číslo jednací: 17501/2022/500
spisová značka: S0219/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• Nemocnice Nymburk s.r.o., IČO 28762886, se sídlem Boleslavská třída 425/9, 288 02 Nymburk,

v souvislosti s uzavřením rámcové dohody „Zpracování projektových dokumentací výstavby a rekonstrukcí staveb pro Nemocnici Nymburk s.r.o.“ na základě výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení ze dne 20. 1. 2021 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P21V00000008,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

 

I.

Obviněný – Nemocnice Nymburk s.r.o., IČO 28762886, se sídlem Boleslavská třída 425/9, 288 02 Nymburk – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 131 odst. 2 cit. zákona uzavřel rámcovou dohodu „Zpracování projektových dokumentací výstavby a rekonstrukcí staveb pro Nemocnici Nymburk s.r.o“ s vybraným dodavatelem – Ing. Arch. Pavel Petrák, IČO 87577364, se sídlem Špičák 305, 354 91 Lázně Kynžvart – ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 20. 1. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P21V00000008, ačkoliv předpokládaná hodnota rámcové dohody činila 5 800 000,- Kč, tedy částku odpovídající nadlimitní veřejné zakázce, a neuzavřel tak předmětnou rámcovou dohodu na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dne 3. 3. 2021 uzavřel předmětnou rámcovou dohodu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Nemocnice Nymburk s.r.o., IČO 28762886, se sídlem Boleslavská třída 425/9, 288 02 Nymburk – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – ukládá

pokuta ve výši 25 000,- Kč (dvacet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný - Nemocnice Nymburk s.r.o., IČO 28762886, se sídlem Boleslavská třída 425/9, 288 02 Nymburk (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 20. 1. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P21V00000008 zjednodušené podlimitní řízení, jehož cílem bylo uzavření rámcové dohody „Zpracování projektových dokumentací výstavby a rekonstrukcí staveb Nemocnice Nymburk s.r.o.“ (dále jen „zadávací řízení“, příp. „rámcová dohoda“). 

2.             Předmětem plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody bylo podle bodu 5.2. „Výzvy k podání nabídek, zadávací dokumentace“ v aktualizovaném znění ze dne
26. 1. 2021 (dále jen „výzva“, příp. „zadávací dokumentace“) „vypracování požadovaných projektových dokumentací dle technické specifikace, tj. projektové práce a inženýrské činnosti uvedené v příloze č. 2 ZD, ve smyslu § 2 a § 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, včetně inženýrské činnosti související s vydáním pravomocného stavebního povolení. (…)“.

3.             Dne 3. 3. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – Ing. Arch. Pavel Petrák,
IČO 87577364, se sídlem Špičák 305, 354 91 Lázně Kynžvart (dále jen „Ing. Arch. Pavel Petrák“ nebo „vybraný dodavatel“) – rámcovou dohodu.   

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele v zadávacím řízení.

5.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Dne 30. 12. 2021 Úřad obdržel od obviněného vyjádření k podnětu (dále jen „vyjádření k podnětu“) včetně dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření k podnětu

6.             Obviněný ve vyjádření k podnětu doručeném Úřadu dne 30. 12. 2021 uvádí, že zadávací řízení bylo zahájeno dne 20. 1. 2021, ve lhůtě pro podání nabídek obdržel pět nabídek, tři nabídky byly dále hodnoceny a dvě z těchto nabídek obsahovaly nabídkovou cenu pod limitem pro nadlimitní veřejnou zakázku.

7.             Obviněný ve vyjádření nepopírá „svou chybu při uvedení předpokládané hodnoty v zadávací dokumentaci, kdy administrativní chybou uvedl vyšší předpokládanou hodnotu, než umožňoval v době vyhlášení veřejné zakázky platný limit pro podlimitní veřejnou zakázku“.

8.             Obviněný dodává, že nabídková cena vybraného dodavatele činila 4 687 500 Kč a že průměrná nabídková cena v předmětném zadávacím řízení činila cca 4 600 000 Kč, což je takřka 1 000 000 Kč pod hranicí limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Dle obviněného tak nelze předpokládat, že „administrativní chyba (…) při psaní předpokládané hodnoty by jakkoli ovlivnila výběr nejvhodnější nabídky“.

9.             Obviněný konstatuje, že při „ryze formalistickém výkladu“ „měl postupovat dle v zadávací dokumentaci uvedené předpokládané hodnoty v režimu pro nadlimitní veřejnou zakázku“, nicméně vyjadřuje přesvědčení, „že smysl a účel zákona byl v podmínkách konkrétní hospodářské soutěže beze sporu naplněn“.

Další postup Úřadu

10.         Přípisem ze dne 9. 2. 2022 Úřad požádal obviněného o odpověď na otázky, 1) co přesně bylo předmětem nacenění v cenové nabídce, zda Úřad chápe správně, že naceněno bylo právě oněch 5 zadavatelem zmiňovaných stavebních záměrů, 2) co je míněno dalšími pracemi (nad rámec pěti předpokládaných), které jsou zmiňovány v technické specifikaci a jakým způsobem by byla tvorba těchto dalších projektových dokumentací naceňována a 3) jak mají být ve vzájemném kontextu chápána ustanovení o ceně díla obsažená v rámcové dohodě?

Sdělení obviněného ze dne 18. 2. 2022

11.         Dne 18. 2. 2022 obdržel Úřad sdělení z téhož dne, ve kterém obviněný odpověděl Úřadu na položené otázky.

12.         Obviněný uvádí, že naceněno bylo skutečně pět zmiňovaných stavebních záměrů, tj. pět projektových dokumentací. Dodává, že u tří stavebních záměrů byl rozsah prací jasný již při zahájení zadávacího řízení a u dvou stavebních záměrů nebyl rozsah projektových služeb přesně dán. Dále obviněný konstatuje, že realizovány byly pouze tři prováděcí smlouvy a následně byla spolupráce s vybraným dodavatelem předčasně ukončena.

13.         Dalšími pracemi zmiňovanými v technické specifikaci je dle obviněného myšleno přesné nacenění požadovaných projektových služeb u dvou projektových dokumentací, u kterých obviněný při zahájení zadávacího řízení nedisponoval informacemi o rozsahu poptávaných projektových služeb. Tyto služby by dle něj poté byly „naceňovány dle hodnot uvedených v ceníku, který byl vysoutěžen (…).“.

14.         Obviněný sdělil, že „[u]vedení ceny v rámcové smlouvě, která nemůže být překročena, tj. 5 800 000 Kč je propisem administrativní chyby ze zadávací dokumentace, kdy zadavatel vlivem administrativní chyby uvedl špatnou hodnotu.“ Dále v této otázce odkazuje na své předchozí vyjádření. Dodává, že „v průběhu plnění samotné zakázky měl zavedeny vnitřní kontrolní mechanismy tak, aby nedošlo k překročení nabídkové ceny (4.687.500,- Kč), tedy nikoli částky 5.800.000,- Kč, jak je uvedeno ve smlouvě“ a opakuje, že spolupráce s vybraným dodavatelem byla ukončena. V příloze pak obviněný Úřadu předkládá fakturaci ke třem prováděcím smlouvám.

Další postup Úřadu

15.         Přípisem ze dne 11. 3. 2022 Úřad požádal obviněného, aby vysvětlil tu skutečnost, že bylo s vybraným dodavatelem uzavřeno šest smluv o dílo, přičemž z rámcové dohody dle obviněného vyplývá, že je možné realizovat pouze pět projektů a realizovány byly dle tvrzení obviněného tři projekty.

16.         Dne 14. 3. 2022 obdržel Úřad sdělení obviněného z téhož dne, v němž obviněný uvádí, že „předpokládal realizaci cca 5 různých stavebních záměrů, ke kterým bude nutné zpracovat projektovou dokumentaci. Jednalo se o předpoklad pro tvorbu projektových dokumentací, který zadavatel dodržel ve vztahu k předpokládaným stavebním záměrům, ačkoliv bylo uzavřelo 6 smluv o dílo.“ K uzavření více smluv o dílo došlo dle obviněného proto, že ačkoliv původně předpokládal, že stavební záměr na výstavbu nové patologie bude jedna stavební akce, tj. jeden stavební záměr, rozhodl následně o rozdělení stavebního záměru na dvě stavební akce. Obviněný v tomto sdělení opakovaně zdůrazňuje, že nakonec byli skutečně realizovány pouze tři stavební záměry, a to z důvodu nedostatečné součinnosti vybraného dodavatele.

17.         Přípisem ze dne 7. 4. 2022 Úřad obviněného vyzval k předložení dokumentů prokazujících tvrzené ukončení rámcové dohody. Obviněný v přípisu ze dne 8. 4. 2022 sdělil Úřadu, že tři z uzavřených smluv o dílo byly splněny, ke dvěma z nich byl uzavřen dodatek, jimiž byly předmětné smlouvy ukončeny před započetím realizace a u jedné ze smluv byla uzavřena „Dohoda o vypořádání vzájemných závazků“ ze dne 12. 12. 2021 (dále jen „dohoda“), kterým došlo k jejímu ukončení v průběhu realizace. Uzavřené dodatky ke smlouvám a dohodu obviněný Úřadu předložil v příloze předmětného přípisu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

18.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. 

19.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

20.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

21.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.  

22.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí:

a.             zjednodušené podlimitní řízení,

b.             otevřené řízení,

c.              jednací řízení s uveřejněním,

d.             jednací řízení bez uveřejnění,

e.             řízení se soutěžním dialogem,

f.               řízení o inovačním partnerství,

g.             koncesní řízení, nebo

h.             řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

23.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

24.         Podle § 23 zákona se pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.

25.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

26.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

27.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

28.         Podle § 52 písm. a) zákona může pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu zadavatel použít zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč.

29.         Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

30.         Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

31.         Podle § 131 odst. 2 zákona může zadavatel uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

32.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

33.         Podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 činí 5 494 000 Kč, od 1. 1. 2022 pak 5 610 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

Zadávací dokumentace

34.         V čl. 2. zadávací dokumentace[2] je uvedeno: „Druh veřejné zakázky: zjednodušená podlimitní veřejná zakázka na služby.“ Tyto služby jsou pak dále konkrétně definovány jako „architektonické a související služby“ a „technické projektování“.

35.         V čl. 4. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky určená zadavatelem postupem podle § 16 a násl. ZZVZ činí 5 800 000,- Kč bez DPH s plněním do 31. 12. 2022. Zadavatel stanovuje, že uvedená předpokládaná hodnota je limitní a maximální.“

36.         V čl. 5. „Vymezení předmětu zakázky“ bodu 5.2 zadávací dokumentace je uvedeno, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je vypracování požadovaných projektových dokumentací dle technické specifikace, tj. projektové práce a inženýrské činnosti uvedené v příloze č. 2 ZD, ve smyslu § 2 a § 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., (…)“. V bodu 5.3 zadávací dokumentace je uvedeno: „Zadavatel je oprávněn určovat konkrétní množství a dobu plnění jednotlivých dílčích služeb podle svých okamžitých, resp. aktuálních potřeb bez penalizace či jiného postihu ze strany dodavatele. Zadavatel hodlá uzavřít rámcovou dohodu s jedním dodavatelem.“

37.         V čl. 5. „Vymezení předmětu zakázky“ bodu 5.4 zadávací dokumentace je uvedeno: „Předmět veřejné zakázky bude plněn vybraným účastníkem na základě Rámcové dohody, jejíž závazný návrh tvoří přílohu č. 1 této zadávací dokumentace, na jejímž základě budou uzavírány jednotlivé Smlouvy o dílo, jejichž závazný návrh tvoří přílohu č. 4 této zadávací dokumentace, a to způsobem a za podmínek v nich uvedených.“

38.         V čl. 7. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ bodu 7.1. zadávací dokumentace (dále jen „čl. 7. zadávací dokumentace“) je uvedeno: „Nabídkovou cenou se pro účely zadávacího řízení rozumí celková cena za činnosti požadované pro plnění veřejné zakázky touto zadávací dokumentací, a to bez daně z přidané hodnoty (DPH).“

39.         V čl. 7. bodu 7.2. zadávací dokumentace je uvedeno: „Cena bude zpracována za jednotlivé položky nákladů VZ vyplněním položkového ceníku (příloha č. 6 této zadávací dokumentace), který bude uveden v návrhu rámcové dohody jako její příloha B.“

40.         V čl. 7. bodu 7.3. zadávací dokumentace je uvedeno: „Celková nabídková cena je součtem nabídkových cen za služby uvedené uchazečem v Položkovém ceníku, v příloze č. 6 ZD. Bude vyplněno do krycího listu, který je přílohou č. 5 této zadávací dokumentace.“

41.         V čl. 7.“ bodu 7.4. zadávací dokumentace je uvedeno: „Nabídková cena musí být zpracována v Kč jako cena nejvýše přípustná za splnění specifikovaného předmětu veřejné zakázky.“

42.         V čl. 7. bodu 7.5. zadávací dokumentace je uvedeno: „Nabídková cena musí zahrnovat veškeré náklady vzniklé s plněním veřejné zakázky. Součástí nabídkové ceny jsou veškeré práce, dodávky, poplatky a náklady dodavatele nezbytné pro řádné a úplné provedení předmětu veřejné zakázky, o kterých účastník podle odborných znalostí musel[a] a měl vědět, že jsou pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky nezbytné.“

Technická specifikace

43.         V čl. 1. „Předmět plnění“ technické specifikace, která tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace a současně přílohu č. 1 rámcové dohody (dále jen „technická specifikace“), je uvedeno: „Zadavatel předpokládá v letech 2021-2025 realizaci cca 5 různých stavebních záměrů, ke kterým bude do 31. 12. 2022 nutné operativně vytvořit projektové dokumentace, které budou podkladem k žádosti o čerpání dotací EU na stavební zakázky. V čase vypsání této zakázky již zadavatel ví, s ohledem na přípravu využití dotačního programu REACT-EU, o 3 projektových dokumentacích, ke kterým okamžitě po datu účinnosti rámcové smlouvy hodlá uzavřít dílčí smlouvy o dílo. (…) 1. Bourání stávajícího pavilonu I – Patologie a její přesun do suterénu budovy B a C. (…) 2. Výstavba nového pavilonu I mezi budovami D a E (…) 3. Celková rekonstrukce oddělení Gynekologie a Porodnice v budově A, včetně lékařských pokojů (…)  Zadavatel dále bude potřebovat operativně tvořit i další projektové dokumentace s ohledem na vypisování dalších dotačních titulů nebo dle aktuálních potřeb. K těmto účelům bude sloučit ceník prací, který je nedílnou součástí zadávací dokumentace. Tyto projektové dokumentace mohou být zadávány na základě dílčích smluv o dílo do 31. 12. 2022 ode dne účinnosti rámcové dohody, (…).“

44.         V čl. 3. „Požadavek na způsob řešení“ technické specifikace je uvedeno: „Předpokládaná hodnota projektových dokumentací: 5 800 000 Kč bez DPH 21 %“.

Rámcová dohoda

45.         V čl. I. „Předmět smlouvy a úvodní ustanovení“ bodu 1. rámcové dohody je uvedeno: »Účelem Rámcové dohody je zadávání Dílčích veřejných zakázek („Prováděcích smluv“ či „Smluv o dílo“) na realizaci projektových prací staveb Nemocnice Nymburk s.r.o., včetně výkonu inženýrské činnosti a autorského dozoru zhotovitele, a to dle potřeb objednatele.« V bodu 2 citovaného článku je pak uvedeno: „Zhotovitel se zavazuje provádět pro objednatele na svůj náklad a nebezpečí níže specifikované dílo do 31. 12. 2022 a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit zhotoviteli cenu za jeho provedení na základě fakturace učiněné dle ceníku nabídnutého v rámci Veřejné zakázky.“

46.         V čl. II. „Předmět smlouvy a úvodní ustanovení“ bodu 1. rámcové dohody je uvedeno: „Dílem se v této smlouvě rozumí: Zpracování projektových dokumentací výstavby a rekonstrukcí staveb pro Nemocnici Nymburk s.r.o., dle zjednodušené podlimitní veřejné zakázky č. VZ03/2021 (interní číslo veřejné zakázky objednatele). Detailní vymezení díle je obsahem přílohy č. 1 – Technická specifikace předmětu zakázky.“

47.         V čl. II. „Předmět smlouvy a úvodní ustanovení“ bodu 2. rámcové dohody je uvedeno: „Zhotovitel je povinen provést dílo v souladu s následujícími dokumenty, ve kterých je dílo blíže specifikováno:

a) výzva k podání nabídek ze dne 20. 1. 2021,

b) nabídka zhotovitele ze dne 9. 2. 2021, zejména položkového ceníku,

c) prováděcí smlouva, jejíž vzor byl součástí zadávacích podmínek Veřejné zakázky.“

48.         V čl. IV. „Cena díla“ bodu 1. rámcové dohody (dále jen „čl. IV. rámcové dohody“) je uvedeno: „Smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31. 12. 2022, nebo dosažením částky 5 800 000 Kč bez DPH za všechna plnění podle této smlouvy, pokud k tomu dojde před uplynutím doby určité.“

49.         V čl. IV. bodu 2. rámcové dohody je uvedeno: „Cena byla určena dohodou smluvních [stran] jako součet vzorového položkového rozpočtu stran a činí:

Cena bez DPH:            4 687 500,- Kč

Sazba DPH:                 21 %

DPH:                            984 375,- Kč

Cena s DPH:                5 671 875,- Kč

Podrobný rozpočet je uveden, v ceníku, kde jsou jednotlivé položky uvedeny. (…)“.

50.         V čl. IV. bodu 3. rámcové dohody je uvedeno: „Cena díla je stanovena jako nepřekročitelná, kryje veškeré náklady zhotovitele spojené s prováděním díla a je platná po celou dobu realizace díla (tj. do 31. 12. 2022). (…)“.

51.         V čl. IV. bodu 4. rámcové dohody je uvedeno: „V dílčích smlouvách o dílo, které jsou uzavírány dle článku III. Rámcové dohody, je tedy pak cena určena z ceníku, který byl nabídnut v rámci zadávacího řízení Veřejné zakázky, a který tvoří přílohu č. 2 Rámcové dohody.“

Prováděcí smlouva

52.         V preambuli návrhu prováděcí smlouvy, která je přílohou č.  4 zadávací dokumentace (dále jen „prováděcí smlouva“) je mj. uvedeno, že podkladem pro její uzavření je nabídka podaná v předmětném zadávacím řízení a uzavřená rámcová dohoda.

53.         V čl. I. „Předmět plnění“ bodu 1. prováděcí smlouvy je uvedeno: „Zhotovitel se v souladu s podmínkami této smlouvy zavazuje zhotovit pro Zadavatele na svůj náklad a nebezpečí ve sjednaných termínech vypracování projektové dokumentace (dále jen PD) dle technické specifikace Zadavatele (…)“. V bodu 2. předmětného článku je uvedeno, že „[p]ředmětem této smlouvy je zpracování projektové dokumentace ve stupních projektové dokumentace: (bude doplněno dle aktuálních potřeb)“.

Cenová nabídka zhotovitele

54.         Cenová nabídka zhotovitele je přílohou č. 6 zadávací dokumentace a současně přílohou č. 2 rámcové dohody. Cenová nabídka zhotovitele je tabulka, která má 12 číslovaných položek. U každé z číslovaných položek je identifikována měrná jednotka (MJ) a je uveden počet měrných jednotek. Vyplněním dalšího ze sloupců nadepsaného „Cena za MJ (v Kč)“ dochází k automatickému přepočtu v dalším sloupci „Ceny za množství celkem (v Kč)“.

55.         U položky č. 1 s popisem „STS – zabezpečení vstupních podkladů a fáze předprojektové přípravy – návrh stavebně – architektonického řešení stavby a stavebně – technický průzkum, situační plánky (cca 5x STS)“ je ve sloupci „Počet MJ“ uvedena hodnota 20 000 (měrnou jednotkou je m³), položka č. 5 má v popisu uvedeno „DBP – dokumentace bouracích prací (cca 3x DBP)“ a ve sloupci „Počet MJ“ je uvedena hodnota 7 500 (měrnou jednotkou je m³). Položka č. 8 s popisem „DSP – dokumentace pro stavební povolení (cca 5x DSP)“ v rozsahu 20 000 m³ je rozdělena do dalších (nečíslovaných) podpoložek, u kterých již není uveden předpokládaný počet MJ, ze kterých je zřejmé že bude třeba vytvořit „projektové dokumentace silnoproudých elektroinstalací, slaboproudých elektroinstalací, rozvodů ZTI, topení a VZT, klimatizačních jednotek“, a to pro „cca 5 projektů“. Obdobně jsou popsány další položky, kdy pro dodavatelovu představu, jaké konkrétní činnosti má naceňovat, je slovní popis položky doprovázen přibližným počtem (je použita zkratka cca) projektů nebo dokumentací.

Právní posouzení

K postavení zadavatele

56.         Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem právnická osoba, pokud i) byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a ii) jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

57.         Zadavatel je právnickou osobou (společností s ručením omezeným), jejímž jediným společníkem je město Nymburk, IČO 002 39 500, se sídlem Náměstí Přemyslovců 163/20, 288 28 Nymburk (dále jen „město Nymburk“), které je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť se jedná o územní samosprávný celek.

58.         Za účelem zjištění, zda zadavatel vykonává činnosti spočívající v uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, vycházel Úřad z výpisu z obchodního rejstříku, z něhož vyplývá, že předmětem činnosti zadavatele je „poskytování zdravotních služeb“. Uvedenému pak odpovídají i informace uvedené ve Výroční zprávě za rok 2020[3], podle kterých je hlavním předmětem činnosti obviněného provozování nestátního zdravotnického zařízení v rozsahu lůžkové, ambulantní a komplementární zdravotní péče. Úřad konstatuje, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby spočívající v poskytování zdravotní péče, resp. zdravotních služeb. Právo na ochranu zdraví je ostatně garantováno v článku 31 Listiny základních práv a svobod. Jestliže je tedy předmětem činnosti zadavatele poskytování zdravotních služeb, není sporu o tom, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

59.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že obviněný je veřejným zadavatelem § 4 odst. 1 písm. e) zákona. Uvedenou skutečnost pak ani sám obviněný nijak nerozporuje.

Závěry Úřadu

60.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel je při výběru dodavatele na poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací vázán pravidly a postupy předepsanými zákonem. Zásadním pro určení, jakým způsobem zadavatel má, resp. může při výběru dodavatele postupovat, tj. jaká z pravidel a postupů upravených v zákoně na jeho postup dopadají, je pak stanovená předpokládaná hodnota, příp. předmět poptávaného plnění (viz k tomu např. § 129 zákona). Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jsou upravena v ustanovení § 16 až § 23 zákona, kdy v § 16 jsou obsažena obecná pravidla a principy pro její stanovení a na toto ustanovení pak navazují zvláštní ustanovení § 17 až § 23 zákona, která upravují specifika při stanovování předpokládané hodnoty.

61.         Obviněný v šetřeném případě uzavřel rámcovou dohodu na základě zjednodušeného podlimitního řízení (uvedené ani sám obviněný nikterak nerozporuje). Úřad v této souvislosti primárně ověřil (zejm. z bodu 5. 4 zadávací dokumentace, čl. II. rámcové dohody a preambule a čl. I. prováděcí smlouvy), že se v šeřeném případě skutečně jedná o rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, kterou se ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody (tj. dohodu, která nezakládá závazkový vztah a nevznikají z ní tudíž pohledávky a závazky smluvních stran – viz k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 936/2012 ze dne 28. 11. 2012).

62.         Z ustanovení § 131 odst. 2 zákona vyplývá, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

63.         Úřad proto dále přistoupil k posouzení správnosti postupu obviněného při volbě zadávacího řízení, resp. určení režimu.

64.         S ohledem na předmět rámcové dohody, kterým bylo vypracování projektové dokumentace, a dále s ohledem na předpokládanou hodnotu rámcové dohody uvedenou v zadávací dokumentaci, tj. 5 800 000 Kč bez DPH, Úřad konstatuje, že uvedené odpovídá předpokládané hodnotě nadlimitní veřejné zakázky na služby, neboť výše předpokládané hodnoty přesahuje příslušný finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby stanovený nařízením vlády, tj. částku 5 494 000 Kč (viz k tomu bod 33. odůvodnění tohoto příkazu)[4]. V případě, že se na nadlimitní veřejnou zakázku nevztahují zákonné výjimky z povinnosti ji zadat v zadávacím řízení, je zadavatel povinen postupovat podle části čtvrté zákona, která upravuje právě pravidla postupu pro zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu (pokud nepostupuje podle části páté až sedmé zákona – viz k tomu § 25 zákona). Pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu pak zadavatel dle § 55 zákona může použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství. Zjednodušené podlimitní řízení může zadavatel použít pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu, resp. pro zadání rámcové dohody, u níž výše předpokládané hodnoty odpovídá podlimitní veřejné zakázce (v případě stavebních prací pak do 50 000 000 Kč). 

65.         Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě byl obviněný povinen s ohledem na jím stanovenou výši předpokládané hodnoty rámcové dohody uvedenou ve výzvě a stanovený předmět zahájit zadávací řízení v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, tj. zadat rámcovou dohodu na základě některého z druhů zadávacích řízení vymezených v § 55 zákona, což však neučinil.

66.         Obviněný k tomu ve vyjádření k podnětu a ve sdělení ze dne 18. 2. 2022 uvádí, že v důsledku administrativní chyby, resp. administrativního přepisu uvedl v zadávací dokumentaci vyšší předpokládanou hodnotu. Zadavatel toto administrativní pochybení blíže nespecifikuje, pouze na podporu svých tvrzení poukazuje na množství podaných nabídek a nabídkové ceny. Rovněž uvádí, že nabídková cena vybraného dodavatele, která nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, byla v rámcové dohodě sjednána jako maximální, a jako taková byla nepřekročitelná.

67.         Úřad na tomto místě uvádí, že předpokládanou hodnotu šetřené rámcové dohody byl zadavatel s ohledem na ustanovení § 16 odst. 5 zákona povinen stanovit k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Při jejím stanovení pak byl povinen vycházet z pravidel zakotvených v § 23 odst. 1 zákona, podle kterých je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány.

68.         Jak již bylo uvedeno výše, obviněný předpokládanou hodnotu rámcové dohody uvedl, a to ve výši 5 800 000 Kč bez DPH. Tato částka není uvedena pouze ve výzvě, ale je rovněž uvedena v ustanovení rámcové dohody týkajícím se ceny díla, v němž je uvedeno, že se rámcová smlouva uzavírá buď na určitou dobu nebo – dojde-li k tomu dříve – do doby dosažení částky 5 800 000 Kč bez DPH za všechna plnění a rovněž v technické specifikaci je uvedena totožná „předpokládaná hodnota projektových prací“.

69.         Tvrzená administrativní chyba, resp. přepis v uvedení předpokládané hodnoty rámcové dohody tak není obsažen „jen“ ve výzvě, ale je promítnut do dalších dokumentů obsahujících zadávací podmínky, pokud tyto obsahují informaci o předpokládané hodnotě, resp. maximální hodnotě plnění. Uvedené, tj. jednotnost uváděné hodnoty napříč zadávacími podmínkami, tak nikterak nedokládá, že se jedná o přepis. Uvedené naopak nasvědčuje tomu, že uvedená argumentace obviněného je účelová.

70.         Úřad odmítá jako liché i další argumenty obviněného uvedené ve vyjádření ze dne 30. 12. 2021, v nichž sděluje, že „nejvýhodnější nabídkou byla nabídka účastníka Ing. Arch. Pavla Petráka s nabídkovou cenou 4 687 500 Kč bez DPH“ a dále že „z obdržených nabídek poté vyplývá, že při zohlednění všech 5 podaných nabídek, výsledná průměrná cena těchto nabídek je zaokrouhleně 4,6 mil Kč, tedy takřka 1 mil Kč pod hranicí pro nadlimitní veřejnou zakázku.“ A taktéž odmítá argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 18. 2. 2022, ve které sděluje, že „zadavatel na základě skutečně realizovaných smluv uhradil dodavateli 1 379 327,50 Kč.[5]“.

71.         Úřad k této argumentaci obviněného předně připomíná, že volba režimu a následně druhu zadávacího řízení se v šetřeném případě odvíjí od předpokládané hodnoty stanovené k okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy nikoliv ex post, jak se snaží dovodit obviněný, z výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení nebo z výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, tj. nikoliv v průběhu zadávacího řízení či k okamžiku zadání (takto by předpokládaná hodnota byla určována pouze v případě, pokud by rámcová dohoda nebyla nebyla uzavřena v zadávacím řízení – srov. § 16 odst. 5 zákona).

72.         O administrativní chybě při určení předpokládané hodnoty pak nevypovídají ani jednotlivé nabídkové ceny. Lze si představit situaci, kdy je v důsledky přepisu uvedena nabídková cena např. o řád vyšší (je uvedena nula navíc). V takovém případě zadavatel obdrží podstatně nižší nabídky. V šetřeném případě obsahovala jedna z pěti nabídek cenu vyšší než uvedenou předpokládanou hodnotu rámcové smlouvy a druhá byla o méně než 100 tis. nižší. Uvedené tak neindikuje, že by předpokládaná hodnota byla stanovena fatálně chybně. Nadto sám obviněný nijak neosvětluje či nedokládá onu dle něj správnou předpokládanou hodnotu.

73.         Obviněný rovněž argumentuje tím, že fakticky neměl možnost na základě uzavřené rámcové dohody uzavřít prováděcí smlouvy na částku vyšší, než byla cena vybraného dodavatele, tj. 4 687 500,- Kč bez DPH, neboť tato cena byla v rámcové dohodě stanovena jako nepřekročitelná.

74.         Ani s tímto argumentem se nelze ztotožnit. Je pravdou, že v rámcové dohodě je uvedeno, že cena díla je stanovena jako nepřekročitelná, nicméně Úřad má za to, že uvedenou podmínku je třeba vztáhnout k částce uvedené v bodu IV.1. rámcové dohody, tj. k částce 5 800 tis. Kč bez DPH. Předně je třeba v této souvislosti poukázat na to, že dodavatelé naceňovali dokument „cenová nabídka zhotovitele“, tedy vyplňovali v tabulce jednotkové ceny za položky, které byly následně vynásobeny předpokládaným počtem MJ. Součet tohoto vzorového položkového rozpočtu pak tvořil nabídkovou cenu. Sám obviněný ve vyjádření ze dne 18. 2. 2022 uvádí, že mu na počátku zadávacího řízení byl znám rozsah u tří stavebních záměrů a u dvou stavebních záměrů nebyl rozsah projektových služeb přesně dán. Z uvedeného je zřejmé, že obviněný určil počet MJ v dokumentu „cenová nabídka zhotovitele“ kvalifikovaným odhadem, protože ani on sám neznal přesné rozsahy všech stavebních záměrů, které jsou obsahem uzavřené rámcové dohody. Nadto je na místě podotknout, že pokud by věděl, jak budou jednotlivé projekty vypadat, nemusel by ani uzavírat rámcovou dohodu, ale nechal by si jednotlivé stavební záměry, resp. projekční práce s nimi související přesně nacenit. Z uvedeného je tedy zřejmé, že naceňována byla tzv. „modelová cena“.

75.         Ani z informací obsažených v dokumentu „cenová nabídka zhotovitele“ nelze dovozovat, že by modelová cena byla cenou nepřekročitelnou nebo maximální, neboť v uvedeném dokumentu tato informace uvedena není a nadto z popisu většiny položek je uvedena zkratka „cca“ pro určení počtu stavebních záměrů. V dokumentu „cenová nabídka zhotovitele“, který je obviněným v rámcové dohodě označován rovněž jako „ceník“, jsou tedy uvedeny ceny jednotkové, nikoliv maximální. Ceník nelze chápat ani tak, že by obsahoval přesné nacenění veškerého požadovaného plnění (neboť – jak již bylo uvedeno výše – přesný rozsah nebyl obviněnému znám).  Teprve v prováděcích smlouvách jsou pak určovány přesné ceny za jednotlivé projekty, a to právě na základě jednotkových cen uvedených v ceníku a podle ceníku je také následně fakturováno. Úřad k tomu doplňuje, že nelze bez dalšího přijmout ani tvrzení obviněného, že na základě rámcové dohody mohlo být realizováno pouze (max.) pět stavebních záměrů, neboť ze zadávacích podmínek uvedené jednoznačně nevyplývá. Pokud obviněný od počátku zamýšlel, že bude chtít po vybraném dodavateli vyprojektovat (právě, resp. max.) pět stavebních záměrů, pak měl tento požadavek jednoznačně promítnout v zadávacích podmínkách a neměl v ceníku a technické specifikaci používat terminologii „cca 5x“, resp. „cca 5 různých stavebních záměrů“. Uvedené (pojem cca) je totiž běžně chápán tak, že záměrů může být méně, ale i více.

76.         Úřad na tomto místě dále uvádí, že představa obviněného, jak má být rámcová dohoda chápána (byla-li nějaká), není rozhodná, neboť rozhodný je samotný text rámcové dohody, přičemž každé smluvní ujednání musí mít smysl a musí být vykládáno v kontextu; nelze jednotlivá ujednání účelově z kontextu vytrhávat. Formulace rámcové dohody, resp. zejména pak formulace článku IV. „Cena díla“ (viz bod 49. a násl. odůvodnění tohoto příkazu) jistě není ideální, nicméně Úřad má za to, že myšlenky uvedené výše v odůvodnění tohoto příkazu potvrzuje. Předně je třeba reflektovat, že se v šetřeném případě jedná o rámcovou dohodu. Právě z tohoto důvodu nelze odst. 3 předmětného článku rámcové dohody vykládat tak, že se vztahuje k nabídkové ceně, neboť pokud by tomu tak bylo, pak zcela ztrácí svůj význam limitace částkou 5,8 mil. v odst. 1 a nadto to odporuje metodologii nacenění jednotkových cen kvalifikovaného odhadu. Pokud by nabídková cena vybraného dodavatele byla skutečně nepřekročitelná a neměnná, nebylo by možné již nic dalšího naceňovat, tj. nebylo by možno pracovat (navýšit) ani s počtem MJ u jednotlivých položek ceníku. Bylo by tak fakticky znemožněno použití bodu 4 předmětného článku rámcové dohody. 

77.         Na základě výše uvedeného má Úřad za to, že obviněný uzavřel rámcovou dohodu, která mu umožňovala plnění až do výše 5,8 mil. Kč bez DPH. To, že reálné plnění této hodnoty nedosáhlo, pak pro posouzení šetřené věci není rozhodné. Stávající argumentaci obviněného je pak třeba hodnotit jako účelovou.

78.         Obviněný tak v rozporu se zákonem uzavřel předmětnou rámcovou dohodu na základě zjednodušeného podlimitního řízení, tj. v podlimitním režimu, aniž by k tomu byl s ohledem na předpokládanou hodnotu rámcové dohody oprávněn.

79.         Obviněný ve svých vyjádřeních rovněž dovozuje, že byl naplněn smysl a účel práva veřejných zakázek, neboť jeho postup naplňoval zásady 3E.  Úřad ve vztahu k uvedenému argumentu uvádí, že zákon o zadávání veřejných zakázek chrání veřejné prostředky zejména tím, že zajišťuje co nejširší hospodářskou soutěž mezi dodavateli coby výchozí předpoklad pro efektivní vynakládání veřejných prostředků. Zadavatel je povinen postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady vyjádřené v ustanovení § 6 zákona, přičemž na uvedené nemá žádný vliv ani tvrzené naplnění principů hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (dohromady „pravidla 3E“) vymezených v § 2 písm. m) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

80.         Úřad na základě shora uvedeného shledal, že tímto svým jednáním obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona stanovené v § 131 odst. 2 zákona, když předmětnou rámcovou dohodu uzavřel ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoliv předpokládaná hodnota rámcové dohody činila 5 800 000,- Kč, a neuzavřel tak předmětnou rámcovou dohodu na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

81.         Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zahájení zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem, tj. v nadlimitním režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů, neboť zahájení některé z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných v § 55 zákona je (s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění, pro které by však nebyly splněny podmínky) spojeno s uveřejňovací povinností – odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie tak, jak je zákonem požadováno u nadlimitních veřejných zakázek na služby (srov. § 212 zákona). Tyto informační systémy poskytující aktuální údaje o probíhajících zadávacích řízeních jsou monitorovány širokým okruhem dodavatelů nejen z České republiky, ale i jiných členských zemí EU. Potenciál, že by se v takovém případě o možnost uzavření rámcové dohody zajímal širší okruh dodavatelů než v případě zadavatelem zvoleného druhu zadávacího řízení (zjednodušené podlimitní řízení, o kterém jsou dodavatelé informování toliko na profilu zadavatele), a že by z tohoto širšího okruhu dodavatelů mohl vzejít jiný dodavatel, než vybraný dodavatel je dle Úřadu nesporný.

82.         Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel dne 3. 3. 2021 rámcovou dohodu.

83.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

84.         Úřad posoudil postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

85.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

86.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

87.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 3. 3. 2021 tím, že obviněný uzavřel rámcovou dohodu s vybraným dodavatelem. Řízení o přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

88.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odstavec 1 písm. a) až c) zákona.

89.         Úřad konstatuje, že dosud neuplynula doba, na kterou byla rámcová dohoda uzavřena a obviněný nepředložil ani na výzvu Úřadu žádný dokument, který by prokazoval formální ukončení platnosti rámcové dohody. Ve svém vyjádření však obviněný uvádí, že spolupráce s vybraným dodavatelem byla předčasně ukončena, což dokládá podklady, z nichž vyplývá, že na základě rámcové dohody bylo s vybraným dodavatelem uzavřeno šest prováděcích smluv. Tři z těchto smluv byly realizovány a bylo za ně vybranému dodavateli uhrazeno celkem 1 379 327,50 Kč. Dvě ze smluv nebyly vůbec realizovány a u jedné ze smluv byla ukončena realizace v důsledku prodlení za strany vybraného dodavatele. Ačkoliv tedy Úřadu nebyl předložen doklad prokazující ukončení samotné rámcové dohody (a teoreticky by obviněný mohl přistoupit k uzavření další prováděcí smlouvy), lze mít dle Úřadu vzhledem k uvedeným skutečnostem za to, že se jedná o cenu konečnou a celková výše ceny, kterou obviněný uhradil za plnění realizované na základě rámcové smlouvy činí 1 379 327,50 Kč včetně DPH, přičemž 10 % z uvedené částky činí částku ve výši 137 932,75 Kč.  

90.         Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupky podle § 268 a § 269 zákona, a to je pokuta.

91.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

92.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

93.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad předně obecně konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. V šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zahájení zadávacího řízení v nadlimitním režimu dle zákona a obviněný se tak dopustil typově závažného přestupku, nicméně v této souvislosti Úřad coby polehčující okolnost reflektuje, že obviněný zákon zcela neignoroval, neboť rámcovou dohodu uzavřel ve zjednodušeném podlimitním řízení, čímž zajistil alespoň určitou míru hospodářské soutěže (na výzvu obdržel ve stanovené lhůtě pět různých nabídek). I přesto, že následkem nezákonného postupu obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že plnění na základě nabídky jiného dodavatele mohlo být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, nelze z předložených dokumentů usuzovat, že by obviněný chtěl úmyslně soutěž omezit. Nadto předpokládaná hodnota rámcové dohody, která byla současně nepřekročitelnou cenou za plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody, je při hranici finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, tj. nejedná se o situaci, kdy by předpokládaná hodnota rámcové dohody byla např. v řádech desítek či stovek milionů a kterou by bylo třeba z hlediska společenské nebezpečnosti jednání obviněného hodnotit zcela jiným způsobem.

94.         Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech, neshledal Úřad žádné další polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty.

95.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle Výkazu zisku a ztrát, který je součástí Výroční zprávy za rok 2020, měl obviněný v roce 2020 čistý obrat za účetní období ve výši 382 880 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

96.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle názoru Úřadu naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti, přičemž její výší Úřad bezesporu akcentuje funkci preventivní, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

97.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

98.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Nemocnice Nymburk s.r.o., Boleslavská třída 425/9, 288 02 Nymburk

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy