číslo jednací: 41587/2022/500
spisová značka: S0535/2022

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• město Planá, IČO 00260096, se sídlem náměstí Svobody 1, 348 15 Planá,

v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek mimo zadávací řízení, na jejichž předměty plnění týkající se zpracování dokumentace pro územní řízení, hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení, čistopisu projektové dokumentace pro stavební řízení a projektové dokumentace pro provedení stavby v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané byly uzavřeny následující smlouvy

• smlouva o dílo uzavřená dne 15. 9. 2020 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1,
• smlouva o dílo uzavřená dne 6. 12. 2021 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem –XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1,
• smlouva o dílo uzavřená dne 6. 6. 2022 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1,
• smlouva o dílo uzavřená dne 4. 10. 2022 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1,
• a dále ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti
• s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 15. 9. 2020 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1 – na realizaci veřejné zakázky „Dokumentace pro územní řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, a
• s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 6. 12. 2021 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1 – na realizaci veřejné zakázky „Hrubopis dokumentace pro stavební řízení v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – město Planá, IČO 00260096, se sídlem náměstí Svobody 1, 348 15 Planá – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když zadal nadlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění spočívající ve

• zpracování dokumentace pro územní řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené dne 15. 9. 2020 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1,
• zpracování hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené dne 6. 12. 2021 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1,
• zpracování čistopisu projektové dokumentace pro stavební řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené dne 6. 6. 2022 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1, a
• zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené dne 4. 10. 2022 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1,

mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a jmenovaný obviněný zadal shora uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel shora uvedené smlouvy o dílo.

II.

Obviněný – město Planá, IČO 00260096, se sídlem náměstí Svobody 1, 348 15 Planá – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Dokumentace pro územní řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“, kterou uzavřel dne 15. 9. 2020 s dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 30. 9. 2020, ale učinil tak až dne 19. 10. 2020.

III.

Obviněný – město Planá, IČO 00260096, se sídlem náměstí Svobody 1, 348 15 Planá – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Hrubopis dokumentace pro stavební řízení v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“, kterou uzavřel dne 6. 12. 2021 s dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 21. 12. 2021, ale učinil tak až dne 5. 1. 2022.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu se obviněnému – město Planá, IČO 00260096, se sídlem náměstí Svobody 1, 348 15 Planá – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

I.                   POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

1.                  Obviněný – město Planá, IČO 00260096, se sídlem náměstí Svobody 1, 348 15 Planá (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel dne 14. 2. 2019 s dodavatelem – XTOPIX architekti s.r.o., IČO 03780961, se sídlem Újezd 427/28, 118 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“ nebo „zhotovitel“) – smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo 1“) na plnění veřejné zakázky „Územní studie Dukelských hrdinů v Plané“ (dále jen „veřejná zakázka 1“).

2.                  Dne 15. 9. 2020 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo 2“) na plnění veřejné zakázky „Dokumentace pro územní řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“ (dále jen „veřejná zakázka 2“).

3.                  Dne 6. 12. 2021 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo 3“) na plnění veřejné zakázky „Hrubopis dokumentace pro stavební řízení v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“ (dále jen „veřejná zakázka 3“).

4.                  Dne 6. 6. 2022 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo 4“) na plnění veřejné zakázky „Projektová dokumentace pro stavební řízení – projednání hrubopisu a zpracování čistopisu a zpracování změny projektové dokumentace pro územní rozhodnutí v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“ (dále jen „veřejná zakázka 4“).

5.                  Dne 4. 10. 2022 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo 5“) na plnění veřejné zakázky „Dokumentace pro provedení stavby v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“ (dále jen „veřejná zakázka 5“).

II.                 POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

6.                  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 20. 5. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci veřejné zakázky 1 až 5. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0277/2022/VZ.

7.                  Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal příslušnou dokumentaci a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 13. 6. 2022

8.                  Dne 13. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření obviněného k obsahu podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 13. 6. 2022“), ve kterém obviněný uvádí, že „je zpracování projektové dokumentace pro vydání územního rozhodnutí samostatným dílem, jehož výsledkem je zpracovaná dokumentace, na základě které má stavebník možnost požádat o vydání územního rozhodnutí, nebo, na základě stanovisek dotčených orgánů, a touto dokumentací upřesněných propočtových nákladů, má mít možnost se rozhodnout, zda v záměru bude pokračovat dalším stupněm projektové přípravy, či investiční záměr v této fázi zastaví. Projednáním záměru v územním řízení investor získá jistotu, že plánovaný záměr je z pohledu zákona proveditelný a rovněž, za jakých podmínek. V případě, že by pro předmětný záměr byla zpracovaná projektová dokumentace pro společné řízení a následně se pro stavbu nepodařilo získat společné povolení, byla by tímto postupem celá investice do PD zmařena. Je tedy hospodárné vést obě řízení odděleně, a tudíž zpracovávat samostatně DÚR a DSP.“

9.                  K veřejné zakázce 2 obviněný uvádí, že předpokládaná hodnota této veřejné zakázky byla stanovena na 1 900 000 Kč bez DPH a smlouva o dílo 2 byla uzavřena na sjednanou odměnu ve výši 2 073 750 Kč bez DPH, přičemž tato částka nebyla později nijak snížena. Obviněný uvádí, že „tato zakázka nebyla zadávána v režimu zákona, a to i přesto, že překročila hodnotu zakázky malého rozsahu, neboť zadavatel mohl použít jednací řízení bez uveřejnění […] z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví […]. Ochrana výhradních práv autora plyne z podmínek architektonické soutěže (závěrečná ustanovení) a smlouvy o dílo […].“.

10.              Obviněný doplňuje, že „dosud byly uzavřeny a realizovány všechny smlouvy o dílo (zakázky), vyjma poslední fáze získání dokumentace k veřejnoprávním rozhodnutím v oblasti územního plánování a stavebního řádu“.

III.               ZÁVĚRY ÚŘADU

11.              Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

12.              Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

13.              Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

14.              Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

15.              Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)        zjednodušené podlimitní řízení,

b)        otevřené řízení,

c)         užší řízení,

d)        jednací řízení s uveřejněním,

e)        jednací řízení bez uveřejnění,

f)          řízení se soutěžním dialogem,

g)         řízení o inovačním partnerství,

h)        koncesní řízení, nebo

i)          řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

16.              Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

17.              Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)      poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“),

b)      zhotovení stavby, nebo

c)      poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle § 14 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona.

18.              Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

19.              Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

20.              Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

21.              Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

22.              Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

23.              Podle § 18 odst. 3 zákona může být jednotlivá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

24.              Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

25.              Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

26.              Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

27.              Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

28.              Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

29.              Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

30.              Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje pro výběru za ukončenou.

31.              Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „nařízení vlády o stanovení finančních limitů“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona činil v době uzavření smlouvy o dílo 1 částku 5 944 000 Kč, v době uzavření smluv o dílo 2 a 3 částku 5 494 000 Kč a v době uzavření smluv o dílo 4 a 5 částku 5 610 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 1

32.              Zadavatel uveřejnil dne 2. 2. 2018 na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P18V00000001 „Soutěžní podmínky“ ze dne 1. 2. 2018 (dále jen „soutěžní podmínky“) otevřené architektonické soutěže na urbanisticko krajinářské řešení ulice Dukelských hrdinů v Plané (dále jen „soutěž o návrh“).

33.              Podle bodu 2.1 soutěžních podmínek je předmětem soutěže o návrh „urbanistické a krajinářské řešení území ulice Dukelských hrdinů a navazujících prostor“.

34.              Podle bodu 3.1.2 soutěžních podmínek se soutěž o návrh podle okruhu účastníků vyhlašuje jako otevřená.

35.              Podle bodu 3.1.4 soutěžních podmínek se podle záměru řešení soutěž o návrh vyhlašuje jako projektová.

36.              Podle bodu 3.2.1 soutěžních podmínek je účelem a posláním soutěže o návrh „nalézt a ocenit nejvhodnější řešení předmětu soutěže, které splní požadavky vyhlašovatele, obsažené v těchto soutěžních podmínkách a v soutěžních podkladech a vybrat účastníky, s nimiž bude vyhlašovatel jednat o uzavření smlouvy na zhotovení následné zakázky dle odst. 3.3 těchto soutěžních podmínek“.

37.              Podle bodu 3.3.1 soutěžních podmínek „[v]yhlašovatel má v úmyslu zadat na základě výsledků soutěže zakázku na zhotovení územní studie na řešení ulice Dukelských hrdinů“.

38.              Podle bodu 3.3.3 soutěžních podmínek činí předpokládaná hodnota následné zakázky 600 000 Kč bez DPH.

39.              Podle bodu 3.3.4 soutěžních podmínek „[h]onorář za provedení následné zakázky v rozsahu odst. 3.3.1 těchto soutěžních podmínek bude stanoven s ohledem na doporučené ceny dle www.cka.cz/cs/pro-architekty/kalkulacky. Odevzdáním soutěžního návrhu účastník deklaruje, že v případě, že bude na základě výsledku soutěže vyzván k účasti v JŘBU a předložení cenové nabídky, bude jeho nabídková cena stanovena uvedeným způsobem.“

40.              Podle bodu 9.1.1 soutěžních podmínek činí celková částka na ceny a odměny 360 000 Kč.

41.              Podle bodu 9.1.2 soutěžních podmínek se stanovuje první cena ve výši 140 000 Kč.

42.              Podle bodu 9.1.3 soutěžních podmínek se stanovuje druhá cena ve výši 100 000 Kč.

43.              Podle bodu 9.4 soutěžních podmínek „[z]a podmínek stanovených § 10 odst. 8 a § 12 odst. 2 Soutěžního řádu ČKA může porota ve výjimečných případech rozhodnout, že některé z vypsaných cen neudělí a částky na ně určené nerozdělí nebo rozdělí jiným způsobem, např. na odměny. Ve zvláštních případech může porota rozhodnout o jiném rozdělení celkové částky na jednotlivé ceny. Toto své rozhodnutí musí porota podrobně zdůvodnit do protokolu o průběhu soutěže, spolu se záznamem o hlasování řádných členů poroty.“

44.              Podle bodu 9.6 soutěžních podmínek „[v]yplacená cena bude zahrnuta do celkového honoráře v případě, že bude mezi vyhlašovatelem a autorem oceněného návrhu uzavřena smlouva na předmětnou zakázku za honorář obvyklý“.

45.              Z „Protokolu o průběhu soutěže“ ze dne 27. 4. 2018 (dále jen „protokol o průběhu soutěže“) vyplývá, že do konce soutěžní lhůty byl zadavateli doručen pouze 1 návrh, a to návrh vybraného dodavatele, přičemž porota se shodla, že „návrh má své kvality, že je vhodné jednat s účastníkem, který ho předložil o zadání zpracování územní studie v intencích účelu soutěže uvedeného v soutěžních podmínkách“.

46.              Z protokolu o průběhu soutěže dále mimo jiné vyplývá, že porota diskutovala o výši ceny a dospěla k závěru, že „[v]zhledem k tomu, že návrh byl shledán jako poměrně kvalitní v koncepčním řešení, ovšem vykazující některé nedostatky v podrobném řešení, bylo navrženo udělit cenu ve výši druhé ceny dle soutěžních podmínek, tedy 100.000,- Kč“.

47.              Dne 14. 2. 2019 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 1 na realizaci veřejné zakázky 1.

48.              V čl. II. odst. 1 smlouvy o dílo 1 je uvedeno, že „[z]hotovitel se účastnil architektonické soutěže o návrh urabnisticko krajinářského řešení území ulice Dukelských hrdinů v Plané‘ vyhlášené objednatelem v únoru 2018. V rámci soutěže byl jeho návrh vybrán jako nejvhodnější.“

49.              V čl. II.  odst. 2 smlouvy o dílo 1 je uvedeno, že „[z]hotovitel se zavazuje pro objednatele v souladu s požadavky uvedenými v této smlouvě a v souladu se soutěžním návrhem vypracovat jednostupňovou projektovou dokumentaci územní studie ulice Dukelských hrdinů v Plané na pozemcích parc. č. 3505/6, 3506/1, 3602/5, 3513/1, 3507/15, 3507/11, 3507/10, 3505/10, 3505/2, 3505/9, 3505/7, 3505/1, 3505/8, 4013, 3602/11, 3643/4, 3645/5, 3643/1, 3505/4, 183/1, 440/1, 3602/4, 3505/5, 174/2, 1860/78, 1860/32, 1860/34 (dle soutěžních podmínek) a dále 181/4, 181/5, 445/1, 181/7, 441/1, 3643/10, 182/3, 181/6, 181/9, 182/5, 3979 (rozšíření území dle soutěžního návrhu) v k.ú. Planá u Mariánských Lázní [721280].“

50.              V čl. II. odst. 3 smlouvy o dílo 1 je uvedeno, že dílem se pro účely této smlouvy rozumí „rozpracování ‚Územní studie Dukelských hrdinů v Plané‘“ (dále jen „územní studie“).

51.              V čl. II. odst. 4 smlouvy o dílo 1 je upřesněno, že projektová dokumentace bude obsahovat následující dílčí výkonové fáze:

„VF1 Příprava na pracovní setkání

-          zhotovení analýz dostupných podkladů,

-          úprava návrhu dle obdržených podkladů,

-          zjištění všech stavbou dotčených stávajících inženýrských sítí,

-          zpracování inventarizace inženýrských sítí

VF2 Veřejné pracovní setkání + hrubopis studie

-          příprava pro veřejné pracovní setkání,

-          účast na veřejném pracovním setkání,

-          zapracování výsledků pracovního setkání do hrubopisu studie,

-          vypracování hrubopisu studie

VF3 Čistopis studie

-          předjednání hrubopisu studie u dotčených orgánů a správců síti technické infrastruktury,

-          zapracování relevantních připomínek dotčených orgánů a správců síti technické infrastruktury do čistopisu studie,

-          zpracování čistopisu studie

VF4 Veřejné představení čistopisu studie

VF5 Rozpočet

-          zpracování odhadního soupisu prací, tj. souhrnného položkového rozpočtu stavby v detailu odpovídajícímu stupni projektové dokumentace“

52.              Podle čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo 1 je cena za provedené dílo „stanovena dohodou smluvních stran a činí 600.000,- Kč bez DPH, z čehož již byla vyplacena částka 100.000,- Kč bez DPH jako odměna za umístění v architektonické soutěži. Celková cena díla k úhradě činí 500.000,- Kč bez DPH, tzn. 605.000,- Kč vč. DPH dle zákonné sazby DPH v době podpisu smlouvy.“

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 2

53.              Dne 15. 9. 2020 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 2 na realizaci veřejné zakázky 2, kterou uveřejnil na profilu zadavatele dne 19. 10. 2020 pod systémovým číslem P20V00000013. Z profilu zadavatele vyplývá, že veřejná zakázka 2 byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu s předpokládanou hodnotou 1 900 000 Kč bez DPH a že jejím jediným účastníkem byl vybraný dodavatel.

54.              V čl. II. odst. 1 smlouvy o dílo 2 je uvedeno, že „[z]hotovitel se účastnil architektonické soutěže o návrh ‚urbanisticko krajinářského řešení území ulice Dukelských hrdinů v Plané‘ vyhlášené objednatelem v únoru 2018. V rámci soutěže byl jeho návrh vybrán jako nejvhodnější.

Zhotovitel se zavazuje pro objednatele v souladu s požadavky uvedenými v této smlouvě, v souladu se soutěžním návrhem a v souladu s odsouhlasenou územní studií zajistit zpracování výkonové fáze 3 (VF3), tj. zpracování projektové dokumentace pro územní řízení (DUR) ulice Dukelských hrdinů v Plané na pozemcích parc. č. 3505/6, 3506/1, 3602/5, 3513/1, 3507/15, 3507/11, 3507/10, 3505/10, 3505/2, 3505/9, 3505/7, 3505/1, 3505/8, 4013, 3602/11, 3643/4, 3643/1, 3505/4, 183/1, st. 440/1, 3602/4, 3505/5, 174/2, 1860/78, 1860/32, 1860/34, 3826, 1860/33, 159/1, 181/7 (rozšíření území dle soutěžního návrhu) v k.ú. Planá u Mariánských Lázní [721280].“

55.              V čl. II. odst. 2 smlouvy o dílo 2je uvedeno, že dílem se pro účely této smlouvy rozumí „rozpracování ‚Dokumentace pro územní řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané‘“ (dále jen „dokumentace pro územní řízení“ nebo „DUR“).

56.              V čl. II. odst. 3 smlouvy o dílo 2 je upřesněno, že projektová dokumentace bude obsahovat následující dílčí výkonové fáze:

„VF 3.1 Určení doplňujících průzkumů a analýz (podklady)

-          vyjasní si s klientem podmínky spolupráce a veškeré požadavky sloužící jako primární podklad pro vývoj a zhotovení návrhu, zajistí komunikaci s dodavateli průzkumů a podkladů – tvorba zadání a upřesňujících informací,

-          zajistí hydrogeologický průzkum

VF 3.2 Zpracování hrubopisu PD pro DUR

-          vypracuje hrubopis projektové dokumentace v rozsahu vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, přikládanou k žádosti o vydání územního rozhodnutí, vážícího se k uskutečnění díla, a to v rozsahu předepsaném příslušným orgánem veřejné správy

VF 3.3 Předjednání hrubopisu PD pro DUR

-          předjednání hrubopisu PD s klíčovými dotčenými orgány a správci sítí technické a dopravní infrastruktury a místními aktéry

VF 3.4 Zpracování čistopisu PD pro DUR

-          doplní a přizpůsobí projektovou dokumentaci podle získaných dokladů a vyjádření,

-          vypracuje čistopis projektové dokumentace v rozsahu vyhlášky č. 146/2008 Sb., a 499/2006 Sb.,

-          obstará závazná stanoviska orgánů veřejné správy a správců sítí technické infrastruktury potřebná pro vydání územního rozhodnutí,

-          vypracuje žádost o vydání územního rozhodnutí za použití podkladů všech zúčastněných profesí

VF 3.5 Obstarání rozpočtu záměru

-          obstará cenový odhad odpovídající fázi DUR“

57.              Podle čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo 2 činí cena za provedené dílo 2 073 750 Kč bez DPH, resp. 2 509 237 Kč vč. DPH.

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 3

58.              Dne 6. 12. 2021 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 3 na realizaci veřejné zakázky 3, kterou uveřejnil na profilu zadavatele dne 5. 1. 2022 pod systémovým číslem P22V00000001. Z profilu zadavatele vyplývá, že veřejná zakázka 3 byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a že jejím jediným účastníkem byl vybraný dodavatel.

59.              V čl. II. odst. 1 smlouvy o dílo 3 je uvedeno, že „[z]hotovitel se účastnil architektonické soutěže o návrh ‚urbanisticko krajinářského řešení území ulice Dukelských hrdinů v Plané‘ vyhlášené objednatelem v únoru 2018. V rámci soutěže byl jeho návrh vybrán jako nejvhodnější.

Zhotovitel se zavazuje pro objednatele v souladu s požadavky uvedenými v této smlouvě, v souladu se soutěžním návrhem, v souladu s odsouhlasenou územní studií a v souladu se zpracovanou dokumentací pro územní rozhodnutí zahájit práce na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení (DSP) v dílčích fázích VF 4.1 – Úprava řešení, koordinace, jednání se správci a VF 4.2 – Hrubopis DSP v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané na pozemcích parc. č. 174/2, 183/1, 212/2, 1860/32, 1860/34, 1860/78, 3505/1, 3505/10, 3505/2, 3505/4, 3505/5, 3505/6, 3505/7, 3505/8, 3505/9, 3506/1, 3507/10, 3507/11, 3507/15, 3513/1, 3602/11, 3602/4, 3602/5, 3643/1, 3643/4, 3643/5, 3671/1, 3671/16, 3671/22, 4013, 3643/9, 2870/1, 3826 v k.ú. Planá u Mariánských Lázní [721280].“

60.              V čl. II. odst. 2 smlouvy o dílo 3 je uvedeno, že dílem se pro účely této smlouvy rozumí „zpracování hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení (DSP) v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané“ (dále jen „hrubopis projektové dokumentace pro stavební řízení“ nebo „hrubopis DSP“).

61.              V čl. II. odst. 3 smlouvy o dílo 3 je upřesněno, že projektová dokumentace bude obsahovat následující dílčí výkonové fáze:

„VF 4.1 Úprava řešení, koordinace, jednání se správci

-          na základě koordinačních jednání v rámci všech profesí dojde k jednotnému řešení a návazností řešení hospodaření s dešťovými vodami (zrušení retenční nádrže v ul. Havlíčkova – nově prodloužení dešťové kanalizace přepadem z akumulační nádrže s napojením dešťové kanalizace na splaškovou kanalizaci v ul. Slovanská). Bude blíže specifikováno dělení projektu do etap (vč. komunikace s RRA – možné kombinace aktuálních dotací). Proběhne koordinační jednání v Plané za účasti zástupců správců sítí, kde dojde k odsouhlasení technických návazností, tras přeložek a přípojek, pozice přípojných míst apod. Na základě odsouhlasení projektu bude započata práce na dokumentaci pro stavební povolení. Výsledek fáze bude zpracování slepého výkresu jako výstup pro všechny profese pro fázi DSP.

VF 4.2 Hrubopis DSP

-          na základě výsledků VF 4.1 dodavatel vypracuje hrubopis projektové dokumentace v rozsahu vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, přikládanou k žádosti o vydání stavebního povolení, vážícího se k uskutečnění díla, a to v rozsahu předepsaném příslušným orgánem veřejné správy“

62.              Podle čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo 3 činí cena za provedené dílo 1 100 000 Kč bez DPH, resp. 1 331 000 Kč vč. DPH.

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 4

63.              Dne 6. 6. 2022 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 4 na realizaci veřejné zakázky 4, kterou uveřejnil na profilu zadavatele dne 20. 6. 2022 pod systémovým číslem P22V00000014. Z profilu zadavatele vyplývá, že veřejná zakázka 4 byla zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění a její předpokládaná hodnota činila 1 936 500 Kč bez DPH.

64.              V čl. II. odst. 1 smlouvy o dílo 4 je uvedeno, že „[z]hotovitel se účastnil architektonické soutěže o návrh ‚urbanisticko krajinářského řešení území ulice Dukelských hrdinů v Plané‘ vyhlášené objednatelem v únoru 2018. V rámci soutěže byl jeho návrh vybrán jako nejvhodnější.

Zhotovitel se zavazuje pro objednatele v souladu s požadavky uvedenými v této smlouvě, v souladu se soutěžním návrhem, v souladu s odsouhlasenou územní studií, zpracovanou dokumentací pro územní rozhodnutí a v souladu se zpracovaným hrubopisem DSP zajistit zpracování výkonové fáze 4.3, 4.4a a 4.4b, tj. projednání hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení (DSP – VF 4.3), zpracování čistopisu projektové dokumentace pro stavební řízení (DSP – VF 4.4a) a zpracování změny projektové dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR – VF 4.4b) v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané na pozemcích parc. č. 174/2, 183/1, 212/2, 1860/32, 1860/34, 1860/78, 3505/1, 3505/10, 3505/2, 3505/4, 3505/5, 3505/6, 3505/7, 3505/8, 3505/9, 3506/1, 3507/10, 3507/11, 3507/15, 3513/1, 3602/11, 3602/4, 3602/5, 3643/1, 3643/4, 3643/5, 3671/1, 3671/16, 3671/22, 4013, 3643/9, 2870/1, 3826 (rozšíření území dle soutěžního návrhu) v k.ú. Planá u Mariánských Lázní [721280].“

65.              V čl. II. odst. 2 smlouvy o dílo 4 je uvedeno, že dílem se pro účely této smlouvy rozumí „rozpracování ‚projektové dokumentace pro stavební řízení (DSP) – projednání hrubopisu a zpracování čistopisu a zpracování změny projektové dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané‘“ (dále jen „projektová dokumentace pro stavební řízení“ nebo „DSP“).

66.              V čl. II. odst. 3 smlouvy o dílo 4 je upřesněno, že projektová dokumentace bude obsahovat následující dílčí výkonové fáze:

„VF 4.3 Projednání hrubopisu DSP

-          projedná hrubopis PD s klíčovými dotčenými orgány a správci sítí technické a dopravní infrastruktury a místními aktéry. Následně doplní a přizpůsobí projektovou dokumentaci podle získaných dokladů a výsledků jednání.,

-          obstará závazná stanoviska orgánů (DO) veřejné správy a vyjádření správců sítí technické infrastruktury potřebná pro vydání územního rozhodnutí,

-          spolupracuje s RRA případně s dalšími subjekty na vyhledávání možností získání dotace. Asistuje při vyplňování dotačních formulářů (poskytuje grafické a textové podklady pro přílohy žádostí).

VF 4.4a Čistopis DSP

-          na základě vydaných závazných stanovisek DO a vyjádření správců sítí TI upraví dokumentaci do úrovně čistopisu DSP, vypracuje žádost o vydání stavebního povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí a podá vč. příloh žádost na stavební úřad

VF 4.4b Dokumentace pro změnu územního rozhodnutí

-          zhotovitel zapracuje úpravy dokumentace pro územní řízení vzešlé z nových souvislostí,

-          zhotovitel projedná změnovou dokumentaci daných částí s dotčenými orgány a správci sítí TI,

-          zhotovitel získá stanoviska DO a vyjádření správců a podá změnu DUR na stavebním úřadě za účelem získání změny územního rozhodnutí“

67.              Podle čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo 4 činí cena za provedené dílo 1 993 000 Kč bez DPH, resp. 2 411 530 Kč vč. DPH.

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 5

68.              Dne 4. 10. 2022 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 5 na realizaci veřejné zakázky 5, kterou uveřejnil na profilu zadavatele dne 12. 10. 2022 pod systémovým číslem P18V00000001.

69.              V čl. II. odst. 1 smlouvy o dílo 5 je uvedeno, že „[z]hotovitel se účastnil architektonické soutěže o návrh ‚urbanisticko krajinářského řešení území ulice Dukelských hrdinů v Plané‘ vyhlášené objednatelem v únoru 2018. V rámci soutěže byl jeho návrh vybrán jako nejvhodnější.

Zhotovitel se zavazuje pro objednatele v souladu s požadavky uvedenými v této smlouvě, v souladu se soutěžním návrhem, v souladu s odsouhlasenou územní studií, v souladu se zpracovanou dokumentací pro územní rozhodnutí a dokumentací pro stavební povolení zajistit zpracování výkonové fáze 5 (VF5), tj. projektové dokumentace pro provedení stavby (DPS – VF 5) v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané na pozemcích parc. č. 174/2, 183/1, 212/2, 1860/32, 1860/34, 1860/78, 3505/1, 3505/10, 3505/2, 3505/4, 3505/5, 3505/6, 3505/7, 3505/8, 3505/9, 3506/1, 3507/10, 3507/11, 3507/15, 3513/1, 3602/11, 3602/4, 3602/5, 3643/1, 3643/4, 3643/5, 3671/1, 3671/16, 3671/22, 4013, 3643/9, 2870/1, 3826 (rozšíření území dle soutěžního návrhu) v k.ú. Planá u Mariánských Lázní [721280].“

70.              V čl. II. odst. 2 smlouvy o dílo 5 je uvedeno, že dílem se pro účely této smlouvy rozumí „rozpracování ‚projektové dokumentace pro provedení stavby (DPS) v rámci záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané‘“ (dále jen „projektová dokumentace pro provedení stavby“ nebo „DPS“).

71.              V čl. II. odst. 3 smlouvy o dílo 5 je upřesněno, že projektová dokumentace bude obsahovat následující dílčí výkonové fáze:

„VF 5 Dokumentace pro provedení stavby

-          na podkladě zpracované DSP zhotovitel vypracuje DPS v rozsahu vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Fáze Projektu pro provádění stavby vychází ze schválené projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení. Dokumentace je prohloubena a rozšířena do té míry, že jednoznačně definuje základní požadavky na kvalitu stavby (standard, kvalita materiálů a provedení). Projekt pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení. Projekt pro provádění stavby se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Projekt pro provádění stavby je podkladempro realizační dokumentaci zhotovitelestavby, tzn. výrobní a dílenskou dokumentaci. Na jejím základě je možné zpracovat soupis prací a dodávek a stavbu jednoznačně ocenit, vybrat zhotovitele stavby a uzavřít s ním smlouvu o dílo. VF 5 obsahuje též technické charakteristiky, popisky a podmínky provádění stavebních prací. Projekt pro provádění stavby u staveb financovaných z veřejných zdrojů musí být zpracovaný tak, aby také splňoval požadavky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.,

-          spolupracuje s RRA případně s dalšímu subjekty na vyhledávání možností získání dotace. Asistuje při vyplňování dotačních formulářů (poskytuje grafické a textové podklady pro přílohy žádosti).“

72.              Podle čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo 5 činí cena za provedené dílo 1 700 000 Kč bez DPH, resp. 2 057 000 Kč vč. DPH.

Právní posouzení

73.              Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. K tomu Úřad podotýká, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení dle zákona, pokud se neuplatní některá ze zákonných výjimek.

74.              Úřad k meritu věci v obecné rovině uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován zákonnými pravidly pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřenými v § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle citovaného ustanovení zákona stanoví jako součet předpokládaných hodnot všech jejích rozdělených částí. V návaznosti na součet předpokládaných hodnot se pak každá oddělená část veřejné zakázky musí zadávat dle zákona postupy odpovídajícími dané výši celého součtu.

75.              V projednávaném případě není pochyb, že obviněný na základě smluv o dílo 1 až 5 pořizoval určité služby, za které se vybranému dodavateli zavázal zaplatit cenu v nich sjednanou. Otázkou, kterou se Úřad zabýval, je, zda je obviněným poptávané plnění dle smluv o dílo 1 až 5 možno považovat za jednu veřejnou zakázku, či zda lze naopak na služby pořizované zadavatelem na základě smluv o dílo 1 až 5 pohlížet jako na samostatné veřejné zakázky.

76.              Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již vedle rozhodovací praxe Úřadu opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně (dále jen „KS v Brně“), tak i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“). Úřad podotýká, že ačkoliv některé závěry Úřadu či soudů byly přijaty za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 137/2006 Sb.“ či „ZVZ“), lze je plně vztáhnout i na postup podle zákona, neboť v něm obsažená koncepce právní úpravy v základních principech vychází z rozhodovací praxe k zákonu č. 137/2006 Sb.

77.              Kupříkladu v rozsudku KS v Brně č. j. 62 Af 44/2010-69 ze dne 12. 1. 2012 je mj. uvedeno, že „[p]ostup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. […] Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně judikováno např. v rozsudku KS v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015).

78.              NSS pak v rozsudku č. j. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010 uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických”. V posledně citovaném rozsudku NSS dále uvedl závěr KS v Brně z rozsudku č. j. 62 Ca 72/2008-113 ze dne 2. 3. 2010, dle kterého „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je […] rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

79.              Zásadní ukazatele pro možné označení všech plnění, která je nutné podřadit pod jednu veřejnou zakázku (tj. která tvoří předmět jedné veřejné zakázky), představuje také § 18 odst. 1 zákona, který, ač primárně stanoví pravidla pro určování předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, obsahuje inherentně také návod pro posouzení společných rysů jednotlivých plnění a skrze ně i event. jednoty jejich předmětů, tedy cestu k vymezení, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku.

80.              V návaznosti na výše uvedené se tedy Úřad zabýval skutečností, zda byla v šetřeném případě naplněna konkrétní hlediska pro posouzení jednoty předmětu plnění vyjmenovaná v § 18 odst. 1 zákona, tj. zda se v daném případě jedná o plnění zadávaná v jedné časové souvislosti při existenci funkčního celku (tj. za vzájemné přítomnosti místní, věcné a funkční souvislosti mezi jednotlivými plněními).

81.              V souvislosti s výše uvedeným Úřad na tomto místě shrnuje, že obviněný dne 2. 2. 2018 uveřejnil na profilu zadavatele soutěžní podmínky soutěže o návrh, jejímž předmětem bylo urbanistické a krajinářské řešení území ulice Dukelských hrdinů v Plané, přičemž obviněný si v soutěžních podmínkách vyhradil, že s oceněným autorem bude uzavřena smlouva na zhotovení územní studie na řešení ulice Dukelských hrdinů v Plané. Na základě výhrady uvedené obviněným v soutěžních podmínkách byla mezi obviněným a vybraným dodavatelem v roce 2019 uzavřena smlouva o dílo 1 na rozpracování územní studie. V roce 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 2 na zpracování projektové dokumentace pro územní řízení. V roce 2021 byla mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřena smlouva o dílo 3 na zpracování hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení a v roce 2022 obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu o dílo 4 na rozpracování projektové dokumentace pro stavební řízení a smlouvu o dílo 5 na rozpracování projektové dokumentace pro provedení stavby.

K věcné souvislosti

82.              Ze shora citované judikatury vyplývá, že rozhodující pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti nebo alespoň obdobnosti.

83.              V šetřeném případě Úřad ve vztahu k posouzení věcné souvislosti odkazuje zejména na předměty plnění specifikované v jednotlivých smlouvách o dílo. Podle smlouvy o dílo 1 bylo předmětem plnění zhotovitele rozpracování územní studie, konkrétně příprava na pracovní setkání, veřejné pracovní setkání a vypracování hrubopisu studie, zpracování čistopisu studie, veřejné představení čistopisu studie a zpracování rozpočtu. Podle smlouvy o dílo 2 bylo předmětem plnění zhotovitele rozpracování dokumentace pro územní řízení, konkrétně určení doplňujících průzkumů a analýz, zpracování hrubopisu projektové dokumentace pro územní řízení, předjednání hrubopisu projektové dokumentace pro územní řízení, zpracování čistopisu projektové dokumentace pro územní řízení a obstarání rozpočtu záměru. Podle smlouvy o dílo 3 bylo předmětem plnění zhotovitele zpracování hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení, konkrétně úprava řešení, koordinace a jednání se správci a vypracování hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení. Podle smlouvy o dílo 4 bylo předmětem plnění zhotovitele rozpracování projektové dokumentace pro stavební řízení, konkrétně projednání hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení, zpracování čistopisu projektové dokumentace pro stavební řízení a zpracování dokumentace pro změnu územního rozhodnutí. Podle smlouvy o dílo 5 pak bylo předmětem plnění zhotovitele rozpracování projektové dokumentace pro provedení stavby. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že jednotlivá plnění spočívají ve vypracování různého stupně projektové dokumentace, a to k jednomu investičnímu záměru, kterým je revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané, a vzájemně na sebe přímo navazují, neboť pro realizaci záměru potřebuje mít obviněný zpracované všechny stupně projektové dokumentace, a to zejména s ohledem na skutečnost, že bez vydání územního rozhodnutí nemůže následně požádat o stavební povolení. V této souvislosti lze podpůrně poukázat rovněž na čl. II. odst. 1 jednotlivých smluv o dílo, v nichž se zhotovitel zavazuje provést předmět plnění smlouvy v souladu s požadavky obviněného, v souladu se soutěžním návrhem a v souladu s projektovou dokumentací odsouhlasenou v předchozím kroku.

84.              Ačkoliv pak shora specifikovaná plnění na základě smluv o dílo 1 až 5 nejsou zcela identická, nehraje tento fakt v určení (ne)existence věcné souvislosti žádnou roli, jak vyplývá z rozsudku KS v Brně č. j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v němž je uvedeno, že „k závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky […].“ V projednávaném případě sjednané služby, resp. zpracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace, lze považovat za plnění svým charakterem shodná či obdobná, neboť, jak bylo uvedeno již výše, směřovaly tyto služby k jednomu cíli, a to revitalizaci ulice Dukelských hrdinů v Plané.

85.              Současně Úřad ve vztahu k posouzení věcné souvislosti poukazuje na dokumenty vypracované obviněným s názvem „Strategický plán rozvoje města Planá do roku 2022“ (dále jen „strategický plán“) a „Územní strategický plán rozvoje města Planá do roku 2032“ ve znění verze z ledna roku 2022 (dále jen „územní strategický plán“), jež slouží k vytyčení hlavních směrů rozvoje města Planá v následujících letech. Ve strategickém plánu se obviněný na str. 162 vyjadřuje k projektu revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané, přičemž v části „Harmonogram realizace“ uvádí: „Do roku 2019 studie a projektová dokumentace, dále realizace“. V územním strategickém plánu se obviněný k projektu revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyjadřuje na str. 152, kde je v části „Harmonogram realizace“ uvedeno: „Projektová dokumentace do roku 2022, dále realizace dle možností 2023 – 2027“. Z citovaných částí předmětných dokumentů dle Úřadu jednoznačně vyplývá dlouhodobý záměr obviněného realizovat projekt revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané.

86.              S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že v nyní šetřeném případě je dána věcná souvislost plnění.

K místní souvislosti

87.              Úřad obecně uvádí, že pro posouzení existence či neexistence místní souvislosti mohou být vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění rozhodné také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat apod. V návaznosti na uvedené Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, v němž je uvedeno, že „místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. […] Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. […] Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“

88.              V šetřeném případě je dle Úřadu místní souvislost přezkoumávaných veřejných zakázek zjevná, neboť se jedná o plnění týkající se vypracování projektové dokumentace k témuž stavebnímu projektu (záměru), a to revitalizaci ulice Dukelských hrdinů v Plané. S ohledem na uvedené tedy Úřad konstatuje, že šetřené veřejné zakázky spolu souvisí i z hlediska místního.

K funkční souvislosti

89.              Jde-li o funkční souvislost, Úřad v obecnosti uvádí, že její (ne)existence se dovozuje zejména na základě účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek NSS č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). V šetřeném případě je funkční souvislost dána skutečností, že obviněný měl záměr realizovat stavební projekt týkající se revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané, přičemž zpracování projektové dokumentace k tomuto projektu bylo předmětem plnění veřejných zakázek 1 až 5. Předmětné veřejné zakázky tedy přímo souvisí s tímtéž záměrem, tj. jejich společným cílem je realizace revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané.

90.              Úřad v souvislosti s funkční souvislostí dále uvádí, že otázka návaznosti jednotlivých předmětů plnění hraje v určení, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, nebo o veřejnou zakázku dělenou, pomocnou roli. Naopak žádnou váhu nelze přikládat skutečnostem, které veřejné zakázky „oddělují“ pouze zdánlivě (např. zda zadavatel provedl samostatná výběrová řízení na dodavatele či že způsob financování jednotlivých plnění je fyzicky, technicky či organizačně rozdílný, oddělený či oddělitelný). Úřad na tomto místě odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie“. V kontextu právě uvedeného Úřad konstatuje, že při dovození funkční souvislosti veřejných zakázek 1 až 5 nelze odhlížet od faktu, že při realizaci předmětu plnění jednotlivé veřejné zakázky musel být zohledněn předmět plnění jí předcházející veřejné zakázky, když o jednotlivých plněních lze uvažovat jako o jednotlivých na sebe navazujících „etapách“ zastřešujícího cíle, a to získání kompletní dokumentace pro provedení revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané.

91.              V projednávaném případě lze tedy dle Úřadu konstatovat funkční souvislost plnění.

K časové souvislosti

92.              Ve vztahu k časové souvislosti Úřad předně obecně odkazuje na komentářovou literaturu[2], v níž se k pojmu „časová souvislost“ uvádí následující: „Z hlediska prvku časové souvislosti zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).“ Časovou souvislost tak vykazují jak veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově obdobná, tak i veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují.

93.              Pro naplnění časové souvislosti jsou obecně směrodatné především dohodnuté lhůty. Může se jednat např. o lhůty stanovené v zadávací dokumentaci, termín zahájení výběrových řízení, termíny uzavření smluv či termíny plnění. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců. Je tedy nutné zdůraznit, že na časovou souvislost nelze pohlížet mechanicky a určit pevné hranice, kdy určitý počet dnů/týdnů/měsíců je chápán jako časová souvislost a cokoliv nad tuto hranici již lze označit jako časově nesouvisející plnění. Každý případ je specifický, a proto se časová souvislost musí zkoumat vždy individuálně (k tomu srov. rozsudek KS v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

94.              Úřad dále obecně dodává, že důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Pokud má zadavatel záměr realizovat stavební projekt, pak bezesporu počítá s tím, že bude nutné pro tento záměr získat kompletní dokumentaci. Pak není rozhodná skutečnost, že takový záměr bude rozložen do několika let, a je třeba takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek (případně rozdělenou na části). Zadavatel by v takovém případě stěží odůvodnil rozdělení veřejných zakázek tím, že nevěděl, že v dohledné době bude muset zadat i tu „další“, neboť ve svém záměru musel počítat s časově navazujícími zakázkami. Zadavatel tedy musí časovou souvislost posuzovat s ohledem na své záměry, nikoli čistě formálně pouze vzhledem k předpokládané době jednotlivého plnění, které je třeba rozloženo do více týdnů/měsíců/let.

95.              V souvislosti s právě uvedeným Úřad opětovně odkazuje na strategický plán a územní strategický plán obviněného, z nichž jednoznačně vyplývá, že obviněný počítal s časově navazujícími veřejnými zakázkami, které směřovaly k jednomu společnému cíli, a to k realizaci stavebního záměru revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané.

96.              Úřad dále uvádí, že obviněný uzavřel smlouvy o dílo 1 až 5 v období od 14. 2. 2019 do 4. 10. 2022, tedy v rozmezí cca 44 měsíců, a že časová souvislost plnění tak není v daném případě na první pohled tolik zřejmá. Nelze konstatovat, že by se termíny uzavření předmětných smluv shodovaly, resp. že by se termíny poskytnutí poptávaného plnění překrývaly, avšak v posloupnosti uzavírání těchto smluv lze spatřovat jistou návaznost, neboť smlouvy byly postupně uzavírány právě podle posloupnosti fází projektové dokumentace. Pro Úřad je rozhodující, že na předmět plnění veřejné zakázky 1 (územní studie) navazuje předmět plnění veřejné zakázky 2 (dokumentace pro územní řízení), na předmět plnění veřejné zakázky 2 navazuje předmět plnění veřejné zakázky 3 (hrubopis projektové dokumentace pro stavební řízení), na předmět plnění veřejné zakázky 3 navazuje předmět plnění veřejné zakázky 4 (projektová dokumentace pro stavební řízení) a na předmět plnění veřejné zakázky 4 navazuje předmět plnění veřejné zakázky 5 (projektová dokumentace pro provedení stavby). Pokud obviněný rozdělil zpracování dokumentace týkající se jedné stavby na více částí a tyto části zadával s určitým časovým odstupem jako samostatné veřejné zakázky, pak stále postupoval s jediným cílem, jímž bylo naplnění konkrétního záměru, v daném případě zajištění dokumentace pro realizaci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané.

97.              Na základě výše uvedených skutečností má tak Úřad za to, že plnění, jež jsou obsahem smluv o dílo 1 až 5, spolu souvisí také z hlediska časového. Časová prodleva mezi uzavřením jednotlivých smluv s ohledem na okolnosti zjištěné v tomto správním řízení časovou souvislost nevylučuje.

98.              K argumentaci obviněného uvedené ve vyjádření obviněného ze dne 13. 6. 2022, že pokud by pro předmětný záměr byla zpracována projektová dokumentace pro společné řízení a následně se pro stavbu nepodařilo získat společné povolení, byla by tímto postupem celá investice zmařena, a z toho důvodu je hospodárné vést řízení odděleně (viz bod 8. odůvodnění tohoto příkazu), Úřad uvádí, že je oprávněn posuzovat pouze soulad postupu zadavatele se zákonem a zadávacími podmínkami, přičemž zákon princip hospodárného, efektivního a účelného vynakládání veřejných prostředků neupravuje. Cílem zákona je sice zajištění zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými prostředky, nicméně zákon tohoto cíle dosahuje skrze vytváření podmínek pro to, aby byly veřejné zakázky zadávány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, a k tomu má vlastní zásady zakotvené v § 6 zákona. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek NSS č. j. 3 Afs 18/2015-32 ze dne 25. 11. 2015 a konstatuje, že zásada hospodárnosti (potažmo žádné z pravidel 3E) nemůže mít automaticky aplikační přednost před postupem souladným se zákonem, resp. v daném případě před dodržením pravidla stanoveného v § 2 odst. 3 zákona.

99.              K argumentu obviněného, že v případě veřejné zakázky 2 byl oprávněn s ohledem na znění soutěžních podmínek a smlouvy o dílo 1 použít jednací řízení bez uveřejnění s ohledem na ochranu práv duševního vlastnictví (viz bod 9. odůvodnění tohoto příkazu), Úřad uvádí následující. Podle § 63 odst. 3 písm. c) zákona zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví, přičemž dle odst. 4 citovaného ustanovení zákona se pak takovýto postup použije pouze v případě, že nelze využít jiného postupu a že zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž. Podle bodu 14.2.3 soutěžních podmínek se oceněné a odměněné návrhy stávají majetkem vyhlašovatele (zadavatele), přičemž autoři těchto návrhů udělují vyhlašovateli (zadavateli) souhlas užít jejich autorská díla pro účely této soutěže. Úřad poznamenává, že účelem soutěže o návrh bylo zhotovení územní studie na řešení revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané. Podle čl. VI. odst. 3 smlouvy o dílo 1 může zadavatel dílo (územní studii) použít pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, čímž se rozumí obstarání příslušného správního rozhodnutí v rámci příslušných výkonových fází a realizace stavby. Úřad konstatuje, že jednací řízení bez uveřejnění by mělo být krajním řešením tam, kde není jinak možné zajistit plnění požadované zadavatelem, a v žádném případě by nemělo docházet k jeho nadužívání. V šetřeném případě ze soutěžních podmínek ani ze smlouvy o dílo 1 nevyplývá, že by zadavatelem požadované plnění muselo být plněno pouze jedním dodavatelem. Ze soutěžních podmínek a z ustanovení smlouvy o dílo 1 vyplývá, že na předmět plnění se sice vztahují autorská práva zhotovitele, ta však nijak neomezují zadavatele, aby předmět plnění poskytl třetí straně k vypracování potřebné projektové dokumentace, což je jednoznačně uvedeno ve smlouvě o dílo 1. S ohledem na uvedené tak Úřad konstatuje, že zadavatel by v případě veřejné zakázky 2 nebyl oprávněn použít pro její zadání jednací řízení bez uveřejnění ve smyslu § 63 odst. 3 písm. c) zákona, jak tvrdí.[3]

Závěry posouzení věci

100.          Úřad na základě shora popsaných skutečností prokázal a odůvodnil, že veřejné zakázky 1 až 5 byly zadávány ve vzájemné časové souvislosti a že tvoří jeden funkční celek (souvislost věcná, místní a funkční), když šetřená plnění byla obviněným prováděna se záměrem získat dokumentaci pro provedení revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané.

101.          Jelikož spolu veřejné zakázky 1 až 5 úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota všech těchto poptávaných plnění sečtena a obviněný měl tyto služby zadat v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Podle smlouvy o dílo 1 činila celková cena plnění 500 000 Kč bez DPH, podle smlouvy o dílo 2 činila celková cena plnění 2 073 750 Kč bez DPH, podle smlouvy o dílo 3 činila celková cena plnění 1 100 000 Kč bez DPH, podle smlouvy o dílo 4 činila celková cena plnění 1 993 000 Kč bez DPH a podle smlouvy o dílo 5 činila celková cena plnění 1 700 000 Kč bez DPH, tzn., že předpokládaná hodnota činila v součtu částku 7 366 750 Kč bez DPH.

102.          Podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je povinen pouze dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v § 6 zákona. V šetřeném případě však celková částka dle smluv o dílo 1 až 5 přesahuje finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby a překračuje rovněž finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky dle § 25 zákona (k tomu blíže viz bod 31. odůvodnění tohoto příkazu), pročež se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby, kterou je podle § 55 zákona třeba zadávat v zadávacím řízení v příslušném režimu.[4] Úřad tak uzavírá, že obviněný byl povinen požadovaná plnění poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 18 odst. 1 zákona byla předpokládaná hodnota této rozdělené veřejné zakázky stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí.

103.          Úřad v návaznosti na uvedené konstatuje, že neopomenul § 18 odst. 3 zákona, podle kterého jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády o stanovení finančních limitů. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě podmínky dle § 18 odst. 3 zákona kumulativně splňuje veřejná zakázka 1 (částka 500 000 Kč bez DPH představuje cca 6,79 % souhrnné předpokládané hodnoty a současně je nižší než částka stanovená nařízením vlády o stanovení finančních limitů). S ohledem na uvedenou skutečnost tak obviněný v šetřeném případě mohl aplikovat výjimku z obecné povinnosti zadavatele zadávat jednotlivé části veřejné zakázky podle pravidel odpovídajících předpokládané hodnotě celé veřejné zakázky, resp. byl oprávněn při zadávání veřejné zakázky 1 postupovat v režimu veřejné zakázky malého rozsahu. Pro úplnost Úřad dodává, že uvedené skutečnosti nemají vliv na shora dovozený závěr Úřadu, že veřejná zakázka 1 tvoří ve smyslu § 18 odst. 2 zákona spolu se zbylými přezkoumávanými veřejnými zakázkami jednu veřejnou zakázku.

104.          Současně Úřad uvádí, že v šetřeném případě se při stanovení předpokládané hodnoty neužije § 19 zákona (týkající se předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy), neboť v případě plnění dle smluv o dílo 1 až 5 se dle Úřadu nejedná o pravidelně pořizované nebo trvající služby, které by byly trvale či opakovaně nezbytné pro činnost obviněného, nýbrž se jedná o služby související s konkrétní akcí, a to revitalizací ulice Dukelských hrdinů v Plané.

105.          S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad shledal, že obviněný svým jednáním naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal nadlimitní veřejnou zakázku na služby mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen.

106.          Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný předmětnou veřejnou zakázku zadával v zadávacím řízení, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se „rozdělením“ veřejné zakázky a jejím zadáním mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potencionálně či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu dle zákona by obviněný měl pro zadání veřejné zakázky na výběr z použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných v § 55 zákona. Se zahájením těchto druhů zadávacích řízení je pak spojena mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. V každém případě tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolená poptávková řízení mimo režim zákona.

107.          Úřad proto konstatuje, že dovodil rovněž naplnění druhého znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy že uvedený postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele.

108.          Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s vybraným dodavatelem uzavřel příslušné smlouvy o dílo.

109.          Na základě výše uvedeného dospěl Úřad k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal nadlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění spočívající ve

• zpracování dokumentace pro územní řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyplývající ze smlouvy o dílo 2,
• zpracování hrubopisu projektové dokumentace pro stavební řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyplývající ze smlouvy o dílo 3,
• zpracování čistopisu projektové dokumentace pro stavební řízení v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyplývající ze smlouvy o dílo 4 a
• zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby v rámci revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané vyplývající ze smlouvy o dílo 5,

mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný zadal shora uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel shora uvedené smlouvy o dílo. Pro úplnost pak Úřad ve vztahu k zajišťování obdobného typu služeb, jako ve zde posuzovaném případě, odkazuje na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0271/2021 a rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0154/2021.

110.          S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. a III. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

111.          Podle § 219 odst. 1 zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo do konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.         smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.         smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.         pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.         smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

112.          Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

113.          Dne 15. 9. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 2 na realizaci veřejné zakázky 2.

114.          Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný smlouvu o dílo 2 uveřejnil na profilu zadavatele dne 19. 10. 2020.

115.          Podle čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo 2 činí cena za dílo 2 073 750 Kč bez DPH, resp.  2 509 237 Kč vč. DPH.

116.          Dne 6. 12. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 3 na realizaci veřejné zakázky 3.

117.          Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný smlouvu o dílo 3 uveřejnil na profilu zadavatele dne 5. 1. 2022.

118.          Podle čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo 3 činí cena za dílo 1 100 000 Kč bez DPH, resp.  1 331 000 Kč vč. DPH.

Právní posouzení

119.          Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

120.          Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

121.          Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo 2 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu o dílo 2 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 30. 9. 2020, ale předmětnou smlouvu o dílo 2 uveřejnil až dne 19. 10. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

122.          Na základě výše uvedeného považuje Úřad dále za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo 3 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu o dílo 3 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 21. 12. 2021, ale předmětnou smlouvu o dílo 3 uveřejnil až dne 5. 1. 2022. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. příkazu – uložení pokuty

123.          Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích II. a III. tohoto příkazu.

124.          Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupky uvedené ve výrocích I. až III. tohoto příkazu, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

125.          Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

126.          Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

127.          Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 4. 10. 2022, kdy obviněný uzavřel smlouvu o dílo 5, tj. smlouvu na plnění v pořadí poslední z přezkoumávaných veřejných zakázek.[5] Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 1. 10. 2020 (přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu) a dne 22. 12. 2020 (přestupek uvedený ve výroku III. tohoto příkazu), tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo 2 a smlouvy o dílo 3 na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů vyplývá, že promlčecí doba (ve smyslu § 270 odst. 5 zákona) ve vztahu k projednávaným přestupkům ke dni vydání tohoto příkazu neuplynula a odpovědnost obviněného za ně z důvodu uplynutí promlčecí doby nezanikla.

128.          Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

129.          Výše citované ustanovení přestupkového zákona do oblasti správního trestání přenáší zásadu absorpce, neboť mimo jiné zakotvuje institut tzv. úhrnného trestu (k výkladu pojmů sbíhajících se přestupků včetně úhrnného nebo souhrnného trestu lze v plné míře odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0142/2019/VZ-28843/2019/322/PJe ze dne 21. 10. 2019, bod 68. a následující odůvodnění citovaného rozhodnutí).

130.          V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky pak zohlední v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty.

131.          S ohledem na výše uvedené se Úřad v šetřeném případě nejprve zabýval otázkou, který z přestupků uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu je přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

132.          Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

133.          Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

134.          Ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku, činí 8 308 767 Kč včetně DPH, když obviněný v rozporu se zákonem uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu o dílo 2 na částku 2 509 237 Kč včetně DPH, smlouvu o dílo 3 na částku 1 331 000 Kč včetně DPH, smlouvu o dílo 4 na částku 2 411 530 Kč včetně DPH a smlouvu o dílo 5 na částku 2 057 000 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu tak činí v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona částku ve výši 830 877 Kč (10 % z celkové ceny veřejné zakázky). V případě přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto příkazu pak horní hranice možné pokuty činí dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona 1 000 000 Kč.

135.          V návaznosti na právě uvedené Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, když za přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, kterých se obviněný dopustil, lze uložit vyšší pokutu než za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu a když cena za dílo dle smlouvy o dílo 2 má vyšší hodnotu než cena za dílo dle smlouvy o dílo 3, pročež Úřad pozdní uveřejnění smlouvy o dílo 2 považuje za závažnější než pozdní uveřejnění smlouvy o dílo 3. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a III. tohoto příkazu Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

136.          Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

137.          Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

138.          Podle § 40 písm. b) přestupkového zákona se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

139.          Z rozsudku KS v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky KS v Brně na řádné odůvodnění pokuty obsaženými ve výše citovaném rozsudku se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

140.          V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 219 odst. 1 zákona, když obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro uveřejnění smlouvy o dílo 2 uzavřené na veřejnou zakázku 2 na profilu zadavatele stanovenou citovaným ustanovením zákona, v důsledku čehož došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

141.          Co se týče způsobu spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, Úřad neshledal žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.

142.           Co se týče následků spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

143.          Úřad při ukládání sankce ve prospěch obviněného zohlednil skutečnost, že obviněný na uveřejňovací povinnost související se smlouvou o dílo 2 zcela nerezignoval a své pochybení dodatečně napravil, když smlouvu o dílo 2 uveřejnil na profilu zadavatele dne 19. 10. 2020, a tudíž do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

144.          Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl ke skutečnosti, že celková cena veřejné zakázky 2 (ve výši 2 037 750 Kč bez DPH) sama o sobě překračuje zákonnou hranici podle § 27 zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu, tj. jednalo se v jejím případě i bez zohlednění zbylých přezkoumávaných veřejných zakázek o podlimitní veřejnou zakázku dle § 26 odst. 1 zákona, kterou však obviněný v rozporu s § 26 odst. 2 zákona nezadal v odpovídajícím režimu dle zákona.

145.          Současně Úřad jako k přitěžující okolnosti (ve smyslu § 40 písm. b) přestupkového zákona) přihlédl k tomu, že se obviněný rovněž dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. a III. tohoto příkazu, přičemž v této souvislosti Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu považuje za zvlášť přitěžující a jako takový též za určující konečnou výši pokuty. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož, jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Co se týče následků spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a že tudíž nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

146.          Žádné další polehčující nebo přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

147.          Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést např. rozsudek NSS č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 či rozsudek NSS č. j. 6 As 245/2015-33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku NSS dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, dle něhož ‚použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem‘.“ NSS dále pokračuje tak, že trestněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (přestupky).

148.          Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad k tomuto uvádí, že přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem obviněného, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0412/2022/VZ příkazem č. j. ÚOHS-32257/2022/500 ze dne 15. 9. 2022. V odkazovaném případě byl přestupek spáchán dne 17. 1. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 150 000 Kč. Úřad tedy v šetřeném případě při stanovení výše sankce zohlednil výše uvedenou skutečnost.

149.          Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 131 164 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

150.          V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

151.          Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

152.          Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

město Planá, náměstí Svobody 1, 348 15 Planá

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy