číslo jednací: 15353/2022/500
spisová značka: S0149/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 4. 4. 2022, jehož účastníkem je

• obviněný – město Horšovský Týn, IČO 00253383, se sídlem náměstí Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jmenovaným obviněným v souvislosti s realizací veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace pro akci „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“, na jejichž plnění byly uzavřeny „Smlouva o dílo“ č. SOD.2020.002.19.002-1.HT-Koupaliste-DURSP ze dne 20. 5. 2020, ve znění „Dodatku č. 1“ ze dne 4. 11. 2020, a „Smlouva o dílo“ č. SOD.2021.01.19.002-2.HT-Koupaliste-DPS ze dne 1. 3. 2021, s dodavatelem Obrys VAS, projektový ateliér s.r.o., IČO 09087648, se sídlem Jasmínová 383/9, 326 00 Plzeň,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – město Horšovský Týn, IČO 00253383, se sídlem náměstí Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je

• plnění spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro vydání společného povolení (DURSP) pro akci „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“ vyplývající ze „Smlouvy o dílo“ č. SOD.2020.002.19.002-1.HT-Koupaliste-DURSP ze dne 20. 5. 2020, ve znění „Dodatku č. 1“ ze dne 4. 11. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Obrys VAS, projektový ateliér s.r.o., IČO 09087648, se sídlem Jasmínová 383/9, 326 00 Plzeň,

a

• plnění spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS) pro akci „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“ vyplývající ze „Smlouvy o dílo“ č. SOD.2021.01.19.002-2.HT-Koupaliste-DPS ze dne 1. 3. 2021, která byla uzavřena s dodavatelem Obrys VAS, projektový ateliér s.r.o., IČO 09087648, se sídlem Jasmínová 383/9, 326 00 Plzeň,

zadal mimo zadávací řízení, a nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž uvedený postup jmenovaného obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný zadal předmětnou veřejnou zakázku, když na předmět jejího plnění uzavřel výše specifikované smlouvy.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Horšovský Týn, IČO 00253383, se sídlem náměstí Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 60 000 Kč (šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – město Horšovský Týn, IČO 00253383, se sídlem náměstí Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – město Horšovský Týn, IČO 00253383, se sídlem náměstí Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel dne 20. 5. 2020 s dodavatelem – Obrys VAS, projektový ateliér s.r.o., IČO 09087648, se sídlem Jasmínová 383/9, 326 00 Plzeň (dále jen „vybraný dodavatel“ nebo „společnost Obrys VAS“) – na plnění spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro vydání společného povolení (DURSP) pro akci „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“ (dále jen „veřejná zakázka 1“) „Smlouvu o dílo“ č. SOD.2020.002.19.002-1.HT-Koupaliste-DURSP (dále jen „Smlouva o dílo DURSP“ nebo „SoD DURSP“). Dne 4. 11. 2020 následně obviněný uzavřel ke SoD DURSP „Dodatek č. 1“ (dále jen „dodatek č. 1“).

2.             Dále obviněný uzavřel dne 1. 3. 2021 na plnění spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS) k akci „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“ (dále jen „veřejná zakázka 2“) „Smlouvu o dílo“ č. SOD.2021.01.19.002-2.HT-Koupaliste-DPS (dále jen „Smlouva o dílo DPS“ nebo „SoD DPS“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek zadavatele na veřejné zakázky malého rozsahu na zpracování projektové dokumentace pro výstavbu koupaliště v Horšovském Týně.

4.             V rámci šetření podnětu si Úřad od obviněného vyžádal vyjádření k podnětu a dokumentaci pořízenou v souvislosti s výše specifikovanými veřejnými zakázkami.

Vyjádření obviněného ze dne 30. 4. 2021

5.             Dne 30. 4. 2021 obdržel Úřad od obviněného vyjádření k podnětu (dále jen „vyjádření k podnětu“), v němž obviněný nejprve shrnuje historii zadávání šetřených veřejných zakázek a dále mimo jiné uvádí, že „Není pravdou, že bylo rozhodováno o zpracování PD kvůli dotacím (…). Město o žádné takové vypsané dotaci neví a o žádnou nežádalo. (…) Veřejnou zakázku na zpracování projektové dokumentace pro výstavbu koupaliště v Horšovském Týně město nepovažuje za záměrně dělenou. RM poprvé dne 15. 4. 2020 rozhodla o zadání výběrového řízení na PD, přičemž tím bylo myšleno zpracování PD toliko jen na zpracování PD pro účely územního souhlasu a stavebního povolení (…). Když již byla uzavřena smlouva se spol. Obrys VAS projektový ateliér s.r.o. na provedení dokumentace pro vydání společného povolení (DURSP), včetně přípravné fáze (PZK) a inženýrské činnosti pro vydání společného povolení (IČ) a vícepráce spočívající v posouzení odtokových poměrů v okolí bývalé ČOV v Horšovském Týně (POP), RM následně dne 17. 2. 2021 rozhodla o přímém zadání veřejné zakázky formou schválení smlouvy na zpracování PD pro provádění stavby (DPS) a soupis prací a dodávek s výkazem výměr na základě DPS (SPD) se spol. Obrys VAS projektový ateliér s.r.o. Důvody pro takový postup bylo mj., že společnost již dříve připravovala předchozí PD, měla celou záležitost nastudovanou, nabídla nižší cenu, než bývá obvyklá dle honorářového řádu, měla podklady u sebe připravené a mohla bez zbytečného odkladu začít zpracovávat DPS a SPD. Navíc společnost byla již vzhledem k uvedenému zpracování PD městem prověřená s ohledem na kvalitu poskytovaných služeb. RM takto rozhodla s ohledem na urychlení procesu, hospodárnost, efektivnost postupu, přiměřenost ceny, ochranu duševního vlastnictví u dřívější PD, přičemž z pohledu RM se jednalo jen o dodatečné služby, a jiný postup by z pohledu RM nepřinesl dostatečnou přidanou hodnotu s ohledem na náklady jiného postupu a okolnosti veřejné zakázky.“

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

6.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích v návaznosti na § 150 odst. 1 správního řádu řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-11342/2022/500 ze dne 1. 4. 2022 (dále jen „příkaz“).

7.             Výrokem I. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění  spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro vydání společného povolení (DURSP) pro akci „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“ vyplývající ze Smlouvy o dílo DURSP ve znění dodatku č. 1 a plnění spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS) pro akci „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“ vyplývající ze Smlouvy o dílo DPS, zadal mimo zadávací řízení, a nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž uvedený postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný zadal předmětnou veřejnou zakázku, když na předmět jejího plnění uzavřel výše specifikované smlouvy. Výrokem II. příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu uložil pokutu ve výši 60 000 Kč.

8.             Příkaz byl obviněnému doručen dne 4. 4. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

9.             Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

10.         Dne 11. 4. 2022 obdržel Úřad odpor obviněného proti příkazu z téhož dne, ve kterém obviněný uvedl, že výše pokuty 60 000 Kč uvedená ve výroku II. příkazu nevyplývá z odůvodnění příkazu, kde je uvedena výše pokuty 50 000 Kč, tudíž navrhuje, aby Úřad v rámci autoremedury provedl změnu příkazu tak, že se ukládá pokuta ve výši 50 000 Kč.

11.         Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

12.         Usnesením č. j. ÚOHS-12604/2022/535 ze dne 12. 4. 2022 Úřad obviněnému určil lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

13.         Dne 22. 4. 2022 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž uvedl, že své vyjádření poskytl již v podaném odporu a další vyjádření již zasílat nebude.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-13858/2022/535 ze dne 26. 4. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle ustanovení § 261 odst. 3 zákona mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě, ani později v řízení, k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

15.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, vyjádření zadavatele a odporu, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

16.         Podle § 2 odst. 1 věty prvé zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

17.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona, nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

18.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

19.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

20.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

21.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

22.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

23.         Podle § 18 odst. 1 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

24.         Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

25.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

26.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

27.         Podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „nařízení vlády o finančních limitech“), činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona 5 494 000 Kč, není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak.

28.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

29.         Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

30.         Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

31.         Podle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

32.         Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

33.         Podle § 52 zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít

a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté zákona obdobně s tím, že

1. jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

2. u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3. ustanovení části čtvrté zákona se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

34.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti vyplývající z obdržené dokumentace

35.         Dle „Částečného výpisu“ „Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Horšovský Týn č. 07/2019 ze dne 16. 09. 2019“ Zastupitelstvo města Horšovský Týn vzalo na vědomí „Analýzu možností realizace plavecké vybavenosti v Horšovském Týně“ a uložilo Radě města Horšovský Týn (dále jen „rada města HT“) „[…] činit kroky k realizaci venkovního koupaliště v prostoru bývalé ČOV ve standardu městského koupaliště s chemickou úpravou vody. Navrhované dispoziční řešení bude obsahovat i dostatečnou rezervu plochy umožňující rozšíření plaveckého areálu v budoucnu“.

Veřejná zakázka 1

36.         Z „Částečného výpisu“ „Usnesení ze schůze Rady města Horšovský Týn č. 38 ze dne 15. dubna 2020“ vyplývá, že Rada města HT na svém zasedání dne 15. 4. 2020 „projednala a schválila text výzvy včetně seznamu oslovovaných firem pro zakázku malého rozsahu na zpracování PD na akci, Koupaliště Horšovský Týn‘“.

37.         V e-mailové zprávě ze dne 20. 4. 2020 s předmětem „Poptávka na výběrové řízení zpracování projektové dokumentace Koupaliště – Horšovský Týn“ (dále jen „e-mailová poptávka“), který zadavatel odeslal 3 adresátům, je uvedeno mimo jiné následující: „Město Horšovský Týn poptává výběrové řízení na generálního projektanta akce: Koupaliště Horšovský Týn dle studie Ing. Arch. Bláhy […]  žádáme o nacenění PD pro stavební povolení a územní souhlas a PD pro provádění stavebních prací vč. slepého rozpočtu a výkazu výměr, dále žádám o uvedení ceny autorského dozoru stavby. Žádám o zaslání […] cenové nabídky do 4.5.2020 do 10:00 hodin […]“.

38.         Z e-mailové zprávy s předmětem „Fwd: Poptávka na výběrové řízení zpracování projektové dokumentace Koupaliště – Horšovský Týn“ ze dne 20. 4. 2020 vyplývá, že zadavatel upřesnil zadávací podmínky, resp. „požadavky pro výběr generálního projektanta stavby: žádáme zatím pouze o nacenění PD pro územní souhlas a stavební povolení.“

39.         Ze „Zápisu o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 4. 5. 2020 vyplývá, že zadavatel oslovil k podání nabídky na veřejnou zakázku 1 celkem 3 dodavatele, a to konkrétně společnost Obrys VAS, dodavatele „Ing. Arch. Jaromír Krejčí“ a dodavatele „Ing. Zdeněk Kovařík“, přičemž následně obdržel 2 nabídky, a to nabídku společnosti Obrys VAS a nabídku dodavatele „Ing. Arch. Jaromír Krejčí“.

40.         Z „Částečného výpisu“ „Usnesení ze schůze Rady města Horšovský Týn č. 40 ze dne 13. května 2020“ vyplývá, že Rada města HT na svém zasedání dne 13. 5. 2020 „projednala informaci o předložených nabídkách na zpracování projektové dokumentace stavby: Areál koupaliště Horšovský Týn“ a „schvaluje nabídku s nejnižší nabídkovou cenu ve výši 1.602.040,- Kč včetně DPH od společnosti Obrys VAS projektový ateliér s.r.o. Jasmínová 383/9, Plzeň, a pověřuje starostu podpisem smlouvy o dílo po zajištění financování (…)“.

41.         Dle „Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 19. 5. 2020 byla za dodavatele veřejné zakázky 1 vybrána společnost Obrys VAS.

42.         Dne 20. 5. 2020 byla mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřena na předmět plnění veřejné zakázky 1 Smlouva o dílo DURSP.

43.         Dle čl. I. „Předmět Smlouvy“ odst. 2 SoD DURSP je obsahem této smlouvy „[…] provedení prací a výkonů spojených s vypracováním Díla a jeho Fází, tedy dokumentace pro vydání společného povolení (DURSP) pro akci Novostavba koupaliště v Horšovském Týně v rozsahu dříve schváleného návrhu stavby tedy včetně související dopravní a technické Infrastruktury nutné k budoucímu provozu areálu i potenciální okolní zástavby“.

44.         Dle čl. I. „Předmět Smlouvy“ odst. 3 SoD DURSP jsou předmětem díla následující fáze:

„PŘÍPRAVA ZAKÁZKY A KONCEPT STAVEBNĚ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ (dále jen PZK)

-          spolupráce na prvotní koordinaci i na zadání potřebných podkladů (inženýrsko-geologické průzkumy, hydrologické průzkumy, existence sítí, atd)

-          předložení konceptu technického řešení (z hlediska energetiky, konstrukcí, technologií)

DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO POVOLENÍ (dále jen DURSP)

-          ve skladbě dle vyhlášky 499/2006 Sb.

-          obsahuje všechny potřebné profesní části hlavních stavebních objektů v areálu koupaliště (architektonická, stavebně konstrukční, technika prostředí budov (elektro, vodovod, kanalizace, příp. plyn, vytápění, vzduchotechnika, atd.), požární bezpečnost, gastro, PENB, atd.)

-          obsahuje samostatnou část stavebních objektů veřejné dopravní a technické infrastruktury (řešení dopravní, vodohospodářské - vodovod a kanalizace, plynovodní, veřejné osvětlení a související požární) k projednání a vzájemné koordinaci obou částí PD

INŽENÝRSKÁ ČINNOST PRO VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO POVOLENÍ (dále jen IČ)

-          zajišťující projednání PD s dotčenými orgány státní správy a předání jejich stanovisek a jednání se SÚ během řízení

-          zajištění a předání vydaných stavebních povolení ke všem výše zmíněným stavebním objektům“.

45.         Dle čl. II. „Doba plnění, počty vyhotovení a místo plnění“ odst. 1 SoD DURSP byly sjednány pro jednotlivé fáze předmětu plnění veřejné zakázky 1 následující lhůty plnění: pro fázi „PZK do 5 týdnů od podpisu Smlouvy“, pro fázi „DURSP nejpozději do 16 týdnů od podpisu Smlouvy“ a pro fázi „IČ lhůty dle DOSS; ukončeno podáním žádosti o SP“.

46.         Dle čl. II. „Doba plnění, počty vyhotovení a místo plnění“ odst. 3 SoD DURSP je místem plnění, kde má být dílo předáno, adresa sídla obviněného.

47.         Dle čl. III. „Cena“ odst. 1 SoD DURSP činí výsledná cena 1 324 000 Kč bez DPH, resp. 1 602 040 Kč včetně DPH.

48.         Dne 4. 11. 2020 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem ke Smlouvě o dílo DURSP dodatek č. 1.

49.         Dle čl. I. „Předmět Dodatku“ odst. 1 dodatku č. 1 je obsahem tohoto dodatku „úprava předmětu Smlouvy o vícepráce v podobě další Fáze Díla a s tím související změna ceny Díla […].

50.         Dle čl. I. „Předmět Dodatku“ odst. 2 dodatku č. 1 je předmětem dodatku č. 1 „následující Fáze, která nebyla obsažena v původních zadávacích podmínkách:

POSOUZENÍ ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V OKOLÍ BÝVALÉ ČOV V HORŠOVSKÉM TÝNĚ (dále jen POP)

-          vypracování podkladů a zadání studie vlivu na odtokové poměry (pro vliv na platnou hranici Q100)

-          zpracování posouzení odtokových poměrů pro zájmovou lokalitu na základě matematického modelu z hlediska možnosti realizace záměru výstavby areálu koupaliště, zejména plánovaných úprav terénu

-          posouzení je nezbytný podklad k získání stanoviska správce toku řeky Radbuzy ke Společnému povolení stavby“.

51.         Dle čl. II. „Doba plnění, počty vyhotovení a místo plnění“ odst. 1 dodatku č 1 byla pro fázi „POP“ stanovena lhůta plnění „nejpozději do 3 týdnů od podpisu Dodatku“.

52.         Dle čl. III. „Cena“ odst. 1 dodatku č 1 činila výsledná cena za fázi „POP“ 50 000 Kč bez DPH, resp. 60 500 Kč včetně DPH.

Veřejná zakázka 2

53.         V e-mailové zprávě s předmětem „HT Koupaliste – Navrh smlouvy o Dilo na PD DPS“, kterou obdržel zadavatel od vybraného dodavatele dne 12. 2. 2021, je mimo jiné uvedeno, že vybraný dodavatel zasílá „nabídku formou návrhu smlouvy o dílo na projektovou dokumentaci pro provádění stavby (DPS), která vychází z nabídkových cen profesních specializací potřebných k danému projektu a z náročnosti stavebně architektonické a koordinační činnosti. Součástí nabídky je jednak samotná DPS a jednak i tzn. Soupis prací a dodávek, tedy kontrolní rozpočet a slepý výkaz pro veřejné výběrové řízení na generálního dodavatele stavby.“

54.         Z „Částečného výpisu“ „Usnesení ze schůze Rady města Horšovský Týn č. 58 ze dne 17. února 2021“ vyplývá, že Rada města HT na svém zasedání dne 17. 2. 2021 schválila „Smlouvu o dílo, číslo smlouvy Zhotovitele: SOD.2021.01.19.002-2.HT-KoupalisteDPS mezi městem Horšovský Týn (…) a společností Obrys VAS, projektový ateliér s.r.o. (…). Předmětem díla je vypracování Projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS) k akci Novostavba koupaliště v Horšovském Týně v rozsahu dříve zpracované projektové dokumentace, na niž bylo vydáno společné povolení. Dokumentace bude obsahovat všechny stavební objekty jako předchozí stupeň včetně nezbytných profesních částí k provozu areálu koupaliště i včetně související dopravní a technické infrastruktury. Součástí Díla bude i vyhotovení soupisu prací a kontrolního rozpočtu tak, aby bylo možno na základě dokumentace i soupisu prací vybrat výběrovým řízením generálního dodavatele stavby.“

55.         Dne 1. 3. 2021 byla mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřena Smlouva o dílo DPS.

56.         Dle čl. I. „Předmět Smlouvy“ odst. 2 SoD DPS je obsahem této smlouvy „[…] provedení prací a výkonů spojených s vypracováním Díla a jeho Fází, tedy Projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS) k akci Novostavba koupaliště v Horšovském Týně v rozsahu dříve zpracované projektové dokumentace na niž bylo vydáno společné povolení. Dokumentace bude obsahovat všechny stavební objekty jako předchozí stupeň včetně nezbytných profesních částí k provozu areálu koupaliště i včetně související dopravní a technické infrastruktury (viz specifikace níže). Dokumentace bude obsahově respektovat podmínky vydaného společného (stavebního) povolení na jednotlivé stavební objekty z předchozího stupně projektové přípravy a bude po těchto objektech i adekvátně členěna. Zároveň bude dbáno o estetickou a funkční kvalitu celého areálu tak, jak byla prezentována v dokumentu návrhu stavby. Součástí Díla bude i vyhotovení soupisu prací a kontrolního rozpočtu tak, aby bylo možno na základě dokumentace i soupisu prací vybrat výběrovým řízením generálního dodavatele stavby.“

57.         Dle čl. I. „Předmět Smlouvy“ odst. 3 SoD DPS jsou předmětem díla následující fáze:

„PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY (dále jen DPS)

-          ve skladbě dle Vyhlášky č.499/2006 Sb. (dle Zákona č.183/2006 Stavební zákon)

-          obsahuje všechny nutné profesní části z předchozího stupně PD (architektonická, stavebně konstrukční, technika prostředí staveb (elektro, vodovod, kanalizace, vytápění, vzduchotechnika), požární bezpečnost, bazénové technologie, bazénové nerezové konstrukce včetně vybavení bazénů a atrakcí a gastrotechnika pro bistro), a dále je součástí dopravní a vodohospodářské řešení napojení areálu na stávající dopravní a technickou infrastrukturu včetně veřejného osvětlení

-          dokumentace bude zpracována v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., Stavební zákon, a jeho příslušnými prováděcími vyhláškami ve znění pozdějších předpisů

-          součástí PD budou významné netypické konstrukční detaily a výpisy prvků včetně prvků vybavení areálu (jak atypických, tak typizovaných) tak, aby byly splněny nároky definované v odstavci I.2. výše

SOUPIS PRACÍ A DODÁVEK S VÝKAZEM VÝMĚR NA ZÁKLADĚ DPS (dále jen SPD)

-          soupis stavebních prací, dodávek a služeb splňující podmínky Vyhlášky č.169/2016 Sb. (dle Zákona č.134/2016 Sb.Zákon o zadávání veřejných zakázek)

-          dodán ve formátu jako kontrolní rozpočet i jako neoceněný výkaz pro zadání veřejné zakázky

-          členěn na stavební objekty tak, aby bylo možno výstavbu provádět i na etapy“.

58.         Dle čl. II. „Doba plnění, počty vyhotovení a místo plnění“ odst. 1 SoD DPS byly sjednány pro jednotlivé fáze předmětu plnění veřejné zakázky 2 následující lhůty plnění: pro fázi „DPS nejpozději do 12 týdnů od podpisu Smlouvy“ a pro fázi „SPD nejpozději do 3 týdnů od předání a schválení Fáze DPS“.

59.         Dle čl. II. „Doba plnění, počty vyhotovení a místo plnění“ odst. 3 SoD DPS je místem plnění, kde má být dílo předáno, adresa sídla obviněného.

60.         Dle čl. III. „Cena“ odst. 1 SoD DPS činí výsledná cena 1 345 000 Kč bez DPH, resp. 1 627 450 Kč včetně DPH.

Právní posouzení

61.         Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem zákona (obdobně jako již dříve účinného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) je transparentní vynakládání veřejných prostředků prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže se v právě uvedeném smyslu zákona dosahuje tím, že se pro osoby v postavení zadavatele stanovuje povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, v němž je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tak být naplněn cíl zákona ve smyslu zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, nestanoví-li zákon výslovně jinak (v rámci zákonem předvídaných výjimek), tedy použít pro zadání veřejné zakázky některý z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona (zásadně řízení otevřené nebo užší, kdy použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno dále na splnění zákonných podmínek pro takový postup). Podle § 2 odst. 1 zákona se pak zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

62.         Jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází vlastnímu zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zákonodárce v tomto smyslu v rámci § 16 odst. 1 věty prvé zákona výslovně určil, že zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky v případě, že k zadání využil výjimky dle § 30 zákona). V návaznosti na to rovněž § 16 odst. 5 zákona vymezuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení (popř. k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla v zadávacím řízení zadána).

63.         Ačkoli se přitom v rámci tohoto úkonu jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Úřad dodává, že obecně je dělení veřejných zakázek jako takové přípustné, kdy zákon v § 35 a následně též § 101 s možností rozdělení veřejné zakázky na více částí, v případě dodržení zákonných podmínek pro tento způsob zadání, počítá. Zadavatel však není oprávněn tohoto postupu využít za účelem obcházení povinnosti stanovené zákonem, kdy ustanovení § 18 odst. 1 písm. a) zákona ve vztahu k možnosti rozdělení veřejné zakázky na části výslovně určuje, že předpokládaná hodnota se pro takový případ stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních. Dle § 18 odst. 2 zákona přitom součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Podstatou právě uvedeného je skutečnost, že (vyjma případů vymezených v § 18 odst. 3 zákona) každá část veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

64.         Institut rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části tedy umožňuje v situacích, kdy je to z hlediska charakteru předmětu plnění vhodné, definovat rozdílné zadávací podmínky pro jednotlivé části zakázky včetně samotného vymezení jednotlivých předmětů plnění (srov. § 35 zákona). Nepřípustným se však (s ohledem na povinnosti stanovené v § 18 zákona) stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím (nezákonným postupem zadavatele) dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v zákoně a následně k zařazení do jiné kategorie veřejných zakázek. Daný postup je protiprávní z důvodu, že takovýmto umělým dělením se zadavatel může dostat do situace, kdy při zadávání (právě díky snížené předpokládané hodnotě dosažené dělením zakázky) může užívat méně přísných pravidel, tj. není povinen postupovat podle některých ustanovení zákona, či není povinen podle zákona postupovat vůbec.

65.         Úřad tedy obecně ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky shrnuje, že hodlá-li zadavatel předmět veřejné zakázky rozdělit a zadávat samostatně, musí dbát na výše uvedené omezení vyplývající z ustanovení § 18 odst. 1 a 2 zákona, kdy pro stanovení předpokládané hodnoty plnění, jež tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, je rozhodným součet předpokládaných hodnot všech těchto částí. Účelem této úpravy je v základu zamezit umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

66.         Podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby je rovna nebo přesáhne limit stanovený nařízení vlády o finančních limitech, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona (s určitými výjimkami). V případě veřejných zakázek na služby se jedná o limit podle § 3 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení vlády (ve znění účinném od 1. 1. 2020), jež je stanoven na částku 5 494 000 Kč.

67.         V projednávaném případě zadavatel jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona na základě SoD DURSP ve znění dodatku č. 1 a SoD DPS zadal veřejné zakázky na služby, jejichž prostřednictvím pořizoval plnění na zpracování projektové dokumentace pro vydání společného povolení (DURSP), resp. zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS), a to za cenu sjednanou v uvedených smlouvách, konkrétně tedy za částku 1 374 000 Kč bez DPH (za plnění dle SoD DURSP ve znění dodatku č. 1) a za částku 1 345 000 Kč bez DPH (za plnění dle SoD DPS) (viz body 43., 44., 47., 49., 50., 52., 56., 57. a 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

68.         S ohledem na šetřený případ se Úřad nejprve zabýval tím, zda je obviněným poptávané plnění dle výše uvedených smluv možno považovat za jednu veřejnou zakázku, či nikoliv. Úřad při posuzování předmětu veřejné zakázky vycházel mimo jiné z rozhodovací praxe orgánů správního soudnictví.[1]

69.         Kupříkladu v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 44/2010-69 ze dne 12. 1. 2012 je mimo jiné uvedeno, že „[p]ostup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. […] Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou“.

70.         Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010 dále uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.” V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud dále uvádí závěr Krajského soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 72/2008-113 ze dne 2. 3. 2010, dle kterého „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je […] rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části“, přičemž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 30 Af 53/2015- 184 ze dne 26. 7. 2017 k uvedeným hlediskům doplnil, „že se jedná toliko pouze o demonstrativní výčet, tato hlediska tak nemusí být jediná a současně nemusí být naplněna úplně všechna”.

71.         Zásadní ukazatele pro možné označení všech plnění, které je nutné podřadit pod jednu veřejnou zakázku (tj. které tvoří předmět jedné veřejné zakázky), představuje také § 18 odst. 1 zákona, který, ač primárně stanoví pravidla pro určování předpokládané hodnoty u veřejné zakázky rozdělené na části, obsahuje inherentně také návod pro posouzení společných rysů jednotlivých plnění a skrze ně i event. jednoty jejich předmětů, tedy cestu k vymezení, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku.

72.         V návaznosti na výše uvedené se Úřad tedy nejprve zabýval skutečností, zda byla naplněna konkrétní hlediska pro posouzení jednoty předmětu plnění vyjmenovaná v § 18 odst. 1 zákona, tj. zda se v daném případě jedná o plnění zadávaná v jedné časové souvislosti při existenci funkčního celku (tj. za současné existence místní, věcné a funkční souvislosti mezi jednotlivými plněními).

73.         Co se týče věcné souvislosti, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti.

74.         V šetřeném případě Úřad ve vztahu k posouzení věcné souvislosti odkazuje zejména na vymezení předmětu poptávaného plnění v rámci SoD DURSP, v níž je předmět plnění vymezen jako „provedení prací a výkonů spojených s vypracováním Díla a jeho Fází, tedy dokumentace pro vydání společného povolení (DURSP) pro akci Novostavba koupaliště v Horšovském Týně v rozsahu dříve schváleného návrhu stavby […]“ a dodatku č. 1, jehož obsahem je „úprava předmětu Smlouvy o vícepráce v podobě další Fáze Díla […]“ a dále v rámci SoD DPS, v níž je předmět plnění vymezen jako „provedení prací a výkonů spojených s vypracováním Díla a jeho Fází, tedy Projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS) k akci Novostavba koupaliště v Horšovském Týně v rozsahu dříve zpracované projektové dokumentace na niž bylo vydáno společné povolení“. Z uvedeného plyne, že předmětem obou smluv a dodatku č. 1 bylo pořízení různých stupňů projektové dokumentace pro stavbu nového koupaliště v Horšovském Týně, neboť předmětná plnění se vztahují k jednomu projektu, jehož záměrem je realizace akce „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“, a vzájemně na sebe navazují. Zpracování projektové dokumentace je přitom veřejnou zakázkou na služby podle § 14 odst. 2 zákona.

75.         Nejprve tedy v roce 2020 zadavatel na základě Smlouvy o dílo DURSP, ve znění dodatku č. 1, pořídil projektovou dokumentaci pro vydání společného povolení, poté v roce 2021 pořídil na základě Smlouvy o dílo DPS projektovou dokumentaci pro provádění stavby. V případě obou smluv a dodatku č. 1 tak jde o vypracování projektové dokumentace různého stupně rozpracovanosti. I když každá z částí projektové dokumentace obsahuje odlišné prvky, tyto části na sebe navazují a jedna bez druhé by nemohly naplnit společný cíl, jímž je kompletní dokumentace pro realizaci stavby koupaliště. Bez dokumentace pro vydání společného povolení nelze stavbu povolit (a tedy stavbu zahájit). Bez dokumentace pro provádění stavby nelze stavbu realizovat. Investor tudíž potřebuje mít zpracované oba stupně projektové dokumentace, které na sebe navazují, aby mohl realizovat svůj záměr – vystavět nové koupaliště.

76.         Ačkoliv tedy předměty šetřených veřejných zakázek nejsou zcela identické, nehraje tento fakt v určení existence vzájemné věcné souvislosti žádnou roli, neboť se stále jedná o obdobné plnění obecně spočívající v přípravě projektové dokumentace vztahující se ke konkrétnímu projektu, jehož záměrem je realizace akce „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“. Shodný přístup v této věci naznačuje např. také Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v němž uvádí, že „k závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky […]“. V projednávaném případě tudíž sjednané služby (zhotovení projektové dokumentace) lze považovat svým charakterem za shodné či obdobné plnění, neboť směřovaly k jednomu cíli – zajistit kompletní projektovou dokumentaci pro stavbu koupaliště.

77.         Další skutečností, která, ač sama o sobě nemůže obstát jakožto důkaz o věcné souvislosti jednotlivých plnění zadávaných jako veřejné zakázky malého rozsahu, ale ve spojení s již výše uvedeným může být podpůrným důkazem svědčícím o existenci věcné souvislosti těchto plnění, je, že obviněný v roli zadavatele oslovil u zakázek malého rozsahu stejného dodavatele. V takovém případě lze dovodit, že zadavatel musel důvodně předpokládat, že tento dodavatel mu bude schopen dodat jak plnění na základě Smlouvy o dílo DURSP a dodatku č. 1 k této smlouvě, tak i další plnění poptávané následně na základě Smlouvy o dílo DPS (tj. další stupeň projektové dokumentace). Zadané služby tedy realizoval jeden dodavatel, což rovněž svědčí o vzájemné souvislosti předmětných služeb.

78.         Úřad dále ve vztahu k místní souvislosti předně obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat apod. Podle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016 „[…] místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. […] Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. […] Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována“.

79.         Ve vztahu k místní souvislosti Úřad odkazuje na relevantní ustanovení předmětných smluv o dílo, kdy místem dodání předmětu plnění je vždy adresa sídla obviněného. Obě plnění pak mají být provedeny pro jednu stavbu, jíž je „Novostavba koupaliště v Horšovském Týně“.

80.         S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že požadavek místní souvislosti je v daném případě rovněž naplněn.

81.         Ve vztahu k funkční souvislosti Úřad v obecnosti uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění je přitom pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv, způsob financování jednotlivých plnění či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné. Rovněž v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016 se uvádí, že „[…] plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie“.

82.         U šetřených veřejných zakázek lze přitom dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť za jednotící účel předmětných plnění dle SoD DURSP a SoD DPS lze obecně označit zajištění kompletní projektové dokumentace pro stavbu koupaliště v Horšovském Týně.

83.         Pokud jde o časovou souvislost, Úřad uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků.

84.         V šetřeném případě jsou dle Úřadu ve vztahu k posouzení časové souvislosti relevantními skutečnostmi, že SoD DURSP byla uzavřena dne 20. 5. 2020, k ní byl dne 4. 11. 2020 uzavřen dodatek č. 1, kterým došlo k rozšíření předmětu plnění ze smlouvy o fázi „Posouzení odtokových poměrů v okolí bývalé ČOV v Horšovském Týně“, a v návaznosti na tato plnění byla následně uzavřena SoD DPS dne 1. 3. 2021, tedy v době, kdy již disponoval první částí projektové dokumentace.

85.         Na základě Smlouvy o dílo DURSP mělo dojít k vypracování dokumentace pro vydání společného povolení nejpozději do 16 týdnů od podpisu SoD DURSP, tedy od 20. 5. 2020. Dodatkem č. 1 došlo k rozšíření předmětu plnění ze Smlouvy o dílo DURSP o fázi „Posouzení odtokových poměrů v okolí bývalé ČOV v Horšovském Týně“ se lhůtou plnění nejpozději do 3 týdnů od podpisu dodatku č. 1, tj. od 4. 11. 2020. Z právě uvedeného tudíž vyplývá, že nejpozději na konci listopadu roku 2020 měl mít zadavatel k dispozici dokumentaci prvního stupně. Dne 1. 3. 2021 pak zadavatel uzavřel SoD DPS na zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Z těchto dat a lhůt plnění Úřad vyvozuje, že jednotlivá plnění na sebe navazovala a k žádné delší prodlevě mezi poskytnutými službami nedošlo. Zadavatel začal činit kroky k uzavření druhé smlouvy na dokumentaci pro provádění stavby v podstatě bezprostředně poté, co obdržel projektovou dokumentaci prvního stupně.

86.         K uvedenému Úřad odkazuje rovněž na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0079/2017/VZ-12296/2017/551/DBo ze dne 25. 4. 2017, dle kterého „[č]asovou souvislostí je třeba rozumět souvislost několika veřejných zakázek z pohledu doby jejich realizace, přičemž druh veřejné zakázky není rozhodný. Rozhodující naopak je, zda má několik různých veřejných zakázek souvislost z hlediska času, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově podobná, nebo o veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují. Stěží tak budou mít časovou souvislost veřejné zakázky, u nichž je doba plnění naprosto odlišná, například v řádech let. Avšak ani takové případy nelze zcela vyloučit. Důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Zadavatel kupříkladu jen stěží odůvodní rozdělení dvou veřejných zakázek, které spolu jinak souvisejí, tím, že v době, kdy zadával první z nich, nevěděl o tom, že v dohledné době bude muset zadat i tu druhou (samozřejmě za podmínky, že potřeba realizace druhé veřejné zakázky nevznikla nahodile v závislosti na vnějších okolnostech). Pokud má zadavatel vytvořen plán na realizaci projektu (tzn. jedná se o plánované aktivity), byť rozložené do několika let, je na místě takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek, tedy jedinou veřejnou zakázku. Je na zvážení zadavatele, zda tuto jedinou veřejnou zakázku rozdělí na části […], nebo zda bude tuto jedinou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek“.

87.         Komentářová literatura k § 18 odst. 2 zákona pojem „časová souvislost“ vysvětluje např. takto: „Časová souvislost jako prvek určující jednu veřejnou zakázku je obecně zachován. Zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).“ (DVOŘÁK, MACHUREK, NOVOTNÝ, ŠEBESTA a kol:. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 112).

88.         Časovou souvislost tedy vykazují jak veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově obdobná, tak i veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují. V projednávaném případě byly šetřené veřejné zakázky na sobě časově závislé v tom smyslu, že zahájení druhé veřejné zakázky bylo podmíněno ukončením první veřejné zakázky. Vypracování dokumentace pro vydání společného povolení na základě SoD DURSP ve znění dodatku č. 1 mělo být ukončeno na konci listopadu roku 2020 (viz výše bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a následné plnění spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby na základě nabídky vybraného dodavatele ze dne 12. 2. 2021 bylo sjednáno na počátku března roku 2021. Tato „závislost“ je silnou indicií toho, že obě zakázky byly zadávány v časové souvislosti.

89.         Důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Pokud má zadavatel vytvořen plán na realizaci projektu (stavby), byť rozložený do několika let, je třeba takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek (případně rozdělenou na části). Zadavatel by v takovém případě stěží odůvodnil rozdělení dvou veřejných zakázek tím, že nevěděl, že v dohledné době bude muset zadat i tu druhou, neboť jeho plán na realizaci projektu musel počítat s oběma časově navazujícími zakázkami. Tedy zadavatel musí časovou souvislost posoudit s ohledem na svůj záměr (kterým v daném případě byla stavba koupaliště), nikoliv čistě formálně pouze vzhledem k předpokládané době plnění (jež může být rozložena i do více let).[2]

90.         Pokud zadavatel rozdělí zpracování projektové dokumentace dle jednotlivých stupňů a tyto části zadává s určitým časovým odstupem jako samostatné veřejné zakázky, pak stále postupuje s jediným cílem, jímž je naplnění konkrétního záměru stavby koupaliště. Zadavatel přitom ví, že bude k realizaci svého záměru potřebovat i dokumentaci pro provádění stavby, protože k naplnění jeho záměru (stavby koupaliště) není postačující pouze první stupeň dokumentace. V takovém případě zadavatel musí jednotlivé stupně projektové dokumentace soutěžit v součtovém režimu, i když je mezi oběma stupni dokumentace časový rozdíl např. cca 10 měsíců, jak tomu bylo v projednávaném případě.

91.         Pro úplnost Úřad na tomto místě poukazuje na skutečnost, že zadavatel zřejmě původně zamýšlel zadat oba stupně projektové dokumentace jako jednu zakázku malého rozsahu, když dle e-mailové poptávky ze dne 20. 4. 2020 na veřejnou zakázku 1 nejprve poptával nacenění „[…] PD pro stavební povolení a územní souhlas a PD pro provádění stavebních prací vč slepého rozpočtu a výkazu výměr, […] uvedení ceny autorského dozoru stavby“, a až následně upravil svůj požadavek na výběr generálního projektanta tak, že žádá „[…] zatím pouze o nacenění PD pro územní souhlas a stavební povolení“. Sám obviněný ve vyjádření k podnětu navíc uvádí, že výběr dodavatele na zpracování projektové dokumentace byl realizován na popud rozhodnutí zastupitelstva města, které uložilo radě města HT „[…] činit kroky k realizaci venkovního koupaliště“. Potřeba zajištění realizace požadovaného plnění dle SoD DPS tak pro zadavatele musela být již od počátku zřejmá.

92.         V návaznosti na výše uvedené má tedy Úřad za to, že kritérium časové souvislosti je u předmětných veřejných zakázek na plnění dle SoD DURSP ve znění dodatku č. 1 a SoD DPS možno považovat za splněné. Obě plnění byla zadávána v časové návaznosti, kdy na projektovou dokumentaci pro vydání společného povolení navazovala dokumentace pro provádění stavby. Rozhodující přitom je, že oba stupně dokumentace byly určeny pro konkrétní záměr jednoho projektu. Časová prodleva cca 10 měsíců mezi zpracováním obou fází projektové dokumentace pak s ohledem na zjištěné okolnosti časovou souvislost nevylučuje.

93.         Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že předmětná plnění dle SoD DURSP ve znění dodatku č. 1 a SoD DPS byla zadána ve vzájemné časové souvislosti a při existenci funkčního celku (s ohledem na souvislost místní, věcnou a funkční). Jelikož spolu předmětná plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota výše zmíněných poptávaných plnění sečtena a obviněný měl tyto služby zadat v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu.

94.         V souladu s výše uvedeným tedy přistoupil Úřad následně k posouzení, zda zadavatel byl povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a zadat veřejnou zakázku na plnění dle SoD DURSP ve znění dodatku č. 1 a SoD DPS v zadávacím řízení dle zákona.

95.         Dle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení.

96.         Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na předmětná plnění dle SoD DURSP ve znění dodatku č. 1 a SoD DPS je ve svém součtu v souladu s ustanoveními § 16 odst. 5, § 18 odst. 1 a 2 zákona rovna částce 2 719 000 Kč bez DPH.

97.         Úřad tedy uzavírá, že v šetřeném případě předpokládaná hodnota poptávaných plnění přesáhla finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby a současně nedosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky dle § 25 zákona, a proto se jedná podlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 26 zákona. Obviněný byl tedy povinen požadovaná plnění poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 18 odst. 1 zákona byla předpokládaná hodnota této rozdělené veřejné zakázky stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí (přičemž ve všech těchto případech by byl dále povinen postupovat v odpovídajícím režimu pro zadávání veřejných zakázek dle zákona).

98.         S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nerozdělil předmětnou podlimitní veřejnou zakázku a postupoval by při jejím zadání v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se rozdělením veřejné zakázky a zadáním jejích dílčí částí mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potencionálně či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu dle zákona by obviněný měl pro zadání podlimitní veřejné zakázky na výběr z použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných zákonem. Se zahájením těchto řízení je pak spojená mj. i uveřejňovací povinnost, a to v různých podobách od oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek v případě otevřeného řízení až po zveřejnění výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele v případě zjednodušeného podlimitního řízení. V každém případě tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolené přímé zadání mimo režim zákona.

99.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění vyplývající Smlouvy o dílo DURSP, ve znění dodatku č. 1, a plnění vyplývající ze Smlouvy o dílo DPS zadal mimo zadávací řízení, a nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž uvedený postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný zadal předmětnou veřejnou zakázku, když na předmět jejího plnění uzavřel výše specifikované smlouvy.

100.     S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

101.     Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, jak bylo konstatováno výše.

102.     Ještě než Úřad přistoupil k uložení pokuty, zabýval se tím, zda v daném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

103.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

104.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

105.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Dle rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 4. 11. 2016, č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/EDo dochází k dokonání protiprávního jednání zadavatele v případě rozdělení veřejné zakázky „[…] až v okamžiku, kdy uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona“ (pozn. Úřadu: ačkoli byl daný závěr vysloven ve vztahu k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je plně aplikovatelný i v daném případě, neboť právní úprava zákona, byť formulovaná odlišně, klade na zadavatele v šetřené otázce totožné nároky).

106.     S odkazem na výše citované rozhodnutí předsedy Úřadu lze dovodit, že ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 1. 3. 2021, kdy zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřel SoD DPS, přičemž promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet dne následujícího, tj. dne 2. 3. 2021. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu obviněnému, tj. dne 4. 4. 2022. Z uvedených údajů vyplývá, že promlčecí doba (dle ustanovení § 270 odst. 5 zákona) ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného z důvodu uplynutí promlčecí doby za něj nezanikla.

107.     Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

108.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

109.     V šetřené věci došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky, když zadavatel uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky dne 20. 5. 2020 SoD DURSP, dne 4. 11. 2020 dodatek č. 1 k této smlouvě a dne 1. 3. 2021 uzavřel SoD DPS, přičemž jejich společná hodnota činí částku 3 289 990 Kč včetně DPH. V souladu s ustanovením § 268 odst. 2 písm. a) zákona je tedy nutné za horní hranici možné pokuty považovat částku 328 999 Kč.

110.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

111.     Podle § 38 písm. a), b), c), d), f) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.

112.     S ohledem na povahu spáchaného přestupku (viz odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí) Úřad zohlednil při ukládání pokuty následující skutečnosti.

113.     Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

114.     Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži a rovněž i v hospodárném nakládání s veřejnými prostředky v rámci zadávání a realizace veřejných zakázek (ať již putativně, či reálně). U posuzované veřejné zakázky je tedy podstatnou skutečností to, že zadavatel pro zadání předmětné veřejné zakázky vůbec nepoužil zákonem předvídaný druh zadávacího řízení. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako přestupek s vyšší mírou závažnosti, přičemž tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

115.     Co se týče způsobu spáchání přestupku, Úřad neshledává žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.

116.     Pokud jde o následky spáchaného přestupku, Úřad uvádí, že postup obviněného vyloučil řádnou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými účastníky o veřejnou zakázku a nebyl tak naplněn základní cíl zákona. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. i k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

117.     Coby polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že postup obviněného při poptávání plnění dle SoD DURSP nevedl k úplnému vyloučení hospodářské soutěže. Obviněný ve vztahu k poptávanému plnění dle SoD DURSP oslovil tři potenciální dodavatele a samotného „poptávkového řízení“ na předmětné plnění se zúčastnili dva uchazeči s různými nabídkami (jak vyplývá mimo jiné z „Oznámení o výběru nejhodnější nabídky“ ze dne 19. 5. 2020). Obviněný tak alespoň u prvotně poptávaného plnění zajistil určitou minimální míru hospodářské soutěže (i tak však nelze vyloučit, že při postupu souladném se zákonem mohla být její míra vyšší).

118.     Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující nebo přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

119.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu obviněného na rok 2022 (ve znění rozpočtového opatření č. 1)[3] vyplývá, že příjmy obviněného na rok 2022 činí celkem 160 684 000 Kč. Úřad konstatuje, že výše pokuty stanovená ve výroku II. tohoto rozhodnutí nemůže být vzhledem k výši finančních prostředků, se kterými obviněný hospodaří, považována za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného, a v tomto smyslu nespravedlivou.

120.     V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

121.     Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená ve výroku II. tohoto rozhodnutí naplňuje v daném případě dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

122.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o sankci za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

123.     Úřad pro úplnost reaguje i na argumentaci obviněného uvedenou v odporu proti příkazu, kdy obviněný s ohledem na nesoulad výše pokuty uvedené ve výroku příkazu a odůvodnění příkazu navrhuje, aby byl příkaz změněn a byla mu uložena pokuta ve výši nižší z obou částek. K tomu Úřad uvádí, že uplatněním odporu se příkaz dle § 150 odst. 3 správního řádu automaticky ruší a pokračuje se ve správním řízení. Při posuzování věci v rámci tohoto správního řízení tak Úřad není výší pokuty uložené v příkazu nijak vázán. Úřad tedy znovu vzal v potaz veškeré podstatné skutečnosti rozhodné pro určení výše pokuty (které jsou uvedeny výše) a na základě těchto stanovil výši pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

124.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

125.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

126.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

127.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

128.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

129.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

130.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000149.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Město Horšovský Týn, náměstí Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy