číslo jednací: 01115/2022/500
spisová značka: S0012/2022

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným

• Akademie řemesel Praha – Střední škola technická, IČO 14891522, se sídlem Zelený pruh 1294/52, 147 00 Praha – Krč,

v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Zajištění ostrahy areálu Zelený pruh – akademie řemesel Praha“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 16. 7. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P09/ZP/0004/21,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – Akademie řemesel Praha – Střední škola technická, IČO 14891522, se sídlem Zelený pruh 1294/52, 147 00 Praha – Krč – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 25 ve spojení s § 24 citovaného zákona, když nezadal veřejnou zakázku „Zajištění ostrahy areálu Zelený pruh – akademie řemesel Praha“ v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona, a citovanou veřejnou zakázku zadalve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 16. 7. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P09/ZP/0004/21, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal citovanou veřejnou zakázku, když dne 25. 10. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem – HENIG – security servis, s.r.o., IČO 14866684, se sídlem 5. května 797/20, 470 00 Česká Lípá – Smlouvu o zajištění ostrahy, bezpečnosti a ochrany majetku.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Akademie řemesel Praha – Střední škola technická, IČO 14891522, se sídlem Zelený pruh 1294/52, 147 00 Praha – Krč – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 65 000,- Kč (šedesát pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO V SOUVISLOSTI S UZAVŘENÍM SMLOUVY O DÍLO

1.             Obviněný – Akademie řemesel Praha – Střední škola technická, IČO 14891522, se sídlem Zelený pruh 1294/52, 147 00 Praha – Krč (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 16. 7. 2021 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zajištění ostrahy areálu Zelený pruh – akademie řemesel Praha“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě „Výzvy k podání nabídky a zadávací dokumentace“ ze dne 13. 7. 2021 uveřejněné na profilu zadavatele pod systémovým číslem P09/ZP/0004/21 (dále také „veřejná zakázka“).

2.             Podle části V. „Výzvy k podání nabídky a zadávací dokumentace“ ze dne 13. 7. 2021 (dále jen „výzva k podání nabídek“) jsou předmětem plnění „služby spočívající v ostraze, zajištění bezpečnosti a ochrany majetku areálu Akademie řemesel Praha, Zelený pruh 1294/52, Praha 4 - Krč. Předmětem plnění zakázky je výkon pravidelných pochůzek, zajištění obsazenosti vrátnice, dohled nad provozem přilehlého parkoviště, klíčové hospodářství atd. dle potřeb a požadavků zadavatele.“

3.             Podle části II., IV. a XII. výzvy k podání nabídek obviněný stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 5 940 000 Kč bez DPH.

4.             Podle „Zprávy o jednání hodnotící komise“ ze dne 19. 8. 2021 (dále jen „hodnotící zpráva“) obviněný obdržel celkem osm nabídek.

5.             Dne 25. 10. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – HENIG – security servis, s.r.o., IČO 14866684, se sídlem 5. května 797/20, 470 00 Česká Lípá (dále jen „vybraný dodavatel“) – Smlouvu o zajištění ostrahy, bezpečnosti a ochrany majetku (dále jen „Smlouva“).

6.             Dle části VII. bod 1. Smlouvy v návaznosti na Přílohu č. 2 „Soupis služeb“ Smlouvy činí celková cena za plnění předmětné veřejné zakázky 5 447 052,00 Kč bez DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU

7.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 10. 11. 2021 podnět k prošetření postupu obviněného, který zaevidoval pod sp. zn. ÚOHS-P0746/2021/VZ.

Obsah podnětu

8.             Stěžovatel v podnětu mj. namítá, že obviněný zahájil zadávací řízení k veřejné zakázce ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoliv ve výzvě k podání nabídek uvedl předpokládanou hodnotu ve výši 5 940 000 Kč bez DPH. Dle stěžovatele obviněný porušil § 25, § 26 a § 52 zákona, když „nadlimitní veřejnou zakázku zadával v režimu zjednodušeného podlimitního řízení, jehož užití je však možné pouze pro veřejné zakázky podlimitní. Tímto postupem se Zadavatel dopustil netransparentního jednání a omezil tím okruh potencionálních dodavatelů.“

9.             Stěžovatel v podnětu dále sděluje, že „(d)o dne podání tohoto podnětu nebylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno oznámení o výsledku zadávacího řízení dle § 126 ZZVZ.“

Další postup Úřadu

10.         Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu.  Obviněný Úřadu zaslal příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a své vyjádření ke skutečnostem napadaným v podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 22. 11. 2021

11.         Obviněný k užití zjednodušeného podlimitního řízení mj. sděluje: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH, což plně odpovídá zjednodušenému podlimitnímu řízení, (…) při záznamu výše předpokládané hodnoty do zadávací dokumentace došlo nedopatřením k chybě v psaní[1], kdy byla zaměněna dvě po sobě jdoucí čísla. Zapůsobením lidského faktoru došlo k formální chybě, jejímž cílem nebylo účelové obcházení zákona. Zadavatel zdůrazňuje, že zjevné chyby v psaní nemohou být právnímu jednání na újmu. To vyplývá z obecné právní úpravy v § 578 zákona č. 89/2012 Sb., (…) Zadavatel dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn.: 21 Cdo 385/2006 ze dne 16. 11. 2006, ze kterého vyplývá, že za zjevné chyby v psaní lze považovat takové chyby, ke kterým došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní a mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k předmětnému úkonu, přičemž zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání jednotlivých, spolu souvisejících informací. (…) Jedním z ukazatelů, že předpokládaná hodnota Veřejné zakázky byla stanovena řádně a že Veřejná zakázka byla zadávána v odpovídajícím režimu zadávání, jsou nabídkové ceny dodavatelů v nabídkách, které Zadavatel v zadávacím řízení obdržel. Převážná většina nabídkových cen odpovídá hodnotě podlimitního plnění a odráží tak odpovídající situaci na relevantním trhu. (…) Skutečnosti, že se od začátku jednalo o podlimitní plnění, nasvědčuje také smlouva uzavřená s Vybraným dodavatelem za cenu plnění ve výši 5 447 052,- Kč bez DPH. (…) při zadávání Veřejné zakázky nedošlo k porušení § 25, § 26 ani § 52 ZZVZ, kdy by Zadavatel záměrně a jednoznačně zadával nadlimitní veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním režimu.“

12.         K namítanému nezveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný uvádí, že „nedošlo k překročení zákonných lhůt pro splnění uveřejňovacích povinností. (…) aktuálně již připravuje ke zveřejnění formulář pro oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek (…)“.

13.         K namítanému užívání více než jednoho profilu zadavatele zadavatel mj. sděluje, že „ve Věstníku veřejných zakázek jsou aktuálně dohledatelné odkazy na dva profily Zadavatele (Vhodné uveřejnění a Tenderarena). Situace vznikla v důsledku personálních změn na pozici správce profilu Zadavatele. Zadavatel předně považuje za důležité uvést, že pro účely zadávání veřejných zakázek je aktuálně aktivně využíván pouze profil zadavatele v elektronickém nástroji Tenderarena. Původní profil zadavatele (…) je již delší dobu neaktivní (…) v daném případě nedošlo k porušení § 214 odst. 2 ZZVZ (…) původní profil zadavatele totiž k uveřejňování informací o veřejných zakázkách není využíván.“

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

14.         Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem.

15.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

16.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona a dalších právních předpisů

17.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

18.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3, nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

19.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí:

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

20.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

21.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

22.         Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

23.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

24.         Podle § 16 odst. 6 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem.

25.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

26.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

27.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

28.         Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

29.         Podle § 53 odst. 7 zákona pro postup při ukončení zadávacího řízení se použijí ustanovení § 124 až 127 obdobně.

30.         Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

31.         Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

32.         Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

33.         Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

34.         Podle § 214 odst. 2 zákona zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 obdobně.

35.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

36.         Podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 činí 5 494 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

37.         Podle výzvy k podání nabídek je veřejná zakázka „zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, ve smyslu ustanovení § 6, § 27 písm. a), § 31 a § 213 zákona č. 134/2016 Sb., o ZZVZ.“

38.         Podle části II. výzvy k podání nabídek: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: 5.940.000 Kč bez DPH“.

39.         Podle části IV. výzvy k podání nabídek: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, stanovená zadavatelem v souladu s ustanovením § 16 a násl. ZZVZ, činí: 5.940.000 Kč bez DPH. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovuje zadavatel jako cenu maximální a nepřekročitelnou. Účastník zadávacího řízení, jehož nabídková cena překročí předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, bude z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.“

40.         Podle části XII. výzvy k podání nabídek činí: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: 5.940.000 Kč bez DPH“.

41.         Dle hodnotící zprávy komise hodnotila mj. nabídku účastníka zadávacího řízení – BLESK Servis s.r.o., IČO 27607429, se sídlem J. Mařánka 1163, 399 01 Milevsko (dále jen „účastník řízení č. 1“) – s nabídkovou cenou 5 495 256 Kč a nabídku účastníka zadávacího řízení – ABAS IPS management s.r.o., IČO 25842811, se sídlem Českobratrská 692/15, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „účastník řízení č. 2“) – s nabídkovou cenou 5 929 092 Kč.

42.         „Rozhodnutím o výběru náhradního dodavatele“ ze dne 20. 9. 2021 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) obviněný rozhodl o výběru vybraného dodavatele.

43.         Dne 25. 10. 2021 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem Smlouvu.

44.         Úřad z veřejně dostupných zdrojů https://vestnikverejnychzakazek.cz/SearchForm/Search zjistil, že obviněný neuveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení.

45.         Úřad z veřejně dostupných zdrojů https://vestnikverejnychzakazek.cz/SearchProfile/Search seznal, že ke dni 23. 11. 2021 měl zadavatel platné 2 profily zadavatele na www.vhodne-uverejneni.cz a na www. tenderarena.cz.

Právní posouzení

46.         V obecné rovině Úřad uvádí, že podle § 16 zákona je jednou z úvodních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází samotnému zahájení zadávacího řízení a kterou je každý zadavatel povinen splnit, stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Na toto ustanovení pak navazují zvláštní ustanovení § 17 až 23 zákona, která upravují pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých druhů veřejných zakázek (dodávky, služby a stavební práce) a stanovení předpokládané hodnoty v určitých zvláštních případech (veřejné zakázky rozdělené na části, veřejné zakázky pravidelné povahy, veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému a veřejné zakázky s uzavřením rámcové smlouvy).

47.         Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je tedy jedním ze základních úkonů, který je nezbytné provést v rámci přípravy zadávacího řízení, přičemž její výše musí objektivně odpovídat předmětu plnění veřejné zakázky a jeho rozsahu. Účelem stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je nejen odhad nákladů, které bude muset zadavatel vynaložit na realizaci, ale z hlediska zákona má stanovení předpokládané hodnoty význam především pro určení režimu veřejné zakázky (režim nadlimitní, podlimitní nebo režim veřejných zakázek malého rozsahu), přičemž správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro volbu druhu zadávacího řízení. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je tudíž nezbytné věnovat náležitou pozornost, neboť její nesprávné stanovení může zatížit postup zadavatele ještě před vlastním zadáním veřejné zakázky neodstranitelnou vadou.

48.         K pojmu „režim veřejné zakázky“, který definuje § 24 zákona, Úřad obecně akcentuje, že zákon rozlišuje režim veřejné zakázky malého rozsahu, režim podlimitní, nadlimitní a zjednodušený, přičemž první tři jmenované jsou určeny její předpokládanou hodnotou. Zjednodušený režim, upravený § 129 zákona, je určen předmětem plnění veřejné zakázky, která má být v tomto režimu zadávána. Aby veřejná zakázka mohla být zadávána v podlimitních režimu, musí být výše její předpokládané hodnoty nižší než limity stanovené pro veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu (finanční limity pro nadlimitní veřejné zakázky jsou stanoveny příslušným nařízením vlády, viz bod 36. odůvodnění tohoto příkazu).

49.         Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení, neboť k podlimitnímu režimu se vážou odlišná zákonná ustanovení, která zadávání veřejné zakázky zjednodušují oproti zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu. U podlimitních veřejných zakázek není kladen takový důraz na kontrolu vynakládání veřejných prostředků, jako je tomu u nadlimitních veřejných zakázek, mj. proto, že zadávání podlimitních veřejných zakázek nespadá do věcné působnosti evropských zadávacích směrnic, jimiž není upraveno.

50.         Podle § 25 zákona pro zařazení veřejné zakázky do nadlimitního režimu je rozhodující, zda je její předpokládaná hodnota bez daně z přidané hodnoty rovna nebo přesahuje příslušný finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku (viz bod 36. odůvodnění tohoto příkazu). Skutečnost, že je zadávána nadlimitní veřejná zakázka, je rozhodující pro správnou aplikaci jednotlivých zákonných ustanovení. V případě, že se na veřejnou zakázku nevztahují zákonné výjimky z povinnosti ji zadat v zadávacím řízení, je zadavatel povinen postupovat podle části čtvrté zákona, která upravuje právě pravidla postupu pro zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu, pokud nepostupuje podle části páté až sedmé zákona.

51.         S přihlédnutím ke všemu shora obecně uvedenému Úřad přistoupil k posouzení správnosti postupu obviněného při volbě režimu veřejné zakázky s ohledem na obviněným ve výzvě k podání nabídek stanovenou předpokládanou hodnotu šetřené veřejné zakázky.

52.         Ze shrnutí rozhodných skutečností v šetřené věci lze konstatovat, že obviněným poptávané plnění je veřejnou zakázkou na služby (otázka určení druhu veřejné zakázky je v dané věci nespornou a lehce odvoditelnou skutečností, vyplývá mj. již ze samotné výzvy k podání nabídek, viz bod 2. odůvodnění tohoto příkazu). Z výzvy k podání nabídek dále vyplývá, že obviněný stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 5 940 000 Kč bez DPH (viz body 38. až 40. odůvodnění tohoto příkazu).

53.         V této souvislosti Úřad opakovaně uvádí, že podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, přičemž zadavatel určuje předpokládanou hodnotu proto, aby měl jistotu, v jakém režimu veřejné zakázky bude postupovat. Právní úprava stanovující finanční limity pro určení režimu veřejné zakázky je, jak již bylo uvedeno výše, obsažena v § 24 až § 26 zákona a v nařízení vlády, kde v § 3 odst. 1 písm. b) je finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby stanoven od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 na 5 494 000 Kč.

54.         Jelikož předpokládanou hodnotu šetřené veřejné zakázky obviněný stanovil ve výši přesahující limit stanovený nařízením vlády, tj. 5 494 000 Kč bez DPH, když ve výzvě k podání nabídek uvádí hodnotu 5 940 000 Kč bez DPH, nejedná se o podlimitní veřejnou zakázku podle § 26 zákona, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnotu stanovenou v § 27 písm. a) zákona, ale jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona.

55.         V šetřeném případě byl tedy obviněný povinen s ohledem na jím stanovenou výši předpokládané hodnoty a předmět plnění veřejné zakázky, který, jak již Úřad uvedl výše, spočívá ve službách ostrahy, zajištění bezpečnosti a ochrany majetku areálu Akademie řemesel Praha, Zelený pruh 1294/52, Praha 4 - Krč, zadat veřejnou zakázku v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona (srov. § 25 zákona), což však neučinil. Obviněný v rozporu se zákonem zařadil veřejnou zakázku do podlimitního režimu. Tím, že obviněný na základě jím určené předpokládané hodnoty nepodřadil veřejnou zakázku pod zákonem předvídaný režim, nedošlo k jejímu správnému zadání dle zákonných ustanovení, neboť zákon stanoví odlišná pravidla pro zadávání veřejné zakázky v návaznosti na skutečnost, o jaký režim se jedná. Jak již bylo řečeno, obviněný použil pro zadávání šetřené veřejné zakázky ustanovení obsažená v části třetí zákona, která se týkají podlimitního režimu, resp. obviněný zvolil druh zadávacího řízení – zjednodušené podlimitní řízení upravené § 53 zákona. Skutečnosti, že obviněný pro zadávání veřejné zakázky použil podlimitní režim veřejné zakázky, resp. zjednodušené podlimitní řízení, odpovídá též způsob zahájení zadávacího řízení, jelikož obviněný zahájil šetřené zadávací řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele (viz body 1. a 37. odůvodnění tohoto příkazu). Fakt, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení nepopírá ani sám obviněný (viz bod 11. odůvodnění tohoto příkazu).

56.         Pokud obviněný ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 tvrdí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“, přičemž argumentuje tím, že „při záznamu výše předpokládané hodnoty do zadávací dokumentace došlo nedopatřením k chybě v psaní, kdy byla zaměněna dvě po sobě jdoucí čísla.“, pak Úřad k tomu uvádí následující (podrobně viz bod 11. odůvodnění tohoto příkazu).

57.         Pokud by Úřad připustil, že obviněný stanovil jinou výši předpokládané hodnoty, než jaká je uvedena ve výzvě k podání nabídek, musel by být obviněný schopen toto své tvrzení zpětně obhájit např. svým postupem v rámci šetřeného zadávacího řízení, resp. obviněný by musel prokázat, že po celou dobu zadávání veřejné zakázky jeho postup odpovídal jeho tvrzení, že stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 5 490 000 Kč.

58.         Úřad opakovaně připomíná, že obviněný uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 940 000 Kč bez DPH na třech místech výzvy k podání nabídek (viz body 38. až 40. odůvodnění tohoto příkazu), tj. ani na jednom z těchto míst není uvedena obviněným ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 zmiňovaná hodnota 5 490 000 Kč bez DPH. Pro úplnost Úřad dodává, že obviněným tvrzená výše předpokládané hodnoty (5 490 000 Kč bez DPH) nevyplývá ani z žádného jiného dokumentu, který obviněný předložil v rámci dokumentace o zadávacím řízení.

59.         Úřad dále nemůže odhlédnout od skutečnosti, že v části IV. výzvy k podání nabídek obviněný mj. uvádí: „Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovuje zadavatel jako cenu maximální a nepřekročitelnou. Účastník zadávacího řízení, jehož nabídková cena překročí předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, bude z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.“ V kontextu právě citovaného a při akceptaci tvrzení obviněného, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“, by obviněný musel v rámci svého postupu v šetřeném zadávacím řízení přistoupit k vyloučení účastníka řízení č. 1 a účastníka řízení č. 2, jejichž nabídková cena ve výši 5 495 256 Kč bez DPH, resp. 5 929 092 Kč bez DPH překračuje obviněným tvrzenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tj. hodnotu 5 490 000 Kč bez DPH. S odvoláním na hodnotící zprávu Úřad akcentuje, že komise, resp. obviněný nepřistoupil k vyloučení účastníka řízení č. 1 a ani účastníka řízení č. 2 z důvodu, že jejich nabídková cena překračuje údajnou obviněným tvrzenou výši předpokládané hodnoty, tj. hodnotu 5 490 000 Kč bez DPH. Naopak Úřad z hodnotící zprávy seznal, že obviněný nabídku účastníka řízení č. 1 a nabídku účastníka řízení č. 2 hodnotil. Z uvedeného lze dle Úřadu jednoznačně dovodit, že obviněný není schopen své tvrzení o „zjevné chybě v psaní“ ve výši předpokládané hodnoty obhájit svým postupem v rámci zadávacího řízení, tudíž Úřad odmítá veškerou argumentaci obviněného, že došlo k formální/zjevné chybě v psaní výše předpokládané hodnoty, jako nedůvodnou. 

60.         Úřad odmítá jako lichou i další argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021, v nichž sděluje, že „(j)edním z ukazatelů, že předpokládaná hodnota Veřejné zakázky byla stanovena řádně a že Veřejná zakázka byla zadávána v odpovídajícím režimu zadávání, jsou nabídkové ceny dodavatelů v nabídkách, (…) Převážná většina nabídkových cen odpovídá hodnotě podlimitního plnění a odráží tak odpovídající situaci na relevantním trhu. (…) Skutečnosti, že se od začátku jednalo o podlimitní plnění, nasvědčuje také smlouva uzavřená s Vybraným dodavatelem za cenu plnění ve výši 5 447 052,- Kč bez DPH.“ Úřad s touto argumentací obviněného nesouhlasí, jelikož volba režimu veřejné zakázky a následně druhu zadávacího řízení se v šetřeném případě odvíjí od předpokládané hodnoty stanovené k okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy nikoliv ex post, jak se snaží dovodit obviněný, z výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení nebo z výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, tj. nikoliv v průběhu zadávání veřejné zakázky či k okamžiku zadání veřejné zakázky. Jinými slovy, v šetřeném případě pro určení režimu veřejné zakázky není rozhodný okamžik podání nabídek, ani zadání veřejné zakázky, ale okamžik zahájení zadávacího řízení (srov. § 16 odst. 5 zákona).

61.         Úřad na základě shora uvedeného tedy shledal, že tímto svým jednáním obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 25 ve spojení s § 24 zákona, kdyžnezadalveřejnou zakázku v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona, a veřejnou zakázku zadal ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 16. 7. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P09/ZP/0004/21, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby.

62.         Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zadávání šetřené veřejné zakázky postupoval v zákonem stanoveném režimu, tj. nadlimitním režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Postupem dle zákona měla být šetřená veřejná zakázka zadávána v nadlimitním režimu, v jehož rámci by měl obviněný na výběr některé z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných v § 55 zákona. Se zahájením těchto druhů zadávacích řízení je pak spojena mj. vždy i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. K odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie tak, jak je zákonem požadováno u nadlimitních veřejných zakázek na služby (srov. § 212 zákona) by zadavatel musel využít informační systémy poskytující aktuální údaje o probíhajících zadávacích řízeních, které jsou monitorovány širokým okruhem dodavatelů nejen z České republiky, ale i jiných členských zemí EU. Potenciál, že by se v takovém případě o veřejnou zakázku účastnil širší okruh dodavatelů než v případě zadavatelem zvoleného druhu zadávacího řízení (zjednodušené podlimitní řízení), a že by z tohoto širšího okruhu dodavatelů mohl vzejít jiný dodavatel než vybraný dodavatel je tedy nesporný.

63.         Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s vybraným dodavatelem uzavřel dne 25. 10. 2021 Smlouvu.

64.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 25 ve spojení s § 24 zákona, když nezadal veřejnou zakázku v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona, a veřejnou zakázku zadal ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 16. 7. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P09/ZP/0004/21, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, když dne 25. 10. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem Smlouvu.

65.         Jelikož Úřad shledal na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, je povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z článku 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“), dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v  čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním. S ohledem na uvedené Úřad tedy posuzoval, zda je co do viny pro zadavatele příznivější nařízení vlády č. 475/2021, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a které nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2022, v němž finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona činí 5 610 000 Kč, tj. došlo k navýšení finančního limitu z 5 494 000 na 5 610 000 Kč. Jelikož zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 5 940 000 Kč bez DPH, vyplývá v kontextu právě uvedeného, že předpokládaná hodnota stanovená zadavatelem stále převyšuje zákonný limit i dle novelizace nařízení vlády od 1. 1. 2022. Úřad tedy uzavírá, že novelizace nařízení vlády pro zadavatele příznivější není, jelikož jednání zadavatele je co do viny i dle novelizace nařízení vlády stále trestné.

66.         S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto příkazu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

67.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť, jak vyplývá z obsahu tohoto příkazu, obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

68.         Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

69.         Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

70.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

71.         Úřad před uložením pokuty ověřil, zda ve vztahu k přestupku neuplynula promlčení doba podle § 270 odst. 5 zákona. Smlouva byla mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřena dne 25. 10. 2021, tudíž ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 25. 10. 2021. Úřad konstatuje, že k uplynutí promlčecí doby stanovené v § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu dosud nedošlo; odpovědnost obviněného za přestupek ke dni vydání tohoto příkazu tedy uplynutím promlčecí doby nezanikla.

72.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, uložit pokutu do 10 % z předpokládané ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

73.         Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, činí 5 447 052 Kč bez DPH, 6 590 932,92 Kč s DPH (viz bod 6. odůvodnění tohoto příkazu). Horní hranice možné výše pokuty tedy v šetřeném případě činí 659 093 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).

74.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

75.         Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

76.         Hlavním kritériem rozhodným pro určení výměry pokuty je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního přestupku na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen to, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). Při zvažování závažnosti přestupku Úřad zohlednil následující skutečnosti.

77.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku spáchaného dle výroku I. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání nadlimitní veřejné zakázky na služby v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za podstatný předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, je třeba jednání obviněného, kterým při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona, obecně označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější.

78.         Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil fakt, že postup obviněného při zadávání veřejné zakázky nevedl k úplnému vyloučení hospodářské soutěže, neboť dle hodnotící zprávy obviněný v rámci zadávacího řízení obdržel osm různých nabídek, a obviněný tak zajistil alespoň určitou míru hospodářské soutěže.

79.         Úřad v neprospěch obviněného zohlednil jako přitěžující okolnost skutečnost, že měl ve Věstníku veřejných zakázek v rozporu s § 214 odst. 2 zákona v době zadávání veřejné zakázky aktivní dva profily zadavatele, a to na www.vhodne-uverejneni.cz a dále na www.tenderarena.cz. Úřad k tomu obecně konstatuje, že § 214 zákona zakotvuje princip využívání jediného aktivního profilu zadavatele, tzn., že zadavatel je oprávněn používat pouze jeden profil zadavatele, který je ve VVZ označen jako aktivní. Porušením tohoto principu není, pokud zadavatel souběžně kromě vlastního elektronického nástroje využívá jako profil zadavatele Národní elektronický nástroj (NEN) zřízený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, což však není zde šetřený případ. Úřad ze zjištěných skutečností seznal, že zadavatel v rámci zadávání veřejné zakázky využil toliko profil zadavatele dostupný na www.tenderarena.cz, kde uveřejnil informace a dokumenty týkající se veřejné zakázky, jelikož však měl zadavatel v době zadávání veřejné zakázky aktivní dva profily zadavatele nemůže Úřad odhlédnout od skutečnosti, že tato skutečnost mohla zmást potencionální dodavatele, resp. tito mohli mít o to více ztíženou pozici při vyhledávání informací o veřejné zakázce (viz body 20., 28., 34. a 45. odůvodnění tohoto příkazu).[2]

80.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující a ani žádné další polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty.

81.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Dle „Rozpočtu – plán výnosů a nákladů příspěvkových organizací hl. m. Prahy na rok 2021“ dostupného z https://www.praha.eu/file/3218641/schvalene_usn._2862.pdf činí v roce 2021 plánované výnosy obviněného 146 876 tis. Kč. Úřad proto tuto skutečnost při stanovení výše pokuty rovněž zohlednil, aby ji nebylo možno považovat vůči obviněnému za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

82.         Pokuta uložená obviněnému za spáchání přestupku dle zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování tohoto zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu ve výši 65 000 Kč, tj. dosahující zhruba 10 % z maximální možné výše pokuty, i přes vysokou závažnost přestupku, vzhledem k výše popsaným souvislostem případu posoudil jako dostatečnou a naplňující obě funkce právní odpovědnosti, a to i přesto, že je stanovena při samotné dolní hranici její možné výše.

83.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

84.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

Akademie řemesel Praha – Střední škola technická, Zelený pruh 1294/52, 147 00 Praha – Krč

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy