číslo jednací: 46945/2022/500
spisová značka: S0631/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Husí Lhota, IČO 00876241, se sídlem Husí Lhota 31, 294 06 Husí Lhota,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo č. 05/2021/PE uzavřené dne 9. 3. 2021 a Dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo uzavřeného dne 29. 10. 2021 s vybraným dodavatelem – PETRAlaan s.r.o., IČO 04157010, se sídlem U Rybníčků 1080, 582 91 Světlá nad Sázavou – na realizaci veřejné zakázky „Oprava kaple sv. Anny v obci Husí Lhota“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Husí Lhota, IČO 00876241, se sídlem Husí Lhota 31, 294 06 Husí Lhota – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo č. 05/2021/PE na realizaci veřejné zakázky „Oprava kaple sv. Anny v obci Husí Lhota“, kterou uzavřel dne 9. 3. 2021 s vybraným dodavatelem – PETRAlaan s.r.o., IČO 04157010, se sídlem U Rybníčků 1080, 582 91 Světlá nad Sázavou – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 24. 3. 2021, ale učinil tak až dne 31. 3. 2022.

II.

Obviněný – obec Husí Lhota, IČO 00876241, se sídlem Husí Lhota 31, 294 06 Husí Lhota – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 05/2021/PE na realizaci veřejné zakázky „Oprava kaple sv. Anny v obci Husí Lhota“, který uzavřel dne 29. 10. 2021 s vybraným dodavatelem – PETRAlaan s.r.o., IČO 04157010, se sídlem U Rybníčků 1080, 582 91 Světlá nad Sázavou – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 15. 11. 2021, přičemž řádně tak řádně neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu, jelikož dne 31. 3. 2022 uveřejnil předmětný Dodatek č. 1, avšak bez „přílohy: Položkové rozpočty (ZL 1, ZL 2) Dodatku ke Smlouvě o dílo č. 05/2021/PE“.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Husí Lhota, IČO 00876241, se sídlem Husí Lhota 31, 294 06 Husí Lhota – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 7 000 Kč (sedm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.      Obviněný – obec Husí Lhota, IČO 00876241, se sídlem Husí Lhota 31, 294 06 Husí Lhota (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 9. 3. 2021 Smlouvu o dílo č. 05/2021/PE (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – PETRAlaan s.r.o., IČO 04157010, se sídlem U Rybníčků 1080, 582 91 Světlá nad Sázavou (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Oprava kaple sv. Anny v obci Husí Lhota“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.      Předmětem smlouvy je dle čl. 2 realizace akce „Oprava kaple sv. Anny v obci Husí Lhota“ dle projektové dokumentace.

3.      Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 05/2021/PE (dále jen „dodatek č. 1“) zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dne 29. 10. 2021. Dodatkem č. 1 došlo k navýšení ceny díla.

4.      Obviněný uveřejnil smlouvu dne 31. 3. 2022 na profilu zadavatele dostupném z https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-husi-lhota (dále jen „profil zadavatele“). Dodatek č. 1 v neúplném znění bez „přílohy: Položkové rozpočty (ZL 1, ZL 2) Dodatku ke Smlouvě o dílo č. 05/2021/PE“ (dále jen „příloha dodatku“) obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dne 31. 3. 2022.

II.       POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.              Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 10. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.      ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výrokům I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.              Obviněný uzavřel dne 9. 3. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

10.          Dle čl. 4 „Cena díla a platební podmínky“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši
896 714, 86 Kč bez DPH.

11.          Dodatkem č. 1 došlo k navýšení ceny díla na částku 1 141 287,45 Kč bez DPH.

12.          Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 31. 3. 2022. Téhož dne byl na profilu zadavatele uveřejněn i dodatek č. 1, avšak pouze v částečném znění bez přílohy dodatku. Přílohu dodatku zadavatel na profilu zadavatele dosud neuveřejnil.

Právní posouzení 

13.          Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku (a to celé znění smlouvy, tedy samotný text smlouvy a rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy[1]) včetně všech jejích změn a dodatků (a to rovněž v celém znění), a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

14.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

15.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 9. 3. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit dne 24. 3. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 31. 3. 2022, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno vy výroku I. tohoto příkazu.

16.         Obdobně byl obviněný povinen uveřejnit dodatek č. 1, uzavřený dne 29. 10. 2021, do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději 15. 11. 2021 (s ohledem na obecná pravidla pro počítání času). Obviněný však ani tuto svou zákonnou povinnost nesplnil, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 31. 3. 2022 a přílohu dodatku na profilu zadavatele dosud neuveřejnil, čímž se dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

17.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

18.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

19.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

20.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 25. 3. 2021 a ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 16. 11. 2021, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy, resp. dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí lhůta ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí lhůty nezanikla.

21.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

22.         V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit nejpřísnější (nejvyšší) pokutu.

23.         V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

24.         Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že smlouva je zásadním dokumentem upravujícím vztah zadavatele a vybraného dodavatele a princip publicity zakotvený v § 219 odst. 1 zákona dává široké veřejnosti možnost seznámit se s obsahem uzavřené smlouvy. Povinnost uveřejnit smlouvu také chronologicky předchází povinnosti uveřejnit dodatek (případně dodatky), který sám o sobě pouze upravuje původní znění smlouvy.

25.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

26.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

27.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

28.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

29.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

30.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, jejíž celková cena ve znění dodatku č. 1 činí 1 141 287,45 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

31.         Úřad dále přihlédl a jako přitěžující okolnost zohlednil, že se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, v jehož důsledku byla snížena možnost veřejné kontroly postupu obviněného.

32.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele následně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

33.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

34.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

35.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

36.         Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu není v souběhu s dalšími přestupky obviněného (rozumí se jinými, než je uvedený ve výroku II. příkazu), resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

37.         Úřad konstatuje, že mu taková skutečnost není z úřední činnosti známa, pročež tedy není dán důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu.

38.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 3 500 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

39.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

40.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

41.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Husí Lhota, Husí Lhota 31, 294 06 Husí Lhota

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy