číslo jednací: 19001/2022/500
spisová značka: S0239/2022/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) citovaného zákona obviněným

• Terra Logistics (Czech Republic), s.r.o., IČO 07920351, se sídlem Václavské náměstí 834/17, 110 00 Praha 1,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „GLP – Hrušov – sanace“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 9. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 9. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-033495,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

 I.

Obviněný – Terra Logistics (Czech Republic), s.r.o., IČO 07920351, se sídlem Václavské náměstí 834/17, 110 00 Praha 1 – se v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „GLP – Hrušov – sanace“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 9. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 9. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-033495, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 8. 10. 2021 podaných stěžovatelem – POLANSKÝ GROUP a.s., IČO 27633896, se sídlem Přemyslova 529, 251 01 Říčany, jež byly obviněnému doručeny dne 11. 10. 2021 a jež směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když do 15 dnů od jejich doručení, tedy nejpozději do 26. 10. 2021 neodeslal cit. stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá.

 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Terra Logistics (Czech Republic), s.r.o., IČO 07920351, se sídlem Václavské náměstí 834/17, 110 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.           Obviněný – Terra Logistics (Czech Republic), s.r.o., IČO 07920351, se sídlem Václavské náměstí 834/17, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 14. 9. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „GLP – Hrušov – sanace“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne  15. 9. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-033495 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.           V článku 5. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ dokumentu „Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky“ (dále jen „zadávací dokumentace“) obviněný stanovil: „(...) Účelem této veřejné zakázky je provedení sanace kontaminované zeminy a/nebo jiného materiálu. Dále provedení zejména takových geotechnických opatření a zemních prací, aby lokalita splňovala příslušné hygienické požadavky. Předmětem plnění veřejné zakázky jsou sanační práce prováděné v lokalitě Ostrava-Hrušov. (...)“.

3.           V článku 4. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, obecné informace“ zadávací dokumentace obviněný stanovil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 60 000 000,- Kč bez DPH.

4.           Lhůta pro podání žádostí o účast dle bodu III.3.1 oznámení o zahájení zadávacího řízení končila dne 11. 10. 2021 v 9:00 hod.

5.           Dne 11. 10. 2021 v 8:38:22 obdržel obviněný prostřednictvím elektronického nástroje námitky ze dne 8. 10. 2021 proti zadávacím podmínkám, zejm. proti stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, proti stanovení požadavků na prokázání profesní způsobilosti a proti stanovení kritérií technické kvalifikace (dále jen „námitky“) od dodavatele POLANSKÝ GROUP a.s., IČO 27633896, se sídlem Přemyslova 529, 251 01 Říčany (dále jen „stěžovatel“).

6.           Dne 30. 3. 2022 obviněný rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

7.           Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem
a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle  části šesté,  jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 3. 11. 2021 podnět týkající se postupu obviněného při zadávání šetřené veřejné zakázky. V podnětu stěžovatel mj. uvádí, že obviněný nikterak nerozhodl o jeho námitkách ze dne 8. 10. 2021.

8.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle  části šesté,  jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 3. 11. 2021 podnět týkající se postupu obviněného při zadávání šetřené veřejné zakázky. V podnětu stěžovatel mj. uvádí, že obviněný nikterak nerozhodl o jeho námitkách ze dne 8. 10. 2021.

9.Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu.

10. Obviněný ve svém vyjádření k podnětu ze dne 18. 11. 2021 mj. uvádí, že námitky stěžovatele jsou obsahově totožné s žádostí stěžovatele o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 9. 2021, kterou obviněný podle svého vyjádření vypořádal dne 27. 9. 2021.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

11.       Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

12.       Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

13.       Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

14.       Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

15.       Podle § 242 odst. 4 zákona, pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

16.       Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

17.       Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

18.       Podle § 245 odst. 4 zákona, pokud zadavatel námitky odmítne, poučí stěžovatele v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

19.       Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

Právní posouzení

20.       Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Shora uvedené povinnosti jsou zadavateli zákonem uloženy především proto, že má institut námitek sloužit jako hlavní prostředek ochrany dodavatelů proti domnělému porušení zákona zadavatelem, kdy by měl být vzniklý „problém“ pramenící z postupu zadavatele vyřešen primárně mezi zadavatelem a stěžovatelem v zadávacím řízení, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Právě z tohoto důvodu by se měl zadavatel s podstatou argumentace uvedené v námitkách srozumitelně a jasně vypořádat, přičemž by měly být úvahy zadavatele přezkoumatelné, tím spíše v případě, kdy zadavatel námitky stěžovatele odmítá, neboť prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty. 

21.       Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví, že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi nevypořádá a o námitkách řádně nerozhodne, tedy nevydá rozhodnutí, v němž námitky buď odmítne, či jim dá za pravdu.

22.       V šetřeném případě byla lhůta pro podání žádostí o účast stanovena do 11. 10. 2021 do 9:00 hod. Námitky stěžovatele ze dne 8. 10. 2021 směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky obviněný obdržel prostřednictvím elektronického nástroje dne 11. 10. 2021 v 8:38:22 hod. Námitky stěžovatele tedy byly obviněnému doručeny ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona. Námitky stěžovatele obsahovaly zákonné náležitosti, a to včetně vyjádření újmy ve smyslu ust. § 244 odst. 3 zákona, která je např. patrná z bodu 3.1. námitek, ve kterém stěžovatel uvádí, že stanovením zadávacích podmínek je fakticky znemožněna účast stěžovateli v zadávacím řízení. Posledním dnem lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona tak bylo úterý 26. 10. 2021. Z dokumentace o zadávacím řízení však vyplývá, že rozhodnutí o námitkách nebylo stěžovateli odesláno v uvedené lhůtě, ani později, přičemž z vyjádření obviněného ze dne 18. 11. 2021 vyplývá, že obviněný námitky stěžovatele po jejich posouzení v celém rozsahu odmítl. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na ustanovení § 245 odst. 5 zákona, podle kterého pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, platí, že pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona námitky odmítl.

23.       V této souvislosti Úřad uvádí, že ustanovení § 245 odst. 5 zákona formuluje nevyvratitelnou právní domněnku, která má dopomoci k ochraně dodavatelů v situaci, kdy zadavatel o jejich námitkách v zákonem stanovené lhůtě nerozhodl, a má tedy zajistit možnost podání návrhu k Úřadu i v takovýchto případech. Zadavatel i v případě, že námitky stěžovatele hodlá odmítnout, musí o námitkách rozhodnout, jak stanoví § 245 odst. 1 zákona (a to např. i v případě, že by posoudil, že námitky byly podány neoprávněnou osobou), a stěžovatele poučit o možnosti podání opravného prostředku (návrhu) proti takovému rozhodnutí, jak stanoví § 245 odst. 4 zákona. Uvedené ustanovení § 245 odst. 5 zákona tak v žádném případě nemá suplovat výslovné a kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež má být stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by mohly být námitky dodavatelů jednoduše ignorovány.

24.       Z právě uvedeného tedy vyplývá, že obviněný neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny.

25.       Úřad na základě uvedených skutečností považuje za prokázané, že postup obviněného, který do 15 dnů od doručení námitek neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, dle kterého je za přestupek považováno porušení některé z povinností dle ustanovení § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

26.       Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

27.       Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

28.       Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

29.       V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu obviněným došlo dne 27. 10. 2021 tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona. Řízení o přestupku je pak zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchaný přestupek tedy nezanikla.

30.       Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odstavce 1 písm. d) zákona.

31.       Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32.       Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

33.       Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34.       V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnosti zadavatele související s přezkoumáním a vyřízením námitek proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když o námitkách stěžovatele nerozhodl, a tudíž rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal, a to ani později. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, kterého se obviněný dopustil, není přitom možné hodnotit – vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo – jako marginální.

35.       Co se týče následků spáchání přestupku obviněným, Úřad uvádí, že se stěžovatel nedozvěděl o postoji zadavatele vůči jím namítaným skutečnostem obsaženým v podaných námitkách. Legitimní očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany zadavatele náležitě a včas reagováno, tak nebylo naplněno a naplněn nebyl ani základní účel námitek, tedy především odůvodnění postoje zadavatele k nim a sdělení skutečnosti, proč námitkám příp. nevyhovuje. Nicméně co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech při stanovení výše pokuty ve prospěch obviněného zohlednil tu skutečnost, že z předložené dokumentace je zřejmé, že obviněný uveřejnil „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 27. 9. 2021“, ve kterém odpověděl na veškeré okruhy dotazů, které se prakticky shodují s jednotlivými námitkovými body uvedenými v námitkách stěžovatele ze dne 8. 10. 2021. Stěžovatel tak již v okamžiku podání svých námitek byl srozuměn s postojem a určitými argumenty obviněného ke skutečnostem, které následně v podaných námitkách namítal, což do jisté míry zmírňuje negativní dopady jednání obviněného. Úřad ve prospěch obviněného zohlednil i tu skutečnost, že se v šetřeném případě jedná o první přestupek podle zákona, který obviněný spáchal, přičemž obviněný ani není subjektem, který by „běžně“ realizoval zadávací řízení (jedná se o společnost s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je dle výpisu z obchodního rejstříku[1] výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor). Ve prospěch obviněného dále Úřad zohlednil tu skutečnost, že zadávací řízení bylo následně zrušeno.

36.       Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující či přitěžující okolnosti.

37.       Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z obsahu rozvahy obviněného sestavené dne 26. 3. 2021[2] a uveřejněné v obchodním rejstříku vyplývá, že obviněný v roce 2020 disponoval aktivy v celkové výši 283 387 000,- Kč, kdy obviněný hospodaří s finančními prostředky v řádu vyšších desítek milionů Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

38.       Úřad konstatuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad dále uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu Úřad konstatuje, že uložená pokuta dle jeho názoru naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce, aniž by se současně jednalo o pokutu likvidační.

39.       S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40.       Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné.

Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Terra Logistics (Czech Republic), s.r.o., Václavské náměstí 834/17, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy