číslo jednací: 40587/2022/500
spisová značka: S0520/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) a § 269 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným:

• Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „ÚZIS Praha – IS IOPL“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2020 a uveřejněno dne 29. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-018405 ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 29. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 104-251402 ve znění pozdější opravy,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz

I.

Obviněný – Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha – Nové Město – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky„ÚZIS Praha – IS IOPL“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2020 a uveřejněno dne 29. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-018405 ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 29. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 104-251402 ve znění pozdější opravy, stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 100 odst. 1 citovaného zákona a se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když uvedl v čl. 4.1 zadávací dokumentace, že „Zadavatel předpokládá termín ukončení dle harmonogramu uvedeného v příloze č. 2 ZD Technická specifikace, s možností jednostranného prodloužení ze strany Zadavatele do 30. 6. 2021, s tím, že se jedná o vyhrazenou změnu závazku ve smyslu § 100 ZZVZ.“, a vyhradil si tak v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy na citovanou veřejnou zakázku, aniž podmínky pro tuto vyhrazenou změnu závazku v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezil, a zadal veřejnou zakázku, když dne 30. 9. 2020 uzavřel Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4.

II.

Obviněný – Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 – se v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 ze dne 11. 6. 2021 ke Smlouvě o dílo ze dne 30. 9. 2020 na veřejnou zakázku„ÚZIS Praha – IS IOPL“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2020 a uveřejněno dne 29. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-018405 ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 29. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 104-251402 ve znění pozdější opravy, dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal oznámení o změně závazku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie v zákonné lhůtě 30 dnů od změny závazku, tj. nejpozději dne 12. 7. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 40 000 Kč (čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 (dále jen „obviněný“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 27. 5. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „ÚZIS Praha – IS IOPL“; toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-018405, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 29. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 104-251402, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V oddílu II. oznámení o zahájení zadávacího řízení obviněný vymezil druh veřejné jako služby, jejichž předmětem je vývoj a implementace aplikace IS IOPL (Informační systém Inspektorátu omamných a psychotropních látek). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla obviněným stanovena na 5 900 000 Kč bez DPH.

3.             Dne 30. 9. 2020 obviněný uzavřel na plnění předmětu veřejné zakázky Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“). Následně obviněný ke smlouvě o dílo uzavřel dva dodatky, a to dodatek č. 1 ze dne 16. 12. 2020 a dodatek č. 2 ze dne 11. 6. 2020 (dále jen „dodatek č. 2“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 9. 8. 2022 podnět z téhož dne týkající se postupu obviněného při zadávání předmětné veřejné zakázky, který byl zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0435/2022/VZ. První z namítaných skutečností v podnětu bylo to, že obviněný v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku nevymezil žádné podmínky pro uplatnění vyhrazené změny závazku ze smlouvy a nepostupoval tak v souladu s § 100 odst. 1 zákona. Druhou namítanou skutečností bylo, že obviněný neuveřejnil změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v souladu s § 222 odst. 8 zákona, tj. neodeslal oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem dle § 212 zákona do 30 dnů od změny závazku, tj. od uzavření dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo. Podle stěžovatele se tak obviněný dopustil dvou přestupků. 

5.             V rámci šetření podnětu Úřad požádal obviněného o písemné vyjádření k obsahu podnětu a zároveň jej vyzval k zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Vyjádření obviněného k podnětu ze dne 23. 8. 2022 spolu s dokumentací o zadávacím řízení obdržel Úřad dne 26. 8. 2022.

6.             Ve svém vyjádření obviněný mimo jiné uvedl, že objektivním a nejpravděpodobnějším důvodem nutnosti posunutí termínu plnění, který byl všem stranám známý, byl dopad pandemie Covid-19. Faktickou podobu jeho dopadu nebylo možné předvídat a zejména formulovat jako podmínku využití vyhrazené změny závazku. Vliv pandemie se mohl týkat např. nemocnosti zaměstnanců obviněného, omezení pohybu osob, vytížením zaměstnanců na jiných akutních úkolech souvisejících s řešením pandemie, omezení kontaktů mezi pracovníky obou organizací, nařízení povinné práce z domova apod. Podle obviněného byla specifikace takových podmínek do zadávací dokumentace fakticky nemožná. Jako klíčovou podmínku výhrady změny závazku obviněný naopak stanovil termín, do kdy může k posunu dojít, a rovněž, že může jít výhradně o jednostranný akt zadavatele, a nejde tedy o úpravu vymahatelnou dodavatelem.

7.             Obviněný ve svém vyjádření nezpochybňuje, že výhrada změny závazku měla velmi obecnou povahu z důvodu nemožnosti konkrétnějšího popisu, avšak i obecná specifikace je podle obviněného právně možná. Navíc účastníci zadávacího řízení měli možnost se obviněného na uvedenou podmínku dotázat prostřednictvím žádosti o vysvětlení, což se ale nestalo. Z toho dle obviněného vyplývá, že daná věc byla zcela jasná a srozumitelná. Obviněný poukazuje na to, že sice mohl jako důvod uvést pandemii Covid-19, avšak tato informace by nepřinesla žádnou přidanou hodnotu účastníkům řízení; přesnější vymezení v té době možné nebylo.

8.             K neuveřejnění změny závazku ze smlouvy v podobě dodatku č. 2 se obviněný nijak nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

9.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

10.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

11.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dostupné dokumentace o zadávacím řízení, písemných vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž uvádí následující skutečnosti.

K výroku I. příkazu – vyhrazená změna závazku

Relevantní ustanovení zákona

12.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

13.         Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

14.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

15.         V čl. 4.1 zadávací dokumentace obviněný stanovil následující: „Plnění veřejné zakázky bude zahájeno po ukončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy s jedním vybraným účastníkem. Zadavatel předpokládá termín ukončení dle harmonogramu uvedeného v příloze č. 2 ZD Technická specifikace, s možností jednostranného prodloužení ze strany Zadavatele do 30. 6. 2021, s tím, že se jedná o vyhrazenou změnu závazku ve smyslu § 100 ZZVZ.“.

16.         Téměř stejná formulace týkající se doby plnění je použita i v čl. 2.3 přílohy č. 3a) zadávací dokumentace – závazný vzor smlouvy o dílo s tím, že je zde uveden pouze odkaz na jiné číslo přílohy, v níž je obsažen harmonogram (jde o přílohu č. 3 smlouvy o dílo).

17.         V příloze č. 2 zadávací dokumentace – Technická specifikace je na str. 39 stanoven rámcový harmonogram projektu. Jako nejzazší termín převzetí je uvedeno datum 5. 11. 2020.

18.         Obviněný v zadávacím řízení obdržel pouze jednu nabídku, kterou podal vybraný dodavatel.

19.         Dodatkem č. 1 ze dne 16. 12. 2020 ke smlouvě o dílo se dle čl. I. smluvní strany z důvodu vyhrazené změny závazku uvedené v odst. 2.3 smlouvy o dílo ve smyslu § 100 zákona rozhodly prodloužit dobu plnění, provést aktualizaci přílohy č. 3, a to tak, že dílo bude zhotovitelem realizováno v časovém harmonogramu, kdy termín převzetí byl nově stanoven do 30. 6. 2021.

Právní posouzení

20.         Úvodem Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem, týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení. Ustanovení o vyhrazené změně závazku podle § 100 odst. 1 zákona je rovněž zadávací podmínkou. Povinností zadavatele je vymezit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, tedy s potřebnou určitostí a dostatečně jednoznačně. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, ten nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

21.         Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž ze zásady transparentnosti postupu zadavatele zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek musí být zadavatelem (spolu se zásadami přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace) dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Úřad v této souvislosti odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2017-357 ze dne 20. 9. 2018, kde je uvedeno, že „požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ[1]. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.“.

22.         Předmětem vedeného řízení o přestupku je otázka, zda obviněný nestanovil zadávací podmínky v rozporu s § 100 odst. 1 zákona a se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, když v čl. 4.1 zadávací dokumentace stanovil: „Zadavatel předpokládá termín ukončení dle harmonogramu uvedeného v příloze č. 2 ZD Technická specifikace, s možností jednostranného prodloužení ze strany Zadavatele do 30. 6. 2021, s tím, že se jedná o vyhrazenou změnu závazku ve smyslu § 100 ZZVZ.“.

23.         Úřad předně uvádí, že zákon zadavateli v § 100 umožňuje, aby – při splnění zákonem stanovených podmínek – v průběhu plnění veřejné zakázky, tedy poté, co je uzavřena na veřejnou zakázku smlouva, provedl v této smlouvě změnu.

24.         Ustanovení § 100 odst. 1 zákona stanoví, že zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Vyhrazená změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. V případě, že provedená změna nesplňuje některou z uvedených podmínek, nelze hovořit o přípustné změně podle tohoto ustanovení zákona. Vyhrazená změna závazku tvoří součást zadávacího řízení od jeho počátku, přičemž i na takovou konkrétní vyhrazenou změnu proběhla soutěž.

25.         Smyslem § 100 odst. 1 zákona je umožnit zadavatelům provádět změny závazku po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by bylo nutné zahajovat nové zadávací řízení.

26.         K § 100 odst. 1 zákona pak komentářová literatura uvádí, že „vyhrazenou změnou závazku zákon rozumí takovou změnu závazku po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, příp. rámcové dohody, kterou si zadavatel již předem vyhradil v zadávací dokumentaci. Z logiky věci se tak bude jednat o takové změny, které zadavatel již mohl předvídat při přípravě zadávací dokumentace.“ (viz JUDr. Vilém PODEŠVA a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer). Autoři tohoto komentáře dále uvádějí následující: „Zadavatel, který si hodlá již v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku, má tak povinnost stanovit podmínky pro tuto změnu, které musí být vymezeny jednoznačně. Dle názoru autorů tohoto komentáře by jednoznačné vymezení podmínek případné budoucí změny závazku mělo spočívat v konkrétním uvedení podmínek, které když nastanou, dojde ke změně závazku. (…).“ (Pozn.: zvýraznění doplněno Úřadem).

27.         Důvodová zpráva k zákonu k § 100 zákona udává, že „zákon reguluje 3 možné typy vyhrazených změn závazku po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. (…) Prvním typem vyhrazené změny je změna realizovaná zadavatelem v průběhu plnění veřejné zakázky, (i) která se týká ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek a (ii) jejíž podmínky i obsah jsou v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny. Takováto změna (iii) nesmí změnit celkovou povahu veřejné zakázky. Realizace této změny závazku následně není považována za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a je připuštěna podle § 222 odst. 2. Pro to, aby změna mohla být považována za vyhrazenou ve výše uvedeném smyslu zákona, je nezbytné, aby zcela splnila, veškeré shora definované podmínky bezvýhradně. Jinými slovy řečeno, nenaplní-li změna, byť i z části jednu z definovaných podmínek, nebude se jednat o změnu vyhrazenou podle § 100 odst. 1 a zadavatel není oprávněn takovou změnu jako vyhrazenou uplatnit.“.

28.         Pro možnost využití § 100 odst. 1 zákona tedy platí, že zadavatel si musí změnu závazku vyhradit již v zadávací dokumentaci, že podmínky pro tuto změnu a její obsah musí být v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny a že vyhrazená změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změnový mechanismus musí být určen dostatečně jasně a srozumitelně, aby z něj bylo patrno, čeho se má změna týkat a v důsledku čeho k ní má dojít. Pokud má být přijetí vyhrazené změny podmíněno pouze rozhodnutím zadavatele, musí být jednoznačně stanoveno, za jakých konkrétních okolností, které v průběhu realizace veřejné zakázky nastanou, bude změnové ujednání aktivováno. Je tomu tak proto, aby podobu možných změn ve smlouvě znali dodavatelé již od počátku zadávacího řízení a mohli tomu přizpůsobit svoji nabídku.

29.         Úřad ve světle výše řečeného posoudí, zda obviněným vyhrazená změna závazku obsažená v čl. 4.1 zadávací dokumentace (viz bod 15. odůvodnění tohoto příkazu) naplňuje kumulativně veškeré podmínky, které předvídá § 100 odst. 1 zákona. Podmínka, že zadavatel si změnu vyhradil již v zadávací dokumentaci, je jednoznačně splněna, neboť výhrada změny je výslovně obsažena v čl. 4.1 zadávací dokumentace. Podmínka, že vyhrazená změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky je rovněž splněna, neboť výhrada nijak nemění povahu zakázky, mění pouze termín jejího splnění. Obsah změny je vymezen tím, že ze strany zadavatele může dojít k prodloužení lhůty plnění do 30. 6. 2021. Podmínky, za kterých k této změně může dojít, však blíže definovány nejsou. Není tedy stanoveno, jaké okolnosti či předpoklady musí nastat, aby obviněný lhůtu plnění prodloužil. Úřad má za to, že takto je jen na libovůli obviněného, zda lhůtu prodlouží či nikoli. Zadávací dokumentace, resp. znění čl. 4.1 ani žádné jiné ustanovení zadávací dokumentace, tedy nedefinuje žádné konkrétní podmínky či ani nepopisuje vznik nějaké obecné situace, na základě které by k prodloužení termínu plnění mohlo ze strany zadavatele dojít. Jako dostačující nelze považovat podmínku, že k prodloužení lhůty může dojít pouze jednostranně ze strany zadavatele. Účelem ustanovení § 100 odst. 1 zákona je postihnout skutečnosti (situace), které musí nastat, aby k vyhrazené změně mohlo dojít tj. podmínky změny, stanovené alespoň rámcově, by měly být známy dopředu a měly by vylučovat svévoli zadavatele. Pokud by Úřad podmínku jednostranného prodloužení lhůty ze strany obviněného shledal jako dostačující pro naplnění podmínek § 100 odst. 1 zákona, tak by připuštění tohoto právního výkladu mohlo vést i k situacím, kdy by kupříkladu zadavatel záměrně v zadávacích podmínkách uvedl nepřiměřeně krátkou lhůtu plnění, aby omezil soutěž o zakázku mezi dodavateli (aby je odradil od podání nabídky). Ad absurdum by zadavatel mohl být dopředu domluvený s jím preferovaným dodavatelem, že mu v případě jeho výběru lhůtu plnění prodlouží právě na základě svého jednostranného rozhodnutí, aniž však pro něj vymezil konkrétní předpoklady. V takovém případě by tedy nebylo dodatečně přezkoumatelné, zda byly podmínky pro změnu závazku naplněny a zda tak k prodloužení lhůty mohlo objektivně dojít. Takový postup zadavatelů by tedy zcela popíral jeden z cílů právní úpravy zadávaní veřejných zakázek, a to transparentnost jejich zadávání.

30.         Úřad má za to, že obviněný v rozporu s § 100 odst. 1 zákona jednoznačně nevymezil podmínky, za kterých může dojít ke změně závazku, resp. vůbec nekonkretizoval předpoklady, při jejichž naplnění přistoupí k prodloužení termínu plnění. Jednoduše řečeno, v šetřeném případě výhrada změny závazku obsažená v zadávací dokumentaci ponechávala podmínky budoucí změny termínu plnění smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku zcela na libovůli obviněného. Takto stanovené zadávací podmínky tak nelze označit ani za transparentní ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, neboť z výhrady změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku není jednoznačně zřejmé, na jaké situace dopadá.

31.         Úřad uvádí, že ani dodavatelé pohybující se na relevantním trhu poskytování IT služeb nemohli mít najisto postaveno, jaká skutečně bude lhůta plnění, zda bude platit termín předání díla do 5. 11. 2020, či a za jakých konkrétních podmínek může být (bude) tato lhůta obviněným prodloužena do 30. 6. 2021. Rozdíl v době plnění přitom činí téměř 8 měsíců, což je podstatný rozdíl oproti původnímu termínu předání díla. Tato nejednoznačná zadávací podmínka proto mohla být jedním z aspektů, který mohl potenciální dodavatele ovlivnit při rozhodování, zda se předmětného zadávacího řízení zúčastní či nikoli, a to v tom smyslu jaká rizika by dodavatel při realizaci veřejné zakázky vlastně sám reálně nesl, a to včetně případné smluvní sankce. Smlouva o dílo obsahuje v čl. 18 ustanovení o smluvních pokutách v případě nedodržení smlouvy spočívající v prodlení zhotovitele s předáním díla, v neposkytnutí součinnosti zhotovitele a v nereagování na bezpečnostní incident. Riziko hrazení pokuty by za takto nejasně stanovených podmínek změny závazku (tedy za situace, kdy dodavatel nemůže nikterak dovodit, zda bude zadavatelem termín plnění případně prodloužen) nesl dodavatel. Lhůtu plnění považuje přitom Úřad za jednu z nejdůležitějších podmínek, na základě kterých se dodavatelé rozhodují o podání nabídky.

32.         K tvrzení obviněného, že dodavatelé měli možnost se na dané ustanovení dotázat prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, Úřad sděluje, že není povinností dodavatelů žádat o vysvětlení zadávací dokumentace, zadávací podmínky mají být jasné již v okamžiku jejich uveřejnění.

33.         Pokud jde o názor obviněného, že bližší specifikace podmínek, za kterých může dojít ke změně závazku (prodloužení lhůty plnění), nebyla fakticky možná (vzhledem k nepředvídatelným dopadům pandemie Covid-19), tento jeho pohled Úřad nesdílí. Obviněný měl alespoň v obecnosti vymezit, za jakých okolností by přicházelo v úvahu rozhodnutí o prodloužení lhůty plnění z jeho strany, aby všem možným dodavatelům bylo již ze zadávací dokumentace zřejmé, za jakých okolností termín plnění bude pouze do 5. 11. 2020 a za jakých až do 30. 6. 2021. Mezi těmito termíny je totiž tak markantní rozdíl, že mohl mít vliv i na rozhodování dalších možných dodavatelů, zda podat či nepodat nabídku na veřejnou zakázku. Obviněný v zadávacím řízení obdržel pouze jednu nabídku, což může svědčit o tom, že dalším dodavatelům na trhu IT služeb mohl připadat termín plnění příliš krátký a o podmínkách/možnostech jeho případného prodloužení se ze zadávací dokumentace nic nedozvěděli. Tento závěr je plně v souladu s přístupem předsedy Úřadu vyjádřeném v jeho rozhodnutí č. j. R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne 22. 5. 2018, dle něhož „výhrada může být formulována i obecně, neboť může být obtížné předem definovat veškeré uvažované případy, které mohou nastat, musí z ní však být jednoznačně seznatelné, na jaké situace dopadá.“. Právě alespoň rámcový popis, kdy k aktivaci výhrady dojde, však v zadávací dokumentaci chybí. Případné prodloužení lhůty plnění tak záviselo pouze na libovůli obviněného, což je z pohledu požadavku na transparentnost postupu zadavatele při veřejném zadávání nepřijatelné, neboť by to vždy mohlo vést ke znehodnocení výsledků zadávacího řízení.

34.         Vzhledem k uvedenému Úřad akcentuje, že výše uvedenou nejednoznačnost zadávacích podmínek nelze považovat za okrajovou, nepodstatnou či nevýznamnou, a to právě proto, že mohla mít dopad na rozhodování dodavatelů o účasti či neúčasti v zadávacím řízení.

35.         V tomto řízení není třeba prokazovat konkrétní důsledky jednání obviněného – tedy následek přestupkového jednání např. v podobě ovlivnění výběru dodavatele; tento ani jiný následek stran dopadu na hospodářskou soutěž skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona nevyžaduje. Přestupkem podle tohoto ustanovení je každé nezákonné nastavení zadávacích podmínek za předpokladu zadání veřejné zakázky. K tomu v daném případě došlo a formální znaky přestupku byly naplněny.

36.         Úřad vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázkystanovil zadávací podmínky v rozporu s § 100 odst. 1 zákona a se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když uvedl v čl. 4.1 zadávací dokumentace, že „Zadavatel předpokládá termín ukončení dle harmonogramu uvedeného v příloze č. 2 ZD Technická specifikace, s možností jednostranného prodloužení ze strany Zadavatele do 30. 6. 2021, s tím, že se jedná o vyhrazenou změnu závazku ve smyslu § 100 ZZVZ.“, a vyhradil si tak v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy na citovanou veřejnou zakázku, aniž podmínky pro tuto vyhrazenou změnu závazku v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezil,a zadal veřejnou zakázku, když dne 30. 9. 2020 uzavřel Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem.

37.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – neodeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění

Relevantní ustanovení zákona

38.         Podle ustanovení § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

39.         Podle ustanovení § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

40.         Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

41.         Podle § 222 odst. 8 zákona v případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 citovaného ustanovení zákona je zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.

42.         Podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem.

 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

43.         Obviněný uzavřel dne 30. 9. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo. Následně na základě vyhrazené změny závazku podle § 100 zákona uzavřel dne 16. 12. 2020 ke smlouvě o dílo dodatek č. 1, jímž byla prodloužena doba plnění díla do 30. 6. 2021.

44.         Dne 11. 6. 2021 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo. V čl. I. tohoto dodatku je mj. uvedeno: „Na základě aktuální epidemiologické situace … byl Objednatel pověřen prioritními úkoly pro zvládnutí epidemie COVID-19. … Z důvodu těchto nečekaných událostí a enormního vytížení Zhotovitele, není možné z kapacitních důvodů dodržet termín realizace IS OPL k 30. 6. 2021, a tak se na základě § 222 odst. 6 písm. a) ZZVZ smluvní strany domluvily na prodloužení termínu realizace IS OPL …“. V následujícím harmonogramu je jako termín převzetí stanoveno datum 30. 9. 2021.

45.         V evidenci uveřejnění formulářů ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie Úřad zjistil, že formulář F20 „Oznámení o změně“ určený pro oznámení o změně závazku podle § 222 odst. 8 zákona nebyl do doby vydání tohoto příkazu uveřejněn.

Právní posouzení

46.         Úřad nejprve obecně k uveřejňovacím povinnostem zadavatele uvádí následující. Účelem zákona i zadávacích řízení samotných je zajištění podmínek pro vytvoření řádné hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jimiž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků. Uveřejňování je pak jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacích řízení, když uveřejňovací povinnosti mají své opodstatnění zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly.

47.         Z výše uvedených důvodů tedy zákon v § 222 odst. 8 ukládá zadavateli povinnost, aby v případě, že provede změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle odst. 5 nebo 6 tohoto ustanovení (tedy „nepodstatnou“ změnu závazku nevyžadující provedení nového zadávacího řízení), odeslal oznámení o provedené změně závazku k uveřejnění podle § 212 zákona, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne takové změny závazku.

48.         Pro řádné splnění požadavků podle § 222 odst. 8 zákona je přitom nezbytné splnění podmínky odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění ve stanovené lhůtě, tj. do 30 dnů od změny závazku, a to způsobem předepsaným v § 212 zákona, z něhož vyplývá povinnost odeslání do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, nebo do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku. Pro tento druh oznámení se konkrétně použije standardní formulář 20 „Oznámení o změně“. Pokud zadavatel nesplní všechny uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 222 odst. 8 zákona.

49.         K podmínce odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění v zákonné lhůtě do 30 dnů od změny závazku Úřad doplňuje, že změnou je třeba rozumět den provedení změny závazku (tedy den podpisu dodatku smlouvy apod.). V této souvislosti Úřad také poukazuje na § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), z něhož vyplývá, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Podle § 607 občanského zákoníku připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

50.         V daném případě byla smlouva o dílo uzavřena na veřejnou zakázkou na služby, přičemž se jednalo o veřejnou zakázku nadlimitní (viz 1. strana zadávací dokumentace). V textu dodatku č. 2 obviněný uvedl, že ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku došlo podle § 222 odst. 6 zákona (viz bod 44. odůvodnění tohoto příkazu). V § 222 odst. 8 zákona je pak stanoveno, že v případě postupu podle § 222 odst. 6 zákona je zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.

51.         S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 8 zákona v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 ze dne 11. 6. 2021, tedy se změnou smlouvy provedenou na základě § 222 odst. 6 zákona, povinen odeslat oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na dotčenou nadlimitní veřejnou zakázku k uveřejnění způsobem podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona, tedy do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, a to do 30 dnů od změny závazku, tj. od 11. 6. 2021. Tato lhůta skončila v pondělí dne 12. 7. 2021 (konec lhůty totiž připadl na 11. 7. 2021, což byla neděle). Obviněný však tuto svou povinnost ve výše uvedené lhůtě ani později nesplnil. Jak Úřad ověřil ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie, žádné oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na dotčenou veřejnou zakázku nebylo až do dne vydání tohoto příkazu uveřejněno, tedy ani odesláno. Obviněný se ve svém vyjádření k podnětu k dané věci vůbec nevyjádřil a ani toto své pochybení (o němž byl informován z podnětu) v mezidobí sám nenapravil.

52.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona tím, že v rozporu s § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na veřejnou zakázku provedenou dodatkem č. 2 v zákonné lhůtě 30 dnů od změny závazku, tj. nejpozději dne 12. 7. 2021, přičemž toto oznámení nebylo uveřejněno ani ke dni vydání tohoto příkazu.

53.         Úřad s ohledem na uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – k uložení pokuty

54.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (viz výrok I. tohoto příkazu) a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona (viz výrok II. tohoto příkazu).

55.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba přestupku 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

56.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

57.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona.

58.         Ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona obviněným došlo dne 30. 9. 2020, kdy obviněný uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem. Ke spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona došlo dne 13. 7. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o změně závazku na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie.

59.         Řízení o přestupcích je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z výše uvedených dat je zjevné, že promlčecí doba podle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupky z důvodu uplynutí promlčecí doby tak nezanikla.

60.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

61.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

62.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona za přestupek se uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

63.         Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu, činí dle přílohy č. 2 smlouvy o dílo částku 3 479 913 Kč bez DPH, tj. při 21% sazbě DPH částku 4 210 695 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu tak činí částku 421 069 Kč.

64.         Za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 200 000 Kč. Tato částka je tedy nižší než horní hranice pokuty za přestupek dle výroku I. tohoto příkazu. Úřad tedy v souladu s § 41 odst. 1 zákona o přestupcích přistoupil k uložení pokuty za přestupek nejpřísněji trestný, tj. za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu. V souladu se zásadou absorpce byl druhý přestupek zohledněn v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty.

65.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

66.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

67.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na http://www.nssoud.cz).

68.         Úřad v rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku obviněného konstatuje, že obviněný spáchal přestupek tím, že v rozporu s § 100 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona nevymezil jednoznačně podmínky pro vyhrazenou změnu závazku.

69.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k nejednoznačnému stanovení zadávacích podmínek (týkajících se vyhrazené změny závazku), čímž došlo k narušení férové soutěže o veřejnou zakázku, t, neboť do postupu zadavatele vstoupil prvek libovůle v tom smyslu, že bude bez dalších podmínek rozhodovat o tom, zda a případně kdy dojde k prodloužení termínu plnění. Současně nelze zcela vyloučit, že pokud by obviněný stanovil podmínky pro vyhrazenou změnu termínu plnění jednoznačně a konkrétně, mohli by případně svou nabídku podat i další potenciální dodavatelé a nabídnout podmínky, které by mohly být pro obviněného výhodnější, než nabídl vybraný dodavatel.

70.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako přestupek závažný.

71.         Úřad jako k přitěžující okolnosti přihlédl k tomu, že vyhrazenou změnu závazku obviněný skutečně realizoval, když dne 16. 12. 2020 uzavřel dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo.

72.         Současně Úřad jako k přitěžující okolnosti přihlédl k tomu, že se obviněný rovněž dopustil přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu.

73.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem obviněného, tedy zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

74.         Úřad zjistil, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je rovněž v souběhu s přestupkem, který obviněný spáchal dne 7. 5. 2018 a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0450/2020/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-42016/2020/523/JŠi ze dne 31. 12. 2020 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 100 000,- Kč. Uvedenou skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku III. tohoto příkazu.

75.          Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu ve prospěch obviněného dobu, jež uplynula od spáchání přestupku. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. Jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. V daném případě ke spáchání přestupku (uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu) obviněným došlo dne 30. 9. 2020, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než dvou let, přičemž daná skutečnost tak představuje korektiv výše pokuty ve smyslu citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.

76.         Žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

77.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výkazu zisku a ztráty obviněného za r. 2021 vyplývá, že výsledkem jeho hospodaření byla sice ztráta, avšak ani v tomto případě nelze vyměřenou výši pokuty považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou), když výnosy obviněného v roce 2021 činily cca 86 mil. Kč a rozpočtované neinvestiční výdaje na rok 2022 mají podle schváleného rozpočtu činit 179 541 074 Kč. Při ukládání sankce obviněnému Úřad rovněž zohlednil zvýšené výdaje obviněného související s jeho úkoly při zvládání epidemie koronaviru SARS-CoV-2.

78.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

79.         Úřad uložil obviněnému pokutu ve výši 40 000 Kč, kterou však vzhledem k okolnostem případu považuje za dostatečnou v tom smyslu, aby naplnila obě funkce právní odpovědnosti, a to při spodní hranici zákonné sazby.

80.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

81.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

                                                           otisk úředního razítka

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy