číslo jednací: 14582/2022/510
spisová značka: S0047/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 31. 1. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – Nové Město,
• navrhovatel – OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 - Nusle, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 2. 2022 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem, IČO 12627453, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha - Hloubětín,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dokončení realizace, provoz a další rozvoj IS ZAM“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2021 pod ev. č. Z2021-016495, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 091-235762, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto: 

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – Nové Město – stanovil zadávací podmínky na veřejnou zakázku „Dokončení realizace, provoz a další rozvoj IS ZAM“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2021 pod ev. č. Z2021-016495, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 091-235762, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že

• v odstavci 3.1.1 Přílohy B – „vzor Smlouvy“ zadávací dokumentace, v kapitole 1.1 a v kapitole 2.2.1 Přílohy B1 – „Technická specifikace“ závazného vzoru Smlouvy požadoval, aby při plnění veřejné zakázky účastníci zadávacího řízení převzali rozpracovaný „IS Zaměstnanost“ dodaný dodavatelem Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem, Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 – Nusle, čímž vytvořil překážky hospodářské soutěže, aniž by pro to existoval objektivní důvod,

 

• v položce 1 přílohy B5 – „Tabulka pro kalkulaci nabídkové ceny – Cena Služeb“ zadávací dokumentace požadoval, aby účastníci zadávacího řízení stanovili nabídkovou cenu za část plnění „Převzetí systému“ formou fixní částky, přičemž uvedená zadávací podmínka nepřímo zaručovala konkurenční výhodu výše jmenovanému dodavateli Atos IT Solutions and Services, s.r.o., aniž by pro to existoval objektivní důvod.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – Nové Město – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dokončení realizace, provoz a další rozvoj IS ZAM“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2021 pod ev. č. Z2021-016495, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 091-235762, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – Nové Město – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0047/2022/VZ ve věci návrhu navrhovatele – OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 2690/125, 140 21 Praha 4 - Nusle – ze dne 31. 1. 2022  na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dokončení realizace, provoz a další rozvoj IS ZAM“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2021 pod ev. č. Z2021-016495, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 091-235762, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – Nové Město – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – Nové Město (dále jen „zadavatel“) zahájil jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 6. 5. 2021 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dokončení realizace, provoz a další rozvoj IS ZAM“, když oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2021 pod ev. č. Z2021-016495, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 091-235762, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu II.1.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky »(…) zajištění podpory provozu a rozvoje informačního Systému Zaměstnanost (dále jen „Systém ISZAM“ nebo „Systém“). Systém ISZAM má nahradit a modernizovat stávající systémy pro podporu výkonu činnosti agend zaměstnanosti (zejména OKpráce a část OKcentrum). Daného cíle má zadavatel v úmyslu dosáhnout uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, a to s jedním dodavatelem na dobu určitou. Předmět plnění veřejné zakázky je detailně popsán v Příloze B ZD - Závazný vzor návrhu smlouvy a v Příloze B1 ZD - Technická specifikace.«.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.1.5) Oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 356 640 040 Kč bez DPH.

4.             V bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel v dalším určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž lhůtu pro podání nabídek stanovil v bodě IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení do 11. 6. 2021 do 10:00 hod. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně opakovaně změněna tak, že konečná lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 1. 3. 2022 v 10:00 hod.

5.             Dne 12. 10. 2021 podal navrhovatel – OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 – Nusle, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 2. 2022 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem, IČO 12627453, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha - Hloubětín (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 12. 10. 2021 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Námitky byly zadavateli doručeny dne 12. 10. 2021.

6.             Zadavatel rozhodnutím signovaným dne 27. 10. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“), které bylo navrhovateli doručeno (zpřístupněno v systému NEN) téhož dne, námitky navrhovatele v části odmítl a v části předmětným námitkám vyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal dne 8. 11. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-43331/2021/500/AIv ze dne 20. 12. 2021 (dále jen „rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0512/2021“) ve výroku I. konstatoval, že zadavatel postupoval při vyřizování námitek navrhovatele v rozporu se zákonem a  výrokem II. uložil zadavateli nápravné opatření dle § 263 odst. 5 zákona spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách č. 1. Rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0512/2021 nabylo právní moci dne 14. 1. 2022 (v podrobnostech viz „Sbírka rozhodnutí“ na internetových stránkách Úřadu, kde bylo pravomocné rozhodnutí v souladu se zákonem uveřejněno).

7.             S ohledem na závěry rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0512/2021 zadavatel nově rozhodl o námitkách navrhovatele ze dne 12. 10. 2021 a nové rozhodnutí o námitkách (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“), jímž námitky navrhovatele opětovně částečně odmítl a v části předmětným námitkám vyhověl, vydal dne 19. 1. 2022. Rozhodnutí o námitkách č. 2. bylo navrhovateli doručeno (zpřístupněno v systému NEN) téhož dne.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách č. 2 za učiněné v souladu se zákonem, podal u Úřadu dne 31. 1. 2022 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), který byl ve stejnopisu doručen zadavateli téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Navrhovatel se podaným návrhem domáhá přezkoumání stanovení zadávacích podmínek, které považuje za porušující zásadu rovného zacházení, za nepřiměřené a netransparentní a za nerespektující zásadu inovací. Současně je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 sice odstranil některé vady svého předchozího rozhodnutí o námitkách, ale u jiných tak neučinil, a naopak zatížil rozhodnutí o námitkách č. 2 novými nejasnostmi. Navrhovatel dále upozorňuje, že v tomto návrhu uvádí ve srovnání s námitkami některé nové skutečnosti, přičemž je přesvědčen o tom, že by k nim měl Úřad v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlížet, neboť se jedná o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit vůči zadavateli v námitkách, pro jejichž znění platí fikce dle § 263 odst. 5 zákona. Navrhovatel zdůrazňuje, že tímto návrhem nebrojí proti některým dílčím procesním postupům, které v návrhu zmiňuje pouze z důvodu přehlednosti argumentace (tj. návrh nesměřuje k přezkoumání předchozích postupů zadavatele souvisejících s prodlužováním lhůty pro podání nabídek, proti nimž navrhovatel podal námitky dne 21. 6. 2021 a dne 8. 9. 2021).

10.         Navrhovatel předesílá, že většina jeho výhrad se týká obsahu listin, které zadavatel učinil součástí původní zadávací dokumentace, popř. které v průběhu zadávacího řízení změnil. Některé námitky se pak dotýkají faktu, že zadavatel poskytoval v rámci dokumentů označovaných jako „Vysvětlení zadávací dokumentace“ takové informace, které jsou v rozporu s obsahem dokumentů tvořících zadávací dokumentaci, čímž zatížil zadávací řízení netransparentností. Zadávací podmínky se staly, podle názoru navrhovatele, nejasnými a neumožňují dodavatelům zpracovat a předložit porovnatelné nabídky. Navrhovatel v této souvislosti žádá Úřad, aby přezkoumal zadávací dokumentaci včetně všech změn zadávacích podmínek, ke kterým zadavatel přistoupil do dne podání návrhu.

11.         Ve vztahu k rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že ačkoliv zadavatel dílčím námitkám vyhověl, přijatá opatření se liší od toho, čeho se navrhovatel domáhal, a proto navrhovatel považuje všechny své námitky z pohledu § 245 odst. 2 zákona za odmítnuté. Navrhovatel považuje rozhodnutí o námitkách č. 2 za nepřezkoumatelné ro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, a to i přesto, že v některých dílčích otázkách v tomto směru k posunu oproti rozhodnutí o námitkách č. 1. Současně navrhovatel upozorňuje, že zadavatel zatížil rozhodnutí o námitkách č. 2 novou vadou (novou nesrozumitelnou pasáží), která rovněž vede k jeho nepřezkoumatelnosti.

12.         Navrhovatel zastává názor, že se v daném případě jedná o velmi neobvyklé zadání, neboť předmětem plnění je dokončení IS ZAM, který nikdy nebyl uveden do běžného provozu, ani neproběhl jeho ověřovací provoz, přičemž není znám reálný stav rozpracovanosti tohoto systému. Navrhovatel namítá, že předmětná koncepce zadání bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž (když zadavatel neumožňuje dodání jiného informačního systému) a zaručuje bezdůvodně konkurenční výhodu konkrétnímu dodavateli (společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o., která byla předchozím dodavatelem systému). Navrhovatel má za to, že zadavatel fakticky diskriminuje dodavatele, kteří by byli schopni zajistit vývoj nového vhodného informačního systému, ale nejsou ochotni podstoupit rizika vyplývající z požadavku, aby byl dodavatelem převzat a opravován nefunkční rozpracovaný informační systém. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel nepředložil žádnou vlastní ekonomickou argumentaci, která by jasným způsobem ukazovala k tomu, že dokončení IS ZAM je hospodárnější než pořízení nového systému se stejnými funkcionalitami.

13.         Dále navrhovatel zastává názor, že zadavatel nevyhověl zákonnému požadavku uvedenému
v § 6 odst. 4 zákona, podle něhož je zadavatel povinen svůj postup řádně odůvodnit. V této souvislosti navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel fakticky postupoval v rozporu se zásadou inovací, resp., že tuto zásadu neaplikoval, ačkoliv její aplikace je vzhledem k povaze a smyslu zakázky možná. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že zásadě inovací neodpovídá postup, podle něhož bude v roce 2023 uváděn poprvé do užívání softwarový produkt, jehož vývoj se odehrával podle zadání definovaného v roce 2014, a kdy zadavatel nepřipustil, aby dodavatelé nabídli plnění veřejné zakázky dodání nově vyvinutého moderního systému.

14.         Podle názoru navrhovatele nepopisuje zadávací dokumentace skutečný stávající stav IS ZAM, tj. výchozí stav, v němž bude IS ZAM přebírán a z něhož má být uveden do cílového stavu popsaného v zadávací dokumentaci, což považuje za neoprávněné zvýhodnění společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Předmětnou námitku navrhovatel podává v rámci návrhu, neboť zadavatel ve výroku rozhodnutí o námitkách sice uvedené námitce vyhověl, avšak podle názoru navrhovatele ve skutečnosti přijal jiné opatření k nápravě (námitce nevyhověl), neboť zadavatelem nově zpřístupněná analytická a technická dokumentace spíše upřesňuje informace o zamýšlené podobě IS ZAM, než aby objasnila skutečný stávající stav IS ZAM. Proto navrhovatel předmětnou námitku vnímá jako odmítnutou. Navrhovatel podotýká, že zadavatel disponuje dokumenty, které by mohly napomoci k lepší představě o stavu IS ZAM (např. výsledky provedených testů, přehled legislativních změn, jejichž zpracování zadavatel požadoval, přehled vad a nedodělků vytýkaných společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. v akceptačních řízeních). Navrhovatel je toho názoru, že řešením problému nedostatku informací o výchozím stavu IS ZAM nemůže být jen to, že zadavatel požaduje pro „Nezbytný rozvoj“ stanovit nabídkovou cenu formou sazby za člověkoden práce pro jednotlivé role, neboť ohledně odstraňování nedostatků či vad plnění společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. požaduje zadavatel stanovení nabídkové ceny fixní částkou. Navrhovatel má za to, že znalost vad a nedostatků IS ZAM (např. v oblasti výkonnosti nebo stability systému) je pro dodavatele podstatná nejen z hlediska propočtů nabídkové ceny za „převzetí systému“, ale zejména při zvažování samotné účasti v zadávacím řízení.  

15.         Dále navrhovatel namítá, že ačkoliv má zadavatel k dispozici dokumentaci k IS ZAM, není ochoten ji potenciálním dodavatelům poskytnout kompletní. Navrhovatel poznamenává, že ačkoliv od podání námitek došlo v otázce zpřístupnění dokumentace k určitým posunům, dokumentace nebyla zpřístupněna kompletní, přičemž situace ohledně toho, jakou dokumentaci zadavatel dodavatelům zpřístupnil, je nepřehledná. Navrhovatel upozorňuje, že z rozhodnutí o námitkách č. 2 není zřejmý postoj zadavatele ke zpřístupnění kompletní uživatelské a analytické dokumentace. Navrhovatel dále upozorňuje na problematiku neposkytnutí některých vnořených souborů. Navrhovatel je toho názoru, že poznatky o obsahu vnořených soborů mají dopad na odhad pracnosti dílčího plnění veřejné zakázky a jedná se tedy o údaje potřebné ke stanovení nabídkové ceny. Na základě uvedeného navrhovatel dovozuje, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci obsah příslušných vnořených souborů nebo jejich nutných úprav nepopsal a díky nezpřístupnění příslušných soborů dodavatelům neumožnil učinit si vlastní úsudek, nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

16.         Navrhovatel upozorňuje na neposkytnutí výsledků akceptace výstupů plnění smlouvy ze dne 22. 12. 2015. Ve vztahu k uvedenému se podle názoru navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách přezkoumatelně nevyjádřil, tj. srozumitelně nevysvětlil, proč nepovažuje za potřebné nebo proč není možné zpřístupnit všem potenciálním účastníkům zadávacího řízení informace o tom, jaké vady a nedostatky má plnění smlouvy ze dne 22. 12. 2015. Uvedenými informacemi disponuje stávající dodavatel Atos IT Solutions and Services, s.r.o. (seznamem nedostatků IS ZAM, které mají být v rámci plnění veřejné zakázky odstraňovány), avšak ostatní dodavatele zadavatel vystavuje tomu, že mají sami vady např. zpřístupněné analytické a technické dokumentace hledat, popřípadě odhadovat, co mohlo zadavateli na předložené dokumentaci vadit.

17.         Další dokument, který zadavatel, podle názoru navrhovatele, mohl potenciálním dodavatelům bez problémů zpřístupnit, jsou výsledky provedených testů IS ZAM. Ve vztahu k uvedené námitce má navrhovatel za to, že jí zadavatel fakticky (podle výroku v rozhodnutí o námitkách) nevyhověl, tj. že neprovedl opatření k nápravě požadované navrhovatelem, neboť žádná zpřístupněná část dokumentace neobsahuje informace o výsledcích provedených testů IS ZAM.

18.         Dále navrhovatel upozorňuje na nejasný rozsah naplnění legislativních požadavků, tj. jaký stav legislativy je ve výchozím stavu IS ZAM zohledněn, či zda a jaké změny provedl v tomto ohledu stávající dodavatel. Navrhovatel podotýká, že některá vysvětlení zadávací dokumentace si v těchto otázkách odporují a na některé dotazy zadavatel odmítl odpovědět. Navrhovatel uvádí, že reakce zadavatele v rozhodnutí o námitkách je ve vztahu k předmětné námitce rozporná, neboť zadavatel na jedné straně sděluje, že příslušnými informacemi nedisponuje a na druhé straně uvádí, že námitce vyhověl v rozsahu poskytnutí technické a analytické dokumentace. K uvedenému navrhovatel poznamenává, že v nově zpřístupněné dokumentaci není nikde přehledně uvedeno, jaké legislativní změny byly v IS skutečně zapracovány, resp. jakému právnímu stavu systém jako celek odpovídá. Navrhovatel dále podotýká, že kombinace neochoty zadavatele zpřístupnit výsledky akceptačních procedur a odmítání jasného vyjádření ohledně souladu stavu IS ZAM k určitému datu vyvolává dojem, že akceptační procedura neproběhla řádně nebo odhalila vážnější nedostatky, pokud jde o soulad IS ZAM s platnou legislativou, což navrhovatel shledává z pohledu transparentnosti zadávacího řízení jako vážný problém. V postupu zadavatele navrhovatel spatřuje především porušení zásady transparentnosti a ust. § 36 odst. 3 zákona. Podle názoru navrhovatele námitka netransparentnosti zadávací dokumentace ohledně naplnění legislativních požadavků ve stávajícím IS ZAM a z ní vyplývajícího zvýhodnění konkrétního dodavatele nebyla rozhodnutím o námitkách č. 2 a ani přijatým opatřením vyřešena. Navrhovatel k tomuto uvádí, že zadávací dokumentace neposkytuje dostatek informací ohledně stavu IS ZAM z hlediska jeho souladu či nesouladu s platnou legislativou potřebných pro odpovědné zvážení účasti v zadávacím řízení, pro úvahy o potřebných kapacitách v rámci realizačního týmu i pro nastavení nabídkových cen.

19.         Navrhovatel dále namítá, že některé z dotazů k zadávací dokumentaci (na jejichž nezodpovězení navrhovatel upozorňoval v námitkách) zůstaly nezodpovězeny i po vydání rozhodnutí o námitkách č. 2, které je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. Navrhovatel je toho názoru, že žádost o vysvětlení zadávací dokumentace nelze vyřídit odpovědí, že informace, kterou žádá tazatel vysvětlit, je v zadávací dokumentaci obsažena. Navrhovatel upozorňuje, že v rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel v některých případech ani netvrdí, že by dotazovaná informace byla obsažena v některé části nově zpřístupněné dokumentace IS ZAM (a nespecifikuje, kde by mělo být možné tuto informaci nalézt).

20.         Podle názoru navrhovatele zadavatel při formulaci původních zadávacích podmínek na předmětnou veřejnou zakázku nesprávně posoudil složitost zadání a časovou náročnost činností, které musí dodavatelé provést a stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu pro podání nabídek. Navrhovatel postrádá zdůvodnění zadavatele k tomu, proč je lhůta v délce 36 dnů přiměřená.

21.         Navrhovatel dále upozorňuje na požadavek zadavatele na bezplatné provádění analýz změnových požadavků, které se zadavatel rozhodne „bez udání důvodu“ nevyužít. Uvedenou podmínku shledává navrhovatel jako nepřiměřenou, neboť zadavatel nastavil způsob zadávání služeb rozvoje systému tak, že zadavatel bude mít právo jednostranným právním jednáním požadovat, aby dodavatel provedl odborné analytické činnosti a jejich výsledky předložil ve formě analýzy změnového požadavku nebo její úpravy. Současně si zadavatel vymínil práva bez udání důvodu předloženou analýzu změnového požadavku nerealizovat, a to bez nároků vznikajících dodavateli. Nepřiměřenost předmětné podmínky vnímá navrhovatel zejména s ohledem na skutečnost, že není možné ani přibližně odhadnout, jaký má být rozsah těchto odborných činností. Navrhovateli rovněž není jasné, v jaké části nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky má být cena za provádění odmítnutých analýz změnových požadavků zahrnuta. Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele, podle níž se v daném případě jedná o „podnikatelské riziko“. Současně navrhovatel upozorňuje, že tato podmínka je v návrhu smlouvy nově oproti původní smlouvě ze dne 22. 12. 2015. Podle názoru navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 nijak nevyjádřil k tomu, proč v původní smlouvě nepovažoval za potřebné vyloučit možnou úhradu za nerealizované analýzy změnových požadavků a v čem se situace změnila tak, že takovou úhradu nyní v případě veřejné zakázky vylučuje.

22.         Za netransparentní považuje navrhovatel požadavek na stanovení nabídkové ceny v případech, kdy zadavatel požaduje předložení nabídkové ceny za některou součást plnění veřejné zakázky ve formě fixní nebo paušální ceny. Podle názoru navrhovatele si nelze z informací poskytnutých zadavatelem v rámci zadávací dokumentace udělat konkrétní představu o tom, s jakým rozsahem práce mají dodavatelé v rámci nabídnuté pevné ceny za dílčí plnění veřejné zakázky počítat. Navrhovatel upozorňuje na konkrétní dílčí části plnění veřejné zakázky, u nichž výše nastíněný problém nastává: provedení kompletní revize veškeré dokumentace systému a provedení nutných doplnění či změn, provádění analýz změnových požadavků bez nároku na dodatečnou úhradu a nejasný rozsah migrace dat v rámci plnění požadavků „MIG0XX“. Podle názoru navrhovatele zadávací dokumentace neposkytuje dostatek podkladů k tomu, aby mohlo být takové fixní ocenění nabízených prací provedeno. Dodavatelé tak budou vycházet pouze ze svých odhadů, což povede k neporovnatelnosti nabídek. Ve vztahu k uvedené námitce chybí v rozhodnutí o námitkách č. 2, podle názoru navrhovatele, dostatečné odůvodnění.

23.         Za nejzásadnější problém předmětného zadávacího řízení označil navrhovatel skutečnost, že je v rozporu se zásadou rovného zacházení zvýhodněn potenciální dodavatel - společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o.  Podle názoru navrhovatele zadavatel nevyvinul dostatečné úsilí k tomu, aby důsledky přirozeného zvýhodnění omezil či vyloučil. Zvýhodnění uvedeného dodavatele navrhovatel spatřuje v případě velmi krátké lhůty pro plnění veřejné zakázky ve fázi převzetí systému (navrhovatel shledává i zadavatelem prodlouženou lhůtu na 2 měsíce jako nedostatečnou), zahrnutí fixní ceny za úvodní část plnění do celkové nabídkové ceny jako hodnotícího kritéria s vahou 70 %, požadavku, aby poskytovatel převzal záruku i za vady a nedodělky, které se vyskytnou v částech IS ZAM, do nichž nebude poskytovatel zasahovat, a které jsou výsledkem plnění společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. podle smlouvy ze dne 22. 12. 2015, požadavku, aby poskytovatel využil některé softwarové produkty koncernu, k němuž patří společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o., kterým nutí ostatní dodavatele, aby pro zpracování cenových nabídek požádali o nabídku licenčních a cenových podmínek pro tyto produkty právě společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. a požadavku na zajištění licencí k dalším softwarovým produktům třetích stran, o nichž lze předpokládat, že je společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. pořídila již v rámci plnění předchozí veřejné zakázky na základě smlouvy ze dne 22. 12. 2015. Jako zásadní problém navrhovatel považuje, že závazný vzor smlouvy předpokládá, že poskytovatel bude mít od prvního dne plnění smlouvy na veřejnou zakázku dokonalou znalost IS ZAM, všech jeho vlastností, návaznosti na jiné systémy apod. Ve vztahu k uvedenému požadavku se totiž může pouze společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. zavázat k tomu, že bude kdykoliv schopna posoudit zamýšlenou změnu systému z hlediska zachování řádné funkčnosti ostatních součástí systému. Navrhovatel současně upozorňuje na objasnění předmětné zadávací podmínky ze strany zadavatele (v rozhodnutí o námitkách č. 2, potažmo ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10“ ze dne 30. 9. 2021), které považuje za rozporné se zněním příslušné části vzoru smlouvy.

24.         Navrhovatel požaduje, aby jako součást podkladů pro rozhodnutí ve věci Úřad připojil spisy S0405,0417/2015/VZ, S0846/2015/VZ a ÚOHS-S0512/2021/VZ.

25.         Navrhovatel se domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách, případně aby zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

III.           Průběh správního řízení

26.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 31. 1. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

27.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

28.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-03897/2022/512 ze dne 2. 2. 2022.

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-05584/2022/512 ze dne 14. 2. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-08461/2022/512 ze dne 9. 3. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonů:

„1. Předložení podkladů, na jejichž základě zadavatel dospěl k závěru, že upřednostňování zásady inovací podle § 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, by vedlo ke zcela nesmyslným investicím, a současně podání vyjádření, které uvedený závěr blíže upřesní.

2. Předložení podkladů, na jejichž základě zadavatel dospěl k závěru, že by bylo pro něj neúčelné vynakládat náklady na pořízení zcela nového informačního systému, a současně podání vyjádření, které uvedený závěr blíže upřesní (tzn. konkretizaci rozsahu předpokládaných nákladů na pořízení nového informačního systému a doložení, na základě jakých průzkumů zadavatel k předmětné kalkulaci dospěl).

3. Předložení podkladů, na jejichž základě zadavatel dospěl k závěru, že v dané oblasti nedošlo k takovému technologickému pokroku, který by převážil nad vyšší časovou a ekonomickou nákladností nového řešení, a současně podání vyjádření, které uvedený závěr blíže upřesní (tzn. konkretizaci rozsahu technologického pokroku, k němuž došlo od zahájení vývoje nedokončeného systému IS ZAM, srovnání uvedeného rozsahu technologického pokroku s použitými technologiemi nedokončeného systému IS ZAM, konkretizaci časové a ekonomické nákladnosti nového řešení, doložení, na základě jakých průzkumů zadavatel k předmětné kalkulaci dospěl a doložení srovnávací analýzy, na základě níž lze dospět k výše uvedenému závěru).

4. Podání písemného sdělení, z jakého důvodu zadavatel nepovažoval za rovnocenné řešení dodání obdobného informačního systému, který by měl stejné cílové charakteristiky a funkcionality jako poptávaný informační systém, ale nevyžadoval by využití rozpracovaného IS ZAM, tj. dodání zcela nového informačního systému.

5. Podání písemného sdělení, zda by zadavatel při dodání obdobného informačního systému, který by měl stejné cílové charakteristiky a funkcionality jako poptávaný informační systém, ale nevyžadoval by využití rozpracovaného IS ZAM, předpokládal provozní a technické obtíže, a pokud ano, tak k bližšímu upřesnění těchto provozních a technických obtíží.“

a navrhovateli lhůtu k provedení úkonů:

„1. Upřesnění vyjádření, v němž navrhovatel dovozuje, že v době přípravy zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Dokončení realizace, provoz a další rozvoj IS ZAM“ byly jednotlivé části nedokončeného systému IS ZAM morálně a technologicky zastaralé (tzn. specifikaci, v čem spočívá morální a technologická zastaralost příslušných částí nedokončeného systému IS ZAM).

2. Upřesnění vyjádření, podle něhož zadavatel vedle možnosti oprav a dokončení vývoje IS ZAM nepřipustil, aby dodavatelé nabídli plnění veřejné zakázky formou dodání nově vyvinutého a inovativního systému (tzn. upřesnění, v čem by mohla inovativnost nově vyvinutého systému spočívat a specifikaci přínosu takového inovativního řešení).“.

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-09685/2022/512 ze dne 18. 3. 2022 Úřad zadavateli řízení lhůtu stanovenou usnesením č. j. ÚOHS-08461/2022/512 ze dne 9. 3. 2022 na žádost zadavatele prodloužil.

32.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-09710/2022/510 ze dne 18. 3. 2022 Úřad zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

33.         Usnesením č. j. ÚOHS-10950/2022/512 ze dne 30. 3. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k návrhu

34.         Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 10. 2. 2022, který byl Úřadu doručen téhož dne. Zadavatel vnímá návrh jako obstrukční, zejména s ohledem na ekonomické zájmy navrhovatele, jehož aplikace je zadavatel z důvodu neuspokojivého vývoje zadávacího řízení nucen nadále využívat. Zadavatel je současně přesvědčen o tom, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 2 je dostatečné a přezkoumatelné.

35.         Ve vztahu k namítané koncepci veřejné zakázky zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o námitkách č. 2 reagoval na následky daného postupu – tj. na tvrzené porušení zásad transparentnosti a zákazu diskriminace. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by neznal skutečný stav rozpracovanosti IS ZAM a nesouhlasí ani s názorem, že přehled o výchozím stavu předmětného systému nemá ani zadavatel. Zadavatel upozorňuje na rozpornost tvrzení navrhovatele ohledně skutečnosti, zda zadavatel disponuje kompletní dokumentací. Zadavatel uvádí, že vzal v potaz požadavek navrhovatele na připuštění více možností u předmětu plnění, náležitě odůvodnil svůj postup a poskytl navrhovateli technickou a analytickou dokumentaci, aby kompenzoval informační deficit.

36.         Ve vztahu k dodržení zásady inovací zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách č. 2. Zadavatel upozorňuje, že sám navrhovatel v námitkách možnost inovativního řešení v případně poptávání dokončení stávajícího rozpracovaného IS ZAM neguje, a naopak podsouvá, zadavateli „nutnost“ poptávání nového informačního systému. Zadavatel s odkazem na obsah Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 uvádí, že smyslem předmětné úpravy nemá být podpora inovací jen pro jejich kritérium novosti, ale jeho smyslem má být společenský, ekologický nebo jiný hodnotový benefit. Nahrazení stávajícího systému novým tak není, podle názoru zadavatele, inovací ve smyslu zákona. Dále zadavatel s odkazem na výklad Ministerstva pro místní rozvoj ČR uvádí, že je dostačující, pokud neaplikaci zásady inovací ve smyslu § 6 odst. 4 zákona odůvodní např. v rámci vypořádání námitek, což učinil. Zadavatel rovněž odkazuje na své rozhodnutí o námitkách ze dne 27. 10. 2021, z něhož cituje: „zadavatel podrobil stávající informační systém vlastnímu uživatelskému testování, ze kterého mimo jiné bezpečně vyplývá, že na stávající systém je možné bez problému navázat (…) zadavatel konstatuje, že zde je dáno jak finanční hledisko, kdy by bylo pro něj neúčelné vynakládat náklady na pořízení zcela nového informačního systému, pokud zároveň disponuje řešením, na které je možné ve vývoji navázat, tak časové hledisko, kdy ani při veškerém vynaloženém úsilí nemůže dodavatel ve stanoveném časovém plánu nahradit řádově roky testování a optimalizace současného konceptu informačního systému.“.

37.         K navrhovatelem tvrzeným nedostatkům znalostí o stavu rozpracovanosti IS ZAM zadavatel nejprve popisuje povahu obsahu poskytnuté dokumentace. Zadavatel uvádí, že tato je systémovou dokumentací stávajícího systému a po formální stránce je možné ji rozdělit na dokumentaci analytickou, technickou a vývojářskou. Zadavatel dodává, že odhad práce spočívající v odstranění vad je odhadnut na 400 člověkodnů, a že tento postup zvolil z důvodu eliminace jakéhokoli potenciálního nepřípustného zvýhodnění společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Zadavatel popisuje dvě roviny neznalosti stavu rozpracovanosti IS ZAM, kdy v první rovině se jedná o poznatky stavu rozpracovanosti potřebné ke stanovení nabídkové ceny a ve druhé rovině se jedná o poznatky, jejichž exaktní znalost dodavatel k podání nabídky a stanovení nabídkové ceny nepotřebuje. Zadavatel má za to, že v rámci zadávacího řízení poskytl veškerou dokumentaci a učinil dostatečná opatření k tomu, aby nabídkovou cenu mohli objektivně stanovit všichni dodavatelé.

38.         K výtce navrhovatele týkající se neposkytnutí dokumentace vypracované podle smlouvy ze dne 22. 12. 2015 zadavatel uvádí, že zveřejnění systémové dokumentace systému kritické infrastruktury představuje bezpečnostní riziko a neposkytnutí této dokumentace v rámci současné fáze zadávacího řízení nepovažuje za problematické. Zadavatel podotýká, že z hlediska podání nabídky je irelevantní, kdy byla akceptována celá a kompletní dokumentace. Zadavatel se nedomnívá, že by dokumentace v rámci převzetí vyžadovala nějaké doplnění či změny a očekává, že k aktualizaci dokumentace bude docházet v rámci plnění veřejné zakázky zejména v souvislosti s implementací nezbytného rozvoje. Zadavatel je přesvědčen, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace poskytl dostatek informací k tomu, aby byl stav IS ZAM a příslušné dokumentace dostatečně objasněn.

39.         K namítanému neposkytnutí výsledků akceptace zadavatel uvádí, že poskytnutí akceptačních protokolů není způsobilé k tomu jakkoli ovlivnit postavení navrhovatele v rámci zadávacího řízení. Zadavatel podotýká, že k přenášení odpovědnosti zadavatele za správnost zadávacích podmínek na dodavatele nedochází, neboť reálné úkony vybraného dodavatele budou fakturovány a uhrazeny dle skutečně odvedené práce. Zadavatel nepovažuje za důvodné detailně popisovat akceptační proceduru ze stávající smlouvy nebo poskytovat nějaký dokument z akceptace, neboť se jedná o smluvní vztah mezi zadavatelem a společností Atos IT Solutions and Services, s.r.o., který se do stanovení nabídkové ceny nijak nepromítá a z principu není důvod takové informace zveřejňovat jiným nesmluvním stranám. Zadavatel dále uvádí, že nejsou dány jakékoli vady, které by navrhovateli znemožňovaly sestavit nabídku nebo jakkoli zvýhodňovaly společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Zadavatel dodává, že namítané práce, u kterých navrhovatel postrádá dokumentaci, budou proplaceny na základě skutečně odpracovaných hodin, přičemž od dodavatele se nečeká, že tyto práce zohlední ve fixní ceně. Z uvedeného důvodu proto není, podle názoru zadavatele, dána žádná překážka při stanovení nabídkové ceny.

40.         Co se týče testovací dokumentace k IS ZAM, jejíhož zveřejnění se navrhovatel domáhá, zadavatel uvádí, že tato dokumentace ke stanovení nabídkové ceny nijak nepřispívá. Zadavatel současně nedisponuje dostatečnou kapacitou k tomu, aby mohl tato testovací data zpracovat odpovídajícím způsobem tak, aby byly způsobilé ke zveřejnění. Zadavatel dále uvádí, že všichni dodavatelé mají stejné podmínky pro stanovení nabídkové ceny. Zadavatel připouští, že společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. si může lépe než ostatní dodavatelé představit, jaké práce bude nutné konat ve stanovené době, avšak nemůže díky dalším požadavkům zadavatele určit cenu výhodněji než ostatní dodavatelé.

41.         K problematice zohlednění legislativního stavu a zveřejnění této informace zadavatel uvádí, že navrhovatel si je dobře vědom nároků, které jsou po legislativní stránce na IS kladeny, a které bude nutné promítnout do plnění veřejné zakázky a stejně tak ostatní dodavatelé by neměli mít potíže odhadnout, jaké kapacity bude nutné na implementaci legislativních změn vyčlenit. Zadavatel připomíná, že nabídková cena je vázána na odhadovaný počet člověkodní a že dodavatel dostane proplacenou skutečně odvedenou práci. Zadavatel dodává, že součástí dokumentace není přehledný výčet veškerých zakomponovaných legislativních změn, avšak tyto informace je možné získat z poskytnuté analytické dokumentace. Zadavatel dodává, že s ohledem na skutečnost, že nebylo zřejmé, kdy bude IS ZAM uveden do provozu, nebylo na místě sledovat legislativní změny.

42.         Co se týče námitky navrhovatele týkající se nezodpovězení dotazů zadavatel uvádí, že navrhovatel požaduje nadbytečné informace. Podle názoru zadavatele nemohou být otázky, které nijak nepřispívají k pochopení zadávací dokumentace nebo stanovení nabídky, automaticky uplatňovány jako vada.

43.         Namítaná nepřiměřenost původní lhůty pro podání nabídek nemůže, podle názoru zadavatele, obstát, neboť původní lhůta již byla fakticky několikanásobně překročena. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, z níž plyne, že následné prodloužení lhůty pro podání nabídek může zhojit nesprávné či nedostatečné prodloužení lhůty pro podání nabídek v rámci předchozích vysvětlení. Zadavatel je současně přesvědčen, že původní lhůta pro podání nabídek byla stanovena v souladu se zákonem.

44.         K námitce týkající se proplácení úkonů analýzy změnových požadavků zadavatel uvádí, že v žádném případě neplánuje požadovat od dodavatele rozsáhlá plnění bezplatně. V daném případě se jedná o nástroj ochrany před nesolidním dodavatelem. Současně je zadavatel přesvědčen o tom, že předmětný způsob proplácení změnových požadavků je dostatečně určitý, a tedy transparentní.

45.         K namítanému nejasnému rozsahu migrace dat v rámci plnění požadavků „MIG0XX“ zadavatel upozorňuje, že dodavatelem těchto zdrojových dat je navrhovatel, a tedy pokud navrhovatel argumentuje nerovnou hospodářskou soutěží, může být, podle názoru zadavatele, zvýhodněn pouze navrhovatel. Zadavatel dodává, že úkon „migrace dat“ je v kontextu celé veřejné zakázky obdobně marginální jako úkon „převzetí systému“ (jenž zadavatel odhaduje ve výši 1,5 % ceny veřejné zakázky).

46.         Zadavatel uvádí, že není pravda, že by společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. nemusela převzetí systému vůbec provádět a dodává, že naopak dbal na to, aby byl předmět veřejné zakázky vymezen tak, že jej bude muset plnit každý dodavatel ve stejném rozsahu a části plnění, ve kterých by mohlo potenciálně hrát postavení společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. nějakou roli, jsou upraveny tak, aby bylo potenciální zvýhodnění eliminováno a nepromítalo se zejména do nabídkové ceny.

47.         Zadavatel dále dodává, že má smluvně ošetřený vztah se společností Atos IT Solutions and Services, s.r.o. tak, aby nedocházelo k ovlivňování původní zakázky na IS ZAM. Zadavatel dále dodává, že aplikace Atos Fuse je bezplatná modifikace RH Fuse, která je využívaná na testovacím prostředí zdarma, tedy bez nutnosti platit společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. jakékoli poplatky. Veškerými potřebnými právy k této modifikaci disponuje zadavatel, a proto vybraný dodavatel nemá povinnost v tomto ohledu uzavírat jakékoli smlouvy. Zadavatel dodává, že obdobná situace panuje u nástroje Atos Case Management. V rámci „převzetí systému“ budou obě komponenty převzaty vybraným dodavatelem. Nejedná se tedy o podmínku, která by kteréhokoli dodavatele limitovala nebo znevýhodňovala.

48.         Zadavatel připouští, že určité přirozené zvýhodnění by mohlo pro společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. plynout z toho, že již tyto nástroje zná. Z tohoto důvodu zadavatel přistoupil k přijetí opatření, kterým prodloužil lhůtu na plnění fáze „převzetí systému“ na 2 měsíce.

49.         Zadavatel shrnuje, že v rámci zadávací dokumentace poskytl veškeré informace, které o informačním systému má a může je poskytnout. Stanovil výpočet nabídkové ceny tak, aby v úkonech, ve kterých by k potenciálnímu zvýhodnění společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. mohlo dojít, operovali všichni dodavatelé se stejným rozsahem práce. Dále zajistil takové licenční podmínky, aby případný nový dodavatel nemusel řešit odkup licence apod. Zadavatel odmítá, že by přirozená zvýhodnění stávajícího dodavatele zakládala nezákonnost zadávacího řízení.

Vyjádření navrhovatele ze dne 24. 3. 2022

50.         V návaznosti na usnesení č. j. ÚOHS-08461/2022/512 ze dne 9. 3. 2022 navrhovatel k otázce morální a technologické zastaralosti nedokončeného systému IS ZAM uvedl, že za morálně a technologicky zastaralou považuje především celkovou koncepci IS ZAM jako tzv. desktopového řešení s tlustým klientem. Navrhovatel podotýká, že zadávací dokumentace pro nyní rozpracovaný systém IS ZAM vznikala v průběhu roku 2014 a tedy zákonitě nemohla odrážet technologický vývoj v oblasti IT, k němuž došlo mezi lety 2014 a 2021, kdy zadavatel zahájil nynější zadávací řízení na dokončení IS ZAM. Navrhovatel upřesňuje, že zejména se jedná o dynamický rozvoj technologií umožňujících plnohodnotně nahradit proprietárního desktopového klienta responsivní webovou aplikací, která se automaticky přizpůsobuje velikosti koncového zařízení a která je optimalizována pro různá zařízení. Navrhovatel dodává, že aktuální nemoderní přístup zadavatele zahrnuje mj. vyšší náklady na instalaci a správu klienta a určitou závislost na užší množině podporovaných zařízení, neboť desktopová aplikace je určena pro chod na osobním počítači a není možné ji plnohodnotně spustit na jiných zařízeních jako např. tablet nebo mobilní telefon. Vedle zastaralosti celkové koncepce IS ZAM lze podle názoru navrhovatele pozorovat některé aspekty zastarání i v dílčích prvcích využitých ve stávající podobě IS ZAM, např. využití technologie, kterou její výrobce již dále nerozvíjí nebo technologie, která je ve většině současných aplikací nahrazována jinými technologiemi. Navrhovatel rovněž upozorňuje na zastaralost IS ZAM z pohledu nezohledněného legislativního vývoje za poslední tři roky.

51.         K otázce možné inovativnosti nově vyvinutého systému navrhovatel v návaznosti na zákonnou definici pojmu inovace [podle § 28 odst. 1 písm. r) zákona] dovozuje, že zákonodárce mířil k tomu, aby dodavatelé nelpěli na starých produktech např. jen proto, že jsou na ně zvyklí nebo že jim již věnovali nějaké úsilí, ale aby zvažovali možnost pořízení nových, moderních či vylepšených produktů tam, kde je to možné, a kde to může zadavateli přinést nějakou přidanou hodnotu. Ve smyslu uvedené úvahy navrhovatele předložil příklady týkající se možných zlepšení produktu z hlediska technologického (zlepšení parametrů, odolnosti, uživatelské přívětivosti apod.) i z hlediska toho, v jakých směrech by nově vyvinutý informační systém mohl zadavateli nabídnout lepší funkčnost, komplexnější použití apod. než IS ZAM vyvinutý podle zadání z roku 2014:

• pokud by namísto dokončování rozpracovaného IS ZAM byl vyvíjen nový systém, mohl by být budován jako webová aplikace se všemi výhodami z toho plynoucími (využití jiných zařízení, provozní úspory díky zjednodušení administrace instalací, aktualizací apod.),
• postup migrace by mohl být při umožnění dodání nového informačního systému značně zlepšen a zjednodušen,
• nový systém by mohl být napojen na portál veřejné správy („Portál občana“), a tedy klient by nemusel potřebné informace vyhledávat na dalších stránkách příslušných systémů,
• možnost vybudování „e-řešení“ pro uchazeče o zaměstnání či pro oblast aktivní politiky zaměstnanosti a trhu práce jako integrální součásti nového informačního systému,
• nově navržený systém by mohl generovat notifikace o důležitých událostech,
• možnost realizace tzv. dashboardů, tj. přehledových stránek s nejdůležitějšími personalizovanými informacemi,
• možnost podpory práce s digitálními zdroji informací a jejich automatizované zpracování,
• zavedení inovativních prvků v agendové oblasti (např. podpora správního řízení, vedení spisu, automatizovaní evidence oprávněných úředních osob, kalendář, generátor dohod a dodatků, plánování finančních prostředků apod.),
• využití umělé inteligence při vyhodnocování neobvyklých stavů (detekce nelegálního jednání pracovníků úřadu práce),
• využití zaznamenání chování uživatelů při běžném používání aplikace, kdy takto získané informace slouží jako podklad pro optimalizaci systému a zvýšení uživatelského komfortu,
• elektronizace potvrzení třetích subjektů atd.

Vyjádření zadavatele ze dne 28. 3. 2022

52.         V návaznosti na usnesení č. j. ÚOHS-08461/2022/512 ze dne 9. 3. 2022 zadavatel uvedl, že v souvislosti s přípravou předmětu veřejné zakázky nebylo uvažováno o možnosti upřednostnění zásady inovací v tom smyslu, že by zadavatel opustil dosud budovaný informační systém a poptával by zcela nové řešení, neboť takový hypotetický postup zadavatel na základě všech indicií z trhu považoval za porušení zásady hospodárnosti a obecně porušení péče řádného hospodáře, a že proto nemá žádné analýzy či jakékoli další doklady, kterými by případně tento svůj postup doložil. Zadavatel dále doplňuje, že nedisponuje žádnými konkrétními doklady, které by jeho výchozí stanovisko výslovně potvrzovaly, protože toto své východisko považoval za zřejmé prima facie, bez nutnosti jej ověřovat.

53.         Dále zadavatel uvedl, že na základě průběžných výsledků zadávacího řízení je zřejmé, že možnosti trhu se od doby přípravy zadávacího řízení zřejmě výrazně posunuly a nyní se jeví, že připuštění zcela nového řešení (a tedy opuštění dosud budovaného systému) by v širším pohledu konvenovalo se zásadou upřednostňování inovací, a rovněž by zjevně nebylo v rozporu se zásadou hospodárnosti. Zadavatel podotýká, že těmito aktuálními informacemi v době přípravy zadávacího řízení nedisponoval, a tedy k nim nemohl přihlédnout. Z uvedených důvodů zadavatel i nadále považuje svůj dosavadní postup za souladný se zákonem.

54.         Dále zadavatel uvádí, že nedisponuje žádnými doklady z doby před zahájením zadávacího řízení, které by explicitně dokládaly, že nedošlo k takovému technologickému pokroku, který by umožnil méně nákladnější nové řešení. Podle jeho názoru však obsah aktuálně obdržených nabídek nemusí nevyvratitelně dokládat, že takový pokrok skutečně nastal. Zadavatel sice považuje aktuálně podané nabídky za významný signál, avšak nikoliv nutně za zcela věrohodnou zprávu o možnostech trhu a dostupnosti relevantních „nových“ řešení.

55.         Zadavatel opakuje, že při přípravě zadávacího řízení neměl žádné informace o tom, že by na trhu mohlo existovat řešení, které by realizovalo nový informační systém za menší finanční náklady, než které by si vyžádalo dopracování již rozpracovaného informačního systému zadavatele. Dále dodává, že pokud investoval do širokého rozsahu licenčních oprávnění (v souladu s rozhodovací praxí), považoval za logické, aby je využil v rámci realizace nového zadávacího řízení. Zadavatel trvá na tom, že vzhledem k informacím, které měl a mohl mít před zahájením zadávacího řízení, postupoval plně v souladu se zákonem.

56.         Na dotaz týkající se možných provozních či technických potíží při poptávání obdobného informačního systému bez využití rozpracovaného IS ZAM zadavatel uvádí, že při zavádění nového informačního systému, který není standardním SW, ale je svým charakterem a rozsahem do značné míry unikátní, nelze nikdy vyloučit provozní a technické potíže. Nicméně pokud mu není znám systém, který by měl být předmětem plnění, nelze stanovit konkrétní hrozící potíže nad rámec obecně pravděpodobných potíží.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

57.         Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil přípisem ze dne 6. 4. 2022, který byl Úřadu doručen téhož dne. Zadavatel se vyjadřuje ke stanovisku navrhovatele ze dne 24. 3. 2022 (viz výše). Ve vztahu k navrhovatelem popisované morální zastaralosti systému IS ZAM z důvodu užití technologie „tlustý klient“ zadavatel uvádí, že v obecné rovině se sice lze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že manuální instalace desktopové aplikace na každou jednu stanici přináší administrativní zátěž, na druhou stranu je však, podle názoru zadavatele, instalací „tlustého klienta“ zajištěna jeho funkčnost při většině krizových situací (např. aplikace instalovaná na stanici umožňuje pracovat v režimu „off-line“ i za situace, kdy síťové rozhraní není k dispozici). Co se týče náročnosti aktualizace desktopové aplikace, zadavatel s odkazem na jemu dostupné technologické poznatky uvádí, že se nemusí jednat o tak náročný úkon, jak navrhovatel popisuje. Zadavatel podotýká, že v roce 2014, kdy zadával veřejnou zakázku na IS ZAM, vycházel z toho, že použití „tlustého klienta“ je bezpečnější a spolehlivější variantou a následně v roce 2021 měl za to, že na trhu existuje pouze vhodná varianta v podobě tlustého klienta. Zadavatel dodává, že rekapitulaci, kterou navrhovatel uvedl ve svém vyjádření, vnímá jako indikátor toho, že s ohledem na aktuální stav trhu by teoreticky mohly být potřeby zadavatele naplněny i použitím „tenkého klienta“. Rovněž k výhodám „tenkého klienta“, které navrhovatel ve svém vyjádřené předkládá, se zadavatel přiklání a dodává, že je chápe, a že v současné situaci (zavedení bankovní identity a obligatorního vytváření datových schránek) je třeba se na ně dívat v jiném světle.

58.         Dále zadavatel uvádí, že přínos navrhovatelem uvedených nových technologií pro informační systém zadavatel neshledává natolik významným, aby zakládal potřebu vytvoření zcela nového informačního systému, nebo aby informační systém, který na vytýkaných technologiích stojí, mohl být označován za „zastaralý“. Dále dodává, že kdyby zadával vytvoření IS ZAM dnes (s aktuální znalostí možností trhu, kterou získal rovněž na základě podaných nabídek), pravděpodobně by požadoval použití novějších dostupných postupů a technologií.

59.         Ve vztahu k navrhovatelem zmiňované „zastaralosti IS ZAM“ zadavatel uvádí, že legislativní stav, který IS ZAM odráží, nelze spojovat s jeho zastaralostí, neboť na legislativní vývoj lze plynule navázat. V tomto ohledu zadavatel neshledává žádný důvod pro akceptaci zcela nového systému. V rámci objektivity nicméně uznává, že sociální politika naznala takového vývoje, že z určité perspektivy se může jevit jako méně komplikovaný postup implementovat celou relevantní legislativu, než provádět rozsáhlé vyhledávání těch již implementovaných částí, u kterých došlo ke změnám.

60.         Podle názoru zadavatele je nutno zákonnost zadávacích podmínek posuzovat vzhledem k době, ve které byly formulovány a zveřejněny. K tomu zadavatel uvádí, že v době zadávání nyní prověřované veřejné zakázky neměl prakticky jinou možnost, než reflektovat technologický stav IS ZAM, neboť nad celou řadou aspektů digitalizace veřejné správy, datových schránek a bankovní identity visely otazníky, které fakticky znemožňovaly formulovat do zadávacích podmínek konkrétní požadavky na funkce vhodné k implementaci do nového informačního systému.

61.         Dále zadavatel uvádí, že co se týče kritiky způsobu, jakým má docházet k migraci dokumentů ze současných OKaplikací do IS ZAM, jevilo se mu v době, kdy zadával veřejnou zakázku na IS ZAM, řešení, jaké navrhla společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o., jako technologicky nejvýhodnější, přičemž z obdobného stavu zadavatel vycházel i při formulaci zadávacích podmínek na nyní prověřovanou veřejnou zakázku, kdy neměl indicie o tom, že toto řešení přinášelo výrazné nevýhody. Argumentaci navrhovatele zadavatel vnímá jako signál z prostředí relevantního trhu, že řešení, se kterým v současné době operuje stávající IS ZAM, nemusí být nejvýhodnější.

62.         K dalším argumentům navrhovatele, podle nichž lze přinést určitými funkcionalitami přidanou hodnotu, zadavatel uvádí, že se nejedná o takové funkcionality, které by byly nezbytné pro fungování IS ZAM a měly vliv na naplnění potřeby zadavatele.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

63.         Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil přípisem ze dne 11. 4. 2022, který byl Úřadu doručen téhož dne. Navrhovatel v úvodu svého vyjádření sděluje, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nastaly po podání návrhu, a které by byly důvodem pro změnu jeho procesního stanoviska. Pouze ve vztahu ke skutečnosti, že již uplynula lhůta pro podání nabídek, navrhovatel uvádí, že by podle jeho názoru již nebylo účelné postupovat podle § 263 odst. 5 zákona a ukládat nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel dále trvá na svém návrhu, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

64.         V předmětném vyjádření navrhovatel uvádí své stanovisko ve vztahu k jednotlivým námitkám namítaným v návrhu v kontextu s vyjádřeními zadavatele. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel vůbec nevysvětlil, proč považuje dokončení IS ZAM za jediné přijatelné řešení své potřeby pořídit nový agendový systém, který by v agendě zaměstnanosti nahradil stávající OKaplikace. Dále navrhovatel na základě obsahu vyjádření zadavatele dovozuje, že se zadavatel před zahájením řízení vůbec nezabýval možností uspokojit potřebu pořízení nového informačního systému pro oblast zaměstnanosti jiným plněním než dokončením rozpracovaného IS ZAM. Takový postup navrhovatel shledává jako rozporný se zákonem a uvádí, že zadavatelé jsou povinni vždy v konkrétní rovině zvažovat, jaké nastavení zadávacích podmínek nejlépe odpovídá základním zákonným zásadám a zda zadávací podmínky nevytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

65.         Ve vztahu k ekonomickým aspektům koncepce veřejné zakázky navrhovatel uvádí, že v návaznosti na skutečnosti, které vyšly najevo po podání návrhu, se ukazuje, že argumentace navrhovatele byla oprávněná a poukazuje na výši nabídkových cen. Podle názoru navrhovatele obdržel zadavatel pouze jedinou nabídku počítající s dokončením IS ZAM, a to od autora rozpracovaného systému, proto, že zadávací dokumentace neobsahovala dostatek informací o skutečném stavu IS ZAM. Navrhovatel je toho názoru, že ostatní dodavatelé, kteří projevovali zájem o případnou účast v zadávacím řízení, posoudili otázku přijatelnosti rizik spojených s plněním veřejné zakázky tak, že na podání nabídky rezignovali.

66.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k argumentaci zadavatele související s rozsahem poskytnuté dokumentace o IS ZAM, k nejasnému rozsahu naplnění legislativních požadavků, nezodpovězení dotazů v rámci vysvětlení zadávací dokumentace, k nepřiměřenosti původní lhůty pro podání nabídek, k vybraným smluvním podmínkám a k požadavkům na stanovení nabídkové ceny.

67.         Ve vztahu ke zvýhodnění společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. navrhovatel uvádí, že s ohledem na vývoj zadávacího řízení zvýhodnění v oblasti nabídkové ceny nemělo praktický dopad, neboť na dokončení IS ZAM podal nabídku právě pouze dodavatel Atos IT Solutions and Services, s.r.o., což však podle názoru navrhovatele nic nemění na faktu, že zadávací podmínky byly nastaveny v rozporu se zákonem.

68.         Dále navrhovatel reaguje na vyjádření zadavatele ze dne 28. 3. 2022 a poukazuje na skutečnost, že zadavatel ve vztahu k aplikaci zásady inovací obhajoval svůj postup blíže neupřesněnými indiciemi z trhu. Navrhovatel má za to, že se zadavatel patrně otázkou zásady inovací vůbec nezabýval a upozorňuje na možnosti a postupy zadavatele, díky nimž lze získat dostatek informací o tom, zda na trhu existuje jiné (inovativnější) řešení než to, které zná.

69.         Navrhovatel dále poukazuje na fakt, že se zadavatel v průběhu zadávacího řízení dozvěděl nové informace (díky podaným námitkám), ale svůj nezákonný postup nezměnil. Podle názoru navrhovatele bylo povinností zadavatele provést přiměřené průzkumy a analýzy a zabývat se otázkou, zda zvýhodnění autora systému IS ZAM není bezdůvodné (tj. neměl se spoléhat pouze na své dojmy), tedy měl se ujistit, zda existuje skutečný a závažný důvod k tomu, aby takové zvýhodnění připustil, a zda je skutečně „neúčelné vynakládat náklady na pořízení zcela nového informačního systému“. Podle navrhovatele nese důkazní břemeno ohledně správnosti svého postupu zadavatel, který však neprokázal, že vzhledem k povaze a smyslu zakázky nebylo možné zásadu inovací aplikovat.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

70.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku nepostupoval v souladu se zákonem.

Relevantní ustanovení zákona

71.         Podle § 6 odst. 1 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu transparentnosti a zákazu přiměřenosti.

72.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

73.         Podle § 6 odst. 4 zákona je zadavatel při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

74.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.    podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.    podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.    pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.    pravidla pro hodnocení nabídek,

5.    další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

75.         Podle § 28 odst. 1 písm. r) zákona se inovací rozumí implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu související s předmětem veřejné zakázky.

76.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

77.         V bodu 2. „Cíl a předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno: „Cílem veřejné zakázky je zajištění podpory provozu a rozvoje informačního Systému Zaměstnanost (dále jen „Systém ISZAM“ nebo „Systém“). Systém ISZAM má nahradit a modernizovat stávající systémy pro podporu výkonu činnosti agend zaměstnanosti (zejména OKpráce a část OKcentrum). Daného cíle má zadavatel v úmyslu dosáhnout uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, a to s jedním dodavatelem na dobu určitou. Předmět plnění veřejné zakázky je detailně popsán v Příloze B této zadávací dokumentace - Závazný vzor návrhu smlouvy a v Příloze B1 této zadávací dokumentace - Technická specifikace.“.

78.         V bodu 6. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace je uvedeno:

6.1.    „Nabídkovou cenou se rozumí celková předpokládaná cena za zajištění předmětu plnění veřejné zakázky v předpokládaném rozsahu a dalších souvisejících nákladů spojených se zajištěním veškerých poptávaných Služeb.

6.2.    Při stanovení dílčích nabídkových cen je dodavatel povinen vzít v úvahu veškeré náklady, jejichž vynaložení bude nezbytné ke komplexnímu splnění předmětu veřejné zakázky v jeho předpokládaném rozsahu včetně přiměřeného zisku dodavatele.

6.3.    Pro stanovení celkové nabídkové ceny, která bude předmětem hodnocení nabídek, je dodavatel povinen kompletně vyplnit Přílohu B5 této zadávací dokumentace – Cena Služeb. Dodavatel je povinen vyplnit všechna pole tabulky obsažená v Příloze B5 této zadávací dokumentace – Cena Služeb. Dodavatel není oprávněn provádět v tabulce žádné další úpravy, změny či doplnění, nad rámec výše uvedeného doplnění polí tabulky. Celková nabídková cena i dílčí nabídkové ceny budou dle matematických pravidel zaokrouhleny na dvě desetinná místa.

6.4.    Dodavatel ve své nabídce stanoví celkovou nabídkovou cenu výpočtem a v členění dle Přílohy B5 této zadávací dokumentace – Cena Služeb. Celková nabídková cena musí být v nabídce uvedena jako celková cena (hodnota) předmětu veřejné zakázky v předpokládaném rozsahu v Kč bez DPH.

6.5.    Dílčí nabídkové ceny budou stanoveny jako nejvýše přípustné za řádné plnění předmětu veřejné zakázky a platné po celou dobu účinnosti smlouvy na plnění veřejné zakázky. (…).“.

79.         V bodu 10. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno:

„(…) Nabídky budou hodnoceny na základě níže uvedených dílčích hodnotících kritérií a jim příslušejících vah:

Označení	Název dílčího hodnotícího kritéria	Váha v %
A	Celková nabídková cena	70 %
B	Odbornost realizačního týmu	25 %
C	Úroveň kybernetické bezpečnosti	5 %

(…)

A.     CELKOVÁ NABÍDKOVÁ CENA

Toto dílčí hodnotící kritérium představuje kvantitativní kritérium, u něhož jsou výhodnější nižší hodnoty před vyššími.

Předmětem hodnocení dle dílčího hodnotícího kritéria A je celková cena v Kč bez DPH za všechny položky dle struktury nabídkové ceny zpracované dodavatelem v souladu s čl. 6 této zadávací dokumentace, konkrétně údaj „Celková cena“ uvedený v Příloze B5 této zadávací dokumentace – Cena Služeb.

Nabídka s nejnižší nabídkovou cenou obdrží maximální počet bodů, tj. 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem maximálního počtu bodů a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky.

Počet bodů bude aritmeticky zaokrouhlen na 2 desetinná místa. Bodové hodnoty jednotlivých nabídek budou následně vynásobeny 0,7, tj. váhou tohoto dílčího hodnotícího kritéria.

(…)

Celkové hodnocení provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích hodnotících kritérií sečte a získá tak celkový počet bodů, kterých hodnocená nabídka dosáhla. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude stanovena nabídka, která dosáhne nejvyšší vážené bodové hodnoty.

V případě rovnosti bodových hodnot dvou či více nabídek rozhoduje o celkovém pořadí nabídek pořadí v kritériu A. Celková nabídková cena (celkový součet bodů za všechny položky), poté pořadí v kritériu B. Odbornost realizačního týmu a poté pořadí v kritériu C. Úroveň kybernetické bezpečnosti.“.

80.         V příloze B – „vzor Smlouvy“ zadávací dokumentace (dále jen „vzor Smlouvy“), je v kapitole 3. „Předmět smlouvy“ uvedeno:

„3.1 Poskytovatel se zavazuje Objednateli poskytnout plnění spočívající v:

3.1.1    převzetí Systému od Objednatele na základě plánu převzetí vypracovaného Poskytovatelem (dále jen „Služby převzetí Systému“);

(…)

a to vše dle požadavků a parametrů specifikovaných v Příloze č. 1 této Smlouvy.“.

81.         V bodu 25.4 vzoru Smlouvy je uvedeno:

„Nedílnou součást Smlouvy tvoří tyto přílohy:

Příloha č. 1: Technická specifikace

(…)“

82.         V příloze B1 – „Technická specifikace“ vzoru Smlouvy, je v kapitole 1.1 „Úvod“ mj. uvedeno:

„Systém ISZAM má nahradit a modernizovat stávající systémy pro podporu výkonu činnosti agend zaměstnanosti (zejména OKpráce a část OKcentrum). Informační systém podporuje agendy v oblasti zaměstnanosti a trhu práce, jak jsou popsány dle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jako „ZoZam“), podporuje další související evidence a legislativu této oblasti.

Systém ISZAM byl budován na základě Smlouvy o vytvoření jednotného informačního systému práce a sociálních věcí – „IS Zaměstnanost“ a poskytování souvisejících služeb uzavřené s dodavatelem Atos IT Solutions and Services, s.r.o. dne 22.12.2015. Tato smlouva byla sedmi smluvními dodatky modifikována a dodávka systému ISZAM je ukončena po uživatelských akceptačních testech.

Předmětem této veřejné zakázky je převzetí systému ISZAM, dokončení implementace včetně migrace historických dat do systému ISZAM, příprava a zajištění ověřovacího provozu, spuštění systému do produkčního provozu, následná podpora provozu a další rozvoj systému.“.

83.         V příloze B1 – „Technická specifikace“ vzoru Smlouvy, je v kapitole 2.2 „Soubor technických požadavků v kontextu předmětu plnění“, v podkapitole 2.2.1 „Služby převzetí stávajícího Systému“, uvedeno:

Kód požadavku	SPS001
Název	Převzetí stávajícího systému ISZAM
Popis	Dodavatel převezme stávající systém ISZAM v nedokončeném stavu včetně dokumentace, všech existujících prostředí a příslušného softwarového vybavení a zajistí dokončení vývoje s přechodem do jeho provozu. Dle požadavků Zadavatele nebo na základě změn legislativy zajistí další rozvoj a to včetně probíhající součinnosti k ostatním projektům. Zadavatel požaduje po Dodavateli následující rozsah služeb převzetí: ·         zpracování Plánu převzetí a jeho schválení Zadavatelem, ·         převzetí informačního systému ISZAM „pod kontrolu“ včetně kódu a všech existujících prostředí, inventarizace a převzetí dokumentace nastavení ISZAM, vč. seznámení s nastavením, ·         inventarizace nedokončených nastavení a změn, vč. souvisejících vazeb na projekty Zadavatele, ·         vytvoření a zajištění technických prostředků pro Monitoring testovacích prostředí ISZAM, vč. integrace na technické prostředky Zadavatele, ·         zpracování přehledu rozpracovaných a připravovaných oblastí rozvoje systému ISZAM v návaznosti na rozvoj IS/IT Zadavatele, ·         vytvoření přehledu veškeré převzaté dokumentace uvedeného systému ·         provedení kompletní revize veškeré dokumentace systému a provedení nutných doplnění či změn, které budou konzultovány se Zadavatelem ·         Vypracování a předložení plánu a postupu pro migraci strukturovaných a nestrukturovaných dat ze systémů dodavatele OKsystem přes datovou základnu systému IPPD pro naplnění systému nezbytnými daty pro ověřovací provoz a k termínu spuštění do produkčního provozu. Zadavatel požaduje po Dodavateli následující výstupy služeb převzetí: ·         zprávy nebo zápisy ze vstupní kontroly, ·         protokoly o předání a převzetí systému a prostředí, ·         zápisy z pracovních schůzek a vedení projektu, ·         přehled veškeré převzaté dokumentace systému s posouzením stavu ·         revidovaná provozní dokumentace ·         plán (postup) migrace strukturovaných a nestrukturovaných dat
Právní předpis	-

84.         V příloze B5 – „Tabulka pro kalkulaci nabídkové ceny – Cena Služeb“ zadávací dokumentace, je v tabulce pro kalkulaci nabídkové ceny mj. uvedeno:

ID položky	Předmět smlouvy	Položka ceny	Pomocný odkaz na přílohu B1 Technická specifikace, případně jiná bližší specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Cena za MJ bez DPH	Počet MJ	Celková cena bez DPH	Fakturační milníky dle termínů v Harmonogramu
1	3.1.1	Převzetí systému	Požadavky SPS0XX, BEZ0XX	Fixní částka		1	0,00 Kč	T1
(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Celková nabídková cena bez DPH							0,00 Kč

85.         V dokumentu „P4_ISZAM_Auditní stopa_k_20220301.pdf“, který obsahuje seznam elektronických úkonů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jsou mj. uvedeny následující položky:

Kód úkonu	Název úkonu	(…)	Název dodavatele
PL010077	Podání nabídky	(…)	OKsystem a.s.
PL010077	Podání nabídky	(…)	Atos IT Solutions and Services s.r.o.
(…)	(…)	(…)	(…)
NEN00156/a	Odeslání vysvětlení zadávací dokumentace	(…)	Good at IT.com s.r.o.
NEN00156/a	Odeslání vysvětlení zadávací dokumentace	(…)	PHYSTER TECHNOLOGY, a.s.
NEN00156/a	Odeslání vysvětlení zadávací dokumentace	(…)	OKsystem a.s.
NEN00156/a	Odeslání vysvětlení zadávací dokumentace	(…)	KOMIX s.r.o.
NEN00156/a	Odeslání vysvětlení zadávací dokumentace	(…)	Asseco Central Europe, a.s.
NEN00156/a	Odeslání vysvětlení zadávací dokumentace	(…)	DXC Technology Czech Republic, s.r.o.
NEN00156/a	Odeslání vysvětlení zadávací dokumentace	(…)	Atos IT Solutions and Services, s.r.o.
NEN00156/a	Odeslání vysvětlení zadávací dokumentace	(…)	Servodata a.s.

86.         Z obsahu nabídky společnosti Atos IT Solutions and Services s.r.o. vyplývá, že uvedený dodavatel stanovil celkovou nabídkovou cenu za plnění veřejné zakázky ve výši 429 679 000 Kč bez DPH.

87.         Z obsahu nabídky navrhovatele (společnost OKsystem, a.s.) vyplývá, že uvedený dodavatel stanovil celkovou nabídkovou cenu ve výši 265 325 500 Kč bez DPH, s tím, že ke své nabídce připojil průvodní dopis, v němž je mj. uvedeno:

»Předmětem naší nabídky je dodávka systému, který splňuje veškeré potřeby a požadavky Ministerstva práce a sociálních věcí (dále MPSV) jako zadavatele na moderní, uživatelsky přívětivý, výkonný, bezpečný a plně funkční systém pro podporu činností v oblasti agendy zaměstnanosti, jehož pořízení, uvedení do provozu, následná podpora a rozvoj je jistě konečným smyslem a cílem zadávacího řízení, které MPSV vypsalo. (…)

Úvodem jen ve stručnosti konstatujeme, že předmětem naší nabídky je rychlé dodání technologicky vyspělého infomačního systému, vystavěného na moderních technologiích v souladu s aktuálními trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti a architektury informačních systémů. Půjde o systém uživatelsky přívětivý, se špičkovou úrovní zabezpečení, dlouhodobě udržitelný, snadno integrovatelný a perfektně zdokumentovaný. (…)

MPSV definovalo v rámci zadávací dokumentace jako jedinou přípustnou cestu k dosažení výše uvedeného cíle zadávacího řízení převzetí, dokončení a uvedení do provozu rozpracovaného a nefunkčního systému IS ZAM, který se na základě smlouvy uzavřené dne 22. 12. 2015 neúspěšně pokoušela dodat společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. po dobu několikanásobně překračující původní harmonogram dodávky, jenž byl závaznou součástí zadávací dokumentace původní soutěže a z ní vzešlé smlouvy, během které vyčerpala několikanásobek částky, kterou za vytvoření, uvedení do provozu, následnou podporu a rozvoj po dobu dvou let ve své tehdejší nabídce uvedla. Navzdory uzavření šesti dodatků ke smlouvě a mnoha posunům termínu pro spuštění systému k němu nikdy nedošlo. (…)

nabízíme MPSV dodání zcela nového, moderního a bezpečného systému pro podporu agendy zaměstnanosti; (…)

Skutečným cílem a smyslem tohoto zadávacího řízení je dle našeho přesvědčení pokrytí agend zaměstnanosti moderním a dlouhodobě udržitelným informačním systémem, který poskytne MPSV jako zadavateli požadovanou funkcionalitu, výkon, komfort a bezpečnost v definovaném krátkém čase a za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek. Nikterak neupíráme MPSV právo definovat své cíle, nepovažujeme však za obhajitelnou a udržitelnou myšlenku, že „ultimátním“ cílem konání MPSV by snad mohlo být dokončení nefunkčního rozpracovaného systému IS ZAM. (…)

S veškerou odpovědností podepřenou čtvrt stoletím poskytování bezchybných dodávek systémů a souvisejících služeb pro MPSV potvrzujeme touto nabídkou naši připravenost dodat v rámci harmonogramu definovaného zadávací dokumentací moderní, plně funkční, výkonný, bezpečný a uživatelsky přívětivý systém pokrývající potřebné agendy v oblasti zaměstnanosti, a to bez rizik pro MPSV spojených s přebíráním nefunkčního, nedokončeného a zřejmě velmi špatně zdokumentovaného systému, migracemi dat, zárukami za dílo vytvořené jiným subjektem a dalšími souvisejícími záležitostmi, které jsou obtížně uchopitelné a mají potenciál být zdrojem značných problémů při realizaci projektu v podobě, v jaké byl MPSV koncipován. Považujeme za nepřípustné, aby veřejný zadavatel takovou možnost v rámci procesu zadávání veřejné zakázky ignoroval a předem vyloučil tak, že jako jediný možný postup určil převzetí a dokončení nefunkčního rozpracovaného systému s neznámými vlastnostmi a řadou vad, který se jeho tvůrci nepodařilo dokončit ani za několikanásobně delší čas a s vynaložením nákladů ve výši několikanásobku původně nabídnuté ceny, které mu přesto zadavatel uhradil. (…).«.

88.         V rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 1. 2022 (na str. 6) zadavatel mj. uvádí: „zadavatel podrobil stávající informační systém vlastnímu uživatelskému testování, ze kterého mimo jiné bezpečně vyplývá, že na stávající systém je možné bez problému navázat (…) zadavatel konstatuje, že zde je dáno jak finanční hledisko, kdy by bylo pro něj neúčelné vynakládat náklady na pořízení zcela nového informačního systému, pokud zároveň disponuje řešením, na které je možné ve vývoji navázat, tak časové hledisko, kdy ani při veškerém vynaloženém úsilí nemůže dodavatel ve stanoveném časovém plánu nahradit řádově roky testování a optimalizace současného konceptu informačního systému. Absolutní a bezvýhradné upřednostňování zásady inovace by vedlo ke zcela nesmyslným investicím (…).

K výroku I. tohoto rozhodnutí

89.         Úřad předně uvádí, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, které mohou ovlivnit možnost dodavatelů podat nabídku v zadávacím řízení. Omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Všechny parametry, které vedou k této „selekci“ však musí být nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem.

90.         Z ustanovení § 36 odst. 1 zákona, podle něhož nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, lze dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku by se pak tedy ani nejednalo o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.

K požadavku na převzetí systému

91.         Cílem a předmětem šetřené veřejné zakázky je podle obsahu zadávací dokumentace nahrazení stávajících systémů pro podporu výkonu činnosti agend zaměstnanosti „informačním Systémem Zaměstnanost“ („IS ZAM“), který byl vyvíjen dodavatelem Atos IT Solutions and Services, s.r.o. na základě smlouvy uzavřené se zadavatelem dne 22. 12. 2015. V rámci plnění prověřované veřejné zakázky bude vybraný dodavatel povinen převzít rozpracovaný systém IS ZAM, dokončit jeho implementaci včetně migrace historických dat do systému IS ZAM, připravit a zajistit ověřovací provoz, spustit systém do produkčního provozu a zajistit následnou podporu provozu a další rozvoj systému. Povinnost převzetí systému IS ZAM za účelem (potažmo v rámci) plnění veřejné zakázky je zakotvena jednak v kapitole 3.1.1 návrhu smlouvy (přílohy B zadávací dokumentace) a rovněž v kapitolách 1.1 a 2.2.1 Technické specifikace (přílohy B1 návrhu smlouvy) (viz body 77. a 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

92.         Co se týče stavu rozpracovaného IS ZAM, který bude vybraný dodavatel povinen pro plnění veřejné zakázky převzít, zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl mj. následující: »Nelze dát za pravdu navrhovatelovu tvrzení, že by zadavatel neměl přehled o tom, jaký je výchozí stav rozpracovaného informačního systému. Zadavatel však v tomto ohledu nemůže aprobovat tvrzení navrhovatele, že by měl být schopen na základě vlastní činnosti zcela exaktně vystihnout rozsah potřebných prací. Navrhovatel fakticky požaduje, aby zadavatel sám s využitím vlastních kapacit vypracoval podstatnou část veřejné zakázky, což je požadavek zcela absurdní (…) Zadavatel má za to, že navrhovateli (…) poskytl veškerou a poměrně exaktní dokumentaci k veřejné zakázce, ze které vyplývá skutečný stav rozpracovanosti. To jej vede k domnění, že navrhovatel možná jen chybně interpretuje svůj „problém“, který potenciálně spočívá v tom, že neexistuje dokument, ve kterém by byl přehledně shrnut stav veřejné zakázky. V tomto požadavku však zadavatel spatřuje značnou absurditu, neboť resort zadavatele spočívá toliko ve správě sociálních záležitostí státu, nikoli oboru IT; naopak navrhovatel je ve svém oboru profesionálem, který dokáže poskytnutou dokumentaci v případě potřeby vykládat lépe než zadavatel. Navrhovatel se tedy patrně domáhá toho, aby zadavatel vytvořil jakýsi ucelený přehled stavu rozpracovanosti IS ZAM, což by však dle zadavatele bylo zcela neúčelné. Zadavatel by totiž musel provést vlastní analýzu, na kterou nemá – jak již mnohokrát zmínil – dostatečnou odbornost ani kapacitu, aby vytvořil přehled, který bude mít pro dodavatele nižší informační hodnotu než celková dokumentace (…) je nutné rozlišit dvě roviny „neznalosti“ stavu rozpracovanosti IS ZAM. V první rovině se jedná o poznatky o stavu rozpracovanosti, které dodavatel potřebuje ke stanovení nabídkové ceny, a jejichž absence by skutečně znamenala „vadu“ zadávacího řízení. Ve druhé rovině však jde o poznatky, jejichž exaktní znalost dodavatel k podání nabídky a stanovení nabídkové ceny nepotřebuje. Navrhovatel tyto dvě množiny volně mísí tak, aby vytvořil obraz „absolutní neznalosti stavu rozpracovanosti IS ZAM“ což je však podle názoru zadavatele značně zavádějící pojetí, a to zvláště za situace, kdy parciálně komplexní inventarizaci nedokončených změn poptává v rámci samotného plnění veřejné zakázky. Určitá míra neznalosti stavu rozpracovanosti IS ZAM zde tedy na straně zadavatele skutečně je, avšak nelze ji automaticky bez dalšího interpretovat tak, že by znemožňovala dodavatelům stanovit nabídkovou cenu.«.

93.         Jak vyplývá z výše uvedeného vyjádření zadavatele, zadavatel připouští, že do jisté míry nemá přehled o stavu rozpracovanosti IS ZAM, což ostatně potvrzuje i tím, že v rámci plnění veřejné zakázky požaduje provedení inventarizace nedokončených změn vybraným dodavatelem. Úřad poznamenává, že skutečnost, že v rámci plnění veřejné zakázky bude vybraný dodavatel povinen provádět úkony, které povedou ke zjištění aktuálního stavu nedokončeného systému, vyplývá rovněž z charakteru některých činností, které jsou uvedeny v technické specifikaci v rámci služeb převzetí systému („inventarizace nedokončených nastavení a změn, vč. souvisejících vazeb na projekty Zadavatele“, „zpracování přehledu rozpracovaných a připravovaných oblastí rozvoje systému ISZAM v návaznosti na rozvoj IS/IT Zadavatele“ – viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

94.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti tedy lze konstatovat, že ve vztahu k vymezení předmětu plnění veřejné zakázky zadavatel v zadávací dokumentaci striktně stanovil, že stávající systémy pro podporu výkonu činnosti agend zaměstnanosti, které zadavatel v současnosti používá, musí být nahrazeny takovým systémem, jenž bude „dotvořen“ z rozpracovaného systému (IS ZAM), o jehož stavu nemá přesné informace (které se chce dozvědět až v rámci plnění veřejné zakázky). Vybraný dodavatel tedy bude povinen pro účely plnění veřejné zakázky převzít nedokončený systém, u něhož bude muset nejprve zjistit stav jeho rozpracovanosti a následně s ním pracovat tak, aby zajistil jeho dokončení, uvedení do provozu a jeho další rozvoj. V daném případě se tedy nejedná o situaci, kdy by zadavatel měl ve vlastnictví a v dlouhodobém užívání určitý informační systém, u něhož by poptával např. jeho rozšíření, rozvoj nebo podporu (kdy by objektivní důvody pro převzetí konkrétního systému existovaly), ale jde o to, že zadavatel chce nahradit stávající užívané systémy systémem novým, který však musí být vytvořen ze zadavatelem určeného „nedodělku“, jenž nebyl dosud uveden do praxe a jehož aktuální stav bude muset být dodavatelem zjištěn až v rámci plnění veřejné zakázky.

95.         Úřad podotýká, že uvedená podmínka (kdy zadavatel ukládá potenciálním dodavatelům povinnost převzít konkrétní rozpracovaný systém) může působit odrazujícím dojmem, neboť nelze vyloučit, že v takové situaci může pro některé dodavatele při rozhodování o účasti v zadávacím řízení hrát roli např. fakt, že by dodavatelé byli nuceni při plnění předmětné veřejné zakázky nést určité riziko spočívající v odhalení skrytých vad rozpracovaného systému, které nelze předem (před převzetím systému) identifikovat ani na základě zadavatelem předem zpřístupněné dokumentace o předávaném systému. S uvedeným rizikem musí nepochybně počítat každý dodavatel, který přistoupí na výše uvedené podmínky zadavatele a vstoupí do soutěže o předmětnou veřejnou zakázku. Vzhledem k uvedené podmínce se tedy zadavatel vzdal možnosti dodání nově vytvořeného moderního systému tzv. na klíč, a tedy možnosti rozšířit možný okruh účastníků zadávacího řízení o ty dodavatele, kteří o dopracování starého systému nemají z různých důvodů zájem, ale v případě, že by zadavatel připustil nahradit stávající systémy agendy zaměstnanosti i nově vytvořeným systémem bez povinnosti použít systém rozpracovaný, do soutěže byli by zřejmě podstatně více motivováni se soutěže o zakázku účastnit.

96.         V dalším Úřad předesílá, že pokud jde o podklady rozhodnutí, z nichž Úřad může vycházet při přezkumu zákonnosti stanovení konkrétní zadávací podmínky, je třeba rozlišit stav před podáním nabídek a po jejich podání, jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0033,R0034/2017/VZ-15135/2017/323/ZSř  ze dne 17. 5. 2017. Ze závěrů učiněných předsedou Úřadu v citovaném rozhodnutí (viz zejména bod 72. odůvodnění citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu) plyne, že zatímco před podáním nabídek může Úřad vycházet toliko z odhadů a předpokladů zadavatele, neboť v tomto okamžiku nejsou dosud podány nabídky, a reálnost či realizovatelnost konkrétních zadávacích podmínek budou odrážet právě až podané nabídky, po podání nabídek již Úřad nemůže postup zadavatele posoudit bez jejich zohlednění. Jelikož v šetřeném zadávacím řízení již byly nabídky podány, měl Úřad možnost, resp. povinnost posoudit navrhovatelem rozporovanou zadávací podmínku týkající se převzetí systému IS ZAM, právě i s ohledem na obsah těchto nabídek. 

97.         Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, o předmětnou veřejnou zakázku se ve fázi vysvětlování zadávací dokumentace zajímalo celkem 8 dodavatelů, avšak nabídku se rozhodli podat pouze 2 dodavatelé s tím, že pouze jeden dodavatel podal nabídku na dopracování systému IS ZAM (autor systému IS ZAM) a druhý dodavatel (navrhovatel) nabídl systém zcela nový (viz body 85. až 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nelze tedy vyloučit, že příslušné dodavatele (kteří v průběhu zadávacího řízení projevili zájem o výklad zadávacích podmínek) odradila od podání nabídky právě podmínka zadavatele, podle níž musí být nový (nahrazující) systém dopracován ze zadavatelem určeného rozpracovaného systému. Počet jedné obdržené nabídky na dopracování předmětného systému tak a priori signalizuje, resp. je indicií, že předmětná zadávací podmínka trpí nezákonností.

98.         S ohledem na uvedené skutečnosti lze tedy konstatovat, že v daném případě k omezení efektivní hospodářské soutěže skutečně došlo, neboť o plnění veřejné zakázky podle stanovených zadávacích podmínek (tedy převzetí nedopracovaného systému a jeho dokončení) fakticky projevil zájem pouze jeden dodavatel (když 8 potenciálních dodavatelů, projevilo prvotní zájem), přičemž je současně nutno upozornit na fakt, že jediným zájemcem o dokončení rozpracovaného systému je jeho autor (dodavatel Atos IT Solutions and Services s.r.o.). V této souvislosti je nutné posoudit, zda zadavatel při stanovení předmětné zadávací podmínky (na povinnost převzetí nedokončeného systému) dodržel zákonnou povinnost podle § 36 odst. 1 zákona, a sice, zda neomezil hospodářskou soutěž bezdůvodně. Jak již Úřad uvedl výše, podle předmětného zákonného ustanovení mohou zadávací podmínky za určitých okolností omezovat soutěž, avšak výhradně v takové situaci, kdy pro takové omezení existuje objektivní důvod.

99.         Zadavatel uvedenou podmínku opakovaně v rozhodnutí o námitkách i ve vyjádření k návrhu  obhajuje tím, že na „stávající systém“ je možné navázat, dále tuto podmínku odůvodňuje finančním hlediskem, kdy podle názoru zadavatele by bylo neúčelné vynakládat náklady na pořízení zcela nového informačního systému (pokud zároveň disponuje řešením, na které je možné navázat) a současně zmiňuje časové hledisko, tj. že ve stanoveném časovém plánu nelze nahradit řádově roky testování a optimalizace současného konceptu informačního systému (viz body 36. a 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě dotazů Úřadu zadavatel upřesnil, že při zahájení zadávacího řízení považoval poptání zcela nového řešení za porušení zásady hospodárnosti, a to v návaznosti na blíže nespecifikované indicie z trhu. Pro podporu svého závěru o neúčelnosti (a nehospodárnosti) vynaložení finančních prostředků na nový systém zadavatel nedoložil žádné konkrétní doklady, které by jeho stanovisko potvrzovaly. Současně zadavatel potvrdil, že žádnými analýzami ani jinými doklady pro doložení jeho postupu nedisponuje (viz body 52. až 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vztahu k průběžným výsledkům zadávacího řízení (kdy byly podány pouze 2 nabídky, přičemž nabídka na dopracování systému byla dražší než nabídka na nový systém – viz body 85. až 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel v průběhu vedeného správního řízení možnost opuštění dosud budovaného systému připustil (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to s odkazem na nově zjištěné možnosti trhu (včetně přihlédnutí k zásadě hospodárnosti). K vývoji a změně svého postoje zadavatel uvedl, že při přípravě zadávacího řízení neměl žádné informace o tom, že by na trhu mohlo existovat řešení, které by realizovalo nový informační systém za menší finanční náklady, než které by si vyžádalo dopracování již rozpracovaného informačního systému zadavatele (pozn. Úřadu: uvedené informace vyplynuly z obsahu podaných nabídek – viz body 85. až 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

100.     S ohledem na obsah výše uvedených vyjádření zadavatele je zřejmé, že zadavatel přistoupil k zařazení podmínky na převzetí nedopracovaného systému na základě blíže nespecifikovaných indicií trhu a následně v návaznosti na skutečnosti zjištěné z obsahu podaných nabídek připustil, že by se požadavek na nové řešení (bez dopracování starého rozpracovaného systému) mohl jevit jako výhodnější.

101.     K uvedené obhajobě zadavatele (týkající se finančního hlediska) Úřad poznamenává, že blíže nespecifikované indicie trhu nelze s ohledem na neurčitost a nepřezkoumatelnost předmětného zdůvodnění považovat za objektivní či racionální důvod pro omezení hospodářské soutěže, neboť zadavatel své tvrzení ohledně případné neúčelnosti vynaložených prostředků na nový systém nijak nedoložil a svou úvahu o existenci relevantního důvodu pro omezení soutěže tedy založil na pouhé spekulaci, poněvadž obsah předmětného tvrzení zadavatele nelze ověřit. Nedůvodnost předmětného stanoviska zadavatele navíc umocňuje fakt, že zadavatel zcela otevřeně doznal, že neprováděl žádné analýzy a nedisponuje žádnými konkrétními podklady pro potvrzení svého výchozího stanoviska (tj. že pořízení nového informačního systému by nebylo v souladu se zásadou hospodárnosti, potažmo, že by došlo k neúčelnému vynakládání finančních prostředků) (viz body 52. až 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně nelze přehlédnout názorový vývoj zadavatele ve vztahu k volbě mezi požadavkem na dopracování systému a požadavkem na pořízení zcela nového řešení, podle něhož by se zadavatel v současné době (s ohledem na vývoj zadávacího řízení) nebránil při plnění svého cíle a potřeb jinému postupu. Uvedená změna pohledu zadavatele na věc pouze potvrzuje, že zadavatel neměl dostatečně zjištěny veškeré možnosti trhu, které by bylo možné využít k realizaci efektivní hospodářské soutěže. Ačkoliv zadavatel tvrdí, že při zahájení zadávacího řízení neměl žádné informace o efektivnějším řešení, lze k uvedenému tvrzení zadavatele pouze podotknout, že pokud zadavatel neprováděl žádné analýzy trhu a nezajistil si ani jiné doklady ohledně posouzení efektivnosti vynaložení finančních prostředků, je zřejmé, že takovými informacemi nemohl disponovat. Vzhledem k uvedenému proto Úřad neshledal odůvodnění zadavatele z pohledu finančního hlediska za objektivní.

102.     Co se týče zdůvodnění zadavatele, podle něhož je možné na stávající systém navázat, Úřad uvádí, že takové zdůvodnění nelze považovat jako relevantní pro omezení hospodářské soutěže, neboť se evidentně jedná pouze o posouzení skutečnosti, zda je předmětná zakázka realizovatelná či nikoliv.

103.     Ve vztahu k časovému hledisku, kdy podle zadavatele nelze novým systémem zpracovaným v konkrétním časovém plánu nahradit roky vývoje a testování nedokončeného systému, Úřad uvádí, že ani k uvedenému zdůvodnění zadavatel nedoložil žádné podklady. Argumentace zadavatele směřovaná na délku vývoje a testování nedokončeného systému však prakticky postrádá smysl v momentě, kdy zadavatel doznává, že nemá dostatek informací o jeho stávajícím stavu (který by chtěl nechat vybraným dodavatelem zjistit až v rámci plnění nyní prověřované veřejné zakázky). Úřad nepovažuje za objektivní či racionální důvod omezení hospodářské soutěže skutečnost, že existuje nedopracovaný systém, který byl vyvíjen mnoho let, ale z blíže nespecifikovaných důvodů nebyl dokončen a není zcela známo, v jakém je stavu. Pokud totiž vývoj předmětného systému nebyl dokončen ani po několika letech, lze se jen dohadovat, z jakých důvodů k jeho dokončení nedošlo a současně nelze ani vyloučit, že dokončení předmětného systému by vyžadovalo stejný (či delší) čas než pořízení jiného zcela nového moderního informačního systému. Jednoduše řečeno, pokud předmětný informační systém, na jehož vývoj bylo zahájeno zadávací řízení již v roce 2014, nebyl dopracován do dnešního dne, tj. cca po 8 letech ode dne zahájení zadávacího řízení (Úřad podotýká, že je mu známo, že vývoj předmětného informačního systému neprobíhal kontinuálně, tj. po celou dobu, bez přerušení), přičemž lze shrnout, že není ani zadavateli znám jeho zcela přesný stav, nabízí se zcela logicky myšlenka, že pořízení nového moderního systému by mohlo vyžadovat kratší čas než dopracování předmětného systému. Uvedenou úvahu podporuje i průvodní dopis nabídky navrhovatele (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž mj. uvádí: „potvrzujeme touto nabídkou naši připravenost dodat v rámci harmonogramu definovaného zadávací dokumentací moderní, plně funkční, výkonný, bezpečný a uživatelsky přívětivý systém pokrývající potřebné agendy v oblasti zaměstnanosti, a to bez rizik pro MPSV spojených s přebíráním nefunkčního, nedokončeného a zřejmě velmi špatně zdokumentovaného systému (...).“.

104.     V návaznosti na výše uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že zadávací podmínku uvedenou v odstavci 3.1.1 vzoru Smlouvy, v kapitole 1.1 a v kapitole 2.2.1 Přílohy B1 vzoru Smlouvy, podle níž zadavatel požadoval, aby při plnění veřejné zakázky účastníci zadávacího řízení převzali rozpracovaný „IS Zaměstnanost“ dodaný dodavatelem Atos IT Solutions and Services, s.r.o., jež vytváří překážky hospodářské soutěže, zadavatel nedostatečně zdůvodnil svými objektivními potřebami, tj. absentuje zde objektivní zdůvodnitelnost předmětné zadávací podmínky.

K požadavku na stanovení fixní nabídkové ceny za převzetí systému

105.     Jak již bylo uvedeno výše, v rámci části předmětu plnění týkajícího se „převzetí systému“ požaduje zadavatel podle technické specifikace zadávací dokumentace mj. provedení např. inventarizace a převzetí dokumentace nastavení IS ZAM, včetně seznámení s nastavením, inventarizace nedokončených nastavení a změn, včetně souvisejících vazeb na projekty zadavatele, zpracování přehledu rozpracovaných a připravovaných oblastí rozvoje systému IS ZAM v návaznosti na rozvoj IS/IT zadavatele, provedení kompletní revize veškeré dokumentace systému a provedení nutných doplnění či změn, které budou konzultovány se zadavatelem (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

106.     V příloze B5 zadávací dokumentace k veřejné zakázce, zadavatel v tabulce pro kalkulaci nabídkové ceny u položky ceny za služby „převzetí systému“ (ID položky – 1) stanovil, že měrnou jednotkou pro stanovení ceny za uvedenou službu je fixní částka (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tzn., že za uvedenou část předmětu plnění zadavatel požaduje uvést nabídkovou cenu, která bude zahrnovat veškeré náklady, jejichž vynaložení bude nezbytné ke komplexnímu splnění předmětu veřejné zakázky v jeho předpokládaném rozsahu včetně přiměřeného zisku dodavatele (dle požadavků na stanovení nabídkové ceny – viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

107.     Navrhovatel ve svém návrhu mj. namítá, že požadavkem na stanovení fixní nabídkové ceny za úvodní část plnění („převzetí systému“) je společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. zvýhodněna z pohledu hodnocení nabídek, neboť lze očekávat, že fixní nabídková cena tohoto dodavatele (jakožto tvůrce systému, který bude předmětem převzetí) bude dramaticky nižší než cena, jakou mohou být schopni nabídnout jiní dodavatelé.

108.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 k namítanému potenciálnímu zvýhodnění společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. uvedl přehled činností, které je nutné realizovat ve fázi „převzetí systému“, a dále mj. uvedl: »V naprosté většině je výstupem těchto jednotlivých úkonů dokumentace, kterou musí bez rozdílu zpracovat kterýkoli vybraný dodavatel, ať už jím bude společnost Atos nebo dodavatel jiný. Z tohoto důvodu má zadavatel za to, že je faktické (diskriminační) zvýhodnění společnosti Atos oproti ostatním dodavatelům z podstaty věci vyloučeno. Potenciální „zbytkové“ zvýhodnění vyplývá ze skutečnosti, že dodavatel Atos zná nejlépe systém, který vyvinul, a proto pro něj bude v porovnání s jinými dodavateli snadnější se zorientovat v systémové dokumentaci, jakožto i v systému samotném – v tomto směru se však jedná o z podstaty věci nevyhnutelné, přirozené zvýhodnění stávajícího dodavatele a zadavatel vynaložil maximální možné úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby toto „zbytkové“ zvýhodnění minimalizoval (…) K rovině potenciálního zvýhodnění společnosti Atos zadavatel uvádí, že ani k tomu nemůže reálně dojít. Dle interního odhadu zadavatele jsou stěžovatelem vytýkané oblasti dodávky ve vztahu k celkové nabídkové ceně zanedbatelné – v případě fixní ceny za převzetí systému se jedná při velmi pesimistickém hodnocení o cca 1,5 % z nabídkové ceny (…) Argumenty stěžovatele o zvýhodnění společnosti Atos je proto zadavatel nucen odmítnout, neboť potenciální zvýhodnění by bylo (i podle nejpesimističtějšího scénáře) zcela mizivé.«.

109.     Z výše uvedeného vyjádření zadavatele tedy plyne, že zadavatel určité zvýhodnění dodavatele Atos IT Solutions and Services, s.r.o. ve vztahu k realizaci fáze plnění „převzetí systému“ připouští, ačkoliv ho označuje za „mizivé“. Zadavatel současně předmětné zvýhodnění dodavatele Atos IT Solutions and Services, s.r.o.  vysvětluje tím, že jmenovaný dodavatel zná nejlépe systém, který vyvinul, a proto se v něm (i v systémové dokumentaci) bude snadněji orientovat. Úřad poznamenává, že činnosti, které představují dle zadávací dokumentace realizaci části plnění „převzetí systému“ se týkají především převzetí a inventarizace dokumentace systému, seznámení se s nastavením systému, inventarizace stavu přebíraného systému (nedokončených nastavení a změn), zpracování přehledu rozpracovaných a připravovaných oblastí rozvoje systému apod. Z logiky věci je tedy zřejmé, že autor předmětného systému, který ví, jak je systém vytvořen, jak funguje a v jakých částech není dokončen, zvládne příslušnou část plnění zrealizovat nepochybně rychleji než kterýkoli jiný dodavatel, jenž se na vývoji systému IS ZAM nepodílel, neboť v daném případě se autor systému nemusí s daným systémem seznamovat, nemusí např. studovat a kontrolovat, které části systému již dokončil, a které na dokončení teprve čekají, nebo které je nutné opravit, neboť těmito informacemi disponuje díky své předchozí roli (případně předmětnou analýzu provede rychleji díky tomu, že je schopen se v systémové dokumentaci lépe orientovat). Pokud tedy autor systému bude v rámci plnění veřejné zakázky provádět např. požadovanou činnost – „inventarizace nedokončených nastavení a změn, vč. souvisejících vazeb na projekty Zadavatele“, lze konstatovat, že k realizaci předmětné části plnění bude potřebovat nižší časovou dotaci než ostatní dodavatelé, neboť o nedokončených nastaveních a změnách má jasné povědomí díky své autorské informační výhodě.  Na tomto místě je nutné upozornit na skutečnost, že cena za předmětnou část plnění musí zahrnovat veškeré náklady, jejichž vynaložení bude nezbytné ke komplexnímu splnění předmětu veřejné zakázky v jeho předpokládaném rozsahu včetně přiměřeného zisku dodavatele. Rozsah časové dotace na provedení požadovaných úkonů se tak nepochybně promítne do nákladů, potažmo do nabídkové ceny za příslušnou část plnění. Vzhledem k tomu, že zadavatel požaduje v případě této části plnění uvedení fixní ceny, je zřejmé, že se rozsah plánované práce ve výši této fixní ceny projeví. V případě autora systému (společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o.) tak cena za provedení příslušné části plnění (převzetí systému) může být nižší právě díky výše uvedené schopnosti lepší orientace v systému a realizaci potřebných úkonů v krátkém čase. Ačkoliv nelze nijak předjímat postup dodavatelů při stanovení nabídkové ceny za část plnění „převzetí systému“, je nepochybné, že autor systému bude mít v daném případě vždy konkurenční výhodu oproti ostatním dodavatelům v tom, že je schopen požadované činnosti provést rychleji, a tedy i levněji. S ohledem na skutečnost, že zadavatel zahrnul předmětnou část celkové nabídkové ceny (cenu za „převzetí systému“) do kritéria hodnocení „Celková nabídková cena“ s váhou 70 % (viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze označit uvedenou možnost autora systému nacenit předmětnou část plnění nižší částkou za zvýhodnění konkrétního dodavatele, potažmo nepřímou konkurenční výhodou konkrétního dodavatele. V daném případě tak může nižší dílčí nabídková cena ovlivnit celkovou nabídkovou cenu, a tedy může mít v konečném důsledku vliv na celkové hodnocení nabídek.

110.     K názoru zadavatele, že se v případě části plnění „převzetí systému“ jedná o zcela marginální část plnění, která je ve vztahu k celkové nabídkové ceně zanedbatelná (kdy zadavatel odhaduje předmětnou část plnění na 1,5 % z nabídkové ceny), z čehož dovozuje „mizivost“ potenciálního zvýhodnění dodavatele Atos IT Solutions and Services, s.r.o., Úřad v prvé řadě upozorňuje, že s ohledem na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky (356 640 040 Kč bez DPH) představuje 1,5 % celkové hodnoty zakázky částku cca 5,35 milionů Kč. Úřad má za to, že uvedenou absolutní hodnotu zadavatelem odhadovaného procentuálního podílu nelze považovat z pohledu tvorby celkové nabídkové ceny za zanedbatelnou, a to ani v případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je stanovena v řádu stovek milionů korun. Úřad dále podotýká, že pokud je v dané části plnění (převzetí systému) ze strany zadavatele připuštěno i pouze mizivé zvýhodnění jmenovaného dodavatele, není podstatné, zda toto zvýhodnění ve finančním vyjádření dosahuje nějaké konkrétní výše. Pro posouzení skutečnosti, zda se v případě takového zvýhodnění jedná o nepřímou konkurenční výhodu, je totiž podstatné, že toto zvýhodnění existuje, tedy že není nulové a současně, že může mít vliv na výběr dodavatele, což v daném případě, s ohledem na zahrnutí příslušné části nabídkové ceny do hodnocení nabídek, nelze vyloučit.

111.     K názoru zadavatele, že se v případě přirozeného zvýhodnění stávajícího dodavatele nejedná podle rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0005/2021/VZ o porušení zásady rovnosti a zákazu diskriminace, Úřad uvádí následující. V případě, na nějž zadavatel odkazuje, se jednalo o situaci, kdy někteří dodavatelé měli k dispozici projektovou dokumentaci dříve než ostatní dodavatelé. Zpracování nabídkové ceny však v daném případě spočívalo v tom, že dodavatelé naceňovali jednotky soupisu stanovených druhů prací, přičemž celková cena díla byla stanovena až na základě skutečného objemu prací, dodávek a výkonů nutných k provedení díla. Informační výhoda vybraných dodavatelů se tak nemohla projevit ve výši nabídkové ceny, a tedy nemohla mít vliv na hodnocení a výběr dodavatele. Z uvedeného důvodu nelze zadavatelem uváděné rozhodnutí Úřadu (potažmo v něm uvedené závěry) vztáhnout na nyní prověřovaný případ.

112.     Úřad tak ve světle shora popsaných skutečností shrnuje, že zadávací podmínka na stanovení dílčí nabídkové ceny za „Převzetí systému“ v položce 1 přílohy B5 – „Tabulka pro kalkulaci nabídkové ceny – Cena Služeb“ zadávací dokumentace formou fixní částky nepřímo zaručovala dodavateli Atos IT Solutions and Services, s.r.o. konkurenční výhodu, aniž by pro to existoval objektivní důvod.

Shrnutí

113.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky na veřejnou zakázku v rozporu s § 36 odst. 1 zákona tím, že

• v odstavci 3.1.1 vzoru Smlouvy, v kapitole 1.1 a v kapitole 2.2.1 Přílohy B1 „Technická specifikace“ vzoru Smlouvy požadoval, aby při plnění veřejné zakázky účastníci zadávacího řízení převzali rozpracovaný „IS Zaměstnanost“ dodaný dodavatelem Atos IT Solutions and Services, s.r.o., čímž vytvořil překážky hospodářské soutěže, aniž by pro to existoval objektivní důvod,
• v položce 1 přílohy B5 – „Tabulka pro kalkulaci nabídkové ceny – Cena Služeb“ zadávací dokumentace požadoval, aby účastníci zadávacího řízení stanovili nabídkovou cenu za část plnění „Převzetí systému“ formou fixní částky, přičemž uvedená zadávací podmínka nepřímo zaručovala konkurenční výhodu dodavateli Atos IT Solutions and Services, s.r.o., aniž by pro to existoval objektivní důvod.

114.     Vzhledem k výše uvedenému proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.      

K dalším skutečnostem namítaným v návrhu

115.     K dalším skutečnostem namítaným v návrhu viz body 9. až 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí následující. Jak vyplývá z předchozích odstavců odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad v šetřeném případě shledal, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, tj. byl shledán důvod pro zrušení zadávacího řízení (viz dále odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí). V souladu se zásadou procesní ekonomie se tedy již Úřad dále nezabýval dalšími skutečnostmi uvedenými navrhovatelem v návrhu, neboť toto by ničeho nezměnilo na skutečnosti, že se zadávací řízení ruší. Je tedy neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi dalšími důvody uvedenými v návrhu navrhovatele a k prokázání či vyvracení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, když i po posouzení těchto skutečností by se na výsledném závěru Úřadu ohledně nezákonnosti zadávacích podmínek a přijatém nápravném opatření spočívajícím ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku ničeho nezměnilo.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

116.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

117.     V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, jak uvedl ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a proto Úřad musel přistoupit ke zrušení celého zadávacího řízení, neboť jiný efektivní způsob nápravy nezákonného stavu v době, kdy již jsou podány nabídky, není možné uložit.

118.     Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud zadavatel nedodrží zákon již při formulaci zadávacích podmínek, Úřad podle § 263 odst. 3 zákona rozhodne o zrušení zadávacího řízení vždy, aniž by musel zkoumat, zda vada zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na výběr dodavatele. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad dodává, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení upravuje § 128 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

119.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

120.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

121.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

122.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

123.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

124.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000047.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.    Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – Nové Město

2.    JUDr. Daniel Chamrád, advokát, K Hutím 665/5, 198 00 Praha - Hloubětín

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy