číslo jednací: 27732/2022/162
spisová značka: R0097/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0097/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-27732/2022/162

Brno 19. 9. 2022

 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 15. 7. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 1. 10. 2021 JUDr. Jiřím Solilem, advokátem ev. č. ČAK 12692, IČO 72013648, AK Solil, Fiala a spol., se sídlem Jakubská 647/2, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-21955/2022/536 ze dne 30. 6. 2022, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0177/2022/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném dne 19. 4. 2022 na návrh navrhovatele –

• Up Česká republika s.r.o., IČO 62913671, se sídlem Zelený pruh 1560/99, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 24. 3. 2022 doc. JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 11901, IČO 71467785, BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, Vinohrady, 120 00 Praha 2,

učiněných při postupu směřujícímu k uzavření částí č. 4, 5, 6, 8, 11, 12, 13 a 14 rámcové dohody s názvem „Poukázky pro osoby v hmotné nouzi III“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 11. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-044606, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 235-618386, ve znění pozdější opravy, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –

• Edenred CZ s.r.o, IČO 24745391, se sídlem Pernerova 691/42, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 25. 4. 2022 Mgr. Lukášem Juráskem, advokátem ev. č. ČAK 10859, IČO 62673181, se sídlem Národní 58/32, 110 00 Praha 1,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0177/2022/VZ, č. j. ÚOHS-21955/2022/536 ze dne 30. 6. 2022,

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 1. 10. 2021 JUDr. Jiřím Solilem, advokátem ev. č. ČAK 12692, IČO 72013648, AK Solil, Fiala a spol., se sídlem Jakubská 647/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil postup směřující k uzavření částí č. 4, 5, 6, 8, 11, 12, 13 a 14 rámcové dohody s názvem „Poukázky pro osoby v hmotné nouzi III“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 11. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-044606, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 235-618386, ve znění pozdější opravy (dále jen „zadávací řízení“ či „rámcová dohoda“).

2.             Ze zpráv o hodnocení nabídek ze dne 20. 1. 2022 vyplývá, že ve všech návrhem napadených částech rámcové dohody byla nejlépe hodnocená nabídka vybraného dodavatele – Edenred CZ s.r.o, IČO 24745391, se sídlem Pernerova 691/42, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 25. 4. 2022 Mgr. Lukášem Juráskem, advokátem ev. č. ČAK 10859, se sídlem Národní 58/32, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“).

3.             Dne 25. 3. 2022 zadavatel obdržel od navrhovatele – Up Česká republika s.r.o., IČO 62913671, se sídlem Zelený pruh 1560/99, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 24. 3. 2022 doc. JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., advokátem, IČO 71467785, ev. č. ČAK 11901, BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, Vinohrady, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) směřující proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele. Zadavatel námitky odmítl v celém rozsahu rozhodnutím o námitkách ze dne 8. 4. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním námitek, podal dne 19. 4. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jakožto orgánu příslušnému podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem (dále jen „Úřad“) návrh.

5.             Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 19. 4. 2022, kdy Úřad obdržel návrh.

6.             Navrhovatel návrhem brojil proti výběru vybraného dodavatele. Navrhovatel v návrhu, potažmo v námitkách vyslovil domněnku, že vybraný dodavatel uvádí ve své nabídce nepravdivé údaje. Navrhovatel konstatoval, že ačkoli nemá přístup k nabídce vybraného dodavatele, z porovnání údajů dostupných na webu vybraného dodavatele a zadavatele s počtem provozoven z jednotlivých zpráv o hodnocení nabídek zjistil, že tyto údaje nekorespondují. Na základě těchto údajů navrhovatel usuzoval, že vybraný dodavatel uvádí některé provozovny duplicitně vždy s uvedením jiné kategorie prodávaného zboží, dále také provozovny, kde reálně není možné uplatnit poukázky, neboť předmětné zboží se v provozovnách neprodává, dále provozovny, které v době podání nabídky již neexistovaly nebo jsou trvale uzavřeny, a také smyšlené provozovny, které neexistovaly nikdy. Dle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nedostatečně zabýval těmito rozpory, protože řádně nepřezkoumal pravdivost údajů v nabídce vybraného dodavatele. V podrobnostech lze odkázat na obsah návrhu uvedený v bodech 9-18 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Dne 30. 6. 2022 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0177/2022/VZ, č. j. ÚOHS-21955/2022/536 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona, neboť se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách dostatečně podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám navrhovatele týkajícím se nepravdivosti údajů spočívajících v neexistenci části provozoven vybraného dodavatele akceptujících poukázky v hmotné nouzi, které jsou předmětem hodnocení. Rozhodnutí o námitkách se tak dle Úřadu stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

8.             Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

9.             Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít části č. 4, 5, 6, 8, 11, 12, 13 a 14 rámcové dohody.

10.         Výrokem IV napadeného rozhodnutí Úřad uložil povinnost zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

11.         V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad po shrnutí skutkového stavu obecně vyjádřil k procesnímu institutu námitek, přičemž zdůraznil význam tohoto institutu v rámci zadávacího řízení. Dále Úřad v obecné rovině uvedl, že lze považovat postup zadavatele za transparentní tehdy, když zadavatel každý svůj krok v zadávacím řízení obhájí. Tedy dodavatelem vznesené námitky srozumitelně vypořádá a uvede, proč je nepovažuje za legitimní, anebo v důsledku podaných námitek zadavatel přehodnotí své předchozí úvahy a učiní opatření k nápravě. Úřad nelpí na tom, aby se zadavatelé vypořádávali s každým dílčím aspektem argumentace dodavatelů do nejmenších podrobností. Dle Úřadu je ale rozhodující, aby zadavatelé v rozhodnutí o námitkách poskytli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností. Úřad v tomto kontextu shledal, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách ke vzneseným námitkám ve vztahu k neexistenci všech navrhovatelem namítaných provozoven nevyjádřil a provedl kontrolu na pouhém vzorku těchto provozoven, tj. na 4 z 21 provozoven. Úřad k tomu uvedl, že zadavatel si nemůže vybírat vlastní vzorek namítaných skutečností, které ověří. Úřad učinil závěr, že postup zadavatele je v rozporu s pravidlem stanoveným v § 245 odst. 1 zákona a že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné.

III.           Rozklad zadavatele

12.         Dne 15. 7. 2022 podal zadavatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 30. 6. 2022. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

13.         Zadavatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že by rozhodnutí o námitkách bylo v rozporu se zákonem. Zadavatel tvrdí, že i kdyby se vyjádřil ke všem 21 provozovnám, nemá jistotu, že by to bylo pro navrhovatele postačující, neboť má za to, že navrhovatel požaduje posouzení všech provozoven uvedených v nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel považuje takovéto posouzení jen ztěžka zjistitelné, neboť s ohledem na rozpětí více než 6 měsíců od podání nabídky by mohly být některé provozovny zrušeny, přičemž není možné určit k jakému konkrétnímu datu.

14.         Dále je zadavatel toho názoru, že Úřad provádí interpretaci zákona v rozporu se záměrem zákonodárce, neboť v § 119 zákona je uvedeno, co má obsahovat písemná zpráva zadavatele. Dle zadavatele zákonodárce v předmětném ustanovení neuvádí, že v případě hodnocení ekonomické výhodností nabídek by měly být uvedeny všechny informace o tom, jak byl hodnocený údaj nasčítán, tj. všechny provozovny. Zadavatel má za to, že se Úřad svým postupem pokouší nastavit rozhodovací praxi v rozporu se zákonem, a to tím způsobem, že pokud chce nějaký neúspěšný účastník zadávacího řízení pozdržet veřejnou zakázku, postačí pouze uvést, jaké údaje mohou být chybné a následně se dovolávat, aby je zadavatel ověřil.

15.         Zadavatel dále uvádí, že Úřad faktickou aplikací § 123 na § 119 zákona znemožňuje hodnocení kvality u velkého množství položek, kde není možné všechny položky ověřit, což jde proti vůli zákonodárce, který se nastavením pravidel snaží, aby se nesoutěžilo pouze dle kritéria ceny, tam kde je to vhodné, ale klade důraz i na kvalitu. K tomu zadavatel konstatuje, že učinil vlastní průzkum namátkovou formou, a to nad rámec svých povinností. Zároveň zdůrazňuje, že v průběhu času, s ohledem na předmět zakázky, účastník zadávacího řízení může měnit smluvní nastavení jednotlivých uchazečů (např. konkrétní nasmlouvané provozovny, nikoli počet), což Úřad v rámci přezkumu zcela pominul.

16.         Zadavatel dále namítá nesprávnost postupu Úřadu zakazujícího mu uzavřít smlouvy na část rámcové dohody č. 8, 11, 12 a 14, když z právního posouzení plyne, že údajným pochybením zadavatele je, že se nevyjádřil k 12 provozovnám, rozporovaných navrhovatelem. Zadavatel se k části 8 vyjádřil a k částem 11, 12, 14 navrhovatel neuvedl v rámci počtu 21 rozporovaných provozoven žádnou, která by neměla dle navrhovatele existovat.

17.         Dále zadavatel shledává nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v tom, že se Úřad s argumentací v jeho vyjádření k podanému návrhu ze dne 2. 5. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele“) vůbec nevypořádal, což dle zadavatele je zcela zásadní pochybení a způsobuje vadu napadeného rozhodnutí.

18.         Zadavatel trvá na závěrech učiněných ve svém vyjádření. Zadavatel také trvá na svém názoru, že neměl důvod vyloučit vybraného dodavatele, neboť navrhovatel neprokázal, že by údaje uváděné vybraným dodavatelem byly neúplné, zkreslené či neodpovídající skutečnosti, a to ani v rámci námitek. Rovněž zadavatel neshledal, že by se vybraný dodavatel snažil obejít zadávací podmínky a prezentoval lživé údaje o kvalitě a rozsahu své služby.

19.         Dále zadavatel odmítá, že by řádně nepřezkoumal pravdivost údajů v nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel je toho názoru, že není jeho povinností přezkoumávat všechny případy neexistujících provozoven namítaných navrhovatelem. Zadavatel totiž již při kontrole vzorku provozoven (4 z 16) zjistil, že navrhovatelem rozporované provozovny existují.

Závěr rozkladu

20.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

21.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž byl přijat následující závěr.

23.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu zadavatele

24.         Před posouzením námitek zadavatele je nutno zdůraznit, že v nyní šetřeném případě je přezkum Úřadu zaměřen na postup zadavatele při vypořádávání námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách, nikoli na postup při hodnocení nabídek ve smyslu § 119 zákona. Zadavatel tvrdí, že Úřad provedl interpretaci zákona v rozporu se záměrem zákonodárce, neboť rozšiřuje obsah písemné zprávy o informace o zadavatelem hodnocených údajích. Zadavatel se totiž v rozkladu domnívá, že mu Úřad v napadeném rozhodnutí určuje, že by měl v písemné zprávě uvést všechny provozovny z nabídky vybraného dodavatele.

25.         V napadeném rozhodnutí není žádná zmínka o tom, že by Úřad vytýkal zadavateli, že jeho písemná zpráva obsahuje nedostatek informací. Úřad v daném případě nevytkl zadavateli, že by postupoval při hodnocení nabídek či při vyhotovení písemné zprávy netransparentně, ale netransparentním shledal postup zadavatele při vyřizování některých námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách, jak bude blíže odůvodněno níže.

K porušení § 245 zákona

26.         V posuzovaném případě navrhovatel v námitkách rozporoval celkem 21 provozoven uvedených na webu vybraného dodavatele a zadavatele, které dle mínění navrhovatele vybraný dodavatel uvedl také v nabídce. Navrhovatel v námitkách tvrdil zadavateli, že tyto provozovny buď zanikly nebo vůbec neexistovaly. Zadavatel přistoupil ke kontrole pouhého vzorku tj. 4 z těchto navrhovatelem namítaných provozoven. Úřad k tomuto postupu zadavatele správně konstatoval, že ze žádného ustanovení zákona nelze dovodit, že by zadavatel při ověřování tvrzení navrhovatele měl možnost si vybrat vlastní vzorek namítaných skutečností. Úřad se již obdobně vyjádřil v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0383/2018/VZ ze dne 13. 11. 2018 (bod 83), ve kterém uvedl, že „je povinností zadavatele zabývat se všemi skutečnostmi, které stěžovatel namítá. Není úkolem zadavatele rozlišovat, co podle něj je a není ‚skutečnou‘ námitkou. Pokud stěžovatel v námitkách uvádí konkrétní argument, je povinností zadavatele se s tímto argumentem v rozhodnutí o námitkách konkrétně vypořádat. Pokud tedy zadavatel uvedené tvrzení stěžovatele považoval za irelevantní, měl uvést nějaký konkrétní srozumitelný důvod, proč považuje posouzení zadávacích podmínek za nerelevantní pro šetřenou veřejnou zakázku, aby se stěžovateli dostalo jasné odpovědi a případně, aby s takovýmto odůvodněním zadavatele mohl dále polemizovat v návrhu na zahájení řízení, či naopak na základě této jasné odpovědi zadavatele k Úřadu žádný návrh na zahájení řízení nepodat.“ Jelikož se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil z 21 provozoven jen k 4 provozovnám, navrhovatel nedostal dostatečnou odpověď od zadavatele, zda zbylé provozovny ještě existují a v případě, že neexistují, nebyly uvedeny v nabídce vybraného dodavatele.

K okruhu námitek zadavatele ohledně procesního institutu námitek

27.         Jak již Úřad rozebral v bodech 57 až 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí, institut námitek hraje významnou rolu v zadávacím řízení. Námitky slouží jako hlavní prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele, které by mělo být vyřešeno primárně mezi zadavatelem a stěžovatelem v zadávacím řízení, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. V tomto kontextu je třeba vnímat zákonem kladený požadavek, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

28.         Názor zadavatele, že se Úřad pokouší nastavit svou rozhodovací praxi v rozporu se zákonem tím, že připouští možnost, aby účastníci zadávacího řízení rozporovali nesystematicky domnělé skutečnosti, je lichý a jde proti smyslu institutu námitek. Účastníci zadávacího řízení jsou ze zákona oprávnění podávat námitky proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele. Je obvyklým jevem, že obsah námitek je z části vystavěn na domněnkách účastníků zadávacího řízení. To nic nemění na té skutečnosti, že zadavatel je povinen ve smyslu § 245 zákona tyto domněnky rozptýlit v odůvodnění rozhodnutí o námitkách.

29.         Nadto lze doplnit, že námitky navrhovatele se nezdají být účelové. Navrhovateli, který má určité povědomí o daném trhu, se jevily údaje ze zpráv o hodnocení nabídek v porovnání s údaji na webu vybraného dodavatele a zadavatele rozporné. Právě z tohoto důvodu požadoval prostřednictvím námitek po zadavateli vysvětlení. Obzvlášť v situaci, kdy navrhovatel získal pochybnost, že vybraný dodavatel má na svém webu neaktuální informace ohledně existence partnerských provozoven, se navrhovatel mohl oprávněně domnívat, že by se v nabídce vybraného dodavatele mohly vyskytovat nesprávné údaje, které by pak měly vliv na výsledek hodnocení. Zadavatel měl tyto pochybnosti navrhovatele rozptýlit v odůvodnění rozhodnutí o námitkách.

30.         Dále zadavatel v rozkladu tvrdí, že pro pozdržení veřejné zakázky postačuje neúspěšnému účastníkovi v zadávacím řízení namítat chybné údaje, které bude muset zadavatel ověřovat. Uvedená námitka není v daném případě námitkou případnou. Úřad zadavateli v napadeném rozhodnutí nevytkl, že by nepřezkoumal celý seznam provozoven předložený vybraným dodavatelem. Vytkl mu toliko to, že nepřezkoumal konkrétních několik málo provozoven, které navrhovatel označil.

31.         Vedle toho je nutno podotknout, že každý právní institut je v praxi možno zneužít. To však neznamená, že by bylo možno k podaným námitkám bez dalšího přistupovat tak, že jde o námitky obstrukční, jejichž hlavním cílem je pozdržet zadávací řízení. Pokud by rozhodovací praxe toto umožnila, ztratil by institut námitek svůj účel (přimět zadavatele k řešení vyvstalých problémů dříve, než věc dojde do fáze řízení před Úřadem).

32.         Úřad má k problematice řádného odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách konzistentní rozhodovací praxi podpořenou judikaturou, dle které odůvodnění rozhodnutí o námitkách musí obsahovat podrobné a srozumitelné odpovědi zadavatele na obsah podaných námitek (viz např. sp. zn. ÚOHS-R0124/2018/VZ ze dne 19. 10. 2018 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 314/2020–36 ze dne 21. 10. 2021).

33.         S ohledem na konzistentní rozhodovací praxi Úřadu a soudů nelze souhlasit s tvrzením zadavatele, že by Úřad svou rozhodovací praxí kladl na zadavatele větší nároky, než činí zákon. Přímo ze znění § 245 zákona je zřejmé, že je třeba, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Úřad se v napadeném rozhodnutí nedopouští žádného dotváření zákona, jak namítá v rozkladu zadavatel, pouze přezkoumal, zda zadavatel dodržel zákon, tedy zda se zadavatel zabýval podstatou podaných námitek navrhovatele a jak na ně reagoval.

34.         K výše uvedenému lze doplnit citaci z rozhodnutí předsedy č. j. ÚOHS-R0190/2018/VZ-03953/2019/323/PMo ze dne 7. 2. 2019: „Hranice mezi tím, zda se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, či nikoliv, bude vždy odlišná případ od případu, neboť záleží, jak obecné či konkrétní námitky stěžovatel podá a jak podrobně a srozumitelně se k nim zadavatel vyjádří. Nelze tedy určit konkrétní hranici, vždy je potřeba posuzovat případ od případu. Pokud stěžovatel podá pouze obecné námitky, pak i požadavek na jejich odůvodnění bude nižší a naopak v případě konkrétních námitek bude třeba jejich podrobnější a konkrétnější odůvodnění.“

35.         Rovněž Úřad se musí při posuzování obsahu námitek a rozhodnutí o námitkách v rámci správního uvážení v mezích této hranice pohybovat. Není totiž účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky navrhovatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jím nastolené otázky. Úřad v bodě 64 odůvodnění napadeného rozhodnutí vzal tyto úvahy v potaz.

36.         Úřad při přezkoumání obsahu námitek navrhovatele vzal v potaz i skutečnosti, na základě kterých klesl počet provozoven na 13 (viz bod 65 odůvodnění napadeného rozhodnutí). S ohledem na tento nízký počet provozoven a na personální zázemí zadavatele, nelze považovat úkon spočívající v ověření existence či neexistence namítaných provozoven za nějak nepřiměřeně zatěžující nebo za nesplnitelný požadavek pro zadavatele, jak tvrdí zadavatel v rozkladu. Navíc je zcela možné, že i z těch 13 navrhovatelem namítaných neexistujících provozoven vybraný dodavatel do nabídky žádnou neuvedl a zadavatel by tak existenci této provozovny nemusel ověřovat. I tímto způsobem mohl zadavatel případně námitky vypořádat. Zadavatel se měl tedy každopádně ke každé konkrétně namítané provozovně výslovně vyjádřit. Úřad v napadeném rozhodnutí nekladl na zadavatele při vyřizování námitek navrhovatele nároky vyšší, než jsou ty, které plynou z ust. § 245 zákona.

K okruhu námitek zadavatele týkajících se vyjádření k návrhu

37.         Zadavatel v rozkladu namítá, že se Úřad vůbec nezabýval jeho argumentací ve vyjádření k návrhu, což údajně zakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí. S tímto není možno souhlasit, neboť Úřad v rámci správního uvážení v napadeném rozhodnutí vypořádával jen ty argumenty, které souvisely s ukládaným nápravným opatřením. Úřad v napadeném rozhodnutí nevytýká zadavateli, že by postupoval při ověřování údajů v nabídce vybraného dodavatele chybně, ale jeho postup při vyřizování námitek navrhovatele shledává rozporným se zákonem. Zadavatel dále ve svém vyjádření tvrdil, že navrhovatel neprokázal, že by údaje uváděné vybraným dodavatelem byly neúplné či zkreslené, a proto neměl důvod vybraného dodavatele vyloučit. Ani tato argumentace zadavatele není pro zákonnost napadeného rozhodnutí podstatná, jelikož Úřad nepřezkoumával, zda vybraný dodavatel v nabídce uvedl nepravdivé údaje. Tato nerelevantní tvrzení zadavatele ve vztahu k posuzovanému případu tak nemohou zvrátit napadené rozhodnutí. Je to právě zadavatel, kdo měl v rozhodnutí o námitkách odpovědět na pochybnosti navrhovatele, zda se vybraný dodavatel pokoušel obejít zadávací podmínky.

K výroku III napadeného rozhodnutí

38.         Úřad výrokem III napadeného rozhodnutí uložil zadavateli zákaz uzavřít rámcovou dohodu na části č. 4, 5, 6, 8, 11, 12, 13 a 14 rámcové dohody. Zadavatel s tímto postupem Úřadu nesouhlasí, neboť u některých částí rámcové dohody nebyly rozporované provozovny (část 11, 12 a 14) a k části 8 se zadavatel vyjádřil dostatečně. Zadavatel tak neshledává důvod, proč by na části 8, 11, 12, 14 nemohl uzavřít rámcovou dohodu.

39.         K této námitce zadavatele je nejprve třeba zdůraznit, že dle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření, současně musí Úřad uložit také zákaz uzavřít smlouvu (v tomto případě rámcovou dohodu). Vzhledem k tomu, že navrhovatel námitkami brojil proti všem předmětným částem rámcové dohody, byly všechny tyto části předmětem i navazujícího rozhodnutí o námitkách. Zadavatel o námitkách směřujících proti všem uvedeným částem rozhodl jedním odmítavým výrokem. Právě toto rozhodnutí o námitkách Úřad jako celek zrušil. Ostatně, Úřad ani nemohl vyčlenit pouze část rozhodnutí o námitkách a tuto zrušit a část ponechat v platnosti, pokud v rozhodnutí o námitkách zjistil pochybení, které jej jako celek činilo nezákonným. Takový postup zákon neumožňuje. Jestliže se tedy rozhodnutí o námitkách vztahuje ke všem namítaným částem rámcové dohody, nápravné opatření se vztahuje k celému rozhodnutí o námitkách, je rovněž nutné, aby i zákaz uzavření rámcové dohody ve smyslu § 263 odst. 8 zákona směřoval ke všem dotčeným částem rámcové dohody.

Shrnutí

40.         S ohledem na dosud řečené je patrné, že zadavatel ani námitkami v rozkladu neprokázal, že by se porušení zákona nedopustil. Úřad tak správně dospěl k závěru, že ve zdejším případě se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, čímž se stalo rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným. Z toho důvodu Úřad postupoval správně, pokud rozhodnutí o námitkách zrušil.

VI.          Závěr

41.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v posuzovaném případě v souladu s relevantními právními předpisy, dospěl předseda Úřadu k závěru, že nastaly podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí, a to z důvodů výše uvedených.

 

  

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             JUDr. Jiří Solil, advokát, Jakubská 647/2, 110 00 Praha 1

2.             doc. JUDr. Jan Brodec, LL.M., Ph.D., advokát, Rubešova 162/8, Vinohrady, 120 00 Praha 2

3.             Mgr. Lukáš Jurásek, advokát, Národní 58/32, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy