číslo jednací: 39636/2022/500
spisová značka: S0512/2022/VZ

Instance I.
Věc Dodávka zemního plynu v rámci sdružených služeb dodávky zemního plynu na roky 2022-2023
Účastníci
  1. město Košťany
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2022
Datum nabytí právní moci 19. 11. 2022
Dokumenty file icon dokument ke stažení 316 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0512/2022/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-39636/2022/500

 

Brno 8. 11. 2022

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • město Košťany, IČO 00266400, se sídlem Teplická 297, 417 23 Košťany,

v souvislosti s uveřejněním smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu uzavřené dne 19. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – Pražská plynárenská, a.s., IČO 60193492, se sídlem Národní 37, 110 00 Praha 1 – Nové Město – na realizaci veřejné zakázky „Dodávka zemního plynu v rámci sdružených služeb dodávky zemního plynu na roky 2022-2023“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněnýměsto Košťany, IČO 00266400, se sídlem Teplická 297, 417 23 Košťany – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu na realizaci veřejné zakázky „Dodávka zemního plynu v rámci sdružených služeb dodávky zemního plynu na roky 2022-2023“, kterou uzavřel dne 19. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – Pražská plynárenská, a.s., IČO 60193492, se sídlem Národní 37, 110 00 Praha 1 – Nové Město, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 3. 6. 2021, ale učinil tak až dne 13. 6. 2021.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému město Košťany, IČO 00266400, se sídlem Teplická 297, 417 23 Košťany – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 I.         K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.        Obviněný – město Košťany, IČO 00266400, se sídlem Teplická 297, 417 23 Košťany (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 19. 5. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu označenou jako „Závěrkový list č. PL-20210519-1712-1“ (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Pražská plynárenská, a.s., IČO 60193492, se sídlem Národní 37, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Dodávka zemního plynu v rámci sdružených služeb dodávky zemního plynu na roky 2022-2023“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „veřejná zakázka“), a to na základě „Příkazu k obchodování zemního plynu v rámci sdružených služeb dodávky zemního plynu pro odběr do 630 MWh (…)“ ze dne 12. 5. 2021 (dále jen „příkaz k obchodování“). Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-021341 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 117-305218.

2.        Předmětem smlouvy je „[d]odávka zemního plynu v rámci sdružených služeb dodávky zemního plynu pro odběr do 630 MWh (plyn – maloodběr)“.

3.        Obviněný smlouvu uveřejnil dne 13. 6. 2021 na profilu zadavatele dostupném z https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00266400 (dále jen „profil zadavatele“).

II.         POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.        Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 25. 8. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

5.        Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k informacím uvedeným v podnětu. Obviněný Úřadu zaslal příslušnou dokumentaci a své vyjádření ke skutečnostem napadaným v podnětu.

6.        Obviněný ve svém vyjádření k podnětu ze dne 12. 10. 2022 sdělil, že při stanovení celkového množství dodávky zemního plynu vycházel z fakturace z dřívějších let a vyčíslil Úřadu, jakým způsobem provedl výpočet pro kontrolu zadávaného množství. Konkrétně obviněný uvedl, že „[v] rámci stanovení množství plánovaného odběru plynu se v prvopočátku vycházelo z fakturace, která se zaslala administrátorce (…), která vypracovala přehledovou tabulku s jednotlivými spotřebami. (…) číslo 4172 MWh[1] vzniklo jako součet daných odběrů a pro soutěž připravovanou z jara 2021 pro období od 1. 1. 2022 – 31. 12. 2023 se prováděla rámcová kontrola z celkové částky za spotřebovaný plyn ve výši 1.158.105,- Kč včetně DPH při vysoutěžené ceně 465,- Kč bez DPH vše v MWh. 1.158.105 : 1,21 % : 465 = 2.058 MWh/rok, tj. 4.116 MWh/2 roky (…)“.

III.          ZÁVĚRY ÚŘADU

7.        Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

8.        Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.                  smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

 

b.                  smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c)                  a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

 

c.                  pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

 

d.                  smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

 

9.        Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

10.    Obviněný uzavřel dne 19. 5. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

11.    Smlouva byla uzavřena pro 18 odběrných míst vymezených v příloze č. 1 smlouvy „Soupis odběrných míst“. Dále bylo ve smlouvě sjednáno „Celkové množství dodávky“ ve výši 4 172 MWh a „Jednotková kupní cena“ ve výši 577 CZK/MWh (bez DPH).

12.    Dle článku 2 smlouvy se za sjednané množství plynu považuje „skutečně dodané a odebrané množství plynu v odběrném místě odběratele v maximální hodnotě ročního množství 630 MWh[2]. Odběratel je povinen odebírat plyn do uvedené maximální hodnoty ročního množství. Celkové množství dodávky plynu uvedené na závěrkovém listu představuje předpokládané množství dodávky plynu.“

13.    Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 13. 6. 2021.

14.    Dále Úřad ověřil, že obviněný smlouvu na veřejnou zakázku neuveřejnil v registru smluv.

Právní posouzení

15.    Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

16.    Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje.

17.    Úřad v této souvislosti konstatuje, že výjimka dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona, podle které veřejný zadavatel není povinen uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, v šetřeném případě není naplněna, k čemuž uvádí následující. V předmětné smlouvě je uvedena toliko jednotková, nikoliv celková cena, neboť smlouva je uzavřena na skutečné množství odebraného zemního plynu. Proto nelze stanovit (po dobu jejího plnění) přesnou cenu veřejné zakázky, tedy konkrétní částku, kterou zadavatel za odběr zemního plynu skutečně za dané období zaplatí, resp. tato cena bude známa až po ukončení plnění smlouvy. Ze zadavatelem zaslaného vyjádření nicméně vyplynulo, že při zadávání veřejné zakázky, resp. při stanovování „Celkového množství dodávky“, které je uvedeno ve smlouvě, vycházel zadavatel z fakturace z dřívějších let, konkrétně ze spotřeby zemního plynu za rok 2019, kdy celková částka za spotřebovaný plyn dosáhla výše 1 158 105,- Kč vč. DPH. Z uvedeného je tak zřejmé, že pokud v předchozím období za období 12 měsíců přesáhla cena skutečně odebraného zemního plynu částku 957 000,- Kč bez DPH, nadto při nižší jednotkové ceně, nemohl zadavatel v šetřeném případě reálně předpokládat (a to ani pokud by kalkuloval s výrazným snížením spotřeby oproti předchozímu období, čemuž však neodpovídá sjednané celkové, tj. předpokládané množství dodávky), že by cena veřejné zakázky (trvající 24 měsíců) nepřekročila částku 500 000,- Kč, tj. zákonem stanovenou hranici pro uveřejnění smlouvy. Na základě uvedeného Úřad uzavírá, že již při uzavírání smlouvy zadavateli mělo, resp. muselo být zřejmé, že výjimka dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona v šetřeném případě není naplněna.

18.    Úřad dále uzavírá, že ani žádná z dalších výjimek dle § 219 odst. 1 písm. b) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

19.    Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 19. 5. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 3. 6. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnit smlouvu do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 13. 6. 2021, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

20.    Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

21.    Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

22.    Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

23.    V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 4. 6. 2021 tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

24.    V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

25.    Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

26.    Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

27.    Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

28.    Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že v situaci, kdy obviněný při zadávání veřejné zakázky použije jednací řízení bez uveřejnění (jako tomu bylo v šetřeném případě), je potřeba uveřejnění smlouvy v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto umožněna právě až po ukončení zadávacího řízení uveřejněním smlouvy, resp. následně rovněž oznámením výsledku zadávacího řízení.

29.    Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

30.    V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena pravděpodobně přesáhne částku 2 400 000 Kč bez DPH[3]. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

31.    Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil, a to dne 13. 6. 2021, tj. deset dnů po marném uplynutí zákonné lhůty, z čehož je zřejmá snaha obviněného dodatečně dostát zákonným povinnostem, přičemž omezení informovanosti veřejnosti o uzavřené smlouvě tak nebylo nijak zásadní. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena. Nadto Úřad přihlédl k tomu, že obviněný následně v zákonné lhůtě uveřejnil oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie.

32.    Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

33.    Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nižší.

34.    Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 79 726 813 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

35.    Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

36.    Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

37.    Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s následujícími přestupky obviněného:

  • s přestupkem, který obviněný spáchal dne 5. 5. 2020, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0484/2021/VZ příkazem Úřadu č.j. ÚOHS-36029/2021/500/ISo ze dne 25. 10. 2021 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 2 000,- Kč,
  • s přestupkem, který obviněný spáchal dne 7. 12. 2019, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0495/2021/VZ příkazem Úřadu č.j. ÚOHS-36421/2021/500/AIv ze dne 29. 10. 2021 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 2 000,- Kč,
  • s přestupkem, který obviněný spáchal dne 6. 3. 2019, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0496/2021/VZ příkazem Úřadu č.j. ÚOHS-36384/2021/500/AIv ze dne 29. 10. 2021 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 2 000,- Kč a
  • s přestupkem, který obviněný spáchal dne 1. 11. 2017, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0488/2021/VZ příkazem Úřadu č.j. ÚOHS-36383/2021/500/AIv ze dne 29. 10. 2021 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000,- Kč.

Uvedenou skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty.

38.    Konečně Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

39.    Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40.    Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízení u pobočky České národní banky v brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

město Košťany, Teplická 297, 417 23 Košťany

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] celkové množství zemního plynu uvedené ve smlouvě – pozn. Úřadu

[2] rovněž pro každé odběrné místo – pozn. Úřadu

[3] při výpočtu Úřad vycházel z jednotkové ceny a údaje „Celkové množství dodávky“ sjednaného ve smlouvě, kdy tento údaj vychází ze potřeby v předchozím období; konkrétní výpočet: 4 172 MWh x 577 Kč/MWh = 2 407 244 Kč bez DPH

[4] https://www.kostany.cz/statni-sprava/platne-predpisy-mesta/rozpocet-mesta/

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz