číslo jednací: 27022/2022/500
spisová značka: S0249/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 6. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové,
• navrhovatel – Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „PRÁVNÍ SLUŽBY“ zahájeném za účelem uzavření rámcových dohod, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 12. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2019 pod ev. č. Z2019-044079, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 241-592162, ve znění pozdější opravy,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové – nedodržel v otevřeném řízení „PRÁVNÍ SLUŽBY“ zahájeném za účelem uzavření rámcových dohod, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 12. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2019 pod ev. č. Z2019-044079, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 241-592162, ve znění pozdější opravy, postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když zrušil předmětné zadávací řízení, aniž by v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 2. 5. 2022 uvedl důvody, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele, neboť důvod uvedený v cit. rozhodnutí spočívající v pochybnosti zadavatele o správném stanovení technické kvalifikace, konkrétně požadované délky praxe v délce minimálně 7 let u vedoucího realizačního týmu, minimálně 5 let u seniorních advokátů a minimálně 2 roky u juniorních advokátů či advokátních koncipientů není možné považovat za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) cit. zákona, čímž se postup jmenovaného zadavatele ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení stal netransparentním, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatelů, a dosud nedošlo k uzavření rámcových dohod.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 2. 5. 2022 a všechny úkony zadavatele související se zrušením zadávacího řízení  „PRÁVNÍ SLUŽBY“ zahájeného za účelem uzavření rámcových dohod, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 12. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2019 pod ev. č. Z2019-044079, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 241-592162, ve znění pozdější opravy.

III.

Zadavateli – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0249/2022/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha – ze dne 10. 6. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít rámcové dohody v otevřeném řízení „PRÁVNÍ SLUŽBY“  zahájeném za účelem uzavření rámcových dohod, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 12. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 12. 2019 pod ev. č. Z2019-044079, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 241-592162, ve znění pozdější opravy.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 10. 12. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „PRÁVNÍ SLUŽBY“ za účelem uzavření rámcových dohod,přičemž oznámení bylo  uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2019 pod ev. č. Z2019-044079, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 241-592162, ve znění pozdější opravy (dále jen „zadávací řízení“).

2.             Účel a předmět zadávacího řízení zadavatel vymezil v čl. 2. „Účel a předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (dále jen „čl. 2. zadávací dokumentace“). Za formální účel zadávacího řízení zadavatel v odst. 2.1. „Účel veřejné zakázky“ čl. 2. zadávací dokumentace označil „uzavření 3 (tří) rámcových dohod (…) na plnění předmětu veřejné zakázky (…).“. Předmět zadávacího řízení vymezil zadavatel v odst. 2.2. „Předmět veřejné zakázky“ totožného článku zadávací dokumentace jako „poskytování právních služeb ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.“. Dále zadavatel tamtéž uvedl, že „[p]rávní služby budou poskytovány zejména, nikoliv však výlučně, ve formě poskytování odborných konzultací a porad, zpracovávání právních analýz, stanovisek, memorand, rozborů, podávání posudků a doporučení, dále v sepisu a revizi metodik a vnitřních předpisů, smluvní dokumentace a dalších právních dokumentů, jakož i v zastupování zadavatele v jednání s protistranami, orgány veřejné moci a obchodními partnery a další právní pomoc zadavateli při řešení záležitostí v níže specifikovaných právních oblastech, a to s výjimkou zastupování zadavatele v soudním, rozhodčím, smírčím řízení před soudem, tribunálem nebo mezinárodními orgány pro řešení sporů, ledaže je dále v této zadávací dokumentaci stanoveno jinak.“.

3.             Plnění, na které mají být uzavřeny rámcové dohody, je rozděleno dle odst. 2.4. „Části veřejné zakázky a vymezení předmětu plnění“ čl. 2 zadávací dokumentace na 3 části, a to na „I. část VZ: Obecná právní agenda“ (dále též „první část“), „II. část VZ: Veřejné zakázky“ (dále též „druhá část“) a „III. část VZ: Trestní právo a trestní compliance“ (dále též „třetí část“).  Podle bodu 2.4.1 téhož odst. zadávací dokumentace zahrnuje poskytování právních služeb obecné právní agendy „zejména poskytování odborných konzultací a porad, zpracovávání právních analýz, stanovisek (…), a to ve všech oblastech práva (veřejného i soukromého) s výjimkou těch oblastí práva, které spadají do části II. a III. této veřejné zakázky.“.

4.             Předpokládaná hodnota plnění, které má být po uzavření rámcových dohod zadáno, činí dle odst. 2.6 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ čl. 2. zadávací dokumentace 80 000 000 Kč bez DPH, přičemž pro první část zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 55 000 000 Kč bez DPH, pro druhou část ve výši 20 000 000 Kč bez DPH a pro třetí část ve výši 5 000 000 Kč bez DPH

5.             Z dokumentu „Protokol o třetím jednání komise pro posouzení kvalifikace a hodnocení nabídek“ ze dne 5. 11. 2021 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 17 nabídek v první části, 8 nabídek ve druhé části a 9 nabídek ve třetí části.

6.             Oznámením rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 5. 2022 (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) zadavatel oznámil účastníkům zadávacího řízení (v zadávacím řízení bylo doručováno prostřednictvím elektronického nástroje EVEZA – viz odst. 14.4. „Způsob podání nabídek a komunikace“ čl. 14. „Podání nabídek“ zadávací dokumentace“), že dne 2. 5. 2022 rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

7.             Dne 17. 5. 2022 byly zadavateli doručeny námitky dodavatele – Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne (dále jen „námitky“) směřující proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 2. 5. 2022 (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“). Jelikož zadavatel svým rozhodnutím o námitkách ze dne 30. 5. 2022, které doručil navrhovateli dne 31. 5. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky v plném rozsahu odmítl, doručil navrhovatel dne 10. 6. 2022 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) a tentýž den doručil stejnopis návrhu i zadavateli.

II.         OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel stručně rekapituluje průběh zadávacího řízení a svůj dosavadní postup v něm. Dále namítá, že zadavatel postupoval v rozporu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona, „když rozhodl o zrušení zadávacího řízení na Veřejnou zakázku, aniž by jej k tomu opravňovaly důvody hodné zvláštního zřetele. Ke zrušení zadávacího řízení přitom nemůže bez dalšího vést pouze snaha zadavatele vyhnout se případné sankci za své vlastní pochybení, např. za nedostatečnou opatrnost při formulaci zadávací dokumentace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 356/2017-67 ze dne 31. 10. 2018).“

9.             Dle navrhovatele došlo rovněž k porušení zásady transparentnosti, když zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení těsně před vydáním rozhodnutí o výběru dodavatele, kdy už dodavatelé vybraní losem byli známi, a své údajné pochybení nedostatečně podložil. Navrhovatel dále upozorňuje, že pochybení zadavatele bylo odhaleno až dva roky po zahájení zadávacího řízení. To v něm vzbuzuje pochybnosti o skutečném důvodu zrušení zadávacího řízení, neboť dle navrhovatele zadavatel dostatečně neobjasnil důvody zrušení ani v rozhodnutí o námitkách.

10.         Navrhovatel spatřuje porušení zásady přiměřenosti v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, kdy tvrzená pochybení nedosahují takové míry závažnosti, aby byl takový postup ospravedlnitelný, a navíc dle navrhovatele k pochybení zadavatele vůbec nedošlo, neboť kvalifikační požadavky stanovené zadavatele jsou přiměřené a zákonné.

11.         Navrhovatel dále uvádí, že dle jeho názoru je rozhodnutí o námitkách z větší části nepřezkoumatelné, neboť nedošlo k vypořádání jeho argumentace, konkrétně uvádí, že „[z]adavatel se zaprvé dostatečně nevyjádřil ke čl. II, bodu a. Námitek, týkajícímu se oprávněnosti požadavku na délku vykonávané advokátní praxe.“ Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 37/2011 ze dne 7. 12. 2011 (dále jen „rozsudek NSS“), na který odkazuje zadavatel ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení není dle navrhovatele na danou věc aplikovatelný, a to jak z důvodu délky požadované praxe, která byla oproti rozsudku NSS přibližně třetinová, tak s ohledem na předmět plnění, kdy se dle navrhovatele nejedná o běžnou agendu.  Zadavatel formálně odmítl tuto část argumentace navrhovatele, avšak, jak podotýká navrhovatel, neuvedl žádné nové argumenty, které by již jednou nezazněly v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel se dále věcně nevyjádřil k námitce uvedené v čl. II, bodu b. námitek, jež se týkala intenzity porušení zákona. Ačkoliv zadavatel konstatoval, že se této otázce věnoval, „nikterak nevysvětlil, proč údajné porušení ZZVZ dle jeho názoru dosahuje ve světle rozhodovací praxe Úřadu takové intenzity, že Zadavatel neměl jinou možnost než zrušit zadávací řízení Veřejné zakázky.“

12.         Dle navrhovatele je argumentace obsažená v rozhodnutí o námitkách v několika případech zavádějící. Navrhovatel uvádí, že předmět plnění je odlišný od předmětu veřejné zakázky, o které rozhodl Nejvyšší správní soud, a proto rozsudek NSS je pro právě projednávanou věc neaplikovatelný. V rozhodnutí o námitkách je uvedeno, že „předmět plnění veřejné zakázky (jeho jednotlivých částí) není definován v bodě 10.1.1.1 zadávací dokumentace, nýbrž v části 2.4 zadávací dokumentace.“ S tímto tvrzením navrhovatel nesouhlasí, neboť dle jeho názoru požadavky na referenční služby poskytují určité vodítko k vytvoření představy o povaze zadavatelem poptávaných služeb. I když tyto předpisy nejsou uvedeny přímo v části týkající se předmětu plnění, nelze dovodit, že by poskytování právních služeb daného zaměření materiálně netvořilo předmět zadávacího řízení.

13.         Zavádějící se zdá být pro navrhovatele i argumentace zadavatele týkající se pojetí předpisů, v nichž se má orientovat každý advokát bez ohledu na délku praxe. Pakliže zadavatel dovozuje (na základě argumentu, že rozsudek NSS se týkal změn stávajících vztahů k bytům, kdy bylo nutné vycházet z právní úpravy staré 20 let), že tyto předpisy nejsou uvedeny v seznamu předpisů a materiálů pro advokátní zkoušky, navrhovatel v námitkách tento argument myslel tak, že předpisy uvedené v bodě 10.1.1.1. zadávací dokumentace nelze považovat za obecnou právní agendu, nikoliv že každý předpis, který v tomto seznamu není obsažen, lze automaticky považovat za specializovanou právní agendu.

14.         Dle navrhovatele je zarážející vyjádření zadavatele, že interní oddělení zadavatele odhalilo údajná pochybení těsně před vydáním rozhodnutí o výběru dodavatele[1]. Dle navrhovatele si zadavatel protiřečí, když na jednu stranu konstatuje, že jeho interní kapacity nejsou dostačující, co se týče kontroly externě zpracovaných dokumentů, na druhou stranu právě toto interní oddělení odhalilo domnělá pochybení. Navrhovatel nevidí pochybení ve využití externích služeb, ale v nevyužití interních kapacit zadavatele, který mohl provést kontrolu v průběhu celého zadávacího řízení, ale této možnosti nevyužil.

15.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o námitkách.

III.        PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 10. 6. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

17.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

18.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-19990/2022/523 ze dne 14. 6. 2022.

19.         Dne 16. 6. 2022 Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky sdělení navrhovatele, v němž navrhovatel uvádí, které informace obsažené v jeho nabídce a v dokumentaci o zadávacím řízení považuje za důvěrné.

20.         Dne 16. 6. 2022 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a téhož dne obdržel sdělení zadavatele obsahující označení dokumentů obsahujících obchodní tajemství.

21.         Dne 17. 6. 2022 a dne 20. 6. 2022 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

22.         Zadavatel v úvodu vyjádření konstatuje, že i když bylo rozhodnuto o zrušení zadávacího řízení až po losování, respektive po uplynutí delší doby od zahájení zadávacího řízení a požadavky zadavatele na kvalifikaci nebyly zpochybněny nebo napadeny námitkami, žádným způsobem to nezpochybňuje zákonnost zrušení zadávacího řízení a důvodů uvedených v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a dále dodává, že důvody pro zrušení zadávacího řízení náležitě objasnil již  v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a následně se rovněž vypořádal s námitkami v rozhodnutí o námitkách a nesouhlasí s názorem navrhovatele, že argumenty v něm obsažené jsou zavádějící.

23.         Dle zadavatele navrhovatel v návrhu opakuje argumentaci obsaženou v námitkách, kterou zadavatel řádně vypořádal. Zadavatel setrvává na svém stanovisku, že běžné právní služby by měl být schopen poskytnout každý advokát bez ohledu na délku vykonávané praxe, neboť záleží hlavně na zkušenostech s právními službami v obdobném rozsahu.

24.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že řádně nevypořádal námitky uvedené pod čl. II písm. b) námitek a v souvislosti s tím odkazuje na třetí a čtvrtou stranu rozhodnutí o námitkách. Dle zadavatele argumentace v bodech 17. až 19. návrhu závěru zadavatele o nezákonnosti zadávacích podmínek nikterak neodporuje.

25.         Z výše uvedených důvodů považuje zadavatel rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí o námitkách za zákonné a neztotožňuje se s návrhem navrhovatele. Navrhuje, aby Úřad návrh zamítl dle § 265 zákona.

Další průběh správního řízení

26.         Usnesením č. j. ÚOHS-21274/2022/523 ze dne 24. 6. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-25257/2022/523 ze dne 26. 7. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Účastníci řízení se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV.       ZÁVĚRY ÚŘADU

28.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. K tomu Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

29.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

30.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

31.         Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

32.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

33.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

34.         Dle čl. 10. „Technická kvalifikace“, odst. 10.1. „Seznam významných služeb poskytnutých za poslední 3 (tři) roky“, bodu 10.1.1. „Minimální úroveň splnění kritéria“, podbodu 10.1.1.1 „Obecná právní agenda“ zadávací dokumentace je dodavatel ucházející se o první část povinen prokázat níže uvedenou minimální úroveň tohoto kritéria technické kvalifikace, tzn. poskytnutí těchto významných služeb:

„A. nejméně 5 právních služeb spočívajících v sepisu smlouvy o zřízení věcného břemene nebo služebnosti;

B. nejméně 5 právních služeb spočívajících v sepisu či revizi manažerské pracovní smlouvy nebo v přípravě či revizi pracovního řádu nebo jiného interního předpisu upravujícího práva a povinnosti zaměstnanců;

C. nejméně 2 právní služby poskytnuté v souvislosti se zákonem č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 499/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů nebo zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, či sepisu smlouvy o nakládání s nemovitostí v režimu tohoto zákona (pozn. jednotlivé právní služby dle vyjmenovaných předpisů se sčítají, zadavatel nepožaduje 2 právní služby dle každého z vyjmenovaných právních předpisů).“

35.         Dle podbodu 10.1.1.2 „Veřejné zakázky“ téhož článku zadávací dokumentace musí dodavatel ucházející se o druhou část prokázat následující technickou kvalifikaci:

„A. nejméně 5 právních služeb spočívajících v komplexní administraci nadlimitního zadávacího řízení realizovaného formou otevřeného řízení;

B. nejméně 3 právní služby spočívající v zastupování zadavatele v řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve věci přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky;

C. nejméně 3 právní služby spočívající v administraci zadávacího řízení s použitím některého ze zvláštních postupů dle části šesté ZZVZ;

D. nejméně 3 právní služby spočívající v podání stanoviska v souvislosti s administrací či realizací nadlimitní veřejné zakázky.“

36.         Dle podbodu 10.1.1.3 „Trestní právo a trestní compliance“ téhož článku zadávací dokumentace musí dodavatel ucházející se o třetí část prokázat následující technickou kvalifikaci:

„A. nejméně 5 právních služeb poskytnutých v souvislosti se zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnost[i] právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, nebo poskytování právního poradenství ve věcech, které se řídí tímto zákonem vč. compliance poradenství.

B. nejméně 5 právních služeb poskytnutých v souvislosti s řízením o trestném činu proti majetku nebo o hospodářském trestném činu.“

37.         Dle odst. 10. 2. „Seznam členů realizačního týmu“ téhož článku zadávací dokumentace „[d]odavatel prokáže splnění minimální úrovně tohoto kritéria technické kvalifikace (§ 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ) (…) předložením jmenného seznamu členů realizačního týmu a strukturovaného životopisu každého z těchto členů. (…)  Pokud se níže v tomto článku uvádí požadavek na minimální délku praxe advokáta, počítá se do této doby pouze délka praxe v pozici advokáta, tzn. od zápisu advokáta do seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou. Délka předchozí praxe v pozici advokátního koncipienta nebo na jiné pracovní pozici (jako např. firemní právník) se nezapočítává.

(…)

Zadavatel zdůrazňuje, že níže uvedené požadavky na splnění kritéria jsou požadavky minimální. Dodavateli tedy nic nebrání v tom, aby kvalifikaci co do realizačního týmu doložil např. v I. části veřejné zakázky prostřednictvím 5 advokátů s délkou praxe 10 let.“

38.         V bodu 10.2.1. „Minimální úroveň splnění kritéria“ téhož článku zadávací dokumentace   stanovil zadavatel požadavky na splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona tak, že dle podbodu 10.2.1.1 „Obecná právní agenda“ se musí realizační tým pro plnění první části skládat nejméně z jednoho vedoucího advokáta, který musí být oprávněn vykonávat advokacii v České republice, mít praxi na pozici advokáta nejméně 7 let a zkušenosti s vedením týmu, dále dvou seniorních advokátů, z nichž každý musí být oprávněn vykonávat advokacii v České republice a mít praxi na pozici advokáta nejméně 5 let a dvou juniorních advokátů či advokátních koncipientů, z nichž každý musí mít praxi v advokacii alespoň jako advokátní koncipient nejméně 2 roky. Dle podbodu 10.2.1.2 „Veřejné zakázky“ se musí realizační tým pro plnění druhé části skládat nejméně z jednoho vedoucího advokáta, který musí být oprávněn vykonávat advokacii v České republice, mít praxi na pozici advokáta nejméně 7 let a zkušenosti s vedením týmu, dále jednoho seniorního advokáta,  který musí být oprávněn vykonávat advokacii v České republice a mít praxi na pozici advokáta nejméně 5 let a dvou juniorních advokátů či advokátních koncipientů, z nichž každý musí mít praxi v advokacii alespoň jako advokátní koncipient nejméně 2 roky. Dle bodu 10.2.1.3 „Trestní právo a trestní compliance“ se musí realizační tým pro plnění třetí části skládat nejméně z jednoho vedoucího advokáta, který musí být oprávněn vykonávat advokacii v České republice, mít praxi na pozici advokáta nejméně 7 let a zkušenosti s vedením týmu, dále jednoho seniorního advokáta,  který musí být oprávněn vykonávat advokacii v České republice a mít praxi na pozici advokáta nejméně 5 let a jednoho juniorního advokáta či advokátního koncipienta, jenž musí mít praxi v advokacii alespoň jako advokátní koncipient nejméně 2 roky.

39.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel dne 2. 3. 2021 jmenoval komisi pro hodnocení nabídek, přičemž dne 19. 3. 2021 proběhlo první jednání komise pro posouzení kvalifikace a hodnocení nabídek (dále jen „komise“), které mělo jen informativní a koordinační charakter. Dne 26. 3. 2021 proběhlo druhé jednání komise, na němž se komise věnovala otázkám splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u jednotlivých dodavatelů, kteří podali nabídku, a otázce mimořádně nízké nabídkové ceny v podaných nabídkách. Pro nesplnění kvalifikace, příp. nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny byli na základě doporučení komise vyloučeni ze zadávacího řízení čtyři dodavatelé, jednomu dodavateli bylo oznámeno, že se k jeho nabídce nepřihlíží. 

40.         Mezi vyloučenými dodavateli figurovala Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář, IČO 25628470, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář“), které dne 20. 4. 2021 zadavatel odeslal oznámení o vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění technické kvalifikace, a to nesplnění požadované délky praxe u členů realizačního týmu.

41.         Jak vyplývá z „Protokolu o třetím jednání komise pro posouzení kvalifikace a hodnocení nabídek“ ze dne 5. 11. 2021, proběhlo téhož dne třetí jednání komise, kdy bylo u první části provedeno hodnocení 13 nabídek, přičemž první tři nabídky dosáhly stejného hodnocení. V rámci druhé části bylo provedeno hodnocení 8 nabídek, přičemž první dvě nabídky dosáhly stejného hodnocení. V rámci třetí části komise provedla hodnocení 7 nabídek, z nichž první tři dosáhly stejného hodnocení.

42.         Z protokolů o losování nabídek (losování proběhlo v rámci první, druhé i třetí části), vyplývá, že dne 4. 4. 2022 došlo k určení pořadí nabídek účastníků se shodným počtem bodů v první, druhé i třetí části formou losování.

43.         Dne 2. 5. 2022 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že zadávací dokumentaci zadávacího řízení zpracoval na základě Smlouvy o dílo a o poskytování služeb ze dne 30. 7. 2019 externí dodavatel (včetně kvalifikačních kritérií). Podle vnitřního předpisu zadavatele přísluší rozhodnutí o výběru u zadavatele osobě oprávněné zastupovat zadavatele, kterou je v případě veřejných zakázek vedoucí odboru právního a veřejných zakázek, resp. generální ředitel. V této souvislosti zadavatel uvedl, že administrace procesu veřejných zakázek, a tedy i obecně příprava rozhodnutí o výběru dodavatele náleží dle vnitřního předpisu zadavatele odboru právnímu a veřejných zakázek. „Po předání věci tomuto odboru bylo při přípravě rozhodnutí zadavatele (opatřování podkladů pro takové rozhodnutí) v druhé polovině dubna 2022 tímto zjištěno závažné porušení zákona ze strany zadavatele při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení (požadavků na kvalifikaci – způsobilost dodavatelů), jež jsou součástí zadávací dokumentace shora uvedené veřejné zakázky.“. Zadavatel dále v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení shrnul, že pakliže požadoval v zadávací dokumentaci praxi v délce sedm let u člena týmu na pozici vedoucího advokáta, pět let u člena týmu na pozici seniorního advokáta a praxi v délce dva roky u člena týmu na pozici juniorního advokáta nebo advokátního koncipienta, je takový požadavek nezákonný, neboť služby obecné právní agendy, právní služby v oblasti veřejných zakázek i služby v oblasti trestního práva a trestní compliance by měl být schopen poskytovat každý advokát bez ohledu na délku vykonávané advokátní praxe a neboť„[v]azba samotné způsobilosti (kvalifikace) dodavatele na délku vykonávané advokátní praxe neobstojí. Tomu odpovídající požadavek zadávací dokumentace na kvalifikaci (způsobilost) dodavatele (…) je protizákonný.“. Zadavatel dále uvedl: »Shora uvedeným nezákonným nastavením kvalifikačních předpokladů zadavatel znevýhodnil a znemožnil určité skupině dodavatelů, totiž dodavatelům postrádajícím v potřebném počtu pracovníků – advokátů požadovanou délku praxe, ucházet se o předmětnou veřejnou zakázku, ačkoliv toto kvalifikační kritérium nebylo odůvodněno objektivními okolnostmi, a dopustil se tak porušení ustanovení § 6 odst. 2 zákona, a to porušení zásady zákazu diskriminace, přičemž je nutno konstatovat, že zadavatel stanovil nedůvodně omezující a nepřiměřené požadavky na kvalifikaci. V důsledku porušení zákona zadavatelem zakázku nemohou plnit a nabídku na její plnění podat, aniž by byly ze zadávacího řízení nutně vyloučeni, někteří z potenciálních uchazečů, jež by jinak byli bývali (jsou) k plnění veřejné zakázky objektivně způsobilými. To ostatně dokresluje i skutečnost, že právě pro nesplnění kvalifikační podmínky délky praxe byl ze zadávacího řízení v části I. předmětné veřejné zakázky vyloučen dodavatel Weinhold Legal, v.o.s., advokátní kancelář (oznámení o vyloučení č.j. LCR099/39/001917/2021).

Sluší [se] též poznamenat, že méně formálně (dle zadavatelem nastavených zadávacích podmínek) „způsobilých“ dodavatelů znamená užší soutěž, a tedy i reálné riziko, že cena, kterou bude zadavatel nucen za poptávaná plnění zaplatit, resp. nabídková cena bude vyšší, než by byla, pokud by byly zadávací podmínky (podmínky účasti) nastaveny v souladu se zákonem, tedy v daném případě méně přísně.

V posuzovaném případě se rozhodně nejedná o drobná pochybení zadavatele, která měla zanedbatelný vliv na postup účastníků zadávacího řízení (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-R0200/2021/VZ-05064/2022/161, nabytí právní moci dne 25. 2. 2022).“ V dalším zadavatel uvedl, že „[p]od důvody zrušení zadávacího řízení „zvláštního zřetele hodné“ lze podřadit i důvody vzniklé na základě skutečnosti, že ze strany zadavatele došlo k porušení postupu předepsaného zákonem, které zadavatel sám zjistil (aniž by byly podány námitky či zahájeno správní řízení před orgánem dohledu), avšak musí se jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout jiné opatření k nápravě nezákonného stavu (rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S0472/2018/VZ-02552/2019/542/Vhu, nabytí právní moci 12. 2. 2019).

V případě zrušení veřejné zakázky z „důvodů hodných zvláštního zřetele“ by se mělo jednat o takové důvody, jejichž existenci zadavatel zjistil až v průběhu zadávacího řízení s tím, že již není možné ze strany zadavatele přijmout jiná opatření k nápravě a která mají např. vliv na zákonnost zadávacího řízení a celého postupu zadavatele (viz rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S394/2007/VZ-01409/2008/530/Va, nabytí právní moci dne 16. 2. 2008).

O právě takový případ se ovšem v posuzované věci jedná, neboť povaha zadavatelem zjištěného pochybení vylučuje, s ohledem na fázi zadávacího řízení (po uplynutí lhůty pro podání nabídek) přijetí jiného účinného opatření k nápravě než právě zrušení zadávacího řízení. Takové zrušení je v posuzovaném případě zcela v intencích ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a to i s přihlédnutím k ustanovení § 49 zákona. Jiný legitimní postup zadavatele za shora uvedeného zjištění ostatně ani není možný a aproboval jej ve svém shora uvedeném rozhodnutí i Nejvyšší správní soud.

S ohledem na fázi zadávacího řízení, v níž zadavatel k závěru o nezákonnosti svého postupu dospěl a povahu nezákonného úkonu (zadávací podmínky) se jako jediné přiměřené opatření k nápravě jeví zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť nápravy již nelze dosáhnout jiným (zákonným způsobem) (shodně rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-R0183/2020/VZ-36256/2020/321/ZSř).«

K výroku I. tohoto rozhodnutí

44.         Jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel brojí proti zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, jež zadavatel odůvodnil tím, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem vedeného správního řízení je tak posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

45.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

46.         Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, „[z]ákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (...).“. Jak dále vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 112/2018-110 ze dne 22. 12. 2020, „[j]akékoliv zrušení zadávacího řízení musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu, případně k zadávání veřejné zakázky tzv. ‚na zkoušku‘ (obdobně srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2019, č. j. 29 Af 81/2016-103)“. Je tedy nepochybně nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků.

47.         Současně, jak vyplývá ze soudní judikatury, je kladen důraz na objektivnost důvodů, které mají vést ke zrušení zadávacího řízení. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 10 As 356/2017-67 ze dne 31. 10. 2018 uvedl, že „důvody, pro které lze zrušit zadávací řízení, musí být důvody objektivními, které stojí vně zadavatele, ohrožují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a představovaly by stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno“ (srov. rovněž rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010). Podle rozsudku KS v Brně č. j. 29 Af 81/2016-103 ze dne 25. 2. 2019 „důvody hodné zvláštního zřetele vedoucí ke zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek musí být objektivní a podložené. Objektivnost přitom musí být založena nikoliv na odhadu, pocitech či dojmech zadavatele, ale musí mít reálné základy a musí být ověřena“ (srov. rovněž rozsudky NSS č. j. 5 As 18/2016-48 ze dne 8. 12. 2016 nebo KS v Brně č. j. 31 Af 18/2013-98 ze dne 8. 12. 2014).

48.         Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele. Zadavatel by tedy měl v okamžiku, kdy hodlá přistoupit ke zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, zhodnotit, zda důvody pro zrušení zadávacího řízení splňují obě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr konkrétní skutkové okolnosti případu (viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017). Proto důvody hodné zvláštního zřetele je třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval. K důvodům hodným zvláštního zřetele se dále vyjádřil Krajský soud v rozsudku č. j. 30 Af 112/2018-110 ze dne 22. 12. 2020, v němž uvedl, že, „[z]ákon o zadávání veřejných zakázek ani jiný na něj navazující právní předpis nestanoví, co se rozumí důvody hodnými zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d), pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. Dle tohoto rozsudku však lze při výkladu tohoto pojmu vycházet z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), která se „vztahuje k obsahově obdobnému ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, podle něhož zadavatel mohl bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Přestože nyní platné ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek na rozdíl od předchozí úpravy výslovně stanoví, že je nerozhodné, zda zadavatel tyto důvody pro zrušení zadávacího řízení sám způsobil či nikoliv, stále se musí jednat o důvody ‚hodné zvláštního zřetele‘, tedy důvody závažné, výjimečné. V tomto ohledu lze dosavadní judikaturu podle soudu použít i na úpravu obsaženou v zákoně o zadávání veřejných zakázek“.

49.         Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 13/2017-101 ze dne 20. 8. 2019 shrnul, že „[v] judikatuře správních soudů lze nalézt několik případů veřejných zakázek, při kterých došlo k jejich zrušení z důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách v souladu se zákonem. Za legitimní důvod bylo označeno zkrácení objemu finančních prostředků předpokládaných na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky v průběhu jejího zadávání (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2016, č. j. 6 As 278/2015-34, nebo ze dne 13. 12. 2016, č. j. 6 As 136/2016-37) nebo také chybné otevření obálek s nabídkami (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2015, č. j. 8 As 32/2014-38). Pod ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách byl podřazen i případ, kdy zadavateli v zadávacím řízení zbyla jen jediná nabídka (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2010, č. j. 62 Ca 79/2008-60). Naopak za nezákonný důvod zrušení zadávacího řízení bylo soudy označeno zrušení veřejné zakázky z důvodů existence arbitrážního sporu mezi zadavatelem a vítězným uchazečem (srov. citovaný rozsudek č. j. 2 Afs 64/2009-109) či z důvodu, že nabídková cena uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou převyšovala rozpočtem obce stanovenou částku, aniž by v zadávací dokumentaci byla uvedena výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2015, č. j. 30 Af 65/2013-70). V citovaném rozsudku č. j. 10 As 356/2017-67 pak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ‚ke zrušení zadávacího řízení nemůže bez dalšího vést pouze snaha zadavatele vyhnout se případné sankci za své vlastní pochybení, např. za nedostatečnou opatrnost při formulaci zadávací dokumentace‘. Proto důvodem pro zrušení zadávacího řízení nemůže být pouhá obava zadavatele, že uchazeč nebude schopen dostát svým závazkům ze smlouvy, nebo situace, kdy zadavatel na základě důvodů na své straně přestane mít zájem v zadávacím řízení pokračovat (např. vysoutěžená cena se mu zdá příliš vysoká), neboť se nejedná o objektivní důvody, ale naopak o důvody ryze subjektivní založené na oprávněných či uměle (příp. účelově) vykonstruovaných obavách z budoucího vývoje, důsledcích atp., jež zavdávají pochybnosti i neúčelovosti a férovosti zadávacího řízení“. Podle rozsudku NSS č. j. 6 As 169/2019-42 ze dne 26. 3. 2020 „důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, může být dán i tehdy, pokud zadavatel nemá reálně jinou možnost, jak v zadávacím řízení pokračovat“.

50.         Judikatura tedy klade důraz na to, že důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, musí být důvody objektivními a nesmí být založeny na odhadu, pocitech či dojmech zadavatele, tj. na subjektivním stanovisku zadavatele.

51.         V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odůvodněním, že požadavek na minimální délku praxe členů realizačních týmů je v rozporu se zákonem a s ohledem na fázi řízení není možné přijmout jiné přiměřené opatření, kterým by bylo docíleno nápravy (viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

52.         Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vycházel z rozsudku NSS, který řešil požadavek na délku praxe u advokáta v délce 20 let při poskytnutí běžných právních služeb spočívajících v zajištění právní pomoci s prodejem bytových jednotek podle starší právní úpravy a který tento požadavek shledal nezákonným. Podle zadavatele i v řešeném případě právní služby, které poptává v zadávacím řízení, materiálně náleží k běžné advokátní agendě a dle jeho mínění by takové služby byl způsobilý poskytovat každý advokát bez ohledu na délku praxe.

53.         Úřad se tedy zabýval posouzením skutečnosti, zda důvod, který zadavatel označil v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, může být za daných okolností považován za důvod hodný zvláštního zřetele, a tedy zda na základě takového důvodu mohl zadavatel přikročit ke zrušení zadávacího řízení. Ze závěrů učiněných zadavatelem plyne, že požadavek na technickou kvalifikaci stanovenou délkou praxe v případě, kdy jsou poptávány právní služby, které náleží k běžné advokátní agendě, by měl být považován za nezákonný.

54.         Úřad v obecné rovině nepovažuje stanovení požadavku na prokázání určité konkrétně vymezené praxe v určitém přiměřeném časovém úseku, po který je určitá činnost vykonávána (za předpokladu, že je činnost konkretizována a že je dána vazba na předmět plnění, které je v zadávacím řízení poptáváno), za nezákonné. Požadavek na určitou délku praxe má pro zadavatele své opodstatnění, a to jako jedno z kritérií, které mu pomohou zajistit nabídky požadované kvality, vyselektovat dodavatele bez dostatečných zkušeností a zajistit bezproblémový průběh plnění veřejné zakázky. Smyslem a účelem požadavku na prokázání kritérií technické kvalifikace je pak legitimní záměr zadavatele zajistit, aby nabídku podali pouze uchazeči objektivně způsobilí k plnění veřejné zakázky, tedy takoví uchazeči, kteří splňují požadavky stanovené zadavatelem a reflektující specifické potřeby zadavatele (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0164/2018/VZ-00025/2018/323/Lva ze dne 3. 1. 2019).

55.         Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace je zásada přiměřenosti promítnuta mj. i do ustanovení § 73 odst. 6 zákona, které uvádí, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Přitom platí, že pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k dané veřejné zakázce, a tedy by byly stanoveny nepřiměřeně, mohlo by současně dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace (vymezené v § 6 odst. 2 zákona), protože excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit.

56.         Úřad se nejdříve zabýval posouzením požadavku zadavatele na délku praxe členů realizačního týmu, aby zjistil, zda tento nebyl stanoven excesivně, v důsledku čehož by byl určen v rozporu se smyslem a účelem zákona, a jestli případné porušení zákona dosáhlo takové intenzity, že bylo nutné zadávací řízení zrušit.   

57.         Úřad zejména přihlédl ke své rozhodovací praxi, a to konkrétně k rozhodnutím vydaným ve správních řízeních vedených pod sp. zn.  ÚOHS-S0092/2016/VZ, ÚOHS-S0100/2022/VZ, ÚOHS-S0342/2016/VZ, ÚOHS-S0465/2020, v nichž byla Úřadem mj. řešena délka požadované praxe z hlediska zákonnosti takového požadavku.  Délka zadavatelem požadované praxe stanovená v zadávacích podmínkách (u různých veřejných zakázek) ve shora uvedených případech se pohybovala v rozmezí 5 až 15 let. Úřad dovodil, že při posuzování přiměřenosti délky praxe je namístě se zabývat i dalšími aspekty, které mohly mít dopad na posouzení věci. Ve správním řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0100/2022/VZ byl požadavek na délku praxe 10 let shledán nezákonným. Ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0092/2016/VZ byl stanoven požadavek na délku praxe 7 let. V daném případě byla shledána nezákonnost předmětné zadávací podmínky, avšak důvodem byla kumulace požadavků – kromě předmětného požadavku zadavatel v daném případu vyžadoval splnění dalších podmínek, což ve svém souhrnu dle posouzení Úřadem znamenalo reálně požadavek na praxi 10 až 12 let, což Úřad v tomto případě neshledal adekvátním (přiměřeným) vzhledem k předmětu veřejné zakázky. Ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0342/2016/VZ byl posuzován požadavek na délku praxe 15 let v oboru ICT, přičemž v daném případě za daných skutkových okolností, a to zejména vzhledem ke složitosti veřejné zakázky, Úřad dospěl k závěru, že tento požadavek byl adekvátní. Za adekvátní (přiměřený) požadavek byl shledán požadavek na délku praxe u členů realizačního týmu projektantů v délce 5 let, i když obsahoval kumulaci s dalšími požadavky kladenými na dané členy týmu, a to v případě správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0465/2020.

58.         Úřad ověřil, jak se u aktuálně zadávaných zakázek na poskytování právních služeb pohybuje v rámci stanovených podmínek technické kvalifikace délka požadované praxe. U veřejné zakázky „Právní služby poskytované na úseku ochrany sbírek muzejní povahy“, evidenční číslo ve Věstníku veřejných zakázek Z2022-024261, je uveden požadavek na délku praxe minimálně 5 let.

59.         U veřejné zakázky „Právní služby pro potřeby Českého rozhlasu a Rady Českého rozhlasu“, evidenční číslo ve Věstníku veřejných zakázek Z2022-019085, je uveden požadavek na délku praxe minimálně 7 let.

60.         U veřejné zakázky „Právní služby pro České dráhy, a.s. – 9 částí“, evidenční číslo ve Věstníku veřejných zakázek Z2022-014351, je uveden požadavek na délku praxe vedoucího advokáta v závislosti na jednotlivých částech v délce 10 až 15 let. Požadavek pro část 2 – veřejné zakázky, část 5 – trestní právo a compliance a část 9 – občanskoprávní agenda je shodně 10 let.

61.         Z právě uvedených skutečností pak Úřad činí závěr, že požadavek zadavatele v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na délku praxe osob v realizačním týmu, a to 7 let u vedoucího advokáta, 5 let u seniorních advokátů a 2 roky u juniorních advokátů či advokátních koncipientů, není požadavkem nijak excesivním. Naopak se jedná o běžný požadavek, kdy u vedoucích či seniorních advokátů je požadavek na délku praxe 5 či 7 let zcela obvyklým, jak vyplývá z výše uvedených aktuálně zadávaných veřejných zakázek. Předmětný požadavek, který bývá běžně součástí zadávacích (kvalifikačních) podmínek, a to i pokud se jedná o samotnou délku požadované praxe (7/5/2 roky), Úřad nepovažuje, s přihlédnutím k předmětu zadávacího řízení, za nepřiměřený. Ani z rozhodovací praxe Úřadu, jak byla popsána výše, neplyne, že by požadavek na praxi o délce 7 let, potažmo 5 let či 2 roky, pokud nejsou přítomny specifické okolnosti (např. kumulace požadavků ve výsledku znamenající, že reálně musí mít člen týmu zkušenosti v délce 10 let či více), měl představovat nezákonnou zadávací podmínku. Úřad tedy neshledal nezákonnost předmětného požadavku na délku praxe členů realizačního týmu, kterým zadavatel zdůvodnil v právě řešeném případě zrušení zadávacího řízení.

62.         Úřad vzal rovněž v potaz, že proti požadavku na délku praxe nebyly v průběhu zadávacího řízení podány námitky. Současně lze zmínit, že ani pro nesplnění kvalifikace (nesplněn požadavek na požadovanou délku praxe u některých členů realizačního týmu) vyloučený dodavatel Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář nebrojil proti svému vyloučení.

63.         Pokud jde o tvrzení zadavatele, že se jedná o běžnou agendu, kterou je schopen zajistit každý advokát bez ohledu na délku advokátní praxe, Úřad přitakává námitkám navrhovatele, který hodnotí rozsah poptávaných právních služeb jako ne zcela běžnou agendu vykonávanou advokáty v advokátní praxi. Úřad v tomto směru uvádí, že znalost problematiky veřejných zakázek a trestního práva a trestní compliance, kde je mimo jiné požadavek na služby poskytnuté v oblasti hospodářských trestných činů nepovažuje za zcela běžnou právní agendu. Z pohledu Úřadu nelze ani u první části bez dalšího konstatovat, že se jedná o běžnou právní agendu s ohledem na předpokládanou orientaci v právních předpisech souvisejících s činností zadavatele, jakými jsou např. zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (v rámci technické kvalifikace stanoven zadavatelem požadavek na doložení 2 právních služeb v souvislosti s některým z těchto právních předpisů). Pro první část je předpokládaná hodnota stanovena na 55 000 000 Kč bez DPH, tomu odpovídá množství předpokládaných věcí, které musí vybraný dodavatel řešit za dobu trvání veřejné zakázky a požadavek určité praxe je dle Úřadu v tomto směru dobrým ukazatelem a zaručuje zadavateli dodání kvalitních právních služeb.  Z pohledu Úřadu tedy zadavatel stanovil předmětný požadavek v souladu s ustanovením § 73 odst. 6 zákona, tzn. Úřad považuje předmětný kvalifikační požadavek za přiměřený složitosti a rozsahu předmětu plnění, které zadavatel poptává v zadávacím řízení.

64.         Zadavatel dále uvedl, že takto určené zadávací podmínky mohou znamenat užší soutěž a reálné riziko, že nabídková cena bude vyšší, než by byla v případě, kdyby byly zadávací podmínky nastaveny v souladu se zákonem.

65.         Úřad v této souvislosti ověřil, že počet nabídek, které zadavatel hodnotil v zadávacím řízení, nesignalizuje omezení hospodářské soutěže u dodavatelů poskytujících právní služby. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že u první části se jednalo o 13 nabídek, u druhé části se jednalo o 8 nabídek a u třetí části o 7 nabídek. Vzhledem k tomu Úřad konstatuje, že uvedené počty nabídek nesvědčí o omezení hospodářské soutěže. Nadto některé z podaných nabídek, které nebyly předmětem hodnocení, byly vyloučeny z důvodu existence (a nedostatečného zdůvodnění) mimořádně nízké nabídkové ceny, tzn. Úřadu není zřejmé, z čeho zadavatel dovozuje, že se mělo u šetřeného zadávacího řízení projevit riziko vyšších nabídkových cen, když situace v zadávacím řízení indikuje, že naopak si byli dodavatelé vědomi konkurence a tomu přizpůsobili (spíše snížili) své ceny uvedené v nabídkách.

66.         Úřad tedy s přihlédnutím k výše uvedenému hodnotí tvrzení zadavatele o nutnosti zrušit zadávací řízení jako založené na obavách a domněnkách zadavatele o možném porušení zákona, a nikoliv na objektivních skutečnostech.

67.         Úřad nemohl rovněž nepřihlédnout k průběhu zadávacího řízení, které bylo zahájeno odesláním k uveřejnění dne 10. 12. 2019 ve Věstníku veřejných zakázek. Lhůta pro doručení nabídek byla stanovena do 13. 1. 2020 do 10:00 hodin. Dne 2. 3. 2021 byla jmenována komise, která se sešla celkem třikrát, a to dne 19. 3. 2021, dne 26. 3. 2021 a dne 5. 11. 2021. Nejvýhodnější nabídka pro každou z částí byla určena losem dne 4. 4. 2022 a teprve dne 2. 5. 2022 zadavatel zrušil zadávací řízení. Zadávací řízení tak probíhalo déle než dva roky, kdy po celou dobu měla existovat ona vada zadávacích podmínek, pro kterou bylo dle zadavatele nutné zadávací řízení zrušit. Dle tvrzení zadavatele předmětné pochybení při stanovení zadávacích podmínek měl odbor právní a veřejných zakázek působící u zadavatele odhalit ve chvíli, kdy chystal podklady k rozhodnutí o výběru dodavatele. Tato skutečnost nepřispívá k transparentnosti postupu zadavatele.

68.         Jak vyplývá z § 6 odst. 1 zákona, zadavatel je povinen při postupu dle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

69.         Úřad k zásadě transparentnosti v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.

70.         Úřad v daném kontextu uvádí, že pakliže zadávací řízení v době přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení probíhalo již téměř 2 a půl roku, vznikají pochybnosti o skutečných důvodech na straně zadavatele, pro které přistoupil ke zrušení zadávacího řízení v okamžiku po provedení hodnocení nabídek, tj. ve fázi, kdy již byli známi dodavatelé, se kterými mají být uzavřeny rámcové dohody.

71.         Jak již bylo popsáno výše, zrušení zadávacího řízení je vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek. Nadto je nutno důvody, které zadavatel uvede jako vedoucí ke zrušení zadávacího řízení, posoudit a vyložit restriktivním způsobem. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“, tj. bez vážného úmyslu uzavřít po jeho skončení smlouvu. Je totiž nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá fair prostředků.

72.         Jak již bylo uvedeno výše, důvodem hodným zvláštního zřetele, na základě, kterého může ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona dojít ke zrušení zadávacího řízení, může být toliko důvod závažný, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, či důvod, kvůli kterému by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem. Žádný takový důvod však zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení transparentním způsobem nevymezil.

73.         Soudy navíc již v minulosti judikovaly, že zadavatel nebyl oprávněn zrušit zadávací řízení ani z důvodu obavy z reálné hrozby sankce, neboť by se mohl snadno zbavit své povinnosti uzavřít smlouvu s účastníkem, se kterým by ji z různých důvodů uzavřít nechtěl (viz např.  rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 112/2018-110 ze dne 22. 12. 2020).

74.         Úřad tedy shrnuje, že domnělé porušení zákona zadavatelem při stanovení požadavků na technickou kvalifikaci (ke kterému však dle názoru Úřadu nedošlo) nepředstavovalo ke dni zrušení zadávacího řízení důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a proto zadavatele neopravňoval zrušit zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Úřad proto může uzavřít, že zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které zaslal účastníkům zadávacího řízení, nevymezil důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když důvod spočívající v tvrzené nezákonnosti kvalifikačního požadavku na délku praxe členů realizačního týmu, který zadavatel v předmětném rozhodnutí uvedl, jak bylo výše prokázáno, jako zákonný neobstál.

75.         Úřad uvádí, že postup zadavatele již z podstaty věci mohl ovlivnit výběr dodavatelů, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření rámcových dohod mezi zadavatelem a dodavateli, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

76.         Navrhovatel v návrhu mj. namítá, že se zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách nevypořádal se všemi jeho námitkami a uvádí konkrétní namítané skutečnosti (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí), k nimž se zadavatel nevyjádřil, čímž porušil povinnost vztahující se k odůvodnění odmítnutí námitek uvedenou v ust. § 245 odst. 1 zákona.

77.         Zadavatel ve vyjádření k návrhu v této souvislosti odkazuje obecně na rozhodnutí o námitkách, kde se na stranách 2 - 4 vyjádřil k čl. II, bodům a. a b. námitek, týkajících se oprávněnosti požadavku na délku vykonávané advokátní praxe a intenzity porušení zákona zadavatelem.

78.         Na základě celkového zhodnocení obsahu vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách ke skutečnostem, které uvedl navrhovatel v námitkách, je Úřad toho názoru, že zadavatel svým rozhodnutím poskytl ucelenou reakci na podstatu navrhovatelem uváděných skutečností v takovém rozsahu a v takové míře podrobnosti a srozumitelnosti, že rozhodnutí o námitkách plní svůj účel, kdy navrhovateli poskytuje možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem zadavatele a jeho odůvodněním, a následně se v návrhu k argumentaci zadavatele vyjádřit.

79.         Úřad shrnuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

80.         Vzhledem k tomu, že Úřad nepovažuje rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, Úřad neshledal důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

81.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

82.         Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro postup v zadávacím řízení směřujícím k uzavření rámcových dohod, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření rámcové dohody, resp. dohod) a současně dosud nedošlo k uzavření rámcové dohody.

83.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 2. 5. 2022 a všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít rámcové dohody v zadávacím řízení

84.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

85.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí.

86.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu, tzn. v právě řešeném případu rámcové dohody.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

87.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

88.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

89.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000249.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.      Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové

2.      Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o., Těšnov 1/1059, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy