číslo jednací: 45129/2022/161
spisová značka: R0145/2022/VZ

Instance II.
Věc MODERNIZACE STÁVAJÍCÍHO MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ A NOVOSTAVBA KRYTÉHO PLAVECKÉHO BAZÉNU KYJOV
Účastníci
  1. město Kyjov
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2022
Datum nabytí právní moci 20. 12. 2022
Související rozhodnutí 34889/2022/500
45129/2022/161
Dokumenty file icon 2022_R0145.pdf 302 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0145/2022/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-45129/2022/161                                                                                      

 

 

Brno 19. 12. 2022

 

                               

 

V řízení o rozkladu ze dne 21. 10. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –

  • město Kyjov, IČO 00285030, se sídlem Masarykovo náměstí 30/1, 679 01 Kyjov, ve správním řízení zastoupeno společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0371/2022/VZ, č. j. ÚOHS-34889/2022/500 ze dne 6. 10. 2022, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 12. 8. 2022 z moci úřední, ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů při zadávání veřejné zakázky „MODERNIZACE STÁVAJÍCÍHO MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ A NOVOSTAVBA KRYTÉHO PLAVECKÉHO BAZÉNU KYJOV“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-018287, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 104-249698, ve znění pozdější opravy,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0371/2022/VZ, č. j. ÚOHS-34889/2022/500 ze dne 6. 10. 2022

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – město Kyjov, IČO 00285030, se sídlem Masarykovo náměstí 30/1, 679 01 Kyjov, ve správním řízení zastoupeno společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno, zastoupení ověřeno na základě plné moci ze dne 16. 3. 2022 (dále jako „obviněný“ nebo „zadavatel“), jako veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon“)[1], zahájil podle § 61 odst. 1 zákona dne 26. 5. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „MODERNIZACE STÁVAJÍCÍHO MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ A NOVOSTAVBA KRYTÉHO PLAVECKÉHO BAZÉNU KYJOV“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-018287, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 104-249698, ve znění pozdější opravy (dále jako „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky bylo dle bodu 3. „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace ze dne 29. 5. 2020 (dále jako „zadávací dokumentace“) zajištění modernizace stávajícího městského koupaliště (včetně nových venkovních bazénů s technologií), výstavba nového krytého plaveckého bazénu s wellness, revitalizace ulice Mezivodí včetně parkovacích ploch a uvedení veškerých zařízení do provozu. Nedílnou součástí plnění byla i projektová příprava včetně zpracování projektové dokumentace pro vydání všech nezbytných stavebních povolení a zajištění kompletní dokladové části ke zpracované dokumentaci včetně vyřízení všech potřebných správních aktů, dále zpracování všech dalších dokumentací pro realizaci stavby a ke kolaudaci díla jako celku. Veřejná zakázka byla zadávána s využitím § 92 odst. 2 zákona formou stanovení požadavků na výkon a funkci (design/build).

3.             Dle protokolu o otevírání nabídek ze dne 18. 5. 2021 obdržel zadavatel v předmětném zadávacím řízení 5 nabídek, mezi nimi i nabídku dodavatele GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, Kolín III, 280 02 Kolín (dále jako „GEOSAN GROUP a.s.“), a nabídku společníků společnosti „Společnost Metrostav – DIZ Bazén Kyjov“ Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, Libeň, 180 00 Praha 8, a Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, Libeň, 180 00 Praha 8, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě „Smlouvy o společnosti č. 20010502/Mi“ ze dne 30. 6. 2020 (dále jako „Společnost Metrostav – DIZ Bazén Kyjov“ nebo „vybraný dodavatel“).

4.             Žádostí ze dne 25. 5. 2021 zadavatel podle § 46 odst. 1 zákona vyzval Společnost Metrostav – DIZ Bazén Kyjov k objasnění nabídky. Dne 26. 5. 2021 zadavatel obdržel objasnění nabídky Společnosti Metrostav – DIZ Bazén Kyjov z téhož dne.

5.             Žádostí ze dne 25. 5. 2021 zadavatel podle § 46 odst. 1 zákona vyzval společnost GEOSAN GROUP a.s. k písemnému objasnění nabídky. Dne 26. 5. 2021 společnost GEOSAN GROUP a.s. požádala zadavatele o prodloužení lhůty a následně objasnila nabídku přípisem ze dne 27. 5. 2021.

6.             Přípisem ze dne 7. 6. 2021 oznámil zadavatel společnosti GEOSAN GROUP a.s., že rozhodl o jejím vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona (dále jako „oznámení o vyloučení“).

7.             Přípisem ze dne 8. 6. 2021 zadavatel oznámil své rozhodnutí o výběru dodavatele, kterým se stala Společnost Metrostav – DIZ Bazén Kyjov.

8.             Námitkami ze dne 22. 6. 2021 společnost GEOSAN GROUP a.s. brojila proti svému vyloučení ze zadávacího řízení (dále jako „námitky“). Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 2. 7. 2021 odmítl.

9.             Dne 28. 7. 2021 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem na realizaci předmětu veřejné zakázky „Smlouvu o zpracování projektové dokumentace, zajištění dalších záležitostí a o provedení stavby“ (dále jako „smlouva“), přičemž celková cena za realizaci veřejné zakázky byla v bodě 12.2.1 smlouvy sjednána na 285 400 000,- Kč bez DPH.

10.         Dne 4. 3. 2022 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jako „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami, jakož i k projednání přestupků podle zákona a ukládání pokut za jejich spáchání, podnět k přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky (dále jako „podnět“).

11.         Ačkoli skutečnosti namítané v podnětu směřovaly primárně proti tomu, že nabídka vybraného dodavatele nesplňovala zadávací podmínky, shledal Úřad, že obviněný v předmětném zadávacím řízení postupoval v rozporu se zásadou rovného zacházení. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 12. 8. 2022 příkaz sp. zn. ÚOHS-S0371/2022/VZ, č. j. ÚOHS-27514/2022/500 z téhož dne (dále jako „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když identifikoval rozpor mezi textovou a grafickou částí nabídky dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ve způsobu řešení dojezdu tobogánu ve vnitřní části, což bylo důvodem pro žádost o vysvětlení nabídky ve smyslu § 46 odst. 1 cit. zákona, přičemž způsob vysvětlení spatřovaného rozporu spočívající v korekci přílohy č. 3 návrhu smlouvy dodavatelem GEOSAN GROUP a.s. pokládal za jeden z důvodů pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, zatímco u vybraného dodavatele, jehož nabídka byla v dotčených částech týkajících se způsobu řešení dojezdu tobogánu ve vnitřní části identická jako nabídka dodavatele GEOSAN GROUP a.s., tento rozpor neshledal a následně obdobně neřešil, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 28. 7. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. Ve výroku II. příkazu uložil Úřad obviněnému za spáchání uvedeného přestupku pokutu ve výši 500 000,- Kč.

12.         Doručením příkazu obviněnému dne 12. 8. 2022 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „správní řád“) zahájeno řízení o přestupku.

13.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 22. 8. 2022 blanketní odpor z téhož dne, který obviněný na základě výzvy Úřadu doplnil svým podáním ze dne 13. 9. 2022 (dále jako „stanovisko obviněného“).

II.             Napadené rozhodnutí

14.         Dne 6. 10. 2022 vydal Úřad v probíhajícím správním řízení na základě posouzení všech rozhodných skutečností rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0371/2022/VZ, č. j. ÚOHS-34889/2022/500 (dále jako „napadené rozhodnutí“).

15.         Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když identifikoval rozpor mezi textovou a grafickou částí nabídky dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ve způsobu řešení dojezdu tobogánu ve vnitřní části, což bylo důvodem pro žádost o vysvětlení nabídky ve smyslu § 46 odst. 1 zákona, přičemž způsob vysvětlení spatřovaného rozporu spočívající v korekci přílohy č. 3 návrhu smlouvy dodavatelem GEOSAN GROUP a.s. pokládal za jeden z důvodů pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, zatímco u vybraného dodavatele, jehož nabídka byla v dotčených částech týkajících se způsobu řešení dojezdu tobogánu ve vnitřní části identická jako nabídka dodavatele GEOSAN GROUP a.s., tento rozpor neshledal a následně obdobně neřešil, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 28. 7. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu.

16.         Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí uložil Úřad výrokem II. obviněnému pokutu ve výši 500 000 Kč. Výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

17.         V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad nejprve uvedl, že výchozí situace obou dodavatelů byla v šetřeném případě srovnatelná, a tudíž i reakce zadavatele na tuto situaci měla být u obou dodavatelů shodná, a to v souladu se zásadou rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona. Obviněný však dle Úřadu nepostupoval vůči dodavatelům v souladu se zásadou rovného zacházení, neboť spatřoval-li rozpor v nabídce dodavatele GEOSAN GROUP a.s. a tento rozpor, resp. způsob jeho objasnění, obviněný pokládal za jeden z důvodů vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, musel nutně považovat za rozpornou i nabídku vybraného dodavatele. Dle Úřadu tak obviněný postupoval ve zjevném rozporu se zásadou rovného zacházení, když ke každému dodavateli uplatnil rozdílný přístup, který v jednom případě vedl k objasnění a následnému vyloučení ze zadávacího řízení a ve druhém k uzavření smlouvy.

18.         K argumentaci obviněného, podle níž byl rozpor týkající se řešení dojezdu tobogánu pouze jedním z důvodů pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, Úřad uvedl, že v rámci tohoto správního řízení nepřezkoumával zákonnost vyloučení společnosti GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, nýbrž se věnoval posouzení zákonnosti postupu obviněného z pohledu dodržení zásady rovného zacházení v souvislosti s posuzováním nabídek.

19.         K vlivu na výběr dodavatele Úřad konstatoval, že pokud by obviněný vyzval k objasnění rozporu v nabídce i vybraného dodavatele, nelze vyloučit, že by vybraný dodavatel objasnil rozpor obdobně jako společnost GEOSAN GROUP a.s. Dle Úřadu si lze dokonce stěží představit jakýkoli zásadně odlišný způsob objasnění daného rozporu ze strany vybraného dodavatele. Následně, protože „korekci přílohy č. 3 návrhu smlouvy“ u společnosti GEOSAN GROUP a.s. pokládal obviněný za důvod pro vyloučení (a je v tuto chvíli zcela nerozhodné, že „jen“ za jeden z více důvodů), musel by logicky konzistentně obdobnou korekci u vybraného dodavatele pokládat též za důvod pro vyloučení, a v důsledku tak mohl uzavřít smlouvu s některým z dodavatelů, jejichž nabídka se umístila jako další v pořadí. Přezkoumávaný postup obviněného tak bezesporu mohl mít vliv na výběr dodavatele.

III.           Rozklad obviněného

20.         Dne 21. 10. 2022 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad obviněného z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 6. 10. 2022. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

21.         Úvodem rozkladu obviněný namítá, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s jeho argumentací uvedenou ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022, podle které nelze bez dalšího konstatovat, že měl být vybraný dodavatel vyzván k objasnění řešení dojezdu tobogánu (stejně jako dodavatel GEOSAN GROUP a.s.), neboť rovným zacházením (a jediným správným) by bylo také nevyzvat žádného dodavatele k objasnění (neexistujícího) rozporu. Potom by sice neobstál jeden z důvodů pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s., avšak takové pochybení by nemělo vliv na výběr dodavatele, neboť GEOSAN GROUP a.s. byl vyloučen z více důvodů, přičemž tyto důvody obstojí samostatně. Úřad tím, že se s danou argumentací nevypořádal, zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.

22.         Z výše uvedeného důvodu je podle obviněného napadené rozhodnutí rovněž nesprávné a nezákonné. Závěr, podle kterého měl být k objasnění vyzván i vybraný dodavatel, nemá podle obviněného oporu v zjištěném skutkovém stavu, a jedná se proto o nijak nepodloženou domněnku Úřadu, která zcela ignoruje, že obviněný mohl zásadu rovného zacházení naplnit rovněž tak, že by k objasnění v daném rozsahu nevyzval ani jednoho z účastníků. Úřad měl buď doplnit skutkový stav tak, aby podpořil svůj závěr o tom, že vybraný dodavatel měl být vyzván k objasnění nabídky, případně za skutkového stavu, který neumožňoval rozhodnout bez důvodných pochybností, zvolit ten výklad skutkového stavu, který bude pro obviněného příznivější.

23.         K výši uložené pokuty obviněný namítá, že se Úřad nedostatečně vypořádal se závažností tvrzeného přestupku. Podle obviněného Úřad nezohlednil skutečnost, že obviněný nebyl dosud ze strany Úřadu za porušení zákona postižen. K závažnosti tvrzeného přestupku obviněný dodává, že vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. bylo učiněno po právu (i z jiných důvodů) a postup obviněného nemá vliv na řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky (vybraný dodavatel realizuje dílo tak, jak bylo dle jeho nabídky obviněným předpokládáno). Výše uložené pokuty je dle obviněného neadekvátní při zohlednění aktuální praxe, kdy Úřad v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ uložil pokutu ve výši 300 000 Kč, přestože trestal souběh dvou přestupků charakterizovaných jako přestupky závažného charakteru, kdy souběh byl kvalifikován jako přitěžující okolnost, zatímco v právě posuzovaném případě Úřad žádné přitěžující okolnosti neshledal.

Závěr rozkladu

24.         Obviněný z výše uvedených důvodů navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil, případně aby věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

25.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

26.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o přestupcích“) přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí, načež jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

27.         Úřad rozhodl ve všech výrocích napadeného rozhodnutí správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu obviněného a k potvrzení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí

28.         Podle obviněného zatížil Úřad napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti tím, že se nevypořádal s jeho argumentací uvedenou ve vyjádření k podkladům napadeného rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022. V ní obviněný konstatoval, že pokud bylo řešení dojezdu tobogánu v nabídkách GEOSAN GROUP a.s. a vybraného dodavatele bez rozdílu, a vůči oběma účastníkům zadávacího řízení tak mělo být postupováno stejně, lze pochybení obviněného spatřovat toliko v tom, že dodavatele GEOSAN GROUP a.s. vyzval k objasnění neexistujícího rozporu. Za takové situace by však neobstál pouze jeden z důvodů pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. a na zániku jeho účastenství by tento postup nic nezměnil. Nebyl by tak dán vliv na výběr dodavatele, který je nutnou podmínkou naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

29.         K této námitce je nejprve třeba uvést, že, aby bylo rozhodnutí považováno za přezkoumatelné, nemusí správní orgán explicitně vypořádat každou jednotlivou námitku, nýbrž postačí, pokud odůvodnění rozhodnutí komplexně pokrývá všechny vznesené námitky. Uvedené vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 70/2008-13 ze dne 28. 5. 2009: „přestože je třeba na povinnosti dostatečného odůvodnění rozhodnutí z hlediska ústavních principů důsledně trvat, nemůže být chápána zcela dogmaticky. Rozsah této povinnosti se totiž může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve světle okolností každého jednotlivého případu. Zároveň tento závazek nemůže být chápán tak, že vyžaduje za všech okolností podrobnou odpověď na každý jednotlivý argument účastníka (srovnej např. rozsudek ve věci Van de Hurk v. The Netherlands, ze dne 19. 4. 1994, Series No. A 288). To by mohlo vést zejména u velmi obsáhlých podání až k absurdním a kontraproduktivním důsledkům jsoucím v rozporu se zásadou efektivity a hospodárnosti řízení.“ Obdobně také nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS 116/05, dle kterého: „z odůvodnění soudního rozhodnutí musí totiž vždy dostatečným způsobem vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry soudu, i když není samozřejmě nutno každé rozhodnutí odůvodňovat natolik obsáhle, že by bylo třeba vyžadovat podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení.

30.         Přestože se ve výše uvedené judikatuře jedná o odůvodnění rozsudku soudů, nikoli o odůvodnění rozhodnutí správních orgánů, je možné závěry Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu vztáhnout i na tato rozhodnutí. Možnost aplikace lze ostatně dovodit za použití argumentu a maiori ad minus, tj. argumentu právní logiky „od většího k menšímu“. Jinými slovy, je-li vypořádání základních námitek, aniž by se soud vyjadřoval ke všem jednotlivým dílčím námitkám a rozsáhle odůvodňoval rozhodnutí o nich, v souladu se zákonem, konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu potvrzenou Ústavním soudem a zároveň v souladu se stanovenými kvalitativními požadavky na odůvodnění rozhodnutí soudů, pak lze dovodit, že je obdobně možné odůvodnit i rozhodnutí správních orgánů.

31.         Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že Úřad vycházel ze skutečnosti, že obviněný shledal rozpor v nabídce dodavatele GEOSAN GROUP a.s. v otázce řešení dojezdu tobogánu. Na základě tohoto rozporu Úřad zmíněného dodavatele vyzval k objasnění tohoto rozporu v souladu s § 46 zákona. Výsledkem objasnění ze strany dodavatele GEOSAN GROUP a.s. bylo jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Jestliže obviněný shledal obdobný (v zásadě totožný) rozpor i v nabídce vybraného dodavatele, a ten se tak ve vztahu k dodavateli GEOSAN GROUP a.s. nacházel ve srovnatelné situaci, měl podle odůvodnění napadeného rozhodnutí obdobně vyzvat k objasnění nabídky podle § 46 zákona i vybraného dodavatele, neboť jedině tak mohl zadavatel v danou chvíli postupovat v souladu se zásadou rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona.

32.         V bodě 72 napadeného rozhodnutí Úřad zdůraznil, že v rámci tohoto správního řízení nepřezkoumával zákonnost vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, nýbrž se věnoval posouzení zákonnosti postupu obviněného z pohledu dodržení zásady rovného zacházení v souvislosti s posuzováním nabídek a postupem dle § 46 zákona. Ve vztahu k argumentaci obviněného vznesené ve vyjádření k podkladům napadeného rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022 to jinými slovy znamená, že pokud zadavatel shledal rozpor v nabídce jednoho dodavatele a rozhodl se postupovat cestou objasnění nabídky podle § 46 zákona, byl při existenci obdobného rozporu v nabídce dalšího dodavatele povinen v souladu se zásadou rovného zacházení postupovat stejně, tedy vyzvat k objasnění nabídky i tohoto dalšího dodavatele. V daném případě je irelevantní, zda se rozpor v nabídce skutečně nacházel či zda bylo následně vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. v souladu se zákonem. Ve vztahu k porušení zásady rovného zacházení podle § 6 odst. 2 zákona je podstatné pouze to, jestli obviněný zacházel s oběma dodavateli stejně, respektive jestli vůči vybranému dodavateli postupoval tak, jak ve srovnatelné situaci postupoval vůči dodavateli GEOSAN GROUP a.s.

33.         Zde je důležité rovněž poznamenat, že obviněnému nelze vytýkat postup podle § 46 zákona vůči dodavateli GEOSAN GROUP a.s., k čemuž lze odkázat na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0287/2022/VZ, č. j. ÚOHS-30166/2022/500 ze dne 31. 8. 2022: „Možnost žádat o objasnění nebo doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy plně v kompetenci zadavatele rozhodnout, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo tohoto účastníka ze zadávacího řízení z důvodu jeho neschopnosti předložit dostatečnou a úplnou nabídku vyloučí, a to pouze z důvodů stanovených § 48 zákona. Lze předpokládat, že zadavatel se při rozhodování o využití či nevyužití výzvy k objasnění nebo doplnění nabídky bude řídit především ekonomickými motivy, neboť co nejširší hospodářská soutěž je předpokladem získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky – jinými slovy řečeno, silným motivem zadavatele pro využití předmětného ustanovení zákona může být zejména snaha nepřipravit se z formálních důvodů o ekonomicky výhodnou nabídku.“ Jestliže tak obviněný vyzval dodavatele GEOSAN GROUP a.s. k objasnění rozporu v nabídce podle § 46 zákona (i kdyby se tento rozpor později ukázal jako neexistující, jak tvrdí obviněný), stanovil tím určitý standard, jakým způsobem bude ve srovnatelných situacích vůči ostatním dodavatelům postupovat, který ho od té chvíle zavazoval. Jak bude podrobněji rozebráno níže, vznik pochybností na straně zadavatele je do jisté míry subjektivní kategorií, a pokud tedy jednou zadavateli pochybnosti vznikly a rozhodl se v návaznosti na ně postupovat dle § 46 zákona, nelze v obdobné situaci tvrdit, že tytéž pochybnosti nevznikly, tím méně poté postup dle § 46 neaplikovat.  Obecně lze totiž dodržení či porušení zásady rovného zacházení posuzovat pouze vůči tomu, jak se zadavatel zachoval ve srovnatelné situaci k ostatním účastníkům zadávacího řízení.

34.         Byť Úřad k vypořádání předmětné argumentace přistoupil přinejmenším minimalisticky, lze k námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí uzavřít, že Úřad v kontextu celého odůvodnění napadeného rozhodnutí argumentaci obviněného vznesenou v jeho vyjádření k podkladům napadeného rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022 vypořádal.

K pochybnostem o skutkovém stavu a vlivu na výběr dodavatele

35.         Obviněný v rozkladu namítá, že závěr Úřadu, podle nějž měl být k objasnění nabídky v otázce řešení dojezdu tobogánu vyzván rovněž vybraný dodavatel, nemá oporu v Úřadem zjištěném skutkovém stavu. Jedná se podle něj pouze o nijak nepodloženou domněnku, která ignoruje, že obviněný mohl zásadu rovného zacházení naplnit rovněž tak, že by k objasnění nabídky v otázce řešení dojezdu tobogánu nevyzval ani jednoho z účastníků. Napadené rozhodnutí tedy dle obviněného stojí na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, a pokud zjištěný skutkový stav neumožňoval rozhodnout bez důvodných pochybností, měl Úřad rozhodnout ve smyslu zásady in dubio pro reo.

36.         Na základě této námitky jsem se nejprve zabýval tím, zda Úřad dostatečně zjistil skutkový stav. Úřad v bodech 38–49 a 65 napadeného rozhodnutí srovnal části zadávacích podmínek týkající se otázky řešení dojezdu tobogánu s relevantními částmi nabídek dodavatele GEOSAN GROUP a.s. a vybraného dodavatele. V bodech 50–58 napadeného rozhodnutí potom Úřad popsal postup obviněného po obdržení nabídek, kdy byl dodavatel GEOSAN GROUP a.s. vyzván k objasnění nabídky mj. v otázce řešení dojezdu tobogánu a následně byl ze zadávacího řízení vyloučen pro nepřípustnou změnu nabídky. Zadávací dokumentace, relevantní části nabídek dodavatele GEOSAN GROUP a.s. a vybraného dodavatele, objasnění nabídky dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze dne 27. 5. 2021, protokoly z jednání hodnoticí komise ze dne 25. 5. 2021 a 31. 5. 2021, oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 7. 6. 2021, rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 8. 6. 2021 i námitky dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze dne 22. 6. 2021 a rozhodnutí o nich ze dne 2. 7. 2021 učinil Úřad podklady pro vydání napadeného rozhodnutí (viz záznam o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0371/2022/VZ, č. j. ÚOHS-32156/2022/524 ze dne 15. 9. 2022). Lze tak konstatovat, že závěry Úřadu uvedené v napadeném rozhodnutí stojí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu.

37.         Obviněný ve své argumentaci o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu vychází z premisy, že bylo podstatné posoudit, zda zadavatel vyzval dodavatele GEOSAN GROUP a.s. k objasnění rozporu v jeho nabídce „oprávněně“, tedy zda daný rozpor skutečně existoval a byl vadou nabídky. Taková úvaha je však nesprávná, neboť v jejím důsledku by výzva k objasnění nabídky podle § 46 zákona byla v případě, že se na základě objasnění nabídky ukáže neexistence daného rozporu, a tedy jakási nadbytečnost žádosti, nesprávným postupem zadavatele. Jak však již bylo výše vyloženo, využití institutu objasnění nabídky zakotveného v § 46 zákona je zásadně fakultativním postupem zadavatele, přičemž k oprávněnosti jeho využití je relevantní jedině to, jestli zadavateli vznikne v souvislosti s nabídkou nějaká pochybnost. Z dikce § 46 odst. 1 plyne, že zadavatel může požadovat objasnění či doplnění určitých skutečností či dokladů. Popudem k tomuto kroku pak musí nutně být pochybnost zadavatele o řádném průběhu zadávacího řízení vlivem nedostatků v podáních účastníka zadávacího řízení. Samotná pochybnost o správnosti či úplnosti jakéhokoli úkonu či podkladu je pak do vysoké míry subjektivní záležitostí zadavatele, neboť stěží lze pochybujícího přesvědčit, že pochybnosti mít nemá. Je totiž zásadně žádoucí, aby v této – de facto kontraktační – fázi zadávacího řízení účastníci a zadavatel komunikovali, neboť to výrazně přispívá k efektivitě a výsledku zadávacího řízení. Jakmile se však zadavatel rozhodne institut objasnění nabídky využít, je zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona zavázán k jeho využití vůči všem dodavatelům ve srovnatelné situaci. Tento závěr plyne mimo jiné z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 66/2014-40 ze dne 2. 6. 2016: „V případě, že při posuzování prokázání kvalifikace jednotlivých uchazečů dojde zadavatel k jednoznačnému závěru, že někteří z nich kvalifikaci neprokázali zcela, musí takovéto uchazeče vyloučit, nebo využít postupu podle § 59 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách; ve spojení se zásadou rovného zacházení je však potřeba, aby zadavatel v případě, že se rozhodne využít druhou možnost, postupoval ve vztahu ke všem uchazečům stejně. Jinými slovy - rozhodne-li se vyzvat k doplnění nebo objasnění kvalifikace, musí tak učinit u všech uchazečů, u nichž je to potřeba. Zadavatel není oprávněn sám určovat, kterého z uchazečů k doplnění kvalifikace vyzve a kterého nikoliv. Byť se závěry citovaného rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, jsou plně aplikovatelné i na nyní řešený případ. K citovanému rozsudku lze obecně doplnit, že ačkoli je využití postupu podle § 46 zákona převážně ve prospěch dodavatelů, neboť objasnění či doplnění nabídky může napomoci nevyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, může ve výsledku hrát i v neprospěch dodavatelů, neboť zadavatel se prostřednictvím objasnění nabídky naopak může ujistit, že důvody pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení existují.

38.         Jestliže se tedy obviněný rozhodl institut objasnění nabídky využít vůči dodavateli GEOSAN GROUP a.s. (a je tedy zjevné, že mu pochybnost o správnosti postupu tohoto dodavatele vznikla), je z hlediska zásady rovného zacházení podstatné toliko to, jestli obdobný postup aplikoval vůči všem dodavatelům ve srovnatelném postavení. Nelze se pak hájit tím, že případná první pochybnost a výzva dle § 46 zákona byla nesprávným postupem a že pochybnost nikdy vzniknout neměla. Jestliže jednou zadavatel pochyboval o správnosti nabídky dodavatele GEOSAN GROUP a.s. v otázce řešení dojezdu tobogánu, nemůže tuto pochybnost v obdobném případě popřít, aniž by učinil dostatečně odůvodněné kroky vůči oběma dodavatelům. Ze srovnání nabídek dodavatele GEOSAN GROUP a.s. a vybraného dodavatele je totiž zřejmé, že právě v otázce řešení dojezdu tobogánu byly nabídky obou dodavatelů téměř totožné, neboť oba dodavatelé měli totožného poddodavatele, a obsahovaly tak stejný rozpor. O srovnatelnosti postavení obou dodavatelů dále svědčí, že oba byli v postavení vybraného dodavatele. Lze tak souhlasit se závěrem Úřadu, že postup obviněného, kdy dodavatele GEOSAN GROUP a.s. vyzval k objasnění nabídky, na základě kterého ho následně vyloučil ze zadávacího řízení, zatímco vybraného dodavatele k objasnění rozporu nevyzval a uzavřel s ním smlouvu na veřejnou zakázku, byl porušením zásady rovného zacházení zakotvené v § 6 odst. 2 zákona.

39.         Přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí tím, že „nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou“. Skutečnost, že obviněný v posuzovaném případě uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky, je nesporná. Porušení zásady rovného zacházení zakotvené v § 6 odst. 2 zákona bylo v tomto rozhodnutí i v napadeném rozhodnutí rovněž dovozeno a řádně odůvodněno. Poslední nutnou podmínkou pro spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je tak vliv nedodržení pravidel stanovených zákonem na výběr dodavatele.

40.         Úřad v bodě 76 napadeného rozhodnutí dovodil vliv nedodržení zásady rovného zacházení na výběr dodavatele v tom, že „pokud by zadavatel v obdobném duchu vyzval k objasnění rozporu v nabídce i vybraného dodavatele, nelze vyloučit, že by vybraný dodavatel objasnil rozpor obdobně jako společnost GEOSAN GROUP a.s. (dokonce lze konstatovat, že si lze stěží představit jakýkoli zásadně odlišný způsob objasnění daného rozporu). Následně, protože „korekci přílohy č. 3 návrhu smlouvy“ u společnosti GEOSAN GROUP a.s. pokládal zadavatel za důvod pro vyloučení (a je v tuto chvíli zcela nerozhodné, že „jen“ za jeden z více důvodů), musel by logicky konzistentně obdobnou korekci u vybraného dodavatele pokládat též za důvod pro vyloučení, a v důsledku tak mohl uzavřít smlouvu s některým z dodavatelů, jejichž nabídka se umístila jako další v pořadí.“ Tento závěr Úřadu lze považovat v zásadě za správný, neboť v případě, že by obviněný postupoval vůči vybranému dodavateli stejně jako vůči dodavateli GEOSAN GROUP a.s., je možné (ba dokonce pravděpodobné, jak konstatoval i Úřad), že by došlo k vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, a obviněný by s ním tak neuzavřel smlouvu. Ovšem i pokud by případné vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. z důvodu opravy v řešení dojezdu tobogánu bylo nezákonným postupem, jak nyní konstatuje zadavatel, zůstává podstatné, že zadavatel měl v případě pochybností o řešení dojezdu tobogánu, které objektivně vznikly, a v případě, že tyto pochybnosti řešil výzvou dle § 46 zákona vůči dodavateli GEOSAN GROUP a.s., vyzvat dle § 46 zákona k témuž i vybraného dodavatele, což však neučinil. Po obdržení výzvy dle § 46 zákona by pak musel vybraný dodavatel na tuto výzvu reagovat, jinak by se vystavil postupu zadavatele dle § 48 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona. Jaká by byla reakce vybraného dodavatele na výzvu dle § 46 a jaký by byl pak následný postup zadavatele, však nyní již nelze s určitostí stanovit a není rozhodné, že takový postup lze s větší či menší mírou nejistoty předpokládat. Zadavatel totiž svým postupem v rozporu se zásadou rovného zacházení již nevratně zmařil možnost zjistit, jaký by skutečně byl následný vývoj situace. Vzhledem k tomu, že tento vývoj situace po zaslání výzvy dle § 46 zákona vybranému dodavateli není jistý a současně je zjevné, že by mohl zásadním způsobem ovlivnit výběr dodavatele, platí, že porušením zásady rovného zacházení na straně zadavatele došlo k možnému ovlivnění výběru dodavatele. Vzhledem k tomu, že pro naplnění podmínek § 268 odst. 1 písm. a) zákona postačí potenciální vliv na výběr dodavatele, je popsaná nejistota postupu vybraného dodavatele a následně i zadavatele při dodržení zásady rovného zacházení pro spáchání přestupku dostatečná.

41.         Obviněný v rozkladu namítá, že jediným možným pochybením je vyzvání dodavatele GEOSAN GROUP a.s. k objasnění nabídky, přičemž toto pochybení nemohlo mít vliv na výběr dodavatele, neboť dodavatel GEOSAN GROUP a.s. byl ze zadávacího řízení vyloučen i pro jiné důvody. Jak bylo vyloženo shora, výzva k objasnění nabídky dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ve vztahu k řešení dojezdu tobogánu nemohla být nezákonným postupem zadavatele, neboť tomu zjevně vznikly pochybnosti, které se rozhodl zákonným způsobem, tedy výzvou dle § 46 zákona, řešit.  Takto založil standard, který byl povinen dodržet i vůči ostatním dodavatelům. Ke zmíněné námitce obviněného je však na místě opět připomenout, že ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona pracuje s potenciálním vlivem na výběr dodavatele, přičemž je otázkou, zda by ony ostatní důvody pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení při přezkumu ze strany Úřadu obstály, a důvod, který obviněný označuje za nepodstatný ve vztahu k výběru dodavatele, by se tak nestal jediným podkladem zadavatele pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení. To však není předmětem posouzení v tomto rozhodnutí.

K výši uložené pokuty

42.         Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí uložil obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 500 000 Kč. Obviněný v rozkladu namítá, že Úřad v rámci polehčujících okolností nezohlednil tu skutečnost, že obviněný dosud nebyl ze strany Úřadu za porušení zákona trestán. K závažnosti tvrzeného přestupku dále obviněný namítá, že vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení bylo i v případě zpochybnění naplnění důvodů pro vyloučení souvisejících s řešením dojezdu tobogánu učiněno po právu a že jednání Úřadem kvalifikované jako přestupek nemělo vliv na řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky. Podle obviněného je rovněž neadekvátní výše uložené pokuty, a to vzhledem k aktuální rozhodovací praxi Úřadu, k čemuž obviněný odkázal na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ, č. j. ÚOHS-33271/2022/524 ze dne 23. 9. 2022, v němž Úřad uložil pokutu ve výši 300 000 Kč za souběh dvou přestupků závažného charakteru.

43.         K posouzení závažnosti přestupku ze strany Úřadu lze nejprve poznamenat, že Úřad zcela správně konstatoval, že stupeň závažnosti přestupku je dán především intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. Objektem chráněným zákonem je v případě přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona vždy zájem na zachování efektivní hospodářské soutěže, kdy v důsledku zachování soutěžního prostředí dochází k efektivní alokaci veřejných zdrojů, což lze považovat za samotný smysl zákona. Přestože skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona pokrývá široké spektrum jednání či opomenutí, vždy se jedná o naplnění znaků přestupku definovaných v zákoně – tedy že zadavatel nedodržel postup podle zákona, který mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zároveň již došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Okruh možných jednání či opomenutí vedoucí k možnému naplnění skutkové podstaty přestupku však z kvalitativního hlediska při stanovování výše pokuty nehraje roli, neboť se vždy jedná o porušení zákonného postupu. Z toho důvodu má Úřad velmi omezené možnosti k případné individualizaci konkrétního přestupku v souvislosti s posouzením jeho závažnosti, neboť vždy vychází kvalitativně ze stejného skutku, kterým je porušení postupu podle zákona. Úřad je proto ve velké míře odkázán na kvantitativní posouzení závažnosti spáchaného přestupku, které se projevuje právě intenzitou narušení soutěžního prostředí, jak je uvedeno v bodech 87 a 88 napadeného rozhodnutí.

44.         Úřad v napadeném rozhodnutí konstatoval, že v posuzovaném případě se sice nejednalo o přestupek svým charakterem nejzávažnější, neboť nedošlo k naprosté rezignaci na dodržení zákonných povinností v souvislosti s výběrem dodavatele, avšak postup obviněného jednoznačně nesl prvky libovůle, kdy totožné aspekty nabídky v případě jednoho dodavatele pokládal za rozporné a v konečném důsledku vedoucí k jeho vyloučení, zatímco v případě druhého dodavatele je ignoroval. Smysl férového zadávacího řízení tak byl do značné míry popřen, jednalo se proto o přestupek velmi závažného charakteru.

45.         Obviněný vytýká posouzení ze strany Úřadu skutečnost, že Úřad v rámci polehčujících okolností nezohlednil, že obviněný dosud nebyl ze strany Úřadu za porušení zákona trestán. K této námitce lze uvést, že Úřad ve své rozhodovací praxi obdobnou polehčující okolnost nezohledňuje. Opačná okolnost, tedy opakované spáchání přestupku, je jednou z nejčastějších přitěžujících okolností, která je výslovně zmíněna i v demonstrativním výčtu přitěžujících okolností v § 40 zákona o přestupcích. Skutečnost, že se v daném případě nejedná o přitěžující okolnost, však automaticky nezakládá nárok na posouzení této skutečnosti jako okolnosti polehčující.

46.         Rovněž to, že vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení bylo i v případě zpochybnění naplnění důvodů pro vyloučení souvisejících s řešením dojezdu tobogánu učiněno po právu, není pro stanovení výše pokuty žádným způsobem relevantní. Úřad totiž v daném případě nezkoumal zákonnost vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, nýbrž dodržení zásady rovného zacházení ze strany obviněného.

47.         Obdobně je třeba odmítnout i tvrzení obviněného, že jednání Úřadem kvalifikované jako přestupek nemělo vliv na řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky, neboť vybraný dodavatel dílo realizuje tak, jak bylo předpokládáno, a jak byla v rámci posouzení interpretována jeho nabídka. Úřad v daném případě nezkoumal, zda v nabídce vybraného dodavatele byl rozpor, pro který měl být tento vyloučen, nýbrž dodržení zásady rovného zacházení ve vztahu k vybranému dodavateli a dodavateli GEOSAN GROUP a.s. Nerovný postup není nikterak zanedbatelnější tím, že vybraný dodavatel realizuje dílo v souladu s tím, jak obviněný posoudil jeho nabídku, a uvedená námitka proto není relevantní.

48.         Obviněný v rozkladu rovněž namítal, že výše uložené pokuty je neadekvátní, a to vzhledem k aktuální rozhodovací praxi Úřadu, k čemuž obviněný odkázal na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ, č. j. ÚOHS-33271/2022/524 ze dne 23. 9. 2022, v němž Úřad uložil pokutu ve výši 300 000 Kč za souběh dvou přestupků závažného charakteru. K této námitce je nejprve třeba poznamenat, že v odkazovaném případě se jednalo o typově odlišný případ. V bodě 156 rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ, č. j. ÚOHS-33271/2022/524 ze dne 23. 9. 2022 navíc Úřad mimo jiné zohlednil polehčující okolnost spočívající v tom, že tehdejší zadavatel i přes svůj nezákonný postup obdržel celkem 6 nabídek, čímž bylo relativně zachováno soutěžní prostředí. Ani pokud by se však jednalo o totožný přestupek, neznamenalo by to, že má být uložená pokuta stejná, neboť v každém případě jsou zohledňovány jiné konkrétní skutkové okolnosti. K odkazovanému rozhodnutí Úřadu lze dále doplnit, že tehdejší obviněný proti rozhodnutí Úřadu nepodal rozklad, a výše uložené pokuty proto nebyla dále přezkoumávána.

49.         K výši uložené pokuty lze závěrem poznamenat, že Úřadem uložená pokuta dosahuje 1,75 % maximální možné výše. I tato skutečnost indikuje, že se uložená pokuta pohybuje při samé dolní hranici, a nelze ji tak považovat za excesivní a nepřiměřeně vysokou.

50.         S ohledem na výše uvedené konstatuji, že Úřad při určení výměry pokuty za spáchaný přestupek postupoval v napadeném rozhodnutí plně v intencích zákona a relevantní rozhodovací praxe, přičemž se zabýval závažností spáchání přestupku, způsobu jeho spáchání, jeho následky a okolnostmi, za nichž byl spáchán. Zároveň neopomněl posoudit, zda výše pokuty nemůže mít pro obviněného likvidační charakter, přičemž jasným a přezkoumatelným způsobem dovodil, že s ohledem na účetní závěrku obviněného uložená pokuta likvidační charakter nemá. Napadené rozhodnutí je tak dostatečně odůvodněné, úplné, přesvědčivé a konzistentní, čímž naplňuje požadavky na odůvodnění pokuty uvedené v zákoně.

51.         Rozkladová argumentace obviněného proti výroku III. napadeného rozhodnutí se zakládala výhradně na námitkách proti výrokům I. a II. napadeného rozhodnutí, které jsem v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí shledal nedůvodnými. Vzhledem k potvrzení výroků I. a II. napadeného rozhodnutí tak neshledávám důvod pro zpochybnění výroku III. napadeného rozhodnutí.

VI.          Závěr

52.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, správním řádem a zákonem o přestupcích, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání či zastavení správního řízení.

53.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, ve vztahu k posouzení odpovědnosti za přestupek a určení druhu a výměry sankce, resp. správního trestu se jedná o znění zákona účinné ke dni spáchání přestupku.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz