číslo jednací: 37263/2022/500
spisová značka: S0394/2022/VZ

Instance I.
Věc Svoz TKO a provozování sběrného dvora v obci Hlubočky
Účastníci
  1. obec Hlubočky
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2022
Datum nabytí právní moci 9. 1. 2023
Související rozhodnutí 37263/2022/500
00696/2023/161
Dokumenty file icon 2022_S0394.pdf 443 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0394/2022/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-37263/2022/500

 

Brno 24. 10. 2022

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 8. 2022 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • zadavatel – obec Hlubočky, IČO 00298891, se sídlem Olomoucká 17, 783 61 Hlubočky,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Svoz TKO a provozování sběrného dvora v obci Hlubočky“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-017579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 089-243214, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – obec Hlubočky, IČO 00298891, se sídlem Olomoucká 17, 783 61 Hlubočky – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Svoz TKO a provozování sběrného dvora v obci Hlubočky“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-017579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 089-243214, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 cit. zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí je dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora), tak i sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních a separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), čímž vymezil předmět plnění citované veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel jednotlivá plnění (tj. provozování sběrného dvora a sběr, svoz a využití komunálních a separovaných odpadů) poptával samostatně, nabídku podat mohli, a tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika citované veřejné zakázky.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – obec Hlubočky, IČO 00298891, se sídlem Olomoucká 17, 783 61 Hlubočky – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Svoz TKO a provozování sběrného dvora v obci Hlubočky“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-017579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 089-243214, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – obec Hlubočky, IČO 00298891, se sídlem Olomoucká 17, 783 61 Hlubočky – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0394/2022/VZ ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Svoz TKO a provozování sběrného dvora v obci Hlubočky“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-017579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 089-243214, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – obec Hlubočky, IČO 00298891, se sídlem Olomoucká 17, 783 61 Hlubočky – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel – obec Hlubočky, IČO 00298891, se sídlem Olomoucká 17, 783 61 Hlubočky (dále jen „zadavatel“) – dne 4. 5. 2022 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Svoz TKO a provozování sběrného dvora v obci Hlubočky,“ přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-017579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 089-243214, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V části 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ Zadávací dokumentace – Podmínky kvalifikace a pokyny pro dodavatele k veřejné zakázce ze dne 4. 5. 2022 (dále jen „zadávací dokumentace veřejné zakázky“) zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je zajištěni kompletních služeb při nakládáni s odpadem na území obce Hlubočky a všech jejích místních částech Posluchov, Mariánské Údolí, Hlubočky, Hrubá Voda, v rozsahu:

-            sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních odpadů,

-            sběr, svoz a využití separovaných odpadů (plast, papír, sklo, kov, bioodpad),

-            kontejnerová doprava,

-            provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru odpadů (dále též jen provozování sběrného dvora),

-            evidence hlášení a zpracování výkazů EKO-KOM.

3.             Podle bodu II.1.5) „Předpokládaná celková hodnota” Oznámení o zahájení zadávacího řízení, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2022, a taktéž dle části 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 20 000 000 Kč bez DPH.

4.             Podle bodu IV.2.2) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast” Oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve znění Opravy – oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022, stanovil zadavatel lhůtu pro podání nabídek do dne 10. 8. 2022 do 10:00 hod.

5.             Zadavateli byly dne 20. 5. 2022 doručeny námitky proti zadávacímu řízení, ve kterých stěžovatel brojil proti podmínkám technické kvalifikace stanoveným zadavatelem a proti nerozdělení předmětu veřejné zakázky na části. Zadavatel rozhodnutím ze dne 30. 5. 2022 podané námitky odmítl s odkazem na § 245 odst. 3 písm. c) zákona, a to z důvodu nesplnění povinnosti v námitkách uvést, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

6.             Dne 22. 6. 2022 byly zadavateli doručeny námitky z téhož dne, v kterých stěžovatel opětovně brojil proti stanovení technické kvalifikace, a kromě toho zde dále rozvinul své stanovisko ve vztahu k potřebě nerozdělení předmětu veřejné zakázky na dvě části (dále jen „námitky“). Dne 29. 6. 2022 vydal zadavatel rozhodnutí o námitkách, ve kterém uvedl, že námitkám stěžovatele částečně vyhověl tím, že upravil zadávací podmínky v rozsahu prokázání technické kvalifikace a snížil minimální úroveň pro jejich splnění, a ve zbytku je odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo stěžovateli doručeno dne 1. 7. 2022.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

7.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 8. 8. 2022 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0429/2022/VZ.

8.             V návaznosti na obdržený podnět vyzval Úřad přípisem č. j. ÚOHS-27455/2022/535 ze dne 12. 8. 2022 zadavatele k zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu a dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Vyjádření zadavatele k obsahu podnětu ze dne 22. 8. 2022

9.             Dne 23. 8. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu podnětu ze dne 22. 8. 2022 (dále jen „vyjádření k obsahu podnětu“).

10.         Zadavatel ve vyjádření k obsahu podnětu nejprve zrekapituloval obsah námitek stěžovatele a podaného podnětu, kdy následně uvedl, že stejně jako ve svém rozhodnutí o námitkách zcela souhlasí s obecnými závěry obsaženými v judikátech Nejvyššího správního soudu ČR, resp. Krajského soudu v Brně či Úřadu, které se vztahují k povinnosti zadavatele dodržet základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 odst. 1 a 2 zákona, zejména zásady zákazu diskriminace, a to i skryté diskriminace. Zadavatel dále uvedl, že se podrobně zabýval závěry rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, ve kterém soud poukázal na možné porušení zákazu diskriminace v případě příliš široce vymezeného předmětu plnění a současně poznamenal, že při řešení otázky případného rozdělení veřejné zakázky na části je nezbytně nutné posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouští či nikoliv. V této souvislosti zadavatel citoval obsah zadávací dokumentace veřejné zakázky ve vztahu ke specifikaci předmětu plnění (konkr. výňatek části 3. zadávací dokumentace).

11.         Zadavatel se dále zabýval obsahem rozhodnutí Úřadu č. j. S43/2009/VZ-4641/2009/510/MCh ze dne 17. 4. 2009, které stěžovatel označil za „doslova učebnicový příklad toho, jak přesně nemá být vymezen předmět veřejné zakázky,“ kdy Úřad dospěl k závěru, „že postup zadavatele, který požadoval zajištění svozu odpadů a současně i zajištění provozu sběrného dvora byl v rozporu se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona, neboť poptávané služby spolu technologicky nesouvisí.“ Zadavatel z obsahu odůvodnění citovaného rozhodnutí Úřadu dle jeho tvrzení zjistil, že splnění požadavku na zajištění provozu sběrného dvora byli uchazeči povinni prokázat výpisem z katastru nemovitostí o vlastnictví sběrného dvora nebo dokladem o smluvním zajištění sběrného dvora a dále, že město Hlinsko (tedy zadavatel v citovaném případě) stanovilo požadavek na zřízení sběrného dvora do určitého termínu, který byl z pohledu navrhovatele časově i provozně nereálný, přičemž za nedodržení termínu byla stanovena neúměrně vysoká sankce. Zadavatel zdůraznil, že v posuzovaném případě zadavatel nepožaduje po dodavatelích vybudování či zřízení sběrného dvora, nýbrž jeho provozování, „neboť sběrný dvůr je v obci Hlubočky již provozován.“ Zadavatel současně citoval části odůvodnění předmětného rozhodnutí Úřadu, na jejichž podkladě dle jeho názoru Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení, které však nejsou obsaženy v tomto posuzovaném zadávacím řízení. Zadavatel uvedl mj. následující citace předmětného rozhodnutí Úřadu, které zvýraznil: „Zadáním zakázky tímto způsobem zadavatel diskriminoval dodavatele, kteří sběrné dvory v lokalitě k. ú. Hlinsko v Čechách nemají nebo jsou schopni zajistit provoz sběrného dvora, ale s většími náklady než ti dodavatelé, kteří sběrný dvůr v k. ú. Hlinsko v Čechách provozují, avšak byli naopak schopni plnit veřejnou zakázku na svoz odpadů. […] Úřad považuje za nereálné, aby v takto stanovené lhůtě byli dodavatelé schopni zajistit provoz sběrného dvora, a to zejména ti dodavatelé, kteří v dané lokalitě sběrným dvorem nedisponují. Tímto způsobem dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří v současné době sběrný dvůr v k. ú. Hlinsko v Čechách neprovozují.“

12.         Zadavatel dále uvedl, že rozdělit veřejnou zakázku na části je jen možností, nikoliv povinností zadavatele, kdy není možné spravedlivě očekávat, že zadavatel k rozdělení veřejné zakázky na části přistoupí, pokud bude rozdělení sice objektivně možné a mohlo by umožnit i účast širšího okruhu dodavatelů, ale pokud by při tom nebylo možné dostatečně eliminovat rizika či obtíže s rozdělením spojená. Je tedy dle něj vždy třeba postupovat s ohledem na předmět veřejné zakázky a dbát, aby rozdělením zakázky nedošlo k rozporu s oprávněnými a odůvodněnými potřebami zadavatele. V tomto kontextu zadavatel zdůraznil, že sběrný dvůr obce Hlubočky je součástí celého systému nakládání odpadů v obci (svozové nádoby občanů, nádoby na separovaný odpad v obci, sběrový dvůr), což vzal dle svých slov v úvahu při tvorbě a přípravě zadávacích podmínek. S ohledem na tyto okolnosti tak dle něj nelze upřednostnit rozdělení veřejné zakázky na části za účelem mnohdy hypotetické ochrany hospodářské soutěže. Nadto skutečnost, že stěžovatel nemá zadavatelem vyžadované v kvalifikačních zadávacích podmínkách praktické zkušenosti s provozováním sběrných dvorů, což zadavatel zjistil z nabídky podané stěžovatelem, nemůže být dle zadavatele důvodem pro rozdělení předmětu zadávané veřejné zakázky na části, jak se výslovně domáhá stěžovatel.

13.         Zadavatel závěrem uvedl názor, že požadované služby spolu jednak technologicky souvisí, neboť vybraný dodavatel bude zajišťovat sběr a svoz odpadů do sběrného dvora, jehož bude provozovatelem, a jednak v tomto okamžiku nabývá na významu zájem zadavatele, aby provoz sběrného dvora byl zajištěn při dodržení zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, což bude mít nepochybně zpětný dopad na objem finančních prostředků vynakládaných zadavatelem za požadované plnění předmětu veřejné zakázky.

Další postup Úřadu před zahájením správního řízení

14.         Po přezkoumání obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a na základě vlastního zjištění získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, konkrétně zda zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v souladu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí je dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora), tak i sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních a separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), čímž vymezil předmět plnění citované veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel jednotlivá plnění (tj. provozování sběrného dvora a dále sběr, svoz a využití komunálních a separovaných odpadů) poptával samostatně, na jednotlivá plnění nabídku podat mohli. Úřad proto zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0394/2022/VZ.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15.         Účastníkem správního řízení je podle § 256 zákona zadavatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-29658/2022/535 ze dne 29. 8. 2022, ve kterém zadavatele seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí.

17.         Dnem 29. 8. 2022, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 249 zákona zahájeno správní řízení z moci úřední.

18.         Usnesením č. j. ÚOHS-29690/2022/535 ze dne 29. 8. 2022, které bylo zadavateli doručeno téhož dne, určil Úřad zadavateli lhůtu 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko (výrok I. citovaného usnesení), a dále lhůtu k provedení úkonu – k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu (výrok II. citovaného usnesení).

19.         Zadavatel ve lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-29690/2022/535 ze dne 29. 8. 2022 nevyjádřil ve věci své stanovisko.

Další průběh správního řízení

20.         Usnesením č. j. ÚOHS-32046/2022/535 ze dne 14. 9. 2022, které bylo zadavateli doručeno dne 15. 9. 2022, určil Úřad zadavateli lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

21.         Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-32046/2022/535 ze dne 14. 9. 2022 k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

22.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření zadavatele, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

23.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

24.         Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a)             v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b)             zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

25.         Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

26.         Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

27.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

28.         Podle § 101 odst. 1 zákona platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

29.         Podle § 101 odst. 2 zákona zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 zákona stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.

30.         Z ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) zákona plyne, že pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu v písemné zprávě, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

31.         Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

32.         V oddíle II.1.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení a shodně v části 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je zajištěni kompletních služeb při nakládáni s odpadem na území obce Hlubočky a všech jejích místních částech Posluchov, Mariánské Údolí, Hlubočky, Hrubá Voda, v rozsahu:

-            sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních odpadů,

-            sběr, svoz a využití separovaných odpadů (plast, papír, sklo, kov, bioodpad),

-            kontejnerová doprava,

-            provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru odpadů (dále též jen provozování sběrného dvora),

-            evidence hlášení a zpracování výkazů EKO-KOM.

33.         V citované části 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel dále specifikoval předmět plnění, a to tak, že ve vztahu k plnění „Sběr, svoz odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu“ uvedl jednotlivé frekvence svozu odpadů od rodinných domů, ze sídlišť a chatoviště, počty nádob na odpad, dále pak zvláštní požadavky a vyhrazené změny závazku. Mezi zvláštní požadavky přitom zadavatel uvedl „omezeni výšky svozového vozidla z důvodu nízké výšky železničního mostu v místní části Hrubá Voda. Podjízdná výška mostu - 2,60 m.“ Ve vyhrazených změnách závazku pak zadavatel „požaduje, aby svozová vozidla, která budou provádět výsypy nádob na odpad, byla vybavena vážicím systémem a identifikačním systémem, který bude kompatibilní s technologií čipů umístěných na nádobách na odpad.“ Separátně pak ve vztahu k plnění „Provozování sběrného dvora“ zadavatel blíže specifikoval předmět plnění spočívající v „zajištění provozování zařízení k využívání, odstraňováni, sběru odpadů ve smyslu § 21 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v platném znění, na území obce Hlubočky, který bude v provozní době zajišťovat sběr vymezených odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu.Vybraný dodavatel tak má mimo jiné v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zajistit např.  tyto činnosti:

  • provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru odpadů ve smyslu § 21 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v platném znění, na území obce Hlubočky (dále jen jako sběrný dvůr), který bude v provozní době zajišťovat sběr vymezených odpadů kat. „O“ a .N" dle Provozního řádu, jejich třídění a oddělené skladování a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu,
  • přepravu odpadu ze sběrného dvora do místa odstranění / využití odpadu, objednávky jednotlivých přeprav dle naplněnosti jednotlivých kontejnerů,
  • zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení […]“

a dále vedení evidencí a další činnosti uvedené v citované části 3. zadávací dokumentace, tedy rovněž to, že „[v]ybraný dodavatel zajistí v souladu s platnou legislativou u Krajského úřadu Olomouckého kraje rozhodnutí o provozování sběrného dvora a souhlas s provozním řádem. Bez tohoto rozhodnutí a schváleného provozního rádu nelze sběrný dvůr provozovat.“

34.         Dále v této části 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že „nerozdělil nadlimitní veřejnou zakázku na části z toho důvodu, že v případě předmětu plnění se jedná o totožné a spolu úzce související služby a činnosti, zvýšením objemu služeb a souvisejících činností zadavatel získá výhodnější podmínky (cenu). Zadavatel nepovažuje rozdělení této veřejné zakázky na části za účelné ani za hospodárné.“

35.         V části 5. „Doba a místo plnění […]“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel specifikoval dobu a místo plnění veřejné zakázky tak, že smlouva o dílo bude uzavřena na dobu určitou 5 let, přičemž termín předpokládaného zahájení plnění zadavatel stanovil na 1. 1. 2023 a termín předpokládaného ukončení plnění na 31. 12. 2027. Místem plnění veřejné zakázky pak zadavatel stanovil území obce Hlubočky a její místní části Posluchov, Mariánské Údolí, Hlubočky, Hrubá Voda (Olomoucký kraj) a provozovnu zadavatele (objekt sběrného dvora) na ul. Dukelských hrdinů, pozemek parc. č. 1697, v k. ú. Hlubočky (Olomoucký kraj). 

36.         V části 7. „Podmínky kvalifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil mj. podmínky technické kvalifikace a minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace účastníka zadávacího řízení tak, že požadoval předložení seznamu významných služeb, a to:

a)        min. 3 zakázky, jejichž předmětem plnění bylo provádění sběru, svozu, likvidace, zpracování a odvozu odpadů, a to zejména komunálního, separovaného, velkoobjemového nebo bioodpadu […] a

b)        min. 1 zakázka, jejímž předmětem plnění bylo zajištění provozu sběrného dvora […].

Požadovanou kvalifikaci lze prokázat i 3 zakázkami dle písm. a), v případě, že jedna z nich obsahuje i služby pro splnění kvalifikace dle písm. b).

37.         V části 9. „Nabídková cena“ zadávací dokumentace veřejné zakázky uvedl zadavatel požadavky na zpracování nabídkové ceny, přičemž zvlášť uvedl požadavky na cenu za sběr, svoz odpadů a jejich následné využití nebo odstraněni v závislosti na druhu odpadu a zvlášť požadavky na cenu za sběr odpadů a jejich následné využití nebo odstraněni v závislosti na druhu odpadu vzniklých při provozováni sběrného dvora. Zadavatel zde současně uvedl, že celková nabídková cena bude stanovena dle „Formuláře pro stanoveni nabídkové ceny“, který tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace veřejné zakázky, přičemž i dle tohoto dokumentu měli dodavatelé naceňovat výše popsaná plnění zvlášť. Jednotkové ceny za 1 t odpadů zde zadavatel požadoval rozdělit navíc i podle druhu odpadu, kdy pro sběr a svoz odpadů má být specifikována zvlášť cena za papír a lepenku, sklo, plasty, kovy, biologicky rozložitelný odpad a směsný komunální odpad. Pro plnění provozování sběrného dvora má být celková cena dále specifikována pro odpadní a tiskařské tonery, papírové a lepenkové obaly, plastové obaly, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, pneumatiky, laboratorní chemikálie, cihly, papír a lepenka, sklo, textilní materiály, jedlý olej a tuk, olej a tuk neuvedený pod číslem 200125, barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky, dřevo, plasty, kovy, biologicky rozložitelný odpad, směsný komunální odpad a objemný odpad.   

38.         V části 12. „Hodnocení a posouzení nabídek, pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Současně zadavatel stanovil 2 hodnotící kritéria, a to „[v]ýše nabídkové ceny v Kč bez DPH za sběr a svoz 1 t odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu vzniklých na území obce Hlubočky a jeho místních částech“ s váhou 90 % a „[v]ýše nabídkové ceny v Kč bez DPH za sběr 1 t odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu vzniklých při provozování sběrného dvora“ s váhou 10 %.

39.         V části 13. „Nabídka“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že „dodavatel může podat pouze 1 nabídku. […] zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který podal více nabídek samostatně nebo společně s jinými dodavateli.“

40.         Zadavatel předmět plnění dále blíže specifikoval v návrhu Smlouvy o dílo tvořícím přílohu č. 6 zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „návrh smlouvy o dílo“), konkrétně v článku I. „Předmět smlouvy“ v bodě 1, kde se stanovuje, že „[p]ředmětem této smlouvy je zajištění kompletních služeb při nakládání s odpadem v rozsahu:

a)        sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních odpadů, sběr, svoz a využití separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), vedení evidence hlášení a zpracování výkazů EKO-KOM, kontejnerová doprava a

b)        provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru odpadů ve smyslu § 21 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v platném znění, na území objednatele, které bude v níže vymezené provozní době zajišťovat sběr vymezených odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu.“

41.         V podaných námitkách ze dne 22. 6. 2022 stěžovatel mj. uvedl, že „plnění tvořící předmět veřejné zakázky související se sběrem, svozem a likvidací zbytkových komunálních odpadů, případně využitím separovaných odpadů, a plnění […] spočívající v provozování sběrného dvora jsou plněními natolik odlišnými, že nerozdělení předmětu veřejné zakázky na části představuje prvek skryté diskriminace způsobující omezení hospodářské soutěže“.

42.         V rozhodnutí o námitkách ze dne 29. 6. 2022 zadavatel mj. uvedl, že „nerozdělil zadávanou nadlimitní veřejnou zakázku na části jednak z toho důvodu, že v případě předmětu plnění se jedná o totožné a spolu úzce související služby a činnosti, a jednak proto, že uzavřením smlouvy s jediným dodavatelem získá výhodnější cenové podmínky. V případě uzavření dvou samostatných smluv na každou z částí VZ by oba dodavatelé do svých cenových nabídek zakalkulovali přiměřený zisk, který by ve svém souhrnu zcela jistě překročil výši kalkulovaného zisku jediného vybraného dodavatele. Při úvahách o rozdělení, resp. nerozdělení zadávané VZ na části vzal zadavatel rovněž v potaz skutečnost, že je subjektem, který je podle § 2 písm. m), n) a o) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, povinen při vynakládání veřejných prostředků postupovat hospodárně, efektivně a účelně. […] Na základě všech výše uvedených skutečností zadavatel zásadně nesouhlasí s názorem stěžovatele, že plnění spočívající ve sběru, svozu a likvidací zbytkových komunálních odpadů na jedné straně a plnění spočívající v provozování sběrného dvora na straně druhé, jsou plněními zcela odlišnými, která na sebe ani úzce nenavazují […].“

43.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 3 nabídky.

44.         Ze Zprávy o hodnocení nabídek jednotlivých účastníků zadávacího řízení ze dne 12. 8. 2022 vyplývá, že jednotková nabídková cena za „Sběr a svoz 1 t odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu vzniklých na území obce Hlubočky a jeho místních částech“ se u těchto dodavatelů pohybuje v rozmezí cca 21 800 – 25 500 Kč bez DPH, zatímco jednotková nabídková cena za „Sběr 1 t odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu vzniklých při provozování svěrného dvora“ se pohybuje u těchto dodavatelů v rozmezí cca 78 600 – 167 500 Kč bez DPH.

Právní posouzení

45.         Úřad předně uvádí, že předmětem přezkumu ve správním řízení je přezkoumání souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání veřejné zakázky, konkrétně zda zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v souladu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí je dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora), tak i sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních a separovaných odpadů, tedy zda nevymezil předmět plnění citované veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel jednotlivá plnění (tj. provozování sběrného dvora a dále sběr, svoz a využití komunálních a separovaných odpadů) poptával samostatně, na jednotlivá plnění nabídku podat mohli.

Obecně k vymezení předmětu plnění veřejné zakázky

46.         K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť pouze on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v § 6 zákona, mimo jiné tedy i v § 6 odst. 2 zákona zakotvenou zásadou zákazu diskriminace.

47.         Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010[1] ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace spočívá souhrnně řečeno v zajištění konkurence mezi dodavateli, umožnění hospodářské soutěže a tím také dosáhnutí efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. […] Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu.“ Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku rovněžzdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný (jiný) přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.

48.         V rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010[2] se uvádí, že pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně, mohl by zadavatel porušit výše zmíněnou základní zásadu zákazu diskriminace. Diskriminováni jsou v takovém případě ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna.

49.         Při posuzování toho, zda vymezením předmětu plnění veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, je tedy třeba na prvním místě určit, zda jednotlivé části předmětu plnění veřejné zakázky nejsou natolik odlišné, že je měl zadavatel poptávat jako samostatná plnění (tedy, jinými slovy řečeno, že měl zadat více veřejných zakázek).

50.         Otázkou, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, se již, vedle rozhodovací praxe Úřadu, ve své judikatorní činnosti opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak Nejvyšší správní soud. Kupříkladu Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010 uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.” V citovaném rozsudku pak Nejvyšší správní soud rovněž uvedl závěr Krajského soudu v Brně z rozsudku č. j. 62 Ca 72/2008-113 ze dne 2. 3. 2010, dle kterého „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je […] rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku […]. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

51.         Jak však dále judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace ve skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části. Nejde tu přitom o to, že by byl zadavatel nucen činit něco (rozdělit veřejnou zakázku na části), co mu zákon neukládá, ale o to, že zadavatel musí využít všechny zákonné možnosti k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.

52.         I když se tak v daném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, je při posuzování toho, zda vymezením předmětu plnění veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, třeba určit, zda byl v konkrétním případě zadavatel povinen rozdělit veřejnou zakázku na části, či nikoliv. K samotnému klíči, dle kterého má být posouzena konkrétní veřejná zakázka a případná nutnost jejího rozdělení na části, se pak výše citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-150 ze dne 2. 3. 2010 vyjadřuje tak, že je třeba „posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“

53.         Je tedy zřejmé, že problematiku porušení zásady zákazu diskriminace (zejména pak diskriminace nepřímé) nelze aplikovat mechanicky, nýbrž je zapotřebí individuálně zkoumat vymezení předmětu plnění veřejné zakázky a v úvahu vzít všechny okolnosti daného případu. Stěžejním pohledem na případné rozdělení veřejné zakázky, kterou je dodáváno více různých plnění, je tedy nejen skutečnost, zda se jedná o plnění, která na sebe úzce navazují, ale zejména dopad, který určité vymezení předmětu plnění veřejné zakázky má na konkurenční prostředí (tedy zda případným spojením je omezena hospodářská soutěž oproti situaci, kdy by veřejná zakázka byla rozdělena na části), a relevantní, objektivní a přesvědčivé důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly (zejména z pohledu technického a ekonomického), přičemž tyto okolnosti je následně třeba posoudit jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti. Tento přístup plyne jak ze samotného zakotvení zásady zákazu diskriminace, tak zejména z ustanovení § 36 odst. 1 zákona, dle kterého nelze stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně vytvářely překážky hospodářské soutěže[3].

K vymezení předmětu plnění přezkoumávané veřejné zakázky

54.         Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že předmět plnění veřejné zakázky byl zadavatelem stanoven tak, že zahrnuje:

a)      sběr, svoz a likvidaci zbytkových komunálních odpadů, sběr, svoz a využití separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), vedení evidence hlášení a zpracování výkazů EKO-KOM, kontejnerová doprava (pro účely tohoto odůvodnění bude označováno jen jako „sběr a svoz odpadů“) a

b)      provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru odpadů ve smyslu § 21 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v platném znění, na území zadavatele, které bude v níže vymezené provozní době zajišťovat sběr vymezených odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu (pro účely tohoto odůvodnění bude označováno jen jako „provozování sběrného dvora“).

Blíže ke specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky viz body 32. až 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

55.         Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky dále vyplývá, že zadavatel nerozdělil veřejnou zakázku na části ve smyslu § 35 zákona (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pročež dodavatelé mohli podávat pouze nabídky na celý předmět plnění veřejné zakázky, tedy současně ve vztahu ke sběru a svozu odpadů i k provozování sběrného dvora.

56.         Úřad předesílá, že nerozporuje potřebu zadavatele zajistit sběr a svoz odpadů, jakož i potřebu zajistit provozování sběrného dvora ve své obci, a rovněž nezpochybňuje, že provozování sběrného dvora stejně jako sběr a svoz odpadů jsou součástí celého systému nakládání s odpady v obci zahrnujícího svozové nádoby občanů, nádoby na separovaný odpad v obci a sběrný dvůr (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad však akcentuje, že přesto, že předmětná plnění mohou obecně spadat pod celkové odpadové hospodářství v obci a byť je právem zadavatele vymezit předmět plnění veřejné zakázky podle svých úvah a konkrétních potřeb, musí takové vymezení obstát v kontextu nutnosti dodržení základních zásad veřejného zadávání, tj. i zásady zákazu diskriminace. Skutečnost, že příliš široké vymezení předmětu veřejné zakázky může představovat porušení zákona, konkrétně pak zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona, potvrzují shora uvedené závěry Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu (viz body 47. až 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

57.         Úřad předně konstatuje, že ze zadávací dokumentace veřejné zakázky a jejich příloh, resp. z požadavků na předmět plnění a jeho popisné rozdělení na část poptávání sběru a svozu odpadu a část provozování sběrného dvora, zpracování nabídkové ceny a jejího rozdělení do dvou uvedených samostatných kategorií, stejně jako z obdobného rozdělení plnění do odpovídajících kategorií také u kritérií pro hodnocení nabídek a zejména u prokazování technické kvalifikace, lze dovodit, že zadavatel si byl již na počátku zadávacího řízení vědom poptávání sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora jakožto dvou relativně samostatných, resp. oddělitelných kategorií plnění (blíže k uvedenému viz body 36. až 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto lze dodat, že Úřadu je z jeho úřední činnosti známo, že plnění provozování sběrného dvora je na trhu poptáváno, resp. prováděno i samostatně (tedy např. v rámci samostatné veřejné zakázky na provozování sběrného dvora) a stejně tak plnění sběru a svozu odpadů.

58.         Ve světle výše uvedených závěrů vyplývajících z judikatury správních soudů a předestřených úvah se tak Úřad předně zabýval otázkou, zda byly v šetřeném případě dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění (sběr a svoz odpadů a provozování sběrného dvora) zadavatelem zadávána v jednom celku, resp. zda se v šetřeném případě jedná o plnění spolu úzce související z hlediska místního, funkčního, technologického a časového, tj. o plnění, které vykazuje znaky jednoho funkčního celku a je zadáváno v časové souvislosti, či zda naopak bylo namístě tato plnění poptávat ve více samostatných veřejných zakázkách tak, aby nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, a to i s ohledem na dopad daného postupu zadavatele na konkurenční prostředí dodavatelů.

59.         Úřad je toho názoru, a není to ani zadavatelem v šetřeném případě rozporováno, že předmětná plnění vykazují totožné hledisko časové (shodný časový rámec plnění sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora). V jisté míře lze dovodit i shodu ve vztahu místnímu hledisku, a to právě s ohledem na rozsah zamýšlené realizace předmětu plnění, kdy sběr a svoz odpadů má probíhat v různých místních částech obce Hlubočky podle specifikace uvedené v zadávací dokumentace veřejné zakázky, a jako místo plnění v případě provozování sběrného dvora je určen objekt sběrného dvora nacházející se v obci Hlubočky, který je rovněž blíže specifikován v zadávací dokumentaci veřejné zakázky (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

60.         Pokud jde o hledisko technické (technologické) a funkční, Úřad uvádí, že vychází z toho, jak je předmět plnění definován zadávacími podmínkami veřejné zakázky a odkazuje na body 32., 33. a 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Na první pohled je zřejmé, že jednotlivá plnění předmětné veřejné zakázky (sběr a svoz odpadů a provozování sběrného dvora), resp. podstata činností pod jednotlivá plnění spadající, je odlišná a nejedná se o plnění, jež by byla totožná či obdobná ve smyslu neodlišujícího se (srovnatelného) druhu plnění. Současně, ačkoliv plnění spočívající ve sběru a svozu odpadu a plnění spočívající v provozování sběrného dvora vykazují určité známky funkční souvislosti, resp. souvislosti z hlediska účelu, k němuž mají být obě části realizovány, tj. zajištění odpadového hospodářství v obci, nemá Úřad za to, že předmětné části plnění lze označit za plnění dostatečně úzce na sebe navazující (resp. naplňující dostatečnou technologickou či funkční provázanost). Úřad přitom zdůrazňuje, že z povahy věci ani jedno plnění není nezbytné k provedení plnění druhého, tj. plnění nejsou provázána tak, že bez realizace sběru a svozu odpadu by nebylo možné provozovat sběrný dvůr v obci a naopak, přičemž obě plnění samostatně plní svůj specifický účel a smysl. Nelze opomenout ani fakt, že sběrný dvůr v obci zadavatele doposud nebyl provozován, přičemž není neobvyklé, že některá města a obce žádným sběrným dvorem nedisponují a neznamená to, že zde proto nedochází ke svozu určitého druhu odpadů, tj. ani v tomto smyslu nelze konstatovat, že by se jednalo o plnění, která nemohou existovat jedno bez druhého. Ve vztahu k případné provázanosti plnění tak Úřad nemůže souhlasit se zdůvodněním zadavatele, že se jedná o totožné a spolu úzce související služby a činnosti (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

61.         Dle přesvědčení Úřadu se v pak případě zadavatelem poptávaných služeb jedná o nenavazující a odlišná plnění i z toho důvodu, že vyžadují odlišné technické zázemí a vybavení (tedy prostředky k provádění plnění), přičemž zásadní odlišnost je nutno shledat zejména ve vozovém parku nezbytném k provozování dané služby. Obecně se ke svozu komunálního a separovaného odpadu využívají speciální svozová vozidla vybavená nástavbou se stlačováním odpadu, vyklápěčem a případně hydraulickou rukou pro obsluhu kontejnerů na tříděný sběr (se spodním výsypem), zatímco pro provoz sběrného dvora není totožný typ vozidel nezbytný, přičemž ve sběrných dvorech je běžně využíváno i odlišné technické vybavení pro skladování, resp. manipulaci s uloženými odpady a případně i pro jejich zpracování. Nadto je třeba v souvislosti s uvedeným zdůraznit, že pokud jde o technologickou nesouvislost, Úřad se neomezil na prosté srovnání technického zázemí (resp. technických prostředků), ale porovnával i shodnost (či odlišnost) procedur a procesů požadovaných v rámci zadavatelem poptávaných plnění. K otázce technologické souvislosti plnění uvedl zadavatel ve svém vyjádření k obsahu podnětu, že požadované služby spolu technologicky souvisí, neboť vybraný dodavatel bude zajišťovat sběr a svoz odpadů do sběrného dvora, jehož bude provozovatelem. Úřad v souvislosti s uvedeným tvrzením zadavatele konstatuje, že ze zadávací dokumentace tato skutečnost nevyplývá, neboť obsahem poptávaného plnění sběr a svoz odpadů je sběr a svážení odpadů od občanů dle harmonogramu svozu, tedy svážení specifikovaných odpadů z nádob od rodinných domů, na sídlištích a z chatoviště v předem stanovených intervalech, dále likvidace zbytkových komunálních odpadů a využití separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad). Vybraný dodavatel je tedy povinen zajistit výše uvedená plnění s tím, že v zadávací dokumentaci není specifikováno, jakým způsobem musí být se sváženými odpady dále nakládáno a je tedy pouze na vybraném dodavateli, jakým způsobem provede likvidaci a případně využití takto svážených odpadů. Proces likvidace, resp. využití odpadů přitom zpravidla zahrnuje např. svoz na skládky, do spaloven, ke zpracování recyklací, přičemž možnost odvozu sváženého odpadu do sběrných dvorů je pouze jednou z možností, a to pouze pro některé druhy takto svážených odpadů. V této souvislosti Úřad akcentuje, že sběrný dvůr je určen k odkládání odpadů, které nelze ukládat do sběrných nádob pro směsný komunální odpad, tedy tzv. zbytkového odpadu vč. odpadu nebezpečného (blíže k výčtu jednotlivých odpadů viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž technologickou odlišnost lze tak shledat i ve způsobu nakládání s těmito jinými druhy odpadů a jejich likvidací (zejména pokud jde o odpady nebezpečné). Subjekty provádějící sběr a svoz odpadu tedy mohou a někdy i musí využít jiné prostředky ke třídění či shromáždění odpadů (např. viz výše) nebo jiné sběrné dvory než ty, které se nachází v dané obci. Je tedy evidentní, že není nezbytné, aby svážený odpad procházel sběrným dvorem, či v přezkoumávaném případě přímo sběrným dvorem umístěným v místě svozu odpadu.

62.         Výše uvedené závěry podporuje i např. již dříve v tomto odůvodnění rozhodnutí zmiňovaná skutečnost, že zadavatel vymezil nejen předmět plnění do dvou oblastí tj. na plnění spočívajícího ve sběru a svozu odpadu se specifickými požadavky (např. požadavek na maximální výšku svozového vozidla) a plnění spočívajícího v provozování sběrného dvora se specifickými požadavky (např. podmínka zajistit u Krajského úřadu rozhodnutí o provozování sběrného dvora a souhlas s provozním řádem), přičemž takto odděleně vymezil i požadavky na referenční zakázky či hodnotící kritéria (viz body 36. až 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

63.         Lze tak shrnout, že ze zadávací dokumentace veřejné zakázky ani z předloženého vyjádření k obsahu podnětu či jiného sdělení zadavatele (např. v rámci Rozhodnutí o námitkách, viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nevyplývají faktické důvody neoddělitelnosti předmětu plnění veřejné zakázky, resp. zadavatel neuvedl, jaké konkrétní činnosti jsou natolik specifické či ojedinělé, že je nelze vykonávat různými subjekty. Jinak řečeno zadavatel poptával výčet činností (viz výše), které dle názoru Úřadu nesvědčí o jejich neproveditelnosti při současném zapojení více subjektů. V daném případě se tedy ani nejedná o technické (či technologické) důvody, které nenesou znaky takové vzájemné provázanosti, která by nutila zadavatele k jejich zajištění od jednoho dodavatele.

64.         Zadavatel nezbytnost poptávání sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora v rámci jedné veřejné zakázky v samotné zadávací dokumentaci veřejné zakázky, ale i v následném vyjádření k obsahu podnětu taktéž dovozuje zvýšením objemu služeb a souvisejících činností, čímž dle názoru zadavatele získá výhodnější podmínky (cenu) při uzavření smlouvy s jedním dodavatelem, a rozdělení veřejné zakázky na části tak zadavatel nepovažuje za účelné ani hospodárné (viz bod 34. a 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud zadavatel měl zájem na tom, aby provoz sběrného dvora byl zajištěn při dodržení zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, jak uvádí ve svém vyjádření k obsahu podnětu, pak není vyloučeno, aby bylo těmto požadavkům vyhověno i za situace, kdy nebude provozovatel sběrného dvora totožný se subjektem zajišťujícím sběr a svoz odpadu v obci. K tomu Úřad dodává, že hospodárné vynakládání veřejných prostředků je mj. zajišťováno právě skrze nejširší možnou míru hospodářské soutěže, neboť jednotliví dodavatelé jsou v takovém případě nuceni odpovídajícím způsobem snížit svoji nabídkovou cenu s ohledem na existenci konkurenčního prostředí. Ačkoliv tak Úřad nevylučuje možnost zvýšení efektivnosti v provázání obou plnění, kdy je zde možnost, že by za účelem hospodárnosti byla zajištěna návaznost obou plnění ve smyslu například již zmiňovaným dotříďováním svážených odpadů ve sběrném dvoře apod., nelze opomenout, že v projednávaném případě tato provázanost zadavatelem nebyla v zadávací dokumentaci požadována. Je pak na zadavateli, aby v zadávací dokumentaci stanovil veškeré podrobnosti procesů, které po dodavateli požaduje v rámci plnění realizovat.

65.         Úřad nadto zdůrazňuje, že ani obecné požadavky na hospodárnost, účelnost či efektivnost na provoz sběrného dvora nejsou sami o sobě důvodem, aby zadavatel v rozporu se zákonem stanovil předmět veřejné zakázky tak, aby zahrnoval nesourodá plnění, a v důsledku toho omezil soutěž mezi dodavateli. Zadavatel tak nemůže tyto své domněnky upřednostňovat na úkor zásad zadávání veřejných zakázek, navíc v případě, kdy se jedná o domněnky nepodložené konkrétními údaji či minulou zkušeností. K uvedenému Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 112/2013-131 ze dne 15. 10. 2015, kterým bylo konstatováno, že „sama zásada hospodárnosti nemůže mít aplikační přednost před zásadou transparentnosti, jejímž promítnutím jsou ve vztahu k použití jednacího řízení bez uveřejnění zákonem striktně stanovené podmínky, jež je nutno interpretovat restriktivně právě s ohledem na ochranu soutěže,“ a doplňuje, že z uvedeného rozsudku vyplývá, že zásadou hospodárnosti nemůže být upozaděna zásada transparentnosti, coby základní zásada, což analogicky přeneseno na šetřenou veřejnou zakázku znamená, že ani zásada zákazu diskriminace (či jiná zásada) nemůže být potlačena na úkor zásady hospodárnosti, resp. že by zásada hospodárnosti, o kterou se zejména opírá obviněný ve svém zdůvodnění, měla aplikační přednost před základními zásadami zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona.

66.         Úřad tak uzavírá, že případná obava z méně výhodné ceny, která by s poptáváním sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora v samostatných zadávacích řízeních mohla být spojena, není sama o sobě důvodem, který by ospravedlňoval spojení nesouvisejících plnění v rámci jedné veřejné zakázky a s tím související případné omezení konkurence, neboť tato okolnost nemá vliv na posouzení samotného věcného charakteru předmětu plnění veřejné zakázky.[4]

67.         Se zřetelem na všechny výše uvedené skutečnosti tedy Úřad uzavírá, že plnění spočívající ve sběru a svozu odpadu a plnění spočívající v provozování sběrného dvora nelze v daném případě považovat za plnění, která vykazují znaky jednoho funkčního celku, přičemž zadavatel neodůvodnil nezbytnost jejich společného poptávání v rámci jedné veřejné zakázky ani jinými legitimními důvody.

68.         Úřad doplňuje, že ve skutkově obdobné věci [Rozhodnutí Úřadu č. j. S43/2009/VZ-4641/2009/510/MCh ze dne 17. 4. 2009, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R56/2009/VZ-16369/2009/310-ASc ze dne 10. 12. 2009 (dále jen „rozhodnutí Úřadu ve věci Hlinsko“)] týkající se problematiky společného poptávání svozu odpadů a provozování sběrného dvora již v minulosti učinil závěr, a to takový, že „svoz odpadu a provoz sběrného dvora, ačkoliv náleží svým obsahem do služeb odpadového hospodářství, jsou dvě samostatné činnosti, které vyžadují rozdílné technické zázemí a technologicky spolu nesouvisí. Dodavatel zabezpečující svoz odpadů nemusí tedy nutně disponovat sběrným dvorem v dané lokalitě, ve které svoz odpadů realizuje, ale je povinen svezený odpad odstranit nebo předat k dalšímu nakládání, přičemž je pouze na něm, jakým způsobem to zajistí.“ Pro úplnost se Úřad vypořádává s argumentací zadavatele týkající se rozhodnutí Úřadu ve věci Hlinsko, dle níž není příhodné použít výše uvedená rozhodnutí Úřadu na nyní projednávaný případ, a to z důvodu, že v tomto referenčním případě bylo zejména podstatné, že zadavatel požadoval vybudování (zřízení) sběrného dvora, nikoliv provozování již existujícího sběrného dvora, kdy právě toto bylo považováno za diskriminační (blíže viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle zadavatele je tedy skutková podstata současně posuzovaného zadávacího řízení na zadávanou veřejnou zakázku odlišnou od skutkové podstaty zrušeného zadávacího řízení realizovaného v roce 2009 městem Hlinsko.Úřad v této souvislosti uvádí, že ač se mimo jiné v rozhodnutích Úřadu ve věci Hlinsko řešila i výše zadavatelem uvedená rovina diskriminačního charakteru požadavku dotčeného zadavatele na zajištění (vybudování/zřízení) sběrného dvora, v citovaných rozhodnutích primárně a v podstatě nezávisle na uvedeném byla řešena i problematika široce vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky ve smyslu spojení nesouvisejících plnění, a to plnění svozu odpadu a provozu sběrného dvora.  Dle přesvědčení Úřadu tak není pro posouzení příhodnosti rozhodnutí Úřadu ve věci Hlinsko podstatné, zda poptávka zadavatele směřovala k zajištění provozu sběrného dvora přímo ve vlastnictví dodavatele nebo prostřednictvím jiného smluvního zajištění (např. pronájem či zřízení nového sběrného dvora), či, jak je tomu v projednávaném případě, směřovala k zajištění provozu sběrného dvora již vybudovaného, který je ve vlastnictví zadavatele. Výše citovaný závěr z rozhodnutí Úřadu ve věci Hlinsko ohledně dovození (zejm. technologické) nesouvislosti obou plnění (sběr a svoz odpadu a provozování sběrného dvora) byl konstatován samostatně, tudíž obstojí i bez ohledu na specifika uvedených smluvních vztahů mezi provozovatelem či vlastníkem sběrného dvora v obci. Skutečnosti, pro které zadavatel rozporuje aplikovatelnost rozhodnutí Úřadu ve věci Hlinsko na řešenou veřejnou zakázku, tedy zejména situaci, že v dané době již byl na území obce Hlinsko provozován sběrný dvůr a dodavatelé, kteří museli zajistit provozování dalšího sběrného dvora v obci, byli znevýhodněni oproti tomu, kdo tento dvůr v obci již provozoval, je proto nutno považovat pouze za další okolnost, která podtrhuje tehdejší závěr Úřadu o diskriminační povaze zadávací dokumentace. Nadto Úřad upozorňuje, že i bez ohledu na závěry učiněné v rozhodnutích Úřadu ve věci Hlinsko šetřený případ nezávisle posoudil a dospěl k výše uvedenému závěru o nenaplnění funkčního celku ve vztahu k zadavatelem poptávaným plněním.

69.         Úřad se dále zabýval objektivními dopady, které mohlo spojení vzájemně nesouvisejících plnění, tj. sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora v rámci šetřené veřejné zakázky mít na konkurenční prostředí dodavatelů, přičemž znovu připomíná, že ačkoliv je právem zadavatele vymezit předmět plnění veřejné zakázky a stanovit podmínky zadání veřejné zakázky podle svých konkrétních potřeb, nesmí tento postup zadavatele vytvářet neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.

70.         Úřad uvádí, že zadavatel prostřednictvím šetřené zakázky v zásadě „hledá“ nejen poskytovatele sběru a svozu odpadu, ale současně i provozovatele sběrného dvora. Lze pak důvodně předpokládat, že je možné rozlišit široké spektrum dodavatelů, kteří působí na trhu zabývajícím se svozem odpadů z domácností či firem, a taktéž určité spektrum dodavatelů, kteří se zabývají provozem sběrných dvorů. Pokud jde o dodavatele, kteří současně působí jak na trhu svozu odpadu, tak i na trhu sběrných dvorů, lze jich identifikovat výrazně méně a některé lze označit za nadnárodní společnosti s širokým portfoliem poskytovaných služeb. Výše uvedené ostatně podtrhuje i skutečnost, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek pouze 3 nabídky (jak vyplývá ze Zprávy o hodnocení nabídek zadavatele ze dne 12. 8. 2022), přičemž se převážně jednalo o dodavatele poskytující široké spektrum služeb v rámci celé České republiky, zahrnující kompletní řešení v oblasti nakládání s odpady, ale i např. údržby komunikací, zeleně či úklidové služby. S ohledem na situaci na relevantním trhu lze tady konstatovat, že počet dodavatelů, jejichž portfolio by zahrnovalo provozování sběrných dvorů a nikoli svoz odpadů, nelze považovat za zanedbatelný a stejně tak ani počet dodavatelů, kteří by byli schopni dodat plnění sběr a svoz odpadu, ale nikoli provozovat sběrný dvůr. Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel v šetřeném případě z účasti v zadávacím řízení nepřímo vyloučil jak dodavatele, kteří by mohli plnit dílčí část plnění veřejné zakázky spočívající v provozování sběrného dvora, ale nebyli schopni nabídnout všechny zadavatelem poptávané služby zahrnující i sběr a svoz odpadu, tak dodavatele, kteří by byli schopni dodat plnění sběr a svoz odpadů ale nikoli provozování sběrného dvora, a to s ohledem na požadavek zadavatele na společné plnění (sběr a svoz odpadu a provozování sběrného dvora) v kombinaci s dalšími specifickými požadavky (např. nastavením kvalifikačních předpokladů ve vztahu k dílčím plněním veřejné zakázky). Zadavatel by však mohl, pokud by poptával jednotlivá plnění (sběr a svoz odpadu a provozování sběrného dvora) samostatně, obdržet na každou z jednotlivých veřejných zakázek větší počet nabídek a tím i možnou výhodnější nabídku v důsledku většího konkurenčního boje na jednotlivých trzích. Pro úplnost Úřad uvádí, že dodavatel, který tedy nebyl schopen zajistit plnění svozu a sběru odpadu a současně provozování sběrného dvora, se nemohl šetřeného zadávacího řízení účastnit vůbec, nebo pouze ve spolupráci se subdodavateli či jinými dodavateli, přičemž dle ustálené judikatury[5] platí, že v případě, kdy je široce koncipovaný předmět veřejné zakázky možné plnit pouze ve spolupráci se subdodavateli, není zajištěna efektivní hospodářská soutěž, neboť ta může být efektivní pouze v případě, kdy dodavatelé mohou soutěžit nezávisle na sobě, a jsou tak zároveň vystaveni konkurenčnímu tlaku.

71.         Pro úplnost se Úřad v souvislosti s výše uvedeným vypořádává s argumentem zadavatele, že skutečnost, že jeden stěžovatel nemá zadavatelem vyžadované v kvalifikačních zadávacích podmínkách praktické zkušenosti s provozováním sběrných dvorů, nemůže být důvodem pro rozdělení předmětu zadávané veřejné zakázky na části. Úřad se již výše vyjádřil k situaci na relevantních trzích s odpady, kdy vycházel nejen z informací zjištěných ve vztahu k dodavatelům v rámci přezkoumávané veřejné zakázky, ale i z ostatních veřejně dostupných zdrojů (jako je například věstník veřejných zakázek ve spojení s webovými stránkami relevantních dodavatelů). Nelze tedy konstatovat, že výše uvedený závěr Úřad učinil pouze na základě nedostatku prokázání kvalifikačních předpokladů jednoho dodavatele, jak uvádí zadavatel.

72.         Nadto je třeba uvést, že diskriminace, resp. omezení předmětného dodavatelského trhu je o to více markantní, že průměrná cena zadavatelem požadovaného plnění provozování sběrného dvora činí dle podaných nabídek cca 123 050 Kč bez DPH za 1 tunu odpadu (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. cca 73 000 000 Kč bez DPH za rok[6], což překračuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby, a nikoliv tedy v zanedbatelném, resp. pro provozovatele sběrných dvorů „nezajímavém“ objemu. Úřad přitom dodává, že průměrná cena požadovaného plnění sběr a svoz odpadu daný finanční limit rovněž překračuje, jelikož činí dle podaných nabídek cca 23 650 Kč bez DPH za 1 tunu odpadů (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. celkově cca 30 745 000 Kč bez DPH za rok[7].

73.         S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že šetřený postup zadavatele měl výrazný negativní dopad na konkurenční trh dodavatelů. Úřad pak dodává, že tento dopad by byl i v případě, že by byly zadavatelem výše uváděné důvody pro široké vymezení předmětu veřejné zakázky legitimními, těmto důvodům zjevně nepřiměřený. Jinými slovy, ani zadavatelem uváděné výhody společného poptávání předmětných plnění, resp. rizika plynoucí z jejich odděleného poptávání by neopravňovaly zadavatele k jím zvolenému postupu společného poptávání předmětných plnění v rámci jedné veřejné zakázky, když takovýto postup měl za následek výše popsaný dopad na hospodářskou soutěž.

74.         Úřad tak uzavírá, že zadavatel nebyl s ohledem na výše uvedené oprávněn společně poptávat sběr a svoz odpadu a provozování sběrného dvora v rámci jednoho nedělitelného předmětu plnění veřejné zakázky, resp. že zadavatel v rozporu se zákonem vymezil předmět šetřené veřejné zakázky natolik široce, že obsahoval vzájemně nesouvisející plnění, v důsledku čehož mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů.[8]

75.         Úřad doplňuje, že předpokladem pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 3 zákona je stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky zadavatelem v rozporu se zákonem. V právě projednávaném případě lze shledat nezákonnost zadávacích podmínek v příliš širokém vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, čímž mohl zadavatel omezit okruh potenciálních dodavatelů pouze na takové, kteří byli schopni zadavateli nabídnout veškerá v předmětu veřejné zakázky zahrnutá plnění.

76.         Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak Úřad uzavírá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo dle Zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora), tak i sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních a separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), čímž vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že obsahoval vzájemně nesouvisející plnění, v důsledku čehož mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění (tj. provozování sběrného dvora a sběr, svoz a využití komunálních a separovaných odpadů), nabídku podat mohli, a tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika citované veřejné zakázky.

77.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku

78.         Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

79.         V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

80.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora), tak i sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních a separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), čímž vymezil předmět plnění citované veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění (tj. provozování sběrného dvora a odděleně sběr, svoz a využití komunálních a separovaných odpadů), nabídku podat mohli, a tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika citované veřejné zakázky.

81.         Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

82.         Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

83.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

84.         Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

85.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

86.         Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

87.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000394.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

obec Hlubočky, Olomoucká 17, 783 61 Hlubočky

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Ačkoliv byl citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou jeho závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v odůvodnění tohoto rozhodnutí argumentováno.

[2] Závěry citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011.

[3] K ustanovení § 36 odst. 1 zákona se v komentářové literatuře uvádí, že „po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Nicméně případné omezení by mělo být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele. Jinými slovy, zadavatel může ve smyslu komentovaného odstavce 1 omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, ale musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, resp. že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění (protěžování) určitého dodavatele či skupiny dodavatelů stanovenými zadávacími podmínkami.“ (srov. Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv.  Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 212.).

[4] Jak ostatně uvedl Krajský soud v Brně v již výše citovaném rozsudku č. j. 62 Af 57/2011-96 ze dne 1. 11. 2012, „[i] kdyby […] zadavatele k jeho postupu vedly na první pohled dobře hájitelné důvody, ať už spojené s jeho nedostatkem zkušeností poptáváním příslušného plnění nebo s administrativní výhodností poptávat plnění jako celek anebo s potřebou eliminovat smluvní (obchodní) rizika spojená s realizací jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů, neznamená to, že by takový postup nemohl vykazovat prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům“. Úvahy, resp. argumenty vztahující se k těmto důvodům pro širší vymezení předmětu plnění veřejné zakázky přitom označil jmenovaný soud za nepodstatné.

[5] Viz např. již výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2011-96 ze dne 1. 11. 2012.

[6] Výpočet byl proveden s předpokládanou výší průměrné produkce odpadu 600 tun za rok ve sběrném dvoře v obci o velikosti přibližně 4000 obyvatel, přičemž Úřad vycházel z veřejně dostupných zdrojů produkce odpadu ve sběrných dvorech v obcích se srovnatelným počtem obyvatel.

[7] Výpočet byl proveden s předpokládanou výší průměrné produkce svážených odpadů cca 1300 tun za rok (viz blíže příloha č. 5 zadávací dokumentace veřejné zakázky – Produkce odpadů svážených svozovou firmou za roky 2019, 2020 a 2021)

[8] Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud by dospěl k závěru, že se v případě předmětných plnění sběr a svoz odpadu a provozování sběrného dvora jednalo o plnění totožná či obdobná, resp. o plnění, která zadavatel mohl poptávat v rámci jediné veřejné zakázky, zabýval by se ve smyslu již výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2011-96 ze dne 1. 11. 2012 dále otázkou, zda zadavatel využil všechny zákonem předvídané možnosti k tomu, aby se v zadávacím řízení nedopouštěl neodůvodněného omezování konkurenčního prostředí v tom smyslu, zda neexistovala povinnost zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části podle § 35 zákona, pokud by uvedenému postupu nebránily další zákonné povinnosti zadavatele. S ohledem na výše uvedeného pak lze usuzovat, že povaha veřejné zakázky by rozdělení na části připouštěla (sběr a svoz odpadu a provozování sběrného dvora jsou technologicky i funkčně rozdílné, tedy oddělitelné), tudíž i v takovém případě by Úřad dospěl k závěru o nedodržení zásady zákazu diskriminace zadavatelem.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz