číslo jednací: 15220/2022/500
spisová značka: S0130/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-S0130/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-15220/2022/500

Brno 6. 5. 2022

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 17. 3. 2022 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – Centrum služeb pro silniční dopravu, IČO 70898219, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1

v souvislosti s postupem směřujícím k uzavření rámcové dohody v části A „BESIP Team“ v otevřeném řízení „Zajištění služeb v oblasti BESIP“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2021 pod ev. č. Z2021-016511, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 091-235772, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Centrum služeb pro silniční dopravu, IČO 70898219, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kdyžv souvislosti s postupem směřujícím k uzavření rámcové dohody v části A „BESIP Team“ v otevřeném řízení „Zajištění služeb v oblasti BESIP“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2021 pod ev. č. Z2021-016511, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 091-235772, ve znění pozdější opravy, v rozporu s § 123 písm. b) bod 2. cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona neučinil součástí oznámení o výběru dodavatele ze dne 22. 7. 2021 výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele – Tomáš Vítek, IČO 08493987, se sídlem Železničářská 1753/22, 470 01 Česká Lípa – v cit. zákonem požadovaném rozsahu a účastníkům zadávacího řízení tak odepřel možnost se s předmětným výsledkem posouzení seznámit v průběhu zadávacího řízení, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a s výše jmenovaným vybraným dodavatelem uzavřel dne 30. 8. 2021 rámcovou dohodu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Centrum služeb pro silniční dopravu, IČO 70898219, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 70 000 Kč (sedmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Centrum služeb pro silniční dopravu, IČO 70898219, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE PŘI UZAVÍRÁNÍ RÁMCOVÉ DOHODY

1.             Obviněný – Centrum služeb pro silniční dopravu, IČO 70898219, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“, či „zadavatel“) – zahájil postup směřující k uzavření rámcové dohody v části A „BESIP Team“ v otevřeném řízení „Zajištění služeb v oblasti BESIP“, odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění dne 6. 5. 2021, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2021 pod ev. č. Z2021-016511, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 091-235772, ve znění pozdější opravy (dále jen „zadávací řízení“ či „rámcová dohoda“).

2.             Předmětem plnění rámcové dohody je podle čl. 3.1 „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „poskytování odborných služeb a propagačních služeb v oblasti bezpečnosti silničního provozu (obecně používaná zkratka BESIP) specializovaným týmem odborníků se znalostí problematiky BESIP a dalších pomocníků a zajištění provozu otočného simulátoru převrácení vozidla v rámci akcí zaměřených na prevenci bezpečnosti silničního provozu“.

3.             Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 30. 6. 2021 vyplývá, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel celkem tři nabídky.

4.             Z oznámení o výběru dodavatele ze dne 22. 7. 2021 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) vyplývá, že nejvýhodnější nabídku předložil dodavatel – Tomáš Vítek, IČO 08493987, se sídlem Železničářská 1753/22, 470 01 Česká Lípa (dále jen „vybraný dodavatel“). Přílohou citovaného oznámení byla zpráva o hodnocení nabídek ze dne 30. 6. 2021 a zpráva o výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele ze dne 30. 6. 2021 (dále jen „zpráva o výsledku posouzení“). Obviněný odeslal oznámení o výběru dodavatele ostatním dodavatelům, kterými jsou:

1.      Ústřední automotoklub ČR, občanské sdružení, IČO 00565555, se sídlem Na Strži 1837/1837/9, 14002 Praha 4 (dále jen „ÚAMK“), a

2.      Asociace center pro zdokonalovací výcvik řidičů AČR, IČO 22897381, se sídlem Opletalova 1337/29, Nové Město, 110 00 Praha (dále jen „ACZVR “) (dále společně také jako „ostatní účastnící zadávacího řízení“),

přičemž přiložená zpráva o výsledku posouzení neobsahovala seznam referenčních zakázek, kterými vybraný dodavatel dokládal splnění kritérií technické kvalifikace u jednotlivých členů realizačního týmu, konkrétně u pozic:

• vedoucí BESIP Teamu,
• zástupce vedoucího BESIP Teamu a
• vedoucí obsluhy otočného simulátoru,

podle čl. 6.3.1. „Seznam členů týmu a osvědčení o jejich vzdělání a odborné kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona“ zadávací dokumentace, ale pouze konstatování, že vybraný dodavatel zadavatelem požadovanou kvalifikaci splnil.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU A PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle zákona a ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 4. 11. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele v souvislosti s uzavřením výše uvedené rámcové dohody.

6.             Dne 12. 11. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podnětu. V tomto zadavatel uvedl, že se předně jedná o podnět věcně se shodující s pozdě podanými námitkami jednoho z dodavatelů a Úřad by se tedy měl zabývat absencí aktivní legitimace podatele podnětu a případně podnět v souladu s § 258 odst. 2 zákona vůbec nevyřizovat. Z věcného hlediska pak zadavatel uvádí, že v podnětu tvrzená absence údajů rozhodných pro naplnění kritérií technické kvalifikace nemůže obstát, jelikož veškeré dokumenty prokazující její splnění má zadavatel k dispozici a řádně je vyhodnotil. Dle zadavatele „[c]ílem samotného oznámení o výběru je formálním oznámením rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele účastníkům zadávacího řízení, jehož účelem je informovat účastníky zadávacího řízení o výsledcích hodnocení nabídek, seznámit je s odůvodněním těchto výsledků a avizovat, který z účastníků bude zadavatelem vyzván k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Co se týká dokumentu Posouzení, tento je v zaslané dokumentaci o zadávacím řízení uložen ve složce „Protokoly hodnotící komise“ pod názvem „9_4A_Zpráva o výsledku posouzení splnění_podpis“. Tento dokument obsahuje odkaz na již výše uvedené čestné prohlášení o splnění technické kvalifikace ze dne 16.6.2021 (příloha č. 7A nabídky) a současně obsahuje údaje rozhodné pro prokázání splnění tohoto kritéria kvalifikace“. Zadavatel tak zastává názor, že jeho postup neovlivnil, ani nemohl ovlivnit výběr dodavatele, a tedy nemohlo dojít ke spáchání správního deliktu (přesněji přestupku, pozn. Úřadu).

7.             Dne 25. 2. 2022 zaslal Úřad dodavatelům ÚAMK a ACZVR přípis č. j. ÚOHS-07045/2022/536 s žádostí o sdělení zda by v případě, kdy by „zadavatel po rozhodnutí o výběru dodavatele (jako součást oznámení o výběru dodavatele, resp. jeho příloh) zaslal alespoň údaje obsažené v dokumentu „Čestné prohlášení o prokázání technické kvalifikace“ vybraného dodavatele obsahující údaje rozhodné pro posuzování splnění kritéria technické kvalifikace, pro Vás mělo seznámení se se skutečnostmi týkajícími se zadavatelem provedeného výběru dodavatele dopad na rozhodnutí ohledně dalšího postupu vůči zadavateli, zejména zda by případně na Vaší straně mohlo vést k získání pochybností o správnosti postupu zadavatele při výběru dodavatele a tedy k rozhodnutí bránit se proti takovému postupu zadavatele, např. ve formě podání námitek proti výběru dodavatele“.

8.             Dne 7. 3. 2022 obdržel Úřad stanovisko dodavatele ÚAMK, který v obecné rovině uvedl, že mu „neposkytnutí informací o kvalifikaci vybraného dodavatele znemožnilo přezkoumat závěry zadavatele, pokud jde o posouzení kvalifikace vybraného dodavatele a brojit proti těmto závěrům odůvodněnými námitkami“.

9.             S ohledem na to, že Úřad získal pochybnost ohledně toho, zda obviněný postupoval v šetřeném zadávacím řízení v souladu se zákonem oznámil Úřad přípisem č. j. ÚOHS-09592/2022/536 ze dne 17. 3. 2022 obviněnému zahájení řízení o přestupku vedenému pod sp. zn. ÚOHS-S00130/2022/VZ.

10.         Dnem 17. 3. 2022, kdy obviněný oznámení o zahájení řízení obdržel, bylo podle § 249 zákona, v návaznosti na § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení ve věci možného spáchání přestupku.

11.         Usnesením č. j. ÚOHS-09596/2022/536 ze dne 17. 3. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

12.         Obviněný se k zahájení řízení o přestupku vyjádřil přípisem ze dne 27. 3. 2022 v tom smyslu, že „daným jednáním z jeho strany nemohlo v žádném případě dojít k naplnění přestupku dle § 268 odst. 1 a) ZZVZ, a to minimálně z toho důvodu, že takovýto uskutečněný postup Zadavatele žádným způsobem neovlivnil, a ani nemohl jakkoliv ovlivnit samotný výběr dodavatele. Zadavatel veškeré potřebné údaje k dispozici měl a tyto též řádně a v souladu se ZZVZ posoudil a vyhodnotil, když výsledkem takového postupu byl výběr dodavatele, jehož nabídka byla ekonomicky nejvýhodnější“. Ohledně absence konkrétních referenčních zakázek ve zprávě o výsledku posouzení obviněný uvádí, že „veškeré údaje ohledně splnění ‚praxe‘ pro jednotlivé členy realizačního týmu do všech podrobností vyplývají z přílohy č. 7A nabídky - „Čestné prohlášení o prokázání technické kvalifikace Část A – BESIP Team“. Tento dokument u vybraného dodavatele je datován dnem 16.6.2021 a je v zaslané dokumentaci o zadávacím řízení uložen ve složce „004 – Tomáš Vítek – podaná nabídka“. V rámci tohoto dokumentu jsou vedeny u vybraného dodavatele veškeré takovéto požadované údaje. Taktéž je tomu principiálně i u ostatních obdržených nabídek ostatních dodavatelů“. Zpráva o výsledku posouzení dle obviněného obsahuje odkaz na citované čestné prohlášení o splnění technické kvalifikace a zároveň „obsahuje údaje rozhodné pro prokázání splnění tohoto kritéria kvalifikace, tedy zda uvedené kritérium bylo či nebylo u vybraného dodavatele naplněno“. Zadavatel tak setrvává na argumentaci obsažené ve vyjádření k podnětu.

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-12386/2022/536 ze dne 11. 4. 2022 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se dne 19. 4. 2022 vyjádřil v tom smyslu, že vzhledem k tomu, že na žádost o stanovisko č. j. ÚOHS-07045/2022/536 ze dne 25. 2. 2022 odpověděl dodavatel ÚAMK, který v zadávacím řízení podal opožděně námitky, které se obsahově shodují s podaným podnětem, měl by jej Úřad posoudit jako skutečného podatele podnětu a tento v souladu s § 258 odst. 2 zákona vůbec nevyřizovat. Bez ohledu na to obviněný i nadále trvá na svých tvrzeních z vyjádření k podnětu a k zahájení řízení o přestupku z moci úřední.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

14.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, stanoviska obviněného, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

15.         Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

16.         Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

1.      zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

2.      výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1.    seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2.    u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3.    seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a),

4.    výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

17.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Zjištěné skutečnosti

18.         Podle čl. 6.3.1 zadávací dokumentace „[k] prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel v souladu s § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona požaduje předložení:

Část A

a)      seznam členů realizačního týmu, kteří se budou přímo podílet na plnění veřejné zakázky bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

b)      osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které budou služby poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Realizační tým musí mít minimálně 9 členů v následujícím složení, přičemž členové realizačního týmu musí splňovat níže uvedené minimální požadavky zadavatele:

• Vedoucí BESIP Teamu (1 člen)

o   ukončené minimálně středoškolské vzdělání s maturitou,

o   vynikající znalost českého jazyka,

o   znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni,

o   minimálně 5 let praxe v oblasti BESIP,

o   minimálně 3 roky praxe s účastí na minimálně 20 akcích pro veřejnost s minimální návštěvností 1 000 osob/akce;

• Zástupce vedoucího BESIP Teamu (1 člen)

o   ukončené minimálně středoškolské vzdělání s maturitou,

o   vynikající znalost českého jazyka,

o   znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni,

o   minimálně 3 roky praxe v oblasti BESIP,

o   minimálně 3 roky praxe s účastí na minimálně 10 akcích pro veřejnost s minimální návštěvností 1 000 osob/akce;

• Moderátor (1 člen)

o   ukončené minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, o vynikající znalost českého jazyka,

o   minimálně 5 let praxe v oboru moderování;

• Technik (1 člen)

o   minimálně 3 roky praxe v oblasti práce s audiovizuální technikou;

• Hostes(ka) (3 členové) o znalost českého jazyka na komunikativní úrovni;
• Vedoucí obsluhy otočného simulátoru (1 člen)

o   znalost českého jazyka na komunikativní úrovni,

o   minimálně 3 roky praxe v oblasti BESIP,

o   minimálně 3 roky praxe s účastí na minimálně 20 akcích pro veřejnost s minimální návštěvností 1 000 osob/akce;

• Obsluha otočného simulátoru (1 člen)

o   znalost českého jazyka na komunikativní úrovni;

• Technik obsluhy otočného simulátoru (1 člen)

o   minimálně 2 roky praxe v oblasti práce s elektrickým zařízením (např. elektromotor)“.

19.         Zpráva o výsledku posouzení tvořící přílohu oznámení o výběru dodavatele obsahuje stran splnění kritérií technické kvalifikace vybraného dodavatele podle čl. 6.3.1. zadávací dokumentace následující údaje:

1.      „Člen realizačního týmu

Název funkce/role člena: Vedoucí BESIP Teamu;

(…)

Praxe s účastí na minimálně 20 akcích pro veřejnost s minimální návštěvností 1 000 osob/akce: 20 akcí splnil

(…)

2.      Člen realizačního týmu

Název funkce/role člena: Zástupce vedoucího BESIP Teamu;

(…)

Praxe s účastí na minimálně 10 akcích pro veřejnost s minimální návštěvností 1 000 osob/akce: 10 akcí splnil.

(…)

3.      Člen realizačního týmu

Název funkce/role člena: Vedoucí obsluhy otočného simulátoru;

(…)

Praxe s účastí na minimálně 20 akcích pro veřejnost s minimální návštěvností 1 000 osob/akce: 20 akcí splnil“.

20.         Dne 30. 8. 2021 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem rámcovou dohodu, která nabyla účinnosti téhož dne uveřejněním v registru smluv.

Právní posouzení

21.         Oznámením o výběru dodavatele zadavatel informuje účastníky zadávacího řízení, a to i prostřednictvím zprávy o hodnocení nabídek a výsledků posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele o tom, který z účastníků bude zadavatelem vyzván k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Z toho je pak zřejmé, že ostatní účastníci zadávacího řízení se tímto dozvědí, že nebyli se svou nabídkou úspěšní, tzn. že se nestali vybraným dodavatelem a mohou zvážit svůj další postup, tj. například podat námitky, pokud z oznámení o výběru dodavatele zjistí, že vybraný dodavatel podle jejich názoru nepředložil „nejlepší“ nabídku, nesplnil zadávací podmínky, případně jiné skutečnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Pro reálnou možnost dodavatelů využít práva přezkumu postupu obviněného je zapotřebí, aby oznámení o výběru dodavatele obsahovalo všechny zákonem předepsané náležitosti.

22.         Podle § 123 písm. b) bod 1. zákona musí výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele obsahovat seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci. Zároveň podle § 123 písm. b) bod 2. musí výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele obsahovat u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace. Je tedy zjevné, že pro přezkoumatelnost oznámení o výběru dodavatele (respektive výsledku posouzení splnění podmínek účasti) nestačí pouze předložit seznam dokumentů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, ale je nutné prokázat právě i konkrétní údaje, které dokládají profesní způsobilost a ekonomickou i technickou kvalifikaci vybraného dodavatele. Zadavatel je tedy povinen uvést takové informace, z nichž bude patrné, že předložený kvalifikační požadavek byl splněn, například u osvědčení o referenci alespoň název referenční zakázky, její rozsah a datum dokončení (srov. DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. § 123 [Oznámení o výběru dodavatele]. In: DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 740). Z ustanovení § 123 písm. b) bod 2 zákona pak tedy jednoznačně plyne a z jeho smyslu je třeba dovodit, že v případě prokazování profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace není dostatečné uvedení dokladů, kterými je v tomto rozsahu kvalifikace prokazována, nýbrž musí jednoznačně identifikovány rozhodné údaje pro prokázání kvalifikace, tzn. je třeba zaznamenat informace vyplývající z předložených dokladů.

23.         Obviněný ve zprávě o výsledku posouzení uvedl soubor informací vztahující se k prokazování technické kvalifikace vybraným dodavatelem. V případě kvalifikačního kritéria zahrnujícího délku praxe a minimální počet akcí u členů týmu na pozicích vedoucí BESIP Teamu, zástupce vedoucího BESIP Teamu a vedoucí obsluhy otočného simulátoru uvedl obviněný toliko informaci, že tyto osoby příslušný počet akcí splnily (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jejich konkrétní výčet umožňující jejich jednoznačnou identifikaci (a tudíž i následný přezkum) nicméně obviněný dále neuvádí. Ostatním účastníkům zadávacího řízení tak de facto nezbylo, než se spolehnout na tvrzení obviněného, a to bez reálné možnosti splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem jakkoliv ověřit a případně následně rozporovat. Řečený stav je zcela proti smyslu zprávy o výsledku posouzení, kdy tato má právě umožnit ostatním účastníkům zadávacího řízení nezávisle posoudit postup zadavatele z objektivně dostupných údajů (například v daném případě namítat, že konkrétní akce nesplňují obviněným požadovaný rozsah, případně zpochybnit jejich samotné uskutečnění).

24.         Obviněný ve svých vyjádřeních dovozuje, že „[c]ílem samotného oznámení o výběru je de facto formálním oznámením rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele účastníkům zadávacího řízení, jehož primárním účelem je informovat účastníky zadávacího řízení o výsledcích hodnocení nabídek, seznámit je s odůvodněním těchto výsledků a avizovat, který z účastníků bude zadavatelem vyzván k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky“. V obecné rovině je s tímto závěrem možno souhlasit, nicméně za stěžejní část uvedeného je nutné považovat odůvodnění oznámení o výběru dodavatele, a to zejména z hlediska jeho přezkoumatelnosti. Ostatní účastnící zadávacího řízení na základě oznámení o výběru dodavatele mají možnost proti tomuto oznámení brojit za pomoci institutu námitek, případně navazujícím návrhem k Úřadu, pokud mají za to, že postup zadavatele není v souladu se zákonem. K tomuto je však bezpodmínečně nutné znát konkrétní údaje, ze kterých zadavatel při výběru dodavatele vycházel. Pouhé konstatování, že vybraný dodavatel technickou kvalifikaci splnil, tak není možné považovat za dostatečný údaj k přezkoumatelnosti rozhodnutí o výběru dodavatele, jelikož ostatní účastníci zadávacího řízení nemají žádnou možnost si takový údaj ověřit. Sám obviněný ostatně připouští, že zpráva o výsledku posouzení seznam referenčních zakázek neobsahovala – byl v ní pouze odkaz na čestné prohlášení vybraného dodavatele, které však (na rozdíl od Úřadu) neměli ostatní účastnící zadávacího řízení k dispozici.

25.         Argumentace obviněného, že skutečnost, že on sám má všechny požadované údaje k dispozici a řádně je vyhodnotil, sama o sobě vylučuje možnost spáchání přestupku, nelze akceptovat. Takový postup zcela ignoruje jednu ze základních zásad zadávaní veřejných zakázek, a sice zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona. Tato mimo jiné zahrnuje i povinnost zadavatele dodržovat předem stanovená pravidla postupu a povinnost vedení dokumentace o příslušném postupu tak, aby veškeré kroky zadavatele byly přehledné, zpětně vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem jednotlivých kroků zadavatele (srov. ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 6 [Zásady zadávání veřejných zakázek]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 48.). Skutečnost, že obviněný má přístup k údajům prokazujícím splnění kritérií technické kvalifikace, není z pohledu ostatních účastníků zadávacího řízení nijak relevantní, pokud příslušné informace, z nichž zadavatel vycházel, neobdrží v rámci oznámení o výběru dodavatele i oni. Je tak zřejmé, že jedna z podstatných náležitostí odůvodnění rozhodnutí o výběru dodavatele zcela absentuje a samotný výběr dodavatele, resp. jeho správnost, tak ze strany ostatních účastníků zadávacího řízení nebylo možné objektivně posoudit.

26.         K argumentaci obviněného, že v případě, že pokud by zadavatel musel do zprávy o výsledku posouzení vypsat všechny referenční zakázky, znamenalo by to zároveň, že stejným způsobem musí vypsat i všechny údaje prokazující profesní způsobilost a ekonomickou kvalifikaci, což však podatel podnětu nenapadá, Úřad poznamenává, že na rozdíl od návrhového řízení není Úřad v řízení z moci úřední vázán podaným podnětem a i podnět samotný směřuje pouze proti části zprávy o posouzení, kterou podatel považoval za problematickou. Nad rámec odůvodnění pak Úřad dodává, že požadovanou profesní způsobilost si ostatní účastníci zadávacího řízení mohou ověřit z veřejně dostupných zdrojů a ekonomickou kvalifikaci obviněný v zadávací dokumentaci vůbec nepožaduje, tudíž tato argumentační linie není přiléhavá. Nad to Úřad upozorňuje, že ustanovení § 123 zákona jasně vymezuje vůči jakým částem kvalifikace se pravidlo dle písm. b) bodu 2 uplatní.

27.         Na základě výše uvedeného tedy Úřad činí dílčí závěr, že obviněný naplnil první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kdy oznámení o výběru dodavatele neobsahovalo všechny zákonem požadované náležitosti podle § 123 zákona, kdy nezaslal ostatním účastníkům zadávacího řízení výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v rozsahu požadovaném zákonem.

28.         Dalším znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívá v tom, že nedodržení pravidel stanovených zákonem ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele. Aby tedy došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, musí nezákonným postupem zadavatele dojít k ovlivnění nebo k alespoň potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele. Úřad se tedy nadále zabýval tím, zda nezákonný postup obviněného ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

29.         V obecné rovině lze uvažovat o dvojím druhu vlivu postupu zadavatele na výběr dodavatele. V případě některých úkonů – typicky těch, které se týkají zadávacích podmínek – jejich vliv obvykle směřuje tzv. „vně“ zadávacího řízení. Jinými slovy takovým postupem zadavatele je ovlivněna neznámá skupina dodavatelů, kteří by se za jiných okolností (pokud by např. postup zadavatele při vymezení zadávacích podmínek byl souladný se zákonem) ucházeli o veřejnou zakázku. Naproti tomu stojí vliv tzv. „dovnitř“, tedy směrem ke známému okruhu účastníků zadávacího řízení. V tomto smyslu půjde typicky o úkony zadavatele, které následují po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, tedy v okamžiku, kdy už je znám okruh účastníků zadávacího řízení (půjde tedy například o nesprávné posouzení kvalifikace jednoho z účastníků zadávacího řízení, zpochybnění provedeného hodnocení nabídek apod.).

30.         Z uvedeného je zřejmé, že lze uvažovat pouze o vlivu dovnitř zadávacího řízení, jelikož oznámení o výběru dodavatele je nepochybně úkonem směřujícím právě směrem ke známému okruhu účastníků zadávacího řízení. Vliv vně je v tomto případě zcela vyloučen, neboť již uplynula lhůta pro podání nabídek, čímž se zadávací řízení uzavřelo přístupu jakéhokoliv dalšího dodavatele a postup obviněného tak může být posuzován pouze ve vztahu k již uzavřenému okruhu dodavatelů. Vzhledem k tomu, že obviněný nedodal ostatním účastníkům zadávacího řízení potřebné údaje, je zjevné, že k ovlivnění výběru dodavatele dojít mohlo, neboť nelze vyloučit, že kdyby zadavatel dodržel pravidlo stanovené zákonem a odeslal oznámení o výběru dodavatele podle § 123 zákona ostatním účastníkům zadávacího řízení včetně všech náležitostí, mohli by tito předložené údaje posoudit a následně napadnout námitkami, na základě nichž, pokud by jim ze strany obviněného bylo vyhověno, by mohlo dojít i ke zrušení oznámení o výběru dodavatele, a v konečném důsledku i k následnému uzavření rámcové dohody s jiným dodavatelem. Skutečnost, že ne všichni účastníci zadávacího řízení bez výhrad akceptovali postup zadavatele, potvrzuje i vyjádření dodavatele ÚAMK, že v případě, že by měl k dispozici rozhodné údaje pro posouzení splnění kritérií technické kvalifikace vybraného dodavatele, umožnilo by mu to relevantní rozhodnutí ohledně podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele.

31.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

32.         Zákon tedy v případě přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona nevyžaduje výlučně prokázání vlivu na výběr dodavatele, postačí takové jednání (postup) zadavatele, které mohlo mít potenciální vliv na výběr dodavatele. V této souvislosti je možno poukázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12.2.2009, ve kterém je k dané problematice uvedeno, že „[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo ‚podstatně‘ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. (…) k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. K obdobným závěrům dospěl rovněž Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 36/2012-104 ze dne 9.5.2013 či v rozsudku č. j. 62 Af 14/2011-74 ze dne 19.7.2012, ve kterém mj. judikoval, že „[z] uvedeného ustanovení [§ 120 odst. 1 písm. a) zákona] je zřejmé, že se deliktu dopustí již ten zadavatel, který nedodrží ZVZ, přičemž tím pouze hypoteticky ovlivní výběr nejvhodnější nabídky“.

33.         Rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 61/2016-38 ze dne 28.6.2016 konstatoval, že v případě, kdy správní orgán (Úřad) shledá, že „se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu (…) Nejvyšší správní soud se v tomto směru ztotožňuje s názorem (…), že takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ“.

34.         Z výše uvedeného vyplývá, že pouhá potencialita vlivu na výběr dodavatele je tak s ohledem na znění zákona zcela postačující v případě spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a Úřadu tedy nezbývá než uzavřít, že obviněný svým jednáním naplnil tento znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Přestože se uvedená judikatura vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, lze ji aplikovat i na současnou právní úpravu, neboť i podle § 268 odst. 1 zákona postačuje možnost ovlivnění výběru dodavatele.

35.         Lze tedy učinit dílčí závěr, že zadavatel tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 123 písm. b) bod 2. zákona, když neučinil součástí oznámení o výběru dodavatele ze dne 22. 7. 2021 výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v rozsahu požadovaném zákonem.

36.         Posledním znakem skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je uzavření rámcové dohody. Vzhledem k tomu, že obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem rámcovou dohodu dne 30. 8. 2021, je zjevné, že došlo k naplnění i tohoto znaku skutkové podstaty přestupku.

37.         Ohledně obviněným tvrzené skutečnosti, že Úřad měl posoudit jako pravého podatele podnětu dodavatele ÚAMK, jelikož podaný podnět je věcně shodný s jeho pozdě podanými námitkami Úřad pro úplnost uvádí, že podatelem podnětu je fyzická osoba nemající žádný zjevný vztah k dodavateli ÚAMK, více Úřadu v intencích § 258 odst. 2 zákona nepřísluší posuzovat.

38.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 123 písm. b) bod 2. zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

39.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

40.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

41.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

42.         V návaznosti na výše uvedené Úřad ověřil, zda nedošlo k promlčení přestupku. S ohledem na to, že obviněný uzavřel rámcovou dohodu dne 30. 8. 2021 a řízení o přestupku z moci úřední bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení dne 17. 3. 2022, k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení řízení nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby tedy nezanikla.

43.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

44.         Celkovou cenu za plnění rámcové dohody nelze vzhledem k jejímu charakteru a skutečnosti, že je podle ní, resp. dílčích objednávek učiněných na jejím základě stále plněno, určit. Úřad nicméně při určování výše pokuty vzal v úvahu skutečnost, že zadavatel v čl. 14. 1. rámcové dohody stanovil finanční limit 14 000 000 Kč bez DPH, kdy nejpozději k okamžiku vyčerpání tohoto finančního limitu rámcová dohoda zaniká. Po zohlednění 21 % DPH činí maximální konečná hodnota plnění poskytovaného na základě rámcové dohody 16 940 000 Kč. V případě, že by daná částka skutečně tvořila celkovou cenu za plnění rámcové dohody, činila by maximální výše pokuty částku 1 694 000 Kč.

45.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

46.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

47.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6.6.2013).

48.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku ve smyslu § 37 písm. a) zákona o přestupcích Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Ačkoliv obviněný v šetřeném případě nepopřel existenci zákona, absence transparentního odůvodnění výběru dodavatele představuje značný zásah do práv dotčených subjektů, tj. účastníků zadávacího řízení. Následkem netransparentního postupu zadavatele je tedy omezení možnosti ostatních účastníků zadávacího řízení posoudit, zda byl vybraný dodavatel vybrán po právu a zadavatel při výběru postupoval v souladu se zákonem. V důsledku toho tak došlo k situaci, kdy s vybraným dodavatelem byla uzavřena rámcová dohoda za okolností, které v důsledku nezákonného postupu obviněného vyloučily možnost dalších účastníků zadávacího řízení posoudit a následně eventuálně relevantním způsobem zpochybnit (v době před uzavřením rámcové dohody) výběr dodavatele. Přestože se tedy v daném případě nejednalo o přestupek dosahující nejvyšší intenzity závažnosti, lze stupeň společenské škodlivosti přestupku označit z výše uvedených důvodů jako vyšší.

49.         Ve vztahu ke kritériu uvedenému v § 37 písm. c) zákona o přestupcích, podle kterého Úřad při určení druhu trestu a jeho výměry přihlédne k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, Úřad uvádí následující.

50.         Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v zajištění plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím dodavatele, který splňuje zadavatelem požadované schopnosti a znalosti vyjádřené v podobě kritérií technické kvalifikace, a je tedy způsobilý předmět veřejné zakázky realizovat. V kontextu šetřeného případu tedy nelze přehlédnout, že k pochybení obviněného došlo až na samém konci zadávacího řízení a zadavatel tak při svém postupu nevyloučil soutěžní prostředí a při uzavírání rámcové dohody postupoval v zadávacím řízení, nabídky hodnotil podle kritéria nejnižší nabídkové ceny a smlouvu uzavřel s vybraným dodavatelem, jehož nabídková cena byla objektivně nejnižší. Úřad tuto skutečnost považuje za významnou polehčující okolnost, čemuž rovněž musí odpovídat i výše pokuty.

51.         Při stanovení konkrétní výše pokuty má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

52.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí dne 30. 8. 2021 (tj. dnem uzavření rámcové dohody s vybraným dodavatelem). V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě nezohlednil ve prospěch obviněného výše uváděné časové kritérium, a to vzhledem ke stále relativně krátkému časovému rozestupu (cca 8 měsíců) mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání.

53.         Další polehčující ani přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

54.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. S ohledem na to, že podle Tabulky č. 3A, list č. 15, kapitoly „327 Ministerstvo dopravy“ státního rozpočtu České republiky činily příjmy obviněného od jeho zřizovatele za rok 2021 celkem 119 237 521 Kč, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

55.         Úřad rovněž ze své úřední činnosti ověřil, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem, resp. správním deliktem obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18.6.2009 (publikován ve Sb. NSS 2248/2011), popřípadě rozsudek NSS ze dne 16.9.2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V prvně uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16.4.2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“«. Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty, resp. přestupky, což je výslovně uvedeno i v § 41 zákona o přestupcích.

56.         Úřad konstatuje, že si není vědom žádného dalšího přestupku obviněného, který by byl v souběhu s šetřeným přestupkem.

57.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

58.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupků přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

59.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí

60.         Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

61.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

62.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

63.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

64.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000130.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Centrum služeb pro silniční dopravu, Nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy