číslo jednací: 42918/2022/500
spisová značka: S0340/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 7. 2022 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky bot 21 nízkých a vysokých (klimamembrána) PČR na období 2022 - 2025“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036360, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 197-513082, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – při postupu, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky bot 21 nízkých a vysokých (klimamembrána) PČR na období 2022 - 2025“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036360, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 197-513082, ve znění pozdějších oprav, stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v čl. 5 odst. 5.9 zadávací dokumentace a stejně tak v „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaném dne 6. 10. 2021 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení do 6. 12. 2021 do 8:15 hod (tj. 60 dní a 8:15 hod), přičemž takto stanovená lhůta pro podání nabídek nebyla v kontextu požadavků zadavatele na předmět plnění citované rámcové dohody a samotnou nabídku potencionálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízené obuvi přiměřená, neboť dostatečně nezohledňovala náročnost přípravy nabídek potencionálních dodavatelů, resp. s tím souvisejících vzorků nabízené obuvi a čas k tomu potřebný, a v konečném důsledku tak jmenovaný zadavatel stanovil zadávací podmínky taktéž v rozporu se zásadou diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, neboť prostřednictvím uvedeného vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezil účast dodavatelů v dotčeném zadávacím řízení.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší otevřené řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky bot 21 nízkých a vysokých (klimamembrána) PČR na období 2022 - 2025“, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036360, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 197-513082, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0340/2022/VZ, ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky bot 21 nízkých a vysokých (klimamembrána) PČR na období 2022 - 2025“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036360, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 197-513082, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) ─ jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 6. 10. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem uzavření rámcové smlouvy „Rámcová dohoda na dodávky bot 21 nízkých a vysokých (klimamembrána) PČR na období 2022 - 2025“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036360, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 197-513082, ve znění pozdějších oprav (dále jen „rámcová dohoda“ či „zadávací řízení“).

2.             Podle čl. 1. odst. 1.1 zadávací dokumentace je předmětem zadávacího řízení „…uzavření rámcové dohody na dodávky bot 21 nízkých a vysokých (klimamembrána) PČR na období 48 měsíců od uzavření rámcové dohody.“

3.             Dle bodu II. 1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení odeslaného dne 6. 10. 2021 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „oznámení o zahájení zadávacího řízení“) a stejně tak dle čl. 1 odst. 1.4 zadávací dokumentace stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu ve výši 199 206 611,57 Kč bez DPH.

4.             Podle bodu IV.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení a stejně tak dle čl. 5 odst. 5.9 zadávací dokumentace byla lhůta pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení stanovena do dne 6. 12. 2021 do 8:15 hod. Následně zadavatel několikrát prodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž podle bodu VII.1) oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2022 a stejně tak dle čl. 5 odst. 5.9 aktualizované zadávací dokumentace byla lhůta pro podání nabídek „nově“ stanovena do dne 19. 12. 2022 do 8:15 hod.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 19. 1. 2022 podnět z téhož dne s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci uvedeného zadávacího řízení.

6.             V rámci šetření dotčeného podnětu si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-02755/2022/535 ze dne 24. 1. 2022 vyžádal od zadavatele jeho písemné vyjádření k obsahu podnětu a zároveň jej vyzval k zaslání dokumentace pořízené v souvislosti se zadávacím řízením. Dokumentaci o zadávacím řízení Úřad od zadavatele obdržel ve dnech 1. 2. 2022 a 3. 2. 2022. Vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 3. 2. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele k podnětu“) obdržel Úřad téhož dne spolu s příslušnou dokumentací.

Vyjádření zadavatele k podnětu

7.             Zadavatel předně odkázal na své rozhodnutí o námitkách č. j. PPR-17583-47/ČJ-2021-990640 ze dne 4. 1. 2022, které tvoří přílohu vyjádření zadavatele k podnětu a ve kterém uvádí zadavatel zejm. následující. K námitce stěžovatele, že dodávaná obuv musí splňovat velmi podrobně stanovené technické podmínky, které byť nepřímo, ovšem velmi jednoznačně odkazují na výrobek konkrétního výrobce, a to výrobek společnosti „Prabos plus a.s.“, přičemž zadavatel v průběhu zadávacího řízení dokonce výrobky dané společnosti předložil účastníkům zadávacího řízení jako závazné referenční vzorky, zadavatel uvádí, že při zpracování technických podmínek vycházel rovněž z § 89 zákona, ve kterém je uvedeno, že technické podmínky mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces, a že své požadavky na poptávaný předmět plnění vymezil tak, aby ověřenou kombinací technických parametrů, použitých materiálů a osvědčených výrobních postupů dosáhl jím požadovaného cíle, tedy pořízení vyhovující služební obuvi, splňující vhodnou kombinaci kvality, uživatelského komfortu, životnosti, odolnosti a ceny. Současně zadavatel v souvislosti s výše uvedeným mj. konstatuje, že mu není známo, že by na vzorku vázla nějaká autorská či jiná práva duševního vlastnictví, a dále, že skutečnost, že předchozí výrobce má vzorek k dispozici, zadavatel zohlednil prodloužením lhůty pro podání nabídky, aby dal větší časový prostor pro výrobu vzorku i jiným účastníkům. K tvrzení stěžovatele, že zadavatel nestanoví výhradně užitné vlastnosti, ale definuje přesný výrobní postup, kterým jediným možným může být v souladu se zadávacími podmínkami těchto vlastností dosaženo, zadavatel opakuje, že nelze souhlasit se stěžovatelem v tom, že podání nabídky je de facto umožněno pouze jednomu dodavateli a že zadavatel sjednal výhody při zadávání veřejné zakázky, neboť technické podmínky nejsou zatíženy autorskými právy a obuv může dodat kterýkoliv dodavatel. K námitce stěžovatele, že na základě ustanovení zadávací dokumentace není zadavatel povinen odebrat de facto žádné předem stanovené množství výrobků vybraného dodavatele, zadavatel zejm. konstatuje, že uvedená „objektivní“ situace nediskriminuje žádného z účastníků zadávacího řízení, neboť může postihnout kteréhokoliv vítězného dodavatele. K námitkám stěžovatele ve vztahu k druhému hodnotícímu kritériu s vahou 10 % pak zadavatel konstatuje, že odmítá, že by toto bylo stanoveno v rozporu se zásadou transparentnosti, přičemž dále uvádí, že veškeré v předmětném kritériu hodnocení stanovené podmínky „jsou zakotveny v úmluvách Mezinárodní organizace práce ILO“ a „odpovídají podmínkám etického nakupování dle Příručky odpovědného veřejného zadávání k novele zákona od 1. 1. 2021 Ministerstva práce a sociálních věcí“. Zadavatel rovněž odmítá, že jako netransparentní a diskriminační je nutno posoudit požadavek zadavatele na uvedení adresy továren, když smyslem tohoto požadavku je ověření shora uvedených podmínek.

8.             Nad rámec výše uvedeného rozhodnutí o námitkách pak zadavatel uvádí následující skutečnosti.

9.             Zadavatel je přesvědčen, že se stěžovatel domáhá přizpůsobení poptávaného plnění tak, aby mohl nabídnout produkty ze své standardní výroby a nemusel činit jakékoliv další kroky, které by měly vliv na jeho nabídku. K tomu zadavatel uvádí, že není povinen přizpůsobovat své požadavky tak, aby byly pro dodavatele co nejjednodušší a snižovaly obchodní riziko. Naopak zadavatel je toho názoru, že případná nutnost přenastavení svých výrobních linek či jiné případné kroky znamenající zvýšení nákladů oproti standardní produkci je běžným podnikatelským rizikem, které nelze přičítat k tíži zadavatele (viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0407/2016/VZ-33242/2016/531/MHo[1]). Dle zadavatele stejně tak nelze přičítat k jeho tíži to, že „[...] předchozí dodavatel požadovaného plnění toto podnikatelské riziko ve formě případných zvýšených nákladů nemusí u tohoto předmětu plnění pravděpodobně podstupovat v takové míře jako stěžovatel či jiný dodavatel, který požadované plnění pro zadavatele ještě nerealizoval.“ Dle zadavatele takovou výhodu předchozího dodavatele v souladu s rozhodovací praxí nelze považovat za porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. K tomu zadavatel doplňuje, že případnou výhodu předchozího dodavatele zohlednil prodloužením lhůty pro podání nabídek oproti minimální zákonné lhůtě.

10.         Zadavatel dále konstatuje, že technické podmínky nejsou stanoveny prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určitého dodavatele nebo výrobky, kdy pouze v souladu s § 89 odst. 3 zákona stanovil technické podmínky s použitím některých konkrétních výrobních postupů s ohledem na vliv těchto postupů na vlastnosti, celkovou kvalitu a vhodnost použití obuvi v náročných podmínkách výkonu služby příslušníků Policie České republiky. Zadavatel k tomu dodává, že žádný využitý výrobní postup ani parametr obuvi není příznačný pouze pro jednoho konkrétního dodavatele, kdy se jedná o obecné výrobní postupy a parametry, které může splnit jakýkoliv výrobce. Současně výslovně uvádí, že „je zcela logické a oprávněné, že vzhledem k velmi náročným a specifickým podmínkám služby příslušníků Policie ČR […] budou požadavky zadavatele specifické a výrazně vyšší než ty, které jsou v tomto segmentu trhu běžné a na které se odvolává stěžovatel a každý dodavatel, který se chce účastnit tohoto zadávacího řízení, bude pravděpodobně muset svou standardní produkci přizpůsobit vyšším požadavkům zadavatele.“

11.         Ve vztahu k namítanému diskriminačnímu požadavku neuvedení minimálního odběru zadavatel konstatuje, že takový požadavek za diskriminační nepovažuje, neboť realizace zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody, kde není garantován žádný minimální odběr, je v souladu se zákonem. Obdobně zadavatel nesouhlasí s tvrzením, že „[...] společnost Prabos plus a.s. jako předchozí dodavatel disponuje jako jediný dodavatel informacemi o tom, jaké množství obuvi zadavatel v předchozím období odebral,“ neboť s ohledem na zveřejňování jednotlivých objednávek v registru smluv se jedná o veřejně dostupné informace.

12.         Dále zadavatel konstatuje, že zadávací dokumentace obsahuje veškeré potřebné informace pro podání nabídek dodavateli, přičemž pro ověření uváděných informací, pro objasnění příp. nejasností a lepší vizualizaci v zadávací dokumentaci uváděného technického popisu umožnil i prohlídku předmětu plnění. Dále zadavatel uvádí, že nemá povědomí o váznoucích autorských či jiných právech duševního vlastnictví na současném vzorku, přičemž stěžovatel v podnětu neuvádí, na základě jakých skutečností k těmto tvrzením dospěl a nedokládá k tomu žádné doklady potvrzující jeho tvrzení.

13.         Zadavatel také konstatuje, že nepožaduje, aby předložené soutěžní vzorky a dodané plnění bylo identické jako vzorky, jejichž výrobcem je společnost Prabos plus a.s., kdy technický popis zboží v příloze č. 5 zadávací dokumentace naopak připouští určitý rozsah požadovaných parametrů. Tvrzení stěžovatele o tom, že kombinaci požadavků zadavatele není v souladu s platnými právními předpisy schopen splnit žádný dodavatel, s výjimkou výrobce předchozího vzorku, je dle zadavatele nepravdivé a taktéž odmítá rozpor s § 36 odst. 1 zákona.

14.         K námitce rozporu hodnotících kritérií s § 6 a § 116 odst. 1 zákona zadavatel uvádí, že s ohledem na předmět veřejné zakázky je zřejmé, že v rámci hodnotícího kritéria vztahujícího se k dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „ILO“) nebude vyžadovat dodržování těch úmluv, které nejsou spojeny s předmětem veřejné zakázky. Současně k tomu zadavatel dodává, že nevyžaduje dodržování povinností stanovených úmluvami ILO, které zavazují signatářské státy těchto úmluv, ale pro zaměstnavatele žádné povinnosti neobsahují.

15.         Dále zadavatel nesouhlasí s tvrzením stěžovatele podnětu, že podmínky hodnocení záleží na výkladu jednotlivých dodavatelů a jsou tak netransparentní, neboť dle zadavatele hodnocení splnění podmínek není věcí dodavatelů a jejich výkladu, zda podmínky splňují, ale věcí zadavatele, který splnění stanovených podmínek vyhodnocuje. K tomu zadavatel doplňuje, že pro dodavatele jsou závazné zadávací podmínky veřejné zakázky, ne stěžovatelem podnětu odkazovaná Příručka odpovědného zadavatele Ministerstva práce a sociálních věcí, která stanoví metodická doporučení pro zadavatele.

16.         Dále zadavatel konstatuje, že smyslem požadavku na uvedení adresy továrny je ověření dodržování zákazu nucených prací, zákazu dětské práce, bezpečných a zdravotně nezávadných pracovních podmínek, platných pracovních smluv, přičemž v případě změny adresy konkrétní továrny musí mít zadavatel možnost ověřit splnění hodnotících kritérií, jejichž splnění výrobce deklaroval, po dobu trvání dohody.

17.         Zadavatel tak uzavírá, že neporušil zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona ani jiné ustanovení zákona namítané stěžovatelem.

Další postup Úřadu před zahájením správního řízení

18.         Za účelem prošetření postupu zadavatele ve věci zadávacího řízení Úřad provedl šetření trhu možných dodavatelů poptávané obuvi. Přípisem č. j. ÚOHS-10828/2022/535 ze dne 29. 3. 2022 tak Úřad oslovil společnost ARDON SAFETY s.r.o., IČO 25852141, se sídlem Tržní 2902/14, 750 02 Přerov (dále jen „ARDON SAFETY s.r.o.“); společnost Gruna, s.r.o., IČO 64510514, se sídlem Přečkovice 76, 687 71 Bojkovice (dále jen „Gruna, s.r.o.“); společnost Bartolini s.r.o., IČO 28267672, se sídlem Poděbradova 285/109, 612 00 Brno (dále jen „Bartolini s.r.o.“); společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o., IČO 08676461, se sídlem Evropská 655/116, 160 00 Praha (dále jen „KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o.“); společnost CANIS SAFETY a.s., IČO 26816121, se sídlem Poděbradská 260/59, 198 00 Praha (dále jen „CANIS SAFETY a.s.“); společnost BENNON Group a. s., IČO 28322908, se sídlem Šedesátá 7015, 760 01 Zlín (dále jen „BENNON Group a. s.“); společnost VM Style s.r.o., IČO 29359686, se sídlem Veselská 1935, 696 62 Strážnice (dále jen „VM Style s.r.o.“); společnost ALPSPORT s.r.o., IČO 25835793, se sídlem č.p. 63 Heřmanice u Oder, 742 35 Heřmanice u Oder (dále jen „ALPSPORT s.r.o.“), s žádostí o sdělení následujících skutečností:

„1. Byli byste schopni vyrobit zadavatelem poptávané výrobky (oba typy bot) splňující podmínky dle zadávací dokumentace veřejné zakázky, zejm. podmínky technické specifikace? Pokud ne, popište prosím, z jakého důvodu.

2. Bylo by třeba pro výrobu zadavatelem poptávaných výrobků uzpůsobit běžný výrobní proces, pracovní linky apod.? Pokud ano, jak by bylo toto uzpůsobení nákladné (finančně, časově)?

3. Je podle Vás vymezení parametrů poptávaných výrobků (ať už jednotlivě nebo v jejich kombinaci) diskriminační, resp. bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž ve vztahu k předmětu a účelu veřejné zakázky? Pokud ano, které konkrétní požadavky, případně jejich kombinaci považujete za diskriminační či bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž?

4. Směřují podle Vás zadávací podmínky, resp. technická specifikace na konkrétní výrobek či výrobce (dodavatele)? Pokud ano, z kterých konkrétních požadavků, případně jejich kombinace tak lze usuzovat a na který výrobek či dodavatele je dle Vašeho názoru směřováno?

5. Jsou dle Vašeho názoru zadavatelem uvedené informace v zadávacích podmínkách, resp. technické specifikaci dostatečné k tomu, aby bylo možné splnit předmět veřejné zakázky, nebo je potřeba získat nějaké další údaje, aby bylo možné vyhovět požadavkům zadavatele (např. pokud jde o rozměry či materiál jednotlivých prvků výrobku apod.)?“

Pro úplnost Úřad uvádí, že společnosti ARDON SAFETY s.r.o., Gruna, s.r.o., CANIS SAFETY a.s., BENNON Group a. s. a ALPSPORT s.r.o. Úřadu své stanovisko neposkytly.

Stanovisko společnosti Bartollini s.r.o.

19.         Dne 31. 3. 2022 společnost Bartollini s.r.o. Úřadu telefonicky sdělili, že se necítí být oprávněni k podání odpovědí na dotazované skutečnosti, proto Úřadu své stanovisko neposkytnou. O telefonickém hovoru byl dne 31. 3. 2022 učiněn záznam do spisu č. j. ÚOHS-11137/2022/535 z téhož dne.

Stanovisko společnosti VM Style s.r.o.

20.         Dne 5. 4. 2022 obdržel Úřad nedatovanou odpověď od společnosti VM Style s.r.o., kterou citovaná společnost prostřednictvím datové schránky doplnila dne 6. 4. 2022. Společnost VM Style s.r.o. uvedla, že by nebyli schopni vyrobit poptávanou obuv dle zadávací dokumentace, neboť dle této společnosti do jednoho měsíce není možné vyrobit plnohodnotné vzorky s totožnou specifikací, resp. samotnou obuv dle ní vyrobí pouze ten, kdo má již hotový, schválený, otestovaný vzorek a má zajištěný materiál, nástroje a formy v den zahájení zadávacího řízení. K tomu společnost VM Style s.r.o. doplnila, že nedisponují licencí na klimatickou membránu Gore-tex či licencí na podešev Vibram, přičemž dle ní kromě jediné společnosti v České republice, která touto licencí disponuje, nikdo jiný licenci nedostane. Dále dle společnosti VM Style s.r.o. obdobné membrány podobných parametrů nedosahují, přestože splňují požadavky evropských norem, když např. norma EN ISO 20344 požaduje u parametru odírání za sucha >51200 cyklů, kdežto zadávací dokumentace požaduje u stejného parametru >200.000 cyklů a obdobný je rozdíl i ve vztahu k parametru odírání za mokra, propustnosti pro vodní páru či odolnosti proti vodě.

21.         Společnost VM Style s.r.o. dále sdělila, že „[z]ajištění totožných materiálů, totožné výroby, dle totožných parametrů by obnášelo mimo obstarání materiálů a komponentů pro běžnou výrobu, také zajištění kompletních sad nástrojů, kopyt, forem tak, aby bylo dosaženo naprosto přesných parametrů dle zadávací dokumentace.“ Dle společnosti VM Style s.r.o. by také bylo potřeba minimálně 6 měsíců na přípravu nástrojů, forem, kopyt, komponentů, testovacích vzorků a následně 6ti měsíční cyklus výroby a kompletní certifikaci a zkoušení. Termín dodání je tak dle této společnosti opravdu reálný pouze v případě, že má dodavatel již hotovou obuv splňující všechny požadavky.

22.         Dále společnost VM Style s.r.o. uvedla, že pro danou obuv není nutné požadovat klimatickou membránu Gore-tex, resp. parametry, které jsou běžné jen pro tuto membránu. Dle názoru této společnosti jsou požadované parametry materiálů (zejm. uvedené membrány a podšívky) zbytečně podrobné, přičemž dostatečné by měly být požadavky norem. Všechny ostatní materiály v uvedených parametrech jsou v delším časovém horizontu dle této společnosti řešitelné. Dle společnosti VM Style s.r.o. tak jsou stanovené termíny pro vzorky a termíny pro výrobu první dodávky po podpisu smlouvy reálné jen v případě, že již dodavatel disponuje obuví s kompletní certifikací v den zahájení zadávacího řízení, tzn. je připraven předem.

23.         Společnost VM Style s.r.o. také sdělila, že v zadávací dokumentaci je velmi podrobná specifikace materiálů, komponentů a podrobný postup výroby obuvi, což se jeví jako správné. Nicméně parametry všech uvedených materiálů vychází dle ní z již testovaných materiálů, komponentů a hotové obuvi, tj. výsledků „před zadáním soutěže“. Z toho lze tedy dle této společnosti vyvodit, že takové zadávací řízení je pravděpodobně určeno pro již hotovou obuv. Od jednoho výrobce. Dle uvedené společnosti jsou tak termíny pro vzorky a následnou výrobu reálné pouze pro jednu společnost, a to tu, které vzorky předem připravila a vše si pro výrobu zajistila. K tomu společnost VM Style s.r.o. doplnila, že licencí na podešev značky Vibram a zároveň licencí na membránu Gore-tex disponuje v České republice pouze jediná firma.

24.         Závěrem společnost VM Style s.r.o. uvedla, že informace v zadávací dokumentaci jsou dostatečné v případě, že nejde o čas, licenci Gore-tex (plus její parametry) a licenci Vibram (plus její parametry), a uzavírá, že poptávaná obuv je velmi specifická a náročná na výrobu, přičemž ne každý výrobce ji dokáže vyrobit, nicméně je vyrobitelná za reálných (normálních) podmínek a termínů.

Stanovisko KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o.

25.         Dne 5. 4. 2022 obdržel Úřad nedatovanou odpověď od společnosti KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o., která uvádí, že podmínky technické specifikace zásadně ztěžují až vylučují možnost účasti v zadávacím řízení, kdy v každém případě podstatně prodražují výrobu boty, a jsou v konečném důsledku pro citovanou společnost diskriminační. K tomu společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. uvádí, že zadavatel požaduje přesné kopyto, na kterém obvykle váznou určité průmyslové vzory a které nelze přeměřit ukázkou vzorků. Z toho důvodu společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. nemůže splnit parametry poptávaného modelu obuvi, přestože prostřednictvím svého vybavení je schopná vyrobit kopyto na míru. Společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. dále rozporuje vhodnost požadavku chrániče kotníku ve tvaru pětiúhelníku, přičemž technici této společnosti navrhují jiná řešení, která aplikují při výrobě produktů. Obdobně pak i ve vztahu k odpružení podešve je společnost schopna nabídnout vyspělejší řešení.

26.         Ve vztahu k uzpůsobení běžného výrobního procesu společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. uvádí, že výrobní proces je u každého výrobce vázán na použití konkrétních materiálů, technologií a výrobních postupů, přičemž požadavek na použití konkrétních výrobních postupů a zajištění shodného konstrukčního provedení požadované obuvi se vzorky popsanými v zadávací dokumentaci veřejné zakázky by si vyžádal poměrně značné zásahy do technologie výroby. Dotčené společnost dodává, že je přitom schopna dodávat obuv totožných užitných vlastností, avšak běžně tak činí za použití mírně odlišných materiálů a výrobních postupů, než jsou ty, které jsou popsány v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Přesný čas a náklady k uzpůsobení společnost nedokáže přesně stanovit, avšak dle jejího názoru by byly takové, že by neumožnily citované společnosti podat konkurenceschopnou nabídku.

27.         Společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. dále uvádí, že vymezené parametry v zadávací dokumentaci považuje za diskriminační, konkrétně celé konstrukční řešení poptávané obuvi, neboť dané dle citované společnosti neumožňuje účast v soutěži za rovných podmínek nikomu vyjma výrobci referenční obuvi. Dále dle společnosti KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. jsou diskriminační všechny požadavky zadavatele na využití konkrétních výrobních postupů, neboť tím jsou ze zadávacího řízení vyloučeni všichni dodavatelé, kteří dosahují totožných funkčních vlastností obuvi prostřednictvím odlišných výrobních postupů.

28.         Dále společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. uvádí, že dle jejího názoru zadavatel směřuje k poptání konkrétního výrobku společnosti Prabos plus a.s., a to na základě několika požadavků (např. vnější chránič kotníku ve tvaru pětiúhelníku, antiperforační nekovová planžeta, polyuretanová dvousložková mezipodešev, pryžová podešev). Dle dotčené společnosti již samotný požadavek na výrobu obuvi totožného vzhledu, jako je obuv na trh dodávaná společností Prabos plus a.s., není možné naplnit, neboť by se jednalo o nekalosoutěžní jednání vůči této společnosti, přičemž v zadávací dokumentaci není informace o tom, že by zadavatel byl oprávněn udělit vítězi zadávacího řízení licenci k výrobě obuvi jedné ze zavedených značek na trhu. Dotčená společnost dodává, že požadavky zadavatele na velikosti a tvary jednotlivých dílů boty (určené v některých případech s přesností na desetiny mm) tak prakticky neumožňují splnění stanovených podmínek prostřednictvím obuvi jiných značek, neboť v takovém případě nemohou být požadavky na tvar, technologické zpracování a konkrétní rozměry jednotlivých komponent boty dodrženy. Tyto požadavky přitom nemají dle společnosti žádnou přímou vazbu na funkční vlastnosti dodávané obuvi.

29.         Dle společnosti KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. informace uvedené v zadávací dokumentaci nejsou pro výrobu dostatečné, přičemž ani možnost vizuální kontroly a přeměření vzorků není v daném ohledu dostatečná, neboť při prohlídce, u které nesmí být vzorek poškozen, není možné zjistit konstrukční řešení skrytých částí boty.

Další postup Úřadu před zahájením správního řízení

30.         Přípisem č. j. ÚOHS-11849/2022/535 ze dne 6. 4. 2022 Úřad oslovil společnost PROSPORT PRAHA s.r.o., IČO 48035157, se sídlem K. Mündla 636, 252 30 Řevnice (dále jen „PROSPORT PRAHA s.r.o.“); společnost AVORI s.r.o., IČO 29184673, se sídlem Údolní 527/27, 602 00 Brno (dále jen „AVORI s.r.o.“); společnost FARE, spol. s r.o., IČO 46343784, se sídlem Masarykova 254, 763 26 Luhačovice (dále jen „FARE, spol. s r.o.“); společnost STV GROUP a.s., IČO 26181134, se sídlem Dlouhá 730/35, 110 00 Praha (dále jen „STV GROUP a.s.“); společnost BLAŽEK PRAHA a.s., IČO 25624407, se sídlem U továren 261/27, 102 00 Praha (dále jen společnost „BLAŽEK PRAHA a.s.“), s žádostí o sdělení stejných skutečností, které jsou uvedené v bodu 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí, s doplněním o následující:

„6. Zároveň Vás Úřad žádá o identifikaci dalších možných potencionálních výrobců, resp. dodavatelů zadavatelem požadované obuvi, pokud jsou Vám známi.“

Úřad pro úplnost uvádí, že společnost BLAŽEK PRAHA a.s. Úřadu své stanovisko neposkytla.

Stanovisko PROSPORT PRAHA s.r.o.

31.         Dne 6. 4. 2022 obdržel Úřad odpověď od společnosti PROSPORT PRAHA s.r.o. z téhož dne, která uvedla, že požadovanou obuv by byli schopni dodat, ale až po listopadu 2022, jelikož do té doby by společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. neměla k dispozici požadovanou certifikaci „O3, SRC“.

32.         Dle společnosti PROSPORT PRAHA s.r.o. by nebylo nutné uzpůsobovat běžný výrobní proces pracovních linek, pokud by bylo možné dodávat standardně balenou katalogovou obuv. Zároveň společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. nepovažuje zadání veřejné zakázky za diskriminační.

33.         Dále společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. uvádí, že zadávací podmínky jsou dostatečně specifikovány a poptávaný typ obuvi odpovídá moderním trendům pracovní obuvi pro vojenské a policejní složky a není dle jejího mínění vyráběn jenom jedním výrobcem, kdy na Slovensku takovou obuv vyrábí společnost LOWA a v České republice společnost Prabos. K tomu dotčená společnost dodává, že pokud by se chtěla ucházet o veřejnou zakázku, určitě by mohla vznést doplňující dotazy či „diskutovat vcelku nepodstatné odchylky“ mezi jí dodávanou obuví a zadáním.

Stanovisko AVORI s.r.o.

34.         Dne 12. 4. 2022 obdržel Úřad odpověď od společnosti AVORI s.r.o. ze dne 8. 4. 2022, která sdělila, že není výrobcem obuvi ani jiných výrobků, ale zabývá se prodejem již hotových výrobků dodávaných jejími dodavateli. Z toho důvodu se tak nemůže vyjádřit k technické specifikaci daného plnění a dalším otázkám Úřadu. K tomu pouze uvedená společnost doplnila, že jí nejsou známy žádní výrobci poptávané obuvi, přičemž její obchodní vztahy jsou součástí obchodního tajemství, kdy v tomto směru nemůže ani konkrétní dodavatele identifikovat, byť výrobce zboží, které společnost prodává, je možné ztotožnit nahlédnutím do nabídky zveřejněné na e-shopu společnosti Sanasport.cz.

Stanovisko STV GROUP a.s.

35.         Dne 12. 4. 2022 obdržel Úřad odpověď od společnosti STV GROUP a.s., která sdělila, že nejsou výrobcem poptávané obuvi, nicméně z hlediska veřejné zakázky měla společnost STV GROUP a.s. zájem se daného zadávacího řízení účastnit jako dodavatel obuvi vyráběné jejími certifikovanými evropskými partnery, kteří mají zkušenosti s výrobou tohoto typu obuvi a mezi jejich zákazníky patří hasičské, policejní i vojenské složky v Evropské unii.

36.         Společnost STV GROUP a.s. uvedla, že pro výrobu poptávané obuvi (specifikovaných typů a v předepsaném velikostním sortimentu) je potřeba uzpůsobit běžný výrobní proces, nástroje a výrobní linky. Uzpůsobení výrobních linek a nástrojů (obuvnických kopyt specifických velikostí odlišných od standardně používaných, velmi specifické, resp. unikátní formy pro boční polyuretanový rám, využití třísložkové podešve apod.) je dle této společnosti investicí cca 5–8 mil. Kč s dobou realizace nejméně 6–9 měsíců. Bez již vyrobených nástrojů a kopyt nelze splnit zejména požadavek na předložení soutěžních vzorku v termínech zadaných zadavatelem, navíc ještě v kombinaci s požadavkem na otestování a zapečetění soutěžních vzorku akreditovanou zkušebnou (náklad na požadovaný rozsah zkoušek odhaduje společnost na 200–300 tis. Kč s nutnou dobou k provedení všech zkoušek alespoň 4 týdny).

37.         Dle názoru společnosti STV GROUP a.s. vymezení parametrů poptávaných výrobků je možné považovat za diskriminační. Mezi zásadně omezující parametry považuje společnost zejm.:

• požadavek na třísložkovou podešev, resp. její popis (zejm. specifický „rám“), který odpovídá konkrétnímu výrobnímu zařízení konkrétního dodavatele a toto řešení nemá opodstatnění vzhledem k výsledné kvalitě obuvi (z pohledu technologického či uživatelského komfortu), kdy není zřejmé, zda tento není chráněn duševním vlastnictvím daného výrobce, přičemž dle společnosti STV GROUP a.s. je na trhu standardní dvousložková podešev,
• požadavek na využití PTFE membrány (Gore-tex), kdy Goretex membrána je licencovaný produkt a politika společnosti Gore ja jasně preferenční vůči některým partnerům, přičemž na trhu existují i jiné parametricky obdobná řešení,
• přesná velikost obuvnických kopyt, kdy při technologii přímého nástřiku jsou obuvnická kopyta stěžejním výrobním nástrojem, podle nichž jsou vyrobeny lisovací formy a formy na nástřik mezivrstev, kdy každá společnost má svá kopyta a specifický požadavek zadavatele na rozměry kopyt odpovídá konkrétním kopytům konkrétního výrobce.

38.         Dle společnosti STV GROUP a.s. lze důvodně předpokládat, že zadávací podmínky, resp. technická specifikace míří na výrobky společnosti Prabos plus a.s. (zejm. s ohledem na technické důvody uvedené výše).

39.         Ve vztahu k rozsahu informací uvedených v zadávacích podmínkách společnost STV GROUP a.s. uvedla, že jsou dostatečné k výrobě poptávané obuvi, avšak nikoliv v termínech daných zadavatelem a nikoliv bez relativně rozsáhlých investic do materiálů a výrobních nástrojů.

40.         Závěrem společnost STV GROUP a.s. uvedla, že měla zájem se této veřejné zakázky ve spolupráci s jejími subdodavateli účastnit. Případný seznam dalších potencionálních výrobců může Úřadu poskytnout například zástupce České republiky v nákupní agentuře NATO Support and Procurement Agency (NSPA).

Stanovisko FARE, spol. s r.o.

41.         Dne 19. 4. 2022 obdržel Úřad odpověď od společnosti FARE, spol. s r.o. z téhož dne, která Úřadu sdělila, že se nezabývá obdobnými dodávkami obuvi a s ohledem na to není oprávněna se k posuzované záležitosti vyjadřovat. Společnost FARE, spol. s r.o. závěrem dodala, že danou problematiku dobře ovládá společnost Prabos Slavičín.

Doplnění stanoviska KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o.

42.         Dne 27. 4. 2022 obdržel Úřad nedatovanou odpověď od společnosti KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. v návaznosti na přípis Úřadu č. j. ÚOHS-12596/2022/535 ze dne 12. 4. 2022 žádající o identifikaci dalších potencionálních dodavatelů působících na trhu společností zajišťujících dodávky obdobného charakteru, jako je předmět plnění, kdy společnost doplnila jí známé další potencionální dodavatele.

Stanovisko ARDON SAFETY s.r.o.

43.         Dne 3. 5. 2022 obdržel Úřad odpověď od společnosti ARDON SAFETY s.r.o. z téhož dne, ve které Úřadu sdělila, že jejím primárním zaměřením je dodávka katalogového sortimentu od smluvních výrobců, nicméně dle názoru této společnosti by pro výrobní společnost neměl být problém poptávanou obuv dle zadané specifikace vyrobit, resp. dodat.

44.         Současně společnost ARDON SAFETY s.r.o. uvedla, že s odkazem na výše uvedené neumí posoudit, zda by pro výrobu zadavatelem poptávané obuvi bylo potřeba uzpůsobit běžný výrobní proces a jak by případně takovýto proces byl nákladný.

45.         Zároveň se společnost ARDON SAFETY s.r.o. nedomnívá, že by vymezení parametrů poptávané obuvi bylo diskriminační, neboť se domnívá, že uvedené materiály s požadovanými parametry jsou pro výrobní společnosti na trhu celkem běžně dostupné.

46.         Společnost ARDON SAFETY s.r.o. se nedomnívá, že by zadávací (technické) podmínky směřovaly k určitému výrovku či výrobci.

47.         Závěrem pak společnost ARDON SAFETY s.r.o. konstatuje, že dle jejího názoru jsou údaje v zadávacích podmínkách dostatečné ke splnění veřejné zakázky.

Další postup Úřadu před zahájením správního řízení

48.         Přípisem č. j. ÚOHS-15301/2022/535 ze dne 6. 5. 2022 Úřad vyzval zadavatele k zaslání vyjádření k požadavkům na membránu GORETEX i s ohledem na údajnou preferenční politiku společnosti GORE vůči některým dodavatelům v České republice, dále k odůvodnění požadavků na parametry a výrobní procesy podešví (podešev Vibram, třísložkovou podešev, pryžovou podešev a odpružení podešve), požadavku na přesné velikosti a rozměry obuvnických kopyt, požadavku na vnější chránič kotníku ve tvaru pětiúhelníku, požadavku na antiperforační nekovovou planžetu a požadavku „přísnějších parametrů“, než které vyžadují zadavatelem ve vztahu k příslušným parametrům odkazované ISO normy. Současně byl zadavatel vyzván k zaslání vyjádření k následujícím skutečnostem:

1)      Dle oslovených dodavatelů jsou lhůta pro podání nabídky (zejm. kvůli nutnosti dodání soutěžního vzorku) a lhůta pro první dodávku po uzavření smlouvy nepřiměřeně krátké, neboť s ohledem na potřeby uzpůsobení běžných výrobních procesů (např. zajištění kompletních sad nástrojů, forem či kopyt) tak, aby bylo možné dosáhnout přesných parametrů dle zadávací dokumentace (včetně těch výše uvedených), není možné ve stanovených termínech dané splnit. Z jakého důvodu zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek (včetně soutěžního vzorku) v takové délce, jaká byla stanovena při zahájení zadávacího řízení, resp. z jakého důvodu stanovil příslušnou lhůtu pro první dodávku v dané délce?

2)      Jaké další úkony byly v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku provedeny od okamžiku odeslání vyjádření zadavatele a doplnění podkladů ze dne 4. 4. 2022 a příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku Úřadu? Dále Úřad žádá zadavatele o zaslání dokumentace vztahující se k příslušným úkonům ve smyslu § 216 odst. 1 zákona,“

Vyjádření zadavatele ze dne 13. 5. 2022

49.         Dne 13. 5. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, kterým reaguje na výzvu Úřadu č. j. ÚOHS-15301/2022/535 ze dne 6. 5. 2022.

50.         Zadavatel konstatuje, že nepožaduje membránu Gore-tex, požaduje použití podšívkového matriálu tak, jak je uvedeno v technické specifikaci, přičemž parametry na podšívkový materiál jsou uvedeny v tabulce „Požadované technické parametry materiálů“.

51.         Dále zadavatel uvádí, že podobnou obuv uvedeného materiálového složení s drobnými odchylkami pořizuje již 6 let, přičemž materiálové i konstrukční řešení bot se zadavateli z hlediska uživatelského komfortu osvědčilo. K tomu zadavatel dodává, že pokud účastník ve své nabídce použije pro výrobu materiály obdobných vlastností, musí předložit doklady z akreditované zkušebny, které budou obsahovat prohlášení, že použité materiály splňují požadavky zadání.

52.         K požadovaným typům a parametrům podešví zadavatel uvádí, že trvá na splnění parametrů uvedených v technické specifikaci. K tomu zadavatel doplňuje, že nepožaduje podešev vyrobenou výrobcem Vibram, jelikož technická specifikace nepožaduje materiál, který je možné získat pouze na základě licence, proto také zadání není dle zadavatele diskriminační.

53.         Dále zadavatel konstatuje, že dvojsložkovou mezipodešev PU/PU požaduje z důvodu výrazně lepších vlastností absorpce energie v patě, ochrany proti průniku chladu a tepla, což je pro uživatele komfortnější a bezpečnější. K tomu zadavatel doplňuje, že rám podešve zvyšuje stabilitu obuvi a má významnou ochranou funkci na svršek obuvi. K požadavku na pryžovou podešev zadavatel uvádí, že ji vyžaduje z důvodu dlouhodobého skladování obuvi, přičemž tato technologie je běžně užívána obuvnickými firmami.

54.         K otázce ohledně obuvnického kopyta zadavatel uvádí, že kopyto je základem pro tvar obuvi a zabezpečuje její komfort. K tomu dodává, že tvar kopyta je běžným zadávaným parametrem technické specifikace a že požaduje rozměry použitého obuvnického kopyta s ohledem na jednoznačnost objednávaného velikostního sortimentu služební obuvi a dlouhodobé empirické zkušenosti.

55.         Zadavatel dále uvádí, že požaduje tvar chrániče kotníku odpovídající charakteru obuvi, a doplňuje, že se jedná o služební pracovní obuv v černé barvě bez nápadných ozdob. Ve vztahu k antiperforační nekovové planžetě pak zadavatel konstatuje, že ji vyžaduje z důvodu zvýšené ochrany chodila proti průpichu.

56.         Ve vztahu k požadovaným „přísnějším“ parametrům zadavatel uvádí, že norma ČSN EN ISO 20344 determinuje minimální požadavky na pracovní a ochrannou obuv. Dále uvádí, že „[z]adavatelem žádaný typ obuvi je určený pro výkon služby příslušníků PČR v náročných podmínkách s náhodnými a různorodými podněty či vlivy. Obuv slouží k ochraně nohou před nepříznivými klimatickými podmínkami, je určena k celoročnímu užívání při výkonu služby včetně provádění speciálních činností. Svým provedením nesmí omezovat podmínky řízení služebního vozidla, při chůzi musí zabezpečit stabilitu, a to i v extrémních podmínkách. Konstrukce obuvi, použité materiály i vnitřní vybavení obuvi musí zajistit maximální komfort i při dlouhodobém nošení (tj. více jak 12 hodin denně). Splnění parametrů musí být potvrzeno nezávislou certifikovanou laboratoří.“

57.         Zadavatel dále konstatuje, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena dle § 57 odst. 1 zákona s ohledem na dodání soutěžního vzorku, který má být podroben zkouškám akreditované zkušebny, a také s ohledem na umožnění prohlídky vzorků. Dále zadavatel dodává, že termín pro dílčí plnění všech dodávek zohledňuje i provedení státního ověřování jakosti v rozsahu kontroly Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci státního ověřování jakosti. Nadto zadavatel konstatuje, že v průběhu zadávacího řízení neobdržel žádnou žádost o změnu termínu.

Další postup Úřadu před zahájením správního řízení

58.         Přípisem č. j. ÚOHS-18133/2022/535 ze dne 30. 5. 2022 Úřad vyzval zadavatele k zaslání vyjádření, resp. objasnění, s jakými úkony a s jakou dobou na dané úkony při stanovení lhůty pro podání nabídek zadavatel počítal, kdy v tomto kontextu Úřad požádal zejm. o sdělení, zda zadavatel zohlednil nezbytnou dobu pro uzpůsobení běžných procesů nezbytných pro výrobu obuvi zadavatelem poptávaných parametrů, jako např. zajištění kompletních sad nástrojů, forem či kopyt, dále s nezbytnou dobou pro získání certifikací k jednotlivým částem obuvi, pro výrobu vzorku obuvi a pro proces zkoušek v akreditované zkušebně a pokud ano požádal Úřad o sdělení, jak dlouhou dobu potřebnou pro jednotlivé uvedené činnosti zadavatel započítával. Ve stejném kontextu Úřad požádal zadavatele o vyjádření se ke lhůtě pro dílčí plnění v délce 4 měsíce od doručení písemné výzvy k poskytnutí plnění, resp. ve vztahu ke zohlednění provedení státního ověřování jakosti u této lhůty. Dále Úřad zadavatele vyzval ke sdělení, z jakého důvodu zadavatel požaduje konkrétní rozpětí u jednotlivých parametrů v tabulkách na str. 37–38 a str. 41–42 technické specifikace ve vztahu k daným částem obuvi a jednotlivým materiálům, a to zejm. ve smyslu uvedení skutečností, na základě kterých zadavatel stanovil dané konkrétní rozpětí ve vazbě na specifikovaný materiál u příslušné části obuvi.

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2022

59.         Dne 6. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, kterým reaguje na výzvu Úřadu č. j. ÚOHS-18133/2022/535 ze dne 30. 5. 2022.

60.         Zadavatel konstatuje, že při stanovení lhůty pro podání nabídek zohlednil veškeré potřebné termíny na zhotovení soutěžních vzorků, včetně doby na zajištění potřebných zkoušek v akreditovaných laboratořích (výroba vzorků – 14 kalendářních dnů, testování v akreditované laboratoři – 14 až 21 kalendářních dnů). Dle zadavatele je pak obuvnické kopyto standardním vybavením a výrobce jím disponuje od samého počátku výroby vzorku. Zadavatel doplňuje, že dotčená lhůty je dle něj odpovídající pro danou komoditu zboží a v praxi běžně a dlouhodobě používaná.

61.         Zadavatel dodává, že „[...] vychází z dlouhodobých zkušeností při plnění dodávek výstrojních součástek, kdy předpokládá, že dodavatel potřebuje cca jeden měsíc k zajištění všech výrobních komponent (materiál, drobná příprava a ostatní vstupy do výrobku), jeden měsíc na zhotovení, jeden měsíc na dokončení a dopravu do skladových prostor a jeden měsíc na kontrolu u Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (SOJ). Proto zadavatel vyhlašuje běžně zakázky s dobou plnění na tři měsíce a s kontrolou SOJ na čtyři měsíce.“

62.         Zadavatel doplňuje, že v průběhu zadávacího řízení neobdržel žádnou žádost o změnu lhůty pro podání nabídek či změnu termínu dílčích plnění dodávek.

63.         Ve vztahu ke konkrétnímu rozpětí parametrů zadavatel uvádí, že „[j]ednotlivé tolerance jsou uvedeny jednak z důvodu, že se jedná o materiály přírodního charakteru a není v podstatě možné, přesný parametr dodržet. Dalším důvodem je fakt, že dodávané zboží podléhá kontrole ÚSOJ, který tyto tolerance striktně vyžaduje i z toho důvodu, že potřebuje znát přesný rámec v hodnocení toho, zda jednotlivý parametr vyhovuje či nevyhovuje zadání.“ Zadavatel dodává, že přehled požadovaných základních materiálů spolu s dalším popisem obuvi slouží pro výrobce jako návod, jaké typy materiálů pro zhotovení výrobku má použít. Dle zadavatele jsou materiály uvedené v daném přehledu všeobecně používané a na trhu běžně dostupné a známé.

64.         Zadavatel dále uvádí, že dodržení jednotlivých požadovaných parametrů je nutné doložit protokoly z akreditované laboratoře. Zadavatel však nevyžaduje další proces, který by vydávala autorizovaná osoba.

65.         Dále zadavatel dodává, že „[n]apříklad pro Boty 21 nízké klima je požadavek na podšívku obuvi v přehledu mj. uveden – čtyřvrstvý laminát s klimatickou membránou v tl. 0,8 ± 0,2 mm, v tabulce na str. 43 je pak stanoven v pol. 22 parametr pro odolnost propustnosti vodní páry (max. 10 m2.Pa/W). Naproti tomu pro Boty 21 vysoké klima je pro podšívku obuvi uveden – čtyřvrstvý laminát s klimatickou membránou v tl. 2,0 ± 0,3 mm, v tabulce na str. 46 je pak stanoven v pol. 22 parametr pro odolnost propustnosti vodní páry (max. 14 m2.Pa/W).“ Uvedené pak v praxi dle zadavatele znamená, že „Boty 21 vysoké klima“ poskytují lepší tepelnou izolaci při použití v zimních měsících a naopak „Boty 21 nízké klima“ poskytují lepší komfort v letním období díky lepšímu odvodu vodních par.

Další postup Úřadu před zahájením správního řízení

66.         Přípisem č. j. ÚOHS-19675/2022/535 ze dne 10. 6. 2022 Úřad vyzval zadavatele k opětovnému vyjádření v tom smyslu, z jakého důvodu zadavatel požaduje dotčená konkrétní rozpětí u jednotlivých parametrů v tabulkách na str. 37–38 a str. 41–42 technické specifikace zrovna tak, jak jsou v daných tabulkách stanovena, resp. na základě jakých skutečností zadavatel vymezil přípustné rozpětí jednotlivých parametrů (z jakých relevantních dokladů při stanovení daného rozpětí vycházel).

Vyjádření zadavatele ze dne 15. 6. 2022

67.         Dne 15. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, kterým reaguje na výzvu Úřadu č. j. ÚOHS-19675/2022/535 ze dne 10. 6. 2022.

68.         Ve vztahu ke stanovení vlastní tloušťky použitého materiálu zadavatel opakuje svou argumentaci uvedenou již ve vyjádření ze dne 6. 6. 2022.

69.         Ve vztahu ke stanovení přípustného rozpětí zadavatel uvádí, že vycházel ze skutečnosti, že „[...] při výrobě textilních materiálů pro obuvnické účely není možné dodržet z technologických důvodů naprosto přesnou tloušťku materiálu. Technické parametry materiálů, včetně tloušťky a její tolerance uvádějí výrobci a dodavatelé plošných materiálů v tzv. materiálových listech,“ přičemž při stanovení uvedených parametrů zadavatel vycházel právě z těchto listů. K tomu zadavatel dodává, že hodnoty tolerancí jsou nastaveny tak, aby neměnily vzhled, charakter a užitné vlastnosti výrobků (např. zadavatel nepovolil jinak tlustou podšívku, či větší rozpětí tloušťky, protože by to narušilo celkovou konstrukci boty, funkčnost a její vlastnosti), kdy netrvání na konkrétních hodnotách dle zadavatele umožňuje zúčastnit se veřejné zakázky jednotlivým dodavatelům.

70.         Zadavatel dále konstatuje, že vychází z poznatků ověřených dlouhodobým používáním obuvi (cca 10 let), která byla předmětem výběrových řízeních v minulých letech. „Zadavatel, proto při stanovení parametrů na nové výběrové řízení vycházel mj. také z těchto poznatků a požaduje použití takových typů materiálů, které kromě ověřením laboratorními zkouškami, prošly i dlouhodobým použitím v podmínkách služby v PČR. Takto ověřená obuv vyhovuje podmínkám výkonu služby PČR.“

Další postup Úřadu před zahájením správního řízení

71.         Přípisem č. j. ÚOHS-19889/2022/535 ze dne 14. 6. 2022 Úřad oslovil společnost VM Style s.r.o.; STV GROUP a.s.; KS-SAFETY SHOES s.r.o.; PROSPORT PRAHA s.r.o., s žádostí o sdělení následujících skutečností:

„1. Pokud jde o zadavatelem stanovenou lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení (tj. celkem 61 kalendářních dnů, resp. 56 kalendářních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek), je dle Vašeho názoru dostatečná předpokládaná doba k výrobě vzorku 14 kalendářních dnů a k testování v akreditované laboratoři 14 až 21 kalendářních dnů? Pokud dané doby považujete za nepřiměřené, uveďte prosím, proč a současně prosím uveďte, jakou dobu byste pro vykonání daných činností považovali za přiměřenou. Bylo by dle Vašeho názoru třeba do předpokládaného časového harmonogramu přípravy nabídky do zadávacího řízení započítat i nějaké další časové úseky, např. dobu pro uzpůsobení běžných procesů nezbytných pro výrobu obuvi poptávaných parametrů, jako je např. zajištění kompletních sad nástrojů, forem či kopyt, či nezbytnou dobu pro testování či získání certifikací k jednotlivým částem obuvi? Pokud ano, uveďte prosím, s jakými úkony a jak dlouhou dobou k jejich vykonání by dle Vašeho názoru bylo přiměřené počítat.

2. Ve vztahu k zadavatelem stanovené lhůtě pro dodávku plnění, je dle Vašeho názoru dostatečná lhůta 1 měsíc k zajištění všech výrobních komponent (materiálu, drobné přípravy a ostatních vstupů do výrobku), lhůta 1 měsíc na zhotovení obuvi, lhůta 1 měsíc na dokončení a dopravu do skladových prostor a lhůta 1 měsíc na kontrolu u Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti? Pokud dané doby považujete za nepřiměřené, uveďte prosím, jakou dobu byste pro vykonání daných činností považovali za přiměřenou. Bylo by dle Vašeho názoru třeba do předpokládaného časového harmonogramu dodávky plnění započítat i nějaké další časové úseky? Pokud ano, uveďte prosím, s jakými úkony a jak dlouhou dobou k jejich vykonání by dle Vašeho názoru bylo přiměřené počítat.

3. Byli byste schopni vyrobit obuvnická kopyta pro poptávané výrobky (příp. zajistit si jejich dodání) dle zadavatelem stanovených rozměrů v příloze č. 5 zadávací dokumentace veřejné zakázky – technické specifikaci (dále jen „technická specifikace“)? Odpovězte prosím i s ohledem na možné vzniknuvší autorskoprávní otázky.

4. V případě, že by rozměry obuvnických kopyt v technické specifikaci nebyly stanoveny, byli byste schopni vyrobit, resp. dodat poptávané typy bot na základě ostatních parametrů uvedených v technické specifikaci?

5. Je obecně nutné pro výrobu obuvi mít k dispozici specifické kopyto, nebo má každý výrobce, resp. dodavatel svá univerzální kopyta vhodná např. i pro výrobu zadavatelem poptávaných bot?

6. Je nezbytné při výrobě požadované obuvi nějak testovat, schvalovat či certifikovat jednotlivé části obuvi (např. podšívku, podešev), nebo je má výrobce obecně vždy k dispozici tak, aby je mohl rovnou užít při výrobě soutěžního vzorku pro účely podání nabídky?

7. V tabulkách na str. 43–47 technické specifikace jsou uvedeny parametry, které mají dané typy obuvi splňovat, přičemž v některých případech jsou stanoveny „přísnější“ parametry, než stanovuje tam odkazovaná ISO norma (např. odírání za sucha, odírání za mokra a propustnost pro vodní páru – ČSN EN ISO 20344, odolnost proti vodě – ČSN EN ISO 811). Byli byste schopni vyrobit obuv dle těchto zadavatelem stanovených „přísnějších“ parametrů? Jedná se dle Vás o nepřiměřené požadavky?

8. U jednotlivých parametrů v tabulkách na str. 37–38 a str. 41–42 technické specifikace jsou uvedená konkrétní „povolená“ rozpětí zadavatelem požadovaných materiálů dané obuvi (např. v tabulce na str. 37–38 u parametrů na podšívku „jazyk, límeček“ kombinace rozpětí a materiálu – pletenina, polyamid/PES, rašlový charakter, tloušťka 2,0 ± 0,2 mm). Jsou taková rozpětí dle Vašeho názoru dostatečná, resp. nejsou příliš „úzká“? Bylo by možné se při výrobě požadované obuvi vejít do takovýchto rozpětí jednotlivých požadovaných materiálů? Pokud ne, uveďte prosím, z jakého důvodu takový postup není možný.

9. Bylo by dle Vašeho názoru možné dodržet parametry stanovené v tabulce na str. 37–38 technické specifikace u podšívky (nárt, zadní díly, stélka) i při užití jiné podšívky než podšívky GORETEX? Bylo by dle Vašeho názoru možné dodržet parametry stanovené v tabulkách na str. 37–38 a str. 41–42 technické specifikace u podešve i při užití jiné podešve než podešve Vibram?“

Stanovisko PROSPORT PRAHA s.r.o.

72.         Dne 15. 6. 2022 obdržel Úřad odpověď od společnosti PROSPORT PRAHA s.r.o. z téhož dne, ve které Úřadu sdělila, že potencionální účastník zadávacího řízení by měl mít k dispozici předmět plnění již v době, kdy chce do zadávacího řízení vstoupit, a to včetně požadované certifikace. Jelikož nejde o vývoj nového výrobku, považuje společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. termíny stanovené v zadávací dokumentaci za přiměřené. Obdobný názor zastává společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. i ve vztahu k dodání vzorků obuvi i použitých materiálů ve lhůtě 1 měsíce.

73.         Co se týče obuvnických kopyt, společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. uvádí, že jejich rozměry jsou důležité pro pohodlí obuvi a dodává k tomu následující: „[n]evím, jak má být splnění tohoto parametru kontrolováno, ale rozumím tomu tak, že jde o informaci pro dodavatele, jak by měla být daná kopyta velká a za dodržení bude dodavatel odpovídat. Nelze si představit, že by výrobce poskytl kopyta k přeměřování, kopyta jsou pro každou obuvnickou firmu součástí výrobního tajemství.“ K tomu citovaná společnost doplňuje, že jednotlivé údaje by měly obsahovat také informaci o toleranci ke každému takovému údaji. Bez uvedení tolerance totiž, není možné dodržení stanovených údajů kontrolovat. V případě, že jde ale pouze o informaci pro výrobce, resp. dodavatele, je to dostatečné.

74.         Ve vztahu k univerzálnosti obuvnických kopyt společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. uvádí, že renomovaní výrobci nepoužívají univerzální kopyta, přičemž kopyta mohou být různá pro rozlišné použití.

75.         K dotazu Úřadu, zda je nutné při výrobě požadované obuvi nějak testovat, schvalovat či certifikovat jednotlivé části obuvi, společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. uvedla, že se testují jak materiály, tak jednotlivé technologické kroky a následně výsledná obuv.

76.         Dále společnost PROSPORT PRAHA s.r.o. uvedla, že by byli schopni vyrobit obuv dle zadavatelem stanovených „přísnějších“ parametrů, kdy pokud jsou tyto zdůvodnitelné, nejsou nepřiměřené.

77.         Dle společnosti PROSPORT PRAHA s.r.o. je možné splnit parametry uvedené v technické specifikaci v povoleném rozpětí. Obdobně je možné splnit parametry technické specifikace v případě podšívky a podešve i při použití jiné membrány a pryžové podešve jiného výrobce, než je Vibram.

Stanovisko VM Style s.r.o.

78.         Dne 15. 6. 2022 obdržel Úřad nedatovanou odpověď od společnosti VM Style s.r.o., kde uvedla, že lhůty stanovené v zadávací dokumentaci jsou přiměřené pouze v případě, že má dodavatel již připravena zařízení, která se shodují s poptávaným modelem, tj. stejná kopyta se shodnými rozměry. Dle společnosti VM Style s.r.o. je pak v takovém případě reálná doba zajištění kompletních vzorků dle specifikace minimálně 60 dnů, ideálně 90 dnů, plus testování v laboratoři minimálně 21 dnů.

79.         Ve vztahu k zadavatelem stanoveným lhůtám pro dodávku plnění společnost VM Style s.r.o. dále uvádí, že dodací termíny výrobců základních materiálů jsou min. 30 dní, optimálně 60 dní, přičemž následná lhůta na zhotovení obuvi 30 dní a 30 dní na dokončení a dopravu odpovídá, pakliže platí, že dodavatel má již připravena zařízení, která se shodují s poptávaným modelem, tj. stejná kopyta se shodnými rozměry (viz bod výše).

80.         Ve vztahu ke schopnosti vyrobit obuvnická kopyta pro poptávané výrobky dle zadavatelem stanovených rozměrů společnost VM Style s.r.o. uvedla, že dle zadávací dokumentace je možné vyrobit pouze podobná kopyta. Pro naprosto shodné parametry, jak jsou uvedeny v zadávací dokumentaci, by byl potřeba ideálně identický vzorek kopyta, podle kterého by se dal vyrobit totožný originál, přičemž obuvnická kopyta nejsou dle dotčené společnosti obvykle chráněna patentem ani průmyslovým vzorem.

81.         Dle společnosti VM Style s.r.o. v případě, že by rozměry obuvnických kopyt v technické specifikaci nebyly stanoveny, je možné vyrobit, resp. dodat poptávané typy bot na základě ostatních parametrů uvedených v technické specifikaci, kdy by stačila jedna z běžných sad kopyt při dodržení poptávaných velikostí.

82.         Dále společnost VM Style s.r.o. konstatuje, že není nutné mít speciální sadu kopyt, ale je možné ji mít. K tomu tato společnost uvádí, že každý výrobce disponuje několika sadami kopyt s různou šířkou, objemem, výškou atd., které používá pro výrobu různých řad a typů obuvi. Každé takové sadě kopyt odpovídá jeden nebo více typů komponentů (např. podešev, tužinky proti nárazu, napínací stélky, zařízení na strojích). Lze tedy vyrobit speciální sadu kopyt pro speciálně vyrobenou podešev pro speciální jeden typ obuvi, nebo lze jednu sadu kopyt používat pro více typů obuvi.

83.         Dle názoru společnosti VM Style s.r.o. není nezbytné při výrobě požadované obuvi testovat, schvalovat či certifikovat jednotlivé části obuvi, ale pro zajištění všech výsledků testování do 14 dnů má výrobce obvykle pro danou sezónu či kolekci obuvi otestovanou sadu hlavních materiálů, kterou používá na celé kolekci a tím zkracuje dobu nutnou pro kompletní certifikaci a testování ostatních materiálů a vlastností.

84.         Společnost VM Style s.r.o. považuje požadavky ISO norem za dostačující a není dle ní důvod požadovat „přísnější“ parametry. Co se týče parametrů uvedených v technické specifikaci v povoleném rozpětí, společnost VM Style s.r.o. je považuje za běžné s obvyklým rozpětí.

85.         Závěrem společnost VM Style s.r.o. uvádí, že u parametrů stanovených v tabulce na str. 37-38 technické specifikace „[z]ákladní specifikace a tloušťky (dle str 37-42 ) jsou dosažitelné, ale v případě GORETEXU nejsou pro nás dosažitelné u dostupných materiálů parametry viz str. 43. řádek 20, 21,22 a str. 46 řádek 21,22,23. Podešev vibram je nahraditelná ( michelin, dunlop apod).“

Stanovisko STV GROUP a.s.

86.         Dne 30. 6. 2022 obdržel Úřad odpověď od společnosti STV GROUP a.s. z téhož dne, ve které uvedla, že doby k výrobě vzorku a testování v akreditované laboratoři považuje za nepřiměřené, přičemž zásadním problémem předmětného zadávacího řízení je to, že výrobek je popsán tak, že odpovídá konkrétním již existujícím výrobním prostředkům u konkrétního dodavatele, který tak má významnou konkurenční výhodu před zbytkem trhu.

87.         K tomu společnost STV GROUP a.s. doplňuje, že některé testy dle norem ČSN ISO standardně trvají i několik týdnů (testy stálobarevnosti, výluhy chemických prvků, oděry apod.). Minimální dobu na testování odhaduje společnost STV GROUP a.s. alespoň 6 týdnů.

88.         Dále dle společnosti STV GROUP a.s. je doba na výrobu vzorků zcela neadekvátní komplikovanosti výrobku. Pokud totiž dodavatel nemá zavedenou výrobu poptávaného výrobku, je nutné vytvořit formy na podešve, kopyta a další výrobní prostředky. Taková příprava dle společnosti STV GROUP a.s. může trvat i několik měsíců. Potom za předpokladu, že výrobce má již připravené všechny nástroje pro výrobu, je doba 14 dnů dle názoru společnosti STV GROUP a.s. mezní, jelikož jde o výrobu „zakázkovou“, nikoliv sériovou. Tomu pak odpovídá čas například na přípravu materiálů a dílů, samotné šití a výrobu a následnou detailní kontrolu kvality.

89.         Ve vztahu k zadavatelem stanovené lhůtě pro dodávku plnění společnost STV GROUP a.s. uvádí, že tato doba dle ní není přiměřená. K tomu doplňuje, že z vlastní zkušenosti považuje za adekvátní dobu alespoň 6 měsíců na celý proces, přičemž jako nedostatečná se uvedené společnosti jeví taktéž doba 1 měsíce na provedení auditu „SOJ“, a to vzhledem k požadovanému rozsahu zkoušek.

90.         Co se týče obuvnických kopyt pro poptávané výrobky, společnost STV GROUP a.s. se domnívá, že její poddodavatelé by byli schopni daná kopyta dle zadavatelem stanovených rozměrů vyrobit, avšak akcentuje, že požadovaná kopyta jsou velikostně nestandardní oproti zvyklostem na trhu (např. u zahraničních armád či policejních sborů). Obdobně společnost STV GROUP a.s. nahlíží na požadavek na mezipodešev a „rám“, který považuje za nestandardní na trhu, přičemž většina výrobců dle ní nevyužívá dvousložkovou podešev vůbec. V případě vypuštění požadavku na konkrétní rozměry kopyt by tak dle této společnosti zůstal problém s mezipodešví („rámem“). Z pohledu společnosti STV GROUP a.s. zadavatel pro poptávanou obuv požaduje unikátní kopyta, resp. na trhu ne zcela běžná.

91.         Dále společnost STV GROUP a.s. uvedla, že proto, aby byl produkt výrobce v souladu se zadávací dokumentací, je běžné, že „[...] před podáním nabídky jsou mnohé výstrojní produkty nebo materiály na ně používané extenzivně testované.“ Dle společnosti STV GROUP a.s. pak každý zadavatel požaduje v zadávacím řízení jinou sadu parametrů materiálu, barevných odstínů a úprav, testů apod., přičemž bez seznámení se s konkrétní zadávací dokumentací nemůže každý dodavatele garantovat, že má materiály pro výrobu k dispozici v požadované specifikaci a objemu „na skladě“.

92.         Ve vztahu k „přísnějším“ parametrům v zadávací dokumentaci společnost STV GROUP a.s. uvedla, že pří úzké specifikaci některých materiálů vzniká překážka pro účast v zadávacím řízení, a to jak z hlediska ekonomického, tak časového.

93.         Závěrem společnost STV GROUP a.s. konstatovala, že jak pro podšívku Gore-tex, tak pro podešev Vibram existují alternativní materiály, které splňují, nebo dokonce přesahují požadavek zadavatele.

Stanovisko KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o.

94.         Dne 14. 7. 2022 obdržel Úřad odpověď společnosti KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. z téhož dne, ve které uvedla, že lhůta pro podání nabídek by byla dostatečná v případě, kdyby obuv byla definována podle norem, a ne podle konkrétního designu. K tomu pak společnost doplňuje, že lhůta pro podání nabídek však není dostatečná v případě certifikace obuvi dle technické specifikace. V situaci, kdy je požadovaná výroba nového modelu, není možné provést certifikaci a laboratorní testování v době kratší než 2 měsíce.

95.         Společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. dále uvádí, že výroba podle konkrétního modelu by pro ostatní výrobce znamenala vynaložit značné náklady (např. na certifikaci cca 5 000 €, na nástroje a další materiály cca 40 000 €), tedy že na začátku má jeden výrobce výhodu, protože jeho počáteční náklady jsou nula, ale pro všechny ostatní 100 %.

96.         Ve vztahu ke lhůtě pro dodávku plnění společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. uvádí, že dodací lhůta do značné míry závisí na náročnosti výroby modelu a také na požadovaném množství. Dle společnosti je na zajištění výrobních komponent potřeba měsíc, odhadem pak 10 000 párů bot lze provést za 90 dní, 30 000 párů bot za 6 měsíců.

97.         Ve vztahu k obuvnickému kopytu společnost uvádí, že je zde možnost zvýhodnění určitého výrobce, který má předem definované rozměry kopyta, a proto ostatní uchazeči nejsou schopni technicky a časově vyrobit požadované kopytu pro určitou veřejnou zakázku. K tomu společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. doplňuje, že by bylo velmi obtížné přizpůsobit model technické dokumentaci bez předem známých rozměrů kopyt.

98.         K dotazu Úřadu, zda je nutné pro výrobu obuvi mít k dispozici specifické kopyto, nebo má každý výrobce svá univerzální kopyta, společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. konstatuje, že „[p]odle normy jsou tři různé rozměry kopyt, podle francouzských, anglických a amerických mír. Co může zákazník požadovat, je šířka kopyta, která se pohybuje od 8,5; 9,5; 10,5; 11“.

99.         Dále společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. uvádí, že dodavatel nemůže dodat obuv bez předchozí zkoušky, neboť každý použitý materiál musí splňovat požadavky technické specifikace, což se následně dokládá protokolem o zkoušce a kontrole materiálů a hotové obuvi.

100.     K „přísněji“ stanoveným parametrům zadavatelem, než požadují ČSN ISO normy, společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. uvádí, že u vojenské a policejní obuvi se objednatel snaží, aby kvalita obuvi byla co nejvyšší, nicméně je dle ní třeba ale dbát na to, aby požadavky nevybočovaly z referenčního standardu, přičemž odchylka od něj může vést k podezření, že je zvýhodňován určitý výrobce, kterému se podařilo vyrobit materiál s lepšími vlastnostmi. Proto dle společnosti KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. by bylo vhodnější kvalitu materiálu definovat na horní hranici v souladu s normou.

101.     K rozpětí požadovaných materiálů společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. uvádí, že „[p]arametry podšívky, jazyk límce a kombinace sortimentu materiálů, např. polyamid PES tloušťky 2,0+0,2 je požadavek dle referenční normy a tyto parametry může splnit každý.“ Dle citované společnost ale v případě požadavku na obchodní název pro určitý materiál (např. Gore-tex a Vibram) existuje důvodné podezření, že je zvýhodňován jiný výrobce podle vlastností, pro které je sepsána technická dokumentace. V této souvislosti je zde pak podle společnosti KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. problém s distribučními právy, kdy autorizovaným distributorem GORETEX je pouze společnost Prabos. K tomu společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. dodává, že na trhu jsou k dispozici další membrány obdobných vlastností.

102.     Ve vztahu ke konkrétním parametrům materiálů v tabulkách na stranách 37–38 a str. 41–42 technické specifikace společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. uvádí, že je možné materiál vyrobit dle požadovaných parametrů (kdy je uvedena volitelná varianta oproti např. podešvi Vibram).

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

103.     Úřad po přezkoumání dokumentace o zadávacím řízení a na základě vlastních zjištění získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to zda zadavatel nepostupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když dle čl. 5 odst. 5.9 zadávací dokumentace veřejné zakázky a stejně tak dle oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení do 6. 12. 2021 do 8:15 hod (tj. 60 dní a 8:15 hod), přičemž takto stanovená lhůta pro podání nabídek není v kontextu požadavků zadavatele na předmět plnění a samotnou nabídku potencionálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízené obuvi přiměřená, neboť nezohledňuje náročnost přípravy nabídek potencionálních dodavatelů, resp. s tím souvisejících vzorků nabízené obuvi a čas k tomu potřebný, a tedy současně zda v konečném důsledku zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky, které vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezují účast dodavatelů v zadávacím řízení, tudíž zda stanovením dotčených zadávacích podmínek neporušil taktéž zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona. Úřad proto zahájil řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0340/2022/VZ.

104.     Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-25548/2022/535 ze dne 28. 7. 2022. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 28. 7. 2022 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno z moci úřední podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

105.     Usnesením č. j. ÚOHS-25559/2022/535 ze dne 28. 7. 2022 určil Úřad zadavateli podle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu, ve které byl zadavatel podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Vyjádření zadavatele k zahájení řízení

106.     Dne 5. 8. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k zahájení správního řízení z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k zahájení řízení“).

107.     K vytvoření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže, resp. porušení zásady zákazu diskriminace zadavatel uvádí, že zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky byly stanoveny dle legitimních potřeb zadavatele, tj. tak, aby dodávka poptávaného plnění odpovídala potřebám Policie České republiky. Zadavatel k tomu konstatuje, že již v minulosti zadával obdobné veřejné zakázky a zná tak dobře své potřeby a požadavky na dodávky tohoto druhu zboží. Dle zadavatele tak nemohlo dojít k porušení zásady zákazu diskriminace.

108.     V souvislosti s tím poukazuje zadavatel na rozhodnutí Úřadu (č. j. ÚOHS-S0187/2021/VZ-40058/2021/500/AIv ze dne 26. 11. 2021), ze kterého dle zadavatele vyplývá, že v případě, kdy konkrétní soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, který by způsoboval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky, a zároveň podmínka ani není pravidlem pro posuzování kvalifikace či pro hodnocení nabídek, pak Úřad není příslušný k posuzování její vhodnosti, resp. přiměřenosti.

109.     Zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, které se zabývalo problematikou přiměřenosti zadávacích podmínek ve vztahu k potřebám zadavatele, taktéž jejich přiměřenosti s ohledem na relevantní trh a zjevnou nepřiměřeností kvalitativních hodnotících kritérií dle § 116 odst. 2 písm. e) zákona a z nějž zadavatel cituje, resp. parafrázuje některého jeho části týkající se posuzování přiměřenosti požadavků zadavatele. Zadavatel zejména vyzdvihuje, že u stanovených požadavků v zadávací dokumentaci, které by měly mít případný diskriminační charakter, je jedním z měřítek pro jejich posuzování „zjevná nepřiměřenost“. Dle zadavatele by v tomto ohledu měl Úřad přistoupit k přezkumu stanovených zadávacích podmínek „[...] pouze v případě zásadní logické či racionální nesrovnalosti, která zároveň bude z jeho strany dostatečně odborně podložena.“ Dále zadavatel uvádí, že ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2016, č. j. 31 Af 14/2014–48, by měl Úřad při přezkumu veřejné zakázky zaujmout benevolentnější přístup, neboť napadané části zadávací dokumentace nejsou hodnotícím kritériem ani požadovanou kvalifikací. Současně zadavatel vyzdvihuje, že je oprávněn vymezit si technické podmínky související s předmětem plnění veřejné zakázky dle vlastních potřeb, kdy tyto musí být stanoveny jednoznačně, objektivně a způsobem vyžadujícím účel použití, přičemž z povahy věci již samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, a tedy limitní množství řešitelů.

110.     Zadavatel dále konstatuje, že požadavky na vzhled, materiály a provedení obuvi vycházely z předchozích nákupů služební obuvi, které se de facto opakují, a nejednalo se o nový druh obuvi, přičemž v předmětném zadávacím řízení došlo pouze k inovaci stávající (a vyhovující obuvi) vycházející z požadavků policistů při výkonu služby. Rozměry obuvnického kopyta byly vymezeny na základě požadavku policistů ohledně zúžení šířky boty s ohledem na bezpečnost řízení dopravních prostředků a jednoznačně z důvodu nezbytnosti navázat novým zadávacím řízením na již zaběhnutý a používaný velikostní sortiment.

111.     Ve vztahu k odkazu na ISO normy v technické specifikaci zadavatel odkazuje na ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého není česká technická norma obecně závazná. Na základě uvedeného je tak dle zadavatele odkaz na normy ČSN EN ISO 20344 a ČSN EN ISO 811 v technické specifikaci pouze indikativní a současně z odůvodněných potřeb Policie České republiky vyplývá, jaké zboží zadavatel poptává. K této problematice zadavatel doplňuje, že uvedené normy určují minimální požadavky na pracovní a ochrannou obuv, přičemž zadavatel může v provázanosti s předmětem plnění požadovat specifikaci jdoucí nad rámec norem (které následně zadavatel příkladmo vypisuje).

112.     Ke lhůtě pro podání nabídek zadavatel odkazuje na ustanovení § 57 odst. 1 zákona, kde je příslušná problematika upravena, a konstatuje, že lhůtu pro podání nabídek zadavatel stanovil v souladu s tímto ustanovením, přičemž přihlížel k aktuálním potřebám Policie České republiky.

113.     Zadavatel dále uvádí, že obdobný postup aplikoval při zadávání veřejných zakázek v minulosti, kdy ve všech případech obdržel více nabídek, přičemž žádný z dodavatelů nezpochybňoval délku lhůty pro podání nabídek, která byla stanovena rovněž v délce 2 měsíců nebo i kratší.[2] Zadavatel tedy neměl žádné pochybnosti o nepřiměřenosti délky dané lhůty, a proto pokračoval ve své dosavadní praxi.

114.     Zadavatel také konstatuje, že při stanovení lhůty pro podání nabídek zohlednit veškeré potřebné termíny na zhotovení soutěžních vzorků, včetně doby na zajištění potřebných zkoušek v akreditovaných laboratořích. K tomu zadavatel dodává, že v rámci zadávacího řízení neobdržel žádný požadavek na změnu lhůty pro podání nabídek nebo změnu dílčích plnění dodávek poptávaného zboží, přičemž odkázal na možnost dodavatelů využít ustanovení § 98 zákona vztahující se k vysvětlení zadávací dokumentace, kdy zadavatel mohl posoudit oprávněnost takové žádosti a případně prodloužit lhůtu pro podání nabídek v souladu s § 99 odst. 2 zákona. Na základě výše uvedeného tak zadavatel považuje lhůtu pro podání nabídek za přiměřenou.

115.     Nad rámec výše uvedeného zadavatel konstatuje, že potencionálním dodavatelům byly k dispozici tzv. „referenční vzorky“, přičemž žádný z dodavatelů nevyužil možnosti se s nimi seznámit, a proto má zadavatel pochybnosti o skutečném zájmu dodavatele, jenž podal podnět k Úřadu.

116.     V závěru se zadavatel vyjadřuje k možnému jednání „in fraudem legis“ dotčeného dodavatele/dodavatelů, kteří iniciovali na základě podnětu u Úřadu zahájení řízení o přezkumu úkonů zadavatele z moci úřední. Dle názoru zadavatele nelze akceptovat praxi dodavatelů, kdy iniciují zahájení řízení ex offo ze strany Úřadu prostřednictvím podání podnětu, a to s odkazem na § 258 odst. 2 zákona ve spojení s § 42 správního řádu. Dle zadavatele se stěžovatel tímto postupem vyhýbá složení kauce na účet Úřadu a pokud by taková praxe byla připuštěna, zahájení řízení o přezkoumávání úkonů zadavatele na návrh by postrádalo logiku, neboť by všichni dodavatelé podávali podněty a ustanovení o složení kauce by tak mohlo být ze zákona zcela vypuštěno, neboť by jej nikdo nevyužíval. K tomu zadavatel odkazuje na komentářovou literaturu a judikaturu k § 42 správního řádu a komentář k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

117.     Zadavatel je na základě výše uvedených argumentů přesvědčen, že při zadávání veřejné zakázky nedošlo z jeho strany k žádnému porušení zákona a navrhuje Úřadu zahájené správní řízení v souladu s § 257 písm. f) zákona zastavit.

Další průběh správního řízení

118.     Usnesením č. j. ÚOHS-30312/2022/535 ze dne 1. 9. 2022 stanovil Úřad účastníku správního řízení lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

119.     Dne 7. 11. 2022 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

120.     Zadavatel se primárně vyjadřuje k Úřadem provedenému šetření trhu, přičemž k tomu uvádí následující argumenty.

121.     Dle zadavatele Úřad oslovil společnosti, které z větší části nejsou schopny na dotazované otázky v rámci šetření podnětu adekvátně a odborně odpovědět, neboť dle zadavatele Úřad oslovil pouze společnosti, které nejsou výrobci obuvi a plní roli prodávajících jen v některých případech obdobného zboží, jako je předmět plnění veřejné zakázky, anebo společnosti, které předmětné zboží vůbec neprodávají. K tomu zadavatel dodává, že otázky vypracované Úřadem jsou samy o sobě otázkami na výrobce, nikoliv na prodejce. Zadavatel je přesvědčen, že pro spravedlivé rozhodnutí obsahující precizní odůvodnění je nutné získat vyjádření výrobců, kteří „[...] jsou schopni adekvátně reagovat na subjektivní kritéria, která byla přesně definovaná a to právě s ohledem na to, aby si uchazeč o veřejné zakázce mohl udělat přesnou představu o očekávání zadavatele,“ nikoliv pouze vyjádření firem zprostředkovávající prodej zboží, přičemž Úřad disponuje pouze vyjádřeními takovýchto firem.

122.     Dále zadavatel namítá, že Úřad oslovil subjekt, který podal podnět, na základě kterého bylo Úřadem zahájeno předmětné správní řízení, aby mu sdělil, na které dodavatele se má obrátit se svými dotazy. Dle zadavatele tento postup není standardní a objektivní pro získávání klíčových informací a důkazů, jelikož takový subjekt s největší pravděpodobností označí dodavatele, kteří potvrdí tvrzení uvedené v podnětu, aby tak dosáhl svého zájmu. Dle zadavatele by stěžovatel neměl dále rozšiřovat svůj podnět, a tedy i důkazní prostředky pro rozhodnutí Úřadu nemá poskytovat stěžovatel. Z toho důvodu se zadavatel odmítá vyjádřit ke stanoviskům společnosti KS-SAFETY s.r.o., která dle zadavatele je stěžovatelem podávajícím předmětný podnět. Zadavatel k tomu pouze konstatuje, že „[...] nikdy nenastavil technické parametry ve svých soutěžích s cílem eliminovat konkurenci jakéhokoliv uchazeče.“

123.     Dále se zadavatel vyjadřuje ke „stanovisku č. 1“ společnosti VM Style s.r.o.[3], resp. k vyjádření této společnosti, že nejsou schopni vyrobit předmět plnění, jelikož nedisponují licencí na membránu GORE-TEX a podešev VIBRAM, kdy dle této společnosti nikdo jiný kromě společnosti, která touto licencí disponuje, ji v České republice nedostane. Ve vztahu k tomuto tvrzení chybí zadavateli jakékoliv jeho potvrzení např. od výrobce membrány GORE-TEX a podešve VIBRAM. Dále k tomu zadavatel dodává, že v České republice není problém zakoupit zboží s uváděnou membránou a podešví. Dále zadavatel uvádí, že zadávaná veřejná zakázka není omezena jen na český trh, přičemž průzkum trhu byl proveden pouze v rámci České republiky. Dle názoru zadavatele tak záleží pouze na konkrétním výrobci, zda si o licenci GORE-TEX nebo VIBRAM zažádá. K tomu zadavatel zdůrazňuje, že nepožaduje žádné komponenty od uvedených výrobců. Ve vztahu k požadovaným přísnějším technickým parametrům, než uvádějí technické normy, zadavatel konstatuje, že poptává obuv určenou pro náročnou policejní službu, kdy nároky na tuto obuv jsou vyšší než nároky na obuv běžného charakteru.

124.     Ve vztahu ke „stanovisku č. 2“ společnosti VM Style s.r.o. zadavatel upozorňuje na rozpor mezi vyjádřeními společnosti VM Style s.r.o. a společnosti STV Group, kdy společnost STV Group uvádí, že pro zadavatelem poptávané plnění je potřeba mít unikátní, resp. na trhu zcela neběžná obuvnická kopyta a společnost VM Style s.r.o. uvádí, že je možné mít speciální sadu obuvnických kopyt, ale ne nutně.

125.     Dle zadavatele „stanovisko č. 1“ společnosti PROSPORT PRAHA s.r.o. potvrzuje argumentaci zadavatele, že zadávací řízení je vyhlášeno nediskriminačně a transparentně, když uvedená společnost uvádí, že „[...] by byla schopna dodat uvedené oba typy obuvi (po provedení certifikace na O3)“ a že se nedomnívá, že „[...] zadání bylo diskriminační a že zadávací podmínky byly dostatečně specifikovány a poptávaný typ obuvi odpovídá moderním trendům na pracovní obuv pro vojenské a policejní složky, zároveň ve svém vyjádření uvádí, že rozhodně požadovaná obuv zadavatele není vyráběna jedním výrobcem.“ Dále zadavatel pouze shrnuje stěžejní body „stanoviska č. 2“ společnosti PROSPORT PRAHA s.r.o. (viz bod 72. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zejm. že „požadované termíny, uvedené v zadávací dokumentaci, jsou přiměřené, […] že i za přísnějších technických parametrů stanovených zadavatelem jsou schopni požadovanou obuv vyrobit a dodat. […] že nejde o vývoj nového výrobku (obuvi), ale pouze o výrobu (kompletaci již existujících produktů) a dodání, což je dle zadavatele velmi podstatná a zásadní informace z hlediska posouzení přiměřenosti stanovení lhůt v zadávacím řízení.“

126.     Dále zadavatel nepovažuje odborné vyjádření společnosti STV Group a.s. za relevantní, neboť dle zadavatele se uvedená společnost nezabývá výrobou či distribucí obuvi pro policejní účely (což dle zadavatele dokládá i odpověď společnosti na dotaz č. 9 Úřadu). Zadavatel také uvádí, že v odpovědích uvedené společnosti spatřuje rozpor v tom smyslu, že v několika bodech společnost tvrdí, že technické podmínky jsou stanoveny pro konkrétního dodavatele a jsou diskriminační, na druhou stranu sama deklaruje schopnost a připravenost se zadávacího řízení zúčastnit. Nadto má zadavatel za to, že z bodu 6 vyjádření společnosti plyne, že společnost STV Group a.s. disponuje prostřednictvím svých poddodavatelů vhodným typem obuvi splňujícím zadávací dokumentaci, tedy že na evropském trhu existují i další výrobci, kteří jsou schopni požadovanou obuv vyrábět.

127.     Zadavatel dále upozorňuje, že přezkoumávané zadávací řízení bylo zahájeno v roce 2021, kdy platily kratší dodací termíny jednotlivých komponent, přičemž zadavatel nemohl předvídat politický vývoj s ohledem na konflikt na Ukrajině, v důsledku čehož se prodlužily lhůty dodávek a situace na trhu se radikálně změnila.

128.     Zadavatel shrnuje, že ve správním spise obsažené odpovědi jednotlivých dotazovaných subjektů považuje za absolutně roztříštěné, nekonzistentní a nesouladné, přičemž za důležité považuje stanovisko společnosti PROSPORT PRAHA s.r.o. o tom, že disponuje odpovídajícím zbožím, deklaruje schopnost boty nabídnout a uvádí, že zadání není diskriminační. K tomu zadavatel připomíná, že má v úmyslu pořídit speciální obuv a že je zde omezený celosvětový okruh výrobců této speciální obuvi.

129.     Následně zadavatel opakuje svou argumentaci uvedenou ve vyjádření k zahájení správního řízení, uvedenou pod body 107. až 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí. K tomu dodává, že podle rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0176/2022/VZ-22773/2022/510 ze dne 26. 9. 2022 „pak ‚(v) praxi (…) nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval.‘ “Následně zadavatel cituje, resp. parafrázuje uvedené rozhodnutí, mimo jiné tak uvádí, že „ÚOHS došel k závěru, že zadavatel své úvahy […] dostatečně objasnil a podložil objektivními skutečnosti […]. Zadavatel tedy dle Úřadu danou technickou podmínku odůvodnil logickými argumenty a případné omezení hospodářské soutěže nelze mít za bezdůvodné.“

130.     Dále se zadavatel vyjadřuje k obsahu Oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-25548/2022/535 ze dne 28. 7. 2022, resp. k informacím plynoucím dle Úřadu z jím provedeného šetření trhu, uvedeným v daném oznámení. K tomu zadavatel uvádí, že s ohledem na výše uvedené nejde o relevantní dodavatele a že technická specifikace nestanovuje unikátní požadavky na materiály, neboť je může splnit více dodavatelů, přičemž zadavatel chápe slovo unikátní jako něco, co může splnit pouze jediný subjekt. Dle zadavatele tvrzení menší části oslovených společností není objektivním zhodnocením průzkumu trhu a Úřad se s tvrzeními, která jsou v rozporu s výše uvedeným stanoviskem nevypořádal.

131.     Zadavatel je přesvědčen, že se v daném případě nejedná o nepřiměřenou diskriminaci na trhu, jelikož subjekty u přezkoumávané veřejné zakázky neměly žádnou legislativní či jinou právní překážku, která by jim znemožňovala účast. K tomu dále zadavatel konstatuje, že v případě, kdy se výrobce nezaobírá zadavatelem požadovaným produktem, je pochopitelné, že musí mít vyšší vstupní náklady, resp. rizika, přičemž obdobně v případě, kdy zadavatel poptává produkt, který na trhu není a je schopen tento požadavek s ohledem na předmět veřejné zakázky obhájit, nejedná se o nepřiměřenou diskriminaci, jelikož subjektům na trhu není znemožněno takovýto produkt vyvinout. V této souvislosti je zadavatel přesvědčen, že zadávací podmínky byly v daném případě stanoveny s ohledem na potřeby Policie České republiky a lze v tomto ohledu hovořit o legitimních potřebách zadavatele. Současně zadavatel uvádí, že předpokládá, že v souvislosti s charakterem plnění je předpoklad, že jakýkoliv takto kvalitní a odpovídající produkt jeho potřebám bude vždy v každém segmentu na trhu pokrývat jen omezená, nebo úzká část dodavatelů, nemůže mít ÚOHS apriori za to, že se jedná o nepřiměřenou diskriminaci na trhu.

132.     Ve vztahu k délce lhůty pro podání nabídek zadavatel opakuje, že byla zadavatelem stanovena v souladu s § 57 odst. 1 zákona. K tomu zadavatel dodává, že při jejím stanovení přihlédl k aktuálním potřebám Policie České republiky a zohlednil veškeré potřebné termíny na zhotovení soutěžních vzorků, včetně doby na zajištění potřebných zkoušek v akreditovaných laboratořích. Dle zadavatele je tak lhůta pro podání nabídek přiměřená a odpovídající pro danou komoditu zboží, přičemž pro obdobná zadávací řízení je dle něj běžná a dlouhodobě používaná. K tomu zadavatel dále uvádí, že v minulosti již poptával tento druh plnění v zadávacích řízeních, v rámci kterých postupoval shodně, a nikdy žádný potencionální dodavatel nerozporoval požadavky namítané v nyní řešeném případě. Zadavatel tak neměl žádnou indicii, ze které by vyplývala nutnost prodloužení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel dále konstatuje, že pokud by v průběhu zadávacího řízení obdržel od dodavatelů požadavek na změnu lhůty pro podání nabídek nebo na lhůty plnění dílčích dodávek v rámci institutu žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, mohl by posoudit oprávněnost takové žádosti a postupem dle § 99 odst. 2 zákona přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, kdy však v rámci daného zadávacího řízení zadavatel neobdržel žádný takový požadavek.

133.     Nad rámec uvedeného zadavatel konstatuje, že v rámci předmětného zadávacího řízení byly k dispozici potencionálním dodavatelům tzv. referenční vzorky, přičemž žádný z dodavatelů nevyužil možnosti se s nimi seznámit. Dle zadavatele je zde tak pochybnost o skutečném zájmu dodavatele, který podal podnět Úřadu, získat veřejnou zakázku.

134.     Zadavatel pak v závěru svého vyjádření uvádí, že „[z]adavateli do celého řízení vnáší pochybnosti také neumožnění nahlédnutí do položek identifikovaných v ‚Protokolu o nahlížení do spisu‘ s č. j. ÚOHS-37599/2022/500 na základě usnesení č. j. ÚOHS-38130/2022/535. ÚOHS v rámci tohoto kroku znemožnil s odkazem na § 260 zákona nahlédnout do některých částí spisu.“

135.     Zadavatel je přesvědčen, že při zadávání veřejné zakázky nedošlo z jeho strany k žádnému porušení zákona a navrhuje předmětné správní řízení podle § 257 písm. f) zákona zastavit.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

136.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek dodavatelů, a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky zadávacího řízení v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

137.     Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

138.     Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

139.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

140.     Dle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

141.     Podle § 56 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

142.     Podle § 57 odst. 1 zákona stanoví zadavatel lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

143.     Podle § 132 odst. 1 zákona se pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanoveno v této části zákona jinak.

144.     Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

145.     Podle čl. 1. odst. 1.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „…uzavření rámcové dohody na dodávky bot 21 nízkých a vysokých (klimamembrána) PČR na období 48 měsíců od uzavření rámcové dohody,“ přičemž „[p]ro podrobnější specifikaci zboží bude dodavatelům umožněno prohlédnutí, přeměření, vyfotografování a nafilmování vzorků požadovaného zboží.“

146.     V čl. 1 odst. 1.2 zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[p]lněním veřejných zakázek se rozumí dílčí dodávky výše uvedeného zboží splňujícího všechny podmínky stanovené zadávací dokumentací.“

147.     Podle čl. 1 odst. 1.2 zadávací dokumentace je lhůta pro plnění dílčích dodávek 4 měsíce od doručení jednotlivé objednávky dodavateli.

148.     Podle čl. 1 odst. 1.3 zadávací dokumentace veřejné zakázky je podrobný popis zboží uveden v příloze č. 5 této zadávací dokumentace – Technická specifikace (dále jen „technická specifikace“).

149.     Podle čl. 5 odst. 5.9 zadávací dokumentace veřejné zakázky[4] byla lhůta pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení stanovena do 6. 12. 2021 do 8:15 hod.

150.     V čl. 5 odst. 5.10 zadávací dokumentace veřejné zakázky je mj. uvedeno, že „[v]zorky budou doručeny ve lhůtě pro podání nabídek [...].“

151.     Dle čl. 6 odst. 6.4. bodu 6.4.1 zadávací dokumentace zadavatel požaduje společně s nabídkou předložit zkušební protokol akreditované zkušební laboratoře obsahující výsledky zkoušek a hodnocení dle kapitoly č. 2 technické specifikace „Technické podmínky a předpoklady“, přičemž „[v]zorky musí svým provedením odpovídat požadavkům ČSN 79 5600.“

152.     Dle čl. 6 odst. 6.4. bodu 6.4.2 zadávací dokumentace je nutné společně s nabídkou předložit „[č]estné prohlášení účastníka o shodě materiálů předaných ke zkouškám akreditované zkušební laboratoři s materiály použitými k výrobě soutěžních vzorků, a potvrzující, že vypracování soutěžních vzorků je v souladu s technickými podmínkami (dále jen „TP“) účastníka a se zadávací dokumentací“ a zároveň „[z]kušební protokoly nesmí být starší 12-ti měsíců (počítáno k datu podání nabídek).“

153.     Dle čl. 6 odst. 6.4. bodu 6.4.3 zadávací dokumentace veřejné zakázky je nutné společně s nabídkou předložit „[t]echnické podmínky označené účastníkem (např. razítkem) pro potvrzení shody soutěžních vzorků a TP účastníka zadávacího řízení,“ přičemž je současně stanoveno, že tyto „[b]udou obsahovat materiálové listy základních materiálů a polotovarů opatřených hlavičkou výrobce. Materiálové listy zahraničních výrobců musí být opatřeny předkladem do českého jazyka a opatřeny razítkem a podpisem účastníka.“

154.     V čl. 6. odst. 6.4. bodu 6.4.4 zadávací dokumentace veřejné zakázky je mj. uvedeno, že „[z]adavatel požaduje společně s nabídkou předložit následující vzorky: 4 páry bot 21 nízkých (klimamenbrána) a 4 páry bot 21 vysokých (klimamenbrána) ve velikosti č. 28. Vzorky musí svým provedením, celkovým vzhledem, konstrukčním, materiálovým a barevným provedením vykazovat shodu s touto zadávací dokumentací a odpovídat požadavkům ČSN 79 5600. Budou označeny zkušebnou (např. plombou, razítkem …) pro potvrzení, že se jedná o vzorky, které byly předmětem zkoušek.“

155.     Technická specifikace obsahuje podrobný technický popis obou požadovaných bot včetně podrobného popisu jednotlivých částí obuvi, jejich parametrů a souvisejícího výrobního procesu.

156.     V čl. 1 technické specifikace jsou pro obě poptávané boty tak mimo jiné uvedeny požadavky na svršek, podšívkování i spodek obuvi, včetně požadavků na vnější chránič kotníku, podšívku, antiperforační planžetu či třísložkovou podešev. Zároveň daný článek technické v tabulce „Přehled požadovaných základních materiálů“ na str. 37–38 obsahuje seznam požadovaných materiálů s uvedením typu a druhu materiálu, jeho specifikace, barvy a tloušťky, kdy v případě bot nízkých je např. uvedeno: u parametrů podšívky – „jazyk, límeček“ kombinace rozpětí a materiálu – pletenina, polyamid/PES, rašlový charakter, tloušťka 2,0 ± 0,2 mm, barva černá, nebo u parametrů podšívky „nárt, jazyk, zadní díly“ kombinace rozpětí a materiálu – čtyřvrstvý laminát, vysoká prodyšnost, vodonepropustnost – funkční membrána 100 % PTFE, tloušťka 0,8 ± 0,2 mm, barva šedá, nebo například u parametrů podešve – Polyuretan-pryž, třísložková podešev PU/PU, nášlap pryž, barva černá. V poznámce k citované tabulce je v technické specifikaci uvedeno:

„Platný vzorek – orientační

- podšívka (jazyk, límeček)                               EXTREME ( PAD/PES)

- podšívka (nárt, zadní díly, stélka)                  CARBON - GORE-TEX

- podešev – přímý nástřik                                 PU/PU/PRYŽ – Vibram

- vkládací stélka                                               vícevrstvá ST 004“

Obdobně jsou materiály a parametry uvedeny v tabulce „Přehled požadovaných základních materiálů“ na str. 41–42 technické specifikace i pro boty vysoké.

157.     Technická specifikace dále v čl. 2 obsahuje tabulky „Požadované technické parametry materiálů a výrobků“ zvlášť pro boty nízké i pro boty vysoké, přičemž vymezuje ve vztahu k jednotlivým částem obuvi jako je vrchová ušeň, podšívková textilie či stélka, ale i ve vztahu k hotové obuvi jako celku parametry (jako tloušťka, pevnost v tahu, absorpce vody, odolnosti proti oděru či propustnost pro vodní páru) a jejich minimální požadavky s odkazem na jednotlivé ISO normy, konkrétně např. u podšívkové textilie – čtyřvrstvý laminát s klimatickou membránou:

• k parametru na odolnost proti oděru je stanoven požadavek min. 200 000 cyklů za sucha, min. 50 000 cyklů za mokra, jednotka – počet cyklů do porušení, s odkazem na ISO normu ČSN EN ISO 20344, čl. 6.12,
• k parametru na propustnost pro vodní páru je stanoven požadavek na min. 5 mg/cm²h, s odkazem na ISO normu ČSN EN ISO 20344, čl. 6.6,
• k parametru na odolnost proti pronikání vody je stanoven požadavek na min. 5 bar, s odkazem na ISO normu ČSN EN ISO 811.

Ve vztahu k těmto požadovaným parametrům materiálů a výrobků je uvedeno, že „[v]šechny výše uvedené parametry musí být odzkoušeny akreditovanou zkušební laboratoří a jejich zjištěné úrovně musí být uvedeny v příslušných zkušebních protokolech akreditované zkušební laboratoře.“

158.     V čl. 2 technické specifikace pak zadavatel také stanovil konkrétní parametry obuvnických kopyt pro jednotlivé velikosti obuvi (délka stélky kopyta, obvod prstních kloubů a obvod nártu).

Právní posouzení

159.     Úřad nejprve v obecnosti uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku, resp. příslušné plnění ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci.

160.     Úřad dále uvádí, že zadávací podmínky zadavatel musí stanovit v mezích příslušných ustanovení zákona, zejm. pak v mezích základních zásad zadávání veřejných zakázek, jež jsou uvedeny v § 6 zákona.

161.     Co se týče zásady přiměřenosti, ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení.

162.     K výše uvedenému Úřad doplňuje, že je nezbytné dodržet zásadu přiměřenosti také při stanovení lhůt v zadávacím řízení. Veškeré lhůty musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému podání vyžadovaných úkonů dodavatelů. Zadavatel při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné rovině k rozsahu svých požadavků, k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze veřejné zakázky.

163.     Pokud jde o lhůtu pro podání nabídek, Úřad v obecné rovině uvádí, že se jedná o časový úsek, který zadavatel musí stanovit tak, aby poskytl všem potenciálním dodavatelům dostatečný prostor pro seznámení se se zadávacími podmínkami a pro přípravu nabídky. Účelem lhůty pro podání nabídek je informovat dodavatele o předmětu veřejné zakázky a umožnit jim obeznámit se s veškerými povinnostmi a požadavky zadávacího řízení, objektivně se rozhodnout, zda se zadávacího řízení zúčastní, a v konečné fázi sestavit a předložit nabídku splňující veškeré zadavatelovy požadavky.

164.     Zákonodárce uložil zadavateli v § 57 zákona povinnost stanovit lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, kdy v cit. ustanovení rovněž nastavil podmínky pro její prodloužení či zkrácení. Nicméně zákonem stanovená lhůta je chápána jako minimální lhůta pro podání nabídek a zadavatel při jejím stanovení musí reflektovat předmět veřejné zakázky a základní zásady zadávání veřejných zakázek, zakotvené v § 6 zákona, zejm. právě zásadu přiměřenosti. Stanovením přiměřené lhůty pro podání nabídek při zohlednění předmětu veřejné zakázky se zabýval i Krajský soud v Brně např. ve svém rozsudku č. j. 29 Af 47/2013-94 ze dne 26. 4. 2016, kde uvádí: „[z]ohledněním předmětu veřejné zakázky (…) se rozumí zejména zohlednění konkrétního obsahu i rozsahu plnění a potřebné doby pro seriózní zvážení účasti v zadávacím řízení a pro zpracování samotné nabídky. Při posuzování přiměřenosti předmětné lhůty je přitom třeba zkoumat též to, zda zadavatelem stanovená lhůta objektivně neznevýhodňuje některé dodavatele či není skrytým projevem jiné formy eliminace skutečné soutěže o veřejnou zakázku.“ K tomu Úřad dodává, že byť zákon výslovně neudává povinnost stanovení lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky tak, jak tomu bylo v předcházející právní úpravě (v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdejším znění), je nepochybné, že tato povinnost jednoznačně vyplývá zejm. ze zásady přiměřenosti vztahující se ke všem úkonům zadavatele v zadávacím řízení. Lhůta pro podání nabídek proto musí být s ohledem na složitost, druh a hodnotu předmětu veřejné zakázky stanovena tak, aby umožňovala potenciálním dodavatelům seriózně zvážit svoji účast v zadávacím řízení a případně i připravit a předložit kvalifikované nabídky. Stanovením nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek může totiž zadavatel zájemcům o předmět plnění znemožnit, případně podstatně ztížit možnost reálně se o předmětné plnění ucházet. Odpovědnost za přiměřenost stanovené lhůty pak opět nese pouze zadavatel, jehož cílem by měla být eliminace rizik vyplývajících ze zadávacího řízení.

165.     V souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona je pak zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele.

166.     Úřad se se zřetelem ke shora uvedeným obecným východiskům v šetřené věci zabýval posouzením zadávacích podmínek ve smyslu naplnění požadavků zákona, resp. zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace, konkrétně zda lhůta pro podání nabídek stanovená zadavatelem při zahájení zadávacího řízení byla přiměřená ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a jeho specifičnosti, resp. ve vztahu k požadavkům zadavatele na samotnou nabídku dodavatelů a náročnosti její přípravy.

167.     Zadavatel zahájil zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 6. 10. 2021 a stanovil lhůtu pro podání nabídek do 6. 12. 2021 do 8:15 hod. Původní lhůta pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení tak činila 60 dní a 8:15 hod. Dne 14. 10. 2021 uveřejnil zadavatel na svém profilu zadávací dokumentaci.[5]

168.     Ze zadávací dokumentace vyplývá, že cílem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody na dodávky „bot 21 nízkých a vysokých PČR“ na období 48 měsíců od uzavření rámcové dohody. Technická specifikace obsahuje podrobný technický popis obou požadovaných bot včetně podrobného popisu jednotlivých částí obuvi, jejich parametrů a souvisejícího výrobního procesu. Taktéž jsou zde uvedeny požadované základní materiály (typ materiálu, druh materiálu, specifikace materiálu, barva a tloušťka) a technické parametry materiálů a výrobků, kdy ve vztahu k jednotlivým částem obuvi jsou uvedeny jednotlivé parametry jako tloušťka, pevnost v tahu, absorpce vody či propustnost pro vodní páru a minimální požadavky na dané parametry, přičemž ve vztahu k těmto požadovaným technickým parametrům materiálů a výrobků je uvedeno, že „[v]šechny výše uvedené parametry musí být odzkoušeny akreditovanou zkušební laboratoří a jejich zjištěné úrovně musí být uvedeny v příslušných zkušebních protokolech akreditované zkušební laboratoře.“ V neposlední řadě jsou v technické specifikaci vymezeny rozměry obuvnického kopyta, podmínky zpracování obuvi a další požadavky zadavatele na dotčenou obuv (blíže viz zejm. body 155. až 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

169.     Ze zadávací dokumentace dále vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel požaduje nejen předložit samotnou nabídku splňující podmínky zadavatele, ale také doručit vzorky poptávané obuvi splňující zadávací podmínky, konkrétně 4 páry „bot 21 nízkých (klimamebrána)“ a 4 páry „bot vysokých (klimamebrána)“. Dále společně s nabídkou a soutěžními vzorky je nutné předložit zkušební protokol akreditované zkušební laboratoře obsahující výsledky zkoušek požadovaných parametrů jednotlivých částí obuvi i hotové obuvi jako celku, technické podmínky včetně materiálových listů, čestné prohlášení účastníka o shodě materiálů předaných ke zkouškám akreditované zkušební laboratoře s materiály použitými k výrobě soutěžních vzorků a potvrzující, že soutěžní vzorky jsou v souladu s technickými podmínkami účastníka a se zadávací dokumentací (viz body 149. a násl.  odůvodnění tohoto rozhodnutí).

170.     Pro posouzení otázky přiměřenosti lhůty pro podání nabídek v šetřeném případě provedl Úřad šetření na relevantním trhu, kdy byli dodavatelé plnění obdobného poptávanému plnění dotázání na skutečnosti související s vymezením předmětu plnění poptávaného zadavatelem (zejm. v kontextu vymezení konkrétních požadavků zadavatele na oba typy obuvi a otázky specifičnosti požadovaného plnění) a taktéž jim byly položeny dotazy související se zadavatelem stanovenými lhůtami pro podání nabídky a plnění dílčích dodávek (viz výše uvedený přepis postupu Úřadu před zahájením zadávacího řízení zaznamenaný pod body 5. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

171.     Z uvedeného šetření trhu vyplývá, že předmět plnění veřejné zakázky považuje většina oslovených dodavatelů poskytnuvších Úřadu své věcné stanovisko k položeným otázkám[6] za specifický, resp. nestandardní s ohledem na zadavatelem stanovené požadavky na jednotlivé typy obuvi uvedené v zadávací dokumentaci, kdy zejm. je z jejich odpovědí zřejmé, že nejde o obuv sériově běžně vyráběnou, ale obuv na zakázku. Dle většiny těchto dodavatelů tak technická specifikace požadovaného plnění stanovuje značně specifické a podrobné požadavky na materiály, parametry i vzhled poptávané obuvi a její provedení a výrobu. Oslovení dodavatelé v této souvislosti mj. poukazovali zejm. na požadavky ohledně obuvnických kopyt a dále například na požadavky týkající se podšívky či podešve, jež jsou dle jejich názoru nestandardní, resp. „vyšší“ či „náročnější“, než je na daném trhu běžné (viz např. stanoviska společností STV GROUP a.s., KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. či VM Style s.r.o.[7]). Taktéž bylo v rámci šetření trhu např. poukázáno i na skutečnost, že zadavatel v technické specifikaci požaduje v řadě případů přísnější parametry, než které vyžadují zadavatelem odkazované ISO normy, např. ve vztahu k parametrům odírání za sucha, odírání za mokra a propustnost pro vodní páru – ČSN EN ISO 20344 či odolnost proti vodě – ČSN EN ISO 811 (viz stanoviska STV GROUP a.s., KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. či VM Style s.r.o.[8]).

172.     K tomu lze uvést, že i sám zadavatel ve svých vyjádřeních připouští, že poptává speciální obuv, kterou vydefinoval řadou specifických požadavků a že „je zcela logické a oprávněné, že vzhledem k velmi náročným a specifickým podmínkám služby příslušníků Policie ČR […] budou požadavky zadavatele specifické a výrazně vyšší než ty, které jsou v tomto segmentu trhu běžné […] a každý dodavatel, který se chce účastnit tohoto zadávacího řízení, bude pravděpodobně muset svou standardní produkci přizpůsobit vyšším požadavkům zadavatele“ (viz např. vyjádření zadavatele k podnětu pod bodem 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

173.     V tomto kontextu tak lze s poukazem na zadávací dokumentaci, zejm. technickou specifikaci požadovaného plnění, stejně jako vyjádření zadavatele a provedené šetření trhu uvést, že předmět plnění byl vymezen dle specifických potřeb zadavatele a za použití řady velmi konkrétních požadavků na základní materiály, části obuvi i hotovou obuv a de facto i výrobní proces poptávané obuvi. Je však třeba akcentovat, že Úřad nezahájil zde vedené správní řízení za účelem přezkoumání zákonnosti uvedených aspektů předmětu plnění, resp. jednotlivých technických podmínek, nicméně pro pochybnost, zda zadavatel nestanovil při zahájení zadávacího řízení lhůtu pro podání nabídek nepřiměřeně s ohledem na náročnost přípravy nabídek potenciálních dodavatelů a s tím souvisejících vzorků nabízené obuvi a čas k tomu potřebný. V tomto kontextu proto Úřad k obsáhlé argumentaci zadavatele vztahující se k prokázání oprávněnosti stanovení předmětných (technických) požadavků na poptávanou obuv (viz zejm. vyjádření zadavatele k zahájení řízení pod body 107. až 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí či vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí pod bodem 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvádí, že předmětem zde vedeného správního řízení není řešení dané otázky, proto je dle Úřadu nadbytečné se k dané argumentaci blíže vyjadřovat. Ani předmětná argumentace zadavatele o oprávněnosti jeho požadavků na předmět plnění však nemůže zpochybnit dílčí závěr Úřadu, že se v případě požadovaného plnění jedná o plnění specifické, na zakázku vyráběné a vydefinované za pomocí množství konkrétních požadavků zadavatele, jež jsou v řadě případů (výrazně) „vyšší“ či „náročnější“, než u standardních či běžně sériově vyráběných bot, jak sám zadavatel připouští.[9]

174.     Úřad v návaznosti na uvedené opětovně akcentuje, že při stanovení lhůty pro podání nabídek platí, že zadavatel musí vždy určit tuto lhůtu přiměřeně s ohledem na předmět plnění a jeho složitost, kdy taktéž musí přihlédnout i k době nezbytné pro seriózní posouzení možné účasti v zadávacím řízení ze strany potenciálních dodavatelů a pro případné řádné zpracování a předložení nabídek potenciálními dodavateli. Jinými slovy, zadavatel by vždy měl při stanovení lhůty pro podání nabídek uvážit, zda jím stanovované množství a specifičnost požadavků na předmět plnění a samotnou nabídku nevyžadují (dostatečné) prodloužení lhůty pro podání nabídek za účelem redukce omezujících faktorů pro potenciální dodavatele, tedy za účelem umožnění účasti co nejširšímu okruhu potenciálních dodavatelů (aby jim bylo poskytnuto dostatek prostoru pro splnění zadavatelových „vyšších“ či „náročnějších“ požadavků, resp. jejich kombinace). Je pak nasnadě, že čím více a čím specifičtější (vyšší, náročnější) požadavky, příp. jejich kombinaci zadavatel požaduje, a to zejména v kontextu jejich splnění již při podání nabídky např. prostřednictvím doložení soutěžních vzorků splňujících všechny požadavky zadavatele, tím více je akcentována potřeba uzpůsobit (prodloužit) délku lhůty pro podání nabídek, pokud tomu nebrání objektivní okolnosti.

175.     Jak již bylo výše uvedeno, zadavatel stanovil při zahájení zadávacího řízení dne 6. 10. 2021 lhůtu pro podání nabídek do 6. 12. 2021 do 8:15 hod, tj. v délce 60 dní a 8:15 hod.

176.     Ve vztahu k samotné lhůtě pro podání nabídek se vyjadřovali i dodavatelé v rámci výše uvedeného šetření trhu[10]. Společnost VM Style s.r.o. přímo uvedla, že samotnou obuv dle ní v dané lhůtě vyrobí pouze ten, kdo má již hotový, schválený, otestovaný vzorek a má zajištěný příslušný materiál, nástroje a formy v den zahájení zadávacího řízení, včetně stejných kopyt se shodnými rozměry. Lhůty stanovené v zadávací dokumentaci jsou tak dle této společnosti přiměřené pouze v případě, že má dodavatel již připravena zařízení, která se shodují s poptávaným modelem. Dle společnosti VM Style s.r.o. je pak v takovém případě reálná doba zajištění kompletních vzorků dle specifikace minimálně 60 dnů, ideálně 90 dnů, plus testování v laboratoři minimálně 21 dnů. „Zajištění totožných materiálů, totožné výroby, dle totožných parametrů by obnášelo mimo obstarání materiálů a komponentů pro běžnou výrobu, také zajištění kompletních sad nástrojů, kopyt, forem tak, aby bylo dosaženo naprosto přesných parametrů dle zadávací dokumentace.“ Dle společnosti VM Style s.r.o. by tak bylo potřeba minimálně 6 měsíců na přípravu nástrojů, forem, kopyt, komponentů, testovacích vzorků a následně 6ti měsíční cyklus výroby a kompletní certifikaci a zkoušení (viz body 20. a násl., zejm. 20. a 21., a dále body 78. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

177.     Dle společnosti STV GROUP a.s. je doba na výrobu vzorků zcela neadekvátní komplikovanosti výrobku. Společnost STV GROUP a.s. uvedla, že pro výrobu poptávané obuvi (specifikovaných typů a v předepsaném velikostním sortimentu) je potřeba uzpůsobit běžný výrobní proces, nástroje a výrobní linky. Uzpůsobení výrobních linek a nástrojů (obuvnických kopyt specifických velikostí odlišných od standardně používaných, velmi specifické, resp. unikátní formy pro boční polyuretanový rám, využití třísložkové podešve apod.) je dle této společnosti investicí cca 5–8 mil. Kč s dobou realizace nejméně 6–9 měsíců. Bez již vyrobených nástrojů a kopyt nelze dle této společnosti splnit zejména požadavek na předložení soutěžních vzorku v termínech zadaných zadavatelem, navíc ještě v kombinaci s požadavkem na otestování a zapečetění soutěžních vzorku akreditovanou zkušebnou (náklad na požadovaný rozsah zkoušek odhaduje společnost na 200–300 tis. Kč s nutnou dobou k provedení všech zkoušek alespoň 4 týdny). Současně tato společnost podotýká, že některé testy dle norem ČSN ISO standardně trvají i několik týdnů (testy stálobarevnosti, výluhy chemických prvků, oděry apod.). Minimální dobu na testování odhaduje společnost STV GROUP a.s. alespoň na 6 týdnů. Pokud tedy dodavatel nemá zavedenou výrobu poptávaného výrobku, je nutné vytvořit formy na podešve, kopyta a další výrobní prostředky. Taková příprava dle společnosti STV GROUP a.s. může trvat i několik měsíců. Potom za předpokladu, že výrobce má již připravené všechny nástroje pro výrobu, je doba 14 dnů dle názoru společnosti STV GROUP a.s. mezní, jelikož jde o výrobu „zakázkovou“, nikoliv sériovou. Tomu pak odpovídá čas například na přípravu materiálů a dílů, samotné šití a výrobu a následnou detailní kontrolu kvality (viz body 35. a násl., zejm. 36. a 39., a dále body 86. a násl., zejm. 86. až 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

178.     Společnost KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. pak uvedla, že výrobní proces je u každého výrobce vázán na použití konkrétních materiálů, technologií a výrobních postupů, přičemž požadavek na použití konkrétních výrobních postupů a zajištění shodného konstrukčního provedení požadované obuvi se vzorky popsanými v zadávací dokumentaci veřejné zakázky by si vyžádal poměrně značné zásahy do technologie výroby. Dotčená společnost dodává, že je přitom schopna dodávat obuv totožných užitných vlastností, avšak běžně tak činí za použití mírně odlišných materiálů a výrobních postupů, než jsou ty, které jsou popsány v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Přesný čas a náklady k uzpůsobení výroby společnost nedokáže přesně stanovit, avšak dle jejího názoru by byly takové, že by neumožnily citované společnosti podat konkurenceschopnou nabídku. K tomu pak společnost doplňuje, že lhůta pro podání nabídek není dostatečná v případě certifikace obuvi dle technické specifikace. V situaci, kdy je požadovaná výroba nového modelu, není dle této společnosti možné provést certifikaci a laboratorní testování v době kratší než 2 měsíce (viz body 25. a násl., zejm. 26., a dále body 94. a násl., zejm. 94. a 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

179.     Dokonce i společnost PROSPORT PRAHA s.r.o., na jejíž stanoviska se zadavatel odkazuje s ohledem na prokázání zákonnosti jeho postupu, uvedla, že účastník zadávacího řízení by měl mít k dispozici předmět plnění již v době, kdy chce do zadávacího řízení vstoupit, a to včetně požadované certifikace (viz zejm. bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tato společnost tak při svých odpovědích zjevně vycházela z premisy, že se může zadávacího řízení zúčastnit pouze ta společnost, která má již hotový zadavatelem poptávaný produkt.[11]

180.     Z výše uvedeného šetření trhu tedy vyplynulo, že lhůta pro podání nabídek je zejm. s ohledem na nutnost předložení soutěžního vzorku ve spojení s výše uvedenými požadavky zadavatele na poptávaný předmět plnění, a tedy i samotné soutěžní vzorky obou poptávaných obuví většinou oslovených dodavatelů poskytnuvších Úřadu své věcné stanovisko vnímána jakožto nedostačující. Z šetření trhu zejména vyplynulo, že dle přesvědčení většiny těchto dodavatelů může v dané lhůtě nabídnout požadovanou obuv pouze dodavatel, který má již připravená veškerá zařízení, materiály a další nezbytné prostředky k výrobě požadovaného modelu obuvi, tj. má de facto obuv připravenou[12]. Dle dotčených dodavatelů by k tomu, aby bylo možné požadovanou obuv vyrobit, bylo především nezbytné obstarat příslušné materiály a komponenty pro její výrobu, dále zajistit kompletní sady nástrojů a forem, včetně specifických zadavatelem požadovaných kopyt, stejně jako uzpůsobit výrobní linky apod. K tomu je dle těchto dodavatelů potřeba i několik měsíců, např. dle společnosti VM Style s.r.o. by k tomu bylo potřeba 6 měsíců, dle společnosti STV GROUP a.s. by k uzpůsobení výrobních linek a nástrojů bylo potřeba dokonce 6–9 měsíců. Současně mimo samotnou výrobu obou typů obuvi odpovídajících daným parametrům také musí dojít k provedení testování/certifikace jednotlivých materiálů, celků i hotové obuvi a laboratornímu testování[13], k čemuž by např. podle společnosti KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o. byla potřebná lhůta min. 2 měsíce, dle společnosti STV GROUP a.s. pak některé testy materiálů dle norem ČSN ISO standardně trvají i několik týdnů, kdy minimální doba je dle této společnosti alespoň 6 týdnů, a pro otestování vzorku akreditovanou zkušebnou pak alespoň 4 týdny. Podle společnosti VM Style s.r.o. pak celý cyklus výroby, certifikace a zkoušení zabere dokonce minimálně 6 měsíců. Pro zajištění kompletních vzorků obuvi podle stanovených zadávacích podmínek by tak převážná většina dodavatelů potřebovala výrazně delší lhůtu, než jaká byla stanovena zadavatelem při zahájení zadávacího řízení jakožto lhůta pro podání nabídek. Nadto lze podotknout, že i v případě dispozice s vhodnými materiály, zařízeními a dalšími nezbytnými prostředky mají někteří dodavatelé za to, že by byla daná lhůta hraniční až nedostatečná, např. společnost VM Style v takovém případě odhaduje lhůtu pro výrobu vzorku 60 dnů, ideálně 90 dnů a dalších minimálně 21 dnů na testování v laboratoři (srov. bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí).[14]

181.     Zadavatel ve svých vyjádřeních uvedl, že neprováděl průzkum trhu za účelem stanovení zadávacích podmínek, tedy ani za účelem zjištění přiměřenosti lhůty pro podání nabídek. Sám však připustil, že s ohledem na specifičnost (náročnost) a konkrétnost jeho požadavků na poptávanou obuv budou muset minimálně někteří relevantní dodavatelé přizpůsobit svou standardní produkci, tedy své výrobky a výrobní proces (viz např. vyjádření zadavatele k podnětu pod bodem 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně však pak uvedl, že při stanovení lhůty pro podání nabídek počítal pouze 14 kalendářních dnů na výrobu vzorku a 14 až 21 kalendářních dnů na testování v akreditované laboratoři (viz vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2022 pod bodem 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě uvedeného je patrné, že zadavatel při stanovení dané lhůty pro podání nabídek zřejmě počítal s tím, že dodavatelé mají již připravený konkrétní zadavatelem požadovaný produkt, resp. alespoň nástroje, materiály i další prostředky, které k jeho výrobě (minimálně v podobě vzorku) potřebují. Zadavatel tak v tomto kontextu nezohlednil jím deklarovanou nutnost uzpůsobení výroby, nehledě např. na nutnost obstarání a testování/certifikace požadovaných materiálů, výrobu odpovídajících nástrojů a forem, zejm. obuvnických kopyt apod. V tomto kontextu Úřad podotýká, že ve vztahu k obuvnickému kopytu zadavatel uvedl, že je standardním vybavením a výrobce jím disponuje od samého počátku výroby vzorku. Nicméně z výše uvedeného šetření trhu plyne, že většina výrobců má svá vlastní obuvnická kopyta a že se v šetřeném případě díky požadavkům zadavatele na parametry daných kopyt nejedná o standardní (běžná) obuvnická kopyta. S ohledem na to, že tedy zadavatel stanovil konkrétní parametry obuvnických kopyt, které nejsou standardní (běžné), nemůže očekávat, že je bude mít každý relevantní dodavatel (výrobce) k dispozici ihned na počátku zadávacího řízení, aby s nimi mohl rovnou pracovat.[15] Stejně je pak třeba přistupovat i k požadovaným materiálům, resp. částem obuvi, zejména těm s „vyššími“ či „náročnějšími“ požadavky zadavatele, u nichž taktéž nelze očekávat, že je všechny mají dodavatelé, resp. výrobci otestované/certifikované a ihned k dispozici. Obdobné platí i ve vztahu k samotnému výrobnímu procesu, resp. jeho uzpůsobení, když zadávací dokumentaci (i dle zadavatele) v podstatě určuje ve vztahu k některým aspektům poptávaných bot konkrétní výrobní postup.

182.     Lze tedy shrnout, že zadavatel nepočítal s kroky navíc, které by dodavatelé nemající již hotový výrobek (tj. oba typy bot) odpovídající požadavkům zadavatele, resp. nemající alespoň již otestované/certifikované požadované materiály, odpovídající nástroje, formy a další prostředky a taktéž vhodnou výrobní linku museli učinit, aby požadovanou obuv (resp. její vzorky) vůbec mohli vyrobit. Úřad tak nemůže souhlasit se zadavatelem, že zohlednil veškeré potřebné termíny na zhotovení soutěžních vzorků, včetně doby na zajištění zkoušek v akreditovaných laboratořích, neboť z uvedeného plyne opak.

183.     Nadto se zadavatelem uváděné doby pro jednotlivé kroky zohledněné v rámci lhůty pro podání nabídek značně liší od dob uvedených ze strany oslovených dodavatelů, kdy dodavateli odhadované doby nezbytné pro přípravu vzorků požadované obuvi jsou v řádech vyššího počtu měsíců a značně převyšují dobu 60 dní a 8:15 hod., a to jak ve vztahu k samotné výrobě vzorku (a to zejm. s ohledem na výše uvedené zajištění všech potřebných materiálů, nástrojů, forem i dalších prostředků, ale i v kontextu samotné výroby vzorku a jeho testování), tak ve vztahu k otestování vzorku akreditovanou laboratoří. Ač tedy zadavatel výše počítal s přípravou soutěžních vzorků v délce max. 35 dní a lhůta pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení byla stanovena na 60 dní a 8:15 hod., tedy činila téměř dvojnásobek oproti zadavatelem předpokládané časové náročnosti výroby soutěžních vzorků (kdy zadavatel její prodloužení odůvodňuje v zájmu kompenzace výhody současného dodavatele poptávané obuvi, přičemž při jejím stanovení zohlednil mimo přípravu soutěžních vzorků i možnost prohlídky jím poskytnutého vzorku poptávané obuvi[16]), ani tato delší lhůta zjevně nebyla dostatečná pro řádnou přípravu nabídek. Zde pak Úřad akcentuje, že je třeba vyhotovit vzorky obou požadovaných typů obuvi, které mají odlišné parametry a jsou na ně kladeny i odlišné požadavky zadavatele, tudíž o to větší náročnost může jejich příprava znamenat. Úřad dále podotýká, že i kdyby na trhu existoval subjekt, který by nepotřeboval tolik času k uzpůsobení výroby, resp. jím nabízených výrobků, je zřejmé, že je zde (již z logiky věci) nezanedbatelná část dodavatelů, kteří by výrazně větší časový prostor potřebovali, neboť nelze předpokládat (a dle šetření trhu se uvedené potvrzuje), že mají tyto subjekty k dispozici veškeré zadavatelem požadované materiály s danými otestovanými/certifikovanými parametry, vyhovující nástroje, formy a další prostředky, zejm. obuvnická kopyta, uzpůsobené výrobní linky, otestované příslušné části obuví apod. Pro ně je účast v zadávacím řízení při stanovení lhůty pro podání nabídek v dané délce minimálně výrazně ztížena, ne-li nemožná.[17]

184.     Lze tak shrnout, že sám zadavatel ve svých vyjádřeních uváděl, že požaduje specifickou, pro něj na míru vyrobenou obuv s nestandardními požadavky, kdy počítá s tím, že nejen že je s ohledem na jeho požadavky relevantní trh přirozeně omezen, ale současně že relevantní dodavatelé budou muset uzpůsobit svou standardní produkci (výrobky a výrobu), kdy danými požadavky poptávanou obuv konkrétně popsal právě proto, aby ji mohl vyrobit jakýkoliv relevantní dodavatel (viz např. vyjádření zadavatele k podnětu pod body 7. až 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí a vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí pod bodem 131. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze zadavatelova odůvodnění stanovení dané lhůty je však zřejmé, že nepočítal se všemi nezbytnými kroky pro přípravu nabídky se soutěžními vzorky a nepřizpůsobil lhůtu pro podání nabídek tak, aby opravdu umožnila účast širšímu okruhu těchto relevantních dodavatelů.

185.     Úřad se na tomto místě vyjadřuje i k argumentaci zadavatele vztahující se k Úřadem provedenému šetření trhu. Úřad předně uvádí, že informace plynoucí z šetření trhu jsou jedněmi ze skutečností, jež jej dovedly ke zde činěným závěrům, nikoliv však jediné, jak je patrné z odůvodnění tohoto rozhodnutí. Nadto je třeba akcentovat, že Úřad oslovil účastníky obdobných zakázek a ty společnosti, jež se dle veřejně dostupných informací zabývají obdobným plněním, přičemž nepojal pochybnosti o tom, že společnosti, jež Úřadu poskytly věcné stanovisko, jsou oprávněny se k Úřadem kladeným otázkám vyjádřit. Pokud se pak samy tyto společnosti např. označují za potenciální účastníky zadávacího řízení (viz např. společnost STV Group a.s.), pak Úřad nemá důvod danému nevěřit jen na podkladě skutečnosti, že zadavatel uvádí, že dle něj není daná společnost s to relevantně odpovědět.[18] Zejména pak ve vztahu k otázkám ohledně přiměřenosti lhůty pro podání nabídek stanovené při zahájení zadávacího řízení a přípravy nabídky včetně soutěžního vzorku má Úřad za to, že je více než vhodné se dotazovat i dodavatelů (distributorů) daného plnění, neboť právě ti jsou potenciálními účastníky zadávacího řízení.

186.     Současně je třeba uvést, že Úřad ani nemá poskytnutá stanoviska, zejm. v otázce posouzení přiměřenosti lhůty pro podání nabídek stanovené při zahájení zadávacího řízení za rozporná či roztříštěná. De facto všichni dodavatelé, kteří Úřadu poskytli věcné stanovisko k dané otázce (tj. společnosti VM Style s.r.o., KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o., STV GROUP a.s. a PROSPORT PRAHA s.r.o.), se shodli, že pokud se chce dodavatel účastnit dotčeného zadávacího řízení, měl by mít, resp. musí mít již hotový zadavatelem požadovaný výrobek. Nelze pak přehlédnout, že tři z těchto čtyř dodavatelů uvedli, že jen ten dodavatel, který má zadavatelem požadovanou obuv, a tedy požadované (a otestované/certifikované) materiály, potřebná zařízení a nástroje a uzpůsobenou výrobu, stihne ve lhůtě pro podání nabídek stanovené při zahájení zadávacího řízení zpracovat nabídku se soutěžním vzorkem, tedy že ostatní relevantní dodavatelé jsou v podstatě vyloučeni, a to i v kontextu jimi uváděných specifických (vyšších, náročnějších) požadavků zadavatele na předmět plnění ,a tedy i soutěžní vzorky.[19] I ve vztahu ke stanovisku společnosti PROSPORT PRAHA s.r.o. je třeba uvést, že výše uvedené závěry rozhodně nevyvrací, jak tvrdí zadavatel. Sama společnost uvedla, že účastník zadávacího řízení by měl mít k dispozici předmět plnění již v době, kdy chce do zadávacího řízení vstoupit, a to včetně požadované certifikace. Proto nelze její tvrzení ohledně přiměřenosti lhůty pro podání nabídek vnímat jakožto relevantní v kontextu výše uvedeného, tedy že je lhůta dostatečná pro reálné uzpůsobení výroby a výrobku požadavkům zadavatele, neboť sama tato společnost dané tvrzení uváděla ve výše nastíněném kontextu, kdy mimo jiné i v předchozím svém stanovisku tato společnost uvedla, že by nebylo nutné uzpůsobit výrobní proces jen v případě, že by bylo možné dodávat standardně balenou katalogovou obuv  (nehledě na to, že sama tato společnost např. sdělila, že renomovaní výrobci nepoužívají univerzální kopyta, resp. že používají různá kopyta pro rozličné použití nebo např. že je pro výrobu obuvi třeba testovat jak materiály, tak jednotlivé technologické celky a následně i vyrobenou obuv apod., což však zjevně při posuzování přiměřenosti dané lhůty nezohlednila)[20]. Nadto je třeba podotknout, že Úřad nemůže souhlasit se zadavatelem, když uvádí, že tato společnost měla k dispozici poptávané plnění, neboť sama uvedla, že v rozhodné době neměla k dispozici požadovanou certifikaci „O3, SRC“, kterou měla mít až po listopadu 2022, a současně připustila, že by musela komunikovat se zadavatelem odchylky od jeho zadání, pokud by měla uvažovat o nabídnutí jí dodávané obuvi. Úřad pak opětovně připomíná, že i pokud by některý z relevantních dodavatelů (kupř. i ze zahraničí) byl schopný v dané lhůtě vyrobit soutěžní vzorky a nabídku podat, neznamená to, že vůči nezanedbatelné části relevantního trhu mohla působit, resp. působila daná lhůta jakožto omezující faktor, a byla tak nepřiměřená.

187.     V tomto kontextu je tak zřejmé, že Úřadem vyslovený závěr je informacemi získanými od oslovených dodavatelů jednoznačně podpořen.

188.     Zadavatel nad rámec výše uvedeného argumentuje tím, že lhůtu pro podání nabídek stanovil nad minimální hranicí, kterou mu ukládá zákon v § 57 odst. 1, resp. § 97 písm. b) zákona. Úřad k tomu opakuje, že zákonodárce v § 57 odst. 1 zákona v případě otevřeného řízení stanovil pro podání nabídek lhůtu v délce min. 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, kdy však tuto koncipoval jako minimální, přičemž s ohledem na základní zásady uvedené v § 6 zákona, zejm. pak zásadu přiměřenosti musí zadavatel vždy přihlížet i k požadovanému předmětu a jeho složitosti či náročnosti zpracování nabídky a dalším relevantním faktorům ovlivňujícím účast dodavatelů v zadávacím řízení. Stanovením nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek může totiž zadavatel zájemcům o předmět plnění znemožnit, případně podstatně ztížit možnost reálně se o předmětné plnění ucházet. Pouhé stanovení lhůty pro podání nabídek nad uvedené zákonné minimum tak neprokazuje její stanovení v souladu se základními zásadami ve smyslu § 6 zákona. Zadavatel si byl vědom, že se jedná o specifický výrobek s množstvím konkrétních a v řadě případů „vyšších“ či „náročnějších“ požadavků, který dle něj může plnit jen omezený okruh dodavatelů, stejně jako toho, že pravděpodobně minimálně někteří z nich budou muset uzpůsobit své výrobní procesy (viz např. vyjádření zadavatele k podnětu pod body 7. až 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí a vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí pod bodem 131. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Už jen z tohoto pohledu by tak bylo více než vhodné důsledně zvážit stanovení dostatečně dlouhé lhůty pro podání nabídek tak, aby se co nejvíce otevřel prostor všem relevantním dodavatelům k účasti v zadávacím řízení. Ač tak zadavatel stanovil lhůtu nad minimální zákonnou hranici, tato nebyla s ohledem na jeho požadavky na předmět plnění, a tím pádem i soutěžní vzorky a nabídku, dostatečná.

189.     Ve vztahu k výše uvedenému Úřad podotýká, že není rozhodující, zda zadavatel následně lhůtu pro podání nabídek prodlužoval, neboť pro potenciální dodavatele jsou významné podmínky stanovené při zahájení zadávacího řízení, které již samy o sobě mohou způsobit, že se daný dodavatele nebude ucházet o předmět plnění, neboť nemůže vědět, resp. spoléhat na případné pozdější prodloužení této lhůty. V tomto kontextu není rozhodující ani skutečnost, zda některý z potenciálních dodavatelů žádal o prodloužení dané lhůty, případně zjišťoval další informace nezbytné k možnosti podat nabídku např. prostřednictvím prohlídky vzorků obuvi poskytnutých ze strany zadavatele, neboť nepřiměřeně stanovená lhůta pro podání nabídek může sama o sobě potenciální dodavatele odradit od jakýchkoliv úkonů směřujících k podání nabídky a snaze o získání dané zakázky (což mimo jiné např. plyne i z odpovědí společností KS-SAFETY SHOES CZ s.r.o., STV GROUP a.s. či VM Style s.r.o.)[21]. Z uvedených skutečností tudíž nelze dovozovat závěr, že je daná lhůta stanovena přiměřeně, zejm. když z jiných skutečností plyne opak.

190.     Pokud pak jde o zadavatelovu argumentaci vztahující se k vyhlašování jiných veřejných zakázek na obdobný předmět plnění s obdobně stanovenou lhůtou pro podání nabídek v rámci dotčených zadávacích řízení, ve vztahu k této Úřad konstatuje, že parametry jiných zadávacích řízeních nejsou rozhodující pro posouzení, zda bylo v šetřeném případně stanovení příslušné lhůty přiměřené ve vztahu k podmínkám dotčeného zadávacího řízení.

191.     Nakonec Úřad podotýká, že posuzuje otázku stanovení lhůty pro podání nabídek k okolnostem období zahájení zadávacího řízení, nikoliv k aktuální situaci. Ač se Úřad ptal dodavatelů v průběhu plynutí času od zahájení zadávacího řízení, tak z jejich odpovědí i z vyjádřeních samotného zadavatele je patrné, že lhůta pro podání nabídek nebyla přiměřená, resp. dostatečná ani v situaci panující ke dni zahájení zadávacího řízení.

192.     V šetřeném případě zadavatel v čl. 5 odst. 5.9 zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení dne 6. 10. 2021 do 6. 12. 2021 8:15 hod., tj. v délce 60 dní 8:15 hod. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, tedy nejen na základě informací plynoucích z provedeného šetření trhu, ale zejm. na základě posouzení požadavků zadavatele na předmět plnění, resp. na vzorky nabízené obuvi a další součásti nabídky jako takové ze strany Úřadu a související vyjádření zadavatele ohledně koncepce stanovení lhůty pro podání nabídek, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel dostatečně nepřizpůsobil lhůtu pro podání nabídek stanovenou při zahájení zadávacího řízení náročnosti zpracování nabídky, resp. souvisejících vzorků poptávané obuvi, tak, aby umožnil účast širšímu okruhu potenciálních dodavatelů, a to zejm. v kontextu specifických požadavků zadavatele na samotný předmět plnění, tedy i soutěžní vzorky nabízeného předmětu plnění a čas k jejich vyhotovení potřebný. Jinými slovy, zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení v kontextu jeho požadavků na předmět plnění rámcové dohody a samotnou nabídku potencionálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízené obuvi nepřiměřeně, neboť dostatečně nezohledňovala náročnost přípravy nabídek potencionálních dodavatelů, resp. s tím souvisejících vzorků nabízené obuvi a čas k tomu potřebný.

193.     Důsledkem stanovení lhůty pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení, která dostatečně nereflektuje požadavky zadavatele na předmět plnění a samotnou nabídku potencionálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízené obuvi, resp. náročnost přípravy nabídky a těchto vzorků, pak je, že ve vztahu k potenciálním dodavatelům nemajícím již hotový požadovaný výrobek, příp. nemajícím alespoň konkrétní nástroje, výrobní pomůcky, materiály a procesy přesně odpovídající zadavatelovým požadavkům, jsou vytvářena bezdůvodná omezení (překážky), když tito především nedostávají dostatek prostoru k tomu, aby mohli zajistit vytvoření soutěžního vzorku a jeho otestování, tedy aby se mohli o účast v rámci zadávacího řízení reálně pokusit. Nelze tak souhlasit se zadavatelem, že se v případě stanovení dané lhůty nejedná o bezdůvodnou překážku pro relevantní dodavatele, která by jim omezovala a případně až znemožňovala účast, neboť právě toto bylo minimálně pro některé relevantní dodavatele důsledkem stanovení předmětné lhůty.

194.     K tomu Úřad podotýká, že sám zadavatel při zdůvodňování stanovení svých specifických požadavků na poptávanou obuv de facto uváděl, že stanovil dané konkrétní požadavky (tj. požadavky ohledně materiálů, parametrů technologických celků, způsobu výroby i parametrů a vzhledu výsledné obuvi) do příslušných podrobností tak, aby působily jako návod a poptávanou obuv mohli relevantní dodavatelé vyrobit a nabídnout, ač sám připustil, že trh relevantních dodavatelů bude vzhledem k jeho výrazně „vyšším“ než běžným požadavkům omezený a že s ohledem na tyto jeho požadavky budou zřejmě muset minimálně někteří z relevantních dodavatelů uzpůsobovat své výrobky a výrobní procesy.[22] V tomto kontextu již však nedal těmto relevantním dodavatelům dostatek prostoru k tomu, aby tak mohli reálně učinit. Pokud zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek současně s nabídkou zavázal dodavatele k předložení vzorků nabízené obuvi, měl lhůtu pro podání nabídek přizpůsobit zejména právě uvedenému. Zadavatel tak však neučinil, přičemž stanovením lhůty pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení v délce 60 dní a 8:15 hod. de facto znemožnil účast některým relevantním dodavatelů, příp. minimálně ztížil či odradil některé relevantní dodavatele, kteří nedisponovali v den zahájení zadávacího řízení de facto hotovou, resp. alespoň předpřipravenou poptávanou obuví, od snahy o účast v zadávacím řízení, a to zejm. s ohledem na specifičnost a složitost předmětu plnění, tedy i náročnost přípravy nabídky včetně vzorků nabízeného plnění. Zadavatel tedy stanovil lhůtu pro podání při zahájení zadávacího řízení nepřiměřeně v porovnání s časem minimálně pro část relevantního trhu potřebným k připravení nabídky a výrobě samotných vzorků obuvi.

195.     Zadavatel tedy tímto svým postupem stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky, které vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezují účast dodavatelů v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, tedy působí diskriminačně.

196.     Úřad pro úplnost uvádí, že uznává, že zadávací podmínky nemusí působit na všechny potenciální dodavatele stejně, resp. že zde vždy bude jisté omezení ve vztahu k relevantním dodavatelům již jen stanovením příslušných zadávacích podmínek s ohledem na legitimní potřeby zadavatele (zejm. pak podmínek technických). Přiměřená lhůta pro podání nabídek však může být jedním z nástrojů, jak omezující faktory způsobené např. zmíněnými technickými podmínkami redukovat. V tomto kontextu je třeba dodat, že zadavatel Úřadu nikterak netvrdil, že by lhůta pro podání nabídek stanovená při zahájení zadávacího řízení byla nezbytná pro zajištění legitimních potřeb zadavatele, resp. že by lhůta pro podání nabídek v delší délce neúměrně zatížila účel zadávacího řízení a potřeby zadavatele. Zadavatel v podstatě pouze uvedl, že daná lhůta je dle něj dostatečná, byla stanovena nad minimální zákonnou hranicí, že obdobnou lhůtu stanovuje i v rámci zadávacích řízení na obdobné plnění a že nikdo nežádal o její prodloužení. Jak je však výše uvedeno, tyto okolnosti nejsou s to prokázat přiměřenost (nediskriminační charakter) příslušné lhůty v řešené situaci, zejména když je zde řada jiných skutečností prokazujících opak.

197.     Úřad současně reaguje i na argumentaci zadavatele (uvedenou primárně ve vztahu k legitimnosti jeho požadavků na předmět plnění) ohledně otázky nutnosti podrobnějšího odůvodňování stanovených podmínek ze strany zadavatele, možnostem přezkumu Úřadu jednotlivých zadávacích podmínek, zejm. z pohledu jejich přiměřenosti, a možnosti „benevolentnějšího“ přístupu Úřadu v dané věci.[23] Úřad nejprve uvádí, že velká část této zadavatelovy argumentace (včetně jím citovaných, resp. parafrázovaných závěrů rozhodnutí Úřadu či jeho předsedy) se vztahuje k technickým podmínkám, případně smluvním podmínkám, tudíž nelze dané závěry zjednodušeně uplatňovat i v šetřeném případě. Obecně lze říci, že lhůta pro podání nabídek je velice významnou zadávací podmínkou, neboť přímo ovlivňuje rozhodování dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení, když jim jednoznačně stanovuje, za jakou dobu musí být schopni seriózně zvážit svoji účast v zadávacím řízení a případně i připravit a předložit kvalifikované nabídky. Nelze tak stanovení této lhůty považovat za nevýznamné, resp. méně významné než např. stanovení hodnotících kritérií či kvalifikačních požadavků, jak naznačuje zadavatel. Nadto v situaci, kdy je zpochybňována přiměřenost a důvodnost této lhůty ze strany Úřadu či relevantních dodavatelů, by zadavatel měl být schopen objasnit, proč stanovil danou lhůtu v konkrétní délce, resp. jakými úvahami se při jejím stanovením řídil, aby bylo možné prokázat, že nebyla bezdůvodně omezující pro účast v zadávacím řízení, resp. že zadavatel byl při jejím stanovení veden objektivními okolnostmi a legitimními potřebami. S ohledem na výše uvedené je však Úřad toho názoru, že nejen že v daném případě zadavatel nedokázal dostatečně a přesvědčivě zdůvodnit, že stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení v dostatečné délce, ale naopak z vyjádření zadavatele plyne, že nezohlednil veškeré nezbytné úkony vážící se k přípravě nabídky a příslušných soutěžních vzorků obou poptávaných obuví, a tedy že zadavatel nedostatečně přizpůsobil lhůtu pro podání nabídek okolnostem dotčeného zadávacího řízení, když tato neposkytovala dostatek prostoru pro řádnou přípravu nabídky (včetně soutěžních vzorků poptávané obuvi).

198.     Se zřetelem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v čl. 5 odst. 5.9 zadávací dokumentace a stejně tak v „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaného dne 6. 10. 2021 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení do 6. 12. 2021 do 8:15 hod (tj. 60 dní a 8:15 hod), přičemž takto stanovená lhůta pro podání nabídek nebylav kontextu požadavků zadavatele na požadovaný předmět plnění a samotnou nabídku potencionálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízené obuvi přiměřená, neboť dostatečně nezohledňovala náročnost přípravy nabídek potencionálních dodavatelů, resp. s tím souvisejících vzorků nabízené obuvi a čas k tomu potřebný, a v konečném důsledku tak zadavatel stanovil zadávací podmínky taktéž v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, neboť prostřednictvím uvedeného vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezil účast dodavatelů v dotčeném zadávacím řízení. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

199.     Pro úplnost Úřad reaguje i na argumentaci zadavatele, že se v daném případě jedná o obcházení zákona s ohledem na ustanovení § 258 odst. 2 zákona (viz vyjádření zadavatele k zahájení správního řízení pod bodem 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí či vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí pod bodem 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad předně uvádí, že podle dotčeného ustanovení se nevyřizuje podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky. Dle § 241 odst. 1 zákona může podat námitky dodavatel, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Pojem dodavatel je pak definován v § 5 zákona tak, že se jím rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. V dotčeném případě podnět podala fyzická osoba, konkrétně advokát zaspaný v seznamu České advokátní komory (vykonávající advokacii jako společník advokátní kanceláře, jež má v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uveden pouze výkon advokacie). Z obsahu podnětu zároveň ani nevyplývá, že by podatel nejednal při podání podnětu sám za sebe, resp. že by jednal za některého ze svých klientů, který by mohl být potenciálním dodavatelem předmětu plnění veřejné zakázky. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že podatel nebyl v pozici relevantního dodavatele, zejm. s ohledem na dispozici s potřebnými oprávněními k realizaci předmětu veřejné zakázky (např. živnostenským oprávněním v daném odvětví) a běžně vykonávanou činnost dané osoby. Z toho důvodu nebyla tato osoba stěžovatelem ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, tj. nebyla oprávněna (povinna) podat námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky před podáním podnětu na Úřad. Úřad upozorňuje, že právo podat podnět náleží dle § 42 správního řádu obecně každé osobě, bez ohledu na právní zájem určité osoby na věci, přičemž tato osoba má nárok na to, aby byl podnět prošetřen (s výjimkou definovanou právě v ustanovení § 258 odst. 2 zákona, která se ovšem v právě šetřeném případě z výše uvedených důvodů neuplatní). Z uvedeného důvodu tedy Úřad nepostupoval dle § 258 odst. 2 zákona a podnět podavatele prošetřil, neboť dospěl k závěru, že se v případě podavatele podnětu nejedná o stěžovatele dle zákona, tj. o potenciálního dodavatele (nebo jeho právního zástupce), který mohl v téže věci podat námitky. Nedošlo tedy k situaci předkládané zadavatelem ve vyjádření zadavatele k zahájení řízení a vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí (pod výše uvedenými body odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nadto Úřad podotýká, že v rámci provedeného šetření trhu nebyl osloven pisatel podnětu, tudíž ani v tomto kontextu nedošlo k zadavatelem tvrzenému nesprávnému, resp. neobjektivnímu postupu Úřadu (viz vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí pod bodem 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

200.     Současně se Úřad vyjadřuje k odepření nahlížení do částí spisu v rozsahu té části dokumentace o zadávacím řízení, která není podkladem pro vydání rozhodnutí, zmiňovanému zadavatelem v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, neboť dle zadavatele toto odepření vnáší do celého správního řízení pochybnosti (viz bod 134. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad ve vztahu k uvedenému opakuje odůvodnění odepření nahlížení do příslušných částí spisu uvedené v usnesení č. j. ÚOHS-38130/2022/535 ze dne 31. 10. 2022. Předně tak Úřad uvádí, že podle § 260 zákona Úřad s výjimkou té části, která je podkladem pro vydání rozhodnutí, neposkytne po dobu výkonu dozoru podle této části informaci obsaženou v dokumentaci o zadávacím řízení. Dobou výkonu dozoru podle § 260 věty první zákona je doba od doručení dokumentace o zadávacím řízení Úřadu podle § 252 odst. 1, § 254 odst. 5 nebo § 258 odst. 1 zákona do jejího odeslání zpět zadavateli. V souladu s § 260 zákona tedy Úřad poskytuje informace, a tedy i zpřístupňuje k nahlížení pouze ty dokumenty z dokumentace o zadávacím řízení, které jsou podkladem pro vydání rozhodnutí. Zadavateli byla v souladu s § 260 zákona zpřístupněna k nahlížení pouze část správního spisu, která obsahuje podklady pro rozhodnutí; o této skutečnosti byl zadavatelem předem poučen. Jinými slovy, do části správního spisu obsahující dokumenty z dokumentace o zadávacím řízení, které ke dni nahlížení netvořily podklad pro vydání rozhodnutí, zadavateli nebylo umožněno nahlížet právě s ohledem na § 260 zákona (jedná se o položky ve spise č. 9, 10, 11, 12, 13, 14, 24, 40, 60, 65 a 82). Vzhledem k tomu, že do všech písemností tvořících podklady pro rozhodnutí bylo zadavateli v souladu se zákonem umožněno v rámci nahlížení do spisu nahlédnout, nebyl zadavatel jakkoliv krácen na svých právech.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

201.     Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

202.     Z výše uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že v případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

203.     Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, konkrétně v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v čl. 5 odst. 5.9 zadávací dokumentace a stejně tak v „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaném dne 6. 10. 2021 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení do 6. 12. 2021 do 8:15 hod (tj. 60 dní a 8:15 hod), přičemž takto stanovená lhůta pro podání nabídek nebyla v kontextu požadavků zadavatele na předmět plnění rámcové dohody a samotnou nabídku potencionálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízené obuvi přiměřená, neboť nezohledňovala náročnost přípravy nabídek potencionálních dodavatelů, resp. s tím souvisejících vzorků nabízené obuvi a čas k tomu potřebný, a v konečném důsledku zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, neboť prostřednictvím uvedeného vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení.

204.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, a to že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny v rozporu se zákonem, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

205.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu

206.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

207.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

208.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít rámcovou dohodu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení povinnosti uhradit náklady řízení

209.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

210.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl tak zároveň o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

211.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000340.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo vnitra, doručováno prostřednictvím datové schránky Policejního prezidia České republiky, Strojnická 27, 170 89 Praha, k rukám Ing. Martina Fikáčka

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy