číslo jednací: 15952/2022/161
spisová značka: R0043/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0043/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-15952/2022/161

Brno 10. 6. 2022

 

V řízení o rozkladu ze dne 31. 3. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –

• DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0584/2021/VZ, č. j. ÚOHS-09758/2022/510 ze dne 18. 3. 2022, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 26. 11. 2021, jehož účastníky jsou zadavatel –

• Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2,

a vybraný dodavatel –

• OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 - Nusle, ve správním řízení zastoupen JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem ev. č. ČAK 4825, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9 – Hloubětín,

ve věci návrhu ze dne 25. 11. 2021 na uložení zákazu plnění „SMLOUVY O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB PODPORY PROVOZU A ROZVOJE OKAPLIKACÍ“ uzavřené dne 22. 10. 2021 mezi cit. zadavatelem a cit. vybraným dodavatelem – OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 - Nusle – na veřejnou zakázku „Zajištění služeb podpory provozu, nutného rozvoje a ukončení OKaplikací“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění s odkazem na § 63 odst. 5 zákona, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 1. 11. 2021 pod ev. č. Z2021-040485, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2021 pod ev. č. 2021/S 213-562712,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0584/2021/VZ, č. j. ÚOHS-09758/2022/510 ze dne 18. 3. 2022

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedená Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“), zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] odesláním výzvy dne 27. 1. 2021 jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění služeb podpory provozu, nutného rozvoje a ukončení OKaplikací“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo též „JŘBU“). K podání nabídky zadavatel vyzval dodavatele OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupen JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem ev. č. ČAK 4825, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9 – Hloubětín, (dále jen „dodavatel OKsystem a.s.“ nebo „vybraný dodavatel“) výzvou ze dne 21. 10. 2021. Z výzvy k podání nabídky vyplývá, že zadavatel zahájil jednací řízení bez uveřejnění s odkazem na § 63 odst. 5 zákona.

2.             Vývoj zadávacích řízení u zadavatele byl takový, že zadavatel nejprve zahájil otevřené zadávací řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku s názvem „Podpora, nutný rozvoj a ukončení OKaplikací rezortu MPSV“ (dále jen „otevřené zadávací řízení“) dne 16. 9. 2020,[2] přičemž smlouva uzavřená v tomto zadávacím řízení měla být smlouvou věcně a časově navazující na stávající smlouvu s názvem „SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB PODPORY PROVOZU A ROZVOJE OKAPLIKACÍ PRO MPSV“, která byla mezi zadavatelem a dodavatelem OKsystem a.s. uzavřena dne 22. 12. 2016 (dále jen „stávající smlouva“). K ukončení stávající smlouvy ve znění jejích dodatků mělo dojít dne 24. 2. 2021. Vzhledem k mnoha žádostem o vysvětlení zadávací dokumentace a námitkám proti zadávací dokumentaci zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek v otevřeném zadávacím řízení do 8. 1. 2021. Protože byl ve věci otevřeného řízení podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu, což zadavateli znemožnilo uzavřít smlouvu věcně a časově navazující na stávající smlouvu, a současně, s ohledem na nezajištěnou externí podporu provozu OKaplikací, zahájil zadavatel dne 27. 1. 2021 jednací řízení bez uveřejnění pro veřejnou zakázku s názvem „Zajištění služeb podpory provozu, nutného rozvoje a ukončení OKaplikací“ prostřednictvím výzvy adresované dodavateli OKsystem a.s.

3.             Dne 5. 3. 2021 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v JŘBU. V podaném návrhu navrhovatel zpochybňoval oprávnění zadavatele postupovat v jednacím řízení bez uveřejnění, neboť pro takový postup nebyly dle navrhovatele splněny zákonné podmínky.

4.             Dnem doručení návrhu Úřadu došlo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0089/2021/VZ.

5.             Dne 28. 7. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0089/2021/VZ, č. j. ÚOHS-25376/2021/500/ISo (dále jen „dřívější napadené rozhodnutí“), jímž zamítl návrh, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

6.             Dřívější napadené rozhodnutí odůvodnil Úřad tím, že zadavatel postupoval v souladu s ustanovením § 63 odst. 5 zákona. Ve věci byly dle Úřadu splněny všechny podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění – zadavatel potřeboval zajistit provoz aplikací s krajní naléhavostí, kterou nemohl předvídat a kterou svým jednáním nezpůsobil, a z časových důvodů už nebylo možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

7.             Dřívější napadené rozhodnutí bylo napadeno rozkladem navrhovatele dne 11. 8. 2021, který předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0126/2021/VZ, č. j. ÚOHS-33476/2021/161/HBa ze dne 11. 10. 2021 (dále jen „dřívější rozhodnutí o rozkladu“) zamítl a dřívější napadené rozhodnutí potvrdil. Dřívější rozhodnutí o rozkladu nabylo právní moci dne 11. 10. 2021.

8.             Z dokumentu „Strukturovaná data podání“ vyplývá, že zadavatel obdržel v JŘBU jednu nabídku, a to nabídku dodavatele OKsystem a.s.

9.             „ROZHODNUTÍM O VÝBĚRU DODAVATELE“ ze dne 22. 10. 2021 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele, a to dodavatele OKsystem a.s.

10.         Ze „VZDÁNÍ SE PRÁVA NA PODÁNÍ NÁMITEK“ ze dne 22. 10. 2021 vyplývá, že se dodavatel OKsystem a.s. vzdal práva na podání námitek ve smyslu § 241 zákona.

11.         Dne 22. 10. 2021 uzavřel zadavatel s dodavatelem OKsystem a.s. na veřejnou zakázku smlouvu nazvanou „SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB PODPORY PROVOZU A ROZVOJE OKAPLIKACÍ“ (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku“ nebo též „smlouva“).

12.         Jelikož navrhovatel měl i přes závěry dřívějšího rozhodnutí o rozkladu za to, že zadavatel postupoval při uzavření předmětné smlouvy v rozporu se zákonem, když smlouvu na veřejnou zakázku uzavřel v JŘBU, aniž by byly dány zadavatelem tvrzené důvody podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona a § 63 odst. 5 zákona, či jiné zákonné důvody pro postup v JŘBU, podal dne 26. 11. 2021 návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku k Úřadu.

13.         Dnem doručení návrhu Úřadu došlo podle § 249 ve spojení s § 44 odst. správního řádu k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0584/2021/VZ.

II.             Napadené rozhodnutí

14.         Dne 18. 3. 2022 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0584/2021/VZ, č. j. ÚOHS-09758/2022/510 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž zamítl návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

15.         Napadené rozhodnutí odůvodnil Úřad tím, že zadavatel postupoval v souladu s § 63 odst. 5 zákona, když veřejnou zakázku zadává v jednacím řízení bez uveřejnění, neboť k jejímu zadávání v jednacím řízení bez uveřejnění byly splněny všechny podmínky stanovené v citovaném ustanovení zákona, tedy že postup v jednacím řízení bez uveřejnění byl nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat, přičemž tuto okolnost svým jednáním nezpůsobil, a současně z časových důvodů nebylo možné zadávat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

III.           Rozklad navrhovatele

16.         Dne 31. 3. 2022 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 18. 3. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

17.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že ve věci nebyly naplněny důvody pro jednací řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 5 zákona a Úřad tuto otázku nesprávně posoudil. Zadavatel totiž dle navrhovatele stav krajní naléhavosti mohl předvídat a navíc jej sám způsobil.

18.         Navrhovatel má za to, že si zadavatel byl vědom stavu vendor lock-in ve vztahu k dodavateli OKsystem a. s. nejpozději v listopadu 2018, kdy to zadavatel výslovně konstatuje. Zadavatel si dle navrhovatele musel být tohoto stavu vědom od počátku provozu OKaplikací, neboť věděl, jakým způsobem má zajištěny příslušné smluvní podmínky. Zadavatel rovněž věděl, jak dlouho bude trvat otevřené zadávací řízení na OKaplikace v otevřeném řízení.

19.         Navrhovatel dále setrvává na názoru, že zadavatel minimálně zásadně přispěl k tomu, že dokumentace OKaplikací byla připravována zcela nepřiměřeně dlouhou dobu, čímž ovšem způsobil, že otevřené řízení OKaplikace nebylo zahájeno včas. Ze souvisejících okolností dle navrhovatele vyplývá, že zapříčiněním zadavatele došlo k prodlevám, které nakonec vyústily ve stav krajní naléhavosti na straně zadavatele.

20.         Navrhovatel uzavírá, že dosažení obnovení hospodářské soutěže v dané věci nemůže být zajištěno jinak než rozhodnutím o nezákonnosti postupu zadavatele v JŘBU a zákazem plnění smlouvy.

Závěr rozkladu

21.         Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že předseda Úřadu jako opatření k nápravě podle § 264 odst. 1 zákona ukládá zákaz plnění smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

22.         Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 8. 4. 2022, v němž uvedl své přesvědčení o správnosti napadeného rozhodnutí. Zadavatel je přesvědčen, že při zadávání veřejné zakázky a uzavření smlouvy postupoval v souladu se zákonem, přičemž správnost a zákonnost postupu zadavatele potvrdil i Úřad v napadeném rozhodnutí. Zadavatel poukazuje na to, že skutečnost, že zákonné podmínky pro zadání veřejné zakázky v JŘBU na základě § 63 odst. 5 zákona jsou naplněné, byla potvrzena i dřívějším napadeným rozhodnutím, které bylo potvrzeno předsedou Úřadu v dřívějším rozhodnutí o rozkladu.

23.         Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu

24.         Vybraný dodavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 11. 4. 2022, v němž uvedl, že považuje napadené rozhodnutí za správné. Má za to, že navrhovatel v rozkladu převážně opakuje svou předchozí argumentaci, s níž se Úřad v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal.

25.         Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

IV.          Řízení o rozkladu

26.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

27.         Po projednání věci rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu,
a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy, jakož i jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

28.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a podaný rozklad zamítnut.

V.            K námitkám rozkladu

29.         V prvé řadě zdůrazňuji, že otázka, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když zahájil zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 5 zákona, byla již předmětem správního řízení vedeného u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0089/2021/VZ a zahájeného na návrh navrhovatele, který právě tento postup zadavatele napadal. Tento návrh navrhovatele byl zamítnut dřívějším napadeným rozhodnutím, které bylo potvrzeno dřívějším rozhodnutím o rozkladu (viz body 5 až 7 tohoto rozhodnutí a rovněž bod 119 napadeného rozhodnutí). V dřívějším napadeném rozhodnutí, příp. i dřívějším rozhodnutí o rozkladu (dále též souhrnně jako „dřívější rozhodnutí“) je velice důkladně rozebrána anabáze celého případu včetně podrobného posouzení naplnění důvodů podle § 63 odst. 5 zákona zadavatelem. Závěr obou dřívějších rozhodnutí jednoznačně zněl tak, že ve věci byly splněny všechny podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění – zadavatel potřeboval zajistit provoz aplikací s krajní naléhavostí, kterou nemohl předvídat a kterou svým jednáním nezpůsobil, a z časových důvodů už nebylo možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

30.         Fakt, že navrhovatel napadl zmíněná dřívější rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“ či „soud“) na přesvědčení Úřadu i jeho předsedy o správnosti jejich závěrů v dřívějších rozhodnutích, která jsou pravomocná, ničeho nemění. Žádnou roli nehraje ani skutečnost, že krajský soud v souvislosti s šetřenou veřejnou zakázkou zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu, neboť tak soud učinil až poté, co byla smlouva v jednacím řízení bez uveřejnění již uzavřena. Takové vydání předběžného opatření soudem nemá tedy žádné právní následky.  Ostatně navíc na základě samotného vydání předběžného opatření nelze nijak předjímat závěr o tom, jak bude v předmětném (soudním) řízení rozhodnuto. Tato fakta jsou výslovně akcentována v bodě 163 napadeného rozhodnutí, s nímž se plně ztotožňuji.

31.         Navrhovatel tak nemohl předpokládat, že když podá svůj návrh na zákaz plnění smlouvy u Úřadu, který však opět odůvodní jím tvrzeným porušením § 63 odst. 5 zákona zadavatelem, kterýžto argument byl již jednou pravomocně u Úřadu v 1. i 2. stupni vyvrácen, že by Úřad mohl přistoupit k uložení zákazu plnění z takového důvodu. Navrhovatel v návrhu na zákaz plnění ani ve svém rozkladu neuvádí žádné nové věcné argumenty a skutečnosti, které by prokazovaly tvrzení navrhovatele stran předvídatelnosti krajně naléhavých okolností, pro které byla smlouva uzavřena, ani zavinění zadavatele, které ke vzniku krajně naléhavé situace vedlo. Platí tedy vše, co Úřad uvedl v dřívějších rozhodnutích o dodržení § 63 odst. 5 zákona zadavatelem. Úřad je konzistentní ve své rozhodovací praxi a pakliže mu nejsou předloženy nové relevantní argumenty, což v daném případě nenastalo, je evidentní, že nebude „popírat sám sebe“ a ve zcela totožné věci setrvá na svých závěrech, které již jednou v tomto přezkoumávaném případě učinil. Proto tedy Úřad nemůže ukládat zákaz plnění, když návrh na jeho uložení je navrhovatelem vystavěn na již jednou vznesených námitkách, jež Úřad již v dřívějších rozhodnutích vyvrátil jako neopodstatněné.

32.         Ačkoli by Úřadu v napadeném rozhodnutí v zásadě stačilo k vypořádání námitek navrhovatele směřujících k uložení zákazu plnění smlouvy zcela odkázat na dřívější napadené rozhodnutí potvrzené dřívějším rozhodnutím o rozkladu, Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí opět opakovaně podrobně těmito námitkami zabýval v jeho bodech 118 až 166. Vzhledem k tomu, že ani rozkladové námitky ničeho nového nepřinášejí, mohu plně obsahově odkázat na argumentaci uvedenou ve zde zmíněných bodech napadeného rozhodnutí, jelikož se s ní plně ztotožňuji a jsem toho názoru, že je správná, dostatečná, zcela srozumitelná a v souladu se zákonem. Je pochopitelně také zcela souladná s dřívějšími napadenými rozhodnutími, na jejichž odůvodnění rovněž mohu odkázat.

33.         Níže tedy pro úplnost přistoupím ke stručnému shrnutí stěžejních bodů napadeného rozhodnutí, jimiž byly jednotlivé námitky navrhovatele (obdobné námitkám rozkladovým) vypořádány natolik podrobně, že k těmto závěrům již – navíc při vědomí závěrů dřívějších rozhodnutí – netřeba ničeho dalšího dodávat.

34.         V bodech 118 až 136 napadeného rozhodnutí vhodně nastínil Úřad obecná východiska pro použití JŘBU podle § 63 odst. 5 zákona jakožto krajního řešení potřeb zadavatele.

35.         V bodech 137 až 161 napadeného rozhodnutí se potom Úřad detailně zabýval naplněním podmínek JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona v daném konkrétním případě. Fakt, že se zadavatel dostal do krajně naléhavé situace coby první podmínky dle § 63 odst. 5 zákona, popsal Úřad v bodě 149 napadeného rozhodnutí. Zadavatel se s předstihem snažil při vědomí konce trvání stávající smlouvy vysoutěžit nový informační systém či poté alespoň zajištění podpory provozu OKaplikací v otevřeném řízení. Vlivem průtahů a zrušení daného otevřeného řízení Úřadem se zadavatel dostal do nebezpečí, že nebude moci realizovat výplaty nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím systému OKaplikací, který patří do systému prvků kritické informační infrastruktury státu.

36.         Naplnění druhé podmínky dle § 63 odst. 5 zákona, tedy že se musí jednat o krajně naléhavou okolnost, kterou zadavatel nemohl předvídat, potvrdil Úřad v bodě 150 napadeného rozhodnutí. Zadavatel nemohl předvídat, že se mu po odstoupení od smlouvy uzavřené v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 1. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 1. 2015 pod ev. č. 498313, (v napadeném rozhodnutí označeno také jako „zadávací řízení na IS DAV“) nebude po dobu dalších téměř 4 let, tj. od 12. 12. 2017, kdy zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, (dále jen „zadávací řízení na IS DAV II“), do 10. 11. 2021, kdy bylo ukončeno zatím poslední správní řízení zahájené v souvislosti se zadávacím řízením na IS DAV II vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0166/2021/VZ, dařit vysoutěžit nový informační systém, neboť takto dlouhé zdržení nelze považovat za zcela obvyklé a běžné. Stejně tak zadavatel podle Úřadu nemohl předvídat, že se mu do konce trvání stávající smlouvy, tj. do 24. 2. 2021, nepodaří v otevřeném řízení uzavřít smlouvu, která by věcně a časově navazovala na stávající smlouvu, a tedy zajistit alespoň podporu provozu OKaplikací, když se příprava tohoto zadávacího řízení protáhla na téměř 3 roky.

37.         Naplnění třetí podmínky dle § 63 odst. 5 zákona, tj. že krajně naléhavou okolnost zadavatel svým jednáním nezpůsobil, obšírně posuzoval Úřad v bodech 151 a 152 napadeného rozhodnutí, a uzavřel, že ji má za splněnou, neboť zadavatel od 4. 9. 2017 činil konkrétní kroky směřující k přípravě otevřeného řízení, přičemž ze shromážděných podkladů pro rozhodnutí vyplývá, že zadavatel přípravu dokumentace nezbytné k realizaci tohoto zadávacího řízení nebyl objektivně schopen urychlit.

38.         Čtvrtou podmínku dle § 63 odst. 5 zákona, tj. že z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, Úřad v bodech 153 až 158 napadeného rozhodnutí posoudil tak, že zadavatel zahájil JŘBU dne 27. 1. 2021. S ohledem na skutečnost, že účinnost stávající smlouvy měla vypršet dne 24. 2. 2021, tj. 28 dní po zahájení JŘBU, je zřejmé, že zadavatel v okamžiku zahájení přípravy JŘBU, již nemohl postupovat jinak než prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Další důvody svědčící ve prospěch zadavatele Úřad zevrubně rozebral v bodech napadeného rozhodnutí zmíněných výše v tomto odstavci.

39.         Shrnuji tedy, že v rozkladových námitkách navrhovatel nepřichází s ničím novým ani konkrétním, k čemuž bych se měl v rámci rozkladu speciálně vyjadřovat a v čem by se tedy snad navrhovatel vymezil vůči závěrům napadeného rozhodnutí. Úřad v napadeném rozhodnutí v jeho bodech 118 až 136 a zejména pak v bodech 137 až 161 dostatečně vypořádal námitky navrhovatele směřující vůči postupu zadavatele v JŘBU podle § 63 odst. 5 zákona. S podrobným přezkumem Úřadu obsaženým ve zde jmenovaných bodech napadeného rozhodnutí plně souhlasím a s odkazem na zásadu procesní ekonomie na ně v detailech plně odkazuji, neboť na správní řízení v prvním i druhém stupni je v ustálené judikatuře nahlíženo jako na jeden celek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 82/2014 - 46 ze dne 18. 9. 2014, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 112/2013 - 198 ze dne 16. 9. 2016). Napadené rozhodnutí je ve vypořádání námitek navrhovatele věcně správné a přezkoumatelné, Úřad se odpovídajícím způsobem vypořádal s argumentací vznesenou ze strany navrhovatele. K tomu opakovaně připomínám, že zákonnost postupu zadavatele v JŘBU podle § 63 odst. 5 zákona byla již pravomocně řešena v dřívějších rozhodnutích v 1. i 2. stupni. V tomto rozhodnutí je tedy tato problematika řešena již počtvrté, když poprvé byla pojednána v dřívějším napadeném rozhodnutí, podruhé v dřívějším rozhodnutí o rozkladu a potřetí potom v napadeném rozhodnutí přezkoumávaném právě v tomto rozhodnutí. Ve všech zmíněných případech se Úřad i předseda Úřadu vždy držel totožného závěru o zákonnosti postupu zadavatele a logicky na něm setrvává i v tomto rozhodnutí.

40.         Navrhovatel návrh na uložení zákazu plnění smlouvy odůvodnil nezákonným postupem zadavatele při využití jednacího řízení bez uveřejnění [stejně tak z výslovného odkazu navrhovatele na ustanovení § 254 odst. 1 písm. a) zákona]. Takový nezákonný postup však opakovaně shledán nebyl, a to ani v dřívějších rozhodnutích, ani v napadeném rozhodnutí, s nimiž se zcela ztotožňuji, a tedy námitky rozkladu navrhovatele považuji za neopodstatněné. Souhlasím proto s Úřadem, který zákaz plnění smlouvy neuložil, jelikož postup zadavatele při JŘBU neshledal navzdory námitkám navrhovatele nezákonným. S rozkladovou argumentací navrhovatele tedy není možné souhlasit, neboť nebylo prokázáno, že by zadavatel vznik krajně naléhavé okolnosti v šetřeném případě způsobil sám, resp. že by jej předvídal v tom smyslu, jak navrhovatel tvrdí. Napadené rozhodnutí je konzistentní a přezkoumatelně odůvodněné.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

41.         Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež shrnuji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.

42.         K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, na který aplikoval relevantní ustanovení zákona, interpretovaná ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že zadavatel se namítaného porušení zákona nedopustil. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí.

VI.          Závěr

43.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.

44.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

1.        Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 
Praha 2 - Nové Město

2.        DXC Technology Czech Republic s.r.o., Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4

3.        JUDr. Daniel Chamrád, advokát, K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9 – Hloubětín

 

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy