnosti učinil dle svých slov opatření, tedy uzavřením dodatku ke smlouvě změnil platnost této smlouvy z doby neurčité na dobu určitou do 15. 7. 2023, čímž dle názoru obviněného nepřesahuje zákonný limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

Další postup Úřadu

8.             Přípisem č. j. ÚOHS-35700/2022/511 ze dne 12. 10. 2022 Úřad vyzval obviněného k poskytnutí dalších informací, konkrétně ke specifikaci všech plateb, které obviněný uhradil v období od 15. 7. 2020 do 14. 7. 2021 (tj. v období 12 kalendářních měsíců předcházejících uzavření smlouvy) poskytovatelům služeb obdobného charakteru jako je předmět plnění šetřené veřejné zakázky. Dne 20. 10. 2022 obdržel Úřad odpověď obviněného z téhož dne (dále i jen „vyjádření ze dne 20. 10. 2022“).

9.             Úřad následně přípisem č. j. ÚOHS-41174/2022/511 ze dne 22. 11. 2022 vyzval obviněného k doložení relevantních smluv a faktur. Dne 24. 11. 2022 obdržel Úřad odpověď obviněného z téhož dne (dále i jen „vyjádření ze dne 24. 11. 2022“).

III.    ZÁVĚRY ÚŘADU

10.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“ nebo „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem.

11.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

12.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

13.         Podle § 2 odst. 1 zákona zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

14.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

15.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

16.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

17.         Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3 tohoto ustanovení zákona.

18.         Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)      poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“),

b)      zhotovení stavby, nebo

c)      poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

19.         Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

20.         Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

21.         Podle § 19 odst. 1 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

22.         Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21 zákona.

23.         Podle § 21 odst. 1 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty

a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

24.         Podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona 5 610 000 Kč[1].

25.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

26.         Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

27.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Zjištěné skutečnosti

Smlouva

28.         Podle čl. II. bodu 2.1. smlouvy je předmět smlouvy vymezen následujícím způsobem:

»Poradce bude poskytovat na základě této smlouvy o poskytování odborného poradenství při administraci veřejných zakázek (dále jen „smlouva“) Objednateli poradenské služby v oblasti administrace veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb. (dále jen „zákon“) a směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Objednatele.«

29.         Podle čl. VI. smlouvy je cena za plnění předmětu smlouvy stanovená následujícím způsobem:

„6.1. Cena za plnění předmětu smlouvy je stanovena dohodou smluvních stran a bude hrazena formou stanovení ceny za hodinu výkonu Poradce.

6.2. Cenová kalkulace:

              Cena výkonu bez DPH:                       600,- Kč / hodina

              DPH (21 %):                                        126,- Kč / hodina

              Cena s DPH (21 %):                             726,- Kč / hodina

6.3. Cena plnění předmětu smlouvy je stanovena pro poskytnutí konzultací k administracím veřejných zakázek, přičemž rozpis časové náročnosti bude evidován samostatně pro každou jednotlivou administrovanou veřejnou zakázku.

Předpokládaný rozsah prací: 80 hodin / měsíc“

30.         Podle čl. VII.  bodu 7.1. smlouvy je doba trvání smlouvy vymezená následujícím způsobem:

„Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou, přičemž lhůta plnění začíná běžet dnem nabytí účinnosti této smlouvy.“

31.         Podle čl. X.  bodu 10.1. smlouvy nabývá smlouva platnosti dnem podpisu obou smluvních stran a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv [pozn. Úřadu: vedeném podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“)].

32.         Podle potvrzení z informačního systému registru smluv ve smyslu § 5 odst. 4 zákona o registru smluv byla smlouva v registru smluv uveřejněna dne 3. 8. 2021.

Dodatek ke smlouvě

33.         Podle čl. I. bodu 1. Dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne 15. 7. 2021, uzavřeného dne 3. 6. 2022 (dále jen „dodatek ke smlouvě“) „[d]osavadní znění bodu 7.1. v čl. VII. smlouvy se zrušuje a nahrazuje tímto zněním: a) Tato dohoda se uzavírá na dobu určitou do 15. 7. 2023.“

34.         Podle čl. I. bodu 2. dodatku ke smlouvě „[v] ostatním zůstává smlouva ze dne 15. 7. 2021 nezměněna.“

Vyjádření obviněného ze dne 24. 11. 2022

35.         Podle přílohy vyjádření obviněného ze dne 24. 11. 2022 uhradil obviněný poskytovatelům služeb stejného charakteru jako je předmět plnění veřejné zakázky v období od 15. 7. 2020 do 14. 7. 2021 následující platby:

„Výše platby	Datum	DUZP	Posktytovatel	Právní	Faktura	Specifikace poskytované služby
v Kč bez DPH	úhrady		služby	titul
120 000,00 Kč	13.11.2020	31.10.2020	47116901	Příkazní smlouva 528/2019	FV03-235/2020	Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov - malá koncese
50 000,00 Kč	08.12.2020	30.11.2020	47116901	Příkazní smlouva 717/2020	FV03-271/2020	Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov - velká koncese
170 000,00 Kč	23.12.2020	07.12.2020	47116901	Příkazní smlouva 528/2019	FV03-332/2020	Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov - malá koncese
110 000,00 Kč	11.01.2021	01.12.2020	47116901	Příkazní smlouva 717/2020	FV03-341/2020	Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov - velká koncese
30 000,00 Kč	20.01.2021	31.12.2020	47116901	Příkazní smlouva 717/2020	FV03-384/2020	Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov - velká koncese
33 000,00 Kč	17.02.2021	31.01.2021	47116901	Příkazní smlouva 528/2019	FV03-17/2021	Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov - malá koncese
55 000,00 Kč	28.04.2021	02.03.2021	47116901	Příkazní smlouva 528/2019	FV03-47/2021	Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov - malá koncese
20 000,00 Kč	07.05.2021	06.04.2021	47116901	Příkazní smlouva 528/2019	FV03-58/2021	Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov - malá koncese
588 000,00 Kč

47116901 - Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.“

Příkazní smlouvy

36.         Podle čl. 2. Příkazní smlouvy ze dne 9. 9. 2019, označené obviněným: 528/2019/OSM (dále jen „příkazní smlouva 1“) je předmětem příkazní smlouvy 1:

»2.1 Předmětem této smlouvy je obstarání níže specifikované záležitosti Příkazce Příkazníkem.

2.2 Příkazník se zavazuje, že v rozsahu dohodnutém v této smlouvě a za podmínek v ní uvedených zajistí a vykoná pro Příkazce práce, výkony a poradenské služby v rámci zakázky „Zajištění výběru provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov”. (…)

2.4 Příkazník se zavazuje, vzhledem ke skutečnosti uvedené v bodě 2.3., že bude zajišťovat pro Příkazce, v souladu s ustanovením bodu 2.2. smlouvy, práce, výkony a poradenské služby v rámci zakázky „Zajištění výběru provozovatele VHI ve vlastnictví města český Krumlov” ve dvou variantách:

a)      zajištění výběru provozovatele veškeré VHI ve vlastnictví města Český Krumlov.

b)      zajištění výběru provozovatele VHI ve vlastnictví města mimo čistírny odpadních vod, která se nalézá v areálu ČOV na pozemkové parcele č. 561/3, k.ú. český Krumlov a přívodního kanálu k této čistírně.

Pokud dostane Příkazník od Příkazce pokyn, aby pracoval jen na jedné variantě uvedené v bodě 2.4, písm. a) a b), ukončí práce na variantě druhé. (…)

2.6 Plnění závazku Příkazníka zahrnuje zejména tyto činnosti:

- prověření a zpracování podkladů, projednání základních parametrů a podmínek koncese,

- zpracování harmonogramu zadávacího řízení,

- prověření rozsahu VH infrastruktury vlastněné městem český Krumlov se zvláštním zaměřením na nově získané části VH infrastruktury,

- návrh a projednání kvalifikačních kritérií,

- zpracování návrhu zadávací dokumentace pro fázi kvalifikace („kvalifikační dokumentace”), vč. oznámení o zahájení zadávacího řízení dle § 212 ZZVZ,

- projednání kvalifikační dokumentace s Příkazcem a zpracování finální verze kvalifikační dokumentace,

- dopracování zbývající části návrhu zadávací (koncesní) dokumentace včetně návrhu koncesní smlouvy a jejích požadovaných příloh vč. finančního modelu v souladu se ZZVZ a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění (dále jen „ZVaK"),

- průběžné projednávání se zadavatelem, prověření a zapracování případných připomínek či požadavků zadavatele,

- organizační a odborné zajištění zadávacího řízení jako osoba zastupující zadavatele, zpracování všech dokumentů zadávacího řízení tak, jak jsou požadovány ZZVZ,

- zpracování návrhu veškerých podkladů na základě kterých bude posuzována kvalifikace účastníků a hodnoceny a posuzovány nabídky, účast při jednání komisí ustanovených Příkazcem v souvislosti se zadávacím řízením,

- zpracování veškerých formulářů souvisejících se zadávacím řízením dle § 212 ZZVZ,

- získání předchozího stanoviska Ministerstva financí k návrhu koncesní smlouvy dle § 186 ZZVZ,

- kompletace veškerých dokladů zadávacího řízení a jejich předání Příkazci k archivaci.«

37.         Podle čl. 2. Příkazní smlouvy ze dne 5. 11. 2020, označené obviněným: 717/2020/OSMI (dále jen „příkazní smlouva 2“) je předmětem příkazní smlouvy 2:

»2.1 Předmětem této smlouvy je obstarání níže specifikované záležitosti Příkazce Příkazníkem.

2.2 Příkazník se zavazuje, že v rozsahu dohodnutém v této smlouvě a za podmínek v ní uvedených zajistí a vykoná pro Příkazce práce, výkony a poradenské služby v rámci zakázky „Výběr provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov v roce 2021 ”.

Plnění závazku zahrnuje zejména tyto činnosti:

- zpracování harmonogramu zadávacího (koncesního) řízení

- zpracování návrhu zadávací (koncesní) dokumentace včetně návrhu koncesní smlouvy a jejích požadovaných příloh vč. finančního modelu v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ"),

- předložení návrhu zadávací (koncesní) dokumentace vč. návrhu koncesní smlouvy k posouzení a odsouhlasení Příkazci,

- organizační a odborné zajištění koncesního řízení jako osoba zastupující zadavatele, zpracování všech dokumentů koncesního řízení tak, jak jsou požadovány ZZVZ,

- získání předchozího stanoviska Ministerstva financí k návrhu koncesní smlouvy podle § 186 ZZVZ,

- organizační zajištění uzavření koncesní smlouvy s vybraným dodavatelem služeb,

- kompletace a předložení dokladů o průběhu koncesního řízení.«

Právní posouzení

K výroku I. příkazu

Obecná východiska

38.         Úřad předně uvádí, že ve vztahu k zadávání veřejných zakázek je hlavním účelem zákona vytvoření takového soutěžního prostředí, které umožní zadavateli výběr nejvýhodnější nabídky a současně zajistí transparentní nakládání s veřejnými prostředky. K tomu zákon stanovuje postupy, které zadavatel při naplňovaní svých potřeb cestou realizace veřejných zakázek musí dodržovat. Prvořadým pravidlem je povinnost zadavatele zadat veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení podle zákona, pokud se neuplatní některá z výjimek.

39.         Klíčovým je v této souvislosti institut tzv. předpokládané hodnoty veřejné zakázky (zakotvený v § 16 zákona).

40.         Zákon (v § 16 odst. 1) vymezuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako zadavatelem předpokládanou výši úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřenou v penězích (přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty).

41.         Zároveň zákon (v § 16 odst. 5) vymezuje okamžik, ke kterému je zadavatel povinný předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovit, což je buď okamžik zahájení zadávacího řízení, nebo okamžik zadání veřejné zakázky (pokud nebyla zadána v některém zákonem aprobovaném zadávacím řízení), přičemž zadáním veřejné zakázky se (podle § 2 odst. 1 zákona) rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

42.         S ohledem na druh veřejné zakázky (veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce) pak zákon stanovuje konkrétní finanční limity a rozděluje veřejné zakázky podle jejich hodnoty na veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní.

43.         Správné (a včasné) stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je tak pro zadavatele zcela zásadní, když výše předpokládané hodnoty určuje režim veřejné zakázky, tj. zda bude nadlimitní, podlimitní, nebo se bude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu. Výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak určuje způsob jejího zadání, tedy určuje, za jakých podmínek lze uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

44.         Ve vztahu k veřejným zakázkám na služby pak [podle § 27 písm. a) zákona] platí, že je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku pak zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení (a nejedná-li se o nadlimitní veřejnou zakázku). V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby je rovna nebo přesáhne finanční limit stanovený nařízením vlády, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté (s určitými výjimkami). V případě veřejných zakázek na služby se jedná o limit podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády, jenž činí 5 610 000 Kč[2].

45.         Zákon současně stanovuje (v § 19) zvláštní pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty pro veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou dodávky nebo služby (tedy nikoli stavební práce), a které jsou svým charakterem pravidelně pořizované nebo trvající povahy (dále i jen „veřejné zakázky pravidelné povahy“).

46.         Co se týče vyčíslení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy, podle § 19 odst. 1 se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, (za předpokladu, že je známá), upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců [písm. a) citovaného ustanovení]; nebo [podle písm. b) citovaného ustanovení] jako součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a) citovaného ustanovení. Pokud bude smlouva na takovou veřejnou zakázku uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se dle odst. 2 citovaného ustanovení předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

47.         Definici veřejné zakázky pravidelné povahy zákon však neobsahuje, Úřad proto považuje za důležité na tomto místě v obecné rovině přiblížit význam tohoto pojmu, jak jej ve vztahu k § 19 zákona vykládá mj. komentářová literatura, když uvádí následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování.  Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů.Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“[3] Z uvedeného je dle Úřadu zřejmé, že v případě takových plnění, jejichž charakter je stejný, a která zadavatel pořizuje (zpravidla v delším časovém horizontu) opakovaně či pravidelně (ne nutně kontinuálně), je namístě aplikace pravidla podle § 19 zákona.

48.         Úřad na tomto místě dále konstatuje, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku na služby (ve smyslu § 14 odst. 2 zákona), když jejím předmětem plnění je poskytování odborného poradenství při administraci veřejných zakázek, resp. poradenské služby v oblasti administrace veřejných zakázek, tedy jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

49.         V návaznosti na právě uvedené je pak ve smyslu § 21 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková cena, rozhodná předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy 48 měsíců či kratší nebo za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

50.         V posuzovaném případě s ohledem na výše uvedená obecná východiska, jako i charakter věci a související okolnosti vyvstala otázka, zda obviněný při poptávání plnění na šetřenou veřejnou zakázku řádně stanovil její předpokládanou hodnotu. Úřad se proto v dalším zabývá posouzením předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky.

Ke stanovení předpokládané hodnoty

51.         Jak vyplývá ze shora uvedeného, v obecné rovině se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví jako předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky. Pokud je předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizovaná nebo trvající dodávka či služba, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle § 19 odst. 1 zákona stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců (pokud jsou tyto údaje známé).

52.         Pro posouzení, zda zadavatel správně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, se Úřad předně zabýval charakterem plnění předmětné veřejné zakázky, tedy posouzením, zda se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku pravidelné povahy.

53.         Jak vyplývá z dokumentace k veřejné zakázce obdržené Úřadem od obviněného, uzavřel obviněný dne 15. 7. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku, jejímž předmětem plnění jsou „poradenské služby v oblasti administrace veřejných zakázek“. Ve smlouvě je nastaven mechanizmus úhrady, dle kterého je cena za plnění předmětu smlouvy stanovená jako hodinová sazba (600,- Kč bez DPH/hodina), přičemž je ve smlouvě současně vymezen předpokládaný rozsah poptávaných prací za měsíc (80 hodin/měsíc). Současně Úřad z citované smlouvy zjistil, že ji obviněný uzavřel na dobu neurčitou (viz body 28. - 32. odůvodnění tohoto příkazu).

54.         V rámci provedeného šetření Úřad dále zjistil, že obviněný v období 12 měsíců předcházejících uzavření smlouvy uzavřel dvě příkazní smlouvy, jejichž předmětem plnění je dle vyjádření obviněného administrace tam uvedených veřejných zakázek. Obviněný ve sledovaném období (tj. od 15. 7. 2020 do 14. 7. 2021) na tato plnění uhradil částku v celkové výši 588 000,- Kč bez DPH (viz body 35. - 37. odůvodnění tohoto příkazu).

55.         Z obsahu příkazní smlouvy 1 plyne, že obviněný poptával plnění, jehož předmětem bylo zajistit provedení zadávacího řízení podle zákona na veřejnou zakázku „Zajištění výběru provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov“, a to formou poradenské činnosti a zajištění či provedení konkrétních úkonů. Z obsahu příkazní smlouvy 2 plyne, že její předmět plnění rovněž zahrnoval provedení zadávacího řízení ve smyslu zákona na veřejnou zakázku „Výběr provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov v roce 2021“, také formou poradenské činnosti a konkrétních prací a úkonů. Z hlediska vymezení povahy poptávaných služeb rovněž obviněný předmět plnění citovaných příkazních smluv ve svém vyjádření specifikuje jako služby „Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov – malá koncese“ (v případě příkazní smlouvy 1) nebo „Administrace veřejné zakázky na provozovatele VHI ve vlastnictví města Český Krumlov – velká koncese“ (v případě příkazní smlouvy 2). To znamená stejným způsobem jako předmět plnění šetřené veřejné zakázky, když se pořád jedná o úkony (práce) administrativní povahy, jejichž smyslem je poskytnutí služeb, včetně poradenských služeb při realizaci zadávacích řízení podle zákona. Ostatně je obviněný stejným způsobem i sám označuje.

56.         Určující pro vymezení, zda se o veřejnou zakázku pravidelné povahy jedná, je v návaznosti na shora uvedené to, zda předmětem plnění takové veřejné zakázky je plnění pořizované opakovaně nebo pravidelně, a současně plnění svou povahou či charakterem stejné. Jak Úřad dovodil v předchozím odstavci, předmět plnění jak smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, tak příkazní smlouvy 1 a příkazní smlouvy 2 je svou povahou stejný. Úřad v této souvislosti opětovně konstatuje, že se v dotčeném případě (veřejná zakázka a příkazní smlouvy 1 a 2) jedná o poskytování administrativních či poradenských služeb při realizaci zadávacích řízení, tedy služeb (prací) stejného charakteru či povahy. Současně z uvedených smluv plyne, že jsou na základě nich uvedené služby poskytované průběžně, tedy opakovaně, když z povahy věci lze dovodit, že jsou poskytovány v závislosti na konkrétní dílčí potřebě. V případě šetřené veřejné zakázky se jedná dle uzavřené smlouvy o poskytování uvedených služeb v období ode dne účinnosti smlouvy, po dobu neurčitou. V případě citovaných příkazních smluv po dobu tam specifikovanou, která i dle doložených úhrad na dané plnění zjevně zahrnovala sledované období 12 měsíců před uzavřením smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku. Z právě uvedeného tak dle Úřadu je zřejmé, že se jedná o plnění, resp. služby pořizované obviněným opakovaně a pravidelně ve smyslu § 19 zákona. Což mj. v případě citovaných příkazních smluv dokládají i obviněným provedené úhrady na předmětné veřejné zakázky.

57.         Úřad v této souvislosti současně poznamenává, že ze shora uvedených obecných východisek plyne, že se v případě pravidelně pořizovaných služeb jedná svou povahou o plnění, které zadavatel k výkonu své činnosti (trvale) potřebuje. V případě obviněného je nepochybné, že administrace veřejných zakázek, které obviněný k uspokojování svých potřeb coby veřejný zadavatel pravidelně realizuje, jsou takové služby nezbytné.

58.         Pro řádné stanovení předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky, jež je veřejnou zakázkou pravidelné povahy (jak bylo právě dovozeno), je současně korektivem skutečnost, zda je smlouva na veřejnou zakázku uzavíraná na dobu delší než 12 měsíců, či nikoliv. V šetřeném případě (jak uvedeno i výše), byla smlouva na veřejnou zakázku uzavřena na dobu neurčitou. Úřad proto v této souvislosti konstatuje, že je na místě aplikace pravidla vymezeného v § 19 odst. 2 zákona.

59.         Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak ve smyslu shora uvedených obecných východisek měla být prvně vyčíslená hodnota plateb, které obviněný na služby stejného druhu jako je předmět šetřené veřejné zakázky uhradil v předcházejících 12 měsících. Z vyjádření obviněného ze dne 24. 11. 2022, kterým doplnil, resp. opravil své vyjádření ze dne 20. 10. 2022, vyplývá, že obviněný v předcházejících 12 měsících před uzavřením smlouvy (konkrétně v období od 15. 7. 2020 do 14. 7. 2021) uhradil dodavatelům za poskytnutí služeb administrace veřejných zakázek (tedy služby svou povahou v zásadě obsahově totožné jako je předmět šetřené veřejné zakázky a současně pro obviněného opakovaně nezbytné) částku ve výši 588 000,- Kč bez DPH.

60.         Úřad konstatuje, že ze smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku je zřejmé, že plnění vyplývající z této smlouvy je veřejnou zakázkou na služby. Současně je ze smlouvy zřejmé, že se jedná o služby pořizované, resp. poskytované vybraným dodavatelem nikoli jednorázově, nýbrž opakovaně v rámci předem definovaného období ode dne nabytí účinnosti smlouvy, tj. ode dne 3. 8. 2021 na dobu neurčitou.

61.         Jak již Úřad uvedl výše (viz body 46. a 49. odůvodnění tohoto příkazu), podle § 19 odst. 2 zákona, je-li smlouva na plnění veřejné zakázky na pravidelně pořizované nebo trvající služby uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 odst. 1 zákona postupem podle § 21 zákona. To tedy znamená, že v případě, že se jedná o smlouvu na dobu neurčitou nebo je doba trvání smlouvy delší než 48 měsíců, bude předpokládaná hodnota odpovídat podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona skutečné ceně uhrazené obviněným za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, a dále se připočte obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy v rozsahu 48 měsíců.

62.         S ohledem na vše výše uvedené měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky následujícím způsobem.

63.         Předpokládaná hodnota veřejné zakázky měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců a dále měla být připočtena obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy v rozsahu 48 měsíců. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak měla být prvně vyčíslená hodnota plateb, které obviněný na služby stejného druhu jako je předmět šetřené veřejné zakázky uhradil v předcházejících 12 měsících. Z vyjádření obviněného ze dne 24. 11. 2022, kterým doplnil, resp. opravil své vyjádření ze dne 20. 10. 2022, vyplývá, že obviněný v předcházejících 12 měsících před uzavřením smlouvy (konkrétně v období od 15. 7. 2020 do 14. 7. 2021) uhradil na služby administrace veřejných zakázek (tedy služby svou povahou v zásadě obsahově totožné jako je předmět plnění šetřené veřejné zakázky a současně pro obviněného opakovaně nezbytné) částku ve výši 588 000,- Kč bez DPH.  V dalším kroku měla být tato částka vynásobena 4 roky (tj. 588 000 * 4 = 2 352 000,- Kč), tj. dopočítaná do období 48 měsíců, a to s ohledem na skutečnost, že byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Na základě právě uvedeného výpočtu měla být předpokládaná hodnota veřejné zakázky ve výši 2 352 000,- Kč bez DPH, případně upravená o ty změny, které lze očekávat. V šetřeném případě však ani z uzavřené smlouvy, ani z jiných podkladů, které má Úřad k dispozici, nijak nevyplývá, že by se rozsah plnění poskytovaných vybraným dodavatelem či cena, kterou zadavatel za tato plnění na základě smlouvy má hradit, měly nějakým způsobem měnit. Nelze tedy dle Úřadu důvodně očekávat žádné změny, o které by měla být předpokládaná hodnota upravena.

64.         Jelikož předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky měla být stanovena ve výši 2 352 000,- Kč bez DPH, nejednalo se o veřejnou zakázku malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. a) zákona, jejíž přepokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 2 000 000 Kč bez DPH, když předpokládaná hodnota v šetřeném případě tuto hodnotu přesahuje. Veřejná zakázka tedy měla být zadávána v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

65.         Úřad na tomto místě k námitce obviněného, že své neúmyslné pochybení napravil uzavřením dodatku ke smlouvě, v rámci kterého byla doba trvání smlouvy upravena na dobu určitou uvádí, že je tato skutečnost v šetřeném případě pro posouzení předpokládané hodnoty veřejné zakázky irelevantní, když zadavatel je dle § 16 odst. 5 zákona povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení, přičemž dle § 2 odst. 1 zákona zadáním veřejné zakázky se rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V šetřeném případě tedy obviněný měl stanovit předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky k datu uzavření smlouvy na tuto veřejnou zakázku, tedy ke dni 15. 7. 2021. Nad rámec právě uvedeného Úřad současně konstatuje, že dle vyjádření obviněného došlo k uzavření citovaného dodatku ke smlouvě dne 3. 6. 2022 v reakci na upozornění nejmenovaného občana dne 26. 5. 2022, přičemž předmětem citovaného dodatku byla v podstatě výhradně úprava doby trvání smlouvy (viz body 33. - 34. odůvodnění tohoto příkazu). V této souvislosti Úřad uvádí, že pokud by smlouva byla uzavřena na dobu, jaká je stanovena v dodatku ke smlouvě (tj. do 15. 7. 2023, tj. na období 2 let, a tedy nikoliv na dobu neurčitou, jak byla ve skutečnosti uzavřena), lze uvést, že by se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu (kterou by obviněný neměl povinnost zadávat v zadávacím řízení podle zákona), když předpokládaná hodnota veřejné zakázky by v takovém případě odpovídala částce 1 176 000,- Kč bez DPH, neboť oproti výpočtu uvedenému výše (viz bod 63. odůvodnění tohoto příkazu) by se vyčíslená hodnota plateb, které obviněný na služby stejného druhu jako je předmět veřejné zakázky uhradil v předcházejících 12 měsících (tj. částka 588 000,- Kč bez DPH) upravila ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) zákona na dobu trvání smlouvy, tj. 2 let (tedy výpočet by byl následující: 588 000 * 2 = 1 176 000,- Kč). Úřad v této souvislosti současně konstatuje, že i když společenská škodlivost jednání obviněného je uzavřením dodatku ke smlouvě (a tedy - ve vztahu ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky - de facto limitací objemu plnění, jenž je předmětem veřejné zakázky, na rozsah veřejné zakázky malého rozsahu) snížená, neabsentuje zcela, neboť obviněný v okamžiku zadání veřejné zakázky prokazatelně nepostupoval podle zákona, když veřejnou zakázku v zadávacím řízení nezadal, i když k tomu byl s ohledem na její předpokládanou hodnotu povinen. Úřad také v této souvislosti reflektuje, že obviněný přistoupil k úpravě doby trvání smlouvy v dodatku ke smlouvě (uzavřeném dne 3. 6. 2022) s odstupem téměř jednoho roku od jejího uzavření (dne 15. 7. 2021), a to v návaznosti na upozornění nejmenovaného občana, byť bezprostředně po uvedeném zjištění. Skutečnost, že obviněný následně změnil dobu trvání předmětné smlouvy, Úřad zohlednil při výměře pokuty (viz dále odůvodnění tohoto příkazu), nicméně nelze přehlížet, že ani dodatek uzavřený obviněným k předmětné smlouvě nelimituje celkovou finanční výši poskytnutého plnění hodnotou veřejné zakázky malého rozsahu.

66.         Úřad tedy v návaznosti na shora uvedené konstatuje, že obviněný při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 2 odst. 3 zákona, čímž naplnil první znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

67.         K dalšímu ze znaků skutkové podstaty daného typu přestupku, tj. k vlivu, resp. možnému vlivu nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele, Úřad uvádí, že v šetřeném případě postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť ten svým postupem zamezil účasti jiných v úvahu přicházejících dodavatelů v případném zadávacím řízení. Nelze totiž vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zadávání veřejné zakázky postupoval v zadávacím řízení dle zákona, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o toto plnění, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Je tedy naplněn i druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

68.         Dále Úřad uvádí, že rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s vybraným dodavatelem dne 15. 7. 2021 uzavřel smlouvu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

69.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

70.         Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, zejm. v souvislosti s uplynutím promlčecí doby.

71.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

72.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

73.         V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a přestupkového zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 15. 7. 2021, kdy obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet dne následujícího, tj. dne 16. 7. 2021. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku, neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

74.         Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

75.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

76.         Úřad konstatuje, že v daném případě nelze celkovou cenu veřejné zakázky s ohledem na její tvorbu (viz bod 29 odůvodnění tohoto příkazu) zjistit, přičemž v takovém případě lze obviněnému uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč. Pro úplnost pak Úřad poznamenává, že na právě uvedeném ničeho nemění ani uzavřený dodatek ke smlouvě, který pouze upravuje dobu trvání smlouvy. Úřad však při stanovení výše pokuty přihlédl k plánovanému rozsahu finančního plnění ze smlouvy, vč. skutečnosti, že obviněný uzavřel výše uvedený dodatek, kterým zkrátil dobu trvání smlouvy, což bezesporu může mít dopad na množství odebraného plnění (za předpokladu, že by ve smlouvě ve znění uzavřeného dodatku uvedený předpokládaný rozsah plnění byl dodržen, tedy nikoliv překročen představovala by hodnota poskytnutého plnění 1 393 920,- Kč vč. DPH, nicméně současně nelze odhlížet od toho, že plnění z předmětné smlouvy, a to i ve znění uzavřeného dodatku, nestanovuje žádnou limitaci odebíraného plnění co do měsíčního ani celkového rozsahu).

77.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

78.         Podle § 38 přestupkového zákona povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

79.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

80.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad předně obecně konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem efektivního vynakládání veřejných prostředků. V šetřeném případě shledal Úřad vysokou míru závažnosti přestupku, jehož se obviněný dopustil, zejména v tom, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zajištění řádné hospodářské soutěže, která je v souvislosti s realizací veřejných zakázek předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Podstatnou skutečností je to, že obviněný pro zadání předmětné veřejné zakázky vůbec nepoužil zákonem předvídaný druh zadávacího řízení. Následkem uvedeného nezákonného postupu obviněného byla skutečnost, že neproběhla řádná soutěž o předmětné plnění, a tudíž mohlo dojít k hrubému narušení soutěžního prostředí. Právě co nejširší a férová soutěž o veřejnou zakázku umožňuje naplnění cíle zákona, kterým je zajištění transparentního prostředí pro soutěž a následně výběr dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů, jenž nabídl zadavateli nejvýhodnější podmínky, a tedy sekundárně hospodárné vynaložení veřejných zdrojů. Postup obviněného v rozporu se zákonem je nadto nevratný, když předmětná veřejná zakázka dnem uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem byla zadána.

81.         Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad v citovaném výroku I. konstatoval, že obviněný v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty zadal předmětnou veřejnou zakázku jakožto veřejnou zakázku malého rozsahu bez provedení zadávacího řízení podle zákona, čímž nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť svým postupem zamezil účasti v případném zadávacím řízení jiných v úvahu přicházejících dodavatelů, když neproběhla řádná soutěž o plnění poptávané obviněným, kde případně mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů.

82.         Úřad ve vztahu k dalším okolnostem, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, zohlednil ve prospěch obviněného skutečnost, že obviněný uzavřením dodatku ke smlouvě výrazně snížil negativní následky svého protiprávního jednání (jak Úřad konstatoval výše, viz bod 65. odůvodnění tohoto příkazu).

83.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

84.         Úřad dále ověřil, zda v právě projednávaném případě přestupek, za který je ukládána obviněnému sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky (správní delikty), za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona a zjistil, že nikoliv. Vzhledem k právě uvedenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

85.         Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl k ekonomické situaci obviněného. Z uveřejněného návrhu rozpočtu obviněného pro rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 bude disponovat rozpočtovými příjmy v řádu několika stovek miliónů Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).  

86.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

87.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

88.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

město Český Krumlov, náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov – Vnitřní Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy