číslo jednací: 40682/2021/500/AIv
spisová značka: S0238/2021/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 21. 6. 2021, jehož účastníkem je

• obviněný – Operátor ICT, a.s., IČO 02795281, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) cit. zákona obviněným v souvislosti s 

• veřejnou zakázkou „Dodávka diskového pole a SAN switche“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 26. 5. 2020 cit. obviněný se společností DNS a.s., IČO 25146441, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4, „Smlouvu o dodání diskového pole a SAN switche“,
• veřejnou zakázkou „Dodávka HW serverů“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 26. 5. 2020 cit. obviněný se společností DNS a.s., IČO 25146441, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4, „Smlouvu o dodání HW serverů“,
• veřejnou zakázkou „Dodávka licencí VMware Software a jejich podpora“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 2. 6. 2020 cit. obviněný se společností DNS a.s., IČO 25146441, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4, „Smlouvu o poskytnutí licencí a jejich podpory“,

a v souvislosti s

• veřejnou zakázkou „Podpora a servis technologií Geutebrück v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 18. 12. 2020 cit. obviněný se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10, „Smlouvu o podpoře a servisu technologií Geutebrück v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“,
• veřejnou zakázkou „Podpora a servis systému Camview v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 18. 12. 2020 cit. obviněný se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10, „Smlouvu o podpoře a servisu systému Camview v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“,
• veřejnou zakázkou „Podpora a servis systému Portál MKS v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 18. 12. 2020 cit. obviněný se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10, „Smlouvu o podpoře a servisu systému Portál MKS v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“,
• veřejnou zakázkou „Podpora a servis Městského kamerového systému hlavního města Prahy – správa sítě Ethernet“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 18. 12. 2020 cit. obviněný se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10, „Smlouvu o podpoře, servisu a správě sítě Ethernet Městského kamerového systému hl. m. Prahy“,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0238/2021/VZ zahájené z moci úřední dne 21. 6. 2021 se v části vedené ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – Operátor ICT, a.s., IČO 02795281, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 – v souvislosti s

• veřejnou zakázkou „Dodávka diskového pole a SAN switche“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 26. 5. 2020 cit. obviněný se společností DNS a.s., IČO 25146441, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4, „Smlouvu o dodání diskového pole a SAN switche“,
• veřejnou zakázkou „Dodávka HW serverů“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 26. 5. 2020 cit. obviněný se společností DNS a.s., IČO 25146441, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4, „Smlouvu o dodání HW serverů“, a
• veřejnou zakázkou „Dodávka licencí VMware Software a jejich podpora“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 2. 6. 2020 cit. obviněný se společností DNS a.s., IČO 25146441, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4, „Smlouvu o poskytnutí licencí a jejich podpory“,

podle § 257 písm. f) cit. zákona zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 cit. zákona.

II.

Obviněný – Operátor ICT, a.s., IČO 02795281, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanové v § 2 odst. 3 cit. zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze

• „Smlouvy o podpoře a servisu technologií Geutebrück v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ uzavřené cit. obviněným dne 18. 12. 2020 se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Podpora a servis technologií Geutebrück v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“,
• „Smlouvy o podpoře a servisu systému Camview v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ uzavřené cit. obviněným dne 18. 12. 2020 se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Podpora a servis systému Camview v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“,
• „Smlouvy o podpoře a servisu systému Portál MKS v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ uzavřené cit. obviněným dne 18. 12. 2020 se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Podpora a servis systému Portál MKS v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ a
• „Smlouvy o podpoře, servisu a správě sítě Ethernet Městského kamerového systému hl. m. Prahy“ uzavřené cit. obviněným dne 18. 12. 2020 se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Podpora a servis Městského kamerového systému hlavního města Prahy – správa sítě Ethernet“,

spočívající zejména v poskytnutí podpory a servisu (popř. správě) technologií Geutebrück, systémů Camview a Portál MKS a sítě Ethernet Městského kamerového systému hl. m. Prahy, tedy úplatné poskytnutí služeb ve smyslu § 14 odst. 2 cit. zákona, které tvoří jeden funkční celek s předpokládanou hodnotou přesahující finanční limit dle § 25 cit. zákona, zadal bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

III.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Operátor ICT, a.s., IČO 02795281, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 120 000,- Kč (sto dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.,o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Operátor ICT, a.s., IČO 02795281, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

Veřejná zakázka „Dodávka diskového pole a SAN switche“

1.             Obviněný – Operátor ICT, a.s., IČO 02795281, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 5. 2020 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Dodávka diskového pole a SAN switche“ (dále jen „VZ 1“), jejíž předpokládanou hodnotu stanovil dle čl. 2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ uvedené výzvy ve výši 2 mil. Kč bez DPH.

2.             Předmětem plnění VZ 1 byl dle čl. 1 „Předmět plnění“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 5. 2020 „závazek dodavatele poskytnout zadavateli diskové pole a SAN switch“, přičemž dle bližší specifikace uvedené v příloze č. 1 „Specifikace předmětu plnění“ návrhu smlouvy se jednalo o

• Dell EMC SC5020 Guided Journey Product (POS orders only) – [CMLSC5020_12_EMEA],
• MXG610s Fibre Channel Switching Module pozice C1,
• Connectrix DS-6505B.

3.             Dne 26. 5. 2020 uzavřel obviněný se společností DNS a.s., IČO 25146441, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4 (dále jen „společnost DNS“), „Smlouvu o dodání diskového pole a SAN switche“ (dále jen „smlouva 1“), která dle čl. 12. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 12.1. nabyla „platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.“.

4.             V čl. 3. „Termín a místo plnění“ smlouvy 1 bylo sjednáno, že „[p]rodávající se zavazuje dodat Kupujícímu Předmět plnění nejpozději do 6 týdnů ode dne účinnosti této Smlouvy, a to na adresu Kupujícího uvedenou v záhlaví této Smlouvy. Předmět plnění bude dodán v okamžiku, kdy bude Kupujícímu protokolárně předán v celém rozsahu (…).“.

5.             V čl. 4. „Cena“ smlouvy 1 byla sjednána cena předmětu plnění ve výši 1 920 000,- Kč bez DPH (2 323 199,- Kč s DPH).

Veřejná zakázka „Dodávka HW serverů“

6.             Obviněný na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 5. 2020 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Dodávka HW serverů“ (dále jen „VZ 2“), jejíž předpokládanou hodnotu stanovil dle čl. 2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ uvedené výzvy ve výši 2 mil. Kč bez DPH.

7.             Předmětem plnění VZ 2 byl dle čl. 1 „Předmět plnění“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 5. 2020 „závazek dodavatele poskytnout zadavateli HW servery“, přičemž dle bližší specifikace uvedené v příloze č. 1 „Specifikace předmětu plnění“ návrhu smlouvy se jednalo o

• MX7000 Chassis – včetně instalace,
• PowerEdge MX740C – [Virtualizace],
• PowerEdge MX740C – [SQL server bez licencí],
• MX5108N Ethernet Switching Module pozice A1,
• MX5108N Ethernet Switching Module pozice A2,
• MX7000 Chassis – Druhé chassis,
• PowerEdge MX740C – [Virtualizace],
• PowerEdge MX740C – [SQL server bez licencí],
• MX5108N Ethernet Switching Module pozice A1,
• MX5108N Ethernet Switching Module pozice A2.

8.             Dne 26. 5. 2020 uzavřel obviněný se společností DNS „Smlouvu o dodání HW serverů“ (dále jen „smlouva 2“), která dle čl. 12. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 12.1. nabyla „platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.“.

9.             V čl. 3. „Termín a místo plnění“ smlouvy 2 bylo sjednáno, že „[p]rodávající se zavazuje dodat Kupujícímu Předmět plnění nejpozději do 6 týdnů ode dne účinnosti této Smlouvy, a to na adresu Kupujícího uvedenou v záhlaví této Smlouvy. Předmět plnění bude dodán v okamžiku, kdy bude Kupujícímu protokolárně předán v celém rozsahu (…).“.

10.         V čl. 4. „Cena“ smlouvy 2 byla sjednána cena předmětu plnění ve výši 1 813 514,- Kč bez DPH (2 194 352,- Kč s DPH).

Veřejná zakázka „Dodávka licencí VMware Software a jejich podpora“

11.         Obviněný na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 5. 2020 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Dodávka licencí VMware Software a jejich podpora“ (dále jen „VZ 3“), jejíž předpokládanou hodnotu stanovil dle čl. 2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ uvedené výzvy ve výši 1,1 mil. Kč bez DPH.

12.         Předmětem plnění VZ 3 byl dle čl. 1 „Předmět plnění“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 5. 2020 „závazek účastníka řízení poskytnout zadavateli 1 ks licence VMware Software vCenter Standard na dobu 5 let a její podporu na dobu 5 let, a 1 ks licence VMware Software vSphere Enterprise Plus na dobu 5 let a její podporu na dobu 5 let.“.

13.         Dne 2. 6. 2020 uzavřel obviněný se společností DNS „Smlouvu o poskytnutí licencí a jejich podpory“ (dále jen „smlouva 3“), která dle čl. 10. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 10.1. nabyla „platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.“.

14.         V čl. 3. „Termín a způsob plnění“ smlouvy 3 bylo sjednáno, že „[p]oskytovatel se zavazuje poskytnout Objednateli nejpozději do 6 týdnů ode dne účinnosti této Smlouvy přístupová práva k Předmětu plnění, a to elektronickou formou prostřednictvím emailu (…). Předmět plnění bude dodán v okamžiku, kdy budou poskytnuty funkční přístupové údaje k Licenci 1 i Licenci 2, které umožňují užívání Licence 1 a 2 Poskytovatelem (…).“.

15.         V čl. 4. „Cena“ smlouvy 3 byla sjednána cena předmětu plnění ve výši 1 064 142,- Kč bez DPH (1 287 612,- Kč s DPH).

Veřejná zakázka „Podpora a servis technologií Geutebrück v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“

16.         Obviněný na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 7. 12. 2020 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Podpora a servis technologií Geutebrück v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ (dále jen „VZ 4“), jejíž předpokládanou hodnotu stanovil dle čl. 2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ uvedené výzvy ve výši 2 mil. Kč bez DPH.

17.         Předmětem plnění VZ 4 byla dle čl. 1 „Předmět plnění“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 7. 12. 2020 „podpora a servis technologií Geutebrűck v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy, (…). Zadavatel požaduje poskytování služeb podpory programového vybavení Geutebrűck a dalších systémů, subsystémů, modulů a technologií v těchto oblastech:

1.      poskytování služby Hotline včetně základní servisní technické podpory programového vybavení při odstraňování vad programového vybavení a základní technické podpory při provozu technologií. Hotline bude k dispozici v režimu 24 x 7,

2.      poskytování servisních služeb v oblasti pravidelné profylaxe programového vybavení vč. indikace a předcházení možných problémů při užívání programového vybavení a technologií,

3.      poskytování poradenských služeb souvisejících s programovým vybavením a technologiemi Geutebrűck,

4.      poskytování servisních služeb v oblasti aplikace service packů a hotfixů nutných pro bezchybný chod systému, které byly identifikovány na základě profylaxe a jejich aplikace byla dohodnuta s Objednatelem,

5.      poskytování servisních služeb v oblasti elektro revize dle ČSN 33 1600 ed.2, pro zařízení, která elektro revizi vyžadují v intervalech dle dané kategorie zařízení.“.

18.         Dne 18. 12. 2020 uzavřel obviněný se společností KH servis a.s., IČO 45279748, se sídlem Pražská 810/16, 102 21 Praha 10 (dále jen „společnost KH servis“), „Smlouvu o podpoře a servisu technologií Geutebrück v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ (dále jen „smlouva 4“), která dle čl. 18. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 18.1. nabyla „platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnostidnem uveřejnění v registru smluv dle zákona o registru smluv.“.

19.         V čl. 4. „Rozdělení služeb“ smlouvy 4 bylo sjednáno:

„4.1 Služby se dělí na paušální služby a služby na objednávku.

4.2 Paušální služby zahrnují Službu Hot-line (dále též jako ‚Paušální služba‘). Paušální služba bude poskytována ode dne účinnosti této Smlouvy.

4.3 Služby na objednávku zahrnují Servisní služby a Poradenské služby (dále jen ‚Služby na objednávku‘). Služby na objednávku budou poskytovány na základě dílčích objednávek učiněných postupem podle čl. 6. této Smlouvy.“

20.         V čl. 5. „Místo plnění“ smlouvy 4 bylo dále sjednáno, že „[m]ístem plnění je hlavní město Praha.“.

21.         V čl. 9. „Cena a platební podmínky“ odst. 9.8 smlouvy 4 bylo sjednáno, že „[c]elkový nepřekročitelný finanční rámec této Smlouvy činí 2.000.000,- Kč (…) bez DPH. Do tohoto finančního rámce se zahrnují všechna plnění poskytnutá na základě této Smlouvy. Objednatel není povinen tento rámec vyčerpat.“.

22.         Dle čl. 18. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 18.2 smlouvy 4 byla předmětná smlouva „uzavřena na dobu určitou v délce trvání 12 měsíců ode dne účinnosti Smlouvy, nebo do vyčerpání finančního rámce Smlouvy uvedeného v odst. 9.8 této Smlouvy; rozhodné je, která skutečnost nastane dříve.“.

Veřejná zakázka „Podpora a servis systému Camview v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“

23.         Obviněný na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 4. 11. 2020 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Podpora a servis systému Camview v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ (dále jen „VZ 5“), jejíž předpokládanou hodnotu stanovil dle čl. 2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ uvedené výzvy ve výši 2 mil. Kč bez DPH.

24.         Předmětem plnění VZ 5 byla dle čl. 1 „Předmět plnění“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 4. 11. 2020 „podpora a servis systému Camview v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“, přičemž dle čl. 3. „Předmět smlouvy“ odst. 3.1 návrhu smlouvy se konkrétně jednalo o

„3.1.1 správu a servis Systému Camview spočívající v provádění nastavení a kontroly přístupu k digitalizačním jednotkám CamView, kontrole kvality a počtu snímků, pravidelných profylaktických prohlídkách nastavení technických parametrů podle doporučení výrobce, a to minimálně jednou týdně dálkovým přístupem (dohledem), 1 x za pololetí, ve vhodném časovém rozložení, osobně, a to včetně čištění hardware a prachových filtrů (dále jen ‚Správa Systému‘);

3.1.2 servisní služby dle objednávek Objednatele s dosažitelností služby 24/7 (dále jen ‚Servisní služby‘). Poskytování Servisních služeb zahrnuje rovněž i dodávku servisních dílů a prvků pro zajištění provozuschopnosti technologie a SW aplikací specifikovaných v Technické specifikaci (dále jen ‚Servisní díly a prvky‘);

3.1.3 poradenské služby dle objednávek Objednatele s dosažitelností služby 24/7 (dále jen ‚Poradenské služby‘);

3.1.4 službu hot-line v režimu 24/7 (dále jen ‚Služba Hot-line‘);

(Správa Systému, Servisní služby, Poradenské služby a Služba Hot-line dále společně též jako ‚Služby‘).“.

25.         Dne 18. 12. 2020 uzavřel obviněný se společností KH servis „Smlouvu o podpoře a servisu systému Camview v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ (dále jen „smlouva 5“), která dle čl. 18. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 18.1. nabyla „platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnostidnem uveřejnění v registru smluv dle zákona o registru smluv.“.

26.         V čl. 4. „Rozdělení služeb“ smlouvy 5 bylo sjednáno:

„4.1 Služby se dělí na paušální služby a služby na objednávku.

4.2 Paušální služby zahrnují Správu Systému a Službu Hot-line v rozsahu stanoveném v Technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 1 této Smlouvy (dále jen ‚Paušální služby‘). Paušální služby budou poskytovány ode dne účinnosti této Smlouvy.

4.3 Služby na objednávku zahrnují Servisní služby a Poradenské služby (dále jen ‚Služby na objednávku‘). Služby na objednávku budou poskytovány na základě dílčích objednávek učiněných postupem podle čl. 6. této Smlouvy.“

27.         V čl. 5. „Místo plnění“ smlouvy 5 bylo dále sjednáno, že „[m]ístem plnění je hlavní město Praha.“.

28.         V čl. 9. „Cena a platební podmínky“ odst. 9.9 smlouvy 5 bylo sjednáno, že „[c]elkový nepřekročitelný finanční rámec této Smlouvy činí 2.000.000,- Kč (…) bez DPH. Do tohoto finančního rámce se zahrnují všechna plnění poskytnutá na základě této Smlouvy. Objednatel není povinen tento rámec vyčerpat.“.

29.         Dle čl. 18 „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 18.2 smlouvy 5 byla předmětná smlouva „uzavřena na dobu určitou v délce trvání 12 měsíců ode dne účinnosti Smlouvy, nebo do vyčerpání finančního rámce Smlouvy uvedeného v odst. 9.9 této Smlouvy; rozhodné je, která skutečnost nastane dříve.“.

Veřejná zakázka „Podpora a servis systému Portál MKS v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“

30.         Obviněný na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 11. 2020 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Podpora a servis systému Portál MKS v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ (dále jen „VZ 6“), jejíž předpokládanou hodnotu stanovil dle čl. 2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ uvedené výzvy ve výši 2 mil. Kč bez DPH.

31.         Předmětem plnění VZ 6 byla dle čl. 1 „Předmět plnění“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 11. 2020 „podpora a servis systému Portál MKS v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“, přičemž dle čl. 3. „Předmět smlouvy“ odst. 3.1 návrhu smlouvy se konkrétně jednalo o

„3.1.1 správu a servis Systému Portál MKS. Správa a servis Systému Portál MKS zahrnuje i řešení incidentů, které v rámci Systému Portál MKS nastanou, v režimu 24/7 (dále jen ‚Správa Systému‘). Správa Systému dále zahrnuje základní servisní podporu zabezpečující provoz Systému, maintenance (aktualizace, Iegislativní update a dokumentace programového vybaven[í]) a služby rozšířené servisní podpory (školení pracovníků, základní konzultační podpora, součinnost při řešení problémů a implementace, základní spolupráce při tvorbě koncepce a při koordinaci rozvoje Systému, zajištění dostupnosti požadovaných služeb ve vazbě na programové vybavení). Poskytovatel zajist[í] implementaci vyšších verz[í] softwarového vybavení.

3.1.2 servisní služby dle objednávek Objednatele s dosažitelností služby 24/7 (dále jen ‚Servisní služby‘);

3.1.3 poradenské služby dle objednávek Objednatele s dosažitelností služby 24/7 (dále jen ‚Poradenské služby‘);

3.1.4 službu hot-line v režimu 24/7 (dále jen ‚Služba Hot-line‘);

(Správa Systému, Servisní služby, Poradenské služby a Služba Hot-line dále společně též jako ‚Služby‘).“.

32.         Dne 18. 12. 2020 uzavřel obviněný se společností KH servis „Smlouvu o podpoře a servisu systému Portál MKS v Městském kamerovém systému hl. m. Prahy“ (dále jen „smlouva 6“), která dle čl. 18. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 18.1. nabyla „platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnostidnem uveřejnění v registru smluv dle zákona o registru smluv.“.

33.         V čl. 4. „Rozdělení služeb“ smlouvy 6 bylo sjednáno:

„4.1 Služby se dělí na paušální služby a služby na objednávku.

4.2 Paušální služby zahrnují Správu Systému a Službu Hot-line v rozsahu stanoveném v Technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 1 této Smlouvy (dále jen ‚Paušální služby‘). Paušální služby budou poskytovány ode dne účinnosti této Smlouvy.

4.3 Služby na objednávku zahrnují Servisní služby a Poradenské služby (dále jen ‚Služby na objednávku‘). Služby na objednávku budou poskytovány na základě dílčích objednávek učiněných postupem podle čl. 6. této Smlouvy.“

34.         V čl. 5. „Místo plnění“ smlouvy 6 bylo dále sjednáno, že „[m]ístem plnění je hlavní město Praha.“.

35.         V čl. 9. „Cena a platební podmínky“ odst. 9.9 smlouvy 6 bylo sjednáno, že „[c]elkový nepřekročitelný finanční rámec této Smlouvy činí 2.000.000,- Kč (…) bez DPH. Do tohoto finančního rámce se zahrnují všechna plnění poskytnutá na základě této Smlouvy. Objednatel není povinen tento rámec vyčerpat.“.

36.         Dle čl. 18. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 18.2 smlouvy 6 byla předmětná smlouva „uzavřena na dobu určitou v délce trvání 12 měsíců ode dne účinnosti Smlouvy, nebo do vyčerpání finančního rámce Smlouvy uvedeného v odst. 9.9 této Smlouvy; rozhodné je, která skutečnost nastane dříve.“.

Veřejná zakázka „Podpora a servis Městského kamerového systému hlavního města Prahy – správa sítě Ethernet“

37.         Obviněný na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 27. 11. 2020 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Podpora a servis Městského kamerového systému hlavního města Prahy – správa sítě Ethernet“ (dále jen „VZ 7“), jejíž předpokládanou hodnotu stanovil dle čl. 2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ uvedené výzvy ve výši 2 mil. Kč bez DPH.

38.         Předmětem plnění VZ 7 bylo dle čl. 1 „Předmět plnění“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 27. 11. 2020 „zajišťování podpory, servisu a správy sítě Ethernet Městského kamerového systému hl. m. Prahy (dále také jen ‚MKS‘), poskytování poradenských a konzultačních služeb a zajištění transportních služeb pro okolní systémy (souhrnně dále jen ‚Služby‘)“, přičemž dle čl. 3. „Předmět smlouvy“ odst. 3.2 návrhu smlouvy se konkrétně jednalo o

„3.2.1 zajišťování a provádění uživatelské podpory provozem ‚Hot line‘ pro řešení případných problémů uživatelů s využíváním Sítě;

3.2.2 zajišťování přepravy dat na monitorovací pracoviště MKS, Operativní datové úložiště MKS a Centrální datové úložiště MKS, včetně přepravy dat z měření úsekové rychlosti a mobilního pracoviště měření rychlosti Městské policie hl. m. Prahy;

3.2.3 zajišťování upgrade firmware a software sítě Ethernet;

3.2.4 provádění hodnocení stavových hlášení sítě Ethernet;

3.2.5 kontrola správné funkčnosti sítě a servisní zásahy prováděné podle standardů a doporučení výrobců užitých aktivních prvků sítě;

3.2.6 pravidelné profylaktické prohlídky nastavení technických parametrů podle doporučení výrobce, a to:

• 1x týdně dálkovým přístupem (dohledem),
• 1x za pololetí osobně, včetně čištění hardware a filtrů;

3.2.7 denní kontrola stavu sítě Ethernet;

3.2.8 transportní služby pro Okolní systémy definované v odst. 5.3 této Smlouvy;

(dále jen ‚Paušální služby‘).“.

39.         Dle čl. 3. „Předmět smlouvy“ odst. 3.3 návrhu smlouvy se dále „[p]oskytovatel [] zavazuje poskytovat na základě objednávek uzavíraných postupem popsaným v čl. 6 této Smlouvy Objednateli a s dosažitelností služby v režimu 24/7 následující Služby:

3.3.1 servisní služby spočívající v opravách firmware, software a hardware Ethernet sítě MKS (dále jen ‚Servisní služby‘);

3.3.2 poradenské služby,

(dále společně jen ‚Služby na objednávku‘).“.

40.         Dle čl. 5. „Způsob poskytování paušálních služeb“ odst. 5.3 návrhu smlouvy se rovněž „[p]oskytovatel [] zavazuje poskytovat transportní služby pro následující okolní systémy:

• Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s.: kamerový systém, detektory a analytika řízení dopravy, přenos dat ze všech tunelových staveb, funkčnost Hlavní dopravní řídicí ústředny a monitorovacích středisek tunelových staveb a pozemních komunikací, řízení dopravy,
• systém Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, zajišťující funkčnost vybraných monitorovacích pracovišť jeho kamerového systému,
• kamerový systém a systém odtahových parkovišť Správy služeb hl. m. Prahy,
• kamerový systém a systém zajišťující funkčnost monitorovacích středisek Městské policie hl. m. Prahy,
• monitorovací pracoviště Pražské vodovody a kanalizace, a.s.,
• monitorovací pracoviště speciálních složek Policie České republiky,
• Informační systém krizového řízení hlavního města Prahy (monitorovací pracoviště a pracoviště krizového managementu),
• Záchranný bezpečnostní systém hl. m. Prahy,
• Informační systém Městské policie hl. m. Prahy (monitorovací pracoviště a aplikační SW).“.

41.         Dne 18. 12. 2020 uzavřel obviněný se společností KH servis „Smlouvu o podpoře, servisu a správě sítě Ethernet Městského kamerového systému hl. m. Prahy“ (dále jen „smlouva 7“), která dle čl. 18. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 18.1. nabyla „platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnostidnem nabytí účinnosti smlouvy týkající se poskytování služeb provozu MKS mezi zadavatelem aspolečností Technologie hlavního města Prahy, a.s., se sídlem Dělnická 213/12, 170 00, Praha 7, IČO: 25672541.“.

42.         V čl. 4. „Doba a místo plnění“ smlouvy 7 bylo sjednáno:

„4.1 Paušální služby budou poskytovány ode dne účinnosti této Smlouvy po celou dobu jejího trvání.

4.2 Služby na objednávku budou poskytovány ve lhůtách stanovených v objednávkách učiněných postupem podle čl. 5. této Smlouvy.

4.3 Místem plnění Paušálních služeb je hlavní město Praha.

4.4 Místo plnění Služeb na objednávku uvede Objednatel v objednávce učiněné postupem podle čl. 5. této Smlouvy.

4.5 Pokud to povaha plnění této Smlouvy umožňuje a Objednatel vůči tomu nemá výhrady, je Poskytovatel oprávněn poskytovat Služby také vzdáleným přístupem. Náklady na poskytování Služeb vzdálených přístupem nese každá smluvní strana sama.“

43.         V čl. 9. „Cena a platební podmínky“ odst. 9.8 smlouvy 7 bylo sjednáno, že „[c]elkový nepřekročitelný finanční rámec této Smlouvy činí 2.000.000,- Kč (…) bez DPH. Do tohoto finančního rámce se zahrnují všechna plnění poskytnutá na základě této Smlouvy. Objednatel není povinen tento rámec vyčerpat.“.

44.         Dle čl. 18. „Platnost a účinnost smlouvy“ odst. 18.2 smlouvy 7 byla předmětná smlouva „uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 12. 2021 nebo do vyčerpání finančního rámce Smlouvy uvedeného v odst. 9.8 této Smlouvy podle toho, která skutečnost nastane dříve.“.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

45.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu obviněného v souvislosti s poptáváním plnění v rámci veřejných zakázek, na jejichž realizaci byly uzavřeny výše zmíněné smlouvy 1 až 7. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-13689/2021/521/OPi ze dne 22. 4. 2021 požádal obviněného o zaslání vyjádření k obsahu podnětu a dokumentace pořízené v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami.

46.         Dne 6. 5. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 5. 5. 2021 a dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami.

Vyjádření obviněného ze dne 5. 5. 2021

K VZ 1, VZ 2 a VZ 3

47.         Obviněný předně uvádí, že je poskytovatelem ICT služeb pro hlavní město Prahu, kterému dodává formou služby i dílčí HW. K tomu obviněný dodává, že „[s] ohledem na velmi přísné parametry služeb (SLA) proto musíme i z pozice veřejného zadavatele zvažovat velmi přísná kritéria výběru technologií, která pro podporu systémů a služeb využíváme a v mnoha případech nelze přistoupit ke zjednodušení technické specifikace výrobků z důvodu zachování kompatibility, SLA služeb, kybernetické bezpečnosti a požadavků ISMS (naše společnost je držitelem certifikace ISO/IEC 27001). Stanovením přesných parametrů také zadavatel dosáhne v této oblasti zlevnění poptávaných produktů, neboť související služby, spojené s řízením projektu dodávek, instalací HW a SW a konfiguracemi zboží provádíme z vlastních interních zdrojů (z důvodu zachování kvality a hospodárnosti nákladů vůči HMP).“. Vzhledem k uvedenému jsou dle obviněného výrobky značky Dell technologií, kterou lze zajistit potřeby hlavního města Prahy (obviněný provedl registraci výrobce Dell a je s ohledem na danou autorizaci povinen se pro účely pořízení zboží tohoto výrobce obracet na jeho distributory).

48.         Ve vztahu k věcné souvislosti předmětů plnění VZ 1 až 3 pak obviněný uvádí, že s ohledem na jejich klasifikaci dle CPV kódů [vícenásobné diskové pole nezávislých disků (RAID), počítačové servery, balík programů pro vzájemné propojování počítačových platforem] není podmínka věcné souvislosti naplněna.

49.         K možné časové souvislosti obviněný uvádí, že ta „nevyplývá ze skutečných potřeb zadavatele, ale z ekonomických a personálně-kapacitních důvodů, kdy část HW byla poptávána s výrazným časovým předstihem, než byla skutečná potřeba jeho zajištění.“.

50.         Jde-li o funkční souvislost VZ 1 až 3, pak v této věci obviněný konstatuje, že „[p]ředměty plnění jednotlivých VZMR představují samostatné, věcně odlišné komponenty. V případě, kdy by zadavatel plánoval jejich využití v rámci datového centra/serverovny, či jiného funkčního celku, musel by k tomuto, jako součást předmětu plnění, vyžadovat i poskytnutí dalších služeb, které již nelze zajistit vlastními silami, a které by HW a SW propojily, spolu s dalšími HW a SW komponenty, do jednoho funkčního celku. Z registru smluv je však zřejmé, že zadavatel v daném časovém období již další komponenty nepoptával, a tudíž nelze potvrdit spojitost nákupu za účelem budování nového datového centra a podobného funkčního celku.“.

K VZ 4, VZ 5, VZ 6 a VZ 7

51.         Obviněný je názoru, že klíčovou otázkou pro posouzení, zda se obviněný dopustil nezákonného dělení veřejné zakázky, je, zda Městský kamerový systém hl. m. Prahy (dále jen „MKS“) představuje jediný vzájemně podmíněný funkční celek.

52.         V této souvislosti obviněný uvádí, že „[p]ři zodpovězení dané problematiky nebylo možné využít zdrojů z hlavního města Prahy (dále jen ‚HMP‘), neboť HMP, jakožto vlastník MKS HMP a zadavatel původních služeb (bez ohledu na to, zda byly zadávány formou veřejné zakázky či nikoliv), plněných komplexně jediným poskytovatelem, nedisponoval ke dni zahájení činností OICT žádnou dokumentací či databází, která by MKS HMP popisovala jako jeden funkční celek a problematické bylo zajistit i prosté definice jednotlivých částí. Veškeré podklady, které má naše společnost k dispozici, a ze kterých musí vycházet při stanovení podmínek jakýchkoliv veřejných zakázek, tak vychází z probíhajících exitových činností původního poskytovatele služeb a společnosti Technologie hlavního města Prahy, a.s. (…), jakožto přímého objednatele našich služeb, přičemž z těchto podkladů je možné jednotlivé dílčí části plnění identifikovat jako samostatné funkční celky. Mimo jiné je dílčím cílem exitového procesu zbavit se postupně dosavadních vendor-locků a závislosti na jednom dodavateli, a proto jsou jednotlivé činnosti prováděny tak, aby je bylo možné charakterizovat jako samostatné celky. S ohledem na výše uvedené, kdy z dostupných podkladů nevyplývá popis a definice MKS HMP jako jediného vzájemně závislého funkčního celku (zejména v oblasti vlastnických vztahů k jeho jednotlivým částem), nelze ze strany naší společnosti, jakožto veřejného zadavatele, předjímat tuto závislost a případnou realizací dílčích veřejných zakázek v přísnějším režimu tak poškodit či odradit potencionální dodavatele, kteří mohou vyřešit stávající závislost HMP na jediném poskytovateli.“.

53.         Obviněný dále připouští, že „[j]ediným problematickým bodem je časová souvislost mezi veřejnými zakázkami, neboť tyto smlouvy nabyly účinnosti ve shodný okamžik. S ohledem na převažující kritéria věcné místní (ne)souvislosti a obecně funkční nezávislosti, však časové hledisko nelze považovat za rozhodující, neboť mimo jiné neleželo ve sféře našeho vlivu, ale odvíjelo se od nabytí účinnosti souvisejících smluvních vztahů k MKS HMP.“.

54.         Jde-li o věcnou souvislost mezi VZ 4 až 7, je obviněný názoru, že „shoda předmětu plnění nebyla v žádném z případů bez debat prokázána. Nelze přitom vycházet z teoretické argumentace, že v minulosti bylo kompletní plnění poskytováno jediným dodavatelem bez provedení řádné veřejné zakázky a z tohoto důvodu jde o jediný funkční celek. Pro toto tvrzení neexistuje žádná podpůrná oficiální dokumentace k MKS HMP.“.

55.         K jednotlivým smlouvám na plnění předmětu VZ 4 až 7 obviněný uvádí následující:

• „bezpečnostní technologie Geutebrück představuje jeden nezávislý celek (= Systém), vyžadující specifické znalosti a oprávnění dle ČSN. Je sama o sobě nezávislá na dalších technologiích používaných v rámci MKS“ (smlouva 4),
• „Celkově se předmět plnění odvíjí od počtu kusů jednotlivých prvků Systému Camview a počet kusů prvků zapojených do Systému Camview. Zejména ze skutečnosti, že se jedná o správu digitalizačního hardwaru – serverová infrastruktura – jde o nezávislý funkční celek (= Systém)“ (smlouva 5),
• „Portál MKS je nezávislé programové vybavení (= Systém), které lze aplikovat pro správu jakýchkoli jiných obdobných systémů (subsystémů), nejen v rámci MKS“ (smlouva 6),
• „Technologie Sítě Ethernet představuje technologicky nezávislý Systém, který tvoří základní komunikační platformu. Jejím účelem je i zabezpečení transportních služeb na a pro Okolní systémy třetích stran, které posuzujeme jako na MKS nezávislé funkční celky. Hodnotu této zakázky tak nelze sčítat, kvůli odlišné funkční závislosti místního charakteru (okolní systémy)“ (smlouva 7).

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

56.         Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0238/2021/VZ, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souvislosti s veřejnou zakázkou, jejíž předmět plnění je vymezen smlouvami 1 až 3, a v souvislosti s veřejnou zakázkou, jejíž předmět plnění je vymezen smlouvami 4 až 7, v souladu se zákonem, a proto dne 21. 6. 2021 vydal podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), příkaz č. j. ÚOHS-20627/2021/500/AIv z téhož dne (dále jen „příkaz“), jímž rozhodl

o      ve výroku I. příkazu, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanové v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smluv 1 – 3 spočívající zejména v poskytnutí diskového pole, SAN switche, HW serverů a licencí VMware Software vCenter Standard a VMware Software vSphere Enterprise Plus, tedy úplatné poskytnutí dodávek ve smyslu § 14 odst. 1 zákona, které tvoří jeden funkční celek s předpokládanou hodnotou přesahující finanční limit dle § 27 písm. a) zákona zakládající povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zadal bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy,

o      ve výroku II. příkazu, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanové v § 2 odst. 3 zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smluv 4 – 7 spočívající zejména v poskytnutí podpory a servisu (popř. správě) technologií Geutebrück, systémů Camview a Portál MKS a sítě Ethernet MKS, tedy úplatné poskytnutí služeb ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, které tvoří jeden funkční celek s předpokládanou hodnotou přesahující finanční limit dle § 25 zákona, zadal bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy,

o      ve výroku III. příkazu podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona o uložení pokuty obviněnému za spáchání přestupků dle výroků I. a II. příkazu ve výši 250 000,- Kč.

57.         Dnem 21. 6. 2021, kdy byl příkaz doručen obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno předmětné správní řízení. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

58.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 25. 6. 2021 odpor ze dne 24. 6. 2021.

59.         Usnesením č. j. ÚOHS-21792/2021/521/OPi ze dne 29. 6. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

60.         Usnesením č. j. ÚOHS-23237/2021/524/OPi ze dne 12. 7. 2021 Úřad prodloužil na základě žádosti obviněného ze dne 9. 7. 2021 lhůtu stanovenou usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-21792/2021/521/OPi ze dne 29. 6. 2021.

61.         Dne 12. 7. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 12. 7. 2021

62.         Obviněný předně ve vztahu ke smlouvám 1 – 3 uvádí, že „prostá časová shoda vzájemně nesouvisejících plnění neodůvodňuje závěr o tom, že tato nesouvisející plnění měla být zadána jako jediná veřejná zakázka. Tato časová shoda tak sama o sobě nezakládá také funkční souvislost mezi napadanými veřejnými zakázkami.“. Obviněný je názoru, že Úřad nezohlednil např. „procesní zvyklosti ve vztahu ke schvalování veřejných zakázek a zejména rozpočtů, ze kterých budou hrazeny.“.

63.         K posouzení místní souvislosti mezi smlouvami 1 – 3 pak obviněný zmiňuje, že „je obchodní zvyklostí, že sídlo odběratele je uváděno do smluvních dokument[ů], jako místo plnění, a přitom se nejedná o konečné umístění dodávaného zboží. Z místa plnění dle smlouvy pak nelze určit souvislost v prostoru, na kterou se Úřad odkazuje. I samotné umístění zboží v rámci jedné budovy nezakládá souvislost v prostoru, neboť Úřad neprokázal, že toto zboží (předmět plnění dílčích veřejných zakázek) není odděleno prostorově relevantními překážkami.“.

64.         Obviněný rovněž nesouhlasí s posouzením věcné souvislosti mezi smlouvami 1 – 3, neboť aby ta mohla být dovozena, musí platit, že předmětná plnění mohou být vzájemně nahraditelná.

65.         K tomu obviněný dodává, že v případě zakázek z oblasti ICT musí zadavatel, který je zároveň úzce propojen s veřejnou správou, vycházet z definic funkčních celků, jak je pojímá eGovernment: „Funkční celek je logická struktura obsahující všechny vrstvy architektury (primárně Byznys, Aplikace, Platformy, Komunikace), a který se nejčastěji tvoří kolem informačního systému veřejné správy. Typickým příkladem funkčního celku může být ‚správa dokumentů‘. Tento celek kromě samotného informačního systému typu elektronická spisová služba a důvěryhodné úložiště obsahuje i procesy a postupy v úřadu (skartační plán, příjem dokumentů atd.), potřebný HW a SW, komunikační propojení, bezpečnostní požadavky, standardy, pravidla a další. To, že se funkční celek popisuje skrze všechny vrstvy architektury[,] ale neznamená, že jsou jeho nedílnou součástí. Například u vrstvy HW a SW vybavení se počítá s tím, že jde o sdílenou platformu, která není přímo součástí funkčního celku, ale využívá její služby.“[1]

66.         Obviněný dále nesouhlasí s aplikovatelností judikatorních závěrů, neboť ty se většinou vztahují ke stavebním pracím a s nimi souvisejícím dodávkám.

67.         Ve vztahu ke smlouvám 4 – 7 je obviněný přesvědčen, že ani v tomto případě samotná časová souvislost nezakládá funkční souvislost mezi předmětnými veřejnými zakázkami. Kromě již zmíněných „procesních zvyklostí“ měl Úřad dle obviněného zohlednit skutečnost, že časově nastavené plnění vychází z požadavků vlastníka MKS, jímž je hlavní město Praha.

68.         Co se týká posouzení místní souvislosti mezi smlouvami 4 – 7, pak v této věci je obviněný názoru, že nelze srovnávat situaci řešenou v rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0203/2019/VZ a situaci obviněného, kterému „nebyl svěřen do péče celý MKS HMP do správy a údržby, ale pouze jeho vybrané části.“.

69.         Obviněný taktéž nesouhlasí s dovozením věcné souvislosti mezi smlouvami 4 – 7 bez toho, aniž by se Úřad „dále zabýval existencí, původem a architekturou MKS HMP a tak dospěl ke zjištění reálného účelu jednotlivých veřejných zakázek.“. V této souvislosti obviněný opět odkazuje na pojetí funkčního celku dle eGovernmentu a dodává, že MKS „představuje přesně případ, kdy architektura MKS popisuje dílčí technologické celky, byť nejsou jeho jedinečnou součástí, ale MKS jejich služby využívá.“.

70.         Obviněný taktéž nesouhlasí s výší pokuty dle výroku III. příkazu, kterou považuje za nepřiměřenou, neboť Úřad jednak nevzal v potaz osobu obviněného, který se za dobu své existence nedopustil žádného přestupku, ale rovněž skutečnost, že postupem obviněného nemohlo dojít k omezení okruhu možných dodavatelů, přičemž doporučuje odborné posouzení této otázky. V této souvislosti obviněný navrhuje nařízení ústního jednání, v rámci kterého byl měl být proveden výslech obviněného a jím navržených svědků, tj. [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno].

Další průběh správního řízení

71.         Usnesením č. j. ÚOHS-24293/2021/524/OPi ze dne 19. 7. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v němž obviněný uvede konkrétní důvody pro provedení výslechu obviněného v rámci navrhovaného ústního jednání a dále konkretizuje otázky, ke kterým by měli být vyslechnuti jednotliví obviněným navrhovaní svědci. Vzhledem k tomu, že Úřad požadované sdělení obviněného ve stanovené lhůtě ani později neobdržel, určil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-26428/2021/524/OPi ze dne 4. 8. 2021 opětovně obviněnému lhůtu k provedení daného úkonu.

72.         Dne 10. 8. 2021 obdržel Úřad přípis obviněného ze dne 9. 8. 2021, v němž obviněný konkretizoval otázky, ke kterým by měli být vyslechnuti jednotliví obviněným navrhovaní svědci.

73.         Usnesením č. j. ÚOHS-30416/2021/524/OPi ze dne 7. 9. 2021, resp. usnesením č. j. ÚOHS-31320/2021/524/OPi ze dne 14. 9. 2021 (s ohledem na změnu termínu konání) Úřad nařídil neveřejné ústní jednání, a to za účelem podání vyjádření obviněným k jeho postupu při zadávání šetřených veřejných zakázek a provedení důkazu svědeckými výpověďmi obviněným navrženými svědky, kteří byli předvoláni k neveřejnému ústnímu jednání přípisy č. j. ÚOHS-30417/2021/524/OPi, ÚOHS-30418/2021/524/OPi a ÚOHS-30419/2021/524/OPi ze dne 7. 9. 2021, resp. přípisy č. j. ÚOHS-31321/2021/524/OPi, ÚOHS-31323/2021/524/OPi a ÚOHS-31324/2021/524/OPi ze dne 14. 9. 2021 (s ohledem na změnu termínu konání).

74.         Dne 6. 10. 2021 se v sídle Úřadu uskutečnilo neveřejné ústní jednání, v rámci kterého obviněný podal vyjádření ke svému postupu při zadávání předmětných veřejných zakázek a byli vyslechnuti obviněným navržení svědci. O průběhu neveřejného ústního jednání byl pořízen protokol č. j. ÚOHS-33669/2021/524/RŠu ze dne 6. 10. 2021 a o výsleších obviněným navržených svědků byly pořízeny protokoly č. j. ÚOHS-33656/2021/524/RŠu, ÚOHS-33661/2021/524/RŠu a ÚOHS-33663/2021/524/RŠu ze dne 6. 10. 2021.

75.         Dne 7. 10. 2021 obdržel Úřad podání obviněného ze dne 6. 10. 2021, jehož obsahem byly následující dokumenty:

o   Schéma smluvních vztahů k projektu převzetí provozu MKS k 15. 9. 2021,

o   „Smlouva o poskytování poddodavatelských služeb pro zajištění provozuschopnosti Městského kamerového systému hlavního města Prahy“ uzavřená dne 31. 12. 2020 mezi obviněným a objednatelem Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 (dále jen „společnost THMP“),

o   „Smlouva o poskytování služeb přípravy převzetí provozu Městského kamerového systému a servisních služeb“ uzavřená dne 28. 2. 2020 mezi obviněným a společností THMP.

76.         Usnesením č. j. ÚOHS-35776/2021/524/OPi ze dne 22. 10. 2021 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

77.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace pořízené v souvislosti s šetřenými veřejnými zakázkami, vyjádření obviněného a informací sdělených v rámci neveřejného ústního jednání rozhodl o zastavení správního řízení v části vedené ve věci možného spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona obviněným v souvislosti s VZ 1 – 3, jak je uvedeno výroku I. tohoto rozhodnutí, a o spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona obviněným v souvislosti s VZ 4 – 7, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

78.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. a II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona a nařízení vlády

79.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

80.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

81.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

82.         Podle § 14 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

83.         Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

84.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

85.         Podle § 18 odst. 1 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

86.         Podle § 18 odst. 2 zákona součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

87.         Podle § 18 odst. 3 zákona jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

88.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

89.         Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

90.         Podle nařízení vlády č. 471/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády č. 471/2017“), činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a na služby 5 944 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

91.         Podle § 27 písm. a) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

92.         Podle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

93.         Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

94.         Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona nebo pro uložení sankce podle § 268 zákona nebo § 269 zákona.

95.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Obecně k problematice „dělení“ veřejných zakázek

96.         Úřad předně považuje za nutné vypořádat se s otázkou použitelnosti judikaturních a doktrinálních závěrů přijatých za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vzhledem k nyní šetřené věci, neboť ZVZ v § 13 odst. 3 stanovoval, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ, přičemž porušení dané povinnosti bylo kvalifikováno jako přestupek dle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.

97.         Obecně vzato patří otázky spojené s dělením veřejných zakázek mezi témata, která Úřad řeší ve své rozhodovací praxi opakovaně. Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., který staví na shodném přístupu k posuzování existence „jedné veřejné zakázky“ (dovozování konkrétních souvislostí mezi rozděleným plněním), a skrze ni i k zákonným povinnostem při stanovování předpokládané hodnoty celého poptávaného plnění (blíže § 18 zákona). Uvedené dokazuje nejen kontinuita přístupu k těmto případům ze strany Úřadu, nýbrž ke stejnému závěru se hlásí také širší odborná veřejnost[2] a zřetelně jej akcentuje i důvodová zpráva k zákonu, která v této věci uvádí, že „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.“.

98.         Aplikovatelnost dosavadní rozhodovací praxe je patrná také z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018, v rámci kterého zmíněný soud „po prostudování změn v relevantní právní úpravě, dospěl k závěru, že v mezidobí nedošlo k přijetí příznivější právní úpravy pro žalobce, byť s účinností od 1. 10. 2016 byla přijata nová právní úprava veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Tato nová právní úprava totiž obsahuje obdobné ustanovení, jako citovaná ustanovení § 12 odst. 2 a § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, a to § 18 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek (…) § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek (…) § 18 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (…). Za situace, kdy se tedy nezměnily stanovené výše finančních limitů pro rozlišení veřejných zakázek, žalobce by ani za nové právní úpravy v zákoně o zadávání veřejných zakázek nebyl oprávněn zadávat obě veřejné zakázky samostatně jako zakázky malého rozsahu, když jejich souhrnná hodnota přesáhla limit 2 000 000 Kč (…).“. Obdobně lze odkázat i na rozsudek zmíněného soudu č. j. 62 Af 63/2019-88 ze dne 19. 8. 2020, v němž bylo mj. konstatováno: „To, zda plnění tvoří jeden funkční celek či nikoli, lze určit zejména podle věcné (a zpravidla též místní) souvislosti předmětu plnění, jež je dána jeho obsahovou náplní. Není tedy žádného důvodu, aby se ve vztahu k této otázce stala nepoužitelnou veškerá dřívější rozhodovací praxe, která totožnost (vymezení) jedné veřejné zakázky vázala na věcnou a místní souvislost předmětu plnění (společně s kritériem časové souvislosti). Pokud tedy žalovaný své úvahy principiálně vystavěl právě na základě dosavadní rozhodovací praxe (byť jde o rozhodovací praxi k předchozímu zákonu upravujícímu zadávání veřejných zakázek), nelze mu nic vytknout; pohled zaměřený na zkoumání věcné, místní a časové souvislosti (dříve na základě § 13 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ukládajícího povinnost sčítat předpokládané hodnoty připadající na plnění obdobné, spolu související) věcně odpovídá pohledu zaměřenému na zkoumání existence funkčního celku a časové souvislosti (nyní podle § 18 odst. 2 ZZVZ).“

99.         Úřad dále v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

100.     Jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Dělení předmětu veřejných zakázek jako takové je přípustné, přičemž institut rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části upravuje § 35 zákona. Nepřípustným se však stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím dojde k obejití povinnosti stanovené zákonem, které může spočívat právě ve snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v zákoně a následné zařazení do jiného režimu. Takový postup je protiprávní právě proto, že takovýmto umělým dělením se zadavatel může dostat do situace, kdy může při zadávání (právě díky snížené předpokládané hodnotě dosažené dělením zakázky) užívat méně přísných pravidel, tj. není povinen postupovat podle některých ustanovení zákona či není povinen podle zákona postupovat vůbec.

101.     Pro posouzení postupu zadavatele podle zákona je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zákon v § 16 odst. 1 definuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako zadavatelem předpokládanou výši úplaty (bez zahrnutí daně z přidané hodnoty) za plnění veřejné zakázky vyjádřenou v penězích. Dotčené ustanovení zákona dále ukládá, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanoví buď před zahájením zadávacího řízení, nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky dle § 30 zákona. Dle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je třeba stanovit v takové úrovni přesnosti, aby bylo možné určit, do jakého režimu (podlimitního, nadlimitního, ev. veřejná zakázka malého rozsahu) bude veřejná zakázka patřit. Uvažujeme-li tedy, že zadavatel směřuje k zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení, stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před jejím zadáním, tzn. před uzavřením smlouvy. Jestliže zadavatel hodlá předmět veřejné zakázky rozdělit na části a zadávat ji v jednom nebo více zadávacích řízeních (příp. samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou), musí dbát na § 18 odst. 1 zákona, který ukládá povinnost stanovit předpokládanou hodnotu podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí (smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky). Zákonodárce následně v § 18 odst. 2 zákona stanoví jasné pravidlo, co všechno je třeba podřadit pod jednu veřejnou zakázku – vše, co spolu tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisí.

102.     Na tomto místě Úřad považuje za vhodné uvést, že si je vědom skutečnosti, že ust. § 18 odst. 1 a 2 zákona se vztahuje na postup zadavatele v zadávacím řízení (nebo více zadávacích řízeních), avšak v šetřeném případě obviněný v zadávacím řízení nepostupoval vůbec. Aplikací logického výkladu (argumentum a minori ad maius), resp. teleologického výkladu uvedeného ustanovení Úřad dospěl k závěru, že je-li zákonem vyžadováno sčítání předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části za situace, kdy zadavatel ohledně těchto částí postupuje v zadávacím řízení (tedy v situaci, kdy určitá právem regulovaná soutěž probíhá), přičemž účelem tohoto ustanovení nepochybně je, aby byla příslušná úroveň hospodářské soutěže o danou veřejnou zakázku (ve smyslu funkčního celku) zachována, musí být o to víc sčítání vyžadováno za situace, kdy zadavatel ohledně těchto částí postupuje mimo režim zákona (a soutěž o daný funkční celek tak z hlediska zákona zcela vyloučí). Úřad tedy uzavírá, že pravidlo sčítání předpokládaných hodnot lze bezesporu použít i v situaci, kdy je veřejná zakázka rozdělena na více částí, které zadavatel nezadává v zadávacím řízení, ale ohledně kterých (z důvodu, že jejich předpokládanou hodnotu uměle sníží na úroveň veřejné zakázky malého rozsahu) nepostupuje vůbec v zadávacím řízení.

103.     K samotné problematice „dělení“ veřejných zakázek se v minulosti vyjádřil Krajský soud v Brně např. v rozsudku č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013, v němž judikoval: „Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. (…) Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. (…) O jedinou veřejnou zakázku podle (současného) ZVZ se tedy jedná tehdy, pokud plnění, jež v ní byla zahrnuta, jsou plněními svým charakterem vzájemně neodlišujícími se – stejného nebo srovnatelného druhu, tedy co do jejich skutečného obsahu totožnými, obdobnými. Tu lze využít prejudikatury Nejvyššího správního soudu, který ve věci sp. zn. 2 Afs 198/2006 (právě ve vztahu k § 67 odst. 1 prvního ZVZ) rozhodl, že zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání ‚…plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…‘ (www.nssoud.cz). Z téhož pojetí pak vyšel Nejvyšší správní soud i ve svém pozdějším rozsudku ve věci sp. zn. 2 Afs 55/2010 (www.nssoud.cz), tu již k právě účinnému ZVZ. V tomto svém rozsudku Nejvyšší správní soud odkázal na svůj předchozí rozsudek, právě shora uvedený, a zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle ZVZ, není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

104.     Úřad tedy musí v tomto kontextu v případě smluv 1 až 3 a smluv 4 až 7 posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu tvoří jeden funkční celek (tj. zda spolu souvisí mj. z hlediska věcného a místního) a zda předměty plnění veřejných zakázek byly zadávány v časové souvislosti.

K postupu obviněného v souvislosti s VZ 1, VZ 2 a VZ 3

105.     Úřad tedy nyní přistoupí k posouzení, zda plnění poskytovaná na základě smluv 1 až 3 tvoří jeden funkční celek a zda byla zadávána v časové souvislosti.

106.     Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

107.     V šetřeném případě obviněný zahájil výběr dodavatelů předmětů plnění VZ 1, VZ 2 a VZ 3 shodně na základě výzev k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 11. 5. 2020 (viz body 1., 6. a 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž smlouvy 1 až 3 byly uzavřeny v rozmezí 7 kalendářních dnů, tj. ve dnech 26. 5. 2020 a 2. 6. 2020 (viz body 3., 8. a 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a termíny plnění byly shodně sjednány do 6 týdnů ode dne účinnosti smluv 1 až 3 (viz body 4., 9. a 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které nabyly dnem uveřejnění v registru smluv (tj. ve dnech 26. 5. 2020 a 4. 6. 2020).

108.     S ohledem tedy zejména na skutečnost, že smlouvy 1 až 3 byly uzavřeny v rozmezí pouze 7 kalendářních dnů a doby realizací předmětů plnění jednotlivých smluv se překrývají, přičemž není rozhodné, zda je uvedené dáno skutečnými potřebami obviněného či z ekonomických a personálně-kapacitních důvodů obviněného (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad konstatuje, že předmětné smlouvy spolu souvisí z hlediska časového.

109.     V rámci posouzení, zda plnění tvoří jeden funkční celek, je nutné se zabývat nejenom tím, zda plnění spolu souvisí z hlediska místního a věcného, ale také tím, zda mezi takovými plněními existuje funkční souvislost, která se dovozuje na základě účelu, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (nikoli na základě možnosti/nutnosti propojení předmětů plnění, jak se domnívá obviněný). V tomto kontextu obviněný v rámci neveřejného ústního jednání konaného dne 6. 10. 2021 upozornil na skutečnost, že je akciovou společností, která nakupuje zboží „jednou za čas“ na sklad do zásoby, přičemž účel takového zboží není v době jeho pořízení mnohdy vůbec znám. O takový případ se dle obviněného jedná i v případě plnění pořízeného v rámci dotčených VZ 1 – 3, k čemuž obviněný doplnil, že i v současné době je část pořízeného plnění stále uskladněna, aniž by bylo zřejmé, k čemu bude dané plnění použito. Uvedené potvrdil Úřadu i svědek [anonymizováno] v rámci výslechu provedeného taktéž dne 6. 10. 2021.

110.     Vzhledem tedy k tomu, že účel použití plnění poptávaných v rámci VZ 1 – 3 nebyl v době zadávání předmětných veřejných zakázek znám, neboť tato byla pořizována „pouze“ do zásoby (k uskladnění), přičemž z dokladů nashromážděných Úřadem v rámci správního řízení nevyplývá, že by tomu tak nebylo, resp. z žádných dostupných skutečností prokazatelně nevyplývá opak, Úřad neshledal, že by plnění poptávaná v rámci VZ 1 – 3 spolu souvisela z hlediska funkčního, a je tak již nadbytečné zkoumat, zda plnění spolu souvisí z hlediska místního a věcného.

111.     Úřad uzavírá, že za situace, kdy u plnění poptávaných obviněným v rámci VZ 1 – 3 nebyla zjištěna funkční souvislost, a již s ohledem na tuto skutečnost tak nelze konstatovat, že by tvořila jeden funkční celek, resp. jednu veřejnou zakázku, nebyl obviněný povinen sčítat jejich předpokládané hodnoty ve smyslu § 18 zákona.

112.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K postupu obviněného v souvislosti s VZ 4, VZ 5, VZ 6 a VZ 7

113.     V této části odůvodnění rozhodnutí Úřad přistoupí k posouzení, zda plnění poskytovaná na základě smluv 4 až 7 tvoří jeden funkční celek a zda byla zadávána v časové souvislosti.

114.     Jde-li o posouzení časové souvislosti, pak v šetřeném případě obviněný zahájil výběr dodavatelů předmětů plnění VZ 4, VZ 5, VZ 6 a VZ 7 na základě výzev k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne 4. 11. 2020, 11. 11. 2020, 27. 11. 2020 a 7. 12. 2020 (viz body 16., 23., 30. a 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž smlouvy 4 až 7 byly uzavřeny shodně dne 18. 12. 2020 (viz body 18., 25., 32. a 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a termíny plnění byly v případě smluv 4 až 6 sjednány shodně v délce 12 měsíců ode dne účinnosti daných smluv (viz body 22., 29. a 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které nabyly dnem uveřejnění v registru smluv (tj. dne 4. 1. 2021), nebo do vyčerpání finančního rámce. V případě smlouvy 7 byl termín plnění sjednán do 31. 12. 2021 nebo do vyčerpání finančního rámce.

115.     S ohledem tedy zejména na skutečnost, že smlouvy 4 až 7 byly uzavřeny ve stejný den a doby realizací předmětů plnění jednotlivých smluv se překrývají, Úřad konstatuje, že předmětné smlouvy spolu souvisí z hlediska časového. V této souvislosti Úřad dodává, že obviněným tvrzené „procesní zvyklosti ve vztahu ke schvalování veřejných zakázek a zejména rozpočtů, ze kterých budou hrazeny“, a skutečnost, že „časově nastavené plnění vychází z požadavků vlastníka Městského kamerového systému hl. m. Prahy (…)“, jsou pro dané posouzení irelevantní; uvedené ničeho nemění na tom, že doby plnění VZ 4 – 7 se překrývají.

116.     Úřad se v rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, zabýval rovněž místní souvislostí. Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod., neboť, jak konstatoval předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, „místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. (…) Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. (…) Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“.

117.     Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že místem plnění všech smluv je hlavní město Praha, přičemž Úřadu nejsou známy žádné prostorově relevantní překážky mezi místy plnění a ani obviněný žádné takové neuvádí (obviněný pouze poukazuje na skutečnost, že mu „nebyl svěřen do péče celý MKS HMP do správy a údržby, ale pouze jeho vybrané části“), a rovněž s ohledem na skutečnost, že v souvislosti s některými částmi plnění lze z logiky věci jen stěží dovodit objektivní místní překážky, když ty jsou poskytovány spíše vzdáleně [např. služba hot-line, správa systému Camview (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí) apod.], šetřené smlouvy spolu souvisí i z hlediska místního. Uvádí-li obviněný v souvislosti se smlouvou 7, že ta s ostatními smlouvami z hlediska místního nesouvisí s ohledem na tzv. Okolní systémy, pro něž síť Ethernet zabezpečuje transportní služby, pak s tímto se Úřad neztotožňuje, neboť dle čl. 5. „Způsob poskytování paušálních služeb“ odst. 5.3 smlouvy 7 jsou těmito „okolními systémy“ myšleny např. systém Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, kamerový systém a systém odtahových parkovišť Správy služeb hl. m. Prahy, monitorovací pracoviště Pražské vodovody a kanalizace, a.s. apod., přičemž místem plnění tzv. paušálních služeb (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je dle čl. 4 „Doba a místo plnění“ odst. 4.3 smlouvy 7 rovněž hlavní město Praha.

118.     Ve vztahu k posouzení věcné souvislosti pak Úřad odkazuje na předmět plnění jednotlivých veřejných zakázek (viz body 17., 24., 31., 38., 39. a 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž vyplývá, že předmětem plnění u všech posuzovaných smluv je servis a podpora (popř. i správa) technologií/systémů MKS. Argumentuje-li obviněný v této souvislosti tím, že technologie Geutebrück, systémy Camview a Portál MKS a síť Ethernet představují nezávislé celky, pak ani s tímto se Úřad neztotožňuje, resp. uvedené nikterak nevyvrací výše učiněné posouzení věcné souvislosti, neboť z dokumentace pořízené v souvislosti se smlouvami VZ 4 až VZ 6 vyplývá následující:

• v čl. 1 „Popis programového vybavení a technologií Guetebrück“ odst. 1.1 „Architektura MKS“ přílohy č. 5 „Funkční a technické požadavky – detailní informace“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace na VZ 4 ze dne 7. 12. 2020 je uvedeno, že „[t]echnologie a softwarové vybavení Geutebrück jsou nedílnou součástí MKS, (…)“,
• v čl. 1 „Popis programového vybavení a technologií Camview a Portál MKS“ odst. 1.1 „Architektura MKS“ přílohy č. 5 „Funkční a technické požadavky – detailní informace“ výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace na VZ 5 ze dne 4. 11. 2020 (a stejně tak výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace na VZ 6 ze dne 11. 11. 2020) je uvedeno, že „[t]echnologie a softwarové vybavení CamView a Portál MKS jsou nedílnou součástí MKS, (…)“,

tj. předmětem plnění VZ 4, VZ 5 a VZ 6 je shodně servis a podpora technologií/systémů, které jsou nedílnou součástí MKS. Rovněž v případě VZ 7, jejímž předmětem plnění je podpora, servis a správa sítě Ethernet, jejímž účelem je obecně zajištění propojení/komunikace mezi jednotlivými počítači/zařízeními/systémy, lze zcela jistě konstatovat, že síť Ethernet je nedílnou a významnou součástí MKS, což ostatně dokládá např. čl. 5. „Způsob poskytování paušálních služeb“ odst. 5.1 smlouvy 7, dle kterého se poskytovatel zavazuje „zahájit řešení jakéhokoli incidentu nebo odstranění jakékoliv vady, která zcela nebo podstatným způsobem znemožňuje užívání MKS či jeho jednotlivého prvku ovlivňujícího správnou funkčnost sítě (…).“.

119.     K tomu Úřad dále uvádí následující. V rámci proběhnuvšího neveřejného ústního jednání obviněný zmínil, že neexistuje žádná jednotná dokumentace, která by zachycovala vzájemné vazby v rámci MKS, přičemž tato ani není předmětem probíhajícího „exitového procesu“ mezi hl. m. Prahou, resp. společností THMP a společností KH servis, jehož smyslem je „rozbít stávající struktury“ a zapojit do zajištění kamerového systému více společností. V souvislosti s „exitovým procesem“ obviněný rovněž zmínil, že se společností THMP uzavřel 2 smlouvy. Zmíněné smlouvy spolu se schématem smluvních vztahů k projektu převzetí provozu MKS následně obviněný doručil Úřadu (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z předmětných smluv, resp. z čl. 3 „Předmět smlouvy“ odst. 3.1 „Smlouvy o poskytování poddodavatelských služeb pro zajištění provozuschopnosti Městského kamerového systému hlavního města Prahy“ ze dne 31. 12. 2020, kterou dle jejího čl. 1.4 pozbyla – v rozsahu servisních služeb – účinnosti „Smlouva o poskytování služeb přípravy převzetí provozu Městského kamerového systému a servisních služeb“ uzavřená dne 28. 2. 2020, se podává, že obviněný se zavázal pro společnost THMP poskytovat a) služby dohledu nad řádným provozem MKS včetně monitoringu, b) služby revize, preventivní údržby (profylaxe) MKS, c) opravy vad a poruch MKS, d) služby aktualizace databází kamer MKS, e) služby zabezpečování správy datových uložišť a správy sítě MKS, f) služby zabezpečování správy software a objednávkové služby, jimiž jsou zejména služby spočívající v integraci kamer a ucelených kamerových systémů do MKS a činnosti spojené se závěrečným ukončením poskytování služeb dle této smlouvy a spočívající v přípravě a předání MKS společnosti THMP nebo novému poskytovateli.

120.     V rámci výslechu svědka [anonymizováno] bylo Úřadu k plněním poptávaným v rámci jednotlivých veřejných zakázek sděleno následující.

121.     Svědek uvedl, že technologii Geutebrück (jejíž podpora a servis byly poptávány v rámci VZ 4) tvoří HW část (servery, které slouží k zobrazování záznamů z kamer; umožňuje monitorování kamerových streamů, práci se záznamy a přístup k datům) a SW část, přičemž tato technologie představuje jakýsi „back office“, tj. technologii, na kterou jsou posílána data z kamer.

122.     Systém CamView (jehož podpora a servis byly poptávány v rámci VZ 5) je pak dle svědka podobná technologie (mající HW a SW část) jako Geutebrück, neboť pracuje se streamy z kamer a slouží jako digitalizační platforma, která posílá v definované periodě statické snímky. Tato technologie zasílá obrazové záznamy do systémů třetích stran uživatelům toho, co je nazýváno MKS.

123.     K systému Portál MKS (jehož podpora a servis byly poptávány v rámci VZ 6) svědek uvedl, že se jedná o SW řešení – databázi uživatelů s přidělenými přístupovými oprávněními a s přiděleným řádem priorit. Daný systém dle svědka řídí přístup k datům, ale prioritou je ovládání systému.

124.     K síti Ethernet (jejíž podpora, servis a správa byly poptávány v rámci VZ 7) svědek předně uvedl, že to, co je nazýváno MKS, je jazykový obchodní konstrukt, nejedná se o systém vymezený právně nebo technicky. Svědek dále uvedl, že obviněný disponuje informací o topologii sítě, nicméně přístup k jednotlivým prvkům narůstá až časem a porozumění ethernetové struktuře je velmi obecné, pro správce IT sítě stále ještě nedostatečné (není známa logická struktura sítě).

125.     Následně svědek na dotaz obviněného, zda lze určit, jakým způsobem jsou na sobě jednotlivé technologie závislé, odpověděl, že ani v současně době nelze dohledat jednotlivé vztahy.

126.     V rámci výslechu svědka [anonymizováno] pak bylo Úřadu sděleno, že MKS je rozsáhlá síť a infrastruktura prvků, které spolupracují, nicméně mnohdy není jasné, jakým způsobem (neexistuje dokumentace, mnohdy ani vlastníci či správci neví, jaké jsou v MKS vazby). Svědek dále uvedl, že neví, zda MKS pracuje jako celek, nicméně by se přikláněl k tomu, že některé části pracují samostatně a lze je nahradit, jsou ale i části, které pracují společně. Na dotaz obviněného, zda je něco důležitého, co by z hlediska kybernetické bezpečnosti systém propojovalo jako celek, svědek odpověděl, že si ničeho takového není vědom.

127.     Úřad k výše zmíněným informacím sděleným v rámci neveřejného ústního jednání, resp. výslechu svědků uvádí, že dané informace nezpochybňují závěr o věcné, příp. níže pojednané funkční souvislosti mezi plněními poptávanými v rámci VZ 4 – 7.

128.     Úřad nikterak nezpochybňuje složitost situace, v níž se obviněný nacházel při zadávání příslušných veřejných zakázek (nedostatečná či absentující dokumentace k MKS, nejasné vazby mezi částmi MKS apod.), nicméně je to obviněný, kdo se zavázal k zajištění provozuschopnosti MKS, a zmíněné okolnosti nemohly obviněnému bránit v pochopení (alespoň v základních rysech), že předměty šetřených veřejných zakázek tvoří jeden funkční celek, a to min. v rozsahu, v jakém k takovému závěru dospěl Úřad (k tomu dále). Na základě daného zjištění/posouzení pak měl obviněný zvolit příslušný postup dle zákona. V šetřeném případě není dle Úřadu pochyb o tom, že poptávaná podpora a servis (popř. správa) se vážou k technologiím/systémům, které jsou součástí MKS, kterým se v jeho obecném významu rozumí nástroj k monitorování veřejného prostranství s cílem zvýšení bezpečnosti občanů a návštěvníků hl. m. Prahy, tj. systém určený pro pracovníky bezpečnosti a krizového řízení, prostředek ke sběru souvisejících dat, nástroj pro složky integrovaného záchranného systému a pro složky záchranného bezpečnostního systému[3]. Stejně tak není pochyb o tom, že plnění poptávaná v rámci VZ 4 – 7 se vždy určitým způsobem vztahují k technologiím/systémům pracujícím s kamerami MKS, resp. s daty jejich prostřednictvím získanými (viz např. body 38., 40., 121., 122. a 123. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. jedná se o plnění obdobného charakteru. Za situace, kdy, jak uvedl svědek [anonymizováno], je MKS definován majetkem, který je vložen do celku (jedná se o souhrn aktiv), který poskytuje funkce kamerového systému, který však sám o sobě nefunguje, je zřejmé, že k naplnění funkce MKS dochází (správným) fungováním jeho jednotlivých částí/subsystémů ve svém souhrnu, tj. včetně těch technologií/systémů, jejichž podpora a servis byly poptávány v rámci šetřených veřejných zakázek. Jinak řečeno, plnění poptávaná v rámci VZ 4 – 7 nemají sama o sobě „hospodářský“ význam, teprve až jejich „spojením“ dojde ke vzniku funkčního celku (zde MKS), který je schopen plnit požadovanou funkci (viz výše) a jehož jsou nedílnou součástí.         

129.     S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že šetřené smlouvy spolu souvisí rovněž z hlediska věcného.

130.     Dovodil-li tedy Úřad, že posuzované veřejné zakázky spolu souvisí z hlediska časového, místního a věcného, přičemž i hledisko funkční souvislosti je v šetřeném případě naplněno, neboť účelem zadání VZ 4 až VZ 7 bylo shodně zajištění podpory a servisu (popř. správy) částí MKS (v jeho obecném významu), Úřad konstatuje, že plnění dle smluv 4 až 7 spolu tvoří jeden funkční celek. Argumentuje-li obviněný v této souvislosti definicí funkčního celku, jak jej pojímá eGovernment (viz bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvedené nerozporuje, avšak dodává, že při daném posouzení vychází z pojetí stanoveného zákonem, resp. ustálenou rozhodovací praxí při zadávání veřejných zakázek (viz výše).

131.     Nyní Úřad přistoupí k posouzení, zda byl obviněný v případě předmětné veřejné zakázky povinen postupovat v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení, přičemž i zde je nezbytné s ohledem na § 18 zákona vycházet z předpokládaných hodnot veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad opětovně připomíná, že zákon zadavatelům nezakazuje dělit předmět veřejné zakázky na části. Ust. § 18 zákona toto naopak umožňuje, nicméně, jak bylo již uvedeno výše, předpokládaná hodnota musí být vždy dána součtem všech těchto od sebe oddělených částí.

132.     Z dokumentace pořízené v souvislosti s VZ 4, VZ 5, VZ 6 a VZ 7 vyplývá, že celková předpokládaná hodnota všech zmíněných veřejných zakázek činila 8 000 000,- Kč bez DPH. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že šetřené veřejné zakázky představují nadlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, neboť celková předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky dle § 25 zákona, který dle nařízení vlády č. 471/2017 činí 5 944 000 Kč pro zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

133.     S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejíž předmět je vymezen smlouvami 4 až 7, nezadával s ohledem na její celkovou předpokládanou hodnotu v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle § 3 zákona, nýbrž jednotlivě jako veřejné zakázky malého rozsahu. V této souvislosti Úřad opětovně připomíná, že uvedené nevylučuje možnost obviněného zadat předmětnou veřejnou zakázku jako jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části (viz § 18 zákona). Pro úplnost Úřad dodává, že rovněž ověřil, zda obviněný – byť jsou dané veřejné zakázky označeny jako veřejné zakázky malého rozsahu – fakticky nepostupoval při „zadávání“ jednotlivých veřejných zakázek postupy platnými pro zadávací řízení, přičemž musí konstatovat, že nikoli, a to již s ohledem na skutečnost, že obviněný nevyzval neomezený počet dodavatelů k podání nabídky (žádosti o účast) odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem dle § 212 zákona.

134.     Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

135.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

136.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

137.     Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

138.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

139.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 18. 12. 2020, kdy obviněný uzavřel se společností KH servis smlouvy 4 až 7.

140.     Z výše uvedeného tak vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

141.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, se uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

142.     Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 20 000 000,- Kč, neboť v době vydání tohoto rozhodnutí nelze určit celkovou cenu veřejné zakázky, a to s ohledem na skutečnost, že plnění na základě smluv 4 až 7 dle veřejně dostupných informací stále probíhá a tyto smlouvy svým charakterem, kdy část plnění je poskytována paušálně a část na objednávku, představují částečně de facto rámcové dohody. V této souvislosti nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že hodnota plnění poskytovaného dle smluv 4 až 7 je limitována finančním rámcem do 2 mil. Kč bez DPH za každou z uvedených smluv, a nelze tedy předpokládat, že by celková cena veřejné zakázky přesáhla tento finanční rámec, tj. 9 680 000 Kč včetně DPH, což by představovalo horní hranici možné pokuty do výše 968 000,- Kč.

143.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

144.     Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

145.     Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

146.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který předmět plnění veřejné zakázky rozdělil na veřejné zakázky malého rozsahu, na jejichž plnění uzavřel jednotlivé smlouvy 4 až 7, aniž by při jejím zadávání postupoval v zadávacím řízení dle zákona, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

147.     Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků. Nicméně, co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech shledal při stanovení výše pokuty jako polehčující tu okolnost, že byť obviněný nepostupoval dle zákona, negativní dopady jeho jednání jsou sníženy skutečností, že se snažil hospodářskou soutěž do jisté míry zajistit, když svůj záměr zadávat VZ 4 až VZ 7 uveřejnil na profilu zadavatele a povědomí o jeho záměru se tak dostalo mezi potenciální dodavatele alespoň tímto způsobem (byť byl povinen takto učinit uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie).

148.     Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“.

149.     Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že mu není z úřední činnosti známo, že by se obviněný dopustil dalších přestupků, za které by mu byla uložena sankce, pročež tedy není dán důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.

150.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok 2020[4], jenž je nejaktuálnějším veřejně dostupným dokumentem, vyplývá, že obviněný dosáhl k 31. 12. 2020 čistého obratu ve výši 245 768 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

151.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

152.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

153.     Pokuta uložená ve výroku III. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

154.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

155.     Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

156.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

157.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

158.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

159.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000238.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výroku I. rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výrokům II., III. a IV. rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Operátor ICT, a.s., Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy