číslo jednací: 17819/2022/500
spisová značka: S0224/2022/VZ

Rozhodnutím předsedy ze dne 10. 8. 2022 zrušen výrok II. a věc v této části vrácena podle §  97 odst. 3 správního řádu 

Právní moc výroku I.: 4. 6. 2022 (beze změny)

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha

v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek mimo zadávací řízení, jejichž předmětem je provedení stavebních prací týkajících se odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice, byly uzavřeny následující smlouvy

• objednávka č. OBJ/35/03/011899/2021 ze dne 25. 6. 2021 sjednaná mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem G-TERRA s.r.o., IČO 24807320, se sídlem Hlavní 293, 250 89 Lázně Toušeň, a
• objednávka č. OBJ/35/03/012101/2021 ze dne 15. 7. 2021 sjednaná mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem DRUŽSTVOFART, družstvo, IČO 06178405, se sídlem Ringhofferova 115/1, 155 21 Praha – Třebonice,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento 

 

příkaz:

I.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejichž předmětem je provedení stavebních prací týkajících se odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel

• dne 25. 6. 2021 objednávku č. OBJ/35/03/011899/2021 s dodavatelem G-TERRA s.r.o., IČO 24807320, se sídlem Hlavní 293, 250 89 Lázně Toušeň, a
• dne 15. 7. 2021 objednávku č. OBJ/35/03/012101/2021 s dodavatelem DRUŽSTVOFART, družstvo, IČO 06178405, se sídlem Ringhofferova 115/1, 155 21 Praha – Třebonice.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 200 000,- Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE

1.             Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) odeslal dodavateli – G-TERRA s.r.o., IČO 24807320, se sídlem Hlavní 293, 250 89 Lázně Toušeň (dále jen „dodavatel VZ 1“) – „Výzvu k předložení cenové nabídky“ ze dne 7. 6. 2021 (dále jen „výzva 1“), v níž ho vyzval k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu „Provedení bouracích prací – hala 24 v Pražské tržnici, Praha 7“ (dále jen „VZ 1“). Obviněný ve výzvě uvedl, že VZ 1 je zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

2.             Dle „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 14. 6. 2021 (dále jen „protokol 1“) obviněný obdržel 1 nabídku.

3.             Obviněný podepsal dne 25. 6. 2021 dokument nazvaný „Věc: Objednávka Provedení bouracích prací – hala 24 v Pražské tržnici, Praha 7: OBJ/35/03/011899/2021“, prostřednictvím něhož objednal u dodavatele VZ 1 plnění spočívající v „provedení bouracích prací“; dodavatel VZ 1 téhož dne, tj. 25. 6. 2021, uvedený dokument podepsal a výslovně v něm uvedl, že objednávku v plném rozsahu a bez výhrad akceptuje. Jelikož tedy právě popsaný dokument obsahuje jak objednávku učiněnou obviněným, tak její akceptaci ze strany dodavatele VZ 1, byla jeho prostřednictvím mezi obviněným a dodavatelem VZ 1 fakticky uzavřena smlouva (dále jen „smlouva 1“). 

4.             Cena za předmět plnění podle bodu 2. smlouvy 1 činí 2 089 789,64 Kč bez DPH, tj. 2 528 645,47 Kč vč. DPH.

5.             Dle bodu 1. smlouvy 1 je předmětem plnění „provedení bouracích prací, a to v rozsahu předané cenové nabídky. Při provedení sond byl odhalen kolektor v podlaze s nefunkčním vedením, které je potřeba odstranit. Po vybourání příček bylo odhaleno chybně vedené ÚT v nadpraží oken, s chybně vedenou trasou a nedostatečným kotvením. Toto vedení bude přeloženo do podlahy. Budou provedeny rýhy v podlaze pro provedení kolektoru a kompletní odstranění dlažby pro zjištění stavů vedení kanalizace a vodovodu, vzhledem k tomu, že v některých místech dochází k průsaku vody. Kolektor bude vybourán po celém obvodu objektu u nosných stěn a v každém modulu příčně dle výkazu výměr.“

6.             Obviněný dne 28. 6. 2021 odeslal pěti dodavatelům „Výzvu k předložení cenové nabídky“ z téhož dne (dále jen „výzva 2“), v níž je vyzval k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu „Příprava pro interiér 1.N.P. haly 24 – areál Pražské tržnice“ (dále jen „VZ 2“). Obviněný ve výzvě uvedl, že VZ 2 je zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu podle § 31 zákona.

7.             Dle „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 12. 7. 2021 (dále jen „protokol 2“) obviněný obdržel 5 nabídek.

8.             Obviněný podepsal dne 15. 7. 2021 dokument nazvaný „Věc: Objednávka Příprava pro interiér 1.N.P. haly 24 – areál Pražské tržnice: OBJ/35/03/012101/2021“, prostřednictvím něhož objednal u dodavatele – DRUŽSTVOFART, družstvo, IČO 06178405, se sídlem Ringhofferova 115/1, 155 21 Praha – Třebonice (dále jen „dodavatel VZ 2“) – plnění spočívající v „provedení přípravy pro interiér 1.N.P. haly č. 24 v areálu Pražské tržnice“; dodavatel VZ 2 téhož dne, tj. 15. 7. 2021, uvedený dokument podepsal a výslovně v něm uvedl, že objednávku v plném rozsahu a bez výhrad akceptuje. Jelikož tedy právě popsaný dokument obsahuje jak objednávku učiněnou obviněným, tak její akceptaci ze strany dodavatele přípravy interiéru, byla jeho prostřednictvím mezi obviněným a dodavatelem přípravy interiéru fakticky uzavřena smlouva (dále jen „smlouva 2“).   

9.             Cena za předmět plnění podle bodu 2. smlouvy 2 činí 5 923 830,29 Kč bez DPH, tj. 7 167 834,65 Kč vč. DPH.

10.         Dle bodu 1.  smlouvy 2 je předmětem plnění „příprava pro interiér 1.N.P. haly 24 v areálu Pražské tržnice. Bude vybouráno schodiště, prolomeny klenby, následně dokončeny štukové vrstvy omítek. Provede se betonáž dna kolektoru, vyzdění stěn kolektoru a betonáž svislých stěn. Budou kompletně dokončeny betonové vrstvy podlahového souvrství a lité finální podlahy dle výkazu výměr.“

II.             POSTUP ÚŘADU

11.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 27. 9. 2021 podnět k prošetření postupu obviněného, který zaevidoval pod sp. zn. ÚOHS-P0658/2021/VZ.

Obsah podnětu

12.         Stěžovatel v podnětu namítá mj. souvislost mezi VZ 1 a VZ 2, k čemuž uvádí, že předmětem uvedených veřejných zakázek jsou stavební práce na jediném objektu. Dle stěžovatele se jedná o postupnou rekonstrukci haly č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice (dále jen „hala č. 24“), kterou zadavatel věcně rozdělil do několika částí, které jsou zadávány v časové souvislosti.Stěžovatel má za to, že „zadavatel měl minimálně při určování předpokládané hodnoty každé jednotlivé části veřejné zakázky přičíst hodnotu již zadaných veřejných zakázek, které tvoří funkční celek a které již byly zadány v časové souvislosti, a zadat příslušnou část veřejné zakázky v alespoň tomu odpovídajícím způsobem.“

Další postup Úřadu

13.         Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci a vyjádření k informacím uvedeným v podnětu. Obviněný Úřadu zaslal příslušné dokumenty a své vyjádření ke skutečnostem napadaným v podnětu.

14.         Ve vyjádření ze dne 11. 10. 2021 (dále jen „vyjádření ze dne 11. 10. 2021“) obviněný zdůvodňuje zadání VZ 1 nepředpokládanou a nepředvídanou haváriía k zadání VZ 2sděluje, že se tato týkala sondážních prací a nutných dokončovacích prací po havárii. Dle obviněného namítané veřejné zakázky nesplňují funkční kritérium, jelikož byly zadávány na základě nahodilých okolností, které nemohl předem jakkoliv plánovat či předvídat, tudíž se dle něj nejedná o více částí jedné veřejné zakázky ve smyslu § 18 zákona. Obviněný dále dovozuje, že v důsledku nahodilosti namítaných plnění nemohlo dojít ani ke splnění časové souvislosti.

15.         Žádostí č. j. ÚOHS-35715/2021/511/ŠMr ze dne 25. 10. 2021 Úřad za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), žádal obviněného mj. o doplnění skutečností týkajících se zadávání VZ 1 a VZ 2.

16.         Dne 16. 11. 2021 Úřad obdržel přípis obviněného z téhož dne (dále jen „přípis ze dne 16. 11. 2021“), ve kterém k VZ 1 uvádí, že její zadání vyvstalo po nečekané havárii zjištěné v rámci jiné veřejné zakázky malého rozsahu „Provedení přípravných prací na hale 24 v Pražské tržnici, Praha 7“[1] (dále jen „VZ na provedení přípravných prací“), a že jejím předmětem byla „náprava havarijního stavu a ohrožujícího vedení ústředního topení, jenž mělo být přeloženo do podlahy“. Obviněný dále sděluje, že zadání VZ 1 nemohl jakkoli předvídat, neboť se jednalo o následně projevené skutečnosti vzniklé nezávisle na vůli obviněného. Obviněný dále tvrdí, že zjištěný havarijní stav musel odstranit, aby zabránil případným škodám, nemožnosti halu č. 24 pronajímat apod. K předmětu VZ 2 obviněný uvádí, že se týkal sondážních prací, které požadoval projektant realizující pro obviněného jinou veřejnou zakázku malého rozsahu „Vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24 Pražská tržnice“[2] (dále jen „VZ na projektovou dokumentaci“), a „nutných dokončovacích prací po havárii instalací“. Obviněný dále sděluje, že zadání VZ 2 nemohl předvídat, neboť potřeba jejího zadání vyvstala až na základě požadavku projektanta realizujícího pro obviněného VZ na projektovou dokumentaci.

17.         Žádostí č. j. ÚOHS-39333/2021/511/ŠMr ze dne 24. 11. 2021 Úřad za účelem zjištění relevantních skutkových okolností, opakovaně žádal obviněného o doplnění dalších skutečností týkajících se VZ 1 a VZ 2.

18.         Dne 16. 12. 2021 Úřad obdržel přípis obviněného z téhož dne (dále jen „přípis ze dne 16. 12. 2021“), ve kterém mj. vyčíslil finanční hodnotu sondážních prací realizovaných v rámci VZ 2, které požadoval provést projektant realizující pro obviněného VZ na projektovou dokumentaci s tím, že bez těchto sondážních prací není schopen dokončit předmět plnění VZ na projektovou dokumentaci. Dle obviněného potřeba realizace sondážních prací nebyla způsobena ani vyvolána jím samotným, tudíž dle něj tyto práce nelze podřadit do skupiny prací požadovaných v rámci realizace jeho záměru. Obviněný dále sděluje, že předmětem VZ 2 byly také práce nezbytné k dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií bezprostředně opravených v rámci VZ 1, která byla realizována v nejbližším možném termínu po zjištění havarijní situace v hale č. 24. Obviněný tvrdí, že potřeba realizace VZ 2 vznikla až v průběhu a v důsledku realizace VZ na projektovou dokumentaci a VZ 1.

19.         Žádostí č. j. ÚOHS-02805/2022/511 ze dne 27. 1. 2022 Úřad za účelem zjištění relevantních skutkových okolností, žádal obviněného o objasnění skutečností týkajících se VZ 1 a VZ 2, jež uvedl ve svých předchozích vyjádřeních.

20.         Dne 11. 2. 2022 Úřad obdržel přípis obviněného z téhož dne (dále jen „přípis ze dne 11. 2. 2022“), ve kterém se obviněný vyjádřil k dotazům Úřadu týkajícím se obviněným vyčíslené finanční hodnoty sondážních prací realizovaných v rámci VZ 2 a zahrnutí celé finanční hodnoty oddílu HZS „Hodinové zúčtovací sazby“ soupisu prací, který je nedílnou součástí smlouvy 2 (dále jen „soupis prací“), právě do sondážních prací realizovaných v rámci VZ 2.

21.         Žádostí č. j. ÚOHS-07242/2022/511 ze dne 28. 2. 2022 Úřad za účelem zjištění relevantních skutkových okolností, opakovaně žádal obviněného o doplnění skutečností týkajících se VZ 1 a VZ 2.

22.         Dne 14. 3. 2022 Úřad obdržel přípis obviněného z téhož dne (dále jen „přípis ze dne 14. 3. 2022“), ve kterém opakovaně sděluje skutečnosti uvedené v jeho předchozích přípisech a doplňuje, že předmět VZ 2 nemohl být zahrnut do VZ 1, jelikož předmětem VZ 2 obviněný reagoval na požadavek projektanta realizujícího pro obviněného VZ na projektovou dokumentaci a na nutnost dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií. Obviněný též tvrdí, že skutečnost, že bude zapotřebí realizovat i práce nezbytné k dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií, zjistil až po dokončení a kontrole prací provedených v rámci VZ 1.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

23.         Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem.

24.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

25.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

26.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

27.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3, nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

28.         Podle § 2 odst. 3 zákona platí, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

29.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí:

a)             zjednodušené podlimitní řízení,

b)             otevřené řízení,

c)             užší řízení,

d)             jednací řízení s uveřejněním,

e)             jednací řízení bez uveřejnění,

f)              řízení se soutěžním dialogem,

g)             řízení o inovačním partnerství,

h)             koncesní řízení, nebo

i)               řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

30.         Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)             poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“),

b)             zhotovení stavby, nebo

c)             poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně
se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

31.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

32.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

33.         Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

34.         Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

35.         Podle § 18 odst. 3 zákona jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

36.         Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

37.         Podle § 26 odst. 1 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

38.         Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

39.         Podle § 27 písm. b) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

40.         Podle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.

41.         Podle § 52 zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít

a)             zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b)             druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1.             jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,

2.             u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3.             ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.

42.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadávání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

43.         Podle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činil od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, tedy v době uzavření smluv 1 a 2, 137 366 000 Kč bez DPH.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace VZ 1

44.         Podle dokumentu označeného „Veřejná zakázka malého rozsahu: »Provedení bouracích prací – hala 24 v Pražské tržnici, Praha 7« Zdůvodnění“ ze dne 2. 6. 2021 (dále jen „zdůvodnění VZ 1“): „Při provedení sond byl odhalen kolektor v podlaze s nefunkčním vedením, což je potřeba odstranit. Po vybourání příček bylo odhaleno chybně provedené vedení ÚT v nadpraží oken s chybně vedenou trasou a nedostatečným kotvením. Toto vedení bude nutné přeložit do podlahy. Zadavatel požaduje provedení rýh v podlaze pro provedení kolektoru a kompletní odstranění dlažby pro zjištění stavů vedení kanalizace a vodovodu, vzhledem k tomu, že v některých místech dochází k průsaku vody. Kolektor bude vybourán po celém obvodu objektu u nosných stěn a v každém modulu příčně dle výkazu výměr.“

45.         Dne 7. 6. 2021 obviněný odeslal výzvu 1 dodavateli VZ 1.

46.         Podle čl. III. výzvy 1 je předmětem plnění „provedení bouracích prací. Při provedení sond byl odhalen kolektor v podlaze s nefunkčním vedením, které je potřeba odstranit. Po vybourání příček bylo odhaleno chybně vedené ÚT v nadpraží oken, s chybně vedenou trasou a nedostatečným kotvením. Toto vedení bude přeloženo do podlahy. Budou provedeny rýhy v podlaze pro provedení kolektoru a kompletní odstranění dlažby pro zjištění stavů vedení kanalizace a vodovodu, vzhledem k tomu, že v některých místech dochází k průsaku vody. Kolektor bude vybourán po celém obvodu objektu u nosných stěn a v každém modulu příčně dle výkazu výměr.“

47.         Z protokolu 1 vyplývá, že obviněný obdržel na plnění VZ 1 nabídku dodavatele VZ 1.

48.         Obviněný uzavřel dne 25. 6. 2021 s dodavatelem VZ 1 smlouvu 1.

49.         Předmětem VZ 1 podle bodu 1. smlouvy 1 je „provedení bouracích prací a to v rozsahu předané cenové nabídky. Při provedení sond byl odhalen kolektor v podlaze s nefunkčním vedením, které je potřeba odstranit. Po vybourání příček bylo odhaleno chybně vedené ÚT v nadpraží oken, s chybně vedenou trasou a nedostatečným kotvením. Toto vedení bude přeloženo do podlahy. Budou provedeny rýhy v podlaze pro provedení kolektoru a kompletní odstranění dlažby pro zjištění stavů vedení kanalizace a vodovodu, vzhledem k tomu, že v některých místech dochází k průsaku vody. Kolektor bude vybourán po celém obvodu objektu u nosných stěn a v každém modulu příčně dle výkazu výměr.“

50.         Cena díla podle bodu 2. smlouvy 1 činí 2 089 789,64 Kč bez DPH a cena včetně DPH činí 2 528 645,47 Kč.

51.         Podle bodu 4.2. smlouvy 1 je dodavatel VZ 1 povinen dokončit předmět plnění do 30. 6. 2021.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace VZ 2

52.         V dokumentu „Záměr zadání veřejné zakázky malého rozsahu“ ze dne 22. 6. 2021 (dále jen „záměr VZ 2“), který zdůvodňuje potřebu realizace VZ 2, je uvedeno následující: „Cílem veřejné zakázky bude vybourání schodiště, budou prolomeny klenby, následně dokončeny štukové vrstvy omítek. Provede se betonáž dna kolektoru, vyzdění stěn kolektoru a betonáž svislých stěn. Budou kompletně dokončeny betonové vrstvy podlahového souvrství a lité finální podlahy.“

53.         Dne 28. 6. 2021 obviněný odeslal výzvu 2 pěti dodavatelům.

54.         Podle čl. III. výzvy 2 je předmětem plnění „příprava pro interiér 1.N.P. haly 24 v areálu Pražské tržnice. Bude vybouráno schodiště, prolomeny klenby, následně dokončeny štukové vrstvy omítek. Provede se betonáž dna kolektoru, vyzdění stěn kolektoru a betonáž svislých stěn. Budou kompletně dokončeny betonové vrstvy podlahového souvrství a lité finální podlahy.“

55.         Z protokolu 2 vyplývá, že obviněný obdržel na plnění VZ 2 celkem pět nabídek.

56.         Obviněný uzavřel dne 15. 7. 2021 s dodavatelem VZ 2 smlouvu 2.

57.         Předmětem VZ 2 podle bodu 1. smlouvy 2 je „provedení přípravy pro interiér 1.N.P. haly 24 v areálu Pražské tržnice: Bude vybouráno schodiště, prolomeny klenby, následně dokončeny štukové vrstvy omítek. Provede se betonáž dna kolektoru, vyzdění stěn kolektoru a betonáž svislých stěn. Budou kompletně dokončeny betonové vrstvy podlahového souvrství a lité finální podlahy dle výkazu výměr.“

58.         Cena díla podle bodu 2. smlouvy 2 činí 5 923 830,29 Kč bez DPH a cena včetně DPH činí 7 167 834,65 Kč.

59.         Podle bodu 4.2. smlouvy 2 je dodavatel VZ 2 povinen dokončit předmět plnění do 31. 12. 2021.

60.         V soupisu prací, který je nedílnou součástí smlouvy 2 (dále jen „soupis prací“) jsou uvedeny následující kódy a popisy oddílů nákladů a jejich finanční hodnoty:

Kód oddílu	Popis oddílu	Cena celkem (v Kč bez DPH)
2	Zakládání	293 499,65
3	Svislé a kompletní konstrukce	199 628,08
6	Úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní	1 431 652,33
9	Ostatní konstrukce a práce, bourání	370 059,80
997	Přesun sutě	173 837,88
998	Přesun hmot	154 886,15
PSV	Práce a dodávky PSV	2 807 808,00
HZS	Hodinové zúčtovací sazby	492 458,40

Další zjištěné skutečnosti

61.         V přípisu ze dne 16. 11. 2021 obviněný k VZ 1 mj. uvádí, že „(z)adání VZ 5 vyvstalo po nečekané havárii“, když byl v rámci VZ na provedení přípravných prací „odhalen kolektor v podlaze s nefunkčním vedením, což bylo potřeba odstranit. Po vybourání příček bylo odhaleno chybné provedení vedení ÚT v nadpraží oken s chybně vedenou trasou a nedostatečným kotvením. Toto vedení bylo nutné přeložit do podlahy.“ Z citovaných důvodů obviněný poptalVZ 1, „jejímž předmětem plnění byla náprava havarijního stavu a ohrožujícího vedení ústředního topení, jež mělo být přeloženo do podlahy.“ Obviněný dále dodává, že předmět VZ 1 spočíval v odstranění stavu, který nemohl předpokládat, a „musel jej odstranit, aby zabránil případným škodám, nemožnosti Halu č. 24 pronajímat, apod.“

62.         V přípisu ze dne 16. 11. 2021 obviněný k VZ 2 mj. sděluje, že stavební práce realizované v rámci VZ 2 se týkaly „sondážních prací požadovaných projektantem po zadání zakázky VZ 4[3] a nutných dokončovacích prací po havárii instalací. Sondážní práce jsou obsaženy samozřejmě v hodinových sazbách, v drtivé většině bouracích a návazných prací, bez DPH je jejich hodnota více než 1 000 000,- Kč. Zbytek hodnoty veřejné zakázky VZ 6 je náprava havárie TZB a tedy vynucené práce ve vztahu na TZB.“ Obviněný uvádí, že potřeba zadání VZ 2 „vyvstala až po zadání VZ 4, kdy během projektování vyvstala nezbytnost provedení dalších sondážních prací požadovaných projektantem včetně provedení vynucených prací v důsledku havárii technického zařízení objektu.“

63.         K VZ 1 a VZ 2 obviněný dále v přípisu ze dne 16. 11. 2021 uvádí, že „mylně spojil činnosti VZ 6 s předmětem VZ 5, která však s daným plnění nijak nesouvisí. Jak již bylo výše uvedeno, zakázka VZ 6 byla zadána na základě zjištěných nedostatků v rámci projektové dokumentace (…) Až vlivem na Zadavateli nezávislých situacích opět vyvstala nezbytnost dalšího plnění, které je předmětem VZ 6.“

64.         Obviněný učinil součástí přípisu ze dne 16. 11. 2021 soupis položek, v němž jsou naceněny stavební práce týkající se sondážních prací realizovaných v rámci VZ 2:

 

65.         Obviněný v přípisu ze dne 16. 12. 2021 k předmětu VZ 2, resp. k finanční hodnotě sondážních prací realizovaných v rámci VZ 2 sděluje, že tyto práce jsou zahrnuty v oddíle „Ostatní konstrukce a práce, bourání“, „Přesun sutě“ a „Hodinové zúčtovací sazby“ soupisu prací a že jejich finanční hodnota činí 1 036 356,08 Kč bez DPH. K finanční hodnotě nutných dokončovacích prací po havárii instalací realizovaných v rámci VZ 2 obviněný sděluje, že tyto stavební práce lze podřadit pod oddíly „Zakládání“, „Svislé a kompletní konstrukce“, „Úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní“, „Přesun hmot“ a „Podlahy lité“ soupisu prací a jejich finanční hodnota činí 4 688 045,76 Kč bez DPH. K realizaci VZ 2 pak obviněný opakovaně sděluje, že provedení sondážních prací vyžadoval projektant v rámci plnění VZ na projektovou dokumentaci, a že jejich provedení bylo nezbytné k tomu, aby mohl být dokončen předmět plnění VZ na projektovou dokumentaci. Obviněný opakovaně uvádí, že předmětem VZ 2 je „odstranění a napravení stavu vzniklého po havárii instalací TZB a po provedení bezprostředních havarijních oprav v rámci VZ 5 (…) předmětem VZ 6 je kromě provedení sondážních prací rovněž provedení prací nezbytných k dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií bezprostředně opravených v rámci VZ 5. V rámci VZ 5 byly provedeny pouze nezbytně nutné práce k bezprostřednímu odstranění havárií. VZ 5 byla realizována v nejbližším možném termínu po zjištění havarijní situace a v průběhu cca 2 týdnů. Zadavatel (…) v rámci realizace VZ 6 kromě sond vyžadovaných projektantem v rámci VZ 4 napraví stav vzniklý na základě havárie a na základě realizace VZ 5. Tzn. potřeba realizace VZ 6 vznikla až v průběhu a v důsledku realizace VZ 4 a VZ 5, přičemž potřebu realizace VZ 6 Zadavatel dříve nepředvídal.“

66.         V přípisu ze dne 11. 2. 2022 obviněný k VZ 1 uvádí, že „(s)tavební práce, které byly v rámci VZ 5 realizovány, spadají pod nápravu havarijního stavu. Byť vedlejším důsledkem v důsledku vybourání bylo provedení sond, tak účelem a předmětem objednávky na VZ 5 bylo bezprostřední odstranění havárie.“

67.         Obviněný v přípisu ze dne 11. 2. 2022 dále objasňuje jím v předchozích přípisech uváděné vyčíslení finanční hodnoty sondážních pracích realizovaných v rámci VZ 2, když sděluje, že (1) v soupisu položek předloženém v přípisu ze dne 16. 11. 2021 „byl Úřadu zaslán kontrolní rozpočet Zadavatele“, jehož smyslem bylo ověření realizovatelnosti plnění za cenu nabídnutou dodavatelem VZ 2, a že (2) v přípisu ze dne 16. 12. 2021 uvedl finanční hodnotu sondážních prací realizovaných v rámci VZ 2 dle přílohy smlouvy 2, tj. cenu nabídnutou dodavatelem VZ 2. V této souvislosti obviněný též dodává, že oddíl „Hodinové zúčtovací sazby“ soupisu prací „slouží pro ocenění některých vedlejších rozpočtových nákladů a pro ocenění dalších nákladů, pro které v rozpočtové soustavě nejsou uvedeny konkrétní položky. V právě posuzovaném případě byla pod tuto položku zahrnuta část sondážních prací, pro které v rozpočtové soustavě nebyly uvedeny konkrétní položky. Ostatní »nezbytné práce k dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií bezprostředně opravených v rámci VZ 5« do této položky nebyly zahrnuty z toho důvodu, jelikož tyto práce a náklady byly zahrnuty do jiných konkrétních položek rozpočtu, které v rozpočtové soustavě uvedeny jsou.“

68.         V přípisu ze dne 14. 3. 2022 se obviněný opakovaně vyjadřuje k předmětu VZ 1 a VZ 2: „Zadavatel do předmětu VZ 6 začlenil i práce pro dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárie ústředního topení, jejichž bezprostřední oprava byla zajištěna v rámci VZ 5. Zadavatel shrnuje, že práce realizované v rámci VZ 5 spočívaly v odstranění havarijního stavu ústředního topení. Práce realizované v rámci VZ 6 byly provedeny primárně na základě požadavku projektanta v rámci VZ 4, přičemž ve zbytku se týkaly nápravy po pracích provedených v rámci VZ 5 a dalších prací vynucených po dokončení VZ 5. Zadavatel tedy využil plánovaných sondážních a bouracích prací v rámci VZ 6 a s těmito pracemi zároveň spojil dokončovací práce po VZ 5. Předmět VZ 6 tak nemohl být zahrnut do VZ 5, neboť předmět VZ 6 vychází z podnětu projektanta a zároveň reaguje na nutnost náprav po dokončení nezbytných prací v rámci VZ 5. Skutečnost, že kromě prací určených k bezprostřednímu odstranění následků havárie, jež jsou předmětem VZ 5, bude zapotřebí realizovat i práce nezbytné k dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií, jež jsou předmětem VZ 6, Zadavatel zjistil až po dokončení a kontrole provedených prací v rámci VZ 5.“

69.         Přílohou přípisu ze dne 14. 3. 2022 jsou:

• „Zápis ze 2. KOO stavby Rozvoj pražské tržnice“ ze dne 26. 4. 2021, ve které je k přípravným pracím v hale č. 24 uvedeno: „Probíhají prohlídky objektu profesemi ZTI, Út, EI, VZT, na příští schůzce bude konzultován a odsouhlasen realizační návrh a určen další postup.“
• „Zápis ze 2. KOO stavby Rozvoj pražské tržnice“ ze dne 10. 5. 2021, ve které je k přípravným pracím v hale č. 24 uvedeno: „Prohlídky proběhly, určena místa provedení sond a oprava průsaků. Stavbu navštívil projektant PD pro ohlášení stavby, provedení sond bude koordinováno, samozřejmě v závislosti na nutné opravy po havárii.“(dále souhrnně „zápisy koordinátora“).

Právní posouzení

70.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. K tomu Úřad podotýká, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v některém z úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení podle zákona, pokud se neuplatní některá z výjimek, proto je třeba vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. V projednávaném případě není pochyb, že obviněný na základě obou šetřených smluv pořizoval určité stavební práce, konkrétně stavební práce spočívající v odstranění a nápravě zjištěného havarijního stavu v hale č. 24, za které se zavázal dodavatelům zaplatit cenu v nich sjednanou. Předmět tohoto správního řízení spočívá primárně v posouzení toho, zda zadavatel byl povinen hodnotu plnění týkajícího se dle obou smluv odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 sčítat, jelikož tvoří jeden funkční celek a jsou zadána v časové souvislosti ve smyslu § 18 odst. 2 zákona, či naopak mohl dotčené stavební práce zadat jako samostatné veřejné zakázky malého rozsahu.

71.         Úřad v obecné rovině dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, ke kterým se mj. řadí pravidlo o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřené v § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky, jejichž plnění společně tvoří jeden funkční celek a které jsou zadávány v časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část veřejné zakázky se musí zadávat postupy odpovídajícími výši tohoto součtu (tj. celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky). K platné právní úpravě obsažené v zákoně lze konstatovat, že pojem funkční celek je pojmem, který v sobě zahrnuje věcnou, místní a funkční (technologickou) souvislost.

72.         Úřad též odkazuje na důvodovou zprávu k § 18 zákona, kde je k dělení veřejné zakázky na části uvedeno následující: „V případě zadávání části veřejné zakázky je pro postup v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky. Tyto části mohou být zadávány jedním nebo více zadavateli buď v jednom zadávacím řízení rozděleném na části, nebo ve více samostatných zadávacích řízeních. V každém případě tato řízení musí odpovídat celkové hodnotě veřejné zakázky. Zákon oproti předchozí právní úpravě nestanoví výslovný zákaz dělení předmětu veřejné zakázky, a to z důvodu, že dělení veřejných zakázek není obecně zakázáno, ale novými evropskými směrnicemi spíše podporováno. Nesmí však dojít k situaci, že by zadavatel rozdělením předmětu veřejné zakázky postupoval v mírnějším režimu, což je vyjádřeno v § 18 odst. 2. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Koncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek. Podle § 18 odst. 1 a 2 je tedy nadále zakázáno věcně rozdělit předmět veřejné zakázky za účelem obcházení zákonem stanovených limitů (zejména pro nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu). Jedinou výjimkou je situace uvedená v § 18 odst. 3, kdy za splnění zde stanovených podmínek může být část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části. Takovým postupem může být i zadání veřejné zakázky malého rozsahu nebo výjimky platné pro podlimitní veřejné zakázky“.

73.         K výši předpokládaných hodnot, resp. režimu veřejných zakázek, Úřad v obecné rovině dále uvádí, že podle § 27 písm. b) zákona je veřejná zakázka na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 6 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku pak zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce částku 6 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce je rovna nebo přesáhne limit stanovený nařízením vlády, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté (s určitými výjimkami). V případě veřejných zakázek na stavební práce se jedná o limit podle § 4 nařízení vlády, jenž ke dni uzavření obou smluv činil 137 366 000 Kč bez DPH.

74.         V souladu s výše uvedenými obecnými východisky se Úřad bude dále zabývat posouzením charakteru obviněným pořizovaného šetřeného plnění z hlediska jeho možné vzájemné souvislosti (srov. § 18 zákona) a následně i jeho finanční hodnotou (srov. § 26 zákona).

75.         Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již vedle rozhodovací praxe Úřadu opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně (dále jen „KS v Brně“), tak i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“). Úřad podotýká, že ačkoliv některé závěry Úřadu či soudů byly přijaty za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 137/2006 Sb.“), lze je využít i na postup podle zákona, neboť koncept právní úpravy obsažený v zákoně v určitých základních principech vychází i z rozhodovací praxe k zákonu č. 137/2006 Sb. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-21886/2021/161/EDo ze dne 9. 7. 2021, ve kterém předseda Úřadu uvedl: „Považuji za vhodné na tomto místě poukázat na to, že při posouzení skutečnosti, zda se v rámci veřejné zakázky jedná o tzv. jeden funkční celek, lze do jisté míry vycházet z judikatury týkající se předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (…) Od změny právní úpravy, kdy nyní (dle zákona) vstupuje do popředí funkční souvislost jednotlivých posuzovaných plnění, ale nelze zcela abstrahovat. (…) Z existující judikatury lze tedy čerpat především obecná východiska, avšak finální závěry (že se v konkrétním případě jednalo o jeden funkční celek) je třeba aplikovat striktně kazuisticky (tedy při výrazné shodě ve skutkových okolnostech). Zároveň platí, že každý případ je třeba posuzovat individuálně, neboť v každém případě může být funkční celek založen na jiných okolnostech (srov. i rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 3. 1. 2019, č. j. ÚOHS-R0174/2018/VZ-00027/2018/321/OMa).“

76.         Z rozhodnutí Úřadu, v nichž je vyjádřen přístup Úřadu mj. k posuzování a určování plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, lze uvést např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0325/2019/VZ-29121/2019/542/MCi ze dne 23. 10. 2019 (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0203/2019/VZ-01249/2020/322/JSr ze dne 13. 1. 2020), rozhodnutí č. j. ÚOHS-14580/2021/500/ISo ze dne 30. 4. 2021 (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-21886/2021/161/EDo ze dne 9. 7. 2021), příkaz č. j. ÚOHS-29667/2021/500/ISo ze dne 2. 9. 2021 a příkaz č. j. ÚOHS-39566/2021/500/AIv ze dne 23. 11. 2021.

77.         K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky z hlediska toho, zda se jedná o veřejnou zakázku jedinou, nebo jde o více samostatných veřejných zakázek, se vyslovil např. KS v Brně ve svém rozsudku ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, v němž uvedl, že „je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími souvislostmi, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně judikováno též v rozsudcích KS v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010 či sp. zn. 62 Af 68/2011).

78.         NSS pak v rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173, kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti rozsudku KS v Brně ze dne 2. 3. 2010, č. j. 62 Ca 72/2008-114, uvedl: „Pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je totiž dle krajského soudu rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části. (…) zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických“.

79.         K v předchozím odstavci citovanému rozsudku NSS se vyjádřil KS v Brně ve svém rozsudku č. j. 31 Af 16/2020-75 ze dne 26. 5. 2021, když uvedl: „Tyto závěry jsou plně přiléhavé i pro aplikaci § 18 odst. 2 ZZVZ. Pojmu »jeden funkční celek« odpovídají také závěry dřívější judikatury, že je důležité, zda je celkový smysl zadavatelovy poptávky dán až uskutečněním veškerého poptávaného plnění. Z tohoto důvodu jsou relevantní také např. závěry Soudního dvora vyjádřené v rozsudku ze dne 5. 10. 2000, ve věci C-16/98 (dostupný na curia.europa.eu), podle něhož je pro posuzování jednotnosti plnění podstatný celkový výsledek plnění (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2012, č. j. 2 Afs 71/2011-93, body 17 a 19). Obdobně např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, č. j. 7 As 211/2015-31 je (též ve vztahu k předchozí právní úpravě) akcentována potřeba zkoumat jednotu celkového cíle (resp. jednotu záměru jako celku), jehož má být poptávkou zadavatele dosaženo.“

80.         K otázce, zda v určení existence vzájemné věcné souvislosti (ne)hraje roli skutečnost, že plnění nejsou absolutně totožná, se vyjádřil KS v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018: „K závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky (…).“

81.         Ze shora uvedené judikatury vyplývá, že rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění, resp. věcná souvislost. Jinak řečeno, aby se jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (tj. věcná souvislost musí být přítomna vždy).

82.         Předmět VZ 1 je ve smlouvě 1 definován jako provedení bouracích prací, když při provedení sond byl odhalen kolektor v podlaze s nefunkčním vedením, které bylo třeba odstranit, a když po vybourání příček bylo odhaleno chybně vedené ústřední topení v nadpraží oken s chybně vedenou trasou a nedostatečným kotvením, které bylo přeloženo do podlahy, dále byly provedeny rýhy v podlaze pro vedení kolektoru a kompletně odstraněna dlažba pro zjištění stavu vedení kanalizace a vodovodu, jelikož v některých místech docházelo k průsaku vody. Dále byl po celém obvodu objektu u nosných stěn a v každém modulu příčně vybourán kolektor (viz bod 49. odůvodnění tohoto příkazu).Z jednotlivých přípisů obviněného doručených Úřadu v rámci šetření podnětu pak plyne, že věcný charakter předmětu VZ 1 spočíval v nápravě havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 při realizaci VZ na provedení přípravných prací, který bylo třeba odstranit, aby obviněný zabránil vzniku újmy na svém majetku. Sám obviněný ve svých přípisech k charakteru stavebních prací realizovaných v rámci VZ 1 sdělil, že „předmětem plnění byla náprava havarijního stavu“, že VZ 1 „byla realizována z důvodu odstranění havarijního stavu ústředního topení“, že se jednalo o „provedení bezprostředních havarijních oprav“, že v rámci VZ 1 „byly provedeny pouze nezbytně nutné práce k bezprostřednímu odstranění havárií“, a že stavební práce realizované v rámci VZ 1 „spadají pod nápravu havarijního stavu“ (blíže viz body 61., 63., 65. a 66. odůvodnění tohoto příkazu).

83.         Předmět VZ 2 je ve smlouvě 2 definován jako příprava pro interiér 1. nadzemního podlaží haly č. 24 spočívající v(e) vybourání schodiště, prolomení klenby, dokončení štukové vrstvy omítek, provedení betonáže dna kolektoru, provedení vyzdění stěn kolektoru, provedení betonáže svislých stěn, dokončení betonové vrstvy podlahového souvrství a dokončení lité finální podlahy (viz bod 57. odůvodnění tohoto příkazu). Z jednotlivých přípisů obviněného doručených Úřadu v rámci šetření podnětu pak plyne, že věcný charakter předmětu VZ 2 spočíval v provedení (1) sondážních prací realizovaných na základě požadavku projektanta realizujícího pro obviněného VZ na projektovou dokumentaci a (2) nutných dokončovacích prací po havárii instalací. Sám obviněný ve svých přípisech k charakteru stavebních prací realizovaných v rámci VZ 2 sdělil, že VZ 2 „se týká sondážních prací požadovaných projektantem (…) a nutných dokončovacích prací po havárii instalací“, že se jednalo „kromě provedení sondážních prací rovněž o provedení prací nezbytných k dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií bezprostředně opravených v rámci VZ 5“, že do stavebních prací realizovaných v rámci VZ 2 „začlenil i práce pro dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárie ústředního topení, jejichž bezprostřední oprava byla zajištěna v rámci VZ 5“ (blíže viz body 62., 65. a 68. odůvodnění tohoto příkazu).

84.         Úřad shledal, že z věcného hlediska obviněný v rámci VZ 1 a v rámci části VZ 2 spočívající v provedení nutných dokončovacích prací po havárii instalací (dále jen „relevantní část VZ 2“) poptával charakterem velice obdobná plnění, jelikož prostřednictvím obou realizoval stavební práce vedoucí k odstranění a nápravě havarijního stavu instalací zjištěného v hale č. 24. Při posouzení, zda obviněný poptával v případě VZ 1 a v rámci relevantní části VZ 2 plnění svým charakterem obdobná, Úřad konstatuje, že obviněný prostřednictvím obou plnění požadoval odstranění a nápravu havarijního stavu zjištěného v rámci VZ na provedení přípravných prací, tudíž si dle Úřadu musel být z pohledu věcného vědom již při definování předmětu VZ 1, jaké veškeré stavební práce bude třeba zrealizovat, aby byl havarijní stav zjištěný v hale č. 24 odstraněn a napraven a hala č. 24 navrácena do podoby „před havárií“, resp. do podoby „bezvadné“. Úřad nadto akcentuje, že z přípisů obviněného lze jednoznačně dovodit, že prostřednictvím relevantní části VZ 2 obviněný ve své podstatě dokončoval stavební práce započaté v rámci plnění VZ 1, tzn., že předmět VZ 1 byl „dílčí aktivitou“ jednoho záměru obviněného, kterým bylo odstranění a náprava havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 (viz body 62., 65. a 68.odůvodnění tohoto příkazu).

85.         Úřad dodává, že co se týče splnění věcné souvislosti, je v šetřeném případě rozhodující věcný charakter plnění realizovaný v rámci VZ 1 a v rámci relevantní části VZ 2, který, jak Úřad dovodil výše, je srovnatelného (obdobného) charakteru, a to i přesto, že se obsahově popis předmětu ve smlouvě 1 a ve smlouvě 2 nejeví jako totožný či obdobný. Z jednotlivých přípisů obviněného je nepochybně zřejmé, že jak v rámci VZ 1, tak v rámci relevantní části VZ 2 byly shodně realizovány stavební práce spočívající v odstranění a napravení havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, tedy, že plnění spočívala v realizaci charakterově srovnatelného plnění realizovaného za týmž účelem. Požadavky obviněného na plnění VZ 1 a plnění relevantní části VZ 2 se evidentně odvíjely od primárního stavebního (věcného) účelu, kterým bylo vyřešení havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, jelikož po zjištění havarijního stavu měl obviněný bezpochyby věcnou potřebu tento negativní stav na hale č. 24 odstranit a napravit. Tuto skutečnost, jak bylo již uvedeno, potvrzuje i sám obviněný např. v přípisu ze dne 16. 12. 2021, v němž uvádí, že „(v) rámci VZ 5 byly provedeny pouze nezbytně nutné práce k bezprostřednímu odstranění havárií“ (podrobně viz bod 65. odůvodnění tohoto příkazu), a v přípisu ze dne 14. 3. 2022, v němž uvádí, že „do předmětu VZ 6 začlenil i práce pro dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárie ústředního topení, jejichž bezprostřední oprava byla zajištěna v rámci VZ 5“ (podrobně viz bod 68. odůvodnění tohoto příkazu), což dle Úřadu dokládá, že věcně plnění realizovaná v rámci VZ 1 a relevantní části VZ 2 na sebe navazují a vzájemně se doplňují, pročež se jedná o věcně obdobná plnění spočívající v odstranění a nápravě havarijního stavu zjištěného v hale č. 24. Z pohledu věcné souvislosti je pak dle Úřadu rozhodné, že v rámci VZ 1 obviněný realizoval toliko „nezbytně nutné práce“, na které navázal relevantní částí VZ 2, což bezpochyby dokládá, že věcně obě tato plnění byla na sobě závislá a směřovala ke stejnému cíli (záměru), kterým je odstranění a náprava havarijního stavu vzniklého v hale č. 24. Jinými slovy plnění VZ 1 a relevantní část plnění VZ 2 z hlediska věcného nejsou nesourodá a věcně spolu souvisí, jelikož mají pro obviněného věcný význam pouze jako celek, nikoliv jako samostatná na sobě věcně nezávislá plnění.

86.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že v nyní šetřeném případě je dána věcná souvislost plnění tvořících předmět VZ 1 a relevantní části VZ 2.

87.         Úřad se dále v rámci posuzování, zda se v nyní šetřeném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, zabýval místní souvislostí. Pro posouzení její existence či neexistence je třeba, a to vždy v závislosti na individuální povahu veřejných zakázek, vzít v potaz větší množství faktorů. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, např. také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuální objektivní překážky mezi místy, na nichž má plnění probíhat, aj., neboť, jak konstatoval již předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, místní souvislost neznamená totéž místo, nýbrž souvislost v prostoru, kdy intenzita místní souvislosti se může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Lze současně souhlasit s tím, že aby mohla být místní souvislost vyloučena či výrazně oslabena, „musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována“. V šetřeném případě je dle Úřadu místní souvislost veřejných zakázek zjevná, jelikož se jedná o plnění týkající se stavebních prací v rámci téhož stavebního objektu, a to haly č. 24. S ohledem na uvedené Úřad tedy konstatuje, že šetřená VZ 1 a relevantní část VZ 2 spolu souvisí také z hlediska místního.

88.         Jde-li o funkční souvislost, jejíž (ne)existence se dovozuje zejména na základě účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek NSS č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), ta je v šetřeném případě dána skutečností, že obviněný měl stavební záměr, kterým bylo odstranění a náprava havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, přičemž stavební práce sloužící k realizaci tohoto záměru jsou předmětem VZ 1 i relevantní části VZ 2. Obě veřejné zakázky tedy přímo souvisí se shodným stavebním záměrem (společným cílem), kterým je odstranění a náprava havarijního stavu zjištěného v hale č. 24.

89.         Úřad v souvislosti s funkční souvislostí dále uvádí, že otázka návaznosti jednotlivých plnění hraje v určení, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku dělenou, pomocnou roli. Naopak žádnou váhu nelze přikládat skutečnostem, které veřejné zakázky „oddělují“ pouze zdánlivě, např., že zadavatel provedl samostatná výběrová řízení na dodavatele, nebo že způsob financování jednotlivých plnění nebo plnění z veřejných zakázek je fyzicky, technicky či organizačně rozdílný, oddělený či oddělitelný. Úřad na tomto místě odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“ V kontextu právě obecně uvedeného Úřad konstatuje, že při dovození funkční souvislosti plnění tvořících předmět VZ 1 a relevantní části VZ 2 nelze odhlížet od faktu, že relevantní část VZ 2 (tedy část týkající se nutných dokončovacích prací po havárii instalací) byla obviněným bezpochyby navázána na plnění VZ 1, když pro realizaci relevantní části VZ 2 muselo být dokončeno plnění realizované v rámci VZ 1, tudíž i z tohoto pohledu obě veřejné zakázky spolu naplňují obviněným sledovaný záměr (cíl), když o nich lze uvažovat jako o jednotlivých na sebe navazujících „etapách“ zastřešujícího cíle, kterým je odstranění a napravení havarijního stavu zjištěného v hale č. 24.

90.         Jak již bylo dovozeno výše, obviněným pořízená plnění tvořící předmět VZ 1 a relevantní části VZ 2 směřovala k jednomu společnému účelu (základnímu cíli), a to k odstranění a napravení havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, což bezesporu dokládá, že společně (tedy jako celek) plnila stejnou předvídanou funkci. Úřad v této souvislosti akcentuje, že v šetřeném případě je důležité, že celkový smysl VZ 1 a relevantní části VZ 2 byl dán až uskutečněním veškerých stavebních prací souvisejících s odstraněním a napravením havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, tj. pro obviněného byl podstatný celkový výsledek plnění, jehož mělo být jednotlivými stavebními pracemi realizovanými v rámci VZ 1 a relevantní části VZ 2 dosaženo (srov. rozsudek KS v Brně č. j. 31 Af 16/2020-75 ze dne 26. 5. 2021).  

91.         V projednávaném případě lze tedy na základě všeho shora uvedeného konstatovat, že obě šetřené veřejné zakázky (resp. VZ 1 a relevantní část VZ 2) tvoří jeden funkční celek, když jednotícím účelem stavebních prací, jež byly jejich předmětem, bylo zajištění odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, tj. obviněný pořizoval plnění, která z věcného, místního a funkčního hlediska tvoří předmět jedné veřejné zakázky na odstranění a nápravu havárie zjištěné v hale č. 24.

92.         Ve vztahu k časové souvislosti Úřad předně obecně odkazuje na komentářovou literaturu[4], v níž se k pojmu „časová souvislost“ (srov. § 18 odst. 2 zákona) uvádí: „Časová souvislost jako prvek určující jednu veřejnou zakázku je obecně zachován. Zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).“. Časovou souvislost tak vykazují jak veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově obdobná, tak i veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují.

93.         Pro naplnění časové souvislosti jsou obecně směrodatné především dohodnuté lhůty, např. lhůty stanovené v zadávací dokumentaci, termín zahájení výběrových řízení, termíny uzavření smluv či termíny plnění. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze totiž dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců. Je tedy nutné zdůraznit, že na časovou souvislost nelze pohlížet mechanicky a určit pevné hranice, kdy určitý počet dnů/týdnů/měsíců je chápán jako časová souvislost a cokoliv nad tuto hranici již lze označit jako časově nesouvisející plnění. Každý případ je specifický, a proto se časová souvislost musí zkoumat vždy individuálně (k tomu srov. rozsudek KS v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

94.         Úřad obecně dodává, že důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele, tzn., že zadavatel musí časovou souvislost posuzovat s ohledem na své záměry (cíle), nikoliv čistě formálně pouze vzhledem k předpokládané době jednotlivého plnění, které je třeba rozloženo do více týdnů/měsíců/let. K tomu Úřad uvádí, že to byl sám obviněný, kdo o úmyslu odstranit a napravit havarijní stav zjištěný v hale č. 24 rozhodl, přičemž již v momentě zadání VZ 1, tj. v momentě uzavření smlouvy 1, si dle Úřadu musel být vědom toho, že halu č. 24 hodlá uvést do podoby „před havárií“, resp. do podoby „bezvadné“. Obviněný v přípisu ze dne 11. 2. 2022 uvedl, že „účelem a předmětem objednávky na VZ 5 bylo bezprostřední odstranění havárie“; z tohoto tvrzení, zejména z použitého výrazu „bezprostřední“ je přitom dle Úřadu zřejmé, že obviněný měl již při zadání VZ 1 povědomí o tom, že po realizaci stavebních prací nutných k bezprostřednímu odstranění havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 (tedy prací, jejichž cílem je odstranění nejzávažnějších a nejakutnějších problémů způsobených havárií) bude nezbytné realizovat další stavební práce, které povedou ke „konečnému“ odstranění a nápravě havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, resp. k uvedení haly č. 24 do provozuschopné podoby. Dle Úřadu tak relevantní část VZ 2, která spočívala v realizaci stavebních prací sloužících k úplnému dokončení odstranění a nápravy havarijního stavu, nemohla představovat plnění „nepředvídatelné“ či „nárazové“, jelikož obviněný dle Úřadu musel již při zjištění havárie počítat s tím, že tyto práce provede. Úřad má tedy za to, že obviněný již v době uzavření smlouvy 1 předvídal, že s ohledem na havarijní stav zjištěný v hale č. 24 bude potřebovat zrealizovat také plnění tvořící předmět relevantní části VZ 2, z čehož plyne, že uzavírání smlouvy 2 nevykazuje s ohledem na časovou souvislost známky nahodilosti, a že rozsah požadovaného plnění bylo možné odhadnout a stanovit předpokládanou hodnotu pořizovaného plnění. To, že obviněný již v době uzavření smlouvy 1 věděl, že bude realizovat i plnění tvořící předmět relevantní části VZ 2, ostatně vyplývá i z dalších skutečností, které Úřad popíše níže.

95.         Úřad dále shrnuje dotčené časové údaje týkající se VZ 1 a VZ 2:

• zdůvodnění VZ 1 ze dne 2. 6. 2021,
• výzva 1 adresována dodavateli VZ 1 dne 7. 6. 2021,
• záměr VZ 2 ze dne 22. 6. 2021,
• smlouva 1 uzavřena dne 25. 6. 2021,
• výzva 2 odeslána dodavatelům dne 28. 6. 2021,
• termín plnění VZ 1 stanoven do 30. 6. 2021,
• smlouva 2 uzavřena dne 15. 7. 2021,
• termín plnění VZ 2 stanoven do 31. 12. 2021.

96.         Na základě datací uvedených v předchozím bodu odůvodnění tohoto příkazu Úřad konstatuje, že obviněný zahájil postup k zadání předmětných veřejných zakázek v rámci téhož měsíce (resp. v odstupu 21 dnů) a uzavřel smlouvy na plnění dotčených veřejných zakázek v rozmezí necelého 1 měsíce (resp. v odstupu 20 dnů). Zde uvedené časové úseky se Úřadu nejeví jako natolik dlouhá doba, aby měla být rozlišovacím znakem v tom, že by časová souvislost šetřených veřejných zakázek nebyla naplněna, a to s ohledem na věcný charakter plnění obou veřejných zakázek, které na sebe vzájemně navazují, a předvídatelnost zadávání VZ 2 již v době zadání VZ 1. Pokud totiž obviněný rozdělil stavební práce týkající se havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 a tyto části zadával s určitým časovým odstupem jako samostatné veřejné zakázky, pak stále postupoval s jediným záměrem (cílem), kterým bylo odstranění a náprava havárie zjištěné v hale č. 24 s tím, že hala č. 24 bude uvedena do podoby „před havárií“, resp. do podoby „bezvadné. Časové rozpětí zadání šetřených veřejných zakázek je pak dle Úřadu natolik krátké právě i vzhledem k věcnému charakteru obou plnění, když obviněný sám tvrdí, že v rámci VZ 1 byly prováděny stavební práce týkající se „bezprostředních havarijních oprav“ a v rámci VZ 2 byly prováděny mj. stavební práce „práce nezbytné k dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií bezprostředně opravených v rámci VZ 5“ (viz bod 65. odůvodnění tohoto příkazu).

97.         Z uvedených datací současně vyplývá, že termínu uzavření smlouvy 1 předcházelo schválení záměru VZ 2, z čehož vyplývá, že obviněný již při uzavření smlouvy 1 měl povědomí o potřebě poptání dalšího plnění souvisejícího s odstraněním a nápravou havárie zjištěné v hale č. 24.  V této souvislosti Úřad akcentuje, že předmět plnění, resp. cíl veřejné zakázky uvedený v záměru VZ 2 se shoduje s předmětem VZ 2 uvedeným ve výzvě 2 a následně ve smlouvě 2 (v podrobnostech viz body 52., 54. a 57. odůvodnění tohoto příkazu), z čehož jasně plyne, že obviněný věděl již v době schválení záměru VZ 2 o všech stavebních pracích, které bude nutné v rámci předmětu VZ 2 realizovat, tj. věděl i o stavebních pracích souvisejících s odstraněním a nápravou havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 tvořících relevantní část VZ 2.

98.         Závěrem Úřad akcentuje, že pro dosažení (naplnění) záměru obviněného, kterým bylo odstranění a náprava havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, nebylo dostačující pouze plnění VZ 1, ale obviněný potřeboval zrealizovat i další stavební práce nezbytné k dokončení stavu vzniklého v důsledku havárie zjištěné v hale č. 24, tedy práce, které tvoří relevantní část VZ 2.

99.         K tvrzení uvedenému v přípisu ze dne 14. 3. 2022, v němž obviněný uvádí, že se až po dokončení a kontrole prací provedených v rámci VZ 1 dozvěděl, že bude zapotřebí realizovat stavební práce nezbytné k dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havárií (viz bod 68. odůvodnění tohoto příkazu), Úřad uvádí, že toto tvrzení neodpovídá skutečnostem zjištěným z dokumentace k veřejným zakázkám. Jak již Úřad uvedl výše, z dokumentace plyne, že již při zadání VZ 1 (tj. uzavření smlouvy 1) obviněný věděl, že mu vznikne potřeba realizace relevantní části VZ 2, když záměr VZ 2 předcházel uzavření smlouvy 1 a výzva 2 byla dodavatelům odeslána před termínem plnění VZ 1 stanoveným ve smlouvě 1. Z uvedeného tedy vyplývá, že potřeba dokončení nápravy stavu vzniklého v důsledku havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, byla obviněnému známa už při zadání VZ 1, přičemž právě tato skutečnost je stěžejní pro vyslovení závěru o časové souvislosti VZ 1 a relevantní části VZ 2. Úřad pro úplnost dodává, že dotčené tvrzení obviněného nepotvrzují ani jím doložené zápisy koordinátora stavby (v podrobnostech viz bod 69. odůvodnění tohoto příkazu), jelikož z nich lze toliko dovodit, že již v dubnu 2021 probíhaly prohlídky technického stavu haly č. 24 a v květnu roku 2021 byla určena místa, na kterých budou prováděny sondážní práce, a bylo dohodnuto, že „provedení sond bude koordinováno, samozřejmě v závislosti na nutné opravy po havárii.“

100.     Na základě výše uvedeného Úřad shrnuje a konstatuje, že z pohledu časové souvislosti obou veřejných zakázek je rozhodující, že na plnění VZ 1 navazovalo plnění relevantní části VZ 2, a že již v době zadání VZ 1 obviněný věděl, že bude realizovat relevantní část VZ 2. Časová prodleva několika dnů mezi zadáním jednotlivých veřejných zakázek pak s ohledem na okolnosti zjištěné v tomto správním řízení časovou souvislost nevylučuje.

101.     S ohledem na shora uvedené má Úřad za to, že předmětné veřejné zakázky spolu souvisí také z hlediska časového.

102.     Úřad na základě shora popsaných skutečností prokázal a odůvodnil, že VZ 1 a relevantní část VZ 2 byly zadávány ve vzájemné časové souvislosti a že tvoří jeden funkční celek (souvislost věcná, místní a funkční), když šetřená plnění byla obviněným prováděna se záměrem odstranit a napravit havarijní stav zjištěný v hale č. 24.

103.     Jelikož spolu VZ 1 a relevantní část VZ 2 úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota obou těchto poptávaných plnění sečtena a obviněný měl povinnost zadat tyto stavební práce v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Celková cena za plnění dle smlouvy 1 činila 2 089 789,64 Kč bez DPH a celková cena za plnění dle smlouvy 2 činila 5 923 830,29 Kč bez DPH, přičemž hodnotu části VZ 2 spočívající v provedení sondážních prací obviněný v přípisu ze dne 16. 12. 2021 vyčíslil na 1 036 356,08 Kč bez DPH, z čehož vyplývá, že na relevantní část VZ 2 spočívající v realizaci prací souvisejících s odstraněním a nápravou havarijního stavu připadá 4 887 474,21 Kč bez DPH (5 923 830,29 Kč - 1 036 356,08 Kč); předpokládaná hodnota stavebních prací souvisejících s odstraněním a nápravou havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 tedy činí v součtu částku 6 977 263,85 Kč bez DPH (2 089 789,64 Kč + 4 887 474,21 Kč).

104.     Podle § 27 písm. b) zákona je veřejná zakázka na stavební práce zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 6 000 000 Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je povinen pouze dodržovat zásady stanovené v § 6 zákona. V šetřeném případě však hodnota plnění dle smlouvy 1 a smlouvy 2 týkající se relevantní části VZ 2 přesáhla tento zákonem stanovený limit a obviněný byl tedy povinen požadované stavební práce poptat v odpovídajícím typu zadávacího řízení.

105.     Veřejná zakázka na stavební práce v hodnotě 6 977 263,85 Kč bez DPH je podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou, neboť její hodnota přesahuje hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu [6 000 000 Kč bez DPH, srov. § 27 písm. b) zákona] a zároveň nedosahuje hodnoty stanovené pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, která v době uzavření smluv činila 137 366 000 Kč bez DPH (srov. § 4 nařízení vlády). Podle § 26 odst. 2 zákona je třeba takovou veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení v příslušném režimu, tj. obviněný mohl volit z více zákonných možností zadání veřejné zakázky.

106.     Úřad dále akcentuje, že neopomenul § 18 odst. 3 zákona, podle kterého jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády. V šetřeném případě částka dle smlouvy 1 nesplňuje první zákonnou podmínku stanovenou § 18 odst. 3 zákona (nepřesáhnutí 20 % předpokládané hodnoty celé zakázky), když částka 2 089 789,64 Kč bez DPH tvoří cca 30 % [(2 089 789,64/6 977 263,85)*100] souhrnné předpokládané hodnoty (6 977 263,85 Kč bez DPH). Obdobný závěr lze učinit i ve vztahu k relevantní části VZ 2, když částka 4 887 474,21 Kč bez DPH činí cca 70 % [(4 887 474,21/6 977 263,85)*100] souhrnné předpokládané hodnoty. Jelikož platí, že zákonem stanovené podmínky musejí být při zadávání částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona splněny kumulativně, pak Úřad konstatuje, že obviněný nemohl v šetřeném případě aplikovat výjimku z obecné povinnosti zadavatele zadávat jednotlivé části veřejné zakázky podle pravidel odpovídajících předpokládané hodnotě celé veřejné zakázky.

107.     Úřad shledal, že v šetřeném případě tedy obviněný zadáním veřejných zakázek mimo zadávací řízení postupoval v rozporu se zákonem. Tímto svým jednáním obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem je provedení stavebních prací týkajících se odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen.

108.     Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný předmětnou veřejnou zakázku zadával v zadávacím řízení, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se „rozdělením“ veřejné zakázky a jejím zadáním mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky podle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu dle zákona by obviněný měl pro zadání veřejné zakázky na výběr z použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení definovaných v § 52 zákona. Se zahájením těchto druhů zadávacích řízení je pak spojena mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolená poptávková řízení mimo režim zákona, kdy výzvu k podání nabídek zaslal pouze jím zvoleným dodavatelům.

109.     Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s dodavatelem VZ 1 uzavřel smlouvu 1 a s dodavatelem VZ 2 smlouvu 2.

110.     V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem je provedení stavebních prací týkajících se odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel

• dne 25. 6. 2021 smlouvu 1 s dodavatelem VZ 1 a
• dne 15. 7. 2021 smlouvu 2 s dodavatelem VZ 2.

111.     S ohledem na Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

112.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle §268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť, jak vyplývá z obsahu tohoto příkazu, obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

113.     Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby.

114.     Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

115.     Podle § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

116.     Úřad před uložením pokuty ověřil, zda ve vztahu k přestupku neuplynula promlčecí doba podle § 270 odst. 5 zákona. Smlouva 1 byla mezi obviněným a dodavatelem VZ 1 uzavřena dne 25. 6. 2021. Smlouva 2 byla mezi obviněným a dodavatelem VZ 2 uzavřena dne 15. 7. 2021. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 15. 7. 2021, kdy obviněný uzavřel smlouvu 2, tj. smlouvu na plnění v pořadí poslední z přezkoumávaných veřejných zakázek. Úřad konstatuje, že k uplynutí promlčecí doby stanovené v § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu dosud nedošlo; odpovědnost obviněného za přestupek ke dni vydání tohoto příkazu tedy uplynutím promlčecí doby nezanikla.

117.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, uložit pokutu do 10 % z předpokládané ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

118.     Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, činí 6 977 263,85 Kč bez DPH, tj.  8 442 489,26 Kč s DPH, když cena VZ 1 činí 2 528 645,47 Kč s DPH a cena relevantní části VZ 2 činí 5 913 843,79 Kč s DPH (v podrobnostech viz bod 103. odůvodnění tohoto příkazu). Horní hranice možné výše pokuty tedy v šetřeném případě činí 844 249 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).

119.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

120.     Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

121.     Hlavním kritériem rozhodným pro určení výměry pokuty je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního přestupku na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen to, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). Při zvažování závažnosti přestupku Úřad zohlednil následující skutečnosti.

122.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za podstatný předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož, jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, je třeba jednání obviněného, který na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dvě samostatné smlouvy, jejichž hodnota odpovídá veřejným zakázkám malého rozsahu, a při jejich zadávání nepostupoval v zadávacím řízení dle zákona, obecně označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

123.     Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

124.     Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil fakt, že u relevantní části VZ 2 postup obviněného nevedl k úplnému vyloučení hospodářské soutěže, neboť obviněný výzvu 2 zaslal pěti dodavatelům, tj. „poptávkového řízení“ na předmět VZ 2 se účastnilo více subjektů s různými nabídkami (jak vyplývá z protokolu 2), a obviněný tak zajistil alespoň určitou míru hospodářské soutěže (i tak však nelze vyloučit, že při postupu souladném se zákonem mohla být její míra vyšší). Z obdržených dokladů tak vyplývá, že ze strany obviněného byl v části realizován alespoň určitý druh dílčího poptávkového řízení, byť mimo zákon, jež nesl znaky nasvědčující snaze učinit výběr dodavatele v rozsahu předem definovaných soutěžních podmínek. V této souvislosti Úřad poznamenává, že tato polehčující okolnost neplatí pro VZ 1, neboť výzvu 1 obviněný adresoval přímo dodavateli VZ 1 a žádné další dodavatele neoslovil, tzn., že v tomto případě postup obviněného vedl k úplnému vyloučení hospodářské soutěže.

125.     Úřad neshledal žádné další polehčující ani žádné přitěžující okolnosti případu.

126.     Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Dle rozpočtu obviněného na rok 2022 (dostupný z https://www.praha.eu/file/3366155/Z_9892_Usneseni_Zastupitelstva_HMP.pdf) činí objem příjmů obviněného 82 938 825,60 tis. Kč. Úřad proto tyto skutečnosti při stanovení výše pokuty rovněž zohlednil, aby ji nebylo možno považovat vůči obviněnému za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

127.     Pokuta uložená obviněnému za spáchání přestupku dle zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování tohoto zákona, resp. k jednání, které je s citovaným zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil, i přes vysokou závažnost přestupku, pokutu pouze ve výši 200 000 Kč (tj. dosahující cca 24 % maximální možné výše pokuty), která dle jeho názoru naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

128.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

129.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy