číslo jednací: 40797/2022/510
spisová značka: S0418/2022

Instance I.
Věc DATA_VPN PL_40286
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
  2. ha-vel internet, s. r. o.
  3. O2 Czech Republic, a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2022
Datum nabytí právní moci 7. 12. 2022
Dokumenty file icon 2022_S0418.pdf 370 KB

 

Spisová značka:  ÚOHS-S0418/2022/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-40797/2022/510

 

Brno 18. 11. 2022

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve správním řízení zahájeném dne 16. 9. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha,
  • navrhovatel – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, Muglinov, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem ev. č. ČAK 4743, se sídlem Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava-Poruba,
  • vybraný dodavatel – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 27. 9. 2022 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů centrálního zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „DATA_VPN PL_40286“ zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 6. 2022 v dynamickém nákupním systému s názvem „Poskytování služeb KIVS – 2017–2041“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-022104, ve znění pozdějších opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 154-319744, ve znění pozdějších oprav,

 

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, Muglinov, 712 00 Ostrava – ze dne 16. 9. 2022 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

 

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.                            Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 29. 6. 2022 odesláním výzvy k podání nabídek z téhož dne (dále jen „výzva“) zadání veřejné zakázky „DATA_VPN PL_40286“ v dynamickém nákupním systému s názvem „Poskytování služeb KIVS – 2017– 2041“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-022104, ve znění pozdějších opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 154- 319744, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2.                            Zadavatel v čl. 3 výzvy s názvem »Předmět plnění a místo plnění“ uvedl, že: „Předmětem Veřejné zakázky je poskytování služeb, jejichž konkrétní specifikace je uvedena v Poptávkovém listu (dále jen „Služby“ nebo jednotlivě jako „Služba“), který je Přílohou č. 1 Výzvy. Poptávkový list je soubor ve formátu MS Excel, kde každá poptávaná Služba v rámci Veřejné zakázky je uvedena v jednom řádku. Technická specifikace jednotlivé Služby je uvedena v příslušném (příslušných) katalogovém (katalogových) listu (listech), který (které) jsou přílohou č. 2 Výzvy.«

3.                            Dne 23. 8. 2022 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, Muglinov, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem ev. č. ČAK 4743, se sídlem Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava-Poruba (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti oznámení o výběru (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 6. 9. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl jako nedůvodné.

4.                            S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem podaným námitkám a vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě zadavatel podané námitky ve smyslu § 245 odst. 2 zákona odmítl, podal navrhovatel dne 16. 9. 2022 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

5.                            Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nenaplnil smysl institutu mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“), nerespektoval soudní judikaturu a rozhodovací praxi Úřadu, a proto nerozpoznal (neidentifikoval), že nabídka vybraného dodavatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 27. 9. 2022 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel“) obsahuje neodůvodněnou MNNC.

6.                            Navrhovatel je přesvědčen, že pakliže zadavatel v rozhodnutí o námitkách tvrdí, že provedl podrobné a komplexní posouzení MNNC, měl zadavatel, respektive hodnotící komise mít při hodnocení nabídek povědomí o skutečnostech, ze kterých jím mohlo být zřejmé, že v případě nabídkové ceny vybraného dodavatele se může jednat o MNNC ve smyslu § 113 zákona. Podle stěžovatele tedy zadavatel měl povědomí o MNNC v nabídce vybraného dodavatele, avšak s touto skutečností dále nepracoval.

7.                            Dále dle navrhovatele v případě, že zadavatel zjistil pochybnosti o tom, že nabídka vybraného dodavatele vykazuje znaky MNNC, měl vybraného dodavatele požádat o podrobné písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny vybraného dodavatele. Zadavatel však takto dle stěžovatele nepostupoval, uspokojil se pouze s jím provedeným posouzením možné přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele a nevyzval vybraného dodavatele k vysvětlení jeho cenové nabídky.

8.                            Současně navrhovatel uvádí, že pokud si zadavatel až dodatečně, po rozhodnutí a oznámení o výběru a po obdržení námitek, vyžádal od vybraného dodavatele doplňující informace dle § 46 zákona, stalo se tak dle navrhovatele opožděně. Tento postup zadavatele tak nemůže dle navrhovatele zhojit ani zakrýt skutečnost, že v období před učiněním rozhodnutí a vydáním oznámení o výběru zadavatel fakticky vůbec neposuzoval možnou přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele.

9.                            Navrhovatel má za to, že z vyjádření vybraného dodavatele přitom muselo vyplynout, že vybraný dodavatel nedisponuje v dané lokalitě žádnou infrastrukturou a musí veškerou infrastrukturu nakupovat standardně od své sesterské společnosti CETIN a.s., IČO 04084063, se sídlem Českomoravská 2510/19, Libeň, 190 00 Praha 9 (dále jen „CETIN a.s.“), na rozdíl od navrhovatele, který disponuje i svou vlastní infrastrukturou. Dle navrhovatele existuje velká pravděpodobnost, že vybraný dodavatel nakupuje potřebné služby od své sesterské společnosti CETIN a.s. v rámci velkoobchodní nabídky. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zatímco společnost CETIN a.s. nabízí navrhovateli požadované služby za 3807 Kč měsíčně, zcela totožné služby společnost CETIN a.s. poskytuje vybranému dodavateli (jakožto své sesterské společnosti) buď za částku výrazně nižší než za částku 1470 Kč měsíčně, což je konečná výherní cena, případně vybraný dodavatel nabízí cenu pod vlastní náklady s cílem narušit soutěžní principy a poškodit ostatní soutěžící.

10.                      Dále navrhovatel poukazuje na netransparentnost postupu zadavatele při posuzování nabídky a nabídkové ceny vybraného dodavatele, a tedy porušení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

11.                      Navrhovatel taktéž konstatuje, že ve světle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu je nadbytečné konstatování zadavatele v rozhodnutí o námitkách o tom, že na sebe dobrovolně převzal povinnost posouzení podaných nabídek z hlediska MNNC. Dle navrhovatele se nejedná o dobrovolnost ze strany zadavatele, ale povinnost zadavatele postupovat v souladu se zákonem.

12.                      Navrhovatel má dále za to, že vybraný dodavatel nezaložil zdůvodnění MNNC na konkrétních a věrohodných skutečnostech, které by odstranily pochybnosti zadavatele o realizovatelnosti předmětu veřejné zakázky za vybraným dodavatelem nabízenou cenu.

13.                      Dle navrhovatele z úkonů zadavatele (oznámení o výběru, rozhodnutí o námitkách) není vůbec zřejmé, zda se zadavatel při posuzování nabídky a nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval také úvahou či myšlenkou, zda MNNC, přítomná v nabídce vybraného dodavatele, není odůvodněna tím, že vybraný dodavatel nedodržel povinnosti pro něj vyplývající z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovně právních předpisů nebo že by vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

14.                      Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel měl nabídku vybraného dodavatele posoudit nejen z pohledu přítomnosti neodůvodněné MNNC, ale také z pohledu toho, zda vybraný dodavatel dodržuje povinnosti pro něj vyplývající z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky.

15.                      Navrhovatel je přesvědčen, že vzhledem k tomu, že zadavatel u nabídky vybraného dodavatele neshledal MNNC a současně je dle navrhovatele objektivně nemožné, aby vybraný dodavatel při splnění veškerých zadávacích podmínek veřejné zakázky mohl nabídnout takto nízkou nabídkovou cenu za plnění veřejné zakázky, pak je namístě pochybnost o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky veřejné zakázky. Takovou pochybnost si však zadavatel zjevně vůbec nepřipouštěl.

16.                      Závěrem návrhu se navrhovatel domáhá toho, aby Úřad vyhověl návrhu a zrušil jak oznámení o výběru, tak rozhodnutí o námitkách, a poté aby zadavatel pokračoval v posouzení a hodnocení nabídek předložených v zadávacím řízení ohledně veřejné zakázky, a to rovněž z pohledu možné přítomnosti neodůvodněné mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17.                      Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 16. 9. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu taktéž dne 16. 9. 2022.

18.                      Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

19.                      Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-32643/2022/511 ze dne 19. 9. 2022.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 26. 9. 2022

20.                      Úřad obdržel dne 26. 9. 2022 vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“). Zadavatel primárně odkazuje na odůvodnění jím přijatého rozhodnutí o námitkách.

21.                      Dále zadavatel konstatuje, že argumentace navrhovatele je z převážné části založena pouze na nepodložených domněnkách či obecných tvrzeních, která sama o sobě přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele v konkrétních okolnostech veřejné zakázky nepotvrzují ani o této nezakládají pochybnost.

22.                      Zadavatel uvádí, že v rámci zadávacího postupu řádně provedl posouzení a hodnocení podaných nabídek, kdy během tohoto procesu přistoupil mj. k posouzení všech nabídkových cen z hlediska možné přítomnosti MNNC. Tento postup a dokumenty či informace pro něj použité jsou součástí dokumentace o zadávacím postupu.

23.                      Nabídkovou cenu vybraného dodavatele zadavatel dle svých slov z hlediska možné přítomnosti MNNC podrobně posoudil při aplikaci vodítek a ukazatelů, které pro tyto účely dlouhodobě využívá, kdy hlavním z nich je porovnání nabídkové ceny s tzv. „Průměrnou tržní cenou“. Ta je průběžně stanovována na základě cen, za které zadavatel, resp. pověřující zadavatelé na základě veřejných zakázek soutěžených v rámci DNS KIVS, obdobné služby aktuálně odebírají. Z tohoto porovnání vyplynulo, že nabídková cena vybraného dodavatele se od průměrné tržní ceny neodchyluje takovým způsobem, aby zadavatel dle jím používaných a praxí průběžně potvrzovaných ukazatelů měl učinit závěr o přítomnosti MNNC v jeho nabídce.

24.                      Na nabídkovou cenu vybraného dodavatele byla nad rámec výše uvedeného aplikována i další pomocná hlediska (porovnání s nabídkovými cenami ostatních účastníků, maximální cenou stanovenou pověřujícím zadavatelem apod.) a tato nabídková cena byla posouzena i v kontextu informací od pověřujícího zadavatele týkajících se situace v lokalitě poskytování služby (tj. např. dostupnost technologií, vlastnictví vedení, absence vícenákladů souvisejících se zřízením a poskytováním služby apod.), kterými zadavatel disponoval. Na základě tohoto komplexního posouzení dospěl zadavatel k závěru, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu a z uvedeného důvodu zadavatel nebude požadovat vysvětlení nabídkové ceny dle analogické aplikace § 113 zákona.

25.                      I přes tuto skutečnost následně zadavatel z procesní opatrnosti a při zachování principu dobré správy vyhodnotil přijaté námitky navrhovatele jako kvalifikované upozornění na možnou přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele a s ohledem na rozhodovací praxi Úřadu přistoupil ve lhůtě pro vypořádání námitek k vyžádání doplňujících informací od příslušného pověřujícího zadavatele a dále v režimu § 46 zákona od vybraného dodavatele.

26.                      Na základě tohoto postupu zadavatel dospěl k závěru, že s ohledem na aktuální cenovou hladinu poptávaných služeb, možnosti dodavatelů k poskytnutí služeb tvořících předmět veřejné zakázky v lokalitě pověřujícího zadavatele a veškeré výše uvedené skutečnosti byl potvrzen zadavatelem dříve přijatý závěr stran neexistence MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Současně tak byly dle zadavatele rozptýleny i pochybnosti vyjádřené ze strany navrhovatele v jím podaných námitkách.

27.                      Dále zadavatel uvádí, že jak potvrzuje rozhodovací praxe Úřadu, právní úprava nenabízí žádná exaktní vodítka k určení toho, kdy se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedná a kdy nikoli, a proto je třeba hodnotit každý případ dle konkrétních okolností. Zadavatel má pro tyto účely vyvinutý postup s využitím tzv. „Průměrné tržní ceny“, která je průběžně stanovována a aktualizována pro konkrétní typ služby, který je veřejnou zakázkou soutěžen. Vedle toho zadavatel podpůrně aplikuje hledisko porovnání nabídkových cen účastníků zadávacího postupu, odchylku od maximální přípustné ceny stanovené pověřujícím zadavatelem a případně zohlední (tak jako v daném případě) informace o možnostech plnění veřejné zakázky v lokalitě pověřujícího zadavatele. Tento postup považuje zadavatel za komplexní, dostatečně zohledňující konkrétní okolnosti každé veřejné zakázky a taktéž praxí dostatečně prověřený. V neposlední řadě je tento postup i hospodárný, neboť při objemu ročního soutěžení stovek obdobných služeb v rámci DNS KIVS není v silách administrativního aparátu zadavatele provádět individuální průzkum trhu pro každou jednotlivou službu. Oblast datových služeb je velmi specifická, cenová hladina se v průběhu času dynamicky vyvíjí (resp. průběžně dochází ke snižování cenové hladiny) a je ovlivňována řadou aspektů. Do cenových podmínek pak vstupují i konkrétní okolnosti v místě poskytování služby. Všechny tyto aspekty zadavatelem zvolený postup zohledňuje. V daném případě bylo zadavatelem zjištěno, že nabídková cena vybraného dodavatele se od průměrné tržní ceny neodchyluje o více než 60 %, což je základním předpokladem pro identifikaci MNNC.

28.                      Zadavatel taktéž podotýká, že je oprávněn přijímat vlastní úvahy o tom, zda konkrétní nabídka obsahuje MNNC a zda existující pochybnosti o schopnosti dodavatele za jím nabídnutou cenu veřejnou zakázku plnit. Tyto své úvahy zadavatel řádně popsal a odůvodnil. Navrhovatel ani Úřad nemohou přebírat odpovědnost za toto rozhodnutí, které náleží zadavateli. Ten veškeré skutečnosti ovlivňující možnou přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele posoudil a k závěru o přítomnosti MNNC nedospěl. Současně dle zadavatele není ani pravdou, že by zadavatel přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele neposuzoval před rozhodnutím o výběru dodavatele a odesláním oznámení o výběru. Skutečnost, že toto posouzení proběhlo, je řádně konstatována v oznámení o výběru a souvisejících podkladech, v nichž je postup zadavatele zachycen. Podrobnosti posouzení a úvahy zadavatele pak zadavatel řádně popsal v rámci rozhodnutí o námitkách i v tomto vyjádření.

29.                      Současně zadavatel uvádí, že jestliže navrhovatel poukazuje na možné porušení hospodářské soutěže ze strany společností CETIN a.s. a vybraného dodavatele, je třeba uvést, že toto posouzení nepřísluší zadavateli a tento ani nedisponuje žádnými informacemi o této potencialitě. Zadavatel nedisponuje ani žádnou pravomocí tyto skutečnosti přezkoumávat a přijímat v nich rozhodnutí. Zadavateli není známa existence pravomocného rozhodnutí Úřadu, z něhož by plynulo porušení zákona v oblasti hospodářské soutěže ze strany vybraného dodavatele, které by měl zohlednit v rámci hodnocení a posouzení jeho nabídky.

30.                      K tvrzení navrhovatele, že zadavatel postupoval netransparentně, zadavatel uvádí, že navrhovatel odkazuje na nepřiléhavou rozhodovací praxi Úřadu. Zadavatel uvádí, že zásada transparentnosti je dle rozhodovací praxe (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2020 ke sp. zn. 1 Afs 45/2010) porušena tehdy, „pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehlédnutelným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Zadavatel má za to, že žádný z jeho úkonů v zadávacím postupu výše popsané důsledky nezpůsobil, naopak po celou dobu jeho trvání jsou jednotlivé úkony zadavatele řádně zdokumentované, transparentně prezentované a umožňují kontrolu jeho postupu, což je účelem předmětné zásady.

31.                      Z oznámení o výběru plyne, že zadavatel v rámci procesu posouzení nabídek provedl mj. posouzení z hlediska možné přítomnosti MNNC v nabídkách účastníků. Podklady pro tyto úvahy vtělil jednak do dokumentace o zadávacím postupu a dále se s tvrzeními navrhovatele dostatečně vypořádal v rámci rozhodnutí o námitkách. Dle přesvědčení zadavatele se tedy jedná o dostatečný a transparentní záznam skutečností a od nich odvozených myšlenkových úvah zadavatele o tom, z jakého důvodu nepokládá nabídkovou cenu vybraného dodavatele za MNNC.

32.                      K uvedenému zadavatel dále doplňuje, že obecně není povinen explicitně vyjadřovat své úvahy o neexistenci MNNC v protokolu či zprávě o posouzení nabídek. Pokud z okolností konkrétní nabídky nevyplývají pochybnosti o tom, že nabídka neobsahuje MNNC, nelze po zadavateli dle rozhodovací praxe Úřadu požadovat, aby svůj závěr obšírně vysvětloval a reagoval tak na případné v budoucnu podané námitky. Zadavatel se otázkou MNNC zabýval a její posouzení je součástí dokumentace o zadávacím postupu. Následně se pak konkrétně vypořádal s jednotlivými obecnými tvrzeními navrhovatele v jím podaných námitkách.

33.                      K tvrzenému nedodržení právních předpisů vybraným dodavatelem zadavatel uvádí, že navrhovatel pochybnosti ohledně této možnosti ani nevtělil do jím podaných námitek, kde se touto možností žádným způsobem nezabýval. Z uvedeného důvodu ani nebylo na takové tvrzení zadavatelem reagováno v rámci rozhodnutí o námitkách. Zadavateli nebyly a nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měl nabýt pochybnosti, zda vybraný dodavatel dodržuje povinnosti pro něj vyplývající z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky a ani navrhovatel žádné konkrétní skutečnosti v tomto ohledu nesdělil.

34.                      Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nepovažuje z výše popsaných důvodů výtky navrhovatele k jeho postupu za oprávněné, domnívá se, že není důvod k uložení jakéhokoli nápravného opatření. Navrhuje proto, aby byl návrh navrhovatele ze strany Úřadu v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítnut.

Další průběh správního řízení

35.                      Usnesením č. j. ÚOHS-34982/2022/511 ze dne 6. 10. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k doučení kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 10. 10. 2022

36.                      Dne 10. 10. 2022 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného dodavatele, ve kterém uvedl, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká, a to ani v jednotlivých položkách. Z postupu zadavatele je dle vybraného dodavatele zřejmé, že v rámci zadávacího řízení se opakovaně a pečlivě zabýval tím, zda nabídková cena vybraného dodavatele nevykazuje přítomnost MNNC, přičemž dospěl vždy k závěru, že nikoliv.

37.                      Vybraný dodavatel poukazuje taktéž na skutečnost, že zadavatel, i když sám trvale zastává stanovisko, že nabídková cena vybraného dodavatele neobsahuje MNNC, provedl na základě obdržených námitek šetření, přičemž zejména vyzval vybraného dodavatele mimo jiné k poskytnutí informace o tom, jakou kombinaci technologií plánuje využít a specifikaci veškerých nákladových položek konkrétní služby. I když se formálně nejednalo o žádost ve smyslu § 113 zákona, požádal zadavatel vybraného dodavatele rovněž o prohlášení ve smyslu § 113 odst. 4 zákona.

38.                      Vybraný dodavatel taktéž uvádí, že tvrzení navrhovatele nejsou podložena a jsou tedy bez reálného základu. Současně uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, která není přiléhavá nebo se týká předchozí právní úpravy, která není přiléhavá.

39.                      Vzhledem k tomu, že v daném případě dle vybraného dodavatele neexistují žádné důvody pro vyhovění návrhu navrhovatele, vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v plném rozsahu zamítl podle § 265 písm. a) zákona s tím, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. 

Další průběh správního řízení

40.                      Usnesením č. j. ÚOHS-35706/2022/511 ze dne 12. 10. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

41.                      Usnesením č. j. ÚOHS-36431/2022/511 ze dne 18. 10. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření podkladům rozhodnutí.

42.                      Dne 25. 10. 2022 navrhovatel doručil Úřadu vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, kde uvedl, že plně odkazuje na svá tvrzení a důkazy, obsažené v návrhu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

43.                      Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení veškerých podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

44.                      Dle § 3 zákona zadávacím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

45.                      Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

46.                      Dle § 28 odst. 1 písm. o) zákona pro účely tohoto zákona se mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

47.                      Dle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

48.                      Dle § 48 odst. 2 zákona uvádí, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

49.                      Dle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

50.                      MNNC je dále upravena v § 113 části čtvrté zákona, jež se jako celek týká nadlimitního režimu. Dle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Dle odst. 4 téhož ustanovení zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

51.                      Dynamický nákupní systém je upraven v části šesté zákona, jež se týká zvláštních postupů. Dle § 138 odst. 1 zákona zadavatel může zavést dynamický nákupní systém, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.

52.                      Podle § 141 odst. 1 zákona před zadáním veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky. Byl-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, vyzve zadavatel dodavatele, kteří jsou zařazeni v kategorii odpovídající zahajované veřejné zakázce. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Výzvu k podání nabídek nelze zaslat před zavedením dynamického nákupního systému.

53.                      Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Relevantní skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

54.                      V bodě I.1. zadávací dokumentace dynamického nákupního systému ze dne 16. 6. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) je uvedeno, že: „Centrální zadavatel zavedl v souladu s pravidly pro užší řízení dle § 58 a § 59 ZZVZ, v souladu s § 138 a násl. ZZVZ a v souladu s Koncepcí nákupu datových a hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy v období po 27. březnu 2013, schválenou Usnesením, dynamický nákupní systém, a to v rámci Centralizovaného zadávání veřejných zakázek. Centrální zadavatel ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) ZZVZ provádí v souladu s Usnesením zadávací řízení na zavedení dynamického nákupního systému a současně zadává Dílčí veřejné zakázky na poskytování datových a hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy, vymezených Usnesením a Centrálním zadavatelem, a to:

(i) na účet jednotlivých Pověřujících zadavatelů

a

(ii) na účet Centrálního zadavatele.“

55.                      V bodě XI.1 s názvem „Další informace“ zadávací dokumentace je uvedeno mj. následující:

„Centrální zadavatel si v souladu s § 48 odst. 7 ZZVZ vyhrazuje právo vyloučit účastníka zadávacího řízení k zadání Dílčí veřejné zakázky, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Způsob prokázání vydání výlučně zaknihovaných akcií ze strany účastníka zadávacího řízení k zadání Dílčí veřejné zakázky bude blíže specifikován v každé jednotlivé výzvě k podání nabídek.

Centrální zadavatel výslovně upozorňuje na možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ umožňující zadavateli vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán, nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů.“

56.                      V bodě 2. s názvem „Obecné informace o veřejné zakázce“ výzvy je mj. uvedeno následující:

„Zadávací podmínky

Tato Výzva vychází ze zadávací dokumentace na zavedení DNS, jež je uveřejněna na profilu Centrálního zadavatele na adrese:

https://dns.kivs.cz/

Výhrady Centrálního zadavatele

Centrální zadavatel je oprávněn změnit zadávací podmínky při dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ. Centrální zadavatel je oprávněn se kdykoli, až do uzavření smlouvy na realizaci Veřejné zakázky, dotázat na věcné podmínky plnění Veřejné zakázky (zejména technologie) předpokládané Dodavatelem při podání nabídky.“

57.                      V bodě 4. s názvem „Nabídková cena a způsob jejího zpracování“ výzvy je mj. uvedeno následující:

»Nabídková cena obsahuje veškeré náklady a hotové výdaje na realizaci Veřejné zakázky v místě plnění. Nabídková cena je konečná a nepřekročitelná a zahrnuje zejména veškeré výlohy, výdaje a náklady vzniklé Dodavateli v souvislosti se zavedením a poskytováním Služeb. Nabídkovou cenu (vč. jejího rozpadu na „Cenu ZA ZŘÍZENÍ“ a „Cenu MĚSÍČNÍ“) je Dodavatel povinen stanovit takovým způsobem, aby odpovídala plnění (a jeho dílčím částem), které je předmětem Veřejné zakázky. V případě pochybností o splnění této povinnosti je Centrální zadavatel oprávněn vyzvat Dodavatele k vysvětlení.«

58.                      V bodě 7. s názvem „hodnocení nabídky“, a to konkrétně v sekci týkající se „Elektronické aukce“ je mj. uvedeno následující:

»Dodavatelé, kteří se účastnili elektronické aukce, jsou povinni do 4 pracovních dnů ode dne ukončení elektronické aukce doručit Centrálnímu zadavateli prostřednictvím zaslané zprávy v elektronickém nástroji příslušný Poptávkový list, v němž budou cenové hodnoty vyplněny v souladu s pravidly uvedenými v článku 4 Výzvy (tedy mj. zvlášť pro každou a všechny Služby v Poptávkovém listu) tak, aby nabídková cena („Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení“) odpovídala poslední aukční hodnotě parametru „Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení“ podané Dodavatelem (dále jen „Upravený Poptávkový list“) a současně aby nezaokrouhlený součet všech „Nabídkových cen CELKOVÝCH“ za všechny Služby (všechny řádky) v Upraveném Poptávkovém listu odpovídal poslední aukční hodnotě parametru „Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení“ podané Dodavatelem. Příslušný Upravený Poptávkový list musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem osoby oprávněné zastupovat Dodavatele (oprávnění zastupovat Dodavatele musí vyplývat z veřejně dostupných informací, zejména aktuálního výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložených dokumentů, zejména plné moci). V Upraveném Poptávkovém listu nesmí být hodnota žádné z dílčích cen Služeb v něm uvedených vyšší než její hodnota uvedená v Poptávkovém listu, jenž byl součástí nabídky Dodavatele. Upravený Poptávkový list bude vždy posouzen z hlediska včasnosti jeho doručení, a zda je Upravený poptávkový list podepsán uznávaným elektronickým podpisem osoby oprávněné zastupovat Dodavatele, z hlediska souladu s pravidly uvedenými v článku 4 Výzvy, z hlediska toho, zda nabídková cena uvedená v Upraveném Poptávkovém listě odpovídá poslední aukční hodnotě parametru „Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení“ podané Dodavatelem a z hlediska dodržení zákazu navýšení dílčích cen Služeb v něm uvedených oproti dílčím cenám Služeb uvedeným v Poptávkovém listu, jenž byl součástí nabídky Dodavatele. Nedodržení jakéhokoli z uvedených požadavků pro Upravený poptávkový list může být považováno za nesplnění požadavků Centrálního zadavatele a může být důvodem pro vyloučení Dodavatele z postupu směřujícího k zadání Veřejné zakázky. Po posouzení Upravených Poptávkových listů bude provedeno hodnocení v souladu s postupem hodnocení uvedeným v článku 7 této Výzvy.«

59.                      V žádosti o poskytnutí informací a potvrzení skutečností ze dne 26. 8. 2022 (dále jen „žádost o poskytnutí informací“) je mj. uvedeno, že

„Centrální zadavatel na základě posouzení všech údajů v nabídce Účastníka a jejich konfrontace s informacemi, kterými Centrální zadavatel disponuje, dospěl k závěru, že 2 Účastníkem podaná nabídková cena nepředstavuje ve vztahu k předmětu plnění Veřejné zakázky MNNC. Z uvedeného důvodu Centrální zadavatel nepřistoupil k analogické aplikaci ust. § 113 odst. 4 ZZVZ a nevyzval Účastníka k vysvětlení jím podané nabídkové ceny.

(…)

Byť Centrální zadavatel v rámci posouzení nabídek dospěl k závěru, že nabídka Účastníka MNNC neobsahuje, a proto Centrální zadavatel nebyl a není povinen vyzvat Účastníka k jejímu vysvětlení, přičemž tento názor Centrální zadavatel zastává nadále, považuje za vhodné s ohledem na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vyhodnotit námitky stěžovatele jako kvalifikovaný podnět upozorňující Centrálního zadavatele na možnou přítomnost MNNC. Z uvedeného důvodu hodlá Centrální zadavatel ve lhůtě pro rozhodnutí o námitkách vyžádat od Účastníka doplnění informací za účelem potvrzení dříve provedených úvah Centrálního zadavatele vedoucích k závěru o absenci MNNC v jeho nabídce a za účelem vyvrácení pochybností vyjádřených v námitkách stěžovatele.“.

Na uvedenou žádost o poskytnutí informací vybraný dodavatel reagoval odpovědí na výzvu k doplnění údajů o nabídce ze dne 30. 8. 2022 (dále jen „objasnění nabídky“).

Právní posouzení

60.                      Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel měl nabídku vybraného dodavatele posoudit jako nabídku obsahující MNNC a že vybraný dodavatel měl být vyzván ke zdůvodnění své nabídkové ceny.

Obecně k dynamickému nákupnímu systému

61.                      Úřad v prvé řadě uvádí, že smyslem zavedení dynamického nákupního systému byla snaha o zjednodušení a zrychlení zadávacího řízení za využití výhradně elektronických prostředků komunikace. Jak uvádí komentářová literatura, je podstatou dynamického nákupního systému „především zjednodušení opakovaného zadávání veřejných zakázek, jejichž předmět plnění je na trhu běžně dostupný, a zajištění široké soutěže o veřejnou zakázku mezi dodavateli“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 1320 s.).

62.                      K zavedení dynamického nákupního systému tak zadavatele obvykle vede snaha zjednodušit a zrychlit procesy zadávání veřejných zakázek na zákonem vymezená plnění, tedy snaha zefektivnit procesy, které by nebyly tak efektivní při využití běžných postupů. Jak vyplývá z výše uvedeného, zákonodárce přistoupil i ke zjednodušení postupů oproti dříve účinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je tedy třeba k výkladu zákona přistupovat i s přihlédnutím k jeho úmyslu, se kterým k tomuto zjednodušení přistoupil.

63.                      Vzhledem k tomu, že dynamický nákupní systém je řazen mezi zvláštní postupy zadavatele, neaplikují se na postup zadavatele při jeho zavádění automaticky všechna ustanovení zákona. Komentářová literatura k tomu uvádí, že: »Na tyto zvláštní postupy nedopadá celá právní úprava ZVZ, ale pouze vybrané části, a to konkrétně tyto: část první, výslovně § 42 až 44 z části druhé (§ 130), části desátá až patnáctá. Nepoužijí se tak například ani všechna ustanovení části druhé zákona, která se vztahuje na zadávací řízení. DNS (stejně jako rámcové dohody či soutěž o návrh) nejsou zadávacími řízeními (viz § 3). Z dalších ustanovení DNS je však zřejmé, že ZVZ pracuje i s některými instituty upravenými například:

  • v části druhé ZVZ (odkaz na obdobné použití § 45 či 48 odst. 5 v § 140 odst. 3 nebo § 76 v § 140 odst. 4); nebo
  • v části čtvrté ZVZ, například v otázce JEO podle § 140 odst. 3;
  • v části třetí nebo čtvrté ZVZ (pro zavedení DNS je třeba využít UŘ podle části třetí či čtvrté zákona podle výše předpokládané hodnoty DNS)“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 1320 s.).«

To však neznamená, že by si možnost využití dalších ustanovení zákona zadavatel nemohl vyhradit.

64.                      Vzhledem k tomu, že postup zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému představuje postup zadávání veřejné zakázky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, resp. jedná se o postup podle zákona, je zadavatel v souladu s § 6 odst. 1 zákona povinen v jeho průběhu postupovat dle základních zásad zadávání veřejných zakázek. Mimo jiné se jedná i o povinnost dodržet zásadu transparentnosti. Jedním z jejích rozměrů je princip vázanosti zadávacími podmínkami, které zadavatel sám stanovil (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0036/2018/VZ a sp. zn. ÚOHS-R0195/2020/VZ). Zadavatel tedy zásadně musí dodržet zadávací podmínky, které pro zadávání veřejné zakázky stanovil, jinak se dopustí porušení této zásady.  

65.                      Pokud jde o zadávací podmínky, které jsou pro postup zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému relevantní, v souladu s § 141 odst. 1 zákona platí, že zadavatel vyzývá dodavatele zařazené do zavedeného dynamického nákupního systému k podání nabídek na základě podmínek uvedených v této výzvě. Obsahové náležitosti výzvy jsou upraveny v příloze č. 6 zákona, přičemž ve výzvě zadavatel uvede mj. údaje o způsobu výběru dodavatele, včetně hodnoticích kritérií a má možnost upřesnit (nikoliv změnit) kritéria hodnocení, která uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení, kterým byl systém zaveden. Náležitosti dle přílohy č. 6 zákona jsou zákonem stanoveny jako minimální a musí být v předmětné výzvě obsaženy vždy. Nad jejich rámec však může zadavatel ve výzvě uvést jakékoli další informace, jež uzná za potřebné pro zadání veřejné zakázky, např. včlenit pravidla uvedená v zadávací dokumentaci k zavedení dynamického nákupního systému.

K posuzování MNNC v šeřeném případě

66.                      Úřad v prvé řadě posoudil, zda si zadavatel vyhradil možnost posuzování MNNC, resp. možnosti vyloučení účastníka z důvodu MNNC v jeho nabídce.

67.                      K tomu Úřad nejprve uvádí, že zadávací podmínky uvedené ve výzvě vychází ze zadávací dokumentace na zavedení dynamického nákupního systému (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výzvy a zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel si nevyhradil použití pravidel vztahujících se k posuzování MNNC (resp. k § 113 zákona). Současně z uvedených dokumentů nevyplývá ani možnost vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 4 zákona či případně dle § 48 odst. 8 zákona. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že si zadavatel vyhradil možnost vyloučení pouze z jiných důvodu, než je dle § 48 odst. 4 zákona či případně dle § 48 odst. 8 zákona (viz body 55. a 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

68.                      Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že si zadavatel nevyhradil použití § 113 zákona, a tedy nebyl povinen provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k vybranému dodavateli, příp. jej následně vyzývat k jejímu objasnění ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona.

69.                      Nicméně z výzvy dále vyplývá, že si zadavatel v případě pochybností ohledně nabídkové ceny vyhradil možnost vyzvat dodavatele k vysvětlení nabídky (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle přesvědčení Úřadu si tak zadavatel vytvořil dílčí pravidlo vztahující se ke zjišťování údajů týkajících se nabídkové ceny, nicméně z textace dané části výzvy nelze dovozovat, že by si tímto vyhradil použití kompletních pravidel vztahujících se k mimořádně nízké nabídkové ceně ve smyslu § 113 zákona, ve spojení s pravidly v § 48 zákona. Naopak z postupu zadavatele je zjevné, že ve vztahu k vybranému dodavateli využil předem stanoveného pravidla v bodě 4 výzvy,  když žádostí o poskytnutí informací si od vybraného dodavatel dožádal další informace k jeho nabídce, přičemž v této výzvě je výslovně uvedeno, že se nejedná o postup dle § 113 zákona a že zadavatel nemá za to, že nabídka vybraného dodavatel obsahuje MNNC (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Právě uvedené pak potvrzuje i výše uvedený výklad Úřadu, že uvedené pravidlo v bodě 4 výzvy nepředstavuje ekvivalent k postupu dle § 113 zákona. Přestože zadavatel možnosti doptat se vybraného dodavatele využil a vybraný dodavatel na tuto žádost o poskytnutí informací reagoval, Úřad podotýká, že se dále nebude zabývat přezkumem samotného obsahu těchto dokumentů, neboť se nejednalo o postup dle § 113 zákona, který je napadán navrhovatelem v námitkách, resp. návrhu. Z postupu zadavatele je však zjevné, že postupoval v souladu s pravidlem, které vytyčil v bodě 4 výzvy, a tedy jeho postup lze v tomto ohledu považovat za transparentní, tedy souladný se zákonem.   

70.                      Skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval způsobem předvídaným v § 113 zákona či nevyloučil účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona nebo § 48 odst. 8 zákona, tudíž nepředstavuje rozpor se zákonem, neboť zadavatel ani jedno z těchto ustanovení využít vůbec nemohl, neboť si jejich použití nevyhradil a nestanovil si ani jiná pravidla vztahující se k jeho postupu ohledně případné MNNC a případného vyloučení. S ohledem na výše uvedené je tedy zjevné, že se zadavatel porušení výše citovaných ustanovení zákona nedopustil, přičemž ve vztahu k nabídkové ceně v nabídce vybraného dodavatele postupoval v souladu s jím stanoveným pravidlem. Z jednání zadavatele pak lze dovodit, že se s vysvětlením vybraného dodavatele ztotožnil.

71.                      Zadavatel tedy nebyl povinen vyzvat vybraného dodavatele ke zdůvodnění nabídkové ceny, ve smyslu § 113 zákona, jak tvrdí navrhovatel, neboť taková povinnost zadavateli neplyne z žádných pravidel, kterými se musel řídit. Současně však Úřad akcentuje, jak vyplývá již z výše uvedeného, že na postup zadavatele nelze nahlížet jako na nezákonný ani s ohledem na jím stanovená pravidla, neboť vybraného dodavatele v souladu s těmito pravidly dokonce vyzval ke zdůvodnění nabídkové ceny dle bodu 4 výzvy, přičemž vybraný dodavatel poskytl své vyjádření k předložené nabídkové ceně. Obdobné závěry Úřad uvádí i k námitce navrhovatele vztahující se k porušení právních předpisů, resp. důvodu pro obligatorní vyloučení dle § 48 odst. 8 zákona, neboť ani tento důvod vyloučení zadavatel nijak nevčlenil do svých zadávacích podmínek, a tedy se nemusel tímto zákonným ustanovením řídit. Co se týče námitky netransparentnosti postupu zadavatele tak Úřad opětovně uvádí, že zadavatel neměl povinnost jakkoliv se zabývat posouzením MNNC. Zadavatel tedy nemusel nijak zaznamenávat své závěry o tom, proč nepovažuje nabídku vybraného dodavatel za mimořádně nízkou, resp. proč přijímá případné odůvodnění MNNC ze strany dotázaného dodavatele.

Závěrečné shrnutí

72.                      Po důkladném uvážení veškerých navrhovatelem tvrzených porušení zákona, ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky, Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal v postupu zadavatele žádné důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele zamítl.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.      Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha

2.      INDOC s.r.o., U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6

3.      JUDr. Pavel Zajíc, advokát, Nad Porubkou 2335, 708 00 Ostrava-Poruba

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz