číslo jednací: 22275/2022/163
spisová značka: R0076/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0076/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-22275/2022/163

Brno 14. 7. 2022

 

V řízení o rozkladu ze dne 10. 6. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –

• obec Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-17783/2022/500 ze dne 26. 5. 2022 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0159/2022/VZ ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s uzavřením Dodatku č. 1 dne 27. 9. 2021 a Dodatku č. 2 dne 2. 12. 2021 ke Smlouvě o dílo ze dne 27. 7. 2021 s dodavatelem – HEINZ-ELEKTRO s.r.o., IČO 26856841, se sídlem Dolní Novosadská 58/72, 779 00 Olomouc – na realizaci veřejné zakázky „Renovace veřejného osvětlení obce Drahanovice“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 13. 4. 2021 uveřejněním dokumentu „Výzva k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení“ z téhož dne na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000155/zakazka/418958 pod systémovým číslem P21V00192154,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-17783/2022/500 ze dne 26. 5. 2022 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0159/2022/VZ

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Postup zadavatele a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 17. 12. 2021 podnět (dále jen „podnět“). Podnět směřoval proti postupu zadavatele – obec Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice, (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky „Renovace veřejného osvětlení obce Drahanovice“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 13. 4. 2021 uveřejněním dokumentu „Výzva k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení“ z téhož dne na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P21V00192154 (dále jen „veřejná zakázka“), na jejíž plnění uzavřel obviněný s dodavatelem – HEINZ-ELEKTRO s.r.o., IČO 26856841, se sídlem Dolní Novosadská 58/72, 779 00 Olomouc, (dále jen „vybraný dodavatel“) – dne 27. 7. 2021 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“), jejímž předmětem je podle čl. 3, bodu 3.1. této smlouvy o dílo zejména renovace veřejného osvětlení – stavební práce elektromontážní, provedené v obci Drahanovice v rozsahu stanoveném dle vyplněného výkazu výměr.

2.             Obviněný dále s vybraným dodavatelem uzavřel dne 27. 9. 2021 dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, jímž posunul závazný termín ukončení plnění z původního data 31. 10. 2021 na nový termín 31. 12. 2021 (dále jen „dodatek č. 1“). Dne 2. 12. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, jímž termín ukončení plnění posunul dále na datum 30. 4. 2022 (dále jen „dodatek č. 2“).

3.             Stěžovatel v podnětu namítal, že obviněný po podpisu smlouvy opakovaně prodloužil termín realizace, resp. ukončení plnění, čímž došlo ke „změkčení“ zadávacích podmínek.

4.             Úřad si na základě obdrženého podnětu vyžádal dne 21. 12. 2021 přípisem č. j. ÚOHS-43807/2021/511/KZa od obviněného příslušnou dokumentaci související s jeho postupem při zadávání veřejné zakázky a vyjádření k tvrzením uvedeným v podnětu. Obviněný na základě této žádosti doručil dne 23. 12. 2021 příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a své vyjádření k podnětu. Ve vyjádření k podnětu obviněný uvedl, že důvody pro prodloužení termínu plnění byly objektivní. Mimo důvody uvedené v dodatcích č. 1 a 2 (akutní nedostatek čipů do elektronických předřadníků svítidel ve výrobě, nedostatek hliníkové slitiny pro výrobu svítidel, průtahy zadávacího řízení) bylo nutné prodloužit termín plnění také v důsledku toho, že v průběhu ledna až března je z důvodu klimatických podmínek omezena možnost provádět montážní práce. Obviněný na závěr podotkl, že termín plnění nebyl stanoven jako kritérium hodnocení pro výběr nejvhodnější nabídky.

5.             Úřad na základě předložené dokumentace o zadávacím řízení a postupu obviněného považoval skutková zjištění za dostatečná a měl tak za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že opakovaně prodloužil termín plnění. V důsledku tohoto Úřad vydal dne 7. 4. 2022, č. j.  ÚOHS-12039/2022/500 z moci úřední příkaz (dále jen „příkaz“), který byl obviněnému doručen dne 8. 4. 2022.

6.             Výrokem I příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, když uzavřel dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, kterým prodloužil termín ukončení prací uvedený v bodě 4.1. výše specifikované smlouvy o dílo, a to z původního termínu 31. 10. 2021 na nový termín 31. 12. 2021, tedy se dopustil změny, která by ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele ve výše specifikovaném zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně. Výrokem II příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, když uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, kterým prodloužil termín ukončení prací uvedený v bodě 4.1. výše specifikované smlouvy o dílo, a to z původního termínu 31. 12. 2021 na nový termín 30. 4. 2022, tedy se dopustil změny, která by ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně. Výrokem III příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I a II příkazu uložil pokutu ve výši 50 000 Kč splatnou do dvou měsíců od nabytí právní moci příkazu.

7.             Dnem 8. 4. 2022 bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

8.             Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 14. 4. 2022 odpor ze dne 13. 4. 2022 (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

9.             Obviněný ve svém vyjádření ze dne 4. 5. 2022 uvádí, že z odůvodnění příkazu není zřejmé, jak uzavřením dodatků mělo dojít ke změně, která by v případě její známosti mohla umožnit účast jiných dodavatelů nebo mohla ovlivnit výběr dodavatele. Posunutí termínu plnění bylo zapříčiněno celosvětovým výpadkem v dodávkách polovodičů a aluminia. V případě vypsání nového zadávacího řízení by nutně došlo k navýšení ceny veřejné zakázky právě s ohledem na uvedené skutečnosti a také vzhledem k rostoucí inflaci. Obviněný setrvává na tom, že při tvorbě zadávacích podmínek nemohl předvídat nedostatek čipů do elektronických předřadníků svítidel ve výrobě ani nedostatek hliníkové slitiny pro výrobu svítidel. Z předmětných dodatků je dle obviněného zřejmé, že by dodávku nebyl schopen realizovat žádný z dodavatelů, a to právě v důsledku výpadku dodávek a z důvodu přechodu do zimního ročního období. Termín plnění navíc nebyl dle obviněného předmětem hodnocení. Obviněný je přesvědčen, že došlo k naplnění podmínek dle § 222 odst. 6 zákona. Ohledně výše uložené pokuty za údajně spáchané přestupky obviněný uvádí, že ji považuje za nepřiměřeně přísnou a namítá nezohlednění některých polehčujících okolností.

II.             Napadené rozhodnutí

10.         Dne 26. 5. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-17783/2022/500 v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0159/2022/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

11.         Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, když uzavřel dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, kterým prodloužil termín ukončení prací, tedy se dopustil změny, která by ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně.

12.         Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, když uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, kterým prodloužil termín ukončení prací, tedy se dopustil změny, která by ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně.

13.         Úřad výrokem III napadeného rozhodnutí uložil obviněného pokutu podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona ve výši 50 000 Kč.

14.         Výrokem IV uložil Úřad obviněnému povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.

15.         V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že prodloužení termínu plnění o několik měsíců nelze považovat za zanedbatelnou změnu původně stanoveného termínu ukončení plnění. Vzhledem k tomu, že zadavatel původním termínem pro ukončení plnění kladl na dodavatele vyšší nároky týkající se schopnosti realizovat veřejnou zakázku, pak nelze podle názoru Úřadu vyloučit, že v případě, že by zadavatel nastavil mírnější požadavky na termín plnění již při formulaci zadávacích podmínek, mohlo by se zadávacího řízení na veřejnou zakázku účastnit více potenciálních dodavatelů, přičemž v takovém případě by mohl být vybrán jiný dodavatel než ten, jehož nabídka byla vybrána, a proto jednání obviněného mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Dále Úřad podotýká, že i když termín ukončení prací není v daném případě předmětem hodnocení, jedná se o zadávací podmínku, která hraje stěžejní roli v rozhodování dodavatelů o podání či nepodání nabídky na veřejnou zakázku, tudíž tato změna má potenciál ovlivnit výběr dodavatele. Úřad rovněž uvedl, že problém s nedostatkem čipů a hliníkové slitiny byl aktuální již na jaře roku 2021, tedy v době, kdy probíhala příprava zadávacího řízení, resp. došlo k zahájení zadávacího řízení. Obviněný tak mohl předpokládat, že nastanou uvedené okolnosti. Totéž platí i o dopadech pandemie COVID-19 obecně. Obviněný tak měl tyto skutečnosti obecně známé zohlednit již při tvorbě zadávacích podmínek, případně zahájit nové zadávací řízení. Úřad při stanovení pokuty přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, k okolnostem, za nichž bych spáchán, zohlednil také polehčující i přitěžující okolnosti, současně přihlédl k majetkovým poměrům obviněného.

III.           Rozklad obviněného

16.         Dne 10. 6. 2022 podal obviněný k předsedovi Úřadu rozklad ze dne 10. 6. 2022 proti napadenému rozhodnutí, které mu bylo doručeno dne 27. 5. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

17.         Obviněný v rozkladu uvedl, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé, jak mělo uzavřením dodatků dojít ke změně, která v případě její známosti, mohla umožnit účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele, jelikož termín plnění zakázky nebyl předmětem hodnocení zakázky. Na dodavatele tak nebyly dle obviněného kladeny vyšší nároky z pohledu termínu plnění. Obviněný by měl dle Úřadu předvídat veškeré scénáře, což dle obviněného zjevně není možné, a právě na tyto případy dopadá aplikace § 222 odst. 6 zákona. Obviněný má za to, že Úřad nesprávně posoudil možnost použití § 222 odst. 6 zákona, jelikož dle názoru obviněného byly splněny podmínky pro jeho aplikaci, když nedošlo k finanční změně veřejné zakázky a změna provedená obviněným byla údajně nepodstatného rozsahu.

18.         Obviněný dále uvádí, že nemohl předvídat nastalé skutečnosti, jelikož i odborné články, na které odkazuje Úřad v napadeném rozhodnutí vznikly v době podpisu smlouvy. Zároveň pak také s ohledem na nedostatek čipů a aluminia, které dosáhlo dle obviněného svého maxima, by vypsáním nové zakázky došlo pouze k navýšení ceny, a to i s ohledem na rostoucí inflaci. Dle obviněného by ani žádný z dodavatelů nebyl schopen realizovat veřejnou zakázku právě s ohledem na zpoždění dodávek a přechodu do zimního ročního období. Pokud by tak nedošlo k uzavření dodatku, vybraný dodavatel by se nepochybně dostal do prodlení s plněním veřejné zakázky.

19.         K výši pokuty obviněný v rozkladu sděluje, že je nepřiměřeně přísná. Úřad měl dle obviněného přihlédnout také k tomu, že se obviněný v minulosti nedopustil žádného pochybení. Úřad měl vycházet také z toho, že rozpočet obviněného není přebytkový (nelze hodnotit pouze příjmy bez dalšího).

Závěr rozkladu

20.         Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

21.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZOP“) přezkoumal napadené rozhodnutí v plném rozsahu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

23.         Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu obviněného.

V.            K námitkám rozkladu

K naplnění skutkové podstaty přestupku dle výroku I a II napadeného rozhodnutí

24.         V nyní řešeném případě zadavatel uzavřel smlouvu o dílo na předmět plnění s vybraným dodavatelem, načež s ním v důsledku níže popsaných skutečností uzavřel dodatek č. 1 a dodatek č. 2, jímž posunul termín ukončení plnění. Úřad v napadeném rozhodnutí posoudil uzavření dodatku jako nepřípustnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona, a proto konstatoval, že se obviněný dopustil přestupků dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný však rozporuje posouzení Úřadu, načež konstatuje, že se v případě posunutí termínu ukončení plnění jedná o nepodstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 6 zákona a tvrzených přestupků se nedopustil. Sporné je v tomto případě to, zda lze uvedenou změnu termínu ukončení plnění považovat za podstatnou změnu závazku či nikoliv, ev. zda změnu termínu plnění v tomto případě lze podřadit pod některou z přípustných změn závazku.

25.         Předně je vhodné říct, že účelem § 222 zákona, jak ostatně plyne z důvodové zprávy k zákonu, je zajištění hospodárného přístupu k veřejné zakázce, a to zejména v případech, kdy není efektivní ani žádoucí, aby zadavatel zadával související plnění jako novou veřejnou zakázku. Právní institut změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku však nelze vnímat jako prostředek sloužící k obcházení zákona či k neodůvodněnému změkčování či zvýhodňování zadávacích podmínek již uzavřené smlouvy ve prospěch dodavatele.

26.         V případě, že je změna závazku nevyhnutelná, na což reaguje právní úprava změn závazku upravená právě v § 222 zákona, je možné k ní za zákonem stanovených podmínek přistoupit. Nesmí se však jednat o podstatnou změnu, přičemž i v případě nepodstatných změn je nutné dbát limitací plynoucích ze zákona. Při posuzování, zda se jedná o podstatnou změnu závazku či nikoliv, lze vycházet z tzv. generální klauzule vymezené v § 222 odst. 3 zákona, jež vychází z rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jako „SDEU“) sp. zn. C-454/06 ze dne 19. 6. 2008 ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH (dále jen „rozsudek Pressetext“), v němž SDEU definoval pojem podstatných změn závazku a stanovil tři definiční znaky změny závazku na veřejnou zakázku, při jejichž naplnění je nutné změnu závazku považovat za podstatnou. Zadavatel je proto povinen zhodnotit, zda změna, kterou zamýšlí provést, naplňuje některý z těchto definičních znaků[2], a v případě, že lze tuto změnu považovat za podstatnou, je povinen provést nové zadávací řízení[3].

27.         Obecně tak platí, že dle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak.

28.         Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 18. 4. 2019, č. j. 62 Af 130/2016 – 553 konstatoval, že: „(…) zákaz podstatné změny smlouvy uzavřené v zadávacím řízení je klíčovým a – v zadavatelském prostředí – samozřejmým pravidlem; právem regulovaný proces zadávání veřejných zakázek by zcela pozbyl smyslu, jestliže by zadavatel byl limitován zákonem (ZVZ) pouze do okamžiku uzavření smlouvy s vybraným uchazečem a nikoli po celou dobu účinnosti smlouvy na poskytované plnění, tedy aby měl sice povinnost uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, ale následně by do ní mohl zasahovat, tedy podmínky plnění odpovídající těm podmínkám, za nichž bylo zadávací řízení vedeno a ve vztahu k nimž byly podávány nabídky, měnit. Z toho plynoucím východiskem pak je, že veškeré zásahy do již uzavřených smluv (ve formě nejrůznějších dodatků) by měly vycházet ze zásady jejich minimalizace, přitom umožněny by měly být změny pouze nepodstatné, bagatelní.“[4] Uvedený rozsudek byl potvrzen také rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2019, č. j. 9 As 153/2019-73.

29.         Definice podstatných změn je zakotvena v § 222 odst. 3 zákona, který taxativně vymezuje, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy změny nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je tak považována taková změna smluvních podmínek, která by

a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

30.         Zamýšlí-li tak zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy bez provedení nového zadávacího řízení, musí mít nejprve postaveno najisto, zda se jedná o nepodstatnou změnu závazku, zda lze tuto změnu podřadit pod některou z výjimek vymezených v § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona. Tyto skutečnosti zároveň musí být schopen obviněný následně prokázat.

31.         V nyní řešeném případě Úřad posoudil posunutí termínu ukončení plnění jako podstatnou změnu závazku ve syslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona.

32.         Z dokumentace o zadávacím řízení lze zjistit následující skutečnosti.

33.         Obviněný v bodě 3.1.1 zadávací dokumentace stanovil předpokládaný termín zahájení plnění na 1. 7. 2021 a v bodě 3.1.2 vymezil požadovaným termínem dokončení plnění na 31. 10. 2021. V bodě 3.2 zadávací dokumentace je dále uvedeno, že: „Zadavatelem stanovený termín dokončení realizace dodávky je dnem, kdy dojde k předání a převzetí dokončeného díla. Tento termín je uveden v návrhu smlouvy o dílo, která je nedílnou součástí zadávací dokumentace jako její příloha č. 2. Tento termín je stanoven jako limitní termín.“

34.         V bodě 4.1 návrhu smlouvy o dílo bylo dále uvedeno, že k zahájení prací má dojít do 2 měsíců od podpisu smlouvy o dílo a k ukončení prací by mělo dojít nejpozději do 31. 10. 2021.

35.         V bodě 3.3 zadávací dokumentace bylo dále uvedeno: „Pokud z jakýchkoliv objektivních důvodů na straně zadavatele nebude možné zahájit v předpokládaném termínu plnění veřejné zakázky dle bodu 3.1.1. (zejména prodloužením doby trvání zadávacího řízení) a předpokládaný termín zahájení se tak zpozdí o více než 30 dnů, je dodavatel, s nímž bude uzavřena smlouva, oprávněn požadovat změnu lhůty dokončení tak, že jím navržený termín dokončení bude upraven o dobu shodnou, po kterou nebylo možné zahájit plnění z těchto důvodů.“

36.         Dle bodu 4.2 návrhu smlouvy o dílo se doba plnění přiměřeně prodlouží „o příslušný časový úsek v případě, že:

a)      objednatel opakovaně nebude plnit své závazky vyplývající z této smlouvy

b)      objednatel přeruší práce zhotovitele z důvodů na straně objednatele, přičemž objednatel je oprávněn přerušit práce zhotovitele vždy na základě písemného oznámení objednatele, které musí být uskutečněno nejméně 7 dnů před požadovaným přerušením. V případě takového přerušení prací zabezpečí objednatel ostrahu díla a uhradí zhotoviteli prokázané a vzájemně odsouhlasené náklady z důvodu přerušení.

c)      v průběhu prací bude vyvolána potřeba takového množství víceprací, že lhůta pro dokončení nebude technicky a technologicky splnitelná a dojde o této změně k dohodě mezi objednatelem a zhotovitelem,

d)      v průběhu prací budou panovat takové klimatické podmínky (zejména déšť), které výrazně zpozdí práce na těchto podmínkách přímo závislé. Tyto skutečnosti musí být zapsány ve stavebním deníku a vzájemně odsouhlaseny.“

37.         Dne 27. 7. 2021 byla uzavřena smlouva o dílo s vybraným dodavatelem v rozsahu návrhu smlouvy, jenž tvořil přílohu č. 2 zadávací dokumentace. Ačkoliv přesné datum uzavření smlouvy nebylo v zadávací dokumentaci stanoveno, lze předpokládat, že k uzavření smlouvy mělo dojít do 1. 7. 2021, jelikož od tohoto data mělo být zahájeno plnění. Tím, že byla smlouva s vybraným dodavatelem uzavřena až dne 27. 7. 2021, došlo nepochybně i k posunutí samotného data uzavření smlouvy. K tomuto dle dokumentace o zadávacím řízení došlo v důsledku průtahů v zadávacím řízení – námitky dvou účastníků zadávacího řízení proti rozhodnutí o vyloučení a následně námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Z dokumentace o zadávacím řízení je dále zjistitelné, že po uzavření smlouvy přistoupil zadavatel k modifikaci smlouvy o dílo tím, že uzavřel s vybraným dodavatelem celkem dva dodatky měnící z části uzavřenou smlouvu. 

38.         Dodatkem č. 1, konkrétně bodem 2.1., 2.2. předmětného dodatku, byl změněn termín ukončení prací, a to z původního termínu 31. 10. 2021 na nový termín 31. 12. 2021, a to s odůvodněním, že: „Nový termín dokončení prací je navržen s přihlédnutím ke skutečnosti, že na světových trzích panuje akutní nedostatek čipů do elektronických předřadníků svítidel ve výrobě a je i nedostatek hliníkové slitiny pro výrobu svítidel. Z těchto důvodů dojde ke zdržení při samotné výrobě svítidel a zhotovitel tuto situaci nedokáže jakkoliv ovlivnit. Dalším důvodem je, že smlouva o dílo byla kvůli průtahům zadávacího řízení podepsaná o téměř měsíc později oproti původnímu předpokladu zadavatele a objednatel tak nemohl zadat výrobu svítidel.“

39.         Dodatkem č. 2, konkrétně bodem 2.1., 2.2. předmětného dodatku, byl změněn termín ukončení prací, a to z 31. 12. 2021 na nový termín 30. 4. 2022, a to s odůvodněním, že: „Nový termín dokončení prací je navržen s přihlédnutím ke skutečnosti, že na světových trzích nadále panuje akutní nedostatek čipů do elektronických předřadníků svítidel ve výrobě a je i nedostatek hliníkové slitiny pro výrobu svítidel. Z těchto důvodů došlo ke zdržení při samotné výrobě svítidel a zhotovitel tuto situaci nedokáže jakkoliv ovlivnit. Dále 3 pracovníci zhotovitele byli zasažení nemocí CoVID-19 a byli nuceni dle nařízení hygieny Ol. kraje dodržovat nucenou karanténu na 2 týdny.“

40.         Ze skutečností zjištěných z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že zadavatel posunul termín ukončení plnění dodatkem č. 1 o dva měsíce a následně dodatkem č. 2 o další čtyři měsíce. Celkově tedy posunul termín ukončení plnění o šest měsíců. Není tedy sporu o tom, že došlo ke změně smlouvy. Předmětem posouzení tedy je, zda šlo o změnu podstatnou dle § 222 odst. 3 zákona, či zda byly naplněny podmínky pro použití některého z odstavců 4 – 6 § 222 zákona.

41.         Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 23. 1. 2018, č.  j. 30 Af 102/2016-99 uvedl: „Nemůže být sporu o tom, že termín zahájení plnění zakázky (resp. doba plnění jako taková) hraje u potenciálních dodavatelů význam v tom smyslu, zda se vůbec budou o veřejnou zakázku ucházet a jakou podají nabídku. Dodavatelé totiž logicky musejí své zakázky dopředu plánovat tak, aby v době plnění každé zakázky měli k dispozici dostatečné kapacity; jinými slovy, aby byli schopni zakázku řádně realizovat a dokončit. Datum zahájení plnění tedy rozhodně nelze považovat za nepodstatnou, okrajovou podmínku.“ Ačkoliv se uvedený rozsudek vztahuje k termínu zahájení prací, lze jeho závěry aplikovat i nyní, jelikož limitní termín dokončení prací může být pro dodavatele mnohdy mnohem větší překážkou, pro kterou se do zadávacího řízení jednoduše nepřihlásí. Stanovení limitního termínu tak mohlo v tomto případě mít vliv na dodavatele při rozhodování, zda nabídku podají či nikoliv, a to právě s ohledem na situaci panující na trhu dodávek čipů a slitin aluminia. Ti dodavatelé, kteří neměli skladové zásoby, mohli považovat limitní termín za nesplnitelný, a proto se do zadávacího řízení nemuseli přihlásit, kdežto kdyby věděli o možnosti posunutí termínu právě z důvodu situace na trhu, mohli se do zadávacího řízení přihlásit. Jelikož tento důvod pro prodloužení termínu ukončení plnění nebyl uveden ve smluvních podmínkách, nemohli o této možnosti ostatní dodavatelé vědět. Naopak v bodě 9.1 návrhu smlouvy byla stanovena rovněž smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý i započatý den prodlení s konečným termínem plnění, což evokuje skutečnost, že konečný termín plnění nelze již dále posouvat, aniž by dodavatel nebyl sankcionován. Skutečnost, že zadavatel umožnil prodloužení termínu ukončení plnění až u vybraného dodavatele po podpisu smlouvy, mohlo mít nepochybně vliv na okruh dodavatelů. Lze tak souhlasit s Úřadem, že se nejedná o nezanedbatelnou změnu původně stanovené zadávací podmínky. Zadavatel tak uzavřením dodatků skutečně zmírnil požadavky na plnění vymezené v zadávací dokumentaci. Nelze souhlasit ani s tvrzením obviněného, že by tato skutečnost nevyplývala z odůvodnění napadeného rozhodnutí, jelikož již tam Úřad provedl úvahu nad tím, zda předmětná změna může mít vliv na účast potenciálních dodavatelů[5].

42.         Jak již bylo shora řečeno, o podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 3 zákona se jedná tehdy, když by daná změna závazku umožnila účast jiných dodavatelů nebo mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky odpovídaly této změně. Vzhledem k tomu, že změna termínu plnění je jednou z nejzásadnějších změn zadávacích podmínek, která nepochybně mohla mít vliv na účast potenciálních dodavatelů, jak již bylo dovozeno výše, je pak naplněn i tento definiční znak podstatné změny ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona. Nelze totiž vyloučit, že pokud by byl již od počátku stanoven termín ukončení plnění ve znění dodatků, mohla by být účast potenciálních dodavatelů jiná. Ve smyslu předmětného ustanovení zákona však není nutné prokazovat, zda k ovlivnění výběru dodavatele fakticky došlo, neboť postačí pouhá potencialita vlivu na výběr dodavatele, což plyne přímo z dikce zákona. Komentářová literatura k § 222 odst. 3 písm. a) zákona k tomuto dodává, že: „(…) k samotnému ovlivnění tedy fakticky dojít nemusí (nemusí být prokázáno), ale postačí pouhá možnost, že k němu prostřednictvím případné změny závazku dojít mohlo. Zadavatel tedy musí zamezit takové změně závazku, která by začasté představovala, byť jen potencialitu ovlivnění účasti jiných dodavatelů nebo výběru dodavatele, jakkoliv samozřejmě posouzení takové situace je velmi obtížné, mnohdy až nereálné.“[6]

43.         Jelikož je termín plnění, resp. limitní termín ukončení plnění, stěžejní zadávací podmínkou, jejíž změna mohla mít vliv na dodavatele v tom smyslu, že se do zadávacího řízení mohli přihlásit i jiní dodavatelé, byly-li by zadávací podmínky v době vypsání zakázky stejné jako ve znění obou dodatků, umožnil zadavatel skutečně podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona.

44.         Postup zadavatele navíc nelze podřadit pod žádnou z výjimek uvedených v § 222 zákona a lze tak souhlasit s vypořádáním Úřadu uvedeným v bodech 56 – 65 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Přestože obviněný namítá, že by se dala změna podřadit pod § 222 odst. 6 zákona (jiných důvodů se nedovolává), nelze s tímto souhlasit.

45.         Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna,

a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a

c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

46.         Obviněný v dodatku č. 1 uvedl jako odůvodnění posunutí termínu ukončení plnění, že došlo k celosvětového výpadku dodávky čipů do elektronických předřadníků a hliníkových slitin na výrobu svítidel, a zároveň bylo důvodem prvního posunutí termínu zpoždění dokončení zadávacího řízení.

47.         Předseda Úřadu však souhlasí s Úřadem v tom, že obviněný mohl předvídat nedostatek čipů do elektronických předřadníků svítidel a hliníkové slitiny pro výrobu svítidel, jelikož tato skutečnost byla prokazatelně známa již v okamžiku vypsání veřejné zakázky, resp. ještě v době její přípravy. Veřejná zakázka byla vypsána dne 13. 4. 2021, kdežto první zprávy o výpadku dodávek předmětných komodit byly známy již v prosinci 2020[7]. Obviněný tak mohl zohlednit uvedenou situaci na trhu v zadávacích podmínkách a nastavit termíny plnění tak, aby byla veřejná zakázka proveditelná ve stanoveném termínu a nebylo nutné přistoupit ke změně závazku. Obviněný mohl rovněž přizpůsobit znění smluvních podmínek situaci na trhu, tedy nastavit mechanismy, které by s takovou situací pracovaly. Žádná z možností, které jsou uvedeny v bodě 4.2. smlouvy jako důvody pro prodloužení termínu plnění, však nebyla splněna a žádná ze stran se jich ani nedovolávala. Nutno podotknout, že pokud by obviněný měl v návrhu smlouvy o dílo uvedené důvody pro prodloužení limitního termínu, které by dopadaly na tvrzenou situaci na trhu, nemusel by být dodatek k této smlouvě vůbec uzavřen, jelikož by se pouze aktivoval postup dle smlouvy. Nelze proto přisvědčit tvrzení obviněného, že nastala okolnost, kterou nemohl s náležitou péčí předvídat. Nebyla tak splněna již první podmínka aplikace § 222 odst. 6 písm. a) zákona, přičemž je nutné reflektovat, že pro aplikaci předmětného ustanovení zákona je nezbytné kumulativní naplnění podmínek v něm uvedených. Úřad zcela správně konstatoval, že na tento případ nelze aplikovat § 222 odst. 6 zákona.

48.         Obecně pak k rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 7. 1. 2020, č. j. ÚOHS-R0187/2019/VZ-00493/2020/321/VJu, na nějž odkazuje obviněný v rozkladu, uvádí předseda Úřadu, že z tohoto rozhodnutí (konkrétně odstavce 26 odůvodnění) neplyne, že by se § 222 odst. 6 zákona nemohl na změnu termínu plnění vůbec aplikovat. Je však nezbytné kumulativní naplnění podmínek daných předmětným ustanovením zákona. Předmětné rozhodnutí však nikterak nepopírá výše uvedené závěry Úřadu ani jeho předsedy, jelikož v tomto případě nedošlo ke kumulativnímu splnění podmínek daných § 222 odst. 6 zákona – a sice nebyla splněna podmínka nepředvídatelnosti změny závazku vymezené v § 222 odst. 6 písm. a) zákona. Jelikož kumulativní splnění podmínek znamená, že tyto musí být splněny všechny současně, pak není nutné zkoumat naplnění ostatních podmínek předmětného ustanovení, jelikož nesplnění jedné z nich znamená nemožnost aplikace předmětného ustanovení.

49.         Články, na něž Úřad odkazuje v napadeném rozhodnutí, výše uvedené nikterak nevyvrací, jak se snaží tvrdit obviněný. Naopak potvrzují, že obviněný si měl být vědom toho, že výpadek dodávek čipů a hliníkové slitiny je dlouhodobý a měl by proto přizpůsobit termín plnění, resp. zadávací podmínky této situaci. Dílčí námitce obviněného tak nelze vyhovět.

50.         Zároveň také není relevantní, že termín ukončení plnění nebyl předmětem hodnocení, jak ostatně uvádí již Úřad v bodě 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí, s čímž se předseda Úřadu ztotožňuje. Z § 222 odst. 3 písm. a) zákona totiž neplyne, že by se za podstatnou změnu závazku musela považovat pouze taková změna zadávací podmínky, která byla předmětem hodnocení.

51.         K tvrzení, že obviněný nemohl zadat veřejnou zakázku po změně zadávací podmínky znovu, jelikož by se vystavil navýšení ceny za plnění i s ohledem na rostoucí inflaci, předseda Úřadu sděluje, že zásada hospodárného zadávání veřejných zakázek nemůže převyšovat ustanovení zákona. Jak již předseda Úřadu uvedl ve svém rozhodnutí ze dne 3. 7. 2020, č. j. ÚOHS-20460/2020/321/ZSř: „(…) efektivní a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky je obecným účelem zákona (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008). Tohoto účelu zákon dosahuje zejména prostřednictvím zajištění hospodářské soutěže a konkurence mezi dodavateli. V tomto smyslu zákon poskytuje též ochranu dodavatelům před nezákonným postupem zadavatele a nepřípustným omezováním hospodářské soutěže. Zásada hospodárnosti tak zásadně není nadřazena povinnosti zadavatele postupovat podle zákona a zadavatel je povinen při zajišťování hospodárnosti postupovat striktně v jeho mezích, a to i v případě, kdy by jeho postup měl být „méně hospodárný“, neboť zadavatel není oprávněn volit „vlastní“ postupy zajištění zásady hospodárnosti mimo rámec zákona.“ Ani této námitce proto nelze přisvědčit. Současně je třeba podotknout, že důsledkem provedených změn je dovozován možný dopad do okruhu dodavatelů v původním zadávacím řízení, tudíž i hypotetická situace, kdy mohl existovat dodavatel, který sice měl zajištěny dodávky požadovaných výrobků za ceny odpovídající době zadání zakázky, avšak nikoliv v zadavatelem stanoveném termínu, tudíž dovolávat se toho, že v novém zadávacím řízení by byly ceny vyšší, není správné i s ohledem na tuto možnost. Taktéž cenu plnění v novém zadávacím řízení nelze predikovat, byť předseda Úřadu nepopírá skutečnost, že dochází ke zvyšování cen obecně.

52.         Druhým důvodem pro posunutí termínu ukončení plnění plynoucí z dodatku č. 1 byly průtahy zadávacího řízení. V bodě 3.3 zadávací dokumentace bylo uvedeno, že lze termín plnění posunout z objektivních důvodů na straně zadavatele (kdy nebude možné zahájit plnění v předpokládaném termínu plnění dle bodu 3.1.1 zadávací dokumentace). Dodavatel v případě takového prodlení, jakým je dle předmětného bodu zadávací dokumentace například prodloužení doby trvání zadávacího řízení, může požádat o změnu lhůty dokončení plnění tak, že jím navržený termín bude upraven o shodnou dobu, po kterou nebylo možné z těchto důvodů zahájit plnění. Předně je namístě uvést, že z dokumentace o zadávacím řízení není patrné, zda dodavatel v souladu s bodem 3.3 zadávací dokumentace požádal o posunutí termínu ukončení plnění, jak předvídá výše uvedený bod zadávací dokumentace. Zároveň je nutné doplnit, že uvedeného bodu zadávací dokumentace se v tomto případě nelze dovolávat již proto, že obviněný neuvedl v zadávací dokumentaci předpokládaný termín uzavření smlouvy, a tedy nelze určit, zda by byla splněna podmínka prodloužení doby trvání zadávacího řízení, a tedy prodlení se zahájením plnění, v délce minimálně 30 dní. Jestliže obviněný v dodatku č. 1, jak je patrné z bodu 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí, uvedl, že smlouva byla podepsána v důsledku průtahů zadávacího řízení o téměř měsíc později, tak je jednak zřejmé, že ani dle zadavatele nešlo o více než 30 dní, a i pokud by tomu tak bylo a byla by tato podmínka splněna, pak by dle daného bodu zadávací dokumentace bylo možné prodloužit termín ukončení plnění o stejnou dobu, o kterou se posunul předpokládaný termín uzavření smlouvy, tj. o měsíc. Nikoliv o dva měsíce.[8] V návrhu smlouvy o dílo tak sice byly vymezeny důvody, pro které by bylo možné prodloužit termín ukončení plnění, avšak po posouzení stanovených bodů nelze shledat, že by odůvodnění dodatku č. 1 spadalo pod některý z písm. a) – d) bodu 4.2 návrhu smlouvy. Uzavření dodatku č. 1 proto nebylo důvodné a obviněný již tímto zapříčinil podstatnou změnu závazku a postupoval tak v rozporu s § 222 odst. 1 zákona.

53.         Obviněný dále v dodatku č. 2 uvedl jako odůvodnění dalšího posunutí termínu ukončení plnění přetrvávající nedostatek čipů a hliníkové slitiny, přičemž dále dodal, že ke zdržení došlo rovněž v důsledku onemocnění Covid-19, které se objevilo u několika pracovníků vybraného dodavatele.

54.         K důvodům uváděným obviněným lze předně odkázat na bod 47 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jelikož se již předseda Úřadu vyjadřoval k nedostatku předmětných komodit. Ohledně onemocnění některých pracovníků předseda Úřadu sděluje, že se jedná o překážku na straně dodavatele, se kterou by s ohledem na panující pandemii Covid-19 měl počítat a pro účely plnění veřejné zakázky by měl mít zajištěnou dostatečnou kapacitu pracovníků, příp. jejich zastupitelnost. Nehledě na to, že karanténa z důvodu onemocnění Covid-19 trvala dle tvrzení obviněného 14 dní, kdežto dodatkem č. 2 byl termín posunut o další čtyři měsíce. Uvedené tak nemohlo mít tak zásadní vliv na posunutí termínu plnění.

55.         Obviněný ve vyjádření k podnětu ze dne 23. 12. 2021 dále uvedl, že k posunutí termínu ukončení plnění v souvislosti s dodatkem č. 2 došlo také s ohledem na klimatické podmínky v průběhu ledna – března 2022, které omezí dle obviněného možnost provádět montážní práce. Ani tomuto důvodu však nelze přisvědčit, jak totiž uvedl i Úřad v bodě 80 odůvodnění napadeného rozhodnutí, klimatické podmínky v případě prodloužení termínu plnění mohly být obviněným lehce předvídatelné. Nehledě na to, že kdyby nedošlo k posunutí sporovaného termínu plnění již v rámci dodatku č. 1, tuto situaci by obviněný vůbec neřešil. Zároveň je nutno akcentovat, že tento důvod v odůvodnění dodatku č. 2 nebyl uveden.

56.         Předseda Úřadu tak shrnuje, že obviněný postupem vymezeným ve výrocích I a II napadeného rozhodnutí prokazatelně naplnil znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v nedodržení pravidla stanoveného zákonem. Při posuzování naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je rovněž nezbytné, aby postupem zadavatele došlo k ovlivnění výběru dodavatele. I v tomto případě postačí pouhá možnost vlivu na výběr dodavatele, což ostatně plyne například z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2016, č. j. 31 Af 80/2014 – 62[9]. Jelikož termín plnění je zásadní zadávací podmínkou, mohla mít jeho změna nepochybně vliv na účast dodavatelů nebo mohla ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení, kdyby zadávací podmínky odpovídaly této změně, jak ostatně bylo dovozeno již výše. I tento znak skutkové podstaty přestupku tak byl naplněn.

57.         Zároveň pak také platí, že materiální stránka přestupku byla v tomto případě naplněna. Ostatně jak již Krajský soud ve svém rozsudku ze dne 26. 9. 2012, č. j. 31 Af 23/2012-40 uvedl: „Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu (…). Již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“[10].

58.         Předseda Úřadu tak shledává námitky obviněného nedůvodnými. Úřad zcela správně posoudil naplnění skutkových podstat přestupků kvalifikovaných dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

K výroku III a IV napadeného rozhodnutí

59.         Obviněný k výroku III napadeného rozhodnutí namítá nepřiměřenost Úřadem uložené pokuty. Úřad měl dle obviněného přihlédnout také k tomu, že se obviněný v minulosti nedopustil žádného pochybení, jakožto měl vycházet také z toho, že obviněný je malou obcí a její rozpočet není přebytkový. Pokud má Úřad za prokázané, že se přestupky konstatované ve výroku I a II napadeného rozhodnutí staly a že je spáchal obviněný, měl by přistoupit vzhledem k okolnostem případu k uložení pokuty v nejnižší možné míře.

60.         Předně lze k výroku III napadeného rozhodnutí shrnout, že Úřad, jak je patrno z bodu 91 odůvodnění napadeného rozhodnutí, uložil pokutu za přestupek vymezený ve výroku I napadeného rozhodnutí, přičemž k přestupku konstatovaném ve výroku II napadeného rozhodnutí přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

61.         Úřad dále posuzoval závažnost porušení zákona ve vztahu k výroku I napadeného rozhodnutí, načež shledal, že obviněný svým postupem fakticky obešel zákon, když změnil zásadní zadávací podmínku spočívající v konečném termínu plnění dodatkem č. 1. Jedná se tak o porušení zákona s vyšším stupněm intenzity. Obviněný totiž zcela ignoroval ustanovení zákona, jakožto i základní zásady zadávání veřejných zakázek. Následkem postupu obviněného pak bylo možné omezení okruhu potenciálních dodavatelů, kdy byla umožněna podstatná změna smlouvy, která mohla mít vliv na účast dodavatelů v zadávacím řízení. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil to, že obviněný s Úřadem spolupracoval a poskytl mu všechny požadované podklady. Zohledněna byla rovněž skutečnost, že se jednalo o první porušení zákona, jak je patrné z bodu 104 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nelze tak přisvědčit tvrzení obviněného, že by Úřad k tomuto nepřihlédl. Zároveň Úřad vycházel i z majetkových poměrů obviněného, který je sice malou obcí, avšak s poměrně velkými rozpočtovými příjmy, jak je patrné rovněž z bodu 104 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Není tedy pravdou, že by se Úřad ani tímto v napadeném rozhodnutí nezabýval. Výše pokuty za spáchaný přestupek tak byla stanovena vzhledem k okolnostem daného případu, povaze a závažnosti spáchaného přestupku, polehčujícím okolnostem a majetkovým poměrům obviněného, jak plyne z bodů 85 – 107 odůvodnění napadeného rozhodnutí. To vše při zachování funkcí odpovědnosti, a to funkce preventivní a represivní. Výše uložené pokuty byla navíc stanovena na dolní hranici zákonné sazby[11] a nemá vzhledem k rozpočtu obce pro rok 2022 likvidační charakter. Pokuta za spáchaný přestupek byla uložena v adekvátní výši odpovídající okolnostem daného případu. Námitky obviněného co do výroku o pokutě jsou nedůvodné.

62.         Obviněný v rozkladu k výroku IV napadeného rozhodnutí neuvádí žádné konkrétní námitky. Jedná se však o závislý výrok, a proto k němu předseda Úřadu konstatuje následující.

63.         Uložení povinnosti k úhradě nákladů řízení plyne ze zákona[12]. Výše nákladů řízení je stanovena paušální částkou, a tedy 1000 Kč[13]. Úřad tak postupoval v souladu se zákonem, když povinnost k úhradě nákladů řízení uložil.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

64.         Závěrem konstatuji, že jsem napadené rozhodnutí přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež shrnuji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.

65.         K zákonnosti napadeného rozhodnutí poukazuji, že Úřad zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad také řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl skutková zjištění, které z těchto podkladů učinil a na jejichž základě dospěl ke svým závěrům. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Shrnutí

66.         Závěrem lze konstatovat, že obviněný naplnil znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona. Výše uložené pokuty je zcela adekvátní.

VI.          Závěr

67.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

   

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Drahanovice, Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy