číslo jednací: 21416/2022/161
spisová značka: R0069/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0069/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-21416/2022/161

Brno 22. 7. 2022

 

V řízení o rozkladu ze dne 31. 5. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, č. j. ÚOHS-16357/2022/500, vydanému ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek mimo zadávací řízení, na jejichž předměty plnění týkající se vypracování studie pro halu č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice a projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice, byly uzavřeny následující smlouvy

• objednávka č. OBJ/35/03/009711/2020 sjednaná dne 24. 8. 2020 mezi zadavatelem a dodavatelem Ing. arch. Tereza Keilová, IČO 04255704, se sídlem Podbělohorská 2885/51, 150 00 Praha 5 (dnes Ing. arch. Tereza Vyštejnová, IČO 04255704, se sídlem Zakšínská 570/2, 190 00 Praha – Střížkov), a
• objednávka č. OBJ/35/03/011473/2021 sjednaná dne 4. 5. 2021 mezi zadavatelem a dodavatelem Ing. Peter Kováčik, IČO 62595571, se sídlem Mrkvičkova 1374/16, 163 00 Praha – Řepy,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jmenovaným

zadavatelem v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek mimo zadávací řízení, na jejichž předměty plnění týkající se realizace vývoje, implementace a provozu nového portálu Praha.eu byly uzavřeny následující smlouvy

• smlouva uzavřená dne 11. 2. 2021 mezi jmenovaným zadavatelem a dodavatelem DELTA ADVISORY a. s., IČO 24709867, se sídlem Praha 8, Karlín, U Mlýnského kanálu 699/16,
• smlouva uzavřená dne 28. 4. 2021 mezi jmenovaným zadavatelem a dodavatelem LinkSoft Technologies a. s., IČO 06612008, se sídlem Praha 5, Smíchov, Na Zatlance 1908/4,

a ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jmenovaným zadavatelem v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek mimo zadávací řízení, na jejichž předměty plnění týkající se realizace vývoje, implementace a provozu portálu Praha.eu byly uzavřeny následující smlouvy

• smlouva uzavřená dne 3. 3. 2021 mezi zadavatelem a dodavatelem OR-NEXT spol. s r. o., IČO 26284146, se sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky 40/102,
• smlouva uzavřená dne 25. 3. 2021 mezi zadavatelem a dodavatelem OR-NEXT spol. s r. o., IČO 26284146, se sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky 40/102,
• smlouva uzavřená dne 20. 5. 2021 mezi zadavatelem a dodavatelem OR-NEXT spol. s r. o., IČO 26284146, se sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky 40/102,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, č. j. ÚOHS-16357/2022/500

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání. Jako takový zahájil příkazem ze dne 16. 12. 2021 vydaným z moci úřední pod sp. zn. ÚOHS-S0640/2021/VZ s obviněným zadavatelem – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1  (dále též „obviněný“ nebo „zadavatel“) řízení o přestupku spočívajícího v zadání zakázek mimo zadávací řízení, na jejichž předměty plnění týkající se vypracování studie pro halu č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice a projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice, byly uzavřeny následující smlouvy

• objednávka č. OBJ/35/03/009711/2020 sjednaná dne 24. 8. 2020 mezi obviněným a dodavatelem Ing. arch. Tereza Keilová, IČO 04255704, se sídlem Podbělohorská 2885/51, 150 00 Praha 5 (dnes Ing. arch. Tereza Vyštejnová, IČO 04255704, se sídlem Zakšínská 570/2, 190 00 Praha – Střížkov) (dále též „smlouva 1“), a
• objednávka č. OBJ/35/03/011473/2021 sjednaná dne 4. 5. 2021 mezi obviněným a dodavatelem Ing. Peter Kováčik, IČO 62595571, se sídlem Mrkvičkova 1374/16, 163 00 Praha – Řepy (dále též „smlouva 2“).

2.             Příkaz byl obviněnému doručen dne 16. 12. 2021, čímž bylo přestupkové řízení zahájeno z moci úřední podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) a § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“).

3.             Dle vydaného příkazu, proti němuž zadavatel podal řádně a včas odpor, postup zadavatele naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona – skutek spočívající v zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, za což mu byla uložena pokuta ve výši 80 000 Kč.

4.             Dalším příkazem, vydaným ve věci sp. zn. ÚOHS-S0625/2021/VZ dne 15. 12. 2021 a doručeným obviněnému následujícího dne, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední pro přestupek spočívající v zadání veřejných zakázek mimo zadávací řízení, na jejichž předměty plnění týkající se týkající se realizace vývoje, implementace a provozu portálu Praha.eu byly obviněným uzavřeny následující smlouvy:

• smlouva se společností DELTA ADVISORY a.s., IČO 24709867, se sídlem Praha 8, Karlín, U Mlýnského kanálu 699/16, uzavřená dne 11. 2. 2021 (dále též „smlouva IT1“),
• smlouva se společností OR-NEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky 40/102, uzavřená dne 3. 3. 2021 (dále též „smlouva IT2“),
• smlouva se společností OR-NEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky 40/102, uzavřená dne 25. 3. 2021 (dále též „smlouva IT3“),
• smlouva se společností LinkSoft Technologies a.s., IČO 06612008, se sídlem Praha 5, Smíchov, Na Zatlance 1908/4, uzavřená dne 28. 4. 2021 (dále též „smlouva IT4“),
• smlouva se společností OR-NEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se sídlem Brno-střed, Pisárky, Hlinky 40/102, uzavřená dne 20. 5. 2021 (dále též „smlouva IT5“).

5.             Dle vydaného příkazu, proti němuž zadavatel podal řádně a včas odpor, postup zadavatele naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona – skutek spočívající v zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, za což mu byla uložena pokuta ve výši 150 000 Kč.

6.             Usnesením č. j. ÚOHS-01928/2022/511 ze dne 18. 1. 2022 Úřad v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0635/2022/VZ, které bylo zahájeno dne 16. 12. 2021 z moci úřední, a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0640/2022/VZ, které bylo zahájeno taktéž dne 16. 12. 2021 z moci úřední, spojil do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ.

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Dne 16. 5. 2022 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, č. j. ÚOHS-16357/2022/500 (dále též „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I Úřad shledal zadavatele vinným přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. a) spáchaným tím, že zadavatel nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona a zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby mimo zadávací řízení, neboť uzavřel smlouvu 1 a smlouvu 2, jejichž předmětem plnění bylo vypracování studie a projektové dokumentace pro rekonstrukci haly č. 24 v areálu Pražské tržnice v k. ú. Holešovice.

8.             Výrokem II shledal Úřad zadavatele vinným přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. a) spáchaným tím, že zadavatel nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona a zadal mimo zadávací řízení podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je realizace vývoje, implementace a provozu portálu Praha.eu, neboť uzavřel smlouvy IT1 a IT4.

9.              Výrokem III shledal Úřad zadavatele vinným přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. a) spáchaným tím, že zadavatel nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona a zadal mimo zadávací řízení podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je realizace vývoje, implementace a provozu portálu Praha.eu, neboť uzavřel smlouvy IT2, IT3 a IT5.

10.         Výrokem IV uložil Úřad zadavateli za všechny uvedené přestupky pokutu ve výši 110 000 Kč a výrokem V napadeného rozhodnutí mu uložil uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

11.         Odůvodnění rozhodnutí Úřadu je založeno na tom, že ve všech stíhaných případech se jednalo o funkční celky, jejichž hodnoty plnění měl zadavatel sečíst a zadat zakázky v režimu odpovídajícím součtu příslušných funkčně propojených plnění.

III.           Rozklad zadavatele

12.         Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno 16. 5. 2022 a zadavatel proti němu podal dne 31. 5. 2022 rozklad datovaný téhož dne. Rozklad je včasný.

13.         Ke skutku popsanému ve výroku I napadeného rozhodnutí zadavatel namítá, že Úřad nesprávně aplikoval § 18 zákona, zejm. § 18 odst. 1 písm. a) a § 18 odst. 2 zákona. Úřad rovněž procesně pochybil, neboť neprovedl důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu.

14.         Věcně zadavatel výroku I vytýká, že posuzované plnění nemá funkční ani časovou souvislost. Výsledek obou zakázek je odlišný, odlišná je i činnost, která je předmětem plnění, realizací obou zakázek nevzniká nutně funkční celek.

15.         Zakázky realizované smlouvou 1 a 2 mají odlišný charakter – zpracování architektonické studie není řazeno mezi vybrané činnosti ve výstavbě, spočívá v myšlenkové úvaze, jde o kreativní činnost, studie může být autorským dílem a podléhá speciálnímu právnímu režimu, neboť užití vyžaduje souhlas autora; architektonická studie dále může, ale nemusí projektové dokumentaci předcházet a její účel může být různý, tedy neexistuje návaznost či souvislost s projektovou dokumentací. Předměty plnění odlišuje i právní úprava, vypracování architektonické studie navíc není nijak právně podchyceno, pro její realizaci postačuje volná živnost.

16.         Mezi zakázkami na studii a na projektovou dokumentaci dále není časová souvislost, časový odstup smluv i prací činí 9 měsíců a spadá do různých účetních období. Zadavatel navíc při zadávání zakázky na studii nepočítal s tím, že bude třeba i vypracování projektové dokumentace, neboť udržovací práce lze realizovat bez ní.

17.         Proti výroku II napadeného rozhodnutí zadavatel namítá, že ani plnění smluv IT1 a IT4 netvoří jednu veřejnou zakázku. Výsledkem smlouvy IT1 měla být příprava technické části zadávací dokumentace nadlimitní veřejné zakázky na vývoj a implementaci portálu praha.eu včetně podpory. Smlouva IT1 se tedy neměla týkat činností „vývoj, implementace a následný provoz“, jak je uvedeno ve výroku II napadeného rozhodnutí. Mělo jít o stanovení požadavků na plnění těchto IT služeb ze strany budoucího zadavatele.

18.         Plnění smlouvy IT4 se oproti tomu týkalo portálu Pražana, tedy zcela jiného portálu. Jednání je třeba posuzovat podle jeho skutečné povahy, nikoliv podle textace smlouvy. Výkazy prací a fakturami zadavatel dle svého mínění svá tvrzení prokazuje. Úřad se těmito dokumenty nezabýval a nerozčlenil tedy práce na jednotlivých portálech a nestanovil jejich hodnotu tak, aby bylo postaveno najisto, jaký objem připadá na portál praha.eu. Portál Pražana je samostatné řešení, nejde o modul portálu praha.eu.

19.         Dle zadavatele se dosud stanovovala souvislost zakázek z jejich skutečně realizované obsahové náplně, k tomu odkazuje na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0438/2019 a rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 63/2019-88. Podkladem pro dovození věcné souvislosti tak nemůže být toliko vztah účelu dvou smluv.

20.         Dle zadavatele se smlouvy IT1 a IT4 lišily cílem (provedení vlastních prací vývoje architektury funkcionalit Portálu Pražana na straně jedné, oproti provedení analýzy a navazujícího zpracování technické části zadávací dokumentace pro praha.eu na straně druhé). Smlouva IT4 navíc sloužila k implementaci Portálu Pražana, smlouva IT1 měla cíl analyzovat a vytvořit soubor podkladových informací. Věcně tak smlouvy zahrnovaly odlišný druh plnění přirovnatelný k rozdílu mezi zpracováním projektové dokumentace a realizací stavby. Obě zakázky spolu proto nesouvisí.

21.         K výroku III zadavatel v rozkladu uvádí, že i zde je mezi smlouvami rozdíl v jejich zaměření a poptávaná plnění netvoří funkční celek. Smlouva IT3 se vztahuje k základnímu zajištění funkcionality portálu praha.eu, jeho údržbě a podpoře, smlouvy IT2 a IT5 byly uzavřeny za účelem editací obsahové vrstvy tohoto portálu, jejichž potřeba vyvstala v důsledku vnějších okolností, jejichž vznik nebylo možno předvídat.

22.         Každá ze smluv přispívá k funkčnosti portálu praha.eu z jiného hlediska. Smlouva IT3 zajišťuje jeho dlouhodobý provoz, zatímco smlouvy IT2 a IT5 vyplynuly v důsledku řešení vnějších vlivů, které nebylo možno předvídat, navíc mají marginální hodnotu. Vynakládat prostředky na zadávací řízení pro takto drobné zakázky je nehospodárné.

23.         V části IV rozkladu zadavatel polemizuje s rozhodnutími, na která Úřad v napadeném rozhodnutí odkazuje a z nichž vychází. Dle názoru zadavatele je jejich užití nepřiléhavé, neboť se týkají situací, kdy zadavatel nezákonně rozdělil plnění veřejných zakázek, která však byla téměř totožná, což však není posuzovaný případ.

24.         Zadavatel považuje za nezákonnou výši sankce, neboť původně Úřad v příkazu uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I napadeného rozhodnutí toliko 80 000 Kč a nyní ukládá pokutu ve výši 110 000 Kč, čímž pokutu navýšil o 30 000 Kč, aniž by bylo zřejmé, na jakém základě tak učinil. Tento postup je tedy nepřezkoumatelný a rozporný se zásadami správního trestání.

Návrh rozkladu zadavatele

25.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

IV.          Řízení o rozkladu

26.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož právního předpisu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

27.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 98 odst. 1 přestupkového zákona přezkoumán soulad výroků napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána rovněž správnost napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

28.         Úřad rozhodl správně a v souladu s právními předpisy, pokud zadavatele uznal vinným z přestupků vymezených ve výrocích I – III napadeného rozhodnutí, správně stanovil i výši pokuty. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč byl rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno.

V.            K námitkám rozkladu zadavatele

K výroku I napadeného rozhodnutí

29.         Výrok I napadeného rozhodnutí shledává zadavatele vinného tím, že nezadal v řádném zákonném režimu podlimitní veřejnou zakázku, jejíž předmět Úřad spatřuje ve vypracování architektonické studie a navazující projektové dokumentace týkající se rekonstrukce haly č. 24 v areálu Pražské tržnice. Namísto toho zadavatel uzavřel smlouvu 1 na vypracování studie a smlouvu 2 na vypracování projektové dokumentace.

30.         Zadavatel proti výroku I namítá, že posuzované plnění netvoří funkční celek a nemá časovou souvislost. Jde navíc o rozličné činnosti, k nimž je třeba odlišná kvalifikace, výstupy mají odlišnou kvalitu a odlišné jsou i právní požadavky na ně kladené.

31.         Pro posouzení důvodnosti námitek rozkladu zadavatele je třeba stanovit, zda architektonická studie a projektová dokumentace v projednávané věci tvoří jediný funkční celek.

32.         Z tohoto hlediska je určujícím § 18 zákona, z něhož vyplývá, že veřejná zakázka se sestává ze všech částí, které tvoří funkční celek. Z důvodové zprávy k § 18 zákona vyplývá, že „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.“ Z toho vyplývá, že primární posouzení toho, zda se v rámci veřejné zakázky jedná o tzv. jeden funkční celek, lze velmi připodobnit dosavadnímu, judikaturou stanovenému postupu, kdy byla posuzována věcná a místní souvislost předmětu veřejné zakázky. Termín „jeden funkční celek“ vychází právě z těchto dříve judikaturou dovozených závěrů. To ostatně potvrzuje i komentářová literatura, kdy lze uvést například tento text: „Do předpokládané hodnoty se musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Tento koncept vychází z dosavadní rozhodovací praxe, která za jednu veřejnou zakázku považuje souhrn plnění, která spolu souvisejí, a to na základě funkčních a časových hledisek. V této souvislosti autoři tohoto komentáře zastávají právní názor, že komplexní pojem ‚funkční celek‘ může zahrnovat (dle vlastností konkrétní veřejné zakázky) i další kritéria vzájemné souvislosti předmětu více částí veřejné zakázky, která byla v rozhodovací praxi vztahující se k zákonu o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. zmiňována samostatně, tedy zejména místní a věcnou souvislost, případně i urbanistická hlediska apod. Otázku, zda výše uvedená dílčí hlediska jsou rozhodná pro závěr, zda více částí tvoří jeden funkční celek, je třeba v konkrétních případech posuzovat samostatně na základě konkrétních okolností a v souladu se zásadou přiměřenosti.“ (PODEŠVA, V; a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, str. 72).

33.         Pro konstatování, že se jedná o věcně související plnění, postačuje, když jsou předměty dodávek svojí povahou obdobné a slouží k naplnění téhož cíle a účelu. K naplnění věcné souvislosti přitom není nezbytně nutné, aby se jednalo o plnění shodné povahy, ale dostačující je pouze povaha obdobná. Podobně pro dovození věcné souvislosti není rozhodující ani to, zda jsou dodávky fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné.

34.         V posuzované věci se Úřad v napadeném rozhodnutí zabýval všemi v úvahu připadajícími aspekty implikujícími, že se stran posuzovaného plnění jedná o jeden funkční celek. Věcnou souvislost správně dovodil z toho, že studie i projektová dokumentace směřují k realizaci totožného investičního záměru zadavatele. Místní souvislost je dána tím, že jde o plnění týkající se místně jediného objektu. Dle Úřadu je dána i funkční souvislost, neboť jednotícím prvkem obou plnění je jejich účel, kterým je zajištění podkladů pro realizaci rekonstrukce jednoho objektu. Úřad se správně zabýval i časovou souvislostí, kdy shledal, že obě posuzovaná plnění na sebe navazují.

35.         Úřad se v bodech 163 a násl. správně zabýval i tím, co nazývá předvídatelností jednotlivých veřejných zakázek. To je aspekt, který považuji pro určení funkčního celku mimo věcné, místní a časové souvislosti plnění za stěžejní. Za rozhodující v této věci považuji úmysl a představu zadavatele o dalším postupu ve vztahu k objektu haly č. 24. Z tisku a internetových zdrojů[1], z webových stránek zadavatele (praha.eu)[2], z registru smluv[3] a ostatně i z obsahu smlouvy 2 samotné je zřejmé, že zadavatel má v úmyslu rekonstruovat a revitalizovat celý areál Pražské tržnice a nechal si zpracovat koncepční materiály pro rozvoj areálu – ekonomickou ověřovací studii a urbanisticko-architektonickou studii. Z množství smluv obsažených v registru smluv a z jejich obsahu je patrno, že zadavatel objednává další studie, projektové dokumentace a stavební práce nejrůznějšího druhu týkající se areálu tržnice.

36.         Obecně je představitelné, že studie a projektová dokumentace nemusí funkční celek tvořit, neboť studie je širokou kategorií dokumentů, od hrubého posouzení možností dispozice s vlastnickým právem až po podrobné plány, na jejichž základě již postupuje projektant. V posuzované věci je však patrno, že studie nemá sloužit jako hrubý podklad rozhodnutí zadavatele, zda bude objekt prodán/pronajat/rekonstruován. Naopak z obsahu výzvy k podání nabídek na zpracování studie vyplývá, že zadavatel již učinil rozhodnutí o dalším osudu objektu a zahajuje fázi realizace svého záměru. Od zhotovitele studie již totiž vyžaduje, aby v objektu byly zahrnuty konkrétní prostory a zázemí, počítá se s bezbariérovou úpravou, s umisťováním sociálních zařízení, kuchyní apod., viz bod II výzvy k předložení cenové nabídky na vypracování studie pro halu 24. O záměru zadavatele svědčí i požadavek, aby byla studie projednána s orgány památkové péče, neboť objekt č. 24 je kulturní památkou.

37.         Již při publikaci výzvy k předložení cenové nabídky na zpracování studie ze dne 28. 7. 2020, resp. při uzavírání smlouvy 1 dne 24. 8. 2020 tedy zadavatel vzhledem ke svému celkovému záměru rekonstruovat areál tržnice musel počítat s tím, že na studii bude navazovat projektová dokumentace. Ta je totiž z hlediska stavebního zákona nutná pro jakoukoliv rekonstrukci památkově chráněného objektu. Toho si byl zadavatel vědom, když projednání studie s orgány památkové péče vtělil do předmětu plnění smlouvy 1. Z registru smluv se podává, že již 1. 9. 2020 uzavřel zadavatel smlouvu – opět v režimu zakázky malého rozsahu – na zpracování projektové dokumentace k opravě fasády 4 hal, mj. haly č. 24. Posléze dne 15. 4. 2021 zadavatel uzavřel další smlouvu, a to s dodavatelem ra15 a. s. na stanovení optimálního budoucího využití a pronájmu jednotlivých prostor objektu haly č. 24. Pokud pak zadavatel dne 4. 5. 2021 uzavřel smlouvu 2 na vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24, jednal zcela v souladu se svými předchozími kroky, veden jediným záměrem, a sice zajistit kompletní dokumentaci k tomu, aby mohla být hala č. 24 rekonstruována a následně pronajímána a užívána.

38.         Předmětem smlouvy 2 je vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby „v návaznosti na Studii pro halu 24 Pražské tržnice (Ing. Arch. Tereza Vyštejnová 11/2020)“, přičemž projekt má čerpat „z Ověřovací studie rozvoje Pražské tržnice (IPR Praha, Ověřovací ekonomické studie koncepce Pražské tržnice/JLL + 4CT a Masterplánu rozvoje pražské tržnice/CMCA)“, přičemž „projektová dokumentace bude navazovat také na návrh přestavby haly 24 zpracované atelierem ra15, a. s.“, to vše viz bod 1 smlouvy 2. Smlouva 2 sjednávající vypracování projektové dokumentace tak navazuje na studie a návrhy, které byly do té doby vyhotoveny, a završuje úsilí zadavatele získat dokumenty potřebné pro formální zajištění rekonstrukce objektu.

39.         K argumentu zadavatele, že se v případě vypracování architektonické studie a projektové dokumentace jedná o rozdílné činnosti, na které jsou kladeny různé kvalifikační a legislativní požadavky, je nutno uvést, že tento argument není pro posouzení existence jediného funkčního celku relevantní. Složitější funkční celky nutně vyžadují participaci celé řady odborných profesí a naplnění pestré škály zákonných požadavků. K tomu lze pro ilustraci uvést, že např. kompletní rekonstrukce objektu je typickým příkladem jediného funkčního celku, v němž nelze samostatně zadávat opravu střechy, výměnu oken, vedení stavební evidence, ostrahu objektu, zajištění bezpečnosti práce apod., jelikož je možné jednoznačně dovodit místní, časovou a věcnou souvislost předmětu zakázky. Nicméně je zcela zjevné, že požadavky na kvalifikaci jednotlivých potřebných profesí, legislativní požadavky na provádění jednotlivých činností i požadavky na podobu výstupů mohou být a jsou zcela odlišné. Nicméně taková veřejná zakázka může být rozdělena na části. 

40.         Dle záměru zadavatele je třeba posuzovat již zmiňovanou časovou souvislost. Nelze k ní tedy přistupovat jen porovnáváním doby plnění, neboť řada veřejných zakázek je realizována na etapy, avšak i hodnotu takových plnění je třeba sčítat, bez ohledu na to, zda se budou etapy realizovat v jednom roce, či zda budou rozprostřeny do delšího období. Účetní období může být indikátorem časové souvislosti, nicméně skutečnost, že v posuzované věci zadavatel uzavřel dvě smlouvy v různých účetních obdobích či s určitým časovým odstupem, není zcela zjevně vždy relevantní, srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 8. 2019 č. j. ÚOHS-R0103/2019/VZ-22346/2019/323/PBl : „Časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.“ Časová souvislost plnění je pomocným indikátorem toho, že se jedná o jedinou veřejnou zakázku a rozhodující je, zda zadavatel – jako v posuzované věci – věděl či mohl předpokládat, že jím poptávané plnění bude vyžadovat plnění navazující.

41.         V posuzované věci tedy uzavírám, že mezi předmětem plnění smlouvy 1 a smlouvy 2 je dána věcná, funkční, místní i časová souvislost, které jsou zastřešeny prokázaným záměrem zadavatele obě plnění realizovat. Předmět plnění smlouvy 1 a 2 tak tvoří jeden funkční celek, jehož hodnota měla být stanovena součtem svých částí dle § 18 zákona a jenž měl být poptán prostřednictvím řádného zadávacího řízení.

K výroku II napadeného rozhodnutí

42.         Výrok II napadeného rozhodnutí shledává zadavatele vinného tím, že zadal podlimitní veřejnou zakázku na realizaci vývoje, implementace a provozu portálu praha.eu bez zadávacího řízení, a to tím, že uzavřel dne 11. 2. 2021 smlouvu IT1 a 28. 4. 2021 smlouvu IT4.

43.         Proti výroku II napadeného rozhodnutí zadavatel v rozkladu vznáší dvě stěžejní námitky, a sice že plnění smluv IT1 a IT4 netvoří jeden funkční celek. Výsledkem smlouvy IT1 měla být příprava technické části zadávací dokumentace nadlimitní veřejné zakázky na vývoj a implementaci portálu praha.eu včetně podpory. Oproti tomu se plnění smlouvy IT4 mělo týkat i portálu Pražana, tedy jiného portálu. Úřad měl tedy z hodnoty zakázky přinejmenším odečíst práce, které byly na základě smlouvy IT4 provedeny na portálu Pražana.  

44.         Úřad se v bodech 190 a násl. napadeného rozhodnutí zabývá relevantními souvislostmi smlouvy IT1 a IT4. Porovnává věcnou souvislost obou plnění, tedy předměty plnění těchto smluv i vyjádření, která k nim zadavatel poskytl. Na základě tohoto srovnání dospěl v bodě 193 napadeného rozhodnutí k závěru, s nímž se zcela ztotožňuji, a sice k závěru, že plnění smluv IT1 a IT4 se týkala poskytování IT služeb týkajících se portálu praha.eu, konkrétně návrhu architektury, business analýzy, vytvoření textového obsahu projektu implementace a zajištění vývoje a provozu. Souhlasím nejen se závěrem, že plnění obou smluv je obdobné a cílí na stejný okruh dodavatelů, ale rovněž s tím, že na předmět smlouvy IT1 věcně navazuje předmět smlouvy IT4.

45.         Zadavatel v rozkladu zpochybňuje popis předmětu plnění veřejné zakázky uvedený ve výroku II napadeného rozhodnutí, který označuje za nepřesný. K tomu je nutno oponovat, že popis předmětu veřejné zakázky vyplývá ze smlouvy IT1 (viz čl. 1: „Předmětem plnění je vývoj, implementace a provoz portálu Praha.eu.“) a překrývá se i s předmětem plnění smlouvy IT4 (viz příloha č. 2 detailní specifikace), z níž vyplývá, že solution architekt spolupracuje na definici požadavků, návrhu propojení systémů, testování a zajištění provozu, tvorbě dokumentace a spolupracuje i na návrhu a implementaci architektury; copywriter pro portál analyzuje, navrhuje a vytváří texty pro portál, zprávy, sociální sítě, vyhledávače atd., tedy se podílí na tom, aby byl systém provozuschopný. K zadavatelem namítanému nepřesnému popisu předmětu veřejné zakázky je rovněž nutno podotknout, že zadavatelem vytvářené smlouvy jsou dokumenty veskrze obecné, z nichž se lze o skutečném předmětu plnění a jeho požadovaném výstupu často jen dohadovat.

46.         Námitkou zadavatele, že se plnění smlouvy IT4 týkalo jiného portálu, a sice portálu Pražana, se Úřad zabýval již v napadeném rozhodnutí a v jemu předcházejícím řízení. Vzhledem k tomu, že odkaz na portál praha.eu je ve smlouvě IT4 uveden pouze v názvu, Úřad konstatoval, že z předmětu plnění smlouvy IT4 nelze s jistotou dovodit souvislost ani s portálem praha.eu, ani s portálem Pražana. Od dodavatele smlouvy IT4 si proto vyžádal stanovisko ohledně toho, co mělo být předmětem plnění smlouvy IT4.

47.         Dodavatel smlouvy IT4 sdělil, že nabídka byla podána na práce týkající se portálu praha.eu, k čemuž dodavatel doplnil, že práce, které prováděl, bylo možné použít pro přípravu nebo úpravy jakéhokoliv portálového řešení. Provedení prací a nutná odbornost konzultantů není dle sdělení dodavatele limitována zaměřením portálového řešení ani technologickou nebo funkční odlišností.

48.         Úřad na základě těchto zjištění uzavřel, že v posuzované věci není relevantní, že portál Pražana je svou povahou odlišný od portálu praha.eu, neboť smlouva IT4 byla uzavírána ve vztahu k novému portálu praha.eu. Z fakturace předložené ke smlouvě IT4 zadavatelem navíc vyplynulo, že plnění smlouvy IT4 byla fakturována jako plnění k portálu praha.eu i k portálu Pražana.

49.         Zadavatel v rozkladu nicméně namítá, že Úřad měl pro účely stanovení hodnoty veřejné zakázky odlišit, která plnění byla poskytnuta pro portál praha.eu a která pro portál Pražana, neboť plnění pro portál Pražana neměla být do hodnoty veřejné zakázky započtena, čímž by se přestalo jednat o podlimitní veřejnou zakázku.

50.         K problematice odlišení obou portálů uvádím, že obecně je nepřijatelné, aby zadavatel zadával veřejné zakázky tak, že uzavře smlouvu na určité plnění, avšak de facto je na základě smluv plněno něco jiného, neboť tím se zcela vytrácí smysl jednak veřejného zadávání, jednak smysl existence registru smluv a možnosti veřejné kontroly činnosti zadavatelů. Konkrétně pak uvádím, že námitky zadavatele odlišující portál praha.eu a portál Pražana považuji za účelové, a to z několika důvodů.

51.         Oba portály, tedy portál praha.eu a portál Pražana měly tvořit a v současné době tvoří jeden funkční celek. Pokud zadavatel vyžaduje, aby Úřad pro stanovení hodnoty veřejné zakázky rozlišoval, které plnění bylo poskytnuto ke kterému portálu, neodpovídá takový požadavek skutkovému stavu (přinejmenším od uzavření rámcové smlouvy ze dne 26. 3. 2020 na tvorbu portálu Pražana, viz níže).

52.         Vytvořit jeden propojený celek byl záměr zadavatele, který uzavřel dne 26. 3. 2020 se zhotovitelem Operátor ICT, a. s. rámcovou smlouvu[4] na vývoj, provoz a podporu portálu Pražana, přičemž účelem této smlouvy je „postupný vývoj software – Portál Pražana pro Objednatele, jeho následný provoz a podpora. Portál Pražana bude sloužit jako transakční část portálu praha.eu. V cílovém stavu se bude jednat o prostředí, které na jedno místo sjednotí roztříštěné elektronické služby a umožní jeho uživatelům komunikovat z jednoho místa, bez ohledu na to, zda danou životní situaci řeší s Magistrátem hlavního města Prahy, městskou částí Objednatele nebo městskou organizací Objednatele…“.

53.         Portál praha.eu je tedy zastřešující portál obsahující kompletní popis situací a rozcestník, portál Pražana jako jeho transakční část pak zajišťuje podporu příjmu a zpracování podání nebo řešení životní situace. To ostatně odpovídá i koncepci rozvoje portálu Pražana, jak ji zadavatel prezentuje přímo na portálu praha.eu. K tomuto členění je nutno podotknout, že řada agend, které byly dodavatelem dle smlouvy IT4 fakturovány k portálu Pražana, se v současné době nachází na úvodní straně portálu praha.eu (z agendy jmenované zadavatelem v bodu 40 rozkladu jsou to např. celá dopravně správní agenda, řidičské průkazy).

54.         Zadavatel námitkami nenapadá Úřadem zjištěnou místní či časovou souvislost plnění obou smluv, tedy jen konstatuji, že po přezkoumání závěrů Úřadu ohledně těchto souvislostí, jsem se s nimi ztotožnil. U IT služeb klesá význam místní souvislosti, byť místem plnění/místem převzetí plnění měla být pracoviště zadavatele. Časově byla smlouva IT1 uzavřena dne 11. 2. 2021 a měla být dle svého čl. 4.1 plněna do 31. 3. 2021. Smlouva IT4 byla uzavřena dne 28. 4. 2021 a měla být plněna rok, resp. dle dodatku č. 1 dva roky od své účinnosti, tedy od 29. 4. 2021. Jak uzavření obou smluv, tak jejich plnění na sebe časově plynule navazují.

55.         Na základě všeho výše uvedeného tedy uzavírám, že plnění zadané smlouvou IT1 a smlouvou IT4 tvoří jeden funkční celek. Z obsahu portálu praha.eu je patrno, že portál Pražana je jeho součástí. Navíc dodavatel plnění dle smlouvy IT4 výslovně uvádí, že jeho plnění bylo natolik genericky určeno, že mohlo být použito pro jakékoliv portálové řešení. Na základě těchto zjištění je tedy nutno uzavřít, že plnění smlouvy IT1 a IT4 představuje podlimitní veřejnou zakázku na služby, kterou nicméně zadavatel zadal mimo zadávací řízení, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele.

K výroku III napadeného rozhodnutí

56.         Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil i přestupku tím, že zadal podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem byla realizace vývoje, implementace a provoz portálu praha.eu mimo zadávací řízení, tato zakázka byla zadána uzavřením smlouvy IT2, IT3 a IT5.

57.         Zadavatel v rozkladu namítá, že mezi uvedenými smlouvami je rozdíl v jejich zaměření a poptávaná plnění netvoří funkční celek. Smlouva IT3 se vztahuje k základnímu zajištění funkcionality portálu praha.eu, jeho údržbě a podpoře, smlouvy IT2 a IT5 měly zajišťovat potřeby zadavatele, které se nedaly předvídat.

58.         Ohledně funkčního celku představovaného plněními smluv IT2, IT3 a IT4 Úřad dovodil věcnou a funkční souvislost z toho, že funkčně šlo o zajištění vývoje, implementace a provozu portálu praha.eu.

59.         Předmětem smlouvy IT2 jsou programátorské a kodérské práce v redakčním systému jNet Publish, spočívající v provedení úpravy modulu pro správu životních situací, vytvoření nového rozcestníku na webové stránky městských částí a instalace na infrastrukturu magistrátu a uvedení do provozu. Předmětem smlouvy IT3 jsou komplexní činnosti nezbytné pro zajištění řádného provozu portálu praha.eu a služby ServiceDesk. Předmětem smlouvy IT5 jsou programátorské a kodérské práce v redakčním systému jNet Publish, spočívající v úpravě a návrhu úprav obsahu publikovaném na portálu.

60.         Z obsahu smluv a z vyjádření zadavatele Úřad správně dovodil, že plnění smluv spočívalo v poskytování IT služeb týkajících se „aktuálního“ portálu praha.eu, v jeho vývoji, zajištění chodu a průběžného odstraňování vad, úpravě obsahu a funkcionalit. Tyto smlouvy byl schopen dle Úřadu plnit ustálený okruh dodavatelů, což je ostatně prokázáno tím, že všechny smlouvy byly uzavřeny s dodavatelem jediným. S tímto posouzením jsem se ztotožnil a neshledal jsem v předmětech plnění dílčích smluv takové odlišnosti, které by zavdávaly důvod k pochybnostem o tom, že by plnění smluv netvořilo funkční celek.

61.         Pokud zadavatel uvádí, že potřeba úprav řešených smlouvou IT5 reagovala na nepředvídatelnou a nahodilou potřebu úprav, Úřad se tímto argumentem zabýval, vyzval zadavatele, aby jej konkretizoval a doložil, a tvrzení zadavatele Úřad následně ověřil u společnosti Microsoft s. r. o. Stejně tak Úřad ověřoval a zabýval se dalšími námitkami týkajícími se nepředvídatelných okolností, které tvrdil zadavatel (viz body 229 a násl. napadeného rozhodnutí).

62.         Na základě tohoto důkladného postupu Úřad uzavřel, že potřeby zadavatele nebyly nahodilé ani nepředvídatelné. Zadavatel řešil zcela předvídatelné ukončení provozu datového centra, rovněž ukončení činnosti platformy Silverlight byla okolnost známá s předstihem, což platilo i o změnách adres mapových služeb v aplikaci mapa sběrných dvorů, neboť v posledním jmenovaném případě se jedná o změnu iniciovanou příspěvkovou organizací zadavatele, která z hlediska zadavatele mohla a měla být předvídána, jakož i o úpravě z hlediska potřeb dle zákona č. 106/1999 Sb. a dle zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.

63.         Je nutno souhlasit s Úřadem v tom, že celkově se ve smlouvách IT2, IT3 a IT5 jednalo o takové změny a úpravy portálu praha.eu, které nevybočují z běžných a předvídatelných situací. Zadavatel o nich mohl a měl předem vědět, přičemž není zřejmé, z jakého důvodu by všechny tyto změny a aktualizace nebyly realizovatelné pomocí řádně „vysoutěženého“ dodavatele, který by řešil takové potřeby zadavatele ve vztahu k provozu portálu praha.eu, které se evidentně průběžně vyskytují.

64.         V této souvislosti podotýkám, že nelze akceptovat rozkladový argument zadavatele, že plnění smlouvy IT2 a IT5 bylo natolik marginální hodnoty, že bylo nehospodárné pro něj zahajovat zadávací řízení. Z posuzovaných smluv si nelze nepovšimnout, že řada vnějších okolností i vnitřních rozhodnutí zadavatele vyvolává prakticky trvalou potřebu změn a úprav portálu. Na takovou trvalou potřebu nelze reagovat sjednáváním ad hoc dodavatelů dílčích úprav v režimu zakázek malého rozsahu, podobně jako nelze veřejnou zeleň udržovat sjednáváním ad hoc dodavatelů jednotlivých činností.

65.         Zadavatel v části IV rozkladu polemizuje s rozhodnutími, na něž v napadeném rozhodnutí odkazuje Úřad, a uvádí, že se ve všech případech jednalo o veřejné zakázky, jejichž – nezákonně rozdělený – předmět plnění byl téměř totožný, zatímco v případě smluv IT1 – IT5 vykazuje jejich plnění podstatné odlišnosti a o jediné funkční celky se nejedná.

66.         K této argumentaci je třeba uvést, že ačkoliv plnění, která požadoval svými IT smlouvami zadavatel, nebyla zcela shodná, vždy vykazovala takovou míru věcné, funkční, místní a časové shody a takovou míru zacílení na stejný okruh dodavatelů, že bylo možné určit a definovat funkční celky tak, jak to Úřad ve výrocích II a III napadeného rozhodnutí učinil. Nelze akceptovat přístup, že se v případě funkčního celku musí jednat jen o plnění zcela shodná, neboť – jak již bylo shora uvedeno na příkladu rekonstrukce stavby – dokonce i plnění jiného druhu vyžadující jinou kvalifikaci a jiný druh výstupu můžou tvořit a zhusta tvoří s jiným plněním funkční celek, jenž je třeba chápat jako jednu veřejnou zakázku. Nadto Úřad odkazy na rozhodnutí a rozsudky v jiných věcech jen ilustruje svá východiska, v žádné případě nelze říci, že své rozhodnutí vystavěl na rozhodnutích jiných a rezignoval na řádné vlastní zjištění skutkového stavu a právní posouzení věci.

K výroku IV napadeného rozhodnutí

67.         Úřad za skutky popsané ve výrocích I, II a III napadeného rozhodnutí uložil pokutu ve výši 110 000 Kč. Za základ sazby vzal sankci, která se vztahuje k přestupku nejzávažnějšímu, v tomto případě k zakázce nejvyšší hodnoty. Tou je hodnota zakázky popsané ve výroku I napadeného rozhodnutí, tj. 2 768 850 Kč s DPH. Úřad konstatoval, že se jedná o typově nejzávažnější přestupek, neboť zadavatel zcela eliminoval zadávací řízení. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil, že zadavatel zcela nerezignoval na soutěž o zakázku a k podání nabídky vyzval několik dodavatelů. Zadavateli nicméně přitížil za spáchání přestupků uvedených ve výrocích II a III napadeného rozhodnutí. Na základě toho uložil pokutu nedosahující ani 40 % její maximální výše.

68.         Proti postupu Úřadu zadavatel v rozkladu namítá, že sankce je uložena nepřiměřeně a nepřezkoumatelně. V příkazu byl zadavatel za skutek ve výroku I potrestán sankcí ve výši 80 tis. Kč, avšak nyní je ještě navýšena.

69.         K uložené sankci v prvé řadě uvádím, že ji považuji za uloženou přezkoumatelně a zákonně, Úřad se zabýval všemi aspekty, které bylo nutno vzít v úvahu. Pokud zadavatel namítá, že je oproti příkazu sankce ještě zvýšena, přehlíží, že není trestán za jediný skutek uvedený ve výroku I napadeného rozhodnutí, ale jedná se o úhrnný trest za skutky popsané ve výrocích I – III napadeného rozhodnutí, za které mu původně byla příkazy uložena sankce 80 tis. Kč (nyní skutek ve výroku I) a 150 tis. Kč (skutky ve výrocích II a III napadeného rozhodnutí).

70.         Hovoříme-li o sankci, která postihuje tři velmi závažné přestupky spočívající v neoprávněném postupu mimo režim zákona, jedná se o sankci mírně řečeno mírnou. Za neoprávněné zadání zakázek v hodnotě přes 6 mil. Kč bez DPH je ukládána sankce toliko ve výši 110 tis. Kč, což je sankce nízká ve vztahu k hodnotám uvedených zakázek i ve vztahu k rozpočtu zadavatele. Z tohoto důvodu jsem neshledal důvod, aby byla v důsledku souběhu skutků uložená sankce ještě dále snížena. Sankce uložená napadeným rozhodnutím má veskrze preventivní funkci.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

71.         Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež sděluji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl zcela v souladu se zákonem, správním řádem, zákonem o přestupcích a dalšími právními předpisy. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil takový skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury.

72.         Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

73.         Zadavatel se dopustil přestupků, které jsou mu kladeny za vinu. Současně konstatuji, že jsem z hlediska zákonnosti přezkoumal též výroky IV a V napadeného rozhodnutí, které na výroky I – III napadeného rozhodnutí o spáchání zjištěných přestupků navazují, načež jsem je shledal rovněž v souladu se zákonem, správním řádem, zákonem o přestupcích a dalšími právními předpisy.

IV.          Závěr

74.         Po zvážení všech aspektů dané věci a rozkladových námitek zadavatele a na základě zjištění, že Úřad postupoval při rozhodnutí o návrhu v souladu se zákonem, zákonem o přestupcích a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že je na místě napadené rozhodnutí potvrdit a podaný rozklad zamítnout.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění

pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy