číslo jednací: 12729/2022/500
spisová značka: S0459/2021/VZ

Instance I.
Věc Vytvoření eHealth platformy pro komunikaci, výměnu a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb v nemocnicích Zlínského kraje, pacienty a informačními systémy
Účastníci
  1. Uherskohradišťská nemocnice a.s.
  2. PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 29. 4. 2022
Dokumenty file icon 2021_S0459.pdf 777 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0459/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-12729/2022/500

 

Brno: 13. 4. 2022

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 10. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 9. 2021 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno[1],
  • navrhovatel – PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 10. 2021 Mgr. Ing. Tomášem Horkým, advokátem, ev. č. ČAK 12075, Továrek, Horký a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28319320, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Černá Pole, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vytvoření eHealth platformy pro komunikaci, výměnu a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb v nemocnicích Zlínského kraje, pacienty a informačními systémy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 7. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-026584, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 9. 8. 2021, 12. 8. 2021, 30. 8. 2021 a 13. 9. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 142- 378223, ve znění dodatečných informací uveřejněných ve dnech 10. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 153-407806, 13. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 156-414223, 30. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 167-438484 a 13. 9. 2021 pod ev. č. 2021/S 177-462211,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž – ze dne 11. 10. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vytvoření eHealth platformy pro komunikaci, výměnu a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb v nemocnicích Zlínského kraje, pacienty a informačními systémy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 7. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-026584, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 9. 8. 2021, 12. 8. 2021, 30. 8. 2021 a 13. 9. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 142- 378223, ve znění dodatečných informací uveřejněných ve dnech 10. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 153-407806, 13. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 156-414223, 30. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 167-438484 a 13. 9. 2021 pod ev. č. 2021/S 177-462211, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 9. 2021 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“ nebo „Uherskohradišťská nemocnice“) – zahájil dne 21. 7. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Vytvoření eHealth platformy pro komunikaci, výměnu a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb v nemocnicích Zlínského kraje, pacienty a informačními systémy“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 26. 7. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-026584, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 9. 8. 2021, 12. 8. 2021, 30. 8. 2021 a 13. 9. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 142-378223, ve znění dodatečných informací uveřejněných ve dnech 10. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 153-407806, 13. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 156-414223, 30. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 167-438484 a 13. 9. 2021 pod ev. č. 2021/S 177-462211 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“)[2].

2.             Dle bodu 1.1 „Zadavatel“ zadávací dokumentace ze dne 23. 8. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) zadavatel provádí zadávací řízení na svůj účet a dále v postavení centrálního zadavatele podle ust. § 9 odst. 1 písm. b) zákona na účet následujících pověřujících zadavatelů:

  • Kroměřížská nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž (dále jen „Kroměřížská nemocnice“),
  • Vsetínská nemocnice a.s., IČO 26871068, se sídlem Nemocniční 955, 755 01 Vsetín (dále jen „Vsetínská nemocnice“).

Vybraný dodavatel uzavře 3 smlouvy na plnění veřejné zakázky, tedy jednu s centrálním zadavatelem a 2 s pověřujícími zadavateli.

Centrální zadavatel uzavřel s pověřujícími zadavateli smlouvu o centralizovaném zadávání, ve které si smluvní strany vzájemně upravily práva a povinnosti.“

3.             Dle bodu 1.2 „Zástupce zadavatele“ zadávací dokumentace zástupcem zadavatele ve věcech souvisejících s předmětným zadávacím řízením je společnost MT Legal, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno.

4.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vybudování (tj. navržení, implementace, integrace a customizace) komunikační a integrační platformy, jakož i poskytování souvisejících služeb podpory a rozvoje.

5.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je dle bodu 3.3 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace 207 200 000,- Kč bez DPH, přičemž zadavatel stanovil, že: „nabídková cena za Informační systém (vyjma služeb jeho podpory a rozvoje) nesmí v nabídkách účastníků překročit následující hodnoty:

a)      Uherskohradišťská nemocnice a.s. – 46.000.000 Kč bez DPH,

b)      Kroměřížská nemocnice a.s. – 29.000.000 Kč bez DPH,

c)      Vsetínská nemocnice a.s. – 26.000.000 Kč bez DPH“.

6.             V bodě IV.2.2) formuláře F02 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 30. 8. 2021, 10:00 hod, kterou v souvislosti s vysvětleními zadávací dokumentace postupně prodlužoval až do 17. 9. 2021, 10:00 hod.

7.             Dne 16. 9. 2021 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 10. 2021 Mgr. Ing. Tomášem Horkým, advokátem, ev. č. ČAK 12075, Továrek, Horký a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28319320, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Černá Pole, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

8.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 17. 9. 2021 vyplývá, že zadavatel obdržel v předmětném zadávacím řízení jednu nabídku, a to od společnosti STAPRO s. r. o., IČO 13583531, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, Pardubice-Staré Město, 530 02 Pardubice (dále jen „společnost STAPRO“).

9.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 1. 10. 2021 námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), přičemž rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

10.         Navrhovatel následně podal dne 11. 10. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“), jehož obsah Úřad uvádí níže v bodech 11. – 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

II.             OBSAH NÁVRHU

11.         Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám, přičemž navrhovatel rozporuje níže uvedené skutečnosti.

Vymezení předmětu veřejné zakázky

12.         Navrhovatel předně namítá nedodržení zásady zákazu diskriminace, neboť dle jeho názoru došlo k omezení okruhu dodavatelů tím, že zadavatel nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, ačkoliv to povaha předmětu veřejné zakázky připouštěla.

13.         Dle názoru navrhovatele zadavatel chyboval ve dvou rovinách, neboť poptávané plnění bylo možno rozdělit na tři samostatná plnění, a to integrační datovou a aplikační platformu[3] , nemocniční informační systém[4] a řešení pro telemetrii, a dále dle navrhovatele každá z nemocnic by mohla informační systém poptávat samostatně.

14.         Navrhovatel s odkazem na závěry z předběžných tržních konzultací[5] uvádí, že původním úmyslem zadavatele nebylo vypsat veřejnou zakázku na jednotný, zcela totožný informační systém pro všechny tři nemocnice, naopak počítal primárně s veřejnou zakázkou na implementaci integrační platformy, kterou je možno zadat zcela nezávisle na existenci nemocničních informačních systémů.

15.         Navrhovatel zastává názor, že spojení jednotlivých funkcionalit do celku, který je zadavatelem nazýván jako informační systém, je umělé a netvoří jeden funkční celek, který lze určit podle věcné, místní a časové souvislosti.

16.         Navrhovatel dále dovozuje, že dle jeho názoru spolu předmětné plnění nesouvisí z hlediska časového ani místního. K funkční souvislosti navrhovatel uvádí, že každá z nemocnic má zcela jinou infrastrukturu, jiná oddělení, jiný nemocniční informační systém a jiné operační systémy. Funkční souvislost dle navrhovatele není možné shledat ani u jednotlivých součástí informačního systému ve smyslu integrační datové a aplikační platformy, nemocničního informačního systému a řešení pro telemetrii.

17.         Navrhovatel uvádí, že oddělitelnost plnění vyplývá i z výsledku předběžných tržních konzultací, kdy oslovení dodavatelé zmiňovali možnost dodat samostatně jak integrační platformu bez nemocničního informačního systému, tak nemocniční informační systém bez integrační platformy, případně zmiňovali využití poddodavatele.

18.         Dle navrhovatele zadavatel nemůže odůvodnit spojení plnění do jedné veřejné zakázky ani tím, že by snad rozdělením předmětu veřejné zakázky došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit nadlimitní veřejné zakázky na služby, neboť i kdyby byl předmět veřejné zakázky rozdělen na 9 částí ve smyslu 3 plnění pro každou ze 3 nemocnic, předpokládaná hodnota těchto dílčích částí by dle názoru navrhovatele převyšovala nadlimitní režim.

19.         Navrhovatel uzavírá, že kdyby každá z nemocnic vypsala samostatné zadávací řízení, tak by své potřeby specifikovala minimalističtěji, a tím by zvýšila možnost více dodavatelům účastnit se těchto zadávacích řízení.

20.         Navrhovatel v reakci na argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách mj. akcentuje, že každá z nemocnic má v nulové variantě zcela odlišný nemocniční informační systém. Ve skutečnosti tedy bude muset dodavatel v každé z nemocnic provést kompletní migraci dat ze stávajícího systému a jejich převod do jím navrženého nového systému. Každá z nemocnic má dle navrhovatele i zcela jiné technické rozhraní. Navrhovatel konstatuje, že představa zadavatele o „zevrubné customizaci“ je zcela nerealistická s ohledem na individualitu každé z nemocnic.

21.         Navrhovatel uvádí, že nejekonomičtější variantou by bylo, kdyby v každé z nemocnic doplnil chybějící moduly stávající dodavatel nemocničních informačních systémů, přičemž by tyto systémy propojil přes integrační platformu. Dle názoru navrhovatele také požadavek na unifikovaný informační systém totožný ve třech nemocnicích Zlínského kraje povede k založení stavu vendor lock-in, neboť zadavatel bude nucen veškeré úpravy, změny a zásahy do informačního systému poptávat výhradně od vybraného dodavatele.

Kritéria ekonomické a technické kvalifikace

22.         Navrhovatel uvádí, že s nerozdělením veřejné zakázky na části úzce souvisí i stanovení zcela předimenzovaných kritérií ekonomické a technické kvalifikace. V této souvislosti navrhovatel brojí proti požadavku na roční obrat dodavatele v min. výši 60 mil. Kč a požadavku na devítičlenný realizační tým a jeho odborné zkušenosti.

23.         Navrhovatel s odkazem na přepočet předpokládané hodnoty na rok plnění poukazuje na to, že požadavek na roční obrat dodavatele ve výši 60 mil. je nastaven v rozporu s ust. § 78 odst. 2 zákona, neboť samostatně ve vztahu ke každé z nemocnic značně převyšuje dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Navrhovatel má za to, že zadavatel „postupoval účelově, s cílem navýšit předpokládanou hodnotu plnění a z ní pak následně dopočítáva[l] minimální hranici pro roční obrat tak, že úmyslně vyloučí většinu dodavatelů, kteří by byli schopni zakázku plnit.

24.         Navrhovatel konstatuje, že realizační tým, prostřednictvím kterého má dodavatel prokazovat kvalifikaci, není nutný pro plnění veřejné zakázky, neboť veřejná zakázka by se dala realizovat i s méně členy týmu. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel připustit alespoň možnost kumulace rolí, což není v oblasti IT zakázek nic neobvyklého a rozšířilo by to okruh potenciálních uchazečů.

25.         Požadavek na realizační tým navrhovatel považuje za diskriminační i z toho důvodu, že se v posledních letech vypisovalo a realizovalo minimum veřejných zakázek na dodávku a implementaci nemocničního informačního systému, z toho důvodu figuruje na českém trhu minimum osob schopných splnit kritérium min. 5 let praxe za období posledních 8 let před zahájením zadávacího řízení v oblasti zavádění informačních systémů.

26.         Ve vztahu k vymezení relevantního trhu navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, přičemž uvádí, že relevantní trh je poměrně nový, specifický, úzký, obsahující značné bariéry pro vstup nových dodavatelů a s ohledem na tyto skutečnosti je tento trh z pohledu hospodářské soutěže velmi citlivý na případná jednání a události narušující nebo omezující hospodářskou soutěž.

27.         Navrhovatel konstatuje, že disponuje třicetiletými zkušenostmi v oblasti dodávek, implementací a servisu NIS, přičemž dodává do Kroměřížské nemocnice služby spočívající v servisu NIS. Je tedy způsobilým dodavatelem NIS. Z těchto důvodů navrhovatel považuje za absurdní, že je v důsledku nepřiměřených diskriminačních kvalifikačních podmínek z účasti v zadávacím řízení vyloučen.

Technické podmínky plnění

28.         Navrhovatel považuje za diskriminační požadavek na umožnění práce všech systémů, jsou-li řešeny jako webové aplikace, v aktuálně podporovaných prohlížečích jak na platformě MS Windows, tak na platformě Linux.

29.         Navrhovatel uvádí, že provozovat koncové klientské stanice na OS LINUX je v dnešní době poměrně neobvyklé „(když pouze Uherskohradišťská nemocnice má Linuxové stanice, zbylé dvě nemocnice těmito nedisponují), spatřuje Navrhovatel toto kritérium jako diskriminační vůči dodavatelům, kteří dodávají nativní kompilované aplikace, které nebyly vyvíjeny a testovány pro provoz ve ,Windows Termináluʼ pod OS LINUX.“ Dle navrhovatele dochází ke zvýhodnění dodavatelů WEB aplikací.

30.         Dle názoru navrhovatele tím, že zadavatel sloučil plnění do jedné veřejné zakázky, se nadbytečně koncentrovala technická řešení, která ve svém důsledku vedou toliko ke zvýšení ceny veřejné zakázky a k diskriminaci některých dodavatelů.

31.         Navrhovatel dále brojí proti požadavku na časově neomezenou licenci IP. Navrhovatel uvádí, že zadavatel po dodavatelích požaduje, aby dodané technologie podléhající licencování byly v okamžiku dodávky software dimenzovány tak, aby nemocnicím postačily na 5 + 5 let, avšak žádný zadavatel ani dodavatel není schopen předjímat, k jakému nárůstu počtu uživatelů či objemu zpracovávaných dat, počtu běžících procesů na serverech může v tomto časovém horizontu (5 + 5 let) dojít. Za těchto podmínek je dle navrhovatele požadavek na neomezené licence nespravedlivý.

Lhůta pro plnění veřejné zakázky

32.         Navrhovatel dále namítá nepřiměřenost lhůty pro plnění veřejné zakázky v Uherskohradišťské nemocnici, pro kterou zadavatel stanovil termín do 5. 7. 2022. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že dodavatel má na dodávku max. 7 měsíců při podpisu smlouvy do konce roku 2021, což je termín na hranici splnitelnosti.

33.         Uherskohradišťská nemocnice je dle navrhovatele největší a nejsložitější nemocnicí pro implementaci, přesto zadavatel stanovil nejkratší termín plnění právě pro tuto nemocnici. „Lhůta je pro dodavatele, který přichází do ‚neznámého prostředí‘ téměř nesplnitelná.“ Navrhovatel se domnívá, že zakázka je předem určena dodavateli, který je dopředu obeznámen nejen s prostředím zadavatele, ale i se znalostí procesů, aby nemusel provádět náročnou migraci dat a byl schopen splnit termín implementace. Ostatní dodavatelé jsou dle navrhovatele znevýhodněni a termín je pro ně nesplnitelný.

34.         Ve vztahu k možnosti prodloužení termínu realizace ze strany poskytovatele dotace navrhovatel uvádí, že se vystavuje i případnému riziku neochoty zadavatele být proaktivní ve vztahu k prodloužení termínu splnění dotačního projektu, neboť je v zájmu zadavatele, aby bylo plnění dodáno co nejdříve. Termín realizace je zásadním faktorem, který dodavatelé zvažují při rozhodování o účasti v zadávacím řízení. Dle navrhovatele je odpovědností zadavatele zahájit zadávací řízení s dostatečným předstihem tak, aby nedocházelo k porušení zákona a narušení hospodářské soutěže v důsledku nepřiměřenosti lhůty plnění.

35.         Navrhovatel zastává názor, že i zadavatel si byl na počátku vědom, že proces dodávky, resp. implementace tak složitého SW, kterým je předmět veřejné zakázky, bude trvat pravděpodobně 20 měsíců, což je dle navrhovatele přiměřená lhůta pro plnění. Přesto zadávací řízení zahájil v okamžiku, kdy může dodavatelům najisto garantovat lhůtu pro dodání plnění pouze 7 měsíců, což je dle názoru navrhovatele pro většinu dodavatelů nesplnitelné.

Účelnost vynakládání veřejných prostředků

36.         Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatel „nedůvodně v rozporu s metodickým pokynem k čerpání prostředků z výzvy IROP 26 namísto integrace nových funkcionalit do stávajících funkčních nemocničních informačních systém[ů] zadal veřejnou zakázku na kompletní změnu nemocničních informačních systém[ů], čímž navýšil hodnotu veřejné zakázky, tedy postupoval v rozporu s jedním z hlavních cílů ZVZ, jímž je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky.

37.         Dle názoru navrhovatele měla být předmětná veřejná zakázka koncipována tak, že by si nemocnice ponechaly stávající nemocniční informační systémy s různými dodavateli a tyto nemocnice by byly propojeny přes integrační platformu.

38.         Zadavatel dle navrhovatele znemožnil navrhovateli coby stávajícímu dodavateli nemocničního informačního systému v Kroměřížské nemocnici účastnit se veřejné zakázky tak, že „podá nabídku na doplnění nově požadovaných modulů a vytvoření komunikačních a integračních vazeb mezi nově dodanými moduly a stávajícími moduly, tj. rozšíří stávající nemocniční informační systém do rozsahu pokrytí plné agendy požadované zadávací dokumentací.

Pokud by Navrhovatel nabídku na rozšíření a aktualizaci modulů dodal, byl by Zadavatelem vyloučen, neboť taková nabídka neodpovídá celému předmětu plnění veřejné zakázky, kterým je úplné nahrazení a výměna nemocničních informačních systémů. Nabídku je totiž možno podat pouze na informační systém pro všechny nemocnice jako celek, včetně modulů, které již Navrhovatel u Kroměřížské nemocnice v podobě požadované zadávací dokumentací jednou implementoval.

39.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v rozporu se zásadou hospodárného, efektivního a účelného nakládání s veřejnými prostředky vypsal veřejnou zakázku na plnou náhradu stávajících NIS, čímž nedůvodně navýšil hodnotu veřejné zakázky.

40.         Navrhovatel trvá na tom, že byl zadavatelem záměrně coby relevantní dodavatel v rámci výzvy k účasti na předběžných tržních konzultacích ignorován.

41.         Navrhovatel uvádí, že „[v] nyní řešen[é] situaci Zadavatel zjevně nereagoval na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace, neboť dle Navrhovatele by u všech nemocnic stačilo doprogramovat některé moduly nemocničního informačního systému a propojit nemocniční informační systém na Integrační platformu, aby byly potřeby a cíle Zadavatele naplněny. Rozpočet na takovou úpravu by byl sotva poloviční. Celkový postup Zadavatele je netransparentní. Uměle navýšeným objemem Veřejné zakázky a z tohoto objemu údajně plynoucími nepřiměřenými požadavky na kvalifikaci uchazečů a nepřiměřené technické podmínky Zadavatel vylučuje většinu dodavatelů, čímž je diskriminuje.“

Netransparentnost hodnotících kritérií

42.         Dle názoru navrhovatele zadavatel zcela nepochopitelně nehodnotí zkušenosti specialisty pro oblast integrace a zavádění ESB, který by měl být klíčovou osobou pro celou veřejnou zakázku. Dle navrhovatele v hodnocení nabídek zcela chybí bodování kvality a funkcionalit nabízeného řešení.

43.         Bodové hodnocení není dle navrhovatele transparentní, neboť by měl dle navrhovatele získat vyšší hodnocení „Hlavní architekt řešení NIS, který působil přímo jako architekt informačního systému v projektu, který spočíval v implementaci nemocničního informačního systému,
než[ ]Hlavní architekt řešení NIS, který[ ]sice nepůsobil jako architekt, ale působil na pozici ,experta s odpovědností za zajištění dostupnosti a provozních parametrů systému při poskytování podpory NISʼ. Obecně by u všech uvedených členů realizačního týmu neměla být podpora stávajícího nemocničního informačního systému [] hodnocena stejně jako jeho implementace, která je ze své podstaty náročnějším procesem.

Újma a shrnutí

44.         Navrhovatel závěrem konstatuje, že ačkoliv je zjevně způsobilý dodat, implementovat i servisovat NIS, není mu v důsledku nezákonnosti zadávacích podmínek umožněno účastnit se zadávacího řízení a podat nabídku.

45.         Postup zadavatele navrhovatel shledává nezákonným, nepřezkoumatelným, netransparentním a porušujícím péči řádného hospodáře i principy dobré správy, neboť cílem zadávacího řízení je dle názoru navrhovatele absolutní vyčerpání veřejných prostředků plynoucích z výzvy IROP č. 26. Navrhovatel má také podezření, že zadavatel jedná účelově, aby ovlivnil výběr dodavatele.

46.         Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření dle § 263 odst. 3 zákona spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

47.         Úřad obdržel návrh dne 11. 10. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

48.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

49.         Zahájení správního řízení Úřad oznámil jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-34675/2021/524/RŠu ze dne 14. 10. 2021.

50.         Dne 21. 10. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

K vymezení předmětu veřejné zakázky

51.         Zadavatel předně uvádí, že nerozdělení veřejné zakázky na části odpovídá provozním a ekonomickým potřebám zadavatele, resp. jednotlivých nemocnic, které jsou sdruženy v rámci centrálního zadávání, což jsou validní důvody, které nerozdělení veřejné zakázky na části dle zadavatele legitimizují.

52.         Zadavatel poukazuje na to, že v případě rozdělení veřejné zakázky na části by nebylo zaručeno, že výsledné plnění bude uspokojovat potřeby všech centrálně sdružených zadavatelů v plném rozsahu.

53.         Zadavatel akcentuje, že nestanovil požadavek na konkrétní architekturu, pouze stanovil, jaké funkce musí poptávaný systém obsahovat. Dodavatelé si tak mohli navrhnout vlastní rozdělení jednotlivých komponent, přičemž není vyloučeno, aby každý dodavatel do jednotlivých komponent implementoval rozdílný rozsah funkcí. Zadavatel uvádí, že „[p]okud by systém jako celek do jedné nemocnice dodávalo více dodavatelů, je vysoce pravděpodobné, že by některé funkce mohly být obsaženy v obou komponentách, zatímco jiné funkce by nemusely být obsaženy vůbec. Zadavatel by se pak zákonitě musel ocitnout v roli nechtěného systémového integrátora, na což ovšem ani nemá odborné kapacity. Z toho důvodu se rozhodl neomezovat konkrétní architektonickou podobu dodávaného systému a potřebu systémového integrátora fakticky vyloučit, event. převést na dodavatele, který by v daném segmentu měl být odborníkem.“

54.         Důvodem nerozdělení veřejné zakázky na části pro jednotlivé nemocnice je dle zadavatele vytvoření platformy pro budoucí zamýšlenou unifikaci systémů v rámci všech nemocnic ve Zlínském kraji. Zadavatel uvádí, že „[a]by bylo unifikace docíleno při rozdělení veřejné zakázky na části (kdy by systém do každé nemocnice dodával potenciálně jiný dodavatel), musel by zadavatel stanovit velmi specifické požadavky na podobu systémů (i co se jeho architektury týče), čímž by mohl okruh potenciálních dodavatelů omezit o to víc. Zadavatel současně vychází z legitimního očekávání, že pro dodavatele působící na trhu je snazší (a také lukrativnější) dodat předmět plnění ve větším rozsahu než se adaptovat na odlišnou architekturu řešení.“ Zadavatel považuje argumentaci navrhovatele za nedůvodnou a diktující zadavateli, co má vlastně k uspokojení svých potřeb poptávat.

55.         Zadavatel uvádí, že předpokládaným způsobem realizace šetřené veřejné zakázky je takový postup, kdy vybraný dodavatel upraví systém, kterým již disponuje, dle požadavků obsažených v zadávací dokumentaci a tento následně implementuje do třech samostatných nemocnic. Tento způsob řešení je dle zadavatele méně náročný i co do rozsahu práce. Zadavatel uvádí, že vycházel ze zkušeností svých odborných pracovníků a z výstupů z předběžných tržních konzultací, přičemž dospěl k závěru, že přenositelnost konfigurací nebo standardizace procesů mezi jednotlivými nemocnicemi je při implementaci systému možná.

56.         Zadavatel rovněž poukazuje na to, že v šetřeném případě „nedošlo ke spojení předmětů plnění, které spolu nesouvisí (například lékařské vybavení a dodávka kancelářských potřeb), nebo u nichž je rozsah plnění přímo úměrný náročnosti a požadavkům na dodavatele (což platí například u veřejných zakázek na stavební práce). Naopak některá plnění (HW část, PACS) byla z předmětu centrálně zadávané veřejné zakázky vyňata a budou zadávána v samostatných zadávacích řízeních.“.

57.         Zadavatel trvá na tom, že pro nerozdělení veřejné zakázky měl jak technické, tak zcela legitimní ekonomické důvody, které nebyly argumentací navrhovatele vyvráceny. Zadavatel považuje za nekorektní tvrzení navrhovatele o případné předimenzovanosti systémů, přičemž uvádí, že ačkoliv je technický popis jednotlivých komponent systému pro všechny nemocnice identický, neznamená to, že bude v každé nemocnici nasazen zcela identický systém. V této souvislosti zadavatel odkazuje na bod 6.2.1. úvodu k technické specifikaci.

58.         Zadavatel uvádí, že od samého počátku směřoval k zadání veřejné zakázky zvoleným způsobem, přičemž výstupy z předběžných tržních konzultací mu potvrdily, že jím poptávané plnění je relevantní trh schopen dodat.

59.         Zadavatel dodává, že v souladu s požadavky plynoucími z právní úpravy učinil nezbytné kroky k tomu, aby předešel stavu vendor lock-in. Zadavatel uzavírá, že argumenty navrhovatele je nutno považovat za liché, přičemž doplňuje, že nepochybil, když nerozdělil veřejnou zakázku na části.

Ke kritériím ekonomické a technické kvalifikace

60.         Ve vztahu ke kritériu ekonomické kvalifikace zadavatel uvádí, že s ohledem na to, že mohl poptávat veřejnou zakázku jako celek, pak i požadavek na ekonomickou kvalifikaci odpovídá předmětu plnění a jedná se o legitimní a se zákonem souladný požadavek. Navrhovatel dle zadavatele opomíjí fakt, že zákon připouští, aby ekonomická kvalifikace byla stanovena souhrnně ke všem částem veřejné zakázky.

61.         Zadavatel nesouhlasí s tím, jak navrhovatel počítal roční předpokládanou hodnotu na základě maximálních možných cen pro samotnou implementaci systémů do jednotlivých nemocnic. V této souvislosti zadavatel uvádí, že dodávka, resp. implementace je plánována na 20 měsíců, pročež nelze vycházet z toho, že smlouva je v této části uzavřena na dobu neurčitou. Navrhovatel dle názoru zadavatele vzal ty údaje a způsob výpočtu, které mu umožnily dospět k co nejnižší předpokládané hodnotě.

62.         Zadavatel uvádí, že jím stanovený požadavek na obrat dosahuje cca 60 % z maximální možné výše. Zadavatel zastává názor, že předpokládaná hodnota byla stanovena s ohledem na celý rozsah předmětu plnění a byla stanovena správně, stejně jako požadavek na obrat.

63.         Ve vztahu k požadavku na realizační tým zadavatel obecně uvádí, že tento požadavek je stanoven přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel dále doplňuje, že část námitek spočívajících v tvrzení, že v posledních 8 letech bylo realizováno minimum veřejných zakázek na dodávku nebo implementaci NIS a že trh NIS je specifický, neúčastní se jej mnoho subjektů a vyskytují se zde překážky vstupu na trh, navrhovatel neuplatnil v námitkách, nýbrž až v podaném návrhu, proto by k nim Úřad neměl přihlížet.

64.         Přesto zadavatel uvádí, že závěr o specifičnosti konkrétního trhu není v čase neměnný. V této souvislosti zadavatel uvádí, že navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu z konce roku 2018, ve kterém bylo řešeno zadávací řízení zahájené cca v polovině roku 2018. Za tu dobu, což se stalo i v šetřeném případě, mohl trh doznat změn, v důsledku čehož již nejde o specifický trh s malým množství subjektů. Dle názoru zadavatele nejsou kritéria technické kvalifikace nepřiměřená ani s přihlédnutím k relevantnímu trhu, jehož součástí jsou dle zadavatele i přeshraniční dodavatelé.

K technickým podmínkám plnění

65.         Ve vztahu k licenčním oprávněním zadavatel s odkazem na závěry judikatury uvádí, že není-li zadavatel objektivně schopen exaktně vymezit požadavky na předmět plnění a je únosné takovou „nejasnost“ přenést v rámci podnikatelského rizika na dodavatele, pak zadavatel nepochybí, pokud předmět plnění vymezí obecněji a konkrétnosti ponechá na kvalifikovaném úsudku dodavatelů, kteří případně ponesou s tím související riziko.

Ke lhůtě pro plnění veřejné zakázky

66.         K tomu zadavatel uvádí, že ve smlouvě je uvedeno, že plnění bude realizováno do 20 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy. S tímto termínem zadavatel počítá, ačkoliv jej v době přípravy zadávacích podmínek nemohl garantovat. Zadavatel předpokládá, že ze strany dotačního orgánu dojde k prodloužení termínu pro možnou realizaci v souladu se smluvními podmínkami.

67.         Zadavatel dále uvádí, že i kdyby k prodloužení termínu nedošlo a termín mohl některé dodavatele omezovat, jedná se důvodné omezení hospodářské soutěže, neboť zadavatel je na poskytnutí dotace ekonomicky závislý a bez jejího poskytnutí by nemohl předmět veřejné zakázky realizovat. V této souvislosti zadavatel zmiňuje možnost přistoupit ke zrušení zadávacího řízení.

68.         Zadavatel je přesvědčen, že postupoval ohledně termínu realizace plnění transparentně a doplňuje, že za účelem prodloužení termínu plnění ze strany dotačního orgánu vyvíjí veškeré možné úsilí.

K dodržení zásad 3E

69.         Zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele směřuje spíše k ekonomické účelnosti postupu zadavatele, nikoliv však k tomu, zda zadavatel dodržuje pravidla daná zákonem. V této souvislosti zadavatel s odkazem na související rozhodovací praxi a judikaturu správních soudů uvádí, že předmětem zákona, a tedy ani pravomoci Úřadu není obecně posouzení toho, zda zadavatel nepoptává příliš drahé plnění nebo zda jej nepoptává příliš moc. Postupuje-li zadavatel v souladu s konkrétními požadavky zákona a dodržuje základní zásady zadávání veřejných zakázek, bylo by dle zadavatele irelevantní, kdyby snad postupoval i nehospodárně.

K hodnoticím kritériím

70.         Zadavatel zastává názor, že při stanovení hodnoticích kritérií postupoval správně a v souladu se svými potřebami, když některé požadavky na zkušenosti členů realizačního týmu učinil součástí kritérií technické kvalifikace, některé další součástí hodnocení nabídek.

71.         Zadavatel je přesvědčen, že rozporované kritérium stanovil jasně a srozumitelně a není mu zřejmé, že by předmětným hodnoticím kritériem některé dodavatele bezdůvodně zvýhodňoval. Zadavatel uvádí, že nastavil rozsáhlejší požadavky na kvalifikaci a v rámci hodnocení zvolil „mírnější postup“. Skutečnost, že zadavatel požadoval doložit zkušenosti celkem devíti členů realizačního týmu a následně hodnotil zkušenosti pouze tří z nich, nesvědčí dle zadavatele o tom, že by postupoval v rozporu se zákonem.

K aktivní legitimaci navrhovatele a navrhované řešení

72.         Zadavatel nabyl pochybnosti o tom, zda je navrhovatel aktivně legitimován k podání námitek a návrhu. V této souvislosti zadavatel uvádí, že „[j]e-li objektivně vyloučeno, že by navrhovatel mohl splnit předmět plnění v celém rozsahu, neboť je pro něj např. příliš rozsáhlý, pak by takový navrhovatel neměl mít ani možnost podat námitky nebo návrh, neboť na základě jakéhokoliv věcného posouzení by mu stejně možnost předmět plnění realizovat nevznikla.“ Dle přesvědčení zadavatele navrhovatel nedisponuje produktem, který by naplnil současné potřeby zadavatele, byť pro jednu nemocnici. Zadavatel apeluje na Úřad, aby se otázkou aktivní legitimace navrhovatele také zabýval.

73.         Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, případně „aby rozhodl v souladu se závěrem, dospěje-li k němu ÚOHS, že navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání námitek a návrhu či (části) návrhu nepředcházely řádné námitky.“

Další průběh správního řízení

74.         Dne 4. 11. 2021 Úřad na základě žádosti ze dne 2. 11. 2021 poskytl v rámci nahlížení do spisu sp. zn. ÚOHS-S0459/2021/VZ navrhovateli technický nosič dat s obsahem předmětného spisu.

75.         Dne 4. 11. 2021 Úřad oslovil odborníky na trhu IT systémů a dodavatele nemocničních informačních systémů, tj. společnosti: C SYSTEM CZ a.s.; DATALAN, a.s., odštěpný závod; ICZ a.s.; Infor (Česká republika) s.r.o.; Medicalc software s.r.o.; Medsol s.r.o.; NAVERTICA a.s.; Steiner, s.r.o.; TECHNISERV IT, spol. s r.o.; TESCO SW a.s.; UNIS COMPUTERS a.s.; s žádostí o poskytnutí stanoviska k následujícím otázkám:

1. Na kolik je dle Vaší zkušenosti běžné, aby byla v rámci jedné veřejné zakázky realizována současně integrační datová a aplikační platforma a NIS? Lze uvažovat v tom smyslu, že integrační datová a aplikační platforma se obvykle dodává společně s NIS, resp. má dodávka integrační platformy společně s NIS nějaké technické opodstatnění? Svou odpověď, prosím, blíže rozveďte.

2. Považujete výše uvedený požadavek na minimální výši ročního obratu za tři bezprostředně předcházející účetní období za problematický? Byli byste schopni tento požadavek zadavatele splnit? Svou odpověď, prosím, blíže rozveďte.

3. Disponujete týmem specialistů tak, abyste byli schopni splnit výše uvedený požadavek zadavatele na realizační tým a jeho kvalifikaci/zkušenosti? Svou odpověď, prosím, blíže rozveďte.

4. Byli byste ochotni se zavázat k realizaci předmětu plnění (tj. integrační datové a aplikační platformy, NIS a řešení pro telemetrii) do jedné z nemocnic do 5. 7. 2022, resp. byl by pro Vás tento termín splnitelný? Svou odpověď, prosím, blíže rozveďte.

5. Považujete výše uvedený požadavek na umožnění práce všech systémů (budou-li řešeny jako webové aplikace) v podporovaných prohlížečích na platformě Linux bez nutnosti instalace doplňků třetích stran za problematický? Svou odpověď, prosím, blíže rozveďte.“

76.         Ve dnech 5. 11. 2021 – 18. 11. 2021 obdržel Úřad odpovědi od společností C SYSTEM CZ a.s.; ICZ a.s.; Infor (Česká republika) s.r.o.; Medicalc software s.r.o.; NAVERTICA a.s.; Steiner, s.r.o.; TECHNISERV IT, spol. s r.o.; TESCO SW a.s.; UNIS COMPUTERS a.s., jejichž obsah Úřad uvádí níže v bodech 230. – 251. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

77.         Usnesením č. j. ÚOHS-38667/2021/524/RŠu ze dne 15. 11. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – doručení sdělení, ve kterém zadavatel podrobně objasní důvody, pro které vedl předběžné tržní konzultace zvlášť pro integrační platformu a zvlášť pro nemocniční informační systém, a pro které k účasti na předběžných tržních konzultacích oslovil ve vztahu ke každé z předmětných částí plnění jiný okruh dodavatelů.

78.         Dne 22. 11. 2021 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 22. 11. 2021“).

Vyjádření zadavatele ze dne 22. 11. 2021

79.         Zadavatel předně uvádí, že pojem IP je v předmětném zadávacím řízení nutno chápat jako soubor funkcionalit, které ve svém souhrnu tvoří integrační vrstvu mezi různými informačními systémy nemocnic navzájem a mezi nimi a vnějším světem, čímž je nezbytnou podmínkou pro splnění klíčových cílů projektu a také indikátorů dotačního titulu. IP nelze ztotožňovat s ESB, což je pouze jedna, byť podstatná komponenta řešení.

80.         Zadavatel dále odkazuje na ust. § 33 zákona, přičemž uvádí, že zákon blíže nestanovuje způsob, jakým mají být předběžné tržní konzultace vedeny a ze zákona ani neplyne povinnost vést předběžné tržní konzultace způsobem, jakým je následně vedeno zadávací řízení. Není ani omezena možnost vést vícefázové předběžné tržní konzultace.

81.         Zadavatel objasňuje, že neměl před samotným zahájením zadávacího řízení jasnou představu o tom, jak bude následně v zadávacím řízení postupovat, a mj. i proto vedl předběžné tržní konzultace, aby si ujasnil, jakým způsobem může v zadávacím řízení k naplnění svých potřeb postupovat a jaké to bude mít případné dopady do okruhu relevantních dodavatelů.

82.         Zadavatel nevylučoval, že bude potřeba zadávat samostatně různé veřejné zakázky, neboť si nebyl vědom všech relevantních konsekvencí ve vztahu k relevantnímu trhu a zároveň hledal řešení pro plné uspokojení svých potřeb. Proto se rozhodl vést předběžné tržní konzultace v navazujících krocích a postupně oslovit co nejširší okruh dodavatelů IP a NIS.

83.         Zadavatel dodává, že v rámci předběžných tržních konzultací byli oslovení dodavatelé informováni o druhém záměru (tj. v případě PTK na IP byli dodavatelé informováni o záměru realizovat NIS a opačně) a byli rovněž dotázáni, zda jsou schopni realizovat plnění jako jeden funkční celek.

Po analýze informací získaných z PTK identifikoval zadavatel dva stěžejní závěry:

1) Problematika propojení IP a NIS je komplikovaná a je mimo odborné kapacity zadavatele zajistit bezrizikovou vzájemnou integraci obou systémů.

2) Pro relevantní trh není omezující, pokud se oba systémy poptávají jako jeden funkční celek.“

84.         Na základě zjištěných informací se zadavatel rozhodl poptávat oba systémy jako jedno plnění, neboť dle názoru zadavatele jakékoliv omezení hospodářské soutěže je v plném rozsahu odůvodněno požadavkem na fungující systém jako celek, k čemuž by nemuselo dojít, pokud by zadavatel musel zastat roli systémového integrátora.

85.         Zadavatel doplňuje, že každý systém samostatně může mít jiný okruh relevantních dodavatelů. Vzhledem k tomu, že zadavatel v rámci obou předběžných tržních konzultacích uváděl informaci i o druhé části záměru, všichni oslovení dodavatelé měli dle zadavatele přehled o plnění jako celku. Zadavatel je přesvědčen, že vedl předběžné tržní konzultace s velmi širokým okruhem dodavatelů.

Další průběh správního řízení

86.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-40902/2021/500/AIv ze dne 2. 12. 2021 Úřad nařídil předběžná opatření, kterými zakázal zadavateli, Kroměřížské nemocnici a Vsetínské nemocnici uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0459/2021/VZ.

87.         Usnesením č. j. ÚOHS-41034/2021/524/RŠu ze dne 3. 12. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

88.         Dne 6. 12. 2021 Úřad na základě žádosti ze dne 3. 12. 2021 předal v rámci nahlížení do spisu sp. zn. ÚOHS-S0459/2021/VZ navrhovateli technický nosič dat s obsahem předmětného spisu.

89.         Dne 7. 12. 2021 Úřad na základě žádosti ze dne 3. 12. 2021, konkretizované dne 7. 12. 2021 zaslal zadavateli v rámci nahlížení do spisu vybrané položky spisu sp. zn. ÚOHS-S0459/2021/VZ.

90.         Dne 10. 12. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 10. 12. 2021“) a vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 10. 12. 2021“).

Vyjádření navrhovatele ze dne 10. 12. 2021

91.         Navrhovatel považuje argumentaci zadavatele týkající se obavy z výskytu rizika spojeného se zajištěním vzájemné integrace obou systémů za zcela lichou. Navrhovatel uvádí, že napojení všech informačních systémů na integrační platformu zajistí dodavatel integrační platformy, nikoliv zadavatel. Pokud zadavatel vlastní integrační platformu a poptává NIS, je úkolem dodavatele NIS, aby do takového NIS vtělil potřebná komunikační rozhraní pro napojení či budoucí napojení na IP. Pro dodavatele NIS je dle navrhovatele zabudování komunikačního rozhraní zcela běžné.

92.         Navrhovatel pokračuje, že správně navržená integrační platforma je vždy zcela oddělená od systémů, které propojuje, přičemž jsou pouze definována komunikační rozhraní na straně integrovaných systémů a těmito rozhraními musí disponovat i integrační platforma. „Zadavatel svými závěry popírá smysl IP. Technologie a způsob konstrukce jakéhokoli obecného typu IP je založen na faktu, že IP stojí vždy samostatně a nezávisle na aplikacích, jejichž data integruje. IP umožňuje komunikaci jakýchkoli integrovaných aplikací přes IP navzájem. Pokud dojde k výměně či rozšíření kterékoli z integrovaných aplikací, není nutný sebemenší zásah do nezávislé IP, protože integrovaná aplikace musí dodržet škálu předepsaných rozhraní a standardů, čímž je zajištěna naprostá nezávislost IP, a to je hlavním smyslem návrhu jakékoli IP.“

93.         Navrhovatel uvádí, že z protokolů o předběžných tržních konzultacích vyplývá, že zadavatel zřejmě pokládal dotazy ve smyslu, zda se účastníci relevantního trhu budou moci účastnit zadávacího řízení „v případě vypsání souhrnné zakázky (NIS+ESB). (…) Dotaz na to, zda se účastníci relevantního trhu budou moci účastnit zakázky v případě vypsání souhrnné zakázky (NIS+IP), zadavatelem při předběžných tržních konzultacích vůbec položen nebyl.“

94.         Navrhovatel ve vztahu k průzkumu trhu uvádí, že z odpovědí oslovených dodavatelů vyšlo najevo, že ani jeden z dodavatelů by nebyl schopen vlastními silami splnit kumulativně všechny požadavky zadavatele. Navrhovatel dále shrnuje závěry vyplývající z provedeného průzkumu trhu.

95.         Navrhovatel dovozuje, že společnost STAPRO zřejmě podala nabídku. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na to, že společnost STAPRO je stávajícím dodavatelem NIS v Krajské nemocnici T. Bati a.s. (dále jen „KNTB“), která se účastnila předběžných tržních konzultací, byla jedním z účastníků smlouvy o centralizovaném zadávání veřejné zakázky, ačkoliv se následně zadávacího řízení neúčastnila. Navrhovatel se domnívá, že důvodem, proč se KNTB rozhodla nevystupovat coby centrální zadavatel, byla skutečnost, že disponovala neveřejnými informacemi o tom, že společnost STAPRO může být jediným dodavatelem splňujícím podmínky zadávacího řízení a schopným podat nabídku. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na vyjádření společnosti NAVERTICA a.s., se kterým se v tomto ohledu zcela ztotožňuje. Důvodem neúčasti KNTB také dle navrhovatele může být skutečnost, že zadávací podmínky vylučují podání nabídky na části (jen IP nebo jen NIS). KNTB disponuje NIS od společnosti STAPRO a byla by tak nucena poptat toliko IP, což však stávající koncept zadávacího řízení neumožňoval. K tomu navrhovatel dodává, že stane-li se společnost STAPRO vybraným dodavatelem, lze očekávat vypsání dalšího zadávacího řízení ze strany KNTB, jehož předmětem bude dodávka IP, případně dodávka komunikačního rozhraní do stávajícího NIS dodavatele STAPRO. Tímto navazujícím zadávacím řízení bude dle navrhovatele dokončena monopolizace pro jediného dodavatele v celém Zlínském kraji.

96.         Navrhovatel po seznámení se s podklady rozhodnutí setrvává na svých stanoviscích a nadále navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 12. 2021

97.         Zadavatel předně uvádí, že co se týče realizace funkcionalit NIS a IP dohromady, je třeba poukázat na výsledky předběžných tržních konzultací, z nichž vyplynuly dva stěžejní závěry, a to:

1) V případě oddělených dodávek NIS a IP by jednotlivé nemocnice (tedy zadavatel anebo pověřující zadavatelé) musely vykonávat roli systémového integrátora (a to nikoliv pouze ve vztahu k oběma dodaným systémům, ale rovněž ve vztahu k již existujícím systémům, kterými jednotlivé nemocnice disponují), což je výrazně nad jejich odbornými kapacitami a což by mohlo vést až ke kritickým výpadkům v systémech jednotlivých nemocnic. Netřeba zdůrazňovat, že výpadky systémů v instituci, jakou je nemocnice, mohou mít nedozírné následky, a to včetně ohrožení zdraví či úmrtí osob. Riziko takového výpadu je pro centrálního zadavatele (včetně zadavatelů pověřujících) neakceptovatelné.

2) Dodávka systému (který zahrnuje jak NIS, tak IP) a jeho následná implementace do 3 nemocnic nepředstavuje pro trh překážku, neboť subjekty, které byly v rámci PTK osloveny, potvrdily, že jsou schopny takové řešení (byť ve spolupráci s dalšími dodavateli) nabídnout.“

98.         Zadavatel pokračuje tím, že od oprávněnosti požadavků zadavatele na vymezení předmětu plnění se přirozeně odvíjí i požadavky na kvalifikaci. Zadavatel opakuje, že nestanovil konkrétní požadavek na podobu dodaných aplikací, pročež se žádného nepřípustného zúžení trhu nedopustil.

99.         Zadavateli není zřejmé, proč se Úřad dotazoval na požadavky dle bodu 8.1.9 úvodu k technické specifikaci, který se týká toliko webové aplikace, ačkoliv navrhovatel nemohl proti tomuto požadavku brojit, neboť sám takové řešení nenabízí, když nabízí toliko řešení ve formě nativní aplikace. Dle názoru zadavatele není dotaz č. 5 a odpověď na něj pro rozhodnutí o návrhu rozhodná.

100.     Zadavatel dále uvádí, že v některých aspektech nepovažuje Úřadem provedený průzkum trhu za korektní, a to co se týče formulace otázek a oslovených subjektů.

101.     Zadavatel zmiňuje formulaci dotazu č. 4 týkající se termínu realizace předmětu veřejné zakázky. K tomu zadavatel uvádí, že Úřadem citované pasáže ze zadávací dokumentace jsou pro vybraného dodavatele závazné pouze za předpokladu, že nedojde k prodloužení termínu pro realizaci ze strany dotačního orgánu. Dle harmonogramu uvedeného v návrhu smlouvy platí, že vybraný dodavatel bude povinen předmět plnění realizovat do 20 měsíců od účinnosti smlouvy, což odpovídá tržnímu standardu a jedná se o přiměřený termín. K tomu zadavatel akcentuje, že primárně počítal a počítá s tím, že předmět plnění bude realizován ve lhůtě stanovené smlouvou. Zadavatel uvádí, že již požádal dotační orgán o prodloužení termínu realizace a očekává, že této žádosti bude vyhověno. Zadavatel považuje svůj postup, kdy informoval dodavatele o termínech, které by připadaly v úvahu při neprodloužení termínu realizace ze strany dotačního orgánu, za transparentní a nediskriminační.

102.     V této souvislosti považuje zadavatel otázku Úřadu za irelevantní stejně jako odpovědi dodavatelů. Zadavatel doplňuje, že Úřad vytrhl citovanou pasáž zadávací dokumentace z kontextu a neuvedl další nezbytné informace „(že zadavatel počítá s prodloužením termínu; že dodavatelé mají možnost nezavázat se k tomu, že předmět plnění budou realizovat v tomto termínu a že v takovém případě budou ze zadávacího řízení vyloučeni, aniž by přišli o složenou jistotu), na základě kterých by si oslovení dodavatelé vyhodnotili danou situaci korektně a důsledně“.

103.     Zadavatel zastává názor, že odpověď společnosti Steiner, s.r.o., je zaujatá, neboť tento dodavatel podal námitky proti zadávacím podmínkám a domáhal se zrušení zadávacího řízení. Dle zadavatele je logické, že společnost Steiner, s.r.o., potvrdí návrh jiného dodavatele, který se domáhal téhož, čeho společnost Steiner, s.r.o., a sice zrušení zadávacího řízení. Úřad by neměl dle názoru zadavatele odpověď společnosti Steiner, s.r.o., při rozhodování ve věci zohlednit.

104.     Zadavatel obdobně uvádí své pochybnosti ohledně odpovědi společnosti NAVERTICA a.s., neboť tento dodavatel brojil proti zadávacímu řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem byla dodávka EPR systému pro nemocnice Zlínského kraje a posléze i návrhem k Úřadu. Dle názoru zadavatele je tedy možné, že tento dodavatel je ve vztahu k zadavateli zaujatý a své odpovědi formuloval v tomto duchu. Nadto dle zadavatele nelze společnost NAVERTICA a.s., považovat za relevantního dodavatele, neboť se dle zadavatele nejedná o dodavatele, který by dodával NIS či klinické informační systémy. Zadavatel uvádí, že společnost NAVERTICA a.s., nemá odbornost na to, aby se vyjadřoval k tomuto velmi specifickému segmentu trhu.

105.     Obdobně zadavatel zpochybňuje relevanci odpovědí společnosti TESCO SW a.s. Zadavatel uvádí, že z odpovědí společností NAVERTICA a.s., a TESCO SW a.s., lze zohlednit pouze odpovědi týkající se obecných požadavků zadavatele – tedy požadavku na ekonomickou kvalifikaci.

106.     Ve vztahu ke skutečnostem vyplývajícím z proběhnuvšího průzkumu trhu zadavatel uvádí, že je třeba dospět k závěru, že relevantní trh nemá s požadavky zadavatele obtíže a zadavatel omezuje hospodářskou soutěž toliko v nezbytné míře, která byla v rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu dostatečně zdůvodněna.

107.     Zadavatel obdobně jako ve svém vyjádření k návrhu zpochybňuje aktivní legitimaci navrhovatele k podání námitek a návrhu. Naproti tomu však zadavatel mj. uvádí, že navrhovatel je dlouhodobě aktivním dodavatelem v oblasti nemocničních nebo klinických informačních systémů, avšak jím nabízené řešení není způsobilé splnit požadavky zadavatele. Zadavatel dodává, že mu není známo, že by navrhovatel v poslední době implementoval své řešení nově, tj. tam, kde dosud implementováno nebylo.

108.     Zadavatel závěrem uvádí, že pokud Úřad správní řízení nezastaví či nezamítne návrh z procesních důvodů, navrhuje zadavatel, aby Úřad návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť dle názoru zadavatele dle shromážděných podkladů ani nelze rozhodnout jinak.

Další průběh správního řízení

109.     Po přezkoumání případu ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek oslovených subjektů, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění vydal Úřad dne 14. 1. 2022 rozhodnutí č. j. ÚOHS-01638/2022/500 z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým mj.:

  • ve výroku I. konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 2 zákona, když předmět veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí byl dle přílohy č. 1.1 „Úvod k Technické specifikaci“ smlouvy mj. soubor funkcionalit integrační datové a aplikační platformy a nemocničního informačního systému, čímž vymezil předmět veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli soubor veškerých funkcionalit, jenž byl do předmětu veřejné zakázky zahrnut, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění (tj. funkcionality integrační a datové platformy a funkcionality nemocničního informačního systému) nabídku podat mohli,
  • ve výroku II. konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v bodě 4 „DOBA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace uvedl, že pokud v době před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem nezíská zamýšlené rozhodnutí poskytovatele dotace o změně (prodloužení) doby plnění tak, aby plnění bylo provedeno a dokončeno u jednotlivých nemocnic ve lhůtě k tomu určené dodavateli v příslušné smlouvě (tj. nejpozději do 20 měsíců od účinnosti jednotlivých smluv na plnění veřejné zakázky), bude vybraný dodavatel povinen potvrdit svou schopnost dokončit své plnění pro Uherskohradišťskou nemocnici a.s. nejpozději do dne 5. 7. 2022, a stanovil tak termín pro plnění veřejné zakázky nepřiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, kterým je dle přílohy č. 1.1 „Úvod k Technické specifikaci“ smlouvy soubor funkcionalit integrační datové a aplikační platformy, nemocničního informačního systému a řešení pro telemetrii, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže,
  • výrokem III. podle § 263 odst. 3 zákona jako opatření k nápravě zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

110.     Dne 31. 1. 2022 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne (dále jen „rozklad“), jehož obsah Úřad shrnuje níže v bodech 114. – 120. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

111.     Usnesením č. j. ÚOHS-03832/2022/524 ze dne 1. 2. 2022 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k vyjádření k rozkladu zadavatele.

112.     Dne 8. 2. 2022 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 8. 2. 2022“), jehož obsah Úřad uvádí níže v bodech 121. – 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

113.     Po projednání v rozkladu uvedených námitek předseda Úřadu rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0015/2022/VZ, č. j. ÚOHS-07684/2022/162 ze dne 10. 3. 2022 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), které nabylo právní moci dne 11. 3. 2022, zrušil napadené rozhodnutí, vrátil věc Úřadu k novému projednání a nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0459/2021/VZ. Závěry druhostupňového rozhodnutí Úřad shrnuje níže v bodech 126. – 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Rozklad

114.     Zadavatel v úvodu podaného rozkladu tvrdí, že je napadené rozhodnutí nezákonné, nesprávné a Úřad se ani v dostatečné míře nezabýval splněním podmínek pro vedení správního řízení. Samo napadené rozhodnutí poskytuje podle zadavatele právní ochranu zjevnému zneužívání práva ze strany navrhovatele, Úřad se měl dopustit nesprávného uchopení některých smluvních/zadávacích podmínek a dostatečně se nezabýval technickými důvody, které byly zadavatelem zevrubně tvrzeny a prokázány. Samotný text rozkladu je pak zadavatelem rozčleněn do následujících bodů.

115.     Zadavatel předně tvrdí, že navrhovatel není na základě dostupných informací a znalosti relevantního trhu aktivně legitimován k podání námitek, ani návrhu, neboť není schopen dodat plnění, které by odpovídalo alespoň požadavkům zadavatele na integrační platformu nebo nemocniční informační systém. I kdyby došlo k rozdělení předmětu plnění na části, jak navrhovatel požaduje, stále by nebyl schopen realizovat kteroukoliv z těchto částí.

116.     Zadavatel dále objasňuje, že ke kumulaci předmětů plnění jej vedly legitimní potřeby, které byly v rámci správního řízení dostatečným způsobem tvrzeny a odůvodněny, a zároveň postupem zadavatele nedochází k nepřípustnému narušení relevantního trhu, tedy ani k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel dle svých slov postupoval jediným možným způsobem k zajištění minimalizace rizika fatálních chyb při implementaci a provozu, a to současně bez zásadního omezení hospodářské soutěže.

117.     Úřad se dle zadavatele dopustil nesprávného výkladu zadávacích podmínek, jelikož nereflektoval smluvní termín pro realizaci plnění a termín, který měl vybraný dodavatel potvrdit v případě, že by nedošlo ke schválení posunutí termínu ze strany dotačního orgánu, chybně označoval za závaznou smluvní podmínku. Termín realizace proto podle zadavatele vzhledem k těmto skutečnostem nebyl stanoven nepřiměřeně k obtížnosti předmětu plnění.

118.     Závěrem zadavatel v rozkladu uvádí, že Úřad při svém rozhodování vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu, neboť zohlednil odpovědi dodavatele, který má imanentní zájem na výsledku správního řízení, pročež nelze jeho odpovědi považovat za objektivní.

119.     Zadavatel v rozkladu rovněž žádá s ohledem na charakter předmětu plnění veřejné zakázky o přednostní projednání věci, a také, pokud bude vyhověno jeho argumentaci, o pravomocné skončení správního řízení v rámci rozhodnutí o rozkladu, a nikoliv o vrácení věci na první stupeň k dalšímu řízení.

120.     Zadavatel tedy v závěru rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl:

a)      o změně napadeného rozhodnutí dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu tak, že se návrh zamítá dle § 265 písm. b) zákona;

b)      alternativně o zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu, ve spojení s § 257 písm. h) zákona;

c)      alternativně o změně napadeného rozhodnutí dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu tak, že se návrh zamítá podle § 265 písm. a) zákona;

d)      alternativně o zrušení napadeného rozhodnutí dle § 90 odst. 1 písm. b) a vrácení věci Úřadu k novému projednání se závazným právním názorem, který umožní bezodkladné rozhodnutí ve věci.

Vyjádření navrhovatele ze dne 8. 2. 2022

121.     Navrhovatel považuje všechny argumenty zadavatele za nedůvodné a napadené rozhodnutí za správné po právní i skutkové stránce.

122.     V otázce aktivní legitimace odvádí dle navrhovatele zadavatel pozornost od merita věci pomlouvačným a na spekulacích založeným hodnocením schopností a možností navrhovatele, ten přitom jednoznačně oprávněn napadat zákonnost zadávacího řízení je, přičemž i ostatní dodavatelé byli ve vztahu k postupu zadavatele velmi kritičtí. Navrhovatel upozorňuje na to, že má živnostenské oprávnění v oboru činnosti „Poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software, zpracování dat, služby databank, správa sítí, specializovaný maloobchod“ a zároveň je dodavatelem nemocničního informačního systému do 5 nemocnic, ve kterých v roce 2021 provedl celou řadu modernizací. Navrhovatel rovněž odkazuje na správní řízení před Úřadem, ve kterých mu aktivní legitimace byla přiřknuta a jeho námitkám bylo vyhověno, nejedná se tedy z jeho strany o účelné a šikanózní napadání zadávacích řízení. Navrhovatel také odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu, ze kterých vyplývá jednoznačný benevolentní směr, kterým je aktivní legitimace posuzována.

123.     Ohledně kumulace plnění, resp. nerozdělení veřejné zakázky na části, navrhovatel tvrdí, že zadavatel nedoložil reálně existující technické a ekonomické důvody, kterými by svůj postup odůvodnil. Navrhovatel poukazuje na to, že rozhodovací praxe uváděná zadavatelem je selektivně vybraná a cílí na věcně jiná plnění, přičemž sám odkazuje na recentní rozhodnutí Úřadu a jeho předsedy ve věci operačního systému pro Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a.s., tř. Václava Klementa 683, 293 01 Mladá Boleslav[6], která je podle něj takřka identická. Současně citacemi ze správních rozhodnutí Úřadu a jeho předsedy neguje navrhovatel argumenty zadavatele uvedené v rozkladu týkající se nutnosti zastávání pozice systémového integrátora, bezpečnostních a funkčních rizik a ekonomických aspektů jediného plnění. V poslední řadě k této otázce upozorňuje navrhovatel na samostatnou zakázku pro KNTB, ve které je poptávána pouze integrační platforma, což označuje za jednoznačný důkaz o tom, že spojení s nemocničním informačním systémem do jediného předmětu plnění je ryze účelové a nedůvodné.

124.     K zadavatelem stanovenému termínu plnění, resp. mechanismu jeho „akcelerace“ v případě, že nebude prodloužen termín čerpání dotace na realizaci veřejné zakázky, se vyjadřuje navrhovatel v tom smyslu, že termín plnění je pro dodavatele velmi podstatný, neboť podle něj zvažují jednak to, jestli jsou vůbec schopni plnění poskytnout, a jednak nabízenou cenu. V případě termínu 5. 7. 2022 to bude znamenat neporovnatelnost nabídkových cen, někteří ji totiž vzhledem ke krátké lhůtě nadsadí, u jiných zas bude v očekávání prodloužení dotace jejím poskytovatelem významně nižší. Přitom již samotné zpracování nabídky je finančně nákladné, odpovědností zadavatele současně zůstává postup v souladu se zákonem a s dostatečnou časovou rezervou.

125.     Závěrem svého vyjádření navrhovatel poukazuje na faktickou nemožnost změny napadeného rozhodnutí a ukončení správního řízení, a to jednak proto, že samy námitky zadavatele vyžadují doplnění dokazování, a jednak stačily Úřadu v rámci ekonomie řízení ke zrušení zadávacího řízení pouze dva z namítaných důvodů, přičemž Úřad se bude muset v případě zrušení napadeného rozhodnutí podrobně zabývat i zbývajícími námitkami.

Druhostupňové rozhodnutí

126.     Předseda Úřadu dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím nerozhodl správně a v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí předseda Úřadu uvádí následující důvody.

K námitce nedostatku aktivní legitimace navrhovatele

127.     Předseda Úřadu se předně vyjadřuje k aktivní legitimaci navrhovatele, přičemž shodně se závěry Úřadu učiněnými k této otázce v napadeném rozhodnutí nesouhlasí s tím, že by navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání návrhu a námitek, přičemž dovozuje, že je na místě potencialitu vzniku újmy při nastavení nezákonných zadávacích podmínek veřejné zakázky u navrhovatele shledat. Navrhovatel je v daném případě oprávněn domáhat se ochrany svých práv.  

K vymezení předmětu veřejné zakázky

128.     Předseda Úřadu vnímá základní požadavek zadavatele na „Design & Build“ jako zcela legitimní, avšak sám o sobě (bez přihlédnutí k dalším aspektům případu) pro omezení hospodářské soutěže nedostatečný. Předseda Úřadu souhlasí s tím, že z PTK vyplynula funkční provázanost IP a NIS, současně se však nejedná o natolik úzce spjatá plnění, která by bylo nutno bez dalšího poptávat zásadně společně.

129.     Předseda Úřadu je přesvědčen, že v napadeném rozhodnutí uváděný předpoklad, kterým bylo natolik široké vymezení předmětu plnění, že ho může dodávat pouze omezený počet dodavatelů, a to nižší, než kolik jich ho může dodávat při jeho rozdělení na části, nebyl v daném případě naplněn. Předseda Úřadu dále rekapituluje zjištění vyplývající z PTK a z provedeného dokazování, přičemž uvádí, že v předmětném případě nastává situace, kdy zadavatel spojením předmětu plnění do jednoho celku reálně nesnižuje počet dodavatelů, kteří by byli schopni veřejnou zakázku plnit, pouze po nich požaduje kooperaci a podání nabídky společné.

130.     Obecně problematickým je dle předsedy Úřadu již výše zmíněný předpoklad domluvy dodavatelů na vytvoření společenství nebo poddodavatelského vztahu, v šetřeném případě jej však předseda Úřadu shledává oprávněným, neboť na základě skutkových zjištění bylo plnění odpovídající předmětu veřejné zakázky, resp. IP a NIS dodáváno vždy více společně zavázanými dodavateli a prostředí dodavatelů dodávajících informační systémy do nemocnic je těmto společným dodávkám uzpůsobeno.

131.     Předseda Úřadu shledává oprávněným zájem zadavatele na tom, aby nemusel zastávat roli systémového integrátora a vynakládat další prostředky a čas na zprostředkování komunikace při nasazení a samotném provozu software, případně na řešení vyvstalých problémů a hledání odpovědnosti jednoho či druhého poskytovatele.

132.     Předseda Úřadu nesouhlasí se závěry Úřadu, že pozici systémového integrátora nelze odmítat na úkor základních zásad veřejných zakázek. V tomto specifickém případě dle předsedy Úřadu množina dodavatelů nebyla zadavatelovými požadavky omezena. S přihlédnutím k tomu, že se jedná o plnění situované v prostředí nemocnic, ve kterých je potřeba v co nejvyšší míře vyloučit rizika selhání systému a minimalizovat náklady na napravení nežádoucích situací, přičemž dodavatelské prostředí je na kooperaci a společnou odpovědnost v rámci jedné veřejné zakázky zvyklé, předseda Úřadu dospěl k závěru, že „snaha zadavatele o vyloučení nutnosti výkonu pozice integrátora a mediátora jím samotným, případně třetí osobou na jeho náklady, je důvodná, oprávněná a nikoliv omezující.“

133.     Předseda Úřadu dodává, že šetřený případ je do jisté míry specifický poptávaným plněním (provázané systémy, nikoliv však natolik úzce, aby to zcela samo o sobě stačilo k odůvodnění spojení předmětu plnění), prostředím zadavatele, požadavky na předmět plnění (architektonická neutralita, která neomezuje okruh dodavatelů, vyžaduje však kooperaci při společném plnění), a v neposlední řadě početným dodavatelským prostředím (množství zakázek v minulosti rovněž poptáváno společně, dodavatelé jsou zvyklí se k poskytnutí plnění spojovat, což sami prohlásili). Z výše uvedených důvodů shledává předseda Úřadu postup zadavatele oprávněným, přičemž doplňuje, že toto posouzení nebude bez dalšího aplikovatelné na každé propojení IT systémů.

134.     Předseda Úřadu poukazuje také na to, že ve zdejším případě byla stěžejním argumentem zadavatele skutečnost, že kumulaci předmětů plnění provedl s ohledem na architektonickou neutralitu, tedy že konkrétní technické a funkční parametry ponechal na dodavateli, neboť by buď musel podmínky plnění určit konkrétně, čímž by zbytečně zúžil okruh dodavatelů, nebo by byl nucen poptávat jednotlivé části postupně, aby již znal parametry jedné, se kterou má být v pořadí druhá poptávaná kompatibilní.

135.     Ekonomickým argumentem v šetřeném případě je dle předsedy Úřadu zejména úspora administrativních a systémových prací, kterou by musel vykonávat buď vlastními silami nebo prostřednictvím třetí osoby.

136.     Závěry Úřadu uvedené v napadeném rozhodnutí stran neodůvodněnosti kumulace předmětu plnění nejsou dle předsedy Úřadu vzhledem ke všem výše uvedeným důvodům přiléhavé, pročež bylo na místě zrušit výrok I. napadeného rozhodnutí.

K termínu realizace veřejné zakázky

137.     Předseda Úřadu uvádí, že zadávací podmínka týkající se předmětu plnění a postup zadavatele je zcela transparentní. V návrhu smlouvy je stanovena lhůta realizace 20 měsíců od účinnosti smlouvy, která platí v případě prodloužení dotace, v případě jejího neprodloužení však není možná a vybraný dodavatel bude vyzván k potvrzení, zda by byl schopen realizovat zakázku do 5. 7. 2022. Pokud tuto svou schopnost nepotvrdí, bude vyloučen ze zadávacího řízení se současným vrácením jistoty. Pokud by termín plnění přijal, bude s ním uzavřena smlouva s datem plnění do 5. 7. 2022 pro Uherskohradišťskou nemocnici. Předseda Úřadu konstatuje, že dodavatelé z jednoznačných zadávacích podmínek věděli, že mají sestavit nabídku pro plnění ve lhůtě 20 měsíců a být připraveni, že může dojít ke zkrácení lhůty plnění.

138.     Jediným dopadem na dodavatele by dle předsedy Úřadu v případě neprodloužení termínu vyčerpání dotace byly náklady vynaložené na přípravu nabídky a nemožnost plnění zakázky vzhledem k tomu, že toho není v kratší lhůtě schopen. U zakázek financovaných z dotačních programů je ve značném množství případů situace obdobná jako v šetřeném případě, kdy dodavatelé podávají nabídky do zadávacího řízení, u nějž je potvrzení lhůty realizace předpokládáno, nicméně v daný okamžik ještě jisté není. Předseda Úřadu uvádí, že pokud by Úřad rušil taková zadávací řízení, která v tomto směru vykazují prvek nejistoty, který spočívá právě v činnosti a rozhodnutí poskytovatelů dotace, značnou měrou by tím paralyzoval realizaci veřejných zakázek financovaných prostřednictvím těchto podpor.

139.     Zadavatel vymezením předmětných zadávacích podmínek ponechal otevřenou tu možnost, že by rychlejší realizace byl skutečně někdo schopen a zadávací řízení by nebylo třeba rušit a následně vypisovat znova, pokud by mohl zadavatel k financování využít např. jiné dotační výzvy. Stanovení lhůty k plnění není dle předsedy Úřadu nepřiměřené a omezující hospodářskou soutěž. Předseda Úřadu je přesvědčen, že zadavatel zahájil zadávací řízení s dostatečným časovým předstihem. Podstatným aspektem toho, že lze postup zadavatele označit za souladný se zákonem, je přitom také skutečnost, že při nemožnosti plnění v kratším termínu bude dodavateli vrácena jistota.

140.     Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvádí, že [p]okud by za této situace bylo rozhodnuto naopak, znamenalo by to, že nelze zahajovat zadávací řízení s dotacemi v případě, kdy se blíží konec dotačního období či termínu, dokdy byla dotace schválena, protože pouze „možnost“ jejího prodloužení by ani za výše nastavených podmínek nebyla dostatečnou zárukou pro dodavatele a zadavatel by tak vždy v případě prodloužení zadávacího řízení jednak čelil tvrzením o nemožnosti plnění ve zkrácené lhůtě dodat a jednak nemožnosti legitimně zrušit zadávací řízení.“

141.     S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu dospěl k závěru, že závěry Úřadu nejsou přiléhavé a výrok II. napadeného rozhodnutí bylo na místě zrušit.

Závěr

142.     Předseda Úřadu věc vrátil Úřadu k novému projednání, neboť existují další návrhové námitky, které Úřad v napadeném rozhodnutí z důvodu procesní ekonomie nevypořádal. Předseda Úřadu dále nařídil Úřadu, aby se zbývajícími námitkami vypořádal v co nejkratším možném termínu při respektování zásady materiální pravdy.

 

Další průběh správního řízení

143.     Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-09012/2022/524 ze dne 14. 3. 2022 vyrozuměl účastníky správního řízení o pokračování správního řízení.

144.     Usnesením č. j. ÚOHS-09711/2022/524 ze dne 18. 3. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

145.     Dne 18. 3. 2022 Úřad na základě žádosti z téhož dne zaslal zadavateli v rámci nahlížení do spisu vybrané položky spisu sp. zn. ÚOHS-S0459/2021/VZ.

146.     Dne 21. 3. 2022 Úřad na základě žádosti ze dne 18. 3. 2022 předal v rámci nahlížení do spisu sp. zn. ÚOHS-S0459/2021/VZ navrhovateli technický nosič dat s obsahem předmětného spisu.

147.     Dne 25. 3. 2022 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 25. 3. 2022“) a vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 25. 3. 2022“).

148.     Dne 28. 3. 2022 obdržel Úřad od navrhovatele přípis, jehož přílohou byly důkazní listiny, které opomněl přiložit ke svému vyjádření ze dne 25. 3. 2022.

149.     Dne 12. 4. 2022 Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu centrálního zadavatele na zrušení nařízených předběžných opatření, kterými je zadavatelům zakázáno uzavřít smlouvu do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0459/2021.

Vyjádření navrhovatele ze dne 25. 3. 2022

150.     Navrhovatel předně svého vyjádření uvádí, že trvá na všech svých předchozích vyjádřeních, přičemž na tato vyjádření v plném rozsahu odkazuje.

151.     Navrhovatel uvádí, že Úřad je v novém projednání věci vázán právním názorem předsedy Úřadu, není však vázán skutkovými zjištěními, která nemají oporu ve spise a jsou předsedou Úřadu nekriticky převzata z podání zadavatele a prezentována jako nesporný fakt.

152.     Předseda Úřadu dle navrhovatele takto nekriticky převzal veškerá tvrzení zadavatele ohledně zastávání pozice systémového integrátora, bezpečnostních a funkčních rizik a ekonomických aspektů mezi NIS a IP. Předseda Úřadu dle navrhovatele vycházel z nepodložených tvrzení, která místy v odůvodnění rozvíjel, aniž by k tomu byly příslušné podklady ve spise.

153.     Navrhovatel zpochybňuje předpoklad předsedy Úřadu o tom, že „pokud by při rozdělení veřejné zakázky na části bylo do každé části podáno potenciálně 5 nabídek od celkového počtu 10 dodavatelů (5 pro IP a 5 pro NIS), do zadávacího řízení s kumulovaným předmětem plnění by bylo podáno také 5 nabídek od celkového počtu 10 dodavatelů (dva by se vždy pro podání nabídky spojili).“ Navrhovatel uvádí, že pokud chce Úřad zjistit, kolik existuje dodavatelů IP a NIS a jakým způsobem se spojují, nechť učiní dotaz na relevantní dodavatele v této otázce.

154.     Navrhovatel dále předkládá tabulku s přehledem odpovědí Úřadem oslovených dodavatelů, ze které vyplývá, že většina dodavatelů označila požadavek na společnou realizaci IP a NIS v jedné zakázce za neběžný a neopodstatněný.

155.     Pro navrhovatele je překvapivé, že předseda Úřadu od základu přehodnotil skutkový stav zjištěný Úřadem v I. stupni, aniž by do spisu doplnil nové podklady. „Skutkovým stavem, který předseda Úřadu nekriticky převzal z pouhých tvrzení Zadavatele, které doplnil nanejvýš internetovou rešerší, jejíž výsledky ani nejsou obsahem spisu, není orgán I. stupně vázán, neboť taková zjištění nemají nic společného s právním názorem.“

156.     Navrhovatel žádá Úřad, aby odstranil pochybnosti a doplnil nové důkazy tak, aby byl skutkový stav řádně zjištěn.

157.     Navrhovatel následně prezentuje způsoby, kterými lze veřejné zakázky na nemocniční informační systémy zadávat, přičemž odkazuje na články z veřejně dostupných zdrojů. Dle přesvědčení navrhovatele centrální zadavatel vypsal ve zdejším případě veřejnou zakázku na předimenzované řešení identické pro několik samostatných nemocnic, které neodpovídá potřebám těchto nemocnic, vede k monopolizaci trhu a vendor lock-in ve prospěch dodavatele krabicového řešení, ze kterého se již žádná z nemocnic nebude moci vymanit. Tento přístup je dle navrhovatele diskriminační pro všechny dodavatele, kteří jsou schopni poskytnout část plnění.

158.     Námitka neúčelnosti vynakládání veřejných prostředků a vypsání veřejné zakázky jako celku na IP a NIS, aniž by to bylo odůvodněno zastáváním pozice systémového integrátora, bezpečnostními a funkčními riziky a ekonomickými aspekty, by měla být dle navrhovatele podrobena novému přezkumu, a to i s ohledem na dosavadní nesprávné skutkové závěry, které odporují situaci na trhu, jak bylo navrhovatelem doloženo na konkrétních příkladech nemocnic.  

159.     Zadavatel měl dle navrhovatele dvě alternativy, díky kterým by jeho postup nebyl diskriminační, a to zadání veřejné zakázky sukcesivně ve více zadávacích řízeních nebo zadání veřejné zakázky rozdělené na části v jednom zadávacím řízení.

160.     Navrhovatel navrhuje zpracování znaleckého posudku zadaného Úřadem za účelem zjištění, zda ke společné dodávce IP, NIS a řešení pro telemetrii mohou vést racionální důvody, zejména ekonomické, funkční a technické, a zda je požadavek v současné době již v oblasti ICT nemocnic obvyklý.

161.     Navrhovatel dále poukazuje na to, že relevantní dodavatelé nedisponují týmem specialistů tak, aby byli schopni splnit požadavek zadavatele na realizační tým a jeho zkušenosti a dále považují za problematický požadavek na umožnění práce všech systémů (budou-li řešeny jako webové aplikace) v podporovaných prohlížečích na platformě Linux bez nutnosti instalace doplňků třetích stran. Ve vztahu k termínu plnění navrhovatel setrvává na své původním stanovisku.

162.     Navrhovatel navrhuje, aby Úřad dle § 263 odst. 3 zákona uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 3. 2022

163.     Zadavatel odkazuje na svá předchozí podání a setrvává na svém původním přesvědčení ohledně správnosti a legitimnosti svého postupu při vymezení zadávacích podmínek, když nerozdělil předmět plnění na části, neboť k tomu měl odůvodněné potřeby. Zadavatel se plně ztotožňuje se závěry předsedy Úřadu učiněnými v druhostupňové rozhodnutí.

164.     Zadavatel dále opakuje, že od oprávněnosti požadavků zadavatele na vymezení předmětu veřejné zakázky se přirozeně odvíjí i požadavky na kvalifikaci, které jsou charakterem potřeby zadavatele legitimizovány.

165.     Ve vztahu k vymezení technických podmínek zadavatel poukazuje na to, že předseda Úřadu považuje za legitimní požadavek na funkční vymezení technické specifikace (řešení na úrovni „Design & Build“) a navrhovatel nedoložil žádný důkaz, kterým by relevantním způsobem poukázal na svá tvrzení ohledně nesplnění zákonných podmínek zadavatelem.

166.     Zadavatel uvádí, že pokud Úřad nezastaví řízení či nezamítne návrh z procesních důvodů, měl by návrh zamítnout podle § 265 písm. a) zákona.

167.     Zadavatel navrhuje, aby v případě zamítnutí návrhu Úřad zrušil nařízení předběžného opatření, neboť v opačném případě reálně hrozí ztráta možnosti využití dotačních prostředků, bez nichž nebude veřejná zakázka vůbec realizována. K tomu zadavatel dodává, že předmětné opatření nařízené nyní předsedou Úřadu má původ v nezákonnosti zrušeného prvostupňového rozhodnutí, tj. při zákonném průběhu správního řízení by nyní předseda Úřadu nemusel rušit prvostupňové rozhodnutí a opětovně nařizovat předběžné opatření, čímž se celý přezkum včetně nařízeného předběžného opatření neúměrně natahuje.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

168.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek oslovených subjektů, vyjádření účastníků správního řízení, vázán závazným právním názorem obsaženým v druhostupňovém rozhodnutí rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

169.     Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

170.     Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

171.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona zadávacími podmínkami se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

172.     Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

173.     Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)     podmínky kvalifikace,

b)     technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)     zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

174.     Podle § 78 odst. 1 zákona zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

175.     Podle § 78 odst. 2 zákona podmínka minimální výše ročního obratu nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky. V případě zadávacího řízení, v němž má být uzavřena rámcová dohoda s obnovením soutěže, nesmí tato podmínka přesáhnout dvojnásobek průměrné předpokládané hodnoty veřejných zakázek, které budou prováděny na základě rámcové dohody současně, nebo není-li známa, dvojnásobek předpokládané hodnoty rámcové dohody. V případě zadávacího řízení, v němž má být zaveden dynamický nákupní systém, nesmí tato podmínka přesahovat dvojnásobek maximální předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek, které mají být v dynamickém nákupním systému zadány.

176.     Podle § 78 odst. 5 zákona dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.

177.     Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

178.     Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

179.     Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

180.     Pode § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a)      parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b)      odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c)      odkazu na štítky.

181.     Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

182.     Podle § 114 odst. 2 zákona ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

183.     Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)      kritéria hodnocení,

b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

184.     Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

185.     Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména

a)      technická úroveň,

b)      estetické nebo funkční vlastnosti,

c)      uživatelská přístupnost,

d)      sociální, environmentální nebo inovační aspekty,

e)      organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob,

f)       úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo

g)      podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

186.     Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

187.     Dle bodu 1.3 „Předběžné tržní konzultace a osoby podílející se na přípravě zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace obsahuje informace, které jsou výsledkem PTK. Z PTK vzešel dokument „Technická specifikace NIS“, přičemž PTK byly v této souvislosti vedeny s dodavateli Medical Systems a.s.; DATALAN, a.s., odštěpný závod; C SYSTEM CZ a.s.; STAPRO; Steiner, s.r.o., a dokument „Technická specifikace integrační platformy“, přičemž v této souvislosti byly PTK vedeny s dodavateli OR-CZ spol. s r.o.; Infor (Česká republika) s.r.o.; ICZ a.s.; TESCO SW a.s.

188.     Z bodu 1.6. protokolu o průběhu předběžných tržních konzultací ze dne 9. 6. 2020 se společností Medical Systems a.s. vyplývá, že ESB (integrační platforma) je součástí řešení. Společnost Medical Systems a.s. potvrdila, že pokud zadávací podmínky na NIS nebudou obsahovat požadavek na ESB sběrnici, může dodaný NIS fungovat i s jinou ESB sběrnicí. Společnost Medical Systems a.s. odhadla možnou dobu realizace (i s využitím poznatků o implementaci v podobných případech) na 6 měsíců na jednu nemocnici.

189.     Z bodu 1.6. protokolu o průběhu předběžných tržních konzultací ze dne 16. 6. 2020 se společností C SYSTEM CZ a.s. mj. vyplývá, že „[a]rchitektura dodavatelem prezentovaného řešení: integrační platforma – centrální sběrnice (DASTA, HL7, DICOM, Web services, File services s IHE profily pro jednotlivé nemocnice) - základ modulu je sběrnice (dodavatel prezentoval řešení s ESB sběrnicí)“. Jak dále vyplývá z bodu 1.9. téhož protokolu, společnost C SYSTEM CZ a.s. odhadla možnou dobu realizace (i s využitím poznatků o implementaci v podobných případech) na 1,75 roku pro všechny nemocnice.

190.     Z bodu 1.6. protokolu o průběhu předběžných tržních konzultací ze dne 22. 6. 2020 se společností STAPRO mj. vyplývá, že společnost STAPRO nenabízí ESB sběrnici a dodávku ESB by případně řešil poddodavatelskou smlouvou. Dle bodu 1.8. téhož protokolu společnost STAPRO potvrdila, že pokud zadávací podmínky na NIS nebudou obsahovat požadavek na ESB sběrnici, může dodaný NIS fungovat i s jinou ESB sběrnicí. Současně je společnost STAPRO schopna prostřednictvím poddodavatele dodat NIS společně s ESB sběrnicí. Dále z bodu 1.9. téhož protokolu vyplývá, že společnost STAPRO potvrdila možnou dobu realizace (i s využitím poznatků o implementaci v obdobných případech) na 3 – 6 měsíců na jednu nemocnici.

191.     Z bodu 1.6. protokolu o průběhu předběžných tržních konzultací ze dne 29. 6. 2020 se společností Steiner, s.r.o., mj. vyplývá, že společnost Steiner, s.r.o., je pro integrační platformu schopna dodat ESB sběrnici od společnosti InterSystems – Ensemble, resp. novější verzi. „V případě realizace zadávacího řízení s předmětem NIS + Integrační platforma – dodavatel předpokládá, že by poskytl už i integrační platformu (InterSystems) - verzi Ensemble či vyšší“. Společnost Steiner, s.r.o., uvádí, že je taktéž schopna „splnit požadavky v případě veřejné zakázky pouze na NIS, ale NIS by byl v omezené míře, neboť s jinými integračními platformami není konfigurovatelný stejným způsobem jako v případě ESB sběrnice od InterSystems“. Společnost Steiner, s.r.o., odhadla čas na implementaci pro nemocnici středního typu na 1 rok.

192.     Z bodu 1.6. protokolu o průběhu předběžných tržních konzultací ze dne 13. 7. 2020 se společností OR-CZ spol. s r.o. vyplývá, že v případě, že by zadávací řízení bylo zahájeno společně pro NIS a ESB, je společnost OR-CZ spol. s r.o. schopna dodat současně také NIS „(nyní dodavatel soutěžil společně se společností STAPRO s.r.o. v Moravskoslezském kraji)“. Společnost OR-CZ spol. s r.o. odhaduje čas realizace na minimálně 1,5 roku pro celý projekt „(tzn. 1,5 roku, pokud bude ESB pro každou nemocnici zvlášť)“.

193.     Z bodu 1.6. protokolu o průběhu předběžných tržních konzultací ze dne 15. 7. 2020 se společností Infor (Česká republika) s.r.o. vyplývá, že „[v] případě, že by ZŘ bylo zahájeno jako 1 soutěž (NIS+ESB), je dodavatel schopen dodat současně také NIS (Dodavatel je schopen vytvořit spolupráci pro dodání IP i KIS současně)“. Společnost Infor (Česká republika) s.r.o., uvádí časový odhad realizace pro 4 nemocnice následovně: „3-6 měsíců analýza a příprava; projekt jako celek cca 6-12 měsíců.“

194.     Z bodu 1.6. protokolu o průběhu předběžných tržních konzultací ze dne 16. 7. 2020 se společností ICZ a.s. mj. vyplývá, že v případě vypsání jedné veřejné zakázky na dodávku NIS a ESB současně je společnost ICZ a.s. dodávku schopna provést, stejně tak je schopna provést každou veřejnou zakázku zvlášť. Společnost ICZ a.s. také uvedla odhadovaný čas na implementaci integrační platformy na 4 nemocnice následovně: „pouze zavedení 6-9 měsíců, takže celkově mezi 8 měsíci a 2 lety (záleží, jakým způsobem bude řešena součinnost zadavatele a třetích stran).“

195.     Z bodu 1.6. protokolu o průběhu předběžných tržních konzultací ze dne 17. 7. 2020 se společností TESCO SW a.s. vyplývá, že v případě vypsání souhrnné zakázky na NIS + ESB bude společnost TESCO SW a.s. schopna účasti, a to alespoň formou konsorcia. Společnost TESCO SW a.s. uvádí časový odhad trvání implementace pro 4 nemocnice následovně:

– „Instalace, otázka týdnů;

– Analýzy – měsíce;

– Uvedení v provozuschopný stav – v řádech dlouhých měsíců – od 0,5 roku do 2 let; kompletní implementace do bezvadné plně funkční fáze – nejdříve cca 0,75 až 1 rok (v případě ESB sběrnice pro každou nemocnici zvlášť).“

196.     Dle bodu 4 „DOBA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace „[d]odavatel zahájí plnění veřejné zakázky bezodkladně po nabytí účinnosti smlouvy na plnění veřejné zakázky. Bližší podrobnosti jsou stanoveny v příloze č. 2 zadávací dokumentace.

V případě, že v době před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem zadavatel nezíská zamýšlené rozhodnutí poskytovatele dotace o změně (prodloužení) doby plnění tak, aby plnění bylo provedeno a dokončeno u jednotlivých nemocnic ve lhůtě k tomu určené dodavateli v příslušné smlouvě (tj. nejpozději do 20 měsíců od účinnosti jednotlivých smluv na plnění veřejné zakázky), bude vybraný dodavatel povinen potvrdit svou schopnost dokončit své plnění následovně:

  • pro Uherskohradišťskou nemocnici a.s. nejpozději do dne 5. 7. 2022,
  • pro Kroměřížskou nemocnici a.s. nejpozději do dne 2. 2. 2023,
  • pro Vsetínskou nemocnici a.s. nejpozději do dne 23. 6. 2023.

Výše v tomto článku zadávací dokumentace uvedená data představují limitní data realizace projektu k okamžiku zahájení zadávacího řízení dle podmínek poskytovatele dotace pro každou jednotlivou nemocnici zvlášť.

Za podmínek vyplývajících z tohoto článku (tj. nebude-li dosaženo prodloužení doby plnění rozhodnutím poskytovatele dotace) si zadavatel vyžádá před podpisem každé smlouvy po účastníkovi zadávacího řízení, jehož nabídka se umístila jako první v pořadí, prohlášení o tom, že účastník bude schopen splnit předmět veřejné zakázky ve lhůtách uvedených shora v tomto článku pro příslušnou nemocnici. Pokud účastník nedoloží takové prohlášení, bude zadavatelem v souladu se ZZVZ a zadávacími podmínkami vyloučen z další účasti v zadávacím řízení. Zadavatel je v takovém případě oprávněn postupovat podle ust. § 125 ZZVZ či zadávací řízení zrušit.

Pokud nastane vyloučení vybraného dodavatele na základě skutečností popsaných v předchozím odstavci tohoto článku zadávací dokumentace, nebude zadavatel uplatňovat své právo na plnění z jistoty poskytnuté tímto účastníkem zadávacího řízení a zadavatel bude následně postupovat dle § 41 odst. 6 písm. b) ZZVZ. Obdobně bude postupováno ve vztahu ke každému dalšímu účastníkovi v pořadí.“

197.     Dle bodu 6.3 zadávací dokumentace ekonomickou kvalifikaci splňuje dodavatel, který předloží výkaz zisku a ztráty, ze kterého bude vyplývat, že celkový obrat dodavatele za 3 bezprostředně předcházející uzavřená účetní období, za která dodavatel má zpracovánu či má povinnost mít zpracovánu účetní závěrku, dosahoval minimální výše 60.000.000,- Kč v každém z těchto účetních období.

198.     V bodě 6.4 zadávací dokumentace zadavatel stanovil kritéria technické kvalifikace, přičemž mj. požadoval předložit osvědčení o odborné kvalifikaci fyzických osob odpovědných za poskytování plnění, a to:

1. Vedoucí realizačního týmu (projektový manažer)

-        je držitelem platného certifikátu z oblasti projektového řízení PMP (Project Management Professional), PRINCE2, IPMA nebo ekvivalentu uvedených certifikátů od jiné oprávněné osoby, a to alespoň na nejnižší úrovni certifikace,

-        min. 5 let praxe za období posledních 8 let před zahájením zadávacího řízení v oblasti řízení projektů implementace klinických (nemocničních) informačních systémů (musí vyplynout z profesního životopisu, tzn. v každém požadovaném roce, resp. alespoň jeho části musí být uvedena příslušná zkušenost, přičemž se může jednat rovněž o zkušenost přesahující období více než 1 roku),

-        vedl (byl v pozici vedoucího) v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení minimálně 1 projekt, který spočíval v implementaci informačního systému zpracovávajícího pacientská data a zdravotnickou dokumentaci u poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lůžkovou péči; účastník uvede také kontaktní údaje objednatele takové zakázky (projektu).

2. Hlavní architekt řešení NIS

-        min. 5 let praxe za období posledních 8 let před zahájením zadávacího řízení v oblasti činnosti architekta klinických (nemocničních) informačních systémů, která zahrnovala návrhy architektury řešení, návrhy způsobu integrace řešení s okolními systémy a zajištění stability, bezpečnosti a dostupnosti systému (musí vyplynout z profesního životopisu, tzn. v každém požadovaném roce, resp. alespoň jeho části musí být uvedena příslušná zkušenost, přičemž se může jednat rovněž o zkušenost přesahující období více než 1 roku),

-        jako architekt informačního systému působil v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení na minimálně 1 projektu, který spočíval v implementaci informačního systému zpracovávajícího pacientská data a zdravotnickou dokumentaci u poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lůžkovou péči; účastník uvede také kontaktní údaje objednatele takové zakázky (projektu).

3. Hlavní konzultant pro oblast klinických procesů

-        min. 5 let praxe za období posledních 8 let před zahájením zadávacího řízení v oblasti zavádění informačních systémů, zpracovávajících pacientská data a zdravotnickou dokumentaci u poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lůžkovou péči, nebo uživatelské podpory takových informačních systémů (musí vyplynout z profesního životopisu, tzn. v každém požadovaném roce, resp. alespoň jeho části musí být uvedena příslušná zkušenost, přičemž se může jednat rovněž o zkušenost přesahující období více než 1 roku).

4. Konzultant pro oblast vykazování péče zdravotním pojišťovnám

-        min. 3 roky praxe za období posledních 8 let před zahájením zadávacího řízení v oblasti zavádění informačních systémů pro vykazování zdravotní péče zdravotním pojišťovnám u poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lůžkovou péči, nebo podpory provozu takových informačních systémů (musí vyplynout z profesního životopisu, tzn. v každém požadovaném roce, resp. alespoň jeho části musí být uvedena příslušná zkušenost, přičemž se může jednat rovněž o zkušenost přesahující období více než 1 roku).

5. Konzultant pro oblast radiologického informačního systému

-        min. 3 roky praxe za období posledních 8 let před zahájením zadávacího řízení v oblasti zavádění nebo uživatelské podpory informačních systémů pro radiologii (musí vyplynout z profesního životopisu, tzn. v každém požadovaném roce, resp. alespoň jeho části musí být uvedena příslušná zkušenost, přičemž se může jednat rovněž o zkušenost přesahující období více než 1 roku).

6. Konzultant pro oblast správy a konfigurace systému

-        min. 3 roky praxe za období posledních 8 let před zahájením zadávacího řízení v oblasti zavádění nebo provozní podpory nemocničních informačních systémů se zaměřením na správu a konfiguraci systému a zajištění provozní stability (musí vyplynout z profesního životopisu, tzn. v každém požadovaném roce, resp. alespoň jeho části musí být uvedena příslušná zkušenost, přičemž se může jednat rovněž o zkušenost přesahující období více než 1 roku).

7. Specialista pro oblast migrace dat

-        jako specialista pro oblast migrace dat působil v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení na minimálně 2 projektech, které zahrnovaly migraci dat mezi systémy zpracovávajícími pacientská data a zdravotnickou dokumentaci u poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lůžkovou péči; účastník uvede také kontaktní údaje objednatelů takových zakázek (projektů).

8. Specialista pro oblast integrace a zavádění ESB

-        jako konzultant pro integrace působil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení na minimálně 1 projektu v oblasti implementace informačního systému zahrnujícím vytvoření či rozvoj informačního systému, vč. dodávky, rozvoje či implementace integrační platformy a současně zahrnujícím vytvoření integračních vazeb na systémy ISZR (např. Identity Management IDM či NIS); účastník uvede také kontaktní údaje objednatele takové zakázky (projektu).

9. Specialista pro oblast portálových řešení

-        jako senior konzultant anebo architekt řešení působil v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení na minimálně 1 projektu portálových služeb pro poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lůžkovou péči; účastník uvede také kontaktní údaje objednatele takové zakázky (projektu).“

Zadavatel požaduje, aby realizační tým, prostřednictvím kterého účastník prokazuje kvalifikaci, tvořilo min. 9 osob, tj. aby každá pozice byla zastoupena jiným členem týmu.

199.     V bodě 10 „HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomicky nejvýhodnější nabídkou je nabídka, která v souhrnu nejlépe naplní kritéria hodnocení, a to:

  • nabídková cena s vahou 80 %
  • zkušenosti realizačního týmu s vahou 20 %.

200.     Dle bodu 10.2 B. „Zkušenosti realizačního týmu“ zadávací dokumentace v rámci tohoto kritéria hodnocení bude zadavatel hodnotit zkušenosti vybraných členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky a jejichž kvalita bude mít zásadní dopad na plnění veřejné zakázky. Zadavatel bude hodnotit zkušenosti těchto osob:

  • zkušenosti Hlavního architekta řešení NIS,
  • zkušenosti Hlavního konzultanta pro oblast klinických procesů,
  • Zkušenosti Konzultanta pro oblast vykazování péče zdravotním pojišťovnám.

201.     V bodě 17 „ZADÁVACÍ LHŮTA A JISTOTA“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek na zadávací lhůtu a poskytnutí jistoty. Doba, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit, činí 6 měsíců od skončení lhůty pro podání nabídek. Výši požadované jistoty zadavatel stanovil na 4 000 000,- Kč.

202.     Dle bodu 1.2. „Účel dokumentu“ přílohy č. 1.1 „Úvod k technické specifikaci“ smlouvy (dále jen „úvod k technické specifikaci“) „Uherskohradišťská nemocnice a.s., Kroměřížská nemocnice a.s. a Vsetínská nemocnice a.s., dále jen Objednatel, chtějí inovovat a integrovat prostředí svých informačních systémů tak, aby tyto systémy vyhovovaly společné strategii rozvoje nemocnic a současným informačním potřebám.“

203.     Dle bodu 2. úvodu k technické specifikaci je předmětem veřejné zakázky následující soubor funkcionalit:

·         Integrační datová a aplikační platforma, která v sobě zahrnuje:

-        Sběrnici ESB (Enterprise Service Bus)

-        eHealth Registry a Repository

-        eHealth Portál

·         Nemocniční informační systém, který v sobě zahrnuje řešení pro:

-        Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro všechna klinická oddělení nemocnic a všechny typy poskytované péče (ambulantní, lůžková, intenzivní, stacionární, operativa)

-        Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro radiologické oddělení

-        Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro oddělení patologie, včetně patologické laboratoře

-        Funkce pro předávání dat do Národního zdravotnického informačního systému a dalších národních informačních systémů

-        Funkce pro vykazování péče za účelem úhrady zdravotním pojišťovnám a dalším plátcům péče a samoplátcům

-        Funkce, zajišťující integraci NIS s dalšími informačními systémy nemocnic, s informačními systémy Zlínského kraje a komunikaci s již existujícími komponentami elektronického zdravotnictví na národní úrovni

-        Systémové a administrační nástroje a nástroje pro vytěžování dat

-        Další agendy v rozsahu dle Technické specifikace NIS

·         Řešení pro telemetrii, které v sobě zahrnuje

-        Komplexní řešení telemonitoringu

-        Mobilní aplikace pro přenos dat přístrojů vydaných pacientům.

204.     Dle bodu 2.1.4. úvodu k technické specifikaci zadavatel požaduje dodání a realizaci jednotného řešení a jeho implementaci do tří technicky a provozně samostatných informačních systémů v jednotlivých nemocnicích, realizovaných na technické infrastruktuře každé z nemocnic.

205.     Dle bodu 2.1.5. úvodu k technické specifikaci implementace v jednotlivých zdravotnických zařízeních mohou probíhat nezávisle.

206.     Zadavatel v bodě 3. „Základní údaje nemocnic“ úvodu k technické specifikaci uvádí základní parametry o jednotlivých nemocnicích, přičemž uvádí příkladmo údaje o počtu zaměstnanců v daném roce, počtu lékařů, počtu lůžek, počtu ambulantních vyšetření, počtu koncových stanic, atp.

207.     Dle bodu 5.2.1 úvodu k technické specifikaci každá nemocnice požaduje samostatnou integrační platformu, která umožní autonomní práci i bez komunikace s dalšími nemocnicemi zadavatele a externími partnery.

208.     Dle bodu 5.2.2. úvodu k technické specifikaci „[d]odaná řešení budou funkčně totožná s možnými rozdíly v implementaci, danými rozdíly v provozu jednotlivých nemocnic.“

209.     Komunikačním jádrem řešení integrační platformy je dle bodu 5.2.3. úvodu k technické specifikaci „sběrnice typu ESB, která umožní přenos, monitorování, případně transformaci zpráv s doplněním aplikační logiky jejich zpracování. ESB předává zprávy mezi nemocnicemi“.

210.     Dle bodu 5.3.1 úvodu k technické specifikaci „[p]oskytovatel dodá časově neomezenou licenci IP, která Objednateli umožní používání IP v daném rozsahu funkčních požadavků tak, aby nemocnice nebyly při svém reálném provozu nijak omezeny licenčními ujednáními, zejména:

-       Počtem procesorových jader

-       Objemem přenesených dat

-       Počtem přenesených zpráv

-       Počtem uživatelů“.

211.     V bodě 6.1. „Cíle projektu“ úvodu k technické specifikaci zadavatel uvádí, že „vyhovění požadavkům na zavádění nových forem elektronického zdravotnictví by v krátké době vyžadovalo zásadní inovace ve stávajících informačních systémech nemocnic, které by byly buď velmi nákladné a neefektivní nebo i technicky neproveditelné. Proto se rozhodl v rámci projektu pro implementaci nového jednotného NIS ve všech nemocnicích Objednatele.“

212.     Dle bodu 6.2.1 úvodu k technické specifikaci „[d]odaný NIS jako produkt ve všech nemocnicích bude identický ve smyslu technickém a funkčním, jednotlivé implementace se samozřejmě budou lišit podle specifických podmínek, struktury oborů a dalších provozních odlišností. Objednatel vyvine snahu, aby bylo dosaženo maximální možné shody v požadavcích jednotlivých nemocnic v těch funkčních celcích, kde je jednotné řešení možné.“

213.     Dle bodu 6.2.2. úvodu k technické specifikaci „[n]áhrada původního NIS za nový musí probíhat plynule a tak, aby byla okamžitě po implementaci nového systému plnohodnotně zachována současná úroveň pokrytí informačních procesů, a aby nejpozději do dokončení realizace byly tyto procesy a informační služby včetně rozhraní na další systémy rozšířeny a inovovány o všechny nové funkce, které objednatel specifikuje v zadávací dokumentaci a k jejichž realizaci se poskytovatel zavazuje.“

214.     V bodě 6.3.1 úvodu k technické specifikaci zadavatel požaduje, aby poskytovatel dodal časově neomezenou licenci NIS, která objednateli umožní používání NIS v daném rozsahu funkčních požadavků tak, aby nemocnice nebyly při svém reálném provozu nijak omezeny licenčními ujednáními, zejména:

  • počtem procesorových jader,
  • počtem uživatelů,
  • objemem dat.

215.     Dle bodu 7.3.1. úvodu k technické specifikaci „[p]oskytovatel dodá časově neomezenou licenci TLM, která Objednateli umožní používání TLM v daném rozsahu funkčních požadavků tak, aby nemocnice nebyly při svém reálném provozu nijak omezeny licenčními ujednáními, zejména:

-   Počtem procesorových jader

-   Počtem uživatelů

-   Objemem dat“.

216.     V bodě 8.1.4. úvodu k technické specifikaci zadavatel stanoví, že „HW požadavky musí být specifikovány na dobu udržitelnosti 5 let. Kapacita diskového prostoru musí pokrýt potřeby Zadavatele na 5 let s možností rozšíření o dalších 5 let.“

217.     Dle bodu 8.1.5. úvodu k technické specifikaci „[p]oskytovatel je povinen dodat veškeré licence SW, potřebné pro provozování dodávaných systémů minimálně po dobu udržitelnosti projektu, s výjimkou:

-   Virtualizační SW. Licence poskytne Objednatel

-   Windows Server. Pro provoz serverových Windows aplikací Objednatel poskytne licence MS Windows Server 2019 a požaduje, aby na něm dodávané systémy plně fungovaly.“

218.     Dle bodu 8.1.9. úvodu k technické specifikaci „[v]šechny systémy, pokud budou řešené jako webové aplikace, umožní práci (v celém rozsahu funkcionalit) v aktuálně podporovaných prohlížečích jak na platformě MS Windows (Mozilla Firefox, Chrome, Edge), tak na platformě Linux (Mozilla Firefox, Chrome), na obou platformách bez nutnosti instalace doplňků třetích stran.“

219.     Dle bodu 3. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ smlouvy o vybudování komunikační a integrační platformy elektronizace pro Uherskohradišťskou nemocnici (dále jen „návrh smlouvy“) plnění předmětu smlouvy je rozděleno do několika fází:

  • Fáze 0 (Příprava)
  • Fáze 1 (Analýza a návrh);
  • Fáze 2 (Nastavení a vývoj);
  • Fáze 3 (Uživatelské testy);
  • Fáze 4 (Příprava produktivního provozu);
  • Fáze 5 (Zahájení produktivního provozu).

(…).

220.     Dle bodu 4. „LHŮTA A MÍSTO PLNĚNÍ“ návrhu smlouvy se poskytovatel zavazuje poskytovat plnění v souladu s harmonogramem v následujících fázích:

Fáze

Ukončení (splnění) fáze

Fáze 0

Nejpozději do 1 měsíce od účinnosti Smlouvy

Fáze 1

Nejpozději do 6 měsíců od akceptace fáze 0 Smlouvy Objednatelem

Fáze 2

Nejpozději do 10 měsíců od ukončení fáze 1 Smlouvy

Fáze 3

Nejpozději do 10 měsíců od ukončení fáze 1 Smlouvy

Fáze 4

Nejpozději do 10 měsíců od ukončení fáze 1 Smlouvy

Fáze 5

Nejpozději do 20 měsíců od účinnosti Smlouvy

221.     Dle bodu 13. „DOBA TRVÁNÍ SMLOUVY, MOŽNOSTI UKONČENÍ SMLOUVY“ návrhu smlouvy se smlouva uzavírá na dobu neurčitou, nabývá platnosti dnem jejího podpisu a účinnosti dnem jejího uveřejnění prostřednictvím registru smluv.

222.     Zadavatel v rámci vysvětlení ZD č. 3 ze dne 18. 8. 2021 ve vztahu k bodu 8.1.9. úvodu k technické specifikaci upravujícímu požadavek na webové aplikace umožňující práci v aktuálně podporovaných prohlížečích jak na platformách MS Windows, tak na platformě Linux, reagoval na dotaz ve znění: „Zadavatel v tomto bodě klade nerovné dodatečné podmínky na povinnost implementace NIS na koncové stanice s OS Linux pouze pro NISy ve WEB prostředí. Požadujeme, aby byl tento požadavek formulován rovným způsobem pro všechny systémy a dodavatele, tedy aby povinnost využití stávajících linuxových koncových stanic a implementace NIS na těchto stanicích byla pro všechny dodavatele a dodávané NISy nebo aby byl tento požadavek ze ZD zcela vypuštěn.“ Zadavatel odpověděl, že potřebuje provozovat NIS jak ve Windows, tak v Linux prostředí, přičemž odkazuje na příslušné části zadávací dokumentace, kde je uveden celkový počet stanic a počet stanic bez Windows. „Z toho důvodu jsou v Úvodu k Technické specifikaci specifikovány tyto technologické požadavky:

-   8.1.9, který zajistí provoz webových aplikací pod Edge, Chrome a Mozilla, a tím i pod MS OS i Linux

-   8.1.11, který zajistí provoz desktopových aplikací pod Windows Terminal Server a tím k nim umožní přístup i z Linux stanic

Potřeba provozu jak na stanicích s OS Windows, tak i na stanicích s OS Linux je tak uvedenými požadavky uplatněna pro aplikace webové i desktopové, zadavatel zohlednil v zadávacích podmínkách své důvodné potřeby a s ohledem na vše shora uvedené nerovnost v zadávacích podmínkách nespatřuje.“

223.     Zadavatel v rámci vysvětlení ZD č. 4 ze dne 25. 8. 2021 reagoval na dotaz ve znění: „[č]l. 4 Zadávací dokumentace: V uvedeném článku zadavatel stanovuje limitní termíny pro dokončení plnění pro případ, že zadavatel neobdrží od poskytovatele dotace rozhodnutí o prodloužení termínu. Jednotlivé smlouvy předpokládají realizaci plnění do 20 měsíců od data uzavření smlouvy, přičemž tato fixní lhůta dle ZD bude ve vztahu k harmonogramu ze smlouvy lhůtou nemožnou již ke dni podání nabídek (např. pro UH nemocnici nebude ke dni podání nabídek dostatečný prostor ani pro realizaci Fáze 2-4, natož Fáze 5). Může zadavatel vysvětlit, jakým způsobem by se v takovém případě posouvaly termíny jednotlivých dílčích fází dle čl. 4 odst. 4.1 Přílohy č. 2.1 ZD? (Platí i pro ostatní návrhy smluv)“, na který zadavatel odpověděl: „[z]adavatel potvrzuje, že jeho záměrem je zajistit dobu realizace tak, jak předpokládají jednotlivé smlouvy na plnění veřejné zakázky v jednotlivých nemocnicích (tzn. doba realizace plnění v délce 20 měsíců s časovým rozpadem jednotlivých fází dle čl. 4 odst. 4.1 jednotlivých smluv na plnění veřejné zakázky). Nicméně takový krok vyžaduje součinnost poskytovatele dotace, která dle předpokladu zadavatele bude využita v okamžiku, jakmile zadávací řízení bude směřovat k závěrečné fázi výběru. K tomu směřuje úprava obsažená v čl. 4 zadávací dokumentace, kdy zadavatel učiní ve vztahu k poskytovateli dotace kroky, kterými bude sledovat dosažení doby realizaci předpokládané smluvním podmínkami. Pro případ, že poskytovatel dotace nepřistoupí k prodloužení dob plnění, je si zadavatel vědom toho, že doba realizace je hraniční, nicméně před případným zrušením zadávacího řízení v takové situaci zadavatel preferuje ještě možnost vyzvat vybraného dodavatele, aby případně potvrdil svou schopnost realizace plnění v jednotlivých datech dle čl. 4 zadávací dokumentace (jedná se o limitní data realizace projektu k okamžiku zahájení zadávacího řízení dle podmínek poskytovatele dotace pro každou jednotlivou nemocnici). V případě, že by nastala tato situace, lhůty plnění ve smlouvě s vybraným dodavatelem dle čl. 4 odst. 4.1 jednotlivých smluv na plnění veřejné zakázky by byly proporcionálně zkráceny ve vazbě na celkovou (zbývající) dobu realizace od okamžiku nabytí účinnosti smlouvy (relevantní by tedy bylo porovnání zbývající lhůty pro dokončení projektu dle stanovených podmínek poskytovatele dotace vs. 20měsíční lhůta původně stanovená zadavatelem, přičemž vzniklým poměrem by došlo ke zkrácení jednotlivých lhůt dle čl. 4 odst. 4.1 jednotlivých smluv). V případě, že se bude jednat o plnění nemožné (tedy zadavatel od vybraného dodavatele neobdrží potvrzení o způsobilosti zkrácení jednotlivých lhůt, zadavatel může přistoupit ke zrušení zadávacího řízení.“

224.     Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 26. 8. 2021 reagoval na žádost tazatele ve vztahu k termínům realizace uvedeným v čl. 4 zadávací dokumentace, kterou tazatel požadoval po zadavateli sdělit, „zdali již obdržel rozhodnutí poskytovatele dotace, resp. kdy očekává, že toto rozhodnutí obdrží. Dále uchazeči není jasné, jakým způsobem zadavatel stanovil výše uvedené termíny plnění, resp. proč v případě největší zakázky co do rozsahu a ceny, tj. Uherskohradišťská nemocnice a.s. stanovil dřívější termín (tj. 5.7.2022) než u zbylých dvou menších nemocnic. Dále, termín do 5.7.2020 reálně znamená, že uchazeč má na dodávku cca. 7měsíců (při podpisu smluv do konce roku 2021), což je termín, který je z pohledu uchazeče na hranici splnitelnosti. Uchazeč proto navrhuje, aby zadavatel posunul u všech nemocnic termíny pro plnění alespoň do konce roku 2023, resp., aby termín plnění u Uherskohradišťské nemocnice a.s. vyměnil s termínem plnění pro Vsetínskou nemocnici a.s., aby dodavatelé měli v případě největší dodávky odpovídající časový prostor, aby tak dodávka byla objektivně časově splnitelná“. Zadavatel na předmětný dotaz odpověděl, že „aktuálně nedisponuje jinými limitními termíny realizace než těmi, které uvedl v zadávací dokumentaci a které tazatel cituje. Jak zadavatel uvedl shora v rámc[i] reakce na žádost č. 9 ze dne 18. 8. 2021, o prodloužení lhůt plnění může poskytovatele dotace požádat ve fázi před výběrem dodavatele. Ve vymezení dotazovaných lhůt tedy zadavatel neměl volnost (nemůže je nyní libovolně měnit), když otevřeně dodavatelům deklaruje, jaká je aktuální situace z hlediska časového/dotačního. V dalších podrobnostech odkazuje na předchozí vysvětlení“.

225.     Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 26. 8. 2021 reagoval na žádost tazatele vztahující se k požadavku na licence vymezenému v bodě 5.3.1 úvodu k technické specifikaci, ve které tazatel konstatoval, že „[t]akto definované licenční omezení v zásadě znemožňují použití komerčního standardizovaného SW a tedy zásadním způsobem diskriminují velkou část trhu. Zadavatel má možnost si nadefinovat cílové počty (např. počty uživatelů), které budou pro jeho potřeby dostačující. Proč zadavatel neomezil třeba počet integračních vazeb[,] které dle účastníka zásadním způsobem omezují použití integrační sběrnice při budoucím rozvoji.

(…)“. Zadavatel odpověděl, že ve svém požadavku na způsob licencování nevidí znemožnění použití komerčního SW ani diskriminaci části trhu. „Zadavatel nepožaduje neomezené licence, ale požaduje takový licenční model a jeho parametry, které umožní, aby nemocnice nebyly při svém reálném provozu nijak omezeny licenčními ujednáními.

Zadavatel nemá možnosti předvídat:

-   různé typy licenčních modelů u různých dodavatelů

-   různé kategorie uživatelů a jejich různé definice u různých dodavatelů

-   typy omezení licencování integračních platforem

-   různé HW nároky různých systémů

Proto zadavatel

-   v kapitole 3 Přílohy Smlouvy 1-1 TS uvádí parametry nemocnic

-   v Příloze Smlouvy 1-5 TS-I uvádí výčet integračních vazeb

a očekává, že dodavatel na základě znalostí jím dodávaných systémů vhodný licenční model a jeho parametry stanoví.“

226.     V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 8. 9. 2021 zadavatel  poskytl odpověď na dotaz, ve kterém se tazatel dotazoval zadavatele ve vztahu k případné výzvě vybraného dodavatele, aby potvrdil svou schopnost realizovat plnění v datech dle čl. 4 zadávací dokumentace, na to, jakým způsobem by taková výzva probíhala, „[k]dy nejpozději může nastat? Kolik času bude mít vybraný dodavatel na své vyjádření, když mu jejím odmítnutím nehrozí uplatnění práva Zadavatele na plnění z jistoty poskytnuté tímto účastníkem? Umožní Zadavatel jednání s vybraným dodavatelem ohledně proporcionálních úprav harmonogramu (např. prodloužení první fáze)? Uchazeči také není zřejmé, jakým způsobem má nacenit nabízené řešení. Nabídková cena se bude výrazně lišit pro případ, kdy Zadavatel zajistí dobu realizace tak, jak předpokládají jednotlivé smlouvy. Přitom nabídková cena má zásadní váhu (80 %) v rámci hodnotících kritérií“. Zadavatel odpověděl, že „uvedený procesní průběh nepředjímá, když naopak uvedl, že jeho záměrem je v koordinaci s poskytovatelem dotace zajistit, aby doba realizace plnění odpovídala lhůtám uvedeným v jednotlivých smlouvách na plnění veřejné zakázky. Zadavatel se podrobně nemůže vyjádřit k dotazované situaci, neboť jde o otázku procesního průběhu zadávacího řízení, kterou bude (může) řešit ve fázi, jakmile bude vybrán dodavatel a bude známo stanovisko poskytovatele dotace. Časové zarámování proto nyní nelze předpovídat, když zadavatel využije institutů, které mu ZZVZ nabízí (např. § 46 odst. 1, resp. § 122 odst. 3 ZZVZ). Zadavatel ovšem ujišťuje dodavatele, že jeho zájmem je dospět ke zdárnému ukončení zadávacího řízení formou uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, proto v případě výskytu této situace poskytne vybranému dodavateli adekvátní čas na reakci formou příslušné výzvy adresované standardní cestou (zejména s využitím elektronického nástroje, prostřednictvím kterého je veřejná zakázka zadávána).

Jelikož je veřejná zakázka zadávána v otevřeném zadávací řízení, jednání zadavatele a účastníků (resp. vybraného dodavatele) není přípustné (§ 56 odst. 2 ZZVZ); účastníci proto budou podanou nabídkou vázáni po dobu zadávací lhůty (vč. výše nabídkové ceny).

Pokud by nastala situace, že zadavatel ani při vynaložení náležitého úsilí nezajistí u poskytovatele dotace potřebnou časovou dotaci pro realizace veřejné zakázky v souladu s jednotlivými smlouvami na plnění veřejné zakázky a nebude možné s osobou (osobami) v pozici vybraného zadavatele zajistit dokončení procesu zadávacího řízení v souladu se ZZVZ, zadavatel bude muset přistoupit ke zrušení zadávacího řízení.“

227.     Společnost STAPRO ve své nabídce čestně prohlašuje, že zakázka bude plněna prostřednictvím následujících poddodavatelů v následujícím rozsahu:

  • OR-CZ spol. s r.o.

o   Dodávka Integrační platformy v rozsahu dle přílohy č. 1.2. zadávací dokumentace včetně poskytování služeb podpory a rozvoje. Součástí dodávky nejsou integrační rozraní na externí informační systémy a Portál eHealh.

o   Seznam významných dodávek dle kapitoly 6.4., písmene a), bod 2

o   Osvědčení o odborné kvalifikaci fyzických osob, odpovědných za poskytování plnění dle kapitoly 6.4., písmene b), bod 8

  • C SYSTEM CZ a.s.

o   Dodávka integračních rozhraní na externí informační systémy a Portál eHealth včetně služeb podpory

  • Scalesoft s.r.o.

o   Aplikační zajištění telemetrie v rozsahu dle Zadávací dokumentace včetně poskytování služeb podpory a rozvoje

o   Portál pacienta

  • TECHNISERV IT, spol. s r.o.

o   Řešení EZD včetně služeb podpory

  • MEDORO s.r.o.

o   Technologické zajištění telemetrie včetně služeb podpory

228.     Součástí nabídky společnosti STAPRO je smlouva na plnění poddodavatele uzavřená se společností OR-CZ spol. s r.o. dne 16. 9. 2021, z jejíž přílohy vyplývá, že předmětem poddodávky bude dodávka integrační platformy v rozsahu dle zadávací dokumentace včetně poskytování služeb podpory a rozvoje.

Skutečnosti zjištěné z šetření Úřadu

229.     Jak již Úřad uvedl výše, provedl v předmětném správním řízení průzkum trhu, v jehož rámci oslovil vybrané společnosti s žádostí o zodpovězení několika otázek (k tomu viz výše bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Níže Úřad shrnuje odpovědi společností, které Úřadu poskytly své stanovisko (k tomu viz výše bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Společnost UNIS COMPUTERS a.s. Úřadu sdělila, že v důsledku nedostatečných zkušeností v oblasti předmětu veřejné zakázky nemůže poskytnout své odborné stanovisko, obdobně společnost Infor (Česká republika) s.r.o. Úřadu sdělila, že v České republice nedisponuje odpovědnou osobou, která by mohla poskytnout Úřadu relevantní informace.

Odpovědi na dotaz č. 1 (realizace NIS + IS v jedné veřejné zakázce)

230.     Společnost Medicalc software s.r.o. uvádí, že požadavek na realizaci integrační datové a aplikační platformy a NIS v jedné veřejné zakázce se v posledních letech stává obvyklým, i když nemá jednoznačné technické opodstatnění či přínos. „Smysl integrační platformy je v tom, aby se standardizovala komunikace mezi všemi informačním systémy a subsystémy v rámci nemocnice a zároveň se zjednodušila, v případě potřeby, výměna kteréhokoliv ze stávajících subsystémů subsystémem jiným. Bez integrační platformy komunikují jednotlivé subsystémy přímo mezi sebou a v případě výměny některého z nich je potřebné nastavení všech nutných komunikačních vazeb mezi těmito subsystémy. V případě budoucí výměny jednotlivého subsystému v prostředí s integrační platformou se nastavují pouze komunikační vazby mezi vyměňovaným systémem a integrační platformou a ostatní vazby zůstávají zachovány. Z provozního pohledu uživatelé nepoznají, zda systémy komunikují přímo, nebo prostřednictvím integrační platformy.“ Společnost Medicalc software s.r.o. uvádí, že v rámci implementace IP jsou nutné odstávky jak v případě implementace společně s NIS, tak samostatně. „Hlavní důvod, proč se v rámci jedné veřejné zakázky dodává jak integrační platforma, tak i NIS vidím spíše v tom, že je organizována pouze jedna veřejná zakázka s jedním projektovým řízením.“

231.     Společnost Steiner, s.r.o., uvádí, že dodávka IP společně s NIS je diskriminační. Dle společnosti Steiner, s.r.o., existuje málo dodavatelů NIS a také málo dodavatelů IP. Kombinace obou plnění do jedné zakázky zužuje okruh možných dodavatelů. „IP dle zadávací dokumentace i z podstaty má umět integrovat různé informační systémy různých dodavatelů. Jeden z hlavních účelů je zamezit závislosti na dodavateli hlavního systému nemocnice, tedy dodavateli NIS. Viz ostatní výběrová řízení na IP v České republice, např. FN Olomouc, FN Brno, CKTCH, FNKV, atd. kde byla integrační platforma soutěžena nezávisle na NIS. Navíc některé zahraniční IP dodávané v ČR mají exkluzivní distributory (pro daný produkt i konkrétního zákazníka). Pokud je více dodavatelů NIS vázáno na tuto konkrétní IP, tak si takový distributor může diktovat podmínky vůči dodavatelům NIS a vzniká tak velmi nezdravé prostředí.“ Dle názoru společnosti Steiner, s.r.o., se jedná o zásadní komplikaci účasti v zadávacím řízení. Dodávka IP společně s NIS dle názoru společnosti Steiner, s.r.o., omezuje okruh potenciálních dodavatelů.

232.     Společnost NAVERTICA a.s. uvádí, že není běžné a z pohledu zadavatele není ani žádoucí, aby byla integrační platforma a NIS dodávány společně. „Cílem dodávky integrační platformy by mělo být zvýšení flexibility zadavatele a tím i zvýšení jeho možností implementovat a integrovat různé SW aplikace (nikoliv jen tzv. NISu) různých dodavatelů do jednoho funkčního celku. Stejně tak není žádné technické opodstatnění pro dodávku integrační platformy společně s NIS. Naopak je možné odůvodněně předpokládat, že společná dodávka povede přesně k opačnému cíli – poptávaná integrační platforma bude tvořit nebo již dokonce tvoří určité vnější rozhraní NISu, které naopak bude nutit další dodavatele aplikací, aby se tomu kterému konkrétnímu NISu museli přizpůsobovat. V podstatě tedy nebude dosaženo flexibility zadavatele ve volbě dodavatelů, platforem a aplikací, ale přesně opačně – zakopání dodavatele NISu do pozice výhradního dodavatele.“

233.     Společnost C SYSTEM CZ a.s., Úřadu sdělila, že v průběhu posledních let, zejm. v souvislosti s realizací veřejných zakázek realizovaných v rámci výzvy č. 26., je tato praxe (realizace datové a aplikační platformy společně s NIS) poměrně běžná. „Pokud vezmeme v úvahu situaci v oblasti informačních technologií v oblasti zdravotnických zařízení, je tato situace charakteristická velkou mírou roztříštěností jednotlivých systémů a problémy se vzájemnou komunikací. Řešením je právě implementace integrační platformy s podporou standardizace (IHE). Následná implementace NISu je potom z hlediska využití konsolidovaných dat výhodnější. Další významný aspekt při společné implementaci je migrace dat z původních systémů. Integrační platforma pro NIS umí kontinuálně zajistit ostrý přechod mezi ,starýmʼ a ,novýmʼ datovým prostředím. Obecně lze společnou implementaci integrační platformy a NISu chápat jako stavebnici informačních systémů, která se vzájemně doplňuje.“

234.     Společnost TECHNISERV IT, spol. s r.o., konstatuje, že IP a NIS jsou zcela odlišné systémy. Cílem implementace integrační platformy (ESB) je dle společnosti TECHNISERV IT, spol. s r.o., vytvoření samostatné a nezávislé komponenty IS umožňující provázání aplikací informačního systému organizace „standardizovaného způsobu vazeb a případné nezbytné orchestrace dat mezi aplikacemi informačního systému organizace“. Cílem implementace NIS je dle společnosti TECHNISERV IT, spol. s r.o., pokrytí zdravotnických procesů a jedná se o jednu z aplikací, která je součástí informačního systému organizace integrovaných na ESB.

Implementace NIS a ESB jsou z pohledu významu v rámci IS organizace, potřebných kompetencí a využitých produktů zcela odlišné a zpravidla je realizují i rozdílní dodavatelé. Z pohledu našich zkušenosti propojení ESB a NIS nemá žádný význam.“

235.     Dle společnosti TESCO SW a.s. není úplně běžné realizovat IP a NIS v rámci jedné veřejné zakázky. „Určitým opodstatněním může být, že většina integračních vazeb v rámci zdravotnických zařízení míří na NIS a závazek dodavatele NIS poskytnout dodavateli integrační platformy adekvátní součinnost je v rámci integračních projektů často neuralgickým bodem pro úspěšné nasazení integrační platformy.“

236.     Společnost ICZ a.s. uvádí, že v rámci veřejných zakázek realizovaných v posledních dvou letech je dodávka IP a NIS společně v jedné veřejné zakázce obvyklá a lze konstatovat, že „spojení integrační datové a aplikační platformy a NIS přináší především přínos v oblasti jasnější definice příslušných adaptérů integrační platformy a NIS. Nám známé veřejné zakázky obdobného setupu jsou pro zákazníky Fakultní Thomayerova nemocnice, Masarykův onkologický ústav, Nemocnice Břeclav, Nemocnice Mladá Boleslav, Nemocnice Česká Lípa a další.“

Odpovědi na dotaz č. 2 (požadavek na min. výši ročního obratu)

237.     Společnosti Medicalc software s.r.o. a Steiner, s.r.o., vnímají požadavek na min. výši ročního obratu jako problematický a nebyly by schopny jej splnit. Společnost Steiner, s.r.o., k tomu mj. doplňuje, že považuje tento požadavek za diskriminační, neboť omezuje okruh potenciálních dodavatelů. Obě společnosti shodně poukazují na svoje zkušenosti z předchozích zadávacích řízeních, avšak ani díky nim se nemohly kvůli požadavku ekonomické kvalifikaci účastnit předmětného zadávacího řízení.

238.     Společnosti C SYSTEM CZ a.s., NAVERTICA a.s., TECHNISERV IT, spol. s r.o., TESCO SW a.s.ICZ a.s. by tento požadavek zadavatele byly schopny splnit. Společnosti se shodují, že s ohledem na rozsah veřejné zakázky je tento požadavek adekvátní. Společnost NAVERTICA a.s., však doplňuje, že pro jiné potenciální dodavatele by mohl být tento požadavek problematický.

Odpovědi na dotaz č. 3 (požadavek na tým specialistů)

239.     Společnosti ICZ a.s. a TECHNISERV IT spol. s r.o., uvedly, že disponují týmem specialistů, který odpovídá požadavkům zadavatele. Společnost Medicalc software s.r.o. disponuje týmem specialistů, vyjma vedoucího realizačního týmu (projektového manažera).

240.     Společnosti C SYSTEM CZ a.s. a TESCO SW a.s. uvádějí, že aktuálně nedisponují požadovaným týmem specialistů, avšak v případě potřeby by jej byly schopny vytvořit ve spolupráci s ostatními partnery, resp. poddodavateli. Společnost Steiner, s.r.o., uvádí, že nedisponuje takovým týmem specialistů, tomuto požadavku by nebyla schopna vlastními silami vyhovět. Musela by využít spolupráce dalších partnerů, zejm. co se týče dodavatele IP a dalších modulů. Za problematický považuje společnosti Steiner, s.r.o., požadavek na Specialistu pro oblast integrace a zavádění ESB a jeho zkušenost s integrační vazbou na systémy IZSR.

241.     Společnost NAVERTICA a.s. uvádí, že disponuje poměrně rozsáhlým týmem specialistů v ČR i v zahraničí, avšak zadavatelovy požadavky na tým specialistů by byla schopna splnit toliko částečně a velmi omezeně. Dle společnosti NAVERTICA a.s. se jedná o „diskvalifikační požadavek znemožňující účast jiným dodavatelům.“

Odpovědi na dotaz č. 4 (termín realizace pro Uherskohradišťskou nemocnici)

242.     Společnost Medicalc software s.r.o. uvádí, že termín realizace předmětu plnění v jedné nemocnici do 5. 7. 2022 je vysoce rizikový a problematický. Společnost Medicalc software s.r.o. nastiňuje hrubý harmonogram případné realizace NIS a IP následovně:

analýzy                                             2 měsíce

oponentura a schválení Projektu       1 měsíc

implementace, parametrizace          3 - 6 měsíců

školení                                                1-2 měsíce

testovací provoz                                 1 měsíc

rutinní provoz                                     8 – 12 měsíců od podpisu smlouvy“.

 

Společnost Medicalc software s.r.o. doplňuje, že smluvní závazek realizace předmětu plnění k 5. 7. 2022 je z jejího pohledu nereálný.

243.     Společnost Steiner, s.r.o., uvádí, že splnitelnost předmětu plnění do jedné z nemocnic do 5. 7. 2022 je velmi sporná vzhledem k extrémně krátké době realizace, ale i nejednoznačnosti termínu dokončení a souvisejících nákladů. Společnost Steiner, s.r.o., poukazuje na obsah námitek proti zadávací dokumentaci, ve kterých zadavatele mj. upozorňovala na nejednoznačnost termínu realizace díla.

244.     Společnost NAVERTICA a.s. konstatuje, že by se nebyla schopna k realizaci plnění do 5. 7. 2022 v jedné z nemocnic zavázat z několika důvodů. Prvním z nich je ten, že aktuálně nedisponuje dostatečnými kapacitami až do poloviny roku 2022. Dále uvádí, že považuje termín za nereálný pro kohokoliv „s výjimkou toho, kdo už možná na projektu v tichosti pracuje.“ Projekty tohoto rozsahu dle společnosti NAVERTICA a.s. vyžadují provedení analýzy stávajícího stavu z hlediska procesů, dat, organizačního zabezpečení, atp. „Na základě analýzy je pak možné připravit návrh řešení včetně plánu implementace atd. a včetně také součinnosti zadavatele (podmínka nutná!). Už jen příprava dat pro migraci, jejich vyčištění od chyb, provedení migrace a otestování správnosti je proces na několik měsíců, vezmeme-li v úvahu realitu nemocničního prostředí.“ Společnost NAVERTICA a.s. doplňuje, že dodavatel, který ví, že tento termín není de facto závazný, neboť dojde k jeho posunutí či zmírnění kritérií, se může klidně k tomuto termínu realizace zavázat.

245.     Společnost C SYSTEM CZ a.s. uvádí, že vzhledem k náročnosti plnění takové zakázky je odpověď složitá. Společnost C SYSTEM CZ a.s. dodává, že nezná prostředí, nemá k dispozici analýzu a další podklady důležité pro takové rozhodnutí. „Pokud vycházíme pouze z popisu funkcionalit pro jednotlivé části implementace, tak při pravděpodobné spolupráci s některými partnery bychom byl[i] schopni zavázat se k realizaci předmětu plnění do jedné z nemocnic ve stanoveném termínu 5.7.2020[7].“

246.     Společnost TECHNISERV IT, spol. s r.o., uvádí, že na základě zkušeností, kterými disponuje, se jedná o zcela nereálný termín, ke kterému by se nikdy nezavázala.

247.     Dle společnosti TESCO SW a.s. by záleželo na očekávaném termínu nabytí účinnosti smlouvy, dále na konkrétních ustanoveních smlouvy vč. jejich vazeb a na součinnosti zadavatele. Společnost TESCO SW a.s. dále uvádí, že by záleželo na tom, zda by našla vhodného partnera pro oblast NIS, „ochotného dané dílčí plnění poskytnout v daných termínech, za daných ostatních smluvních podmínek a připraveného případně mitigovat naše vybraná smluvní rizika. Pokud bude pracovat několik implementačních týmů lze jednotlivá dílčí plnění řešit paralelně.“

248.     Společnost ICZ a.s. uvádí, že vnímala tento termín jako problematický vzhledem k aktuálním implementačním projektům, které v současné době realizuje. „Požadovaný termín by vyžadoval od obou dvou stran, tzn. jak zadavatele, tak i realizátora vysokou úroveň součinnosti. Lze konstatovat, že za ideálních podmínek je splnitelný, nicméně jak již bylo uvedeno klade vysoké požadavky na obě strany a tím i vysokou úroveň rizika. Reálnost tohoto termínu by dále záležela jednak na datu podpisu smlouvy (a tedy délce trvání zadávacího řízení), jednak na tom, zda zadavatel získá rozhodnutí poskytovatele dotace o změně (prodloužení) doby plnění tak, aby plnění bylo provedeno a dokončeno u jednotlivých nemocnic ve lhůtě k tomu určené dodavateli v příslušné smlouvě (tj. nejpozději do 20 měsíců od účinnosti jednotlivých smluv na plnění veřejné zakázky), jak bylo zadavatelem specifikováno v čl. 4 zadávací dokumentace. Zadavatel zadávacími podmínkami umožnil, aby vybraný dodavatel v případě, že by k posunu termínu nedošlo, měl právo před podpisem dodat prohlášení o nemožnosti realizovat plnění bez prodloužení realizačního termínu dle čl. 4 ZD, a to bez rizika ztráty složené jistoty. Termín 5.7. 2022 pro realizaci plnění pro Uherskohradišťskou nemocnici a.s. byl k datu podání nabídek extrémně napjatý a byl by realizovatelný pouze při velmi svižném průběhu zadávacího řízení.“

 

 

Odpovědi na dotaz č. 5 (umožnění práce webových aplikací na platformě Linux)

249.     Společnost Medicalc software s.r.o. uvedla, že bez bližších podrobností není schopna poskytnout stanovisko k předmětné otázce.

250.     Společnosti TECHNISERV IT, spol. s r.o., TESCO SW a.s. a C SYSTEM CZ a.s. nepovažují tento požadavek v obecné rovině za problematický. Společnost TECHNISERV IT, spol. s r.o., poukazuje na to, že problematickým by se v kombinaci s ostatními požadavky mohl stát zákaz instalace doplňků třetích stran na stanici.

251.     Společnosti ICZ a.s. a Steiner, s.r.o., uvádějí, že jejich řešení by tomuto požadavku nevyhovovalo. Společnost NAVERTICA a.s. uvádí, že tento požadavek považuje za problematický, nikoliv však pro doplňky třetích stran či cokoliv jiného. Problém vidí v tom, že zadavatel nemá koncepčně jasno, jaké systémy a v jaké formě chce do budoucna ve své nemocnici používat.

Právní posouzení

K aktivní legitimaci navrhovatele

252.     Zadavatel ve svých vyjádřeních opakovaně poukazuje na svoji pochybnost o tom, zda je navrhovatel aktivně legitimován k podání námitek a návrhu, přičemž uvádí, že navrhovatel by nebyl schopen splnit předmět plnění v celém rozsahu ani nedisponuje produktem, který by naplnil současné potřeby zadavatele.

253.     K tomu Úřad v souladu se závěry předsedy Úřadu učiněnými v druhostupňovém rozhodnutí uvádí, že k otázce posouzení aktivní legitimace je třeba přistupovat individuálně v každém případě, neboť neexistuje konkrétní, obecně platné pravidlo, které by bylo možné na tuto problematiku aplikovat. Základním východiskem při posouzení aktivní legitimace navrhovatele u návrhu, který směřuje proti zadávacím podmínkám, však je, že navrhovatel musí být dodavatelem, u kterého existuje potenciál schopnosti dodat poptávané plnění a kterému by nastavením zadávacích podmínek byla možnost podat konkurenceschopnou nabídku upřena, čímž by právě došlo ke způsobení újmy, o které v případě podání námitek a návrhu hovoří právní úprava.

254.     Jak již Úřad uvedl v napadeném rozhodnutí a jak opakuje předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, navrhovatelem je v šetřeném případě společnost, která má živnostenské oprávnění v oboru činnosti poskytování software a činnostech úzce souvisejících, prokazatelně se pohybuje na trhu nemocničních informačních systémů, a to již minimálně po dobu 25 let, přičemž v současné době je poskytovatelem informačního systému v jedné z nemocnic, pro kterou je veřejná zakázka realizována. Jedná se tedy o dodavatele, jehož předmět činnosti odpovídá hlavnímu předmětu poptávaného plnění veřejné zakázky. Navrhovatel tak může mít zájem na dodání části předmětu plnění.

255.     Navrhovateli totiž nemůže být upřena aktivní legitimace k podání návrhu na základě toho, že by nebyl schopencelý předmět plnění poskytnout, když je to právě předmět plnění a jeho spojování, proti kterým navrhovatel ve svých podáních brojí. Námitky se přitom týkají plnění, k němuž je navrhovatel obecně způsobilý.

256.     Jak uvedl předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, nelze předjímat, jakým způsobem by navrhovatel přistoupil k poskytování poptávaného plnění, přičemž se mu nabízí několik možností, jejichž prostřednictvím by se mohl o veřejnou zakázku úspěšně ucházet (příkladmo ve spolupráci s dalším dodavatelem, smluvením poddodavatele či náborem nových pracovníků s cílem vyvinout odpovídající systém). Navrhovateli tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti mohla nezákonným nastavením zadávacích podmínek vzniknout újma. Obecně přitom platí, že aktivně legitimován je i takový dodavatel, který obdobný předmět plnění nikdy dříve neposkytoval, pokud je dodavatelem působícím v konkrétní oblasti trhu a je zde potenciální možnost, aby mohl v daném zadávacím řízení podat nabídku.

257.     Ačkoliv se realizace veřejné zakázky (nebo její části) navrhovatelem může zadavateli jevit jako krajně nepravděpodobná, v předmětném případě je na místě potencialitu vzniku újmy při nastavení nezákonných zadávacích podmínek veřejné zakázky u navrhovatele shledat, a to i s ohledem na evropskou úpravu[8]. Navrhovatel je v šetřeném případě oprávněn domáhat se ochrany svých práv, pročež Úřad přistoupil k věcnému přezkumu v návrhu namítaných skutečností.

K vymezení předmětu veřejné zakázky

258.     Navrhovatel v návrhu konstatuje, že zadavatel nedodržel zásadu zákazu diskriminace a omezil okruh potenciálních dodavatelů tím, že nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, ačkoliv to povaha předmětu veřejné zakázky připouštěla. V této souvislosti navrhovatel mj. poukazoval na to, že zadavatel mohl předmět veřejné zakázky rozdělit na tři samostatná plnění, a to integrační datovou a aplikační platformu, nemocniční informační systém a řešení pro telemetrii. Navrhovatel v návrhu mj. uvádí, že tato tři plnění spolu funkčně nesouvisí a jsou zcela běžně vypisována zadávací řízení, jejichž předmětem je pouze integrační platforma nebo pouze nemocniční informační systém.

259.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl zvládnout co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami zakotvenými v § 6 zákona, mj. tedy i zásadou zákazu diskriminace, jejímž výkladem se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval Úřad a taktéž se jí v rámci judikaturní činnosti opakovaně věnovaly správní soudy[9]. Na základě závěrů vyplývajících z odkazované judikatury lze učinit dílčí závěr, že zadavatel může porušit zásadu zákazu diskriminace tím, že vymezí předmět veřejné zakázky příliš široce, čímž omezí okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení v případě poptávání samostatného plnění účastnit. Při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace vymezením předmětu veřejné zakázky, je třeba zkoumat zejména dopad, který vymezení předmětu veřejné zakázky má na konkurenční prostředí, a důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly (a to zejména z pohledu technického a ekonomického), a tyto okolnosti následně posoudit.

260.     Úřad se v rámci posouzení vymezení předmětu veřejné zakázky v daném případě předně zabýval otázkou, zda byly dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění, tj. funkcionality integrační a aplikační platformy nemocničního informačního systému zadavatelem zadávána v jednom celku, či zda naopak bylo na místě tato plnění poptávat ve více samostatných veřejných zakázkách, případně umožnit podávat dodavatelům nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky tak, aby nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace.

261.     Předmětem veřejné zakázky je vybudování (tj. navržení, implementace, integrace a customizace) komunikační a integrační platformy včetně poskytování souvisejících služeb podpory a rozvoje. Komunikační a integrační platformu nazývanou zadavatelem v zadávací dokumentaci jako „Informační systém“ zadavatel vymezil mj. souborem funkcionalit integrační datové a aplikační platformy a nemocničního informačního systému. Jak vyplývá z bodu 2.1.1. úvodu k technické specifikaci (k tomu podrobněji viz výše v bodě 203. odůvodnění tohoto rozhodnutí), integrační datová a aplikační platforma v sobě zahrnuje sběrnici ESB, eHealth Registry a Repository a eHealth Portál. Na tuto skutečnost zadavatel upozorňuje i ve svém vyjádření ze dne 22. 11. 2021, kde uvádí, že IP se ve smyslu zadávací dokumentace rozumí soubor funkcionalit, které ve svém souhrnu tvoří integrační vrstvu mezi různými informačními systémy nemocnic navzájem a mezi nimi a vnějším světem. Zadavatel akcentuje, že IP nelze ztotožňovat s ESB (Enterprise Servise Bus), což je pouze jedna, byť podstatná komponenta řešení IP.

262.     Funkcionality nemocničního informačního systému byly vymezeny rovněž v bodě 2. úvodu k technické specifikaci následovně:

Nemocniční informační systém v sobě zahrnuje řešení pro:

-        Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro všechna klinická oddělení nemocnic a všechny typy poskytované péče (ambulantní, lůžková, intenzivní, stacionární, operativa)

-        Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro radiologické oddělení

-        Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro oddělení patologie, včetně patologické laboratoře

-        Funkce pro předávání dat do Národního zdravotnického informačního systému a dalších národních informačních systémů

-        Funkce pro vykazování péče za účelem úhrady zdravotním pojišťovnám a dalším plátcům péče a samoplátcům

-        Funkce zajišťující integraci NIS s dalšími informačními systémy nemocnic, s informačními systémy Zlínského kraje a komunikaci s již existujícími komponentami elektronického zdravotnictví na národní úrovni

-        Systémové a administrační nástroje a nástroje pro vytěžování dat

-        Další agendy v rozsahu dle Technické specifikace NIS.

263.     Podrobnější technická specifikace integrační platformy je vymezena v příloze 1.2 smlouvy, technická specifikace NIS je vymezena v příloze 1.3.1 smlouvy. V každém z těchto dokumentů zadavatel odděleně popsal funkční požadavky na IP a NIS, resp. na jejich dílčí komponenty.

264.     Co se týče technických vlastností plnění, které vedly zadavatele k poptávání veřejné zakázky jako jednoho celku, zadavatel uváděl, že by musel stanovit konkrétní požadavky na funkcionality a podobu systémového rozhraní, čímž by omezil soutěž více, než jak je tomu nyní při ponechání architektonické volnosti, kterou by však v případě samostatných plnění zaručit nemohl. Úřad v souladu se závěry předsedy Úřadu uvádí, že základní požadavek zadavatele na „Design & Build“ lze vnímat jako legitimní, avšak sám o sobě (bez přihlédnutí k ostatním aspektům) pro omezení hospodářské soutěže nedostatečný.

265.     Úřad se mj. za účelem bližšího objasnění vztahu mezi NIS a IP obrátil v rámci předmětného správního řízení na dodavatele s žádostí o zodpovězení otázky, na kolik je na trhu běžné, aby byla v rámci jedné veřejné zakázky realizována současně integrační datová a aplikační platforma a NIS, a zda má společné dodání těchto funkcionalit nějaké technické opodstatnění. K okruhu zvolených dodavatelů Úřad uvádí, že oslovil odborníky na trhu IT technologií, dodavatele NIS, resp. klinických informačních systémů a dále dodavatele, kteří se účastnili předběžných tržních konzultací vyjma společností STAPRO a OR-CZ spol. s r.o., které podaly nabídku (resp. společnost STAPRO podala nabídku, společnost OR-CZ spol. s r.o. byla poddodavatelem integrační platformy). K argumentaci zadavatele zpochybňující relevantnost odpovědí některých společností se Úřad vyjadřuje níže v bodech 336. a 337. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

266.     Tři z oslovených společností (Medicalc software s.r.o., ICZ a.s. a C SYSTEM CZ a.s.) Úřadu shodně sdělily, že v posledních letech je požadavek na realizaci integrační datové a aplikační platformy a NIS v jedné veřejné zakázce poměrně obvyklý. Přínosem spojení integrační datové a aplikační platformy pak může být jasnější definice příslušných adaptérů IP a NIS, významným aspektem při společné implementaci je migrace dat z původních systémů. Společnost TESCO SW a.s. sdělila, že společná dodávka IP a NIS není úplně běžná, ale může být opodstatněna tím, že většina integračních vazeb míří na NIS a při dodávce integrační platformy je nutné zajistit adekvátní součinnost od dodavatele NIS, aby mohla být IP úspěšně nasazena.

267.     Naproti tomu další tři společnosti (NAVERTICA a.s., Steiner, s.r.o., a TECHNISERV IT, spol. s r.o.) Úřadu sdělily, že dodávka IP společně s NIS v rámci jedné veřejné zakázky běžná není, neboť se jedná o odlišné systémy s různým okruhem dodavatelů. Z provedeného průzkumu trhu vyplývá, že smyslem integrační platformy je vytvoření samostatné a nezávislé komponenty informačního systému, která umožní propojit různé aplikace informačního systému (nikoliv jen NISu) od různých dodavatelů do jednoho funkčního celku. Spojení IP a NISu do jednoho funkčního celku může vést k opačnému cíli, kdy integrační platforma může tvořit vnější rozhraní NISu, v důsledku čehož budou dodavatelé ostatních aplikací nuceni se tomuto konkrétnímu NISu přizpůsobovat.

268.     Na základě skutečností zjištěných z provedeného průzkumu trhu Úřad konstatuje, že v poslední době existují zadávací řízení, ve kterých byl poptáván NIS s IP v rámci jedné veřejné zakázky, ale stejně tak jsou tyto komponenty poptávány i v samostatných zadávacích řízeních. Výhody společné dodávky lze spatřovat zejména při implementaci těchto komponent. Je však patrné, že účel IP a NISu je jiný, resp. integrační platforma má sloužit toliko k propojení různorodých aplikací do jednoho funkčního celku, přičemž je žádoucí, aby byla „nezávislou“ komponentou. Ani jedna z oslovených společností Úřadu nepotvrdila, že by existovalo nějaké nezbytné technické propojení, které by odůvodňovalo dodávku NIS a IP jako jednoho celku. K účelu integrační platformy zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl, že tento spočívá „v zajištění komunikace mezi jednotlivými nemocnicemi (zadavatelem a pověřujícími nemocnicemi), ale současně v zajištění datové integrace mezi různými informačními systémy v každém zdravotnickém zařízení. Současně zajišťuje IP i portálové služby vůči externím zdravotnickým zařízením a vůči pacientům.“

269.     Zadavatel za účelem vymezení předmětu veřejné zakázky a svého následného postupu realizoval předběžné tržní konzultace, přičemž z průběhu předběžných tržních konzultací a také z vyjádření zadavatele ze dne 22. 11. 2021 je patrné, že zadavatel si byl vědom toho, že pro IP a NIS existuje odlišný okruh dodavatelů. Z vyjádření zadavatele ze dne 22. 11. 2021 vyplývá, že zadavatel neměl před zahájením zadávacího řízení jasnou představu o tom, jak bude postupovat, přičemž nevylučoval, že bude potřeba zadávat samostatně různé veřejné zakázky, neboť si nebyl vědom všech relevantních konsekvencí ve vztahu k relevantnímu trhu. Zadavatel uvádí, že „mezi dodavateli NIS a IP bývají překryvy, ale současně může jít o dodavatelsky odlišné segmenty trhu“. Z bodu 1.3 zadávací dokumentace vyplývá, že výstupem předběžných tržních konzultací byly technické specifikace NIS a IP, avšak k účasti na předběžných tržních konzultacích byl pro každou část osloven odlišný okruh dodavatelů, kteří byli informováni i o druhém záměru, jak vyplývá z vyjádření zadavatele ze dne 22. 11. 2021 a z výzev k účasti na předběžných tržních konzultacích.

270.     Zadavatel Úřadu opakovaně sdělil, že na základě předběžných tržních konzultací dospěl k závěru, že pro relevantní trh není omezující, pokud se oba systémy poptávají jako jeden funkční celek. K tomuto tvrzení Úřad uvádí, že z protokolů o průběhu předběžných tržních konzultací (k tomu viz výše v bodech 188. –  195. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že 4 dodavatelé [OR-CZ spol. s r.o., STAPRO, Infor (Česká republika) s.r.o. a TESCO SW a.s.] by byli schopni účasti v takovém zadávacím řízení (jehož předmětem by byla společná dodávka NIS + ESB sběrnice) pouze za předpokladu, že by část plnění realizovali poddodavatelsky nebo se účastnili zadávacího řízení ve spolupráci s jiným dodavatelem.

271.     Ve prospěch vzájemné nezávislosti ESB sběrnice a NIS svědčí také skutečnost, že společnosti Medical System s.r.o. a STAPRO zadavateli v rámci předběžných tržních konzultací sdělily, že byť ESB sběrnice je součástí jimi předkládaného řešení, NIS může fungovat také s jinou ESB sběrnicí. Společnost ICZ a.s. konstatovala, že je schopna dodat jak NIS, tak ESB sběrnici zvlášť a společnost Steiner, s.r.o., také připouští oddělitelnost ESB sběrnice od NISu, ačkoliv uvádí, že „NIS by byl v omezené míře, neboť s jinými integračními platformami není konfigurovatelný stejným způsobem jako v případě ESB sběrnice od InterSystems“.

272.     Na základě protokolů z průběhu předběžných tržních konzultací Úřad může potvrdit závěr zadavatele, že mezi dodavateli NIS a IP, resp. ESB sběrnice, mohou být překryvy, avšak dle názoru Úřadu je nutno na NIS a ESB sběrnici nazírat spíše jako na plnění s odlišnými funckionalitami, které mají zpravidla odlišné dodavatele. Na tomto místě Úřad opakovaně poukazuje na to, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení poptával společně NIS a IP, která byla zadávací dokumentací vymezena souborem funkcionalit přesahujících ESB sběrnici. ESB sběrnice byla toliko dílčí komponenta integrační platformy.

273.     Na základě výše uvedených zjištění měl Úřad za to, že zadavatel v šetřeném případě stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, když předmět veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí byl mj. soubor funkcionalit integrační datové a aplikační platformy a nemocničního informačního systému, čímž vymezil předmět veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. S tímto názorem se však předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí neztotožnil, prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

274.     Dle předsedy Úřadu z předběžných tržních konzultací vedených zadavatelem vyplynula funkční provázanost IP a NIS, zároveň se však nejedná o natolik úzce spjatá plnění, která by bylo nutno bez dalšího poptávat zásadně společně. Vedle toho však z předběžných tržních konzultací i z provedeného dokazování bylo zjištěno, že společná realizace IP a NIS v jedné veřejné zakázce je považována za poměrně obvyklou, případně pokud nikoliv běžnou, tak přinejmenším opodstatněnou. Pokud ostatní dodavatelé uvedli, že společná dodávka běžná není, zmínili současně, že tato dvě plnění mají jiné okruhy dodavatelů. V poslední době také existují zadávací řízení, ve kterých byly NIS a IP poptávány společně, většina oslovených dodavatelů současně odpověděla, že by společnou dodávku řešila prostřednictvím poddodavatele nebo v rámci společenství dodavatelů. Okruhy dodavatelů pro oba typy plnění jsou různé. Zadavatel však poukázal na min. 2 recentní veřejné zakázky, ve kterých bylo plnění poptáváno společně a je nyní realizováno generálním dodavatelem s poddodavateli.

275.     Předseda Úřadu dospěl k závěru, přičemž Úřad je při novém projednání věci povinen tento závazný právní názor předsedy Úřadu respektovat, že v šetřeném případě nastává situace, kdy zadavatel spojením předmětu plnění do jediného celku nesnižuje počet dodavatelů, kteří by byli schopni veřejnou zakázku plnit, pouze po nich požaduje kooperaci a podání nabídky společné. Ačkoliv nutnost nalezení a smluvení poddodavatele (či spolupracujícího dodavatele v případě společenství) označoval předseda Úřadu v mnoha jiných případech taktéž za nepřípustnou překážku hospodářské soutěže, v nynějším případě ji shledává oprávněnou. Prvním argumentem k tomu je právě skutečnost, že počet dodavatelů zůstává v případě spojení plnění stejný – dodavatelé integrační platformy budou stále nabízet tuto platformu a dodavatelé nemocničního informačního systému s nimi v kooperaci poskytnou svůj moderní systém k provozu. Z tohoto pohledu předseda Úřadu souhlasí se zadavatelem, že lze předpokládat, že pokud by při rozdělení veřejné zakázky na části bylo do každé části podáno potenciálně 5 nabídek od celkového počtu 10 dodavatelů (5 pro IP a 5 pro NIS), do zadávacího řízení s kumulovaným předmětem plnění by bylo podáno také 5 nabídek od celkového počtu 10 dodavatelů (dva by se vždy pro podání nabídky spojili).V této souvislosti je Úřad nucen ohradit se proti tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření ze dne 25. 3. 2022, dle kterého Úřad, resp. předseda Úřadu povýšil zadavatelem uváděné předpoklady na výsledek šetření Úřadu, neboť uváděné počty o potenciálně podaných nabídkách jsou evidentně uváděny jako předpoklad, resp. příklad, pro podporu argumentace v tom smyslu, že dodavatelé pro IP a NIS jsou sice různí, nicméně by tato skutečnost nemusela mít ve svém důsledku vliv na počet podaných nabídek.

276.     Obecně problematickým je již výše zmíněný předpoklad domluvy dodavatelů na vytvoření společenství nebo poddodavatelského vztahu, v konkrétní situaci je však možno jej dle předsedy Úřadu shledat oprávněným. Předseda Úřadu na základě skutkových zjištění shledal, že  plnění bylo obecně v případě potřeby zajištění nové integrační platformy a nového NIS pro nemocnici v jiných veřejných zakázkách dodáváno vždy více společně zavázanými dodavateli. Prostředí společností poskytujících zadavatelům (nemocnicím) tyto dodávky je tudíž nastaveno na situace, ve kterých se tito jednotliví dodavatelé spojují a poskytují celistvé funkčně propojené plnění.

277.     Odůvodněnost a legitimizace postupu zadavatele v šetřeném případě je umocněna také ve spojení s uvedenými předpoklady na základě požadavku odpovědnosti zadavatele za celý soubor plnění. Ačkoliv Úřad v prvostupňovém rozhodnutí konstatoval, že obavy zadavatele z toho, že by musel zastávat roli nechtěného systémového integrátora, nelze upřednostňovat na úkor základních zásad zadávání veřejných zakázek, dle názoru předsedy Úřadu je nutno předmětný požadavek zadavatele považovat také za oprávněný, neboť plnění veřejné zakázky sice nejsou provázána natolik úzce, aby bylo možno pouze touto souvislostí odůvodnit jejich společnou poptávku, současně však nelze popřít, že obě části plnění spolu mají na velmi specifické bázi spolupracovat a vzájemná kooperace jejich dodavatelů je pro splnění zadavatelem sledovaného účelu zcela zásadní. O to víc v případě, kdy již samotné vybudování systémů, vzhledem k ponechání jisté míry volnosti ze strany zadavatele (architektonická neutralita), vznáší požadavky na spolupráci při vytváření produktů, které budou zadavatelovým požadavkům vyhovovat. Úřad tak s ohledem na závazné právní závěry předsedy Úřadu konstatuje, že snaha zadavatele o vyloučení nutnosti výkonu pozice integrátora a mediátora jím samotným, případně třetí osobou na jeho náklady, je v šetřeném případě důvodná, oprávněná a nikoliv omezující, a to především proto, že množina dodavatelů nebyla zadavatelovými požadavky omezena, s přihlédnutím k tomu, že realizace veřejné zakázky bude probíhat v  nemocničním prostředí, ve kterém je zajisté potřeba v co nejvyšší míře vyloučit rizika selhání systému a minimalizovat náklady na napravení nežádoucích situací, a rovněž s přihlédnutím k tomu, že dodavatelské prostředí je na kooperaci a společnou odpovědnost v rámci jediné zakázky zvyklé.

278.     Dle předsedy Úřadu je nutno v šetřeném případě reflektovat také ekonomické argumenty zadavatele, kterými jsou zejména úspory administrativních a systémových prací, které by zadavatel musel vykonávat či zajistit.

279.     Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad s ohledem na závazný právní názor předsedy Úřadu konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel kumulací předmětu plnění v rámci jedné veřejné zakázky neomezil okruh potenciálních dodavatelů, resp. pokud by jej snad omezil nutností kooperace dodavatelů v rámci společenství nebo poddodavatelských vztahů, je nutno tento postup vzhledem k podobě trhu a administrativně obchodním potřebám zadavatele shledat oprávněným.

280.     Úřad souhlasí s navrhovatelem v tom smyslu, že každá z nemocnic mohla poptávat nemocniční informační systém samostatně, avšak ani skutečnost, že Uherskohradišťská nemocnice poptává předmět veřejné zakázky z pozice centrálního zadavatele pro další dvě nemocnice ve Zlínském kraji nesvědčí o nezákonnosti postupu zadavatele. Centralizované zadávání, resp. agregace poptávky na straně zadavatelů, je zpravidla odůvodňována dosažením větších synergických efektů a případných úspor z toho plynoucích.

281.     V tomto smyslu také argumentuje zadavatel ve svém vyjádření, kde uvádí, že k nerozdělení veřejné zakázky na části jej vedly zejména legitimní provozní a ekonomické potřeby, které podrobněji rozepisuje v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel předně objasňuje, že požaduje, aby systémy pracovaly obdobným způsobem, byly vyhotoveny ve srovnatelné kvalitě a na základě stejné architektury. Zadavatel dále uvádí, že dodavatel vybraný v zadávacím řízení naváže na vlastní řešení NIS, to zevrubněji customizuje a poté dílčím způsobem upraví pro každou z nemocnic. Pokud by každý systém (pro každou nemocnici) dodával jiný dodavatel, musel by provést stejnou zevrubnou customizaci, což zadavatel považuje za pracnější a nákladnější řešení. Varianta pořízení identického systému od jednoho dodavatele do tří nemocnic, kdy jeden dodavatel přenese své náklady na tři zadavatele, je výhodnější, než kdyby každý zadavatel nesl kompletní náklady na implementaci a přizpůsobení celého systému od jím vybraného specifického dodavatele. Zadavatel dále argumentuje technickými důvody, zejména pak zmiňuje záměr na vybudování společného systému vnitřní podpory se vzájemnou zastupitelností nemocnic. Výše uvedené důvody zadavatele považuje Úřad za zcela legitimní a neshledal v tomto postupu zadavatele rozpor se zákonem.

282.     V kontextu výše uvedených skutečností Úřad závěrem uvádí, že zadavatel v šetřeném případě vymezením předmětu veřejné zakázky a jeho centralizovaným poptáváním postupoval v souladu se zákonem, kdy tento postup vycházel z legitimních potřeb zadavatele.  

Ke kritériu ekonomické kvalifikace

283.     Navrhovatel v návrhu dále poukazuje na nepřiměřenost kritéria ekonomické kvalifikace, konkrétně požadavku zadavatele na celkový obrat dodavatele za 3 bezprostředně předcházející uzavřená účetní období, který musel dosahovat min. výše 60 000 000,- Kč v každém z těchto účetních období. Navrhovatel v této souvislosti konstatuje, že předimenzovanost kritéria ekonomické kvalifikace úzce souvisí s nerozdělením zakázky na části. Tím, že Úřad výše v bodech 258. – 282. odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že zadavatel nebyl povinen poptávat předmět plnění na části, je část argumentace navrhovatele v tomto smyslu vypořádána.

284.     Nadto Úřad uvádí, že zadavatel je při stanovování požadavku na výši minimálního ročního obratu limitován ust. § 78 odst. 2 zákona, který mj. říká, že tento nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 207 200 000,- Kč s tím, že stanovil stropy nabídkové ceny pro informační systém (vyjma služeb jeho podpory a rozvoje) pro jednotlivé nemocnice, a to 46 mil. Kč pro Uherskohradišťskou nemocnici, 29 mil. Kč pro Kroměřížskou nemocnici a 26 mil. Kč pro Vsetínskou nemocnici (což v součtu činí 101 mil. Kč).

285.     Navrhovatel následně přepočítává předpokládanou hodnotu na dobu jednoho roku a z ní dovozuje, že požadavek na roční obrat dodavatele ve výši 60 mil. Kč samostatně ve vztahu ke každé z nemocnic značně převyšuje dvojnásobek předpokládané hodnoty. Tím, že zadavatel nepoptává předmět plnění samostatně pro každou nemocnici (a výsledné plnění tedy bude realizovat jediný vybraný dodavatel), přičemž ani nebyl povinen takto postupovat, není dle názoru Úřadu na místě poměřovat požadavek na výši ročního obratu dodavatele samostatně k předpokládané hodnotě u jednotlivých nemocnic.

286.     K tomu Úřad dále podotýká, že předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0459/2021/VZ, č. j. ÚOHS-12729/2022/500 ze dne 9. 9. 2021, ve kterém posuzoval soulad postupu zadavatele s ust. § 78 odst. 2 zákona, do jisté míry překlenuje výklad ve vztahu k přepočítávání předpokládané hodnoty na dobu jednoho roku, resp. z citovaného rozhodnutí vyplývá, že pro účely ust. § 78 odst. 2 zákona se přepočet předpokládané hodnoty na jeden rok uplatní v případech dle § 19, případně § 20 a 21 zákona, jde-li o smlouvu na dobu určitou v délce jednoho roku. V šetřeném případě mají být smlouvy uzavřeny na dobu neurčitou s tím, že dodavatel je povinen poskytnout plnění do 20 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy. Zadavatel tedy nebyl povinen při stanovování výše min. ročního obratu dodavatele vycházet z předpokládané hodnoty plnění za jeden rok.

287.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že zadavatel nepostupoval při stanovení min. výše obratového kritéria excesivně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a v tomto ohledu je nutno považovat postup zadavatele za souladný se zákonem.

288.     Tento závěr podporují rovněž skutečnosti vyplývající z provedeného průzkumu trhu, kdy většina dodavatelů (5) Úřadu sdělila, že by tento požadavek zadavatele splnila. Toliko dvě společnosti považují tento požadavek za problematický. V této souvislosti však Úřad přihlíží k tomu, že zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučil, aby dodavatelé prokázali splnění předmětného kritéria kvalifikace více osobami (za splnění dalších podmínek stanovených v zadávací dokumentaci). Není tedy vyloučeno, aby se i tito dodavatelé, kteří nejsou schopni vlastními silami prokázat tuto část kvalifikace, zadávacího řízení zúčastnili, resp. prokázali splnění předmětné části kvalifikace. 

Ke kritériím technické kvalifikace

289.     Smyslem prokazování splnění kritérií technické kvalifikace je to, aby byla osoba, která bude předmět plnění realizovat, vybírána z okruhu dodavatelů, kteří jsou po technické stránce schopni zajistit kvalitní plnění předmětu veřejné zakázky např. tím, že mají zkušenost s realizací obdobného předmětu plnění nebo že disponují týmem zkušených odborníků, kteří se mohou na realizaci veřejné zakázky podílet. Zadavatel tedy prostřednictvím kritérií technické kvalifikace omezuje okruh potenciálních dodavatelů pouze na ty, kteří budou reálně schopni plnit předmět veřejné zakázky řádně, odborně a v odpovídající kvalitě. Zadavatel musí vždy vybalancovat, kdy se jedná o oprávněné požadavky na schopnost dodavatele plnit předmět veřejné zakázky „a kdy už se jedná o požadavek nepřípadně zužující okruh možných dodavatelů, tedy požadavek, jenž je v rozporu s některou ze zásad uvedených v § 6 zákona“, jak konstatoval předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0056/2021/VZ, č. j. ÚOHS-13622/2021/162/DJa ze dne 12. 5. 2021.

290.     Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je plně v gesci zadavatele, ten je však povinen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň projevují i základní zásady postupu zadavatele uvedené v ust. § 6 zákona. Ty jsou ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace promítnuty i do ust. § 73 odst. 6 zákona, v němž se uvádí, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatel reflektující svoje potřeby je povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit. K tomu Úřad doplňuje, že zadavatel nastavením zadávacích podmínek (zejm. nastavením parametrů předmětu plnění, příp. nastavením požadavků na kvalifikaci) do jisté míry vždy vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. Avšak pokud jde o stanovení kritérií technické kvalifikace, shledání jejich diskriminační (a tedy nezákonné) povahy je možné pouze za předpokladu, že jsou tyto podmínky vymezeny skutečně excesivně, tj. tehdy, když jsou nepřiměřené ve vztahu k legitimním důvodům, které zadavatele k jejich stanovení vedly, jinými slovy jasně vybočují z odůvodněných potřeb zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu.

291.     V souvislosti s podmínkami technické kvalifikace Úřad ověřoval, zda zadavatel nastavil kritéria technické kvalifikace tak, aby odpovídala jeho oprávněným potřebám ve vztahu k veřejné zakázce a zda byla tato kritéria nastavena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, resp. zda nebyla nastavena zjevně nepřiměřeně.

292.     Navrhovatel namítal nepřiměřenost kritérií technické kvalifikace, konkrétně požadavků na členy realizačního týmu a jejich zkušenosti, přičemž svoji argumentaci rozvíjel zejména v tom smyslu, že tato nepřiměřenost úzce souvisí s nerozdělením veřejné zakázky na části. Navrhovatel v této souvislosti také uvedl, že na trhu existuje minimum osob schopných splnit kritérium min. 5 let praxe za období posledních 8 let před zahájením zadávacího řízení v oblasti zavádění informačních systémů, neboť v posledních letech se vypisovalo a realizovalo minimum veřejných zakázek na dodávku a implementaci NIS.

293.     Zadavatel požadoval po dodavatelích sestavit realizační tým devíti osob, přičemž vymezil min. požadovanou zkušenost těchto osob. Zadavatel rovněž požaduje, aby každá pozice byla obsazena jiným členem týmu.

294.     K tomu Úřad uvádí, že zadavatel je dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona oprávněn požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli. S tímto kritériem jsou pak často spojeny požadavky na osvědčení o vzdělání a odbornou kvalifikaci těchto osob, což umožňuje ust. § 79 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel tak samotným stanovením požadavků na předmětná kritéria technické kvalifikace nevybočil ze standardní praxe, resp. nepostupoval v rozporu se zákonem.

295.     Vzhledem k tomu, že argumentace navrhovatele ve vztahu k namítané nepřiměřenosti kritérií technické kvalifikace byla založena na tvrzení, že zadavatel nerozdělil předmět plnění na části, k čemuž však nebyl povinen, jak dovodil Úřad výše v souladu se závěry předsedy Úřadu, považuje Úřad argumentaci navrhovatele v této části za vypořádanou.

296.     Navrhovatel v návrhu v této souvislosti také poukazoval na specifičnost relevantního trhu, kde se vyskytuje relativně malý počet dodavatelů a jakékoliv narušení nebo omezení hospodářské soutěže má pro tento trh fatální důsledky. K tomu Úřad předně uvádí, že předmětné tvrzení nepovažuje za uvádění nových skutečností, jak poukazoval zadavatel ve vyjádření k návrhu, nýbrž za rozvinutí argumentace uvedené v námitkách, ve kterých navrhovatel mj. namítal nepřiměřenost požadavků na realizační tým, v důsledku kterých budou vyloučení někteří dodavatelé. Úřad tedy k předmětnému tvrzení navrhovatele z uvedených důvodů přihlížel.

297.     V této souvislosti Úřad oslovil dodavatele pohybující se na relevantním trhu s žádostí o sdělení, zda disponují týmem specialistů tak, aby byli schopni splnit požadované kritérium technické kvalifikace. Dvě společnosti (ICZ, a.s., a TECHNISERV IT, spol. s r.o.) Úřadu sdělily, že disponují kompletním týmem. Další tři společnosti (C SYSTEM CZ a.s., Steiner, s.r.o., a TESCO SW, a.s.) Úřadu sdělily, že by tento tým vytvořily a chybějící specialisty týmu doplnily poddodavatelsky, což je poměrně běžnou praxí. Společnost C SYSTEM CZ a.s., uvedla, že zejména projektový manažer je najímán na realizaci konkrétního projektu, a to z toho důvodu, že cena za práci těchto zaměstnanců je vysoká a v okamžiku, kdy dodavatel nemá dostatek projektů, platí vysoké náklady bez výnosu.

298.     Společnost Medicalc software s.r.o. disponuje všemi členy realizačního týmu vyjma vedoucího realizačního týmu (projektového manažera). Společnost NAVERTICA a.s. by tento požadavek zadavatele byla schopna splnit pouze částečně a považuje tyto požadavky za diskriminační.

299.     Ačkoliv dvě společnosti, které Úřadu nepotvrdily schopnost sestavit zadavatelem požadovaný realizační tým, mohly být z účasti v zadávacím řízení eliminovány, nepovažuje Úřad předmětné kritérium technické kvalifikace spočívající v požadavku na členy realizačního týmu a jejich zkušenosti za excesivní, neboť většina dodavatelů, kteří Úřadu poskytli svoji odpověď, by byla schopna realizační tým vytvořit (ať již vlastními silami či určitou formou spolupráce s jiným dodavatelem, příp. dodavateli). S přihlédnutím k tomu, že realizace veřejné zakázky spočívá v poměrně rozsáhlém zásahu do informačních systémů jednotlivých nemocnic, u kterých je bezesporu potřeba v co nejvyšší míře eliminovat rizika spojená se selháním systému, která mohou vzniknout právě v důsledku nedostatečné kvalifikace osob, které se budou na realizaci předmětu veřejné zakázky podílet, neshledává Úřad na předmětných požadavcích zadavatele nic zjevně bezdůvodného, přičemž tyto nepředstavují ani zásadní omezení trhu, jak bylo Úřadu potvrzeno v rámci průzkumu trhu.   

300.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by zadavatel stanovil kritéria technické kvalifikace v rozporu se zákonem.

K technickým podmínkám plnění (licence a Linux)

301.     Navrhovatel v návrhu odkazuje na čl. 8.1.9. úvodu k technické kvalifikaci, kde je uvedeno, že „[v]šechny systémy, pokud jsou řešené jako webové aplikace, umožní práci (v celém rozsahu funkcionalit) v aktuálně podporovaných prohlížečích jak na platformě MS Windows (Mozilla Firefox, Chrome, Edge), tak na platformě Linux (Mozilla Firefox, Chrome), na obou platformách bez nutnosti instalace doplňků třetích stran.“ Vzhledem k tomu, že provozovat koncové klientské stanice na OS LINUX je v dnešní době neobvyklé, spatřuje navrhovatel toto kritérium jako diskriminační vůči dodavatelům, kteří dodávají nativní kompilované aplikace, které nebyly vyvíjeny a testovány pro provoz ve „Windows Terminálu“ pod OS LINUX.

302.     Jak správně navrhovatel poukazuje, zadavatel, resp. Uherskohradišťská nemocnice, disponuje stanicemi s OS LINUX, ostatní dvě nemocnice nikoliv. Dle názoru Úřadu je proto logické, že zadavatel o této skutečnosti informoval dodavatele v zadávacích podmínkách, neboť předmět veřejné zakázky (NIS, IP a řešení pro telemetrii) musí být kompatibilní se stávající infrastrukturou zadavatelů.

303.     Úřad v této souvislosti dále reflektuje, že zadavatel ponechal zadávací podmínky architektonicky neutrální, tzn. nepožadoval konkrétní architekturu řešení, nýbrž vymezil požadavky na výkon a funkci. Výše uvedená zadávací podmínka tak nestanovuje konkrétní podobu dodávaných aplikací, nýbrž stanovuje dílčí podmínku k jednomu možnému způsobu řešení, a to webovým aplikacím. Z předmětné zadávací podmínky však nevyplývá, že by zadavatel preferoval dodání konkrétního řešení a v tomto smyslu se tak nejedná o diskriminační zadávací podmínku.

304.     V kontextu výše uvedeného je pak dle názoru Úřadu nutno přistupovat i k interpretaci odpovědí vyplývajících z provedeného průzkumu trhu. Fakt, že 2 společnosti (ICZ a.s., Steiner, s.r.o.) uvádějí, že jejich řešení není aktuálně tomuto požadavku uzpůsobeno, neznamená, že se jedná o diskriminační zadávací podmínku, neboť těmito společnostmi dodávané řešení může být založeno na jiném principu než na webových aplikacích, a přesto může zadávacím podmínkám vyhovovat.

305.     Společnost TECHNISERV IT, spol. s r.o., k tomu uvádí, že v obecné rovině se jedná o běžný požadavek, kdy v případě tenkých klientů je požadována práce z více prohlížečů a nezávisle na OS (tedy i Linux), přičemž poukazuje na možné úskalí spojené s instalací doplňků třetích stran. Obdobně se vyjadřuje i společnost TESCO SW a.s., která konstatuje, že pokud jde o provoz webových aplikací ve webovém prohlížeči, je koncová platforma irelevantní, přičemž také poukazuje na možný problém v souvislosti s doplňky třetích stran. Společnost C SYSTEM a.s. také uvádí, že v obecném přístupu nepovažuje tuto zadávací podmínku za problematickou, přičemž doplňuje, že není podmínkou dodat webovou aplikaci. Společnost NAVERTICA, a.s. považuje tento požadavek za problematický, ale z toho důvodu, že zadavatel nemá jasno o koncepčním řešení dodávaných systémů.

306.     Úřad tak s ohledem na výše uvedené nepovažuje předmětný požadavek upravující webové aplikace za diskriminační.

307.     Navrhovatel v návrhu dále brojí proti způsobu licencování a požadavku na to, aby dodané technologie podléhající licencování byly v okamžiku dodávky software dimenzovány tak, aby nemocnicím postačily na 5 + 5 let užívání. K tomu navrhovatel doplňuje, že žádný zadavatel ani dodavatel není schopen předjímat, k jakému nárůstu počtu uživatelů či objemu zpracovaných dat, počtu běžících procesů na serverech může v tomto časovém horizontu dojít a požadavek na neomezené licence je dle navrhovatele za těchto podmínek nespravedlivý (z hlediska rizika dodatečných nákladů).

308.     Zadavatel do zadávacích podmínek (do bodu 3. „Základní údaje nemocnic“ úvodu k technické specifikaci) zakotvil údaje o jednotlivých nemocnicích, které zachycovaly základní parametry příkladmo o počtu zaměstnanců, počtu lékařů, počtu lůžek, počtu ambulantních vyšetření, počtu operací, počtu koncových stanic NIS, počtu aktivních uživatelů NIS – celkem, atp., přičemž se jednalo o stav zachycený k roku 2020 u Uherskohradišťské a Kroměřížské nemocnice a stav k roku 2019 v případě Vsetínské nemocnice. Zadavatel tak poskytl dodavatelům výchozí údaje, na základě kterých mohli systém dimenzovat. Úřad je také toho názoru, že období 5 + 5 let není natolik dlouhé, že by dodavatel, u kterého se očekává určitá míra profesionality, nebyl schopen na toto období dodanou technologii koncipovat.   

309.     Úřad připouští, že se může požadavek na to, aby dodané technologie podléhající licencování byly dimenzovány na 5 + 5 let užívání, dodavatelům jevit jako nekomfortní, avšak dle názoru Úřadu se jedná o podnikatelské riziko, které je v obchodních vztazích běžné a zkušený dodavatel s tímto počítá. V této souvislosti Úřad konstatuje, že běžná míra podnikatelského rizika je přípustná i oblasti zadávání veřejných zakázek, a to zejména za předpokladu, kdy mají všichni dodavatelé totožné výchozí podmínky, tzn. stejné zadávací podmínky. Je na zvážení každého dodavatele, zda je pro něj účast v zadávacím řízení dostatečně atraktivní. Přítomnost určitého podnikatelského rizika a v tomto ohledu určité „zatížení“ dodavatele připouští i judikatura, Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 121/2016-196 ze dne 3. 11. 2017 (který následně potvrdil i Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 1 As 403/2017-50 ze dne 21. 3. 2018), či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 63/2020-213 ze dne 13. 4. 2021.

310.     Zadavatel tak dle názoru Úřadu poskytl dodavatelům jemu dostupné výchozí údaje, které byl schopen formulovat, přičemž ponechal na dodavatelích, coby odbornících v dané oblasti, aby dodané technologie podléhající licencování nadimenzovali na zadavatelem požadované období, přičemž je samozřejmostí, aby se náklady na tuto predikci adekvátně promítly do nabídkové ceny toho kterého dodavatele. Výchozí pozice všech dodavatelů přitom byla stejná.

 

Ke lhůtě pro plnění veřejné zakázky v Uherskohradišťské nemocnici

311.     Navrhovatel v návrhu dále mj. namítá, že zadavatel stanovil nepřiměřeně lhůtu pro plnění veřejné zakázky v Uherskohradišťské nemocnici. Termín do 5. 7. 2022 dle navrhovatele reálně znamená, že uchazeč má na dodávku maximálně 7 měsíců při podpisu smlouvy do konce roku 2021, což je dle navrhovatele termín na hranici splnitelnosti.

312.     K tomu Úřad předně uvádí, že v rámci zadávacích podmínek je zadavatel mj. povinen vymezit podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky, které může dle § 37 odst. 1 zákona stanovit jako (a) podmínky kvalifikace, (b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, (c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo (d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací. Stěžejní povinností zadavatele je pak s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona vymezit podmínky účasti v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, tedy přesně a s potřebnou určitostí (§ 36 odst. 3 zákona). S ohledem na zásadu přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona pak takové zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (§ 36 odst. 1 zákona). Zadávací podmínky, za jejichž řádné zpracování leží odpovědnost plně na zadavateli, tak představují soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, na jejichž základě dodavatelé zpracovávají své nabídky.

313.     V kontextu šetřeného případu je pak třeba podotknout, že doba/lhůta pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky je beze sporu zadávací podmínkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona, resp. § 37 odst. 1 písm. c) zákona a taktéž je jedním ze zásadních faktorů, který ovlivňuje rozhodnutí dodavatelů, zda se vůbec zúčastnit zadávacího řízení. Dodavatelé totiž musí zvážit, zda budou v zadavatelem stanoveném termínu vůbec disponovat volnými kapacitami pro dodání poptávaných dodávek/služeb/stavebních prací, tedy zda jsou vůbec schopni v dané lhůtě zadavateli dodat předmět plnění v požadovaném rozsahu a kvalitě dle zadávacích podmínek veřejné zakázky.

314.     Z návrhu smlouvy vyplývá, že dodavatel je povinen dokončit realizaci předmětu plnění nejpozději do 20 měsíců od účinnosti smlouvy (viz výše v bodě 220. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V zadávací dokumentaci však zadavatel uvedl, že podmínkou pro uplatnění termínu uvedeného v návrhu smlouvy je rozhodnutí poskytovatele dotace o prodloužení doby plnění. V opačném případě bude vybraný dodavatel povinen před podpisem smlouvy potvrdit svou schopnost realizovat předmět plnění v Uherskohradišťské nemocnici nejpozději do 5. 7. 2022 s tím, že pokud takové prohlášení nedoloží, bude vyloučen ze zadávacího řízení. Zadavatel nebude v takovém případě uplatňovat své právo na plnění z jistoty poskytnuté tímto účastníkem (k tomu viz výše v bodě 196. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak konstatoval předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, takovéto vymezení zadávací podmínky a postup zadavatele je nutno považovat za zcela transparentní.

315.     Úřad na základě provedeného průzkumu trhu a z předběžných tržních konzultací zjistil, že lhůta pro realizaci plnění v Uherskohradišťské nemocnici do 5. 7. 2022 je na hraně splnitelnosti, pro některé dodavatele je pak nesplnitelná zcela.

316.     Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad v napadeném rozhodnutí konstatoval, že ačkoliv zadavatel ve smlouvě předpokládal dokončení realizace do 20 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy, reálně mohl v okamžiku zahájení zadávacího řízení dodavatelům v případě Uherskohradišťské nemocnice „garantovat“ termín do 5. 7. 2022 a s tímto museli dodavatelé počítat při koncipování svých nabídek. Dle názoru Úřadu v napadeném rozhodnutí byl termín realizace plnění pro Uherskohradišťskou nemocnici nepřiměřený, což podporovala i ta skutečnost, že zadavatel obdržel pouze jednu nabídku od společnosti STAPRO, která je nadto stávajícím dodavatelem ve Vsetínské nemocnici a dodavatelem NIS v KNTB. S tímto názorem Úřadu se však předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí neztotožnil, když uvedl, že dodavatelé z jednoznačně stanovených zadávacích podmínek věděli, že mají sestavit svou nabídku pro plnění ve lhůtě 20 měsíců a být připraveni rovněž na variantu, že dojde ke zkrácení lhůty plnění. Transparentní mechanismus stanovený v zadávacích podmínkách jednoznačně určil, že pokud dojde k prodloužení lhůty dotačním orgánem, bude platit lhůta dle bodu 4 návrhu smlouvy, tj. lhůta do 20 měsíců od účinnosti smlouvy. Pokud by ke schválení prodloužení nedošlo, měl by konkrétní dodavatel zcela adekvátně prohlásit, že ve kratším termínu není plnění zakázky schopen realizovat a bez ztráty jistoty by byl vyloučen ze zadávacího řízení.

317.     Jediným skutečným dopadem na dodavatele v případě neprodloužení termínu vyčerpání dotace by byly náklady vynaložené na přípravu nabídky a nemožnost plnění zakázky vzhledem k tomu, že toho není v kratší lhůtě schopen. Jak konstatoval předseda Úřadu, situace zakázek financovaných z dotačních programů je ve značném množství případů obdobná jako zde, tedy že dodavatelé podávají nabídky do zadávacího řízení, u nějž je potvrzení lhůty realizace předpokládáno, nicméně v daný okamžik ještě jisté není. Pokud by Úřad rušil taková zadávací řízení, jejichž možný vývoj je transparentně a závazně popsán, ovšem vykazují prvek nejistoty, který spočívá právě v činnosti a rozhodnutí poskytovatelů dotace, značnou měrou by tím paralyzoval realizaci veřejných zakázek financovaných prostřednictvím těchto podpor. S ohledem na hrozící průtahy při zadávacích řízeních je tedy obvyklé, že na sebe dodavatelé přebírají riziko, že bude zakázka z důvodů týkajících se neschválení či neprodloužení dotace zrušena. V tom případě je však obhajitelné, pokud je dodavatelům umožněno přijmout termín kratší, než je ten, který byl původně plánován. Tím je jim totiž umožněno nakonec zakázku získat namísto toho, aby bylo zadávací řízení zrušeno.

318.     Jak poukazuje předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí a Úřad je tímto názorem předsedy Úřadu nyní vázán, ve zdejším nastavení zadávacích podmínek zadavatelem je nutno spatřovat jednoznačnou snahu postupovat v souladu s judikaturou týkající se práva zadavatele na zrušení zadávacího řízení, neboť Nejvyšším správním soudem bylo např. v rozsudku č. j. 5 As 74/2019 ze dne 16. 10. 2020 uzavřeno následující: „Z garance, že žalobce, jakožto zhotovitel je schopen dílo dokončit do 30. 11. 2015 však bez dalšího nevyplývá, že zároveň není schopen dílo dokončit v termínu kratším. V prohlášení, že je schopen dílo dokončit do 30. 11. 2015, se žalobce žádným způsobem nevyjadřoval ke schopnosti či neschopnosti splnit předmět díla v termínu kratším. Hodlal-li zadavatel zrušit zadávací řízení pro nemožnost vybraného uchazeče plnit smlouvu ve stanoveném termínu do 31. 8. 2015, musel mít pro tento postup objektivizované podklady, z nichž by objektivní nemožnost plnění předmětu smlouvy vyplývala. Objektivnost přitom musí být založena nikoliv na odhadu, pocitech či dojmech zadavatele, ale musí mít reálné základy a musí být ověřena (…). To v daném případě splněno nebylo, neboť obavy zadavatele, že realizaci díla není možné stihnout ve lhůtě 2 měsíců, nebyly nijak objektivizovány a podloženy. Zadavatel odkázal toliko na zadávací dokumentaci, která počítala s realizací ve lhůtě 6 měsíců, a na garanci žalobce, že je schopen zakázku realizovat ve lhůtě 5 měsíců.“

319.     Zdejší situace je přitom obdobná v tom, že zadavatel sice měl z předběžných tržních konzultací informace o tom, jaká lhůta pro plnění veřejné zakázky je adekvátní a jaká již hraniční, odpovědi tázaných dodavatelů však nebyly zcela jednotné a zadavatel mohl důvodně předpokládat, že v případě průtahů a eventuální potřeby zadávací řízení zrušit, bude potřebovat potvrzení v té chvíli vybraného dodavatele o tom, že není schopen ve stanoveném čase veřejnou zakázku realizovat. Tímto postupem přitom nejen zajistil soulad svého postupu s názorem Nejvyššího správního soudu na danou problematiku, ale zároveň ponechal otevřenou tu možnost, že by rychlejší realizace skutečně někdo schopen byl a veřejnou zakázku by vůbec nemuselo být třeba rušit (a následně vypisovat znova, pokud by mohl zadavatel k financování využít např. jiné dotační výzvy).

320.     Z posledně uvedeného důvodu je v souladu s názorem předsedy Úřadu učiněným v druhostupňovém rozhodnutí rovněž třeba seznat, že stanovení lhůty k plnění není nepřiměřené a omezující hospodářskou soutěž. Ze zadávacích podmínek jednoznačně vyplývá nejen mechanismus případné „akcelerace“, ale rovněž důvody zadavatele k využití tohoto institutu a deklarace snahy zadavatele o prodloužení lhůty k vyčerpání dotačních prostředků. Pokud by zadavatelé měli obecně vždy vyčkávat se zahájením zadávacího řízení na rozhodnutí poskytovatelů dotace o žádostech k prodloužení termínu plnění, jednak by to činilo problémy v tom, zda k tomuto prodloužení vůbec dojde (neboť v činnosti zadavatele by poskytovatel dotace nemusel spatřovat dostatečnou aktivitu), a zároveň by se tím celý proces ještě více protahoval vzhledem k možnosti podání námitek a přezkumu věci před Úřadem.

321.     Přestože Úřad v prvostupňovém rozhodnutí vyslovil svoji pochybnost o tom, zda zadavatel zahájil předmětné zadávací řízení s dostatečným časovým předstihem tak, aby byl schopen dodržet termíny stanovené poskytovatelem dotace, aniž by přitom narušil soutěžní prostředí, předseda Úřadu, jehož názorem je Úřad nyní vázán, je přesvědčen,  že zadavatel zahájil předmětné zadávací řízení s dostatečným časovým předstihem, a to s ohledem na výše zmíněná specifika realizace zadávacího řízení a samotného plnění v případě zakázek hrazených prostřednictvím dotačních programů, a především také s ohledem na právě zadavatelem zvolený transparentní mechanismus „akcelerace“ lhůty plnění, který je svou podstatou rovněž výhradou zrušení zadávacího řízení a jeho případného provedení v souladu se zákonem. Podstatným aspektem je také skutečnost, že při nemožnosti plnění v kratším termínu bude dodavateli vrácena složená jistota.

322.     Opačný závěr by dle předsedy Úřadu znamenal, že nelze zahajovat zadávací řízení s dotacemi v případě, kdy se blíží konec dotačního období či termínu, do kdy byla dotace schválena, protože pouze „možnost“ jejího prodloužení by ani za výše nastavených podmínek nebyla dostatečnou zárukou pro dodavatele a zadavatel by tak vždy v případě prodloužení zadávacího řízení jednak čelil tvrzením o nemožnosti plnění ve zkrácené lhůtě dodat a jednak nemožnosti legitimně zrušit zadávací řízení. Závěrem Úřad v souladu s právním názorem předsedy Úřadu konstatuje, že zadavatel postupoval při stanovení termínu realizace plnění veřejné zakázky v souladu se zákonem.

K hodnoticím kritériím

323.     Navrhovatel dále namítá netransparentnost hodnoticích kritérií, přičemž zejm. zmiňuje, že zadavatel požadoval v rámci kritérií technické kvalifikace devět členů realizačního týmu, ačkoliv hodnotí zkušenosti pouze tří z nich. Zadavatel dle navrhovatele zcela nepochopitelně nehodnotí zkušenosti specialisty pro oblast integrace a zavádění ESB, který by měl být klíčovou osobou pro celou veřejnou zakázku. V hodnocení dle navrhovatele chybí bodování kvality a funkcionalit nabízeného řešení. Navrhovatel následně uvádí, že ani samotné bodové hodnocení není transparentní, neboť by měl dle názoru navrhovatele získat vyšší hodnocení hlavní architekt řešení NIS, který působil přímo jako architekt informačního systému v projektu, který spočíval v implementaci NIS, než hlavní architekt řešení NIS, který nepůsobil jako architekt, ale působil na pozici experta s odpovědností za zajištění dostupnosti a provozních parametrů systému při poskytování podpory NIS. Dle navrhovatele by neměla být podpora stávajícího NIS hodnocena stejně jako jeho implementace, která je ze své podstaty náročnějším procesem.

324.     Ke stanovení pravidel pro hodnocení Úřad uvádí, že je povinností zadavatele tyto vymezit v zadávací dokumentaci transparentním způsobem, který poskytne dodavatelům jednoznačnou informaci o tom, co je předmětem hodnocení a jakým způsobem budou nabídky hodnoceny. Stanovení hodnoticích kritérií je tedy v gesci zadavatele, přičemž jak vyplývá z právní věty rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 10/2009-113 ze dne 12. 8. 2010, na který odkazuje navrhovatel ve svém návrhu, „[n]a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže však je posoudit, zda konkrétní dílčí hodnotící kritéria jsou kritérii určitými (musí být zřejmé, co zadavatel zamýšlí preferovat), jednoznačnými (dílčí kritéria nesmějí připouštět dvojí výklad), schopnými být předmětem hodnocení za předem jasně stanovených pravidel a nediskriminačními.“ V tomto kontextu Úřad tedy z pohledu dodržení zásady transparentnosti přistoupil k posouzení, zda jsou hodnoticí kritéria a způsob hodnocení vymezena určitě a jednoznačně.

325.     Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že bude nabídky hodnotit dle ekonomické výhodnosti, přičemž jako kritéria hodnocení stanovil nabídkovou cenu s vahou 80 % a zkušenosti realizačního týmu s vahou 20 %. Zadavatel v zadávací dokumentaci dále zcela jednoznačně popisuje způsob, jakým budou nabídky hodnoceny, přičemž ve vztahu ke zkušenostem realizačního týmu uvádí, že bude hodnotit zkušenosti vybraných členů realizačního týmu, kteří se budou přímo podílet na plnění veřejné zakázky a jejichž kvalita bude mít zásadní dopad na plnění veřejné zakázky. Zkušenosti vybraných členů týmu budou hodnoceny prostřednictvím náročnosti řádně dokončených zakázek (projektů), na kterých se daná osoba, prostřednictvím které dodavatel prokázal splnění kvalifikace, podílela v rozhodné době na pozici, na které je navržena jako specializovaný člen týmu. Zadavatel dále popisuje pravidla, dle kterých bude hodnocení probíhat. Dle názoru Úřadu zadavatel jasně a srozumitelně stanovil, co bude předmětem hodnocení, resp. co preferuje, a také způsob, jakým bude hodnocení probíhat. Z právě uvedeného je rovněž evidentní, že zadavatel učinil součástí hodnoticího kritéria i kritérium kvality [ve smyslu ust. § 116 odst. 2 písm. e) zákona], kterým jsou zkušenosti realizačního týmu.  Nadto zákon umožňuje zadavateli hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek dle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu, zadavatel tedy ani nebyl povinen v šetřeném případě učinit součástí hodnoticích kritérií kritéria kvality. V tomto ohledu je tak argumentace navrhovatele lichá.

326.     Úřad považuje za legitimní, že zadavatel v poměru s rozsáhlejšími kritérii technické kvalifikace v rámci hodnocení nabídek zvolil mírnější přístup, kdy hodnotil pouze zkušenosti některých osob z realizačního týmu, které považoval za nejdůležitější. Dlužno dodat, že kritéria technické kvalifikace plní v zadávacím řízení jiný účel než hodnoticí kritéria a nebylo by účelné, aby se tyto dublovaly, tzn. například aby byl zadavatel povinen hodnotit zkušenosti všech členů realizačního týmu, které požadoval v rámci kritérií technické kvalifikace. Pakliže se zadavatel na základě svých potřeb rozhodl, že bude hodnotit zkušenosti toliko tří členů realizačního týmu, které považuje za nejzásadnější, úlohou Úřadu zcela jistě není, aby zadavateli v tomto smyslu diktoval, zkušenosti kterého dalšího člena realizačního týmu by měl hodnotit. Ze zadávací dokumentace rovněž vyplývá, že zadavatel přiznává zkušenostem každého hodnoceného člena realizačního týmu stejné bodové hodnocení (tj. daný člen může získat buď 1 nebo 3 body dle náročnosti řádně dokončených zakázek). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neshledává Úřad ve stanovení hodnoticích kritérií prvky netransparentnosti.

327.     K tomu Úřad pro úplnost dodává, že argumentace navrhovatele si částečně odporuje, když nyní uvádí, že zadavatel zcela nepochopitelně nehodnotí zkušenosti specialisty pro oblast integrace a zavádění ESB, přestože se jedná dle navrhovatele o klíčovou osobu pro celou veřejnou zakázku, avšak u námitek brojících proti kritériím technické kvalifikace navrhovatel účast specialisty pro oblast integrace a zavádění ESB zpochybňuje v tom smyslu, že by nebyla nutná, pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku toliko na nemocniční informační systém.

328.     V kontextu v návrhu namítaných skutečností a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil pravidla, resp. hodnoticí kritéria transparentním způsobem, když jasně a srozumitelně vymezil, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení probíhat (k tomu v zadávací dokumentaci uvedl rovněž tabulky s bodovým hodnocením a vzorec, dle kterého bude bodové hodnocení přepočteno).

K účelnosti vynakládání finančních prostředků

329.     Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že zadavatel nedůvodně v rozporu s metodickým pokynem k čerpání prostředků z výzvy IROP 26 namísto integrace nových funkcionalit do stávajících funkčních nemocničních informačních systémů zadal veřejnou zakázku na kompletní změnu NIS, čímž navýšil hodnotu veřejné zakázky a postupoval v rozporu s jedním z hlavních cílů zákona, kterým je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Veřejná zakázka měla být dle navrhovatele koncipována tak, že si nemocnice ponechají stávající nemocniční informační systémy s různými dodavateli a bylo by provedeno propojení uvedených nemocnic přes integrační platformu.

330.     K tomu Úřad předně uvádí, že cílem zákona bezesporu je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. V kompetenci Úřadu však není přezkum toho, zda zadavatel postupoval při vymezení svých potřeb v souladu se zásadou hospodárnosti, neboť výše uvedeného cíle zákona je nepřímo dosahováno zajištěním toho, aby byly smlouvy na veřejné zakázky uzavírány v co nejširší hospodářské soutěži, tedy ve formalizovaném a férovém zadávacím řízení.

331.     Výše uvedené potvrzuje i judikatura správních soudů, přičemž v této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně, č. j. 62 Af 57/2011 – 96 ze dne 1. 11. 2012, ve kterém cit. soud uvedl, že „vymezení předmětu veřejné zakázky (tedy co vlastně zadavatel po dodavatelích potřebuje a jaké plnění tak v rámci zadávacího řízení poptává) je otázkou, jejíž zodpovězení závisí výlučně na potřebách zadavatele (…), neboť i podle soudu je to právě zadavatel, který zná nejlépe své vlastní potřeby a je schopen je nejpřesněji a věcně nejlépe definovat. Stejně tak zdejší soud nezpochybňuje, že je na zadavateli, aby se on sám na základě svých vlastních potřeb rozhodl, v jakém rozsahu bude plnění v zadávacím řízení poptávat“.

332.     Není tedy věcí Úřadu přezkoumávat, zda je pořízení předmětu veřejné zakázky s ohledem na okolnosti případu hospodárné či nikoliv, neboť je to právě zadavatel, kdo je vázán příslušnými právními předpisy, a jehož postup s nimi musí být v souladu. Úřad má v této věci pouze pravomoc vykonávat dozor nad samotným procesem zadávání veřejné zakázky.

333.     K tomu navrhovatel ve vyjádření ze dne 25. 3. 2022 prezentuje způsoby zadání zakázek na nemocniční informační systém, které doplňuje odkazy na články z veřejně dostupných zdrojů. Úřad nepopírá, že určitě mohou existovat i jiná technická řešení, kterými by bylo možno naplnit účel předmětné veřejné zakázky, avšak jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 76/2018-226 ze dne 3. 1. 2019, „žalovaný (tj. Úřad) není od toho, aby posuzoval, zda zadavatel z řešení, jež by přicházela v úvahu, zvolil řešení nejvhodnější, nýbrž zda způsob, jaký zadavatel zvolil, porušuje ZZVZ či nikoli. Žalovaný tu není ani proto, aby vedl úvahy ohledně celkové ekonomické výhodnosti zadavatelem zvoleného řešení (pro zadavatele samotného).

334.     V této souvislosti lze proto s odkazem na závěry rozhodovací praxe správních soudů a taktéž Úřadu zopakovat, že je to právě zadavatel, který zná nejlépe své vlastní potřeby a je schopen je co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat. Jak vyplývá z ust. § 36 odst. 3 zákona, je to pak také právě zadavatel, který nese výlučnou odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek (srov. např. rozhodnutí Úřadu ze dne 14. 11. 2016, č. j. ÚOHS-S0638/2016/VZ-45906/2016/551/SBe nebo např. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 6. 11. 2017, č. j. ÚOHS-R0123/2017/VZ-32483/2017/321/EDo).

335.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatelova námitka směřující proti rozporu postupu zadavatele s hlavním cílem zákona nesměřovala proti konkrétnímu postupu zadavatele v rámci zadávacího řízení, nýbrž proti samotnému vymezení potřeb zadavatele, jehož přezkum není v kompetenci Úřadu. Úřad v šetřeném případě mj. přezkoumával vymezení předmětu veřejné zakázky z pohledu dodržení zásady zákazu diskriminace, přičemž vázán závazným právním názorem předsedy Úřadu dospěl k závěru, že zadavatel tím, že poptával předmět plnění jako celek, postupoval v souladu se zákonem (viz výše v bodech 258. – 282. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tento závěr Úřadu však neznamená, že by neexistovala zadávací řízení, ve kterých by zadavatelé poptávali pouze integrační platformu nebo nemocniční informační systém, jejichž přehled navrhovatel prezentuje ve vyjádření ze dne 25. 3. 2022.

K dalším argumentům

336.     Ve vztahu k provedenému průzkumu trhu Úřad na tomto místě podotýká, že neshledal důvody, pro které by neměla být považována za relevantní i vyjádření společnosti NAVERTICA a. s. a TESCO SW a.s., jak poukazuje zadavatel ve svém vyjádření ze dne 10. 12. 2021. Jak totiž vyplývá z veřejně dostupných zdrojů (výpisy z obchodního rejstříku a webové stránky společností), obě tyto společnosti bezpochyby podnikají/působí v oblasti IT, a jsou tedy zcela jistě schopny podat relevantní odborné vyjádření v dané věci. Úřadu je z úřední činnosti známo, že společnost NAVERTICA a.s. ve svém portfoliu má klinický systém (viz sdělení společnosti NAVERTICA a.s., ze dne 6. 12. 2019 citované v rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0401/2019/VZ, č. j. ÚOHS-04397/2020/521/OPi ze dne 7. 2. 2019), společnost TESCO SW a.s. pak i sám zadavatel vyzval k účasti na předběžných tržních konzultacích coby potenciálního dodavatele. Úřadu tak nevyvstala jakákoliv pochybnost o relevantnosti vyjádření zmíněných společností, a to ani s ohledem na tvrzení zadavatele, že vyjádření společnosti NAVERTICA a.s. nemusí být objektivní, neboť brojila proti veřejné zakázce na „Ekonomický informační systém pro nemocnice Zlínského kraje“, která, jak Úřad zjistil, byla zadávána v průběhu roku 2019. Opačný závěr by znamenal, že by Úřad nemohl oslovit, resp. přihlížet k vyjádření žádného subjektu, který kdy namítal nezákonnost postupu zadavatele v jakémkoliv zadávacím řízení. Argumentace zadavatele spočívající v tvrzení, že společnost NAVERTICA a.s., nemá požadované zkušenosti, nedisponuje kvalifikovaným týmem a nemá připraveno vhodné řešení, které by mohla implementovat a customizovat, se v kontextu předmětného správního řízení, jehož předmět je vymezen obsahem návrhu, ve kterém navrhovatel mj. rozporuje právě vymezení předmětu veřejné zakázky, jeví jako lichá. K tomu Úřad doplňuje, že zadávací dokumentace nevylučuje, aby dodavatel prokázal část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, není tedy ani vyloučeno, aby společnost NAVERTICA a.s. v případě svého zájmu o účast v předmětném zadávacím řízení využila této možnosti a podala v předmětném zadávacím řízení nabídku.

337.     Co se týče pochyb o relevantnosti vyjádření společnosti Steiner, s.r.o., která podala v předmětném zadávacím řízení námitky, pročež byla dle zadavatele schopna identifikovat předmětné zadávací řízení, Úřad předně uvádí, že záměrně oslovil vyjma společnosti Steiner, s.r.o., další 4 dodavatele, kteří byli zadavatelem vyzváni k účasti na předběžných tržních konzultacích, avšak nepodali nabídku. Je tedy velmi pravděpodobné, že předmětné zadávací řízení byli schopni identifikovat i tito ostatní dodavatelé, u kterých však zadavatel relevantnost nezpochybňuje. Skutečnost, že někteří dodavatelé byli či mohli být způsobilí identifikovat předmětné zadávací řízení dle názoru Úřadu není důvodem k tomu, aby k jejich vyjádření Úřadnepřihlédl, resp. aby je považoval za irelevantní. K odkazu zadavatele na závěry Krajského soudu učiněné v rozsudku č. j. 30 Af 4/2019-92 ze dne 18. 2. 2021, dle kterých by Úřad neměl přihlédnout k vyjádření společností, které mohou mít ekonomický zájem na výsledku řízení, Úřad poukazuje na to, že Krajský soud v cit. rozsudku tyto pochybnosti vyslovil ve vztahu k vyjádření společností, které byly stávajícími smluvními partnery jednotlivých organizací zadavatele, resp. stávajícími dodavateli personálního a mzdového softwaru, kterým by v případě realizace veřejné zakázky hrozilo ukončení smluvního vztahu, kdežto společnost Steiner, s.r.o., není stávajícím dodavatelem informačního systému ani v jedné z nemocnic a nic nenasvědčuje tomu, že by byla ve stávajících smluvních vztazích jakkoliv ekonomicky zainteresována. Fakt, že společnost Steiner, s.r.o., podala v zadávacím řízení námitky, kterými brojila proti údajně nezákonným zadávacím podmínkám, přičemž mj. zpochybňovala i termín realizace veřejné zakázky a domáhala se zrušení zadávacího řízení, dle názoru Úřadu nezpochybňuje objektivitu vyjádření společnosti Steiner, s.r.o., naopak může svědčit o tom, že zadavatelem nastavené zadávací podmínky byly vnímány vícero dodavateli jako problematické. Pouze pro úplnost Úřad dodává, že byť je přesvědčen o relevantnosti vyjádření společnosti Steiner, s.r.o., i kdyby k vyjádření této společnosti nepřihlédl, neměla by tato skutečnost vliv na konečné rozhodnutí Úřadu v této věci, neboť obdobně jako společnost Steiner, s.r.o., reagovaly i další společnosti (příkladmo TECHNISERV IT spol. s r.o., NAVERTICA a.s.).

338.     Úřad neshledal jako účelné zpracování znaleckého posudku, jehož provedení navrhovatel požadoval ve vyjádření ze dne 25. 3. 2022, neboť, jak již několikrát uvedl výše, je při novém projednání věci v této souvislosti vázán právním názorem předsedy Úřadu, který ve vztahu ke skutkovému zjištění stavu věci, resp. předmětu veřejné zakázky vycházel zejména z výsledků provedeného průzkumu trhu, z výsledků předběžných tržních konzultací a z vyjádření zadavatele. V této souvislosti proto závěry Úřadu nezměnily ani listiny přiložené navrhovatelem ve vyjádření ze dne 25. 3. 2022 a následně v přípise ze dne 28. 3. 2022.

Závěr

339.     Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že neshledal u postupu zadavatele v intencích v návrhu namítaných skutečností důvody pro uložení nápravného opatření, proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.      MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno

2.      Mgr. Ing. Tomáš Horký, advokát, Továrek, Horký a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., třída Kpt. Jaroše 1844/28, Černá Pole, 602 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Do 23. 2. 2022 se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno – pozn. Úřadu.

[2] Vzhledem k tomu, že zadavatel výše popsaným postupem zahájil otevřené řízení, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti v předmětném zadávacím řízení postupovat dle zákonných ustanovení, a to už jen s ohledem na znění ust. § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – pozn. Úřadu.

[3] dále také jako „integrační platforma“ nebo „IP“ ­– pozn. Úřadu

[4] dále také jako „NIS“ – pozn. Úřadu

[5] dále také jako „PTK“ – pozn. Úřadu

[6] Jedná se o veřejnou zakázku „Zvýšení kybernetické bezpečnosti Klaudiánovy nemocnice – operační systém –

opakovaná“, přezkoumávanou Úřadem ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0221/2021/VZ, rozhodnutí s č. j. ÚOHS-35057/2021/500/AIv, řízení o rozkladu pod sp. zn. ÚOHS-R0175/2021/VZ, rozhodnutí o rozkladu s č. j. ÚOHS-41635/2021/162/JSr.

[7] Uvedené datum považuje Úřad za zjevnou písařskou nesprávnost. Společnost C SYSTEM CZ a.s. svou odpověď formulovala ve vztahu k žádosti Úřadu, ve které byl výslovně uveden termín realizace do 5. 7. 2022 – pozn. Úřadu.

[8] Viz čl. 1 bod 3 směrnice Rady č. 89/665/EHS ve znění směrnice 2007/66/ES z 11. 12. 2007

[9] Např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 20/2008–152 ze dne 5. 6. 2008, Krajský soud v Brně v rozsudcích č. j. 62 Af 57/2011-96 ze dne 1. 11. 2012 a č. j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz