číslo jednací: 17395/2022/500
spisová značka: S0609/2021

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 12. 2021 na návrh ze dne 2. 12. 2021, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Jílové, IČO 00261408, se sídlem Mírové nám. 280, 407 01 Jílové, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 15. 12. 2021 společností VIA Consult a.s., IČO 25084275, se sídlem Kopečná 12, 602 00 Brno,
• navrhovatel – BBP Stavby s.r.o., IČO 03875199, se sídlem Korunovační 103/6, Bubeneč, 170 00 Praha 7,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výměna oken a provedení nových vstupů bytového domu v ulici Nová č.p. 183 – 186, 407 01 Jílové“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-037894,

 

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – město Jílové, IČO 00261408, se sídlem Mírové nám. 280, 407 01 Jílové – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Výměna oken a provedení nových vstupů bytového domu v ulici Nová č.p. 183 – 186, 407 01 Jílové“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-037894, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) cit. zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 cit. zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 cit. zákona, tím, že minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) cit. zákona vymezil v čl. 1. 4  písm. b) kvalifikační dokumentace tak, že požadoval u osoby „hlavního stavby vedoucího“ a „stavby vedoucího“ „autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr“, ačkoli pro vedení realizace stavby by byla dostačující úroveň autorizovaného technika, přičemž zadavatel svůj požadavek na autorizaci v úrovni autorizovaný inženýr neodůvodnil žádnými relevantními skutečnostmi vyplývajícími z povahy veřejné zakázky či konkrétních okolností její realizace, čímž stanovil bezdůvodně požadavek nepřiměřený předmětu veřejné zakázky, který vytvořil překážky hospodářské soutěže, a který tak mohl omezit okruh potenciálních dodavatelů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele– město Jílové, IČO 00261408, se sídlem Mírové nám. 280, 407 01 Jílové – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výměna oken a provedení nových vstupů bytového domu v ulici Nová č.p. 183 – 186, 407 01 Jílové“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-037894.

III.

Zadavateli – město Jílové, IČO 00261408, se sídlem Mírové nám. 280, 407 01 Jílové – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0609/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – BBP Stavby s.r.o., IČO 03875199, se sídlem Korunovační 103/6, Bubeneč, 170 00 Praha 7 – ze dne 2. 12. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Výměna oken a provedení nových vstupů bytového domu v ulici Nová č.p. 183 – 186, 407 01 Jílové“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-037894.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – město Jílové, IČO 00261408, se sídlem Mírové nám. 280, 407 01 Jílové – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – město Jílové, IČO 00261408, se sídlem Mírové nám. 280, 407 01 Jílové, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 15. 12. 2021 společností VIA Consult a.s., IČO 25084275, se sídlem Kopečná 12, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 14. 10. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výměna oken a provedení nových vstupů bytového domu v ulici Nová č. p. 183 – 186, 407 01 Jílové“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-037894 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky jsou podle čl. 2 zadávací dokumentace „stavební úpravy bytového domu č.p. 183, 184, 185 a 186, Martiněves, ulice Nová, Jílové, na pozemcích st. p. č. 283/1, 283/2, 283/3, 283/4 v katastrálním území Martiněves u Děčína (dále jen „stavba“). Jedná se o stavební úpravy spočívající ve výměně oken i s parapety za okna plastová, s ohledem na možnost budoucího zateplení a kompletní výměnu dřevěných stěn s okny v bytech s lodžií a opravami dotčených povrchů i se zábradlím. Také budou řešeny nové přístřešky před hlavními vstupy do jednotlivých objektů i s výměnou vstupních dveří a poštovních schránek. Součástí předmětu veřejné zakázky je i oprava stávajícího degradovaného soklu s návazností na možnost budoucího zateplení objektu a návrh fasády schodišťových věží.“.

3.             Z čl. 2 zadávací dokumentace taktéž vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 12 122 600,90 Kč bez DPH.

4.             Lhůta pro podání žádostí o účast byla zadavatelem stanovena na 9. 11. 2021 do 9:00 hodin.

5.             Dne 8. 11. 2021 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele, jimiž brojil proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

6.             Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 23. 11. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil, podal dne 3. 12. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 2. 12. 2021 (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, konkrétně proti údajně nepřiměřeně nastaveným požadavkům na kvalifikaci vzhledem k předmětu plnění veřejné zakázky, čímž dle navrhovatele dochází v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona k vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

9.             Navrhovatel konkrétně rozporuje požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, kdy zadavatel požaduje autorizaci u pozic hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího ve stupni „autorizovaný inženýr“.

10.         Navrhovatel je přesvědčen, že vzhledem k předmětu veřejné zakázky a také její předpokládané hodnotě, kdy jde spíše o „menší stavební zakázku“, zadavatel neodůvodněně požaduje stupeň autorizace vyšší, nežli jako minimum stanovuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) a zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „autorizační zákon“). Vést realizaci stavby totiž může v souladu s těmito zákony jak osoba s autorizací ve stupni „autorizovaný inženýr“ (dále jen „autorizovaný inženýr“), tak také osoba s autorizací ve stupni „autorizovaný technik“ (dále jen „autorizovaný technik“). Navrhovatel doplňuje, že ze zadávací dokumentace neplyne, že by osoby hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího měly vykonávat činnosti, ke kterým je oprávněn pouze autorizovaný inženýr.

11.         Navrhovatel v návrhu odkazuje na své námitky ze dne 8. 11. 2021, a to konkrétně na jejich část věnující se judikatuře týkající se nastavení kvalifikace. Navrhovatel v námitkách zmiňuje rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 37/2020-720 ze dne 27. 1. 2021 a Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, ze kterých plyne, že požadavky na kvalifikaci musí být stanoveny přiměřeně předmětu veřejné zakázky. Dále navrhovatel uvádí rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 15/2014-55 ze dne 2. 9. 2015 týkající se smyslu kvalifikace, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 týkající se skryté diskriminace či rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32263/2020/500/JBě, sp. zn. ÚOHS-S0294/2020/VZ.

12.         Navrhovatel označuje za nepravdivé tvrzení zadavatele z rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 11. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), že požadavkem na úroveň autorizace ve stupni „autorizovaný inženýr“ zadavatel nepožaduje nic nad úroveň zákonem stanoveného minima. Dle navrhovatele z autorizačního zákona (konkrétně § 18 a § 19 autorizačního zákona) plyne, že zákonným minimem pro vedení realizace stavby je úroveň autorizovaného technika.

13.         Navrhovatel dále uvádí, že v případě, že zadavatel v rámci plnění požaduje specifické činnosti, ke kterým je oprávněn pouze autorizovaný inženýr, měl tyto činnosti uvést v zadávací dokumentaci. Je však přesvědčen, že i kdyby tomu tak bylo, k řádnému plnění předmětu veřejné zakázky a v rozhodnutí o námitkách uvedeným činnostem (výpočty staveb, průzkumy, zkoušky či geodetická měření) by stačil pouze jeden autorizovaný inženýr.

14.         Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele tím, že autorizovaný inženýr automaticky znamená dlouhodobější a rozsáhlejší zkušenosti při realizacích v rozsahu dané autorizace. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32263/2020/500/JBě, sp. zn. ÚOHS-S0294/2020/VZ, v rámci kterého Úřad obdržel vyjádření České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, IČO 45770743, se sídlem Sokolská 1498/15, 120 00 Praha 2 (dále jen „ČKAIT“), obsahující mj. sdělení, že „[p]řidanou hodnotu stavbyvedoucího bez ohledu na výši vzdělání je nutné posuzovat v kontextu délky jeho odborné praxe v pozici stavbyvedoucího, popř. jeho referencí.“. Odborná praxe na pozici stavbyvedoucího je tedy v tomto kontextu důležitější než výše dosaženého vzdělání autorizované osoby. Pro vedení realizace stavby tak dle zákona i ČKAIT stačí úroveň autorizace ve stupni „autorizovaný technik“ a požadavek na dva autorizované inženýry v rámci předmětné veřejné zakázky tak navrhovatel považuje za excesivní.

15.         V reakci na rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel zastává názor, že autorizovaný inženýr představuje dlouhodobější a rozsáhlejší zkušenosti při realizacích v rozsahu dané autorizace, je další kvalifikační požadavek stanovený zadavatelem na osobu stavbyvedoucího týkající se jeho praxe duplicitní, případně je argumentace uvedená výše účelová. 

16.         Návrh navrhovatele směřuje také proti rozhodnutí o námitkách, které je dle navrhovatele nezákonné a nepřezkoumatelné, neboť se v něm zadavatel údajně „nezabýval věcnou stránkou [n]ámitek [n]avrhovatele, ale [n]ámitky [n]avrhovatele odmítl s konstatováním, že nastavená míra kvalifikace není nepřiměřená.“.

17.         Pro výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Úřad obdržel návrh dne 3. 12. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu.

19.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona

• zadavatel a
• navrhovatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-42431/2021/524/APr ze dne 13. 12. 2021.

21.         Dne 16. 12. 2021 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dále dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

22.         Zadavatel v úvodu svého vyjádření plně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách, ve kterém se již vyjádřil ke všem skutečnostem a ze kterého jsou důvody pro stanovení napadeného požadavku zřejmé. Proto také zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele o nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách. Zadavatel dle svého názoru vypořádal všechny námitky a zabýval se i jejich věcnou stránkou. Vzhledem k odkazu zadavatele na rozhodnutí o námitkách Úřad pro ucelenost argumentů zadavatele shrnuje v dalších bodech této části odůvodnění rozhodnutí jednak argumenty zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách, jednak ty, které zadavatel dále uváděl ve vyjádření k návrhu.

23.         K přiměřenosti požadavků na kvalifikaci zadavatel uvádí, že požadavky stanovil „s ohledem na specifika předmětu zadávacího řízení, dobu realizace zakázky a prioritu zadavatele spočívající ve výběru z dodavatelů, kteří mají s obdobnými zakázkami zkušenosti a disponují dostatečnou odborností v předmětných oblastech (a stejně tak požadavky na zkušené a dostatečně kvalifikované vedoucí zaměstnance dodavatele, kteří se budou podílet na realizaci zakázky).“. Zadavatel konstatuje, že je oprávněn stanovit kvalifikační požadavky podle svého uvážení, za předpokladu, že je stanoví přiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatel dle svého názoru nepožaduje nic nad rámec předmětu veřejné zakázky ani nad rámec zákonem stanoveného minima.

24.         Zadavatel dále konstatuje, že z § 18 a 19 autorizačního zákona plyne rozdíl mezi autorizovaným inženýrem a autorizovaným technikem, kdy „autorizovaný inženýr stejného oboru jako autorizovaný technik je oprávněn k širšímu okruhu činností v daném oboru a specializaci.“. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že pro něho není „stěžejní pouze samotné vedení stavby, které může vykonávat též osoba autorizovaného technika. Autorizovaný inženýr je mj. oprávněn provádět výpočty staveb, průzkumy, zkoušky, či provádět geodetická měření a s tím související práce. Osoba autorizovaného inženýra tak má mnohem širší záběr činností než pouhé vedení realizace stavby.“. Zadavatel pokračuje, že „nechce zajistit pouze stavbyvedoucího ve smyslu stavebního zákona, ale má zájem na řádném a včasném plnění veřejné zakázky, a proto prostřednictvím nastavených kvalifikačních požadavků v souladu se zákonem, stavebním zákonem a autorizačním zákonem a v souladu se zásadami stanovenými v zákoně zajišťuje výběr kvalifikovaného dodavatele. Nelze na nastavení kvalifikační[ch] požadavk[ů] pohlížet striktně pouze pohledem stavebního zákona (stavbyvedoucí pouze vede stavbu), neboť rozsah kvalifikovanosti je dán též například již zmiňovaným autorizačním zákonem, který rozlišuje stupně autorizace dle praxe, vzdělání, či rozsahu oprávnění k výkonu vybraných odborných činností.“. Zadavatel nechce zajistit pouze vedení realizace stavby, ale také zajistit činnosti související s realizací veřejné zakázky, zejména řádné a včasné provedení díla. „Zadavatel předpokládá, že osoba autorizovaného inženýra je osobou s rozsáhlejší praxí, zkušenostmi a vzděláním. Požadavky na technickou kvalifikaci nelze posuzovat striktně vzhledem k činnostem, které jsou svěřeny osobě hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího ve smyslu autorizačního zákona a stavebního zákona, ale je potřeba na ně pohlížet v širších souvislostech. Jedná se o oprávněné požadavky (a obavy) zadavatele vyplývající ze samotného předmětu veřejné zakázky, kdy se zadavatel snaží minimalizovat rizika nastavením kvalifikačních požadavků v mezích zákona a v souladu se základními zásadami uvedenými v zákoně.“.

25.         Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by byl povinen v zadávací dokumentaci uvést výčet činností požadovaných po členech týmu. Zadavatel dále upozorňuje na to, že navrhovatel v návrhu sám na jednom místě uvádí, že požadavek na autorizovaného inženýra je potřebný, tedy připouští oprávněnost požadavku.

26.         Zadavatel nepožaduje pouze praxi, ale praxi i vzdělání, proto požadavek vymezil tímto způsobem. Jelikož není možné požadovat zároveň vzdělání a autorizaci, požaduje pouze autorizaci ve stupni „autorizovaný inženýr“.

27.         Zadavatel zastává názor, že odůvodnil svůj požadavek v rámci zadávací dokumentace, když zde osobu stavbyvedoucího vymezil jako částečný zástup hlavního stavbyvedoucího v době jeho nepřítomnosti a také jako tzv. „druhého stavbyvedoucího“, který se účastní realizace po celou dobu vedle hlavního stavbyvedoucího. Zadavatel je rovněž toho názoru, že „požadavek na autorizovaného inženýra dokládá také dlouhodobější a rozsáhlejší zkušenosti při realizacích v rozsahu dané autorizace, neboť pro získání autorizace jako ‚autorizovaný inženýr‘ je potřeba buď dlouhodobá praxe nebo potřebné vzdělání – viz stránky České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.“.

28.         Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0196/2017/VZ-22597/2017/513/EPi ze dne 4. 8. 2017[1], ze kterého plyne, že požadavek na kvalifikaci odpovídající plnění veřejné zakázky považuje Úřad za přiměřený. Co se týče odkazů navrhovatele na rozhodovací praxi a judikaturu, zadavatel s jejich závěry souhlasí, ale nijak z nich nevyplývá, že tento jeho konkrétní požadavek je rozporný se zákonem.

29.         Zadavatel upozornil na sdělení navrhovatele v návrhu o datu složení kauce, kde navrhovatel uvádí, že kauce byla složena 2. 11. 2021, tedy ještě před podáním námitek. Zadavatel se tak domnívá, že je pravděpodobné, že kauce nebyla složena v souladu se zákonem.

30.         Zadavatel odůvodňuje svůj požadavek na autorizované inženýry u osob hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího předmětem veřejné zakázky a dále svými požadavky. Mezi ně patří řádné a včasné plnění veřejné zakázky kvalifikovanými osobami, přičemž zadavatel považuje osoby hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího v tomto smyslu za stěžejní. Termín plnění veřejné zakázky je hraniční, a v případě nedostatečné kvalifikace hrozí zpoždění realizace. Zadavatel přitom upozorňuje na to, že jelikož předmětem veřejné zakázky je revitalizace bytového domu, práce budou značně zasahovat do běžného života obyvatel domu.  Navrhovatel dle zadavatele nesprávně posuzuje náročnost a rozsah výstavby pouze podle režimu veřejné zakázky a předpokládané hodnoty. Do úvahy se musí vzít také termín realizace, o jakou stavbu se jedná, lokalita stavby apod. V tomto případě tedy to, že jde o bytový dům, bude třeba jednat s nájemníky a dodržet hraniční termín plnění.

31.         Zadavatel shrnuje, že „neargumentuje pouze přidanou hodnotou a rozsahem zkušeností autorizovaného inženýra, ale též rozsahem činností, které je autorizovaný inženýr v oboru Pozemní stavby oprávněn provádět oproti autorizovanému technikovi, vzděláním apod.“.

32.         Rovněž upozorňuje na skutečnost, že navrhovatel v návrhu rozporuje také požadavky zadavatele na zkušenosti osob hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího s obdobnými projekty. Jelikož však navrhovatel tuto námitku nevznesl již v námitkách, Úřad k ní nemá dle § 251 odst. 4 zákona přihlížet.

33.         Zadavatel navrhuje, aby byl návrh zamítnut.

Další průběh správního řízení

34.         Usnesením č. j. ÚOHS-00472/2022/524 ze dne 5. 1. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

35.         Dne 5. 1. 2022 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-00485/2022/524 stanovil zadavateli lhůtu k zaslání sdělení, v němž blíže vysvětlí, z jakého důvodu požaduje v rámci kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona v případě osoby stavbyvedoucího a hlavního stavbyvedoucího „autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr“, resp. jaké činnosti reálně potřebné při realizaci předmětu veřejné zakázky nejsou v působnosti stavbyvedoucího/hlavního stavbyvedoucího disponujícího autorizací „pouze“ ve stupni autorizovaný technik.

36.         Dne 19. 1. 2022 zadavatel doručil Úřadu sdělení z téhož dne, kterým reagoval na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-00485/2022/524 ze dne 5. 1. 2022 (dále jen „sdělení zadavatele“).

Sdělení zadavatele

37.         Zadavatel v úvodu svého sdělení označuje činnosti reálně potřebné při realizaci předmětu veřejné zakázky, které nejsou v působnosti stavbyvedoucího/hlavního stavbyvedoucího disponujícího autorizací „pouze“ ve stupni autorizovaný technik, a to provádění statických a dynamických výpočtů staveb, provádění inženýrských průzkumů a provádění zkoušení a diagnostiky staveb.

38.         Tyto činnosti, které jsou tedy dle zadavatele vyhrazeny autorizovaným inženýrům, pak zadavatel blíže specifikuje. Jedná se o zemní práce, mj. zakládání na betonových základových pásech, úpravu vodorovných konstrukcí – stropních desek, bourací práce, přičemž s těmito činnostmi souvisí provádění statických a dynamických výpočtů staveb a zkoušení a diagnostika staveb. Dále se jedná o vytyčování inženýrských sítí, se kterým souvisí provádění inženýrských průzkumů.

39.         Největší rozdíl mezi autorizovaným inženýrem a autorizovaným technikem vidí zadavatel „v rozsahu výkonu odborných činností – kdy technik muže vést stavbu a vypracovávat projektovou dokumentaci (zakreslovat do dokumentace skutečného provedení stavby, popř. dalších stupňů), jestliže celá přísluší jeho oboru – tedy pouze a jenom v oblasti pozemní stavby bez návaznosti na další autorizace a jejich propojení (elektro, vytápění, požární bezpečnost staveb, diagnostika a zkoušení, statika). Autorizovaný technik musí kdykoliv dochází k propojení nebo střetů oborů jednotlivých autorizací povolat autorizovaného inženýra. Historicky se vykládalo, že z tohoto důvodu technik může vést samostatně pouze malé stavby bez návaznosti do jiných autorizací. Zadavatel tak potřebuje osobu, která obsáhne při vedení stavby stavbu komplexně (tedy jedině autorizovaného inženýra) a zároveň adekvátní náhradu této osoby v případě její absence (což v období pandemických stavů je velmi vysoké riziko, nehledě na standar[d]ní dovolené, atd.)“.

40.         Zadavatel pak specifikuje obory, k jejichž průniku v rámci předmětné veřejné zakázky dochází – statika a dynamika staveb, požární bezpečnost staveb, diagnostika a zkoušení, dopravní stavby, technika prostřední staveb, elektrotechnická zařízení.

41.         Zadavatel pak ve sdělení cituje § 18 autorizačního zákona, který shrnuje vybrané a další odborné činnosti, které je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat autorizovaný inženýr. Zadavatel uvádí, že tento rozsah oprávnění pokrývá jeho požadavky.

42.         Zadavatel své vyjádření uzavírá tím, že „souhlasí s tím, že vést samotnou pozemní část stavby může i autorizovaný technik. Zadavatel nicméně nepožaduje pouhé vedení pozemní stavby jako takové. Jak vyplývá z výše uvedeného, záběr činností autorizovaného inženýra je mnohem širší než pouhé vedení realizace pozemní části stavby, a to i v rámci realizace předmětné veřejné zakázky.“

Další průběh správního řízení

43.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-02354/2022/500 ze dne 20. 1. 2022 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení.

44.         Dne 7. 2. 2022 požádal Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – Staré Město (dále jen „Ministerstvo pro místní rozvoj“), o poskytnutí stanoviska k otázce (dále jen „žádost o stanovisko MMR“), zda je pro řádnou realizaci předmětné veřejné zakázky nutné, aby osoba hlavního stavbyvedoucího/stavbyvedoucího, která se bude podílet na realizaci veřejné zakázky, disponovala autorizací v oboru pozemní stavby v úrovni autorizovaný inženýr, resp. zda by bylo z hlediska činností potřebných pro realizaci předmětné veřejné zakázky dostačující, aby osoba hlavního stavbyvedoucího/stavbyvedoucího disponovala autorizací v oboru pozemní stavby v úrovni autorizovaný technik.

45.         Dne 14. 2. 2022 Úřad obdržel podání z téhož dne, kterým Ministerstvo pro místní rozvoj reagovalo na uvedenou žádost o stanovisko MMR a v němž je uvedeno následující:

„Osobu stavbyvedoucího definuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) v § 134 odst. 2 jako osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle autorizačního zákona. Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je považováno za vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 stavebního zákona).

Působnost autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě stanoví § 18 a 19 autorizačního zákona. Autorizovaný inženýr je oprávněn vést realizaci stavby podle § 18 písm. h) autorizačního zákona a autorizovaný technik je oprávněn vést realizaci stavby podle § 19 písm. d) autorizačního zákona. Pro obě osoby platí, že odbornou činnost jsou oprávněné vykonávat v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro který jim byla udělena autorizace.

Taxativní výčet oborů, které jsou udělovány autorizovaným inženýrům a autorizovaným technikům stanoví § 5 odst. 3 autorizačního zákona. Tyto obory autorizace představují z hlediska rozsahu zpracování projektové dokumentace stavby dvě základní skupiny, jejichž zásadní odlišnost je dána vztahem mezi celkem (stavba a její celkové řešení) a částmi tohoto celku (části stavby a jejich odborné dílčí řešení). První skupinu tvoří obory autorizace, které se vztahují k celkovému řešení staveb, jedná se o obory pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, městské inženýrství nebo obor stavby pro plnění funkce lesa. Obory autorizace v tomto případě významově odpovídají druhům staveb. Do druhé skupiny spadají obory, které se vztahují pouze k dílčímu řešení určité části či odborné stránky stavby; jde o obory technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb.

Přestože je výčet oborů autorizace udělovaných inženýrům a technikům vymezen ve společném ustanovení (§ 5 autorizačního zákona), je působnost inženýrů, a to v souladu s jejich oborovým zaměřením, rozšířena především o tyto činnosti:

• provádění statických a dynamických výpočtů staveb,
• provádění inženýrských průzkumů,
• provádění zkoušení a diagnostiky staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
• provádění geodetických měření pro projektovou činnost a vytyčovacích prací, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

Z Vaší žádosti a připojených podkladů je zřejmé, že předmětem veřejné zakázky jsou stavební úpravy bytových domů, tj. pozemních staveb. Stavbyvedoucím, který odborně vede provádění pozemní stavby (bytového domu) nebo její změny, může být v souladu s § 5 odst. 3 písm. a) a § 18 písm. h) autorizačního zákona autorizovaný inženýr v oboru „pozemní stavby“.

V souladu s § 5 odst. 3 písm. a) a § 19 písm. d) autorizačního zákona může zastávat funkci stavbyvedoucího také autorizovaný technik v oboru „pozemní stavby“, ale pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací (činností) odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou autorizovanou osobu (§ 12 autorizačního zákona).“.[2]

46.         Dne 21. 2. 2022 požádal Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj o poskytnutí stanoviska k otázce (dále jen „žádost o stanovisko MMR 2“), zda je pravdivé tvrzení, že „rozsah oprávnění u autorizovaného technika nedovoluje podle zákona číslo 360/1992 Sb., zaštítit zajištění řádného výkonu vybraných činností (jiných oborů autorizace) ve výstavbě (vztahující se k předmětu zakázky), přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena (…)“. Dále se Úřad v předmětné žádosti o stanovisko zeptal, zda by byla osoba autorizovaného inženýra oprávněna zaštítit ty činnosti, které by případně překračovaly rozsah oboru, popřípadě specializace, pro který mu byla autorizace udělena. Úřad požádal také o sdělení právního rámce, ze kterého poskytnuté stanovisko vychází.

47.         Dne 28. 2. 2022 Úřad obdržel podání ze dne 25. 2. 2022, kterým Ministerstvo pro místní rozvoj reagovalo na uvedenou žádost o stanovisko MMR 2 a v němž je uvedeno následující:

„Ve stávající právní úpravě autorizačního zákona jsou obory udělované autorizovaným inženýrům a autorizovaným technikům uvedeny souhrnně v § 5 odst. 3. Tato úprava není ideální, neboť autorizovaným technikům se všechny obory, které jsou uvedeny v § 5 odst. 3 autorizačního zákona, neudělují. Autorizace pro techniky se uděluje pouze pro obory:

• pozemní stavby,
• dopravní stavby,
• stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,
• mosty a inženýrské konstrukce,
• technologická zařízení staveb,
• technika prostředí staveb,
• geotechnika,
• požární bezpečnost staveb.

Zatímco autorizace pro obory

• statika a dynamika staveb,
• městské inženýrství,
• stavby pro plnění funkce lesa,

se uděluje pouze autorizovaným inženýrům.

Pro rozsah oprávnění autorizovaného inženýra a autorizovaného technika platí v podstatě totéž, co v případě udělování oborů, tj. že rozsah oprávnění autorizovaného technika je užší. Tato skutečnost jasně vyplývá z porovnání § 18 autorizačního zákona, ve kterém je vymezen rozsah oprávnění autorizovaného inženýra, a § 19 autorizačního zákona, ve kterém je vymezen rozsah oprávnění autorizovaného technika.

Tuto informaci včetně uvedení konkrétních činností, které je oprávněn vykonávat pouze autorizovaný inženýr, jsem Vám sdělila již v odpovědi ze dne 11. února 2022 č. ev. E 10453 / 2022 – 82, cituji: „Přestože je výčet oborů autorizace udělovaných inženýrům a technikům vymezen ve společném ustanovení (§ 5 autorizačního zákona), je působnost inženýrů, a to v souladu s jejich oborovým zaměřením, rozšířena především o tyto činnosti:

• provádění statických a dynamických výpočtů staveb,
• provádění inženýrských průzkumů,
• provádění zkoušení a diagnostiky staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
• provádění geodetických měření pro projektovou činnost a vytyčovacích prací, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.“

Pokud autorizovaný technik nemůže na rozdíl od autorizovaného inženýra vykonávat některé činnosti, nemůže je vykonávat, ani v případě, že má autorizaci v tzv. „celostním“ oboru, tj. v oboru, který se vztahuje k celkovému řešení staveb, např. v oboru pozemní stavby.

Odpověď na Vaši otázku je uvedena v § 12 autorizačního zákona. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení odpovídá autorizovaná osoba za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Autorizovaná osoba je podle odstavce 2 citovaného ustanovení povinna vykonávat činnosti, pro které ji byla udělena autorizace, osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Dále § 12 odst. 6 autorizačního zákona stanoví, že k zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.[3]

Jak jsem již uvedla v odpovědi ze dne 11. února č. ev. E 10453 / 2022 – 82, je v § 12 autorizačního zákona uveden základní zákonný rámec požadavků na řádný výkon profese, který podrobněji provádí profesní a etické řády České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Proto doporučuji obrátit se na příslušnou profesní komoru pro podrobnější informace týkající se udělovaných specializací v jednotlivých oborech.“.

Ministerstvo pro místní rozvoj ke svému sdělení přílohou připojilo také „Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě“ ze dne 23. 5. 2017 (dále jen „společné stanovisko MMR a ČKAIT“).

48.         Dne 21. 2. 2022 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-06470/2022/524 stanovil zadavateli lhůtu k zaslání sdělení, v němž blíže specifikuje činnosti reálně potřebné při realizaci předmětu veřejné zakázky, které nejsou v působnosti stavbyvedoucího/hlavního stavbyvedoucího disponujícího autorizací „pouze“ ve stupni autorizovaný technik, resp. konkretizuje tyto činnosti, které nespadají pod „vedení realizace stavby“ ve smyslu § 18 písm. h) autorizačního zákona a § 19 písm. d) autorizačního zákona, a tyto činnosti označí v projektové dokumentaci. Úřadu totiž nebylo zřejmé např. to, jaké výpočty bude nutné v rámci výstavby provádět, když dle zadávací dokumentace byla již projektová dokumentace vypracována společností SPECTA s.r.o., IČO 27305350, se sídlem Na Popluží 821/11, 400 01 Ústí nad Labem. Úřad proto požádal o laicky srozumitelné vysvětlení a konkretizaci zadavatelem uvedených činností, které budou dle zadavatele prováděny nad rámec vedení realizace stavby.

49.         Jelikož Úřad ve stanovené lhůtě neobdržel žádné podání a zadavatel dne 28. 2. 2022 požádal o stanovení nové lhůty pro zaslání sdělení, Úřad dne 1. 3. 2022 usnesením č. j. ÚOHS-07520/2022/524 stanovil zadavateli dodatečnou lhůtu pěti dnů ode dne doručení předmětného usnesení k zaslání sdělení specifikovaného v předchozím bodě.

50.         Dne 7. 3. 2022 zadavatel doručil Úřadu sdělení z téhož dne, kterým reagoval na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-06470/2022/524 ze dne 21. 2. 2022 a usnesení Úřadu č. j.  ÚOHS-07520/2022/524 ze dne 1. 3. 2022 (dále jen „sdělení zadavatele 2“).

Sdělení zadavatele 2

51.         Zadavatel ve svém sdělení zopakoval z velké části to, co již tvrdil v rámci sdělení zadavatele (body 37. - 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tedy že činnostmi potřebnými při realizaci předmětné veřejné zakázky a nespadajícími pod „vedení realizace stavby“ jsou provádění statických a dynamických výpočtů staveb, provádění stavebně technických nebo inženýrských průzkumů a provádění zkoušení a diagnostiky staveb. Dále že zde dochází k průniku několika autorizačních oborů, a v případě takovýchto přesahů může stavbu vést pouze autorizovaný inženýr. Nově zadavatel ve sdělení uvádí následující:

„Přesah do konkrétních položek (částí projektů) v projektové dokumentaci, kde dochází ke střetu autorizačních oborů a je nezbytné využití autorizovaného inženýra (bez nutnosti jiných autorizovaných osob) a to jak pro vedení stavby, tak pro tvorbu dokumentace skutečného provedení stavby:

-   elektroinstalace silnoproud

-   elektroinstalace slaboproud

-   práce zakládání (včetně diagnostiky betonu)

-   osazování nosníků (vliv na statiku budovy)

-   ŽB stropy (vliv na statiku budovy, diagnostika řešení)

-   Realizace komunikace s podkladem kamenivo (návaznost na autorizaci dopravní stavby, zakládání zpevněné plochy)

-   Oprava a sanace omítky jen do míry jejího poškození (zde nezbytná diagnostika poškození, stavebně technický průzkum a doporučení POV)

-   Bourání a řezání betonových konstrukcí (výpočet vlivu na statiku budovy a možnosti zásahu do konstrukce s vlivem na dokumentaci skutečného provedení stavby)

-   Posouzení únosnosti balkónů a možnost realizace dotčených prací bez vlivu na jejich statiku

-   Ústřední vytápění – přesah do autorizace TZB – vytápění a vzduchotechnika

 

V rámci realizace tak dochází k průniku několika autorizačních oborů – statika a dynamika staveb, požární bezpečnost staveb, diagnostika a zkoušení, částečně je přesah do dopravních staveb a autorizace technika prostředí staveb, elektrotechnická zařízení. Vedení stavby s těmito přesahy pak může být svěřeno pouze autorizovanému inženýrovi (rovněž tak dotčené úpravy projektové dokumentace).“.

Další průběh správního řízení

52.         Dne 24. 3. 2022 požádal Úřad ČKAIT o poskytnutí stanoviska k následujícím otázkám (dále jen „žádost o stanovisko ČKAIT“):

1.      „V případě projektové činnosti ve výstavbě:

a)      Platí skutečnost, že autorizovaný inženýr v některém z oborů vztahujících se k celkovému řešení staveb je za předpokladu, že pro vypracování oborově vydělených částí projektové dokumentace, které nespadají do oboru, pro který mu byla udělena autorizace, přizve v souladu s § 12 odst. 6 autorizačního zákona ke spolupráci osobu s autorizací v příslušeném oboru, oprávněn sám autorizovat celou projektovou dokumentaci stavby včetně oborově vydělených částí? Např. pokud autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby vypracuje část projektové dokumentace příslušející oboru statika a dynamika staveb, platí, že je oprávněn uvedenou projektovou dokumentaci vč. oborově vydělené části autorizovat, za splnění předpokladu, že pro její tvorbu přizve osobu autorizovanou v oboru statika a dynamika staveb?

b)      Je „dokumentace skutečného provedení stavby“ projektovou dokumentací ve smyslu § 158 odst. 2 stavebního zákona?

2.      V případě odborného vedení provádění stavby nebo její změny:

Platí skutečnost, že stejně jako autorizovaný technik, musí i autorizovaný inženýr v případě, že při odborném vedení provádění stavby nebo její změny nemá pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, přizvat jinou odborně způsobilou autorizovanou osobu?

3.      Obecně: Je pravdou, že obory autorizace lze rozdělit na ty vztahující se k celkovému řešení staveb (tzv. celostní obory) a obory vztahující se pouze k dílčímu řešení části stavby, jak uvedlo Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém sdělení ze dne 14. 2. 2022? A platí toto rozdělení pouze „z hlediska rozsahu zpracování projektové dokumentace stavby“? Jaký význam má tedy pro autorizovaného inženýra, pokud má autorizaci v tzv. celostním oboru ve vztahu k projektové činnosti ve výstavbě a ve vztahu k odbornému vedení provádění stavby nebo její změny?“

53.         Dne 7. 4. 2022 Úřad obdržel podání z téhož dne, kterým ČKAIT reagovala na uvedenou žádost o stanovisko ČKAIT a v němž je uvedeno následující:

„ad 1. písm. a) Ano, na základě principu zvaného ‚překrývání oborů‘ platí podle vnitřního předpisu ČKAIT ‚Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby‘ a do budoucna vyplyne také z novelizovaného zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě na základě novelizace zákonem č. 284/2021 Sb. s účinností od 1.7.2023 na základě doplněného § 18 o nový odst. 2, že: ‚Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, městské inženýrství nebo stavby pro plnění funkce lesa je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace nebo projektové dokumentace, tedy části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. Zvláštní právní předpis upravující povinnosti autorizované osoby ani § 12 odst. 6 nejsou dotčeny.‘

Výše citovaná klauzule byla také obsažena v dokumentu, který jste četla na webové stránce ČKAIT. Autorizovaná osoba, která získala autorizaci na stupni autorizovaný inženýr, může na základě této klauzule na základě svého oprávnění pro vyjmenované obory takzvaně ‚překrýt‘ i vyčleněné části projektové dokumentace (PD). V praxi to znamená, že autorizuje svým razítkem i tyto části, které sám vypracuje. Pokud si naopak autorizovaná osoba, inženýr či technik, přizve na zpracování vyčleněné části projektové dokumentace jiného kolegu, který část PD vypracuje, pak tento kolega autorizuje svým razítkem vypracovanou část PD a hlavní projektant potom svým autorizačním razítkem autorizuje PD jako celek. Tím hlavní projektant zaručí kompletnost a vzájemnou provázanost částí PD.

Váš dotaz poněkud směšuje obě varianty, zpracování části PD touže autorizovanou osobou a zpracování části PD jinou autorizovanou osobou. Dikce zákona v tomto směru vyznívá poměrně nejasně, neboť význam věty ‚Zvláštní právní předpis upravující povinnosti autorizované osoby ani § 12 odst. 6 nejsou dotčeny‘ není jednoznačný.

Z ustanovení zákona by mělo být naopak zřejmé, že překrývání oborů tvoří výjimku z pravidla, podle kterého se každá autorizovaná osoba omezuje jen na výkon vybraných činností ve výstavbě v rozsahu svého oboru. Překrývání je právo a nikoliv povinnost autorizovaného inženýra, na technika se nevztahuje. Odráží možnost takového inženýra na základě jeho praxe a znalostí a na základě absolvovaného studia na vysoké škole vykonávat i část prací obyčejně přidružovaných k jeho oboru, pokud se rozhodne pokrýt svou odpovědností i tyto části zpracovávané projektové dokumentace pro stavbu. Naopak autorizovaný technik se vždy vymezuje jen k výkonu vybrané činnosti ve svém oboru.

Ad 1. písm. b) dokumentace skutečného provedení stavby není projektovou dokumentací ve smyslu ustanovení § 158 odst. 2 stavebního zákona. V § 158 jsou vyjmenovány veškeré typy a stupně PD, které spadají do vybrané činnosti ve výstavbě, není mezi nimi dokumentace skutečného provedení stavby.

Ad 2. V případě odborného vedení provádění stavby nebo její změny je odpověď ano. Stejně jako autorizovaný technik i autorizovaný inženýr nemá-li pro jednotlivé druhy prací odbornou příslušnost v příslušném oboru, musí přizvat jinou odborně způsobilou autorizovanou osobu s příslušnou oborovou způsobilostí.

Ad 3. Odpověď z MMR k rozdělení oborů ve vztahu k celým stavbám a dalších k jednotlivým částem či dílčím řešením odpovídá skutečnosti. Některé obory zahrnují celé typově vymezené stavby, zatímco jiné obory se vztahují k částem staveb či jejich dílčím řešením z určitého hlediska. Toto má význam pro autorizované inženýry při překrývání oborů. V rámci projektování stavby může autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, městské inženýrství nebo stavby pro plnění funkce lesa, pokud se rozhodne buď přizvat jiného autorizovaného inženýra či technika nebo sám zpracovat PD pro TPS, statiku a dynamiku, geotechniku a PBS. Pro odborné vedení provádění stavby toto význam mít nebude, každý autorizovaný inženýr bude vykonávat vedení staveb v rámci svého oboru.“.[4]

54.         Usnesením č. j. ÚOHS-12581/2022/524 ze dne 12. 4. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

55.         Dne 25. 4. 2022 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 25. 4. 2022 k podkladům rozhodnutí

56.         Navrhovatel úvodem svého vyjádření odkazuje na námitky ze dne 8. 11. 2021 a návrh. Navrhovatel trvá na svém názoru, že požadovaná úroveň autorizace u osob hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího je stanovena v rozporu s § 6 a § 36 odst. 1 zákona.

57.         Navrhovatel po seznámení se s obsahem spisu uvádí, že zadavatel svůj požadavek na kvalifikaci nijak neodůvodnil. Pouze uvedl obecná tvrzení a popsal předmětné plnění, které navíc nevyplývá ze zadávací dokumentace.

58.         Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že navrhovatel uvedl v návrhu nové skutečnosti, které netvrdil již v námitkách. Odstavec obsahující údajně nové skutečnosti pouze navazuje na tvrzenou argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách.

59.         Co se týče Úřadem získaných sdělení Ministerstva pro místní rozvoj a ČKAIT, navrhovatel uvádí, že tato sdělení jsou bohužel obecná, ale i přesto z nich „lze dovodit, že osoba s autorizací autorizovaný technik je v určitých situacích oprávněna vést stavbu a být tedy v pozici Stavbyvedoucího či hlavního stavbyvedoucího. Případné výjimky či povinnost další kooperace je pak vždy ad hoc na posouzení s ohledem na řešenou stavbu. Z podkladů Zadávacího řízení pak nevypovídá, proč by v tomto případě autorizovaný technik pro uvedené role s patřičnou specializací nemohl pro účely kvalifikace stavbu vést.“.

60.         Navrhovatel dále upozorňuje na definice termínů „projektant“, „hlavní projektant“ a „stavbyvedoucí“ definované ve společném stanovisku MMR a ČKAIT. Z těchto definic dle navrhovatele plyne, že zadavatel osobě stavbyvedoucího přisuzuje činnosti spadající do náplně práce projektantů, čímž tedy „ex post uvádí pro členy realizačního týmu údajně zamýšlené činnosti, které přísluší pouze autorizaci na úrovni autorizovaný inženýr“, a tím dodatečně doplňuje zadávací podmínky za účelem nápravy nepřiměřeného požadavku.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

61.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek účastníků řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že zadavatel nepostupoval při stanovení kvalifikačních kritérií v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

62.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

63.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

64.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

65.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací pro účely tohoto zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

66.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

67.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

68.         Podle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

69.         Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

70.         Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

71.         Podle § 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) mohou vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu[5]. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

72.         Podle § 158 odst. 2 stavebního zákona je projektovou dokumentací dokumentace

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,

e) stavby pro vydání společného povolení,

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118,

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,

h) pro provádění stavby,

i) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.

73.         Podle § 12 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“) je k zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.

74.         Podle § 18 autorizačního zákona je autorizovaný inženýr v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů,

b) podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,

c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,

d) provádět statické a dynamické výpočty staveb,

e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,

f) provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

g) vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky, pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány,

h) vést realizaci stavby,

i) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,

j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

k) zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení,

l) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

75.         Podle § 19 autorizačního zákona je autorizovaný technik v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo projektové dokumentace,

b) podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,

c) provádět stavebně technické průzkumy,

d) vést realizaci stavby,

e) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

f) řídit příslušné odborné stavební a montážní práce,

g) zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení,

h) vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

76.         V příloze č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“) zadavatel definoval požadavek k prokázání kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona mj. takto:

»Hlavní stavbyvedoucí musí mít

• autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný

inženýr,

(…)

Stavbyvedoucí musí mít

• autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný

inženýr,

(…).

Pozn.: Pozice stavbyvedoucího je definována nejen jako částečný zástup za hlavního stavbyvedoucího v době jeho nepřítomnosti, ale rovněž jako pozice „druhého stavbyvedoucího“, který má povinnost se realizace účastnit vedle hlavního stavbyvedoucího po celou dobu realizace s ohledem na rozsah a náročnost výstavby.«.

77.         Pokud jde o předmět veřejné zakázky, obecně je popsán v bodě 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí, přičemž na tomto místě Úřad dále uvádí činnosti, které v čl. 2 zadávací dokumentace zadavatel označil jako součást předmětu plnění:

„Součástí předmětu plnění této zakázky jsou také následující činnosti:

− vypracování dokumentace skutečného provedení stavby,

− geometrické zaměření stavby,

− geometrický plán pro zápis do katastru, potvrzeno KÚ,

− vybudování zařízení staveniště včetně nákladů na jeho odstranění, včetně staveništních přípojek,

− odvoz a uložení odpadu z činnosti dodavatele na skládku,

− zajištění vytyčení všech podzemních inženýrských sítí, zajištění jejich neporušení během stavby a jejich protokolární zpětné předání správcům,

− zajištění a provedení všech nezbytných průzkumů, rozborů, zkoušek, atestů a revizí podle ČSN předepsaných projektovou dokumentací, případně jiných norem vztahujících se k prováděnému dílu, včetně pořízení protokolů zajištěných u akreditované zkušebny nebo potřebných pro řádné provedení a dokončení stavby,

− uvedení všech povrchů dotčených stavbou do původního stavu, který bude před započetím stavby dodavatelem vhodným způsobem zdokumentován,

− Zhotovitel se zavazuje zpracovávat dokumentaci skutečného provedení stavby včetně zajištění zapracování všech provedených změn.

− aj.“.

Posouzení věci Úřadem

78.         K požadavkům na technickou kvalifikaci Úřad v obecné rovině uvádí, že při posuzování takových požadavků zadavatele je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, kteří poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však také může vymezením kritérií technické kvalifikace, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k dané veřejné zakázce, porušil by zadavatel jednu ze zásad postupu zadavatele vymezených v § 6 odst. 1 zákona, a sice zásadu přiměřenosti, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 zákona), protože takové excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.

79.         Úřad k samotné zásadě zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona sděluje, že její porušení nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou (přímou), tedy na případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším dodavatelům, ale též na diskriminaci skrytou (nepřímou), neboť stanovení požadavků na kvalifikaci, včetně jejich minimální úrovně, nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli taktéž objektivně schopni danou veřejnou zakázku plnit. Naopak, pokud je účelem požadavků na kvalifikaci umožnění účasti pouze těm dodavatelům, kteří jsou zakázku objektivně způsobilí plnit, musí být nastaveny tak, aby umožňovaly účast opravdu všem takto objektivně způsobilým dodavatelům.

80.         Požadavky na technickou kvalifikaci, které jsou podmínkou účasti v zadávacím řízení, jsou zadávacími podmínkami dle § 28 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona. Pravidla pro zadávací podmínky upravuje § 36 odst. 1 zákona a ten mj. stanoví, že zadávací podmínky nemohou vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení tak jednak umožňuje zadavateli požadovat v zadávacím řízení – zjednodušeně řečeno – jednak plnění způsobilé naplnit potřeby zadavatele, které jsou sledovány realizací zadávacího řízení, jednak toto plnění požadovat od způsobilého dodavatele, na druhé straně však též chrání férovou soutěž o veřejnou zakázku. Je nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. V podstatě každá zadávací podmínky je způsobilá „někoho“ ze soutěže o veřejnou zakázku vyloučit. Přesto případné omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě on, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp.zn. 29 Af 53/2019). Pokud zadavatel právě uvedenému nedostojí, dopouští se nejen porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, ale též základních zásad dle § 6 zákona. Současně ve vztahu ke stanovení podmínek kvalifikace zákon dále v § 73 odst. 6 výslovně uvádí, že pokud zadavatel požaduje prokázání mj. technické kvalifikace (viz v tomto případě řešená problematika) musí své požadavky nastavit přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Je tedy zjevné, že zákonodárce klade vysoký důraz na to, aby zadávací podmínky nebyly stanovovány bezdůvodně či nepřiměřeně, jelikož tato podmínka je kromě základních zásad promítnuta i do dalších ustanovení zákona.

81.         Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, kteří poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele či určitou kombinací požadavků nereflektujících podmínky na trhu, na který s poptávkou po plnění vstupuje, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu takto nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat.

82.         Úřad se se zřetelem ke shora uvedeným obecným východiskům ve smyslu naplnění požadavků zákona co do zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace v šetřené věci zabýval posouzením podmínek kritéria technické kvalifikace stanovených v čl. 1.4 písm. b) kvalifikační dokumentace předmětné veřejné zakázky, konkrétně tedy podmínky spočívající v požadavku zadavatele na stupeň autorizace u osob „hlavního stavbyvedoucího“ a „stavbyvedoucího“, kdy zadavatel požaduje u obou osob „autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr“. Navrhovatel však ve vztahu k tomuto požadavku namítá, že takto stanovený požadavek je nepřiměřený předmětu plnění, neboť pro vedení realizace předmětné stavby by byla dostačující úroveň autorizovaného technika a tento požadavek tak vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

83.         Úřad zde ve vztahu k řešené problematice nejprve uvádí definici osoby stavbyvedoucího. Osoba stavbyvedoucího je primárně definována v § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Dle citovaného ustanovení stavebního zákona je stavbyvedoucí osoba, která je povinna řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 stavebního zákona), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinna zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. Dále je povinna působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi. S ohledem na znění § 134 odst. 2 stavebního zákona je pak nutno reflektovat i skutečnost, že stavbyvedoucí je osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle autorizačního zákona. Odborné vedení provádění stavby je totiž dle § 158 odst. 1 stavebního zákona vedle projektové činnosti ve výstavbě vybranou činností ve výstavbě, ke které musí fyzická osoba získat oprávnění podle autorizačního zákona.

84.         Autorizační zákon, konkrétně § 18 a 19 autorizačního zákona, pak definuje vybrané a další odborné činnosti, které je oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vykonávat autorizovaný inženýr (§18) a autorizovaný technik (§ 19). Jednou z těchto činností, kterou může vykovávat autorizovaný inženýr i autorizovaný technik je vedení realizace stavby, které odpovídá odbornému vedení provádění stavby ve smyslu stavebního zákona. Stavbyvedoucím, který vede realizaci stavby, tak může být jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik.

85.         Za účelem seznámení se s důvody, které zadavatele vedly ke stanovení předmětného kritéria technické kvalifikace, Úřad vyzval zadavatele ke sdělení, z jakého důvodu požaduje autorizovaného inženýra, jaké činnosti potřebné pro realizaci předmětné veřejné zakázky nejsou v působnosti autorizovaného technika, resp. jaké činnosti potřebné pro realizaci veřejné zakázky nespadají pod vedení realizace stavby ve smyslu § 18 písm. h) a § 19 písm. d) autorizačního zákona, ke kterému je tedy oprávněn jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik.

86.         Úřad na tomto místě tedy předkládá důvody, které zadavatel uvádí ve vztahu ke spornému požadavku technické kvalifikace na úroveň autorizace u osob hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího, v rozhodnutí o námitkách, ve vyjádření k návrhu a dále pak ve sděleních zaslaných na výše zmíněné výzvy Úřadu.

87.         Zadavatel předně uvádí, že daný stupeň autorizace, tedy stupeň autorizovaného inženýra, požaduje s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky a s ohledem na své požadavky.

88.         Ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky zadavatel argumentuje širším okruhem činností, které je autorizovaný inženýr na rozdíl od autorizovaného technika oprávněn vykonávat, tedy možností provádět statické a dynamické výpočty staveb, provádět inženýrské průzkumy a provádět zkoušení a diagnostiku staveb. Zadavatel zdůrazňuje, že mu nejde jen o činnost vedení realizace stavby, kterou je oprávněn vykonávat jak autorizovaný inženýr, tak i autorizovaný technik.

89.         Ačkoli z § 18 a § 19 autorizačního zákona je zřejmé, že provádění statických a dynamických výpočtů, provádění inženýrských průzkumů a provádění zkoušení a diagnostiky staveb jsou činnosti opravdu spadající pouze do působnosti autorizovaného inženýra, zadavatel Úřadu nijak objektivním způsobem nedoložil, že tyto činnosti bude skutečně v rámci vedení stavby hlavní stavbyvedoucí či stavbyvedoucí vykonávat. Stavbyvedoucí totiž, jak je uvedeno výše v bodě 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí, zajišťuje odborné vedení provádění stavby v souladu s ověřenou projektovou dokumentací. A jak vyplývá z preambule zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky, projektovou dokumentaci předmětné veřejné zakázky vypracovala společnost SPECTA s.r.o., IČO 27305350, se sídlem Na Popluží 821/11, 400 01 Ústí nad Labem. Proto Úřadu není např. jasné to, jaké výpočty bude nutné v rámci výstavby provádět. Ačkoli zadavatel ve svém sdělení 2 uvedl, že např. bourání a řezání betonových konstrukcí vyžaduje výpočet vlivu na statiku budovy, ve statickém výpočtu, který je součástí projektové dokumentace, se uvádí, že „[s]tatické působení nosné konstrukce ze stěnového systému se stavebními úpravami nezmění.“, příp. „Stavebními úpravami se stabilita objektu nezmění.“. Úřad má tedy za to, že minimálně provádění statických a dynamických výpočtů součástí činnosti stavbyvedoucího nebude.

90.         Dalším důvodem zadavatele ve vztahu k předmětu plnění je větší rozsah výkonu odborných činností autorizovaného inženýra v případě, kdy na stavbě dochází k propojení několika autorizačních oborů. Autorizovaný inženýr je dle zadavatele na rozdíl od autorizovaného technika oprávněn toto překrývání oborů zastřešit, a není tedy nutné povolávat jinou osobu s autorizací v příslušném oboru. V rámci předmětné veřejné zakázky dle tvrzení zadavatele k takovému překrývání oborů dochází, kromě základního oboru pozemní stavby zadavatel uvádí přesah do oborů statika a dynamika staveb, požární bezpečnost staveb, diagnostika a zkoušení, dopravní stavby, technika prostřední staveb a elektrotechnická zařízení.

91.         Aby Úřad mohl posoudit, zda v tomto ohledu požadavek na autorizovaného inženýra u osob hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího vychází z oprávněných potřeb zadavatele, a tedy bezdůvodně neomezuje okruh možných dodavatelů, oslovil Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj a dále pak ČKAIT mj. za účelem vyjasnění otázky oprávnění autorizovaného inženýra a autorizovaného technika, a to zejména ve vztahu k možnosti autorizovaného inženýra zastřešit části předmětu veřejné zakázky nespadající do oboru jeho autorizace (překrývání  autorizačních oborů).

92.         Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém sdělení ze dne 14. 2. 2022 Úřadu sdělilo, že funkci stavbyvedoucího může v případě předmětné veřejné zakázky v souladu s autorizačním zákonem zastávat autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby. Stejně tak stavbyvedoucího může vykonávat i autorizovaný technik v oboru pozemní stavby, ale pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Jelikož Úřadu nebylo zcela jasné, zda ze sděleného plyne, že autorizovaný inženýr může zastávat funkci stavbyvedoucího i mimo rozsah své autorizace, tedy zda by případně mohl zastřešit překrývání autorizačních oborů, požádal Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj o sdělení, zda by osoba autorizovaného inženýra byla oprávněna na rozdíl od osoby autorizovaného technika zastřešit ty činnosti, které by případně přesahovaly rozsah oboru, popřípadě specializace, pro který mu byla autorizace udělena. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své odpovědi ze dne 25. 2. 2022 akcentovalo § 12 odst. 6 autorizačního zákona, podle kterého k zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací. Úřad si uvedené vyložil tak, že ani autorizovaný inženýr, ani autorizovaný technik nemohou překrývání oborů zastřešit a obě osoby musí přizvat osobu s autorizací v daném oboru.

93.         Úřad za účelem upřesnění a vyjasnění dané problematiky překrývání oborů požádal o sdělení Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKAIT ve svém sdělení ze dne 7. 4. 2022 Úřadu potvrdil, že v případě vedení realizace stavby (odborného vedení provádění stavby) „[s]tejně jako autorizovaný technik i autorizovaný inženýr nemá-li pro jednotlivé druhy prací odbornou příslušnost v příslušném oboru, musí přizvat jinou odborně způsobilou autorizovanou osobu s příslušnou oborovou způsobilostí.“. Možnost zastřešení překrývání autorizačních oborů se týká pouze projektové činnosti ve výstavbě, v rámci které existuje možnost pro autorizované inženýry v tzv. celostních oborech vypracovat a autorizovat projektovou dokumentaci i oborově vydělených částí. V případě odborného vedení provádění stavby však taková možnost není.

94.         Zadavatel ve svých vyjádřeních také uvádí, že stavbyvedoucí bude tvořit dokumentaci skutečného provedení stavby, a z toho důvodu je zde potřeba autorizovaného inženýra, neboť autorizovaný technik by mohl do dokumentace zakreslovat pouze v oblasti pozemních staveb. K tomu Úřad dodává, že ze sdělení ČKAIT ze 7. 4. 2022 plyne, že dokumentace skutečného provedení stavby není projektovou dokumentací ve smyslu § 158 odst. 2 stavebního zákona. Navíc stavbyvedoucí odborně vede provádění stavby, nevěnuje se projektové činnosti ve výstavbě.

95.         Úřad tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti konstatuje, že autorizovaný inženýr není v případě vedení realizace stavby oprávněn zastřešit překrývání oborů, ke kterému dle zadavatele v rámci předmětné veřejné zakázky dochází, a proto požadavek zadavatele na autorizovaného inženýra není v tomto ohledu oprávněný.

96.         Zadavatel dále jako důvod svého požadavku uvádí zájem zadavatele na řádném a včasném provedení díla, přičemž v této souvislosti zdůrazňuje zejména hraniční termín a z něho plynoucí riziko zpoždění realizace. Dále se jedná o práce v rámci bytového domu, kdy bude docházet k zásahu do běžného života obyvatel. Autorizovaný inženýr je pak dle zadavatele osobou s rozsáhlejší praxí, zkušenostmi a vzděláním, a tedy osobou vhodnou pro minimalizaci těchto rizik. Zadavatel také zmiňuje, že nepožaduje pouze praxi, ale také vzdělání.

97.         Na tomto místě Úřad uvádí, že ačkoli z výše uvedeného plyne, že funkci stavbyvedoucího může zastávat autorizovaný technik, zadavatel i přesto nemusí obecně vždy požadovat pouze toto minimum. Autorizační zákon vysloveně říká, že vést realizaci stavby může i autorizovaný inženýr. K tomuto se blíže vyjadřuje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-03325/2022/510 ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ : „zadavatel není povinen ve svých požadavcích na odbornost osob podílejících se na realizaci předmětu veřejné zakázky vyžadovat pouze minimálně možné, což je v šetřeném případě navrhovatelem namítaná autorizace ve stupni autorizovaný technik. Dle Úřadu nelze argumentaci o údajné nepřiměřenosti a diskriminaci stavět toliko na tom, že funkci stavbyvedoucího může vykonávat také autorizovaný technik, neboť z druhé strany pohledu je možné konstatovat, že vyšší stupeň autorizace je na této pozici rovněž obecně možný.“. Musí zde totiž být prostor pro legitimní úvahu zadavatele, neboť jak bylo zmíněno výše, stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je plně v gesci zadavatele. V případě, kdy však zadavatel požaduje vyšší než minimální úroveň kvalifikačního kritéria, musí unést důkazní břemeno a odůvodnit, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, a to zejména vzhledem k předmětu veřejné zakázky.Úřad tedy přistoupil k posouzení odůvodnění zadavatele pro požadavek na autorizovaného inženýra zájmem na řádném a zejména včasném provedení díla.

98.         Úřad zde nejprve opětovně uvádí, že účelem stanovení kritérií technické kvalifikace je ověření, zda je dodavatel schopen plnit předmět veřejné zakázky po technické a personální stránce. Jedná se o ověření odborných schopností a zkušeností dodavatele, nezbytných k přiměřené jistotě zadavatele, že předmět veřejné zakázky bude řádně splněn. Smyslem těchto kritérií je tedy získat takového dodavatele, který bude dostatečně zkušený a technicky a personálně vybavený. V souvislosti s uvedeným se Úřad tedy zabýval otázkou, jakou „přidanou hodnotu“ by zadavatel získal v případě dodavatele, jehož hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí by disponoval autorizací ve stupni autorizovaného inženýra.

99.         V šetřeném případě zadavatel za přidanou hodnotu autorizovaného inženýra považuje rozsáhlejší praxi, zkušenosti a vzdělání autorizovaného inženýra, v důsledku čehož dojde ke snížení rizik spojených s realizací díla (riziko zpoždění realizace, riziko problémů plynoucích ze zásahu do života obyvatel obytného domu).

100.     K odůvodnění zadavatele Úřad uvádí, že přidanou hodnotou autorizovaného inženýra jednoznačně je dosažené vzdělání, které v souladu s § 8 odst. 2 písm. b) autorizačního zákona musí být vždy vysokoškolské. Co se týče délky odborné praxe nutné pro získání autorizace, a tedy zkušeností dané osoby, autorizovaný inženýr musí mít pro získání autorizace 3 roky nebo 5 let odborné praxe podle stupně vysokoškolského vzdělání, autorizovaný technik pak 3 roky v případě vysokoškolského vzdělání v kterémkoli stupni nebo 5 let v případě středoškolského vzdělání (§ 8 odst. 6 autorizačního zákona). Z uvedeného plyne, že zkušenosti autorizovaného inženýra a technika nutné pro získání autorizace mohou být srovnatelné, přičemž z úrovně autorizace dané osoby nelze zjistit o její praxi již na pozici autorizované osoby ničeho; není ani vyloučeno, že u konkrétní osoby autorizovaného technika může být tato praxe i značně delší. Ostatně doložení délky praxe a taktéž zkušeností s obdobnými stavbami u osob působících na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího bylo taktéž jedním z technických požadavků zadavatele v rámci veřejné zakázky.

101.     Ve vztahu ke vzdělání je Úřad toho názoru, že úroveň vzdělání má pro vedení realizace stavby své opodstatnění a nelze ji bagatelizovat. Je však třeba, aby tato úroveň byla přiměřená rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Předmětem veřejné zakázky je – v zásadě – výměna oken, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 12,1 mil.Kč bez DPH, čímž se stavba Úřadu jeví jako stavba spíše „jednodušší“, přičemž ani zadavatel nijak nedoložil, v čem by měla být tato stavba výjimečná či nestandardní. Nelze ani souhlasit s názorem zadavatele, že je autorizovaný inženýr lépe kvalifikován pro to, aby byl schopen dílo dokončit včas či jednal s obyvateli obytného domu. Z úrovně dosaženého vzdělání nelze rozpoznat, zda je osoba organizačně schopná či komunikačně zdatná. Pokud zadavatel tvrdí, že je třeba posoudit stavbu také z hlediska termínu realizace, typu stavby či lokality, Úřad neshledává žádnou skutečnost, která by opodstatňovala přísnější požadavek na autorizaci hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího.

102.     Konkrétní kvalifikační požadavky musí vždy odpovídat předmětu veřejné zakázky. Úřad a priori nepředesílá, že neexistují stavby, u kterých by požadavek autorizovaného inženýra na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího byl opodstatněný. Nicméně v tomto konkrétním případě žádné důvody pro zpřísnění požadavků oproti možnému standardu Úřad nenachází a žádné mu netvrdí ani zadavatel.

103.     V souvislosti s výše uvedeným tedy Úřad dospěl k závěru, že takto stanovené kritérium technické kvalifikace, které zadavatel vymezil požadavkem na osobu hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího disponující autorizací v úrovni autorizovaný inženýr, zadavateli nemohlo zaručovat výběr pouze z dodavatelů, kteří by byli lépe kvalifikovanými pro plnění předmětu veřejné zakázky, resp. kteří by zadavateli přinesli „přidanou hodnotu“ oproti těm dodavatelům, kteří by jej nesplňovali. Zadavatel tedy svým postupem diskriminoval dodavatele, kteří disponují stavbyvedoucím/hlavním stavbyvedoucím s autorizací ve stupni autorizovaný technik, a jsou tedy schopni splnit předmět plnění šetřené veřejné zakázky, nicméně vzhledem k nezákonně stanovenému předmětnému kritériu technické kvalifikace je jim znemožněno účastnit se zadávacího řízení.

104.     Úřad proto uzavírá, že úkolem stavbyvedoucího je vést realizaci stavby v souladu s projektovou dokumentací, přičemž jak uvádí ČKAIT a ostatně i sám zadavatel, pro vedení realizace stavby je kvalifikován jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik. Ačkoli zadavatel je obecně oprávněn požadovat více než je minimum, zadavatel neuvedl žádnou skutečnost, která by ospravedlňovala možné omezení okruhu potenciálních dodavatelů.

K ostatním argumentům

105.     Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že v případě, že zadavatel v rámci plnění požaduje specifické činnosti, ke kterým je oprávněn pouze autorizovaný inženýr, měl tyto činnosti uvést v zadávací dokumentaci. Zadavatel však odmítá, že by byl povinen v zadávací dokumentaci uvést výčet činností požadovaných po členech týmu. K tomu Úřad uvádí, že se s ohledem na své závěry o nutnosti zrušit zadávací řízení předmětným argumentem hlouběji nezabýval. Obecně však je nezbytné podotknout, že předmět veřejné zakázky by měl být vymezen již v zadávací dokumentaci, resp. zadávacích podmínkách (nejedná-li se o atypické zadávací postupy, při kterých si zadavatel v začátcích zadávacího řízení dělá o předmětu veřejné zakázky teprve přesnou představu). Pokud by tedy bylo nutné provádět v rámci veřejné zakázky i jiné činnosti, než jaké jsou běžné, například v tom smyslu, že u provádění stavby by bylo ještě nezbytné dopracovávat projektovou dokumentaci, muselo by toto být do zadávacích podmínek promítnuto.

106.     K upozornění zadavatele, že navrhovatel v návrhu sám připouští oprávněnost požadavku na autorizovaného inženýra, Úřad uvádí, že předmětné tvrzení navrhovatele (uvedené v bodě 2.8 návrhu) chápe jako vyjádření názoru navrhovatele, že požadavek na dva autorizované inženýry je ještě o to více excesivní. Navrhovatel uvádí, že „s ohledem na rozsah předmětu plnění je vysoce nepravděpodobné, že by stavební práce vyžadovaly dozor dvou takto autorizovaných osob, když na v [r]ozhodnutí o [n]ámitkách zmíněné činnosti (výpočty staveb, průzkumy, zkoušky či geodetická měření a s tím související práce) postačí jeden autorizovaný inženýr a druhá osoba realizačního týmu se může soustředit ‚pouze‘ na vedení stavby, jak je k tomu dle § 19 zákona č. 360/1992 Sb. oprávněna.“. Navrhovatel jinými slovy pouze připouští, že teoreticky v případě potřeby zmíněné činnosti v rámci předmětu veřejné zakázky vykonávat, by postačoval jeden autorizovaný inženýr. Nicméně z obsahu návrhu je zřejmé, že navrhovatel v prvé řadě zastává názor, že na pozici hlavního stavbyvedoucího/stavbyvedoucího není nezbytné v předmětné veřejné zakázce s ohledem na její předmět tak, jak jej zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, vyžadovat osoby se stupněm autorizace „autorizovaný inženýr“.

107.     Zadavatel ve vyjádření zadavatele k návrhu upozorňuje na to, že navrhovatel v návrhu uvádí novou skutečnost, kterou netvrdil již v námitkách (bod 2.13 návrhu), k čemuž Úřad konstatuje, že předmětné tvrzení navrhovatele považuje za reakci na argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách, nikoliv za novou námitku.

108.     K upozornění zadavatele (taktéž v rámci vyjádření zadavatele k návrhu) na skutečnost, že navrhovatel v návrhu uvedl jako datum složení kauce 2. 11. 2021, tedy datum ještě před podáním námitek, Úřad uvádí, že ke složení kauce došlo v souladu se zákonem, neboť z výpisu z účtu, který je obsahem spisu a je podkladem pro vydání tohoto rozhodnutí, vyplývá, že ke složení kauce navrhovatelem došlo dne 3. 12. 2021. Datum uvedené navrhovatelem v návrhu je tedy zjevnou administrativní chybou.

109.     Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval při stanovení kvalifikačních kritérií v souladu se zákonem, což má za následek zrušení zadávacího řízení, tedy taktéž zrušení rozhodnutí o námitkách, Úřad již nepovažoval za účelné vypořádávat námitku navrhovatele ve vztahu k nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, která měla spočívat v tom, že se zadavatel nezabýval věcnou stránkou námitek. Úřad v šetřeném případě považuje za zcela racionální, že rozhodl o podstatě sporu, tzn. přezkoumal zadávací podmínky veřejné zakázky a rozhodl, zda jsou dány důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 3 zákona. Dle názoru Úřadu totiž za uvedené situace navrhovatel nemůže pociťovat újmu v tom smyslu, že Úřad nepřistoupil ke zrušení rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona (za předpokladu, že by dospěl k závěru, že rozhodnutí o námitkách bylo v rozporu s ust. § 245 odst. 1 zákona), neboť hlavním důvodem podání návrhu byl nesouhlas navrhovatele se zadávacími podmínkami veřejné zakázky.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

110.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

111.     Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, tím, že minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) vymezil v čl. 1. 4  písm. b) kvalifikační dokumentace tak, že požadoval u osoby „hlavního stavbyvedoucího“ a „stavbyvedoucího“ „autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr“, ačkoli pro vedení realizace stavby by byla dostačující úroveň autorizovaného technika, přičemž zadavatel svůj požadavek na autorizaci v úrovni autorizovaný inženýr neodůvodnil žádnými relevantními skutečnostmi vyplývajícími z povahy veřejné zakázky či konkrétních okolností její realizace, čímž stanovil bezdůvodně požadavek nepřiměřený předmětu veřejné zakázky, který vytvořil překážky hospodářské soutěže, a který tak mohl omezit okruh potenciálních dodavatelů, a proto Úřad uložil v souladu s ust. § 263 odst. 3 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

112.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

113.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

114.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

115.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

116.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

117.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000609.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.             VIA Consult a.s., Kopečná 12, 602 00 Brno

2.             BBP Stavby s.r.o., Korunovační 103/6, Bubeneč, 170 00 Praha 7

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy