číslo jednací: 39566/2021/500/AIv
spisová značka: S0574/2021

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) téhož zákona, jehož se dopustil

• obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha,

v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek

• „II/125 Kolín-Sendražice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 12. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu, a na jejíž předmět plnění byla dne 1. 2. 2017 uzavřena s dodavatelem – EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4 (dříve Národní 138/10, Nové Město, 110 00 Praha 1) – smlouva o dílo č. 65/00066001/2017,
• „III/12557 Kolín-ul. Veltrubská“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 12. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu, a na jejíž předmět plnění byla dne 1. 2. 2017 uzavřena s dodavatelem – EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4 (dříve Národní 138/10, Nové Město, 110 00 Praha 1) – smlouva o dílo č. 64/00066001/2017,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

I.

Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění,tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 téhož zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze

• smlouvy o dílo č. 65/00066001/2017 uzavřené dne 1. 2. 2017 s dodavatelem EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4 (dříve Národní 138/10, Nové Město, 110 00 Praha 1), a jež obviněný zadal jako veřejnou zakázku malého rozsahu „II/125 Kolín-Sendražice“,
• smlouvy o dílo č. 64/00066001/2017 uzavřené dne 1. 2. 2017 s dodavatelem EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4 (dříve Národní 138/10, Nové Město, 110 00 Praha 1), a jež obviněný zadal jako veřejnou zakázku malého rozsahu „III/12557 Kolín-ul. Veltrubská“,

zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené podlimitní veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), uzavřel dne 1. 2. 2017 s dodavatelem – EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4 (dříve Národní 138/10, Nové Město, 110 00 Praha 1) (dále jen „vybraný dodavatel“) – na předmět plnění veřejné zakázky „II/125 Kolín-Sendražice“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 12. 2016 (dále jen „veřejná zakázka č. 1“ či „VZ č. 1“), smlouvu o dílo č. 65/00066001/2017 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 1“ či „smlouva na VZ č. 1“).

2.             Obviněný dále dne 1. 2. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem na předmět plnění veřejné zakázky „III/12557 Kolín-ul. Veltrubská“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 12. 2016 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“ či „VZ č. 2“), smlouvu o dílo č. 64/00066001/2017 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 2“ či „smlouva na VZ č. 2“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 2. 1. 2020 podnět týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek zadavatele na veřejné zakázky malého rozsahu zadávané v období let 2014 až 2016. Mezi těmito veřejnými zakázkami byly mj. výše specifikované veřejné zakázky č. 1 a č. 2. týkající se stavebních prací ve formě oprav silnic za účelem protihlukových úprav.

4.             Úřad přípisem č. j. ÚOHS-04436/2021/542/VSv ze dne 4. 2. 2021 požádal zadavatele o zaslání kompletní dokumentace pořízené v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami a současně o vyjádření, z jakých důvodů nezadával předmět plnění uvedených veřejných zakázek v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v režimu zákona, resp. z jakých důvodů zadavatel přistoupil k rozdělení tohoto plnění na dvě samostatné veřejné zakázky malého rozsahu.

5.             V reakci na zmíněný přípis obdržel Úřad dne 15. 2. 2021 vyjádření zadavatele ze dne 11. 2. 2021 a dokumentaci související s veřejnými zakázkami. V uvedeném vyjádření zadavatel stručně sdělil, že „[v] rámci VZ II/125 Kolín, Sendražice a III/12557 Kolín, ul. Veltrubská se jedná o dvě samostatné silnice, které nejsou v místě provádění prací spolu spojené a jednalo se i o odlišnou technologii“. Ve vztahu k VZ č. 1 obviněný dále rovněž uvedl, že „[t]ato akce byla navíc úzce koordinovaná (zejména dopravní omezení s ní související) s letní odstávkou automobilky TPCA (14 dní) tak, aby byly práce prováděny v maximální možné míře v tomto období, aby se předešlo možným dopravním komplikacím, které vznikají při výměně směn (jedná se o několik stovek až tisíc aut denně). Dalším podstatným faktorem bylo i to, že se jedná o přivaděč z Kolína k dálnici D11 (exit 42 a 50, silnice II/125 a II/328) který je v pracovní dny silně vytížený jak osobní tak i nákladní dopravou.“ V souvislosti s VZ č. 2 pak obviněný zejména sdělil, že „[j]elikož je tato silnice téměř rovnoběžná se silnicí II/125 vedoucí přes Sendražice, nemohly být obě akce prováděné současně (zejména opět kvůli dopravním omezením). Na konci ul. Veltrubská při výjezdu z Kolína se nachází několik průmyslových areálů (například nadnárodní automobilka TPCA, České přístavy apod.), kterým by jsme uzavřením obou silnic najednou znemožnili příjezd do Kolína.“

6.             Přípisem č. j. ÚOHS-13393/2021/541/VSv ze dne 20. 4. 2021 si Úřad od zadavatele vyžádal doplnění dokumentace související s předmětnými veřejnými zakázkami. Vyžádané dokumenty Úřad od zadavatele obdržel dne 22. 4. 2021.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

8.             Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

9.             Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s veřejnými zakázkami č. 1 a č. 2, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

10.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

11.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

12.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

13.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

14.         Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a)      v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b)      zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

15.         Podle § 18 odst. 2 zákona platí, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

16.         Podle § 18 odst. 3 zákona platí, že jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

17.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

18.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

19.         Podle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni 1. 2. 2017, činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 142 668 000 Kč.

20.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

21.         Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

22.         Podle § 27 písm. b) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

23.         Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

24.         Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

25.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

26.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).

Skutečnosti vyplývající z dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 1

27.         Dle bodu 2. „Druh a předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 ze dne 29. 12. 2016 (dále jen „výzva k podání nabídky na VZ č. 1“) je předmětem plnění veřejné zakázky č. 1 „realizace opravy silnice odfrézováním živičného souvrství tl. 100mm, vyrovnávka OK, pokládka ložné vrstvy ACL 16 v tl. 50mm, pokládka obrusné protihlukové vrstvy modifikované elastomery tl. 30mm vč. spojovacího postřiku, ošetření spár se zalitím v místě napojení asfaltových vrstev, výšková úprava znaků inženýrských sítí, VDZ vč. předznačení. Projednání, zajištění a realizace DIO.“

28.         Klasifikace předmětu veřejné zakázky č. 1 byla dle CPV kódu 45233142-6 – Práce na opravě silnic.

29.         Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 stanovil zadavatel v bodu 2. „Druh a předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 v celkové výši 5 893 813,38 Kč bez DPH, přičemž zároveň zadavatel na tomto místě upozorňuje, že „předpokládaná hodnota veřejné zakázky je současně maximální přípustnou (nepřekročitelnou) cenou za poptávané plnění.“ Již z úvodu výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 dále vyplývá, že předmětné plnění zadavatel zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení dle zákona výslovně s odkazem na § 27 a § 31 zákona.

30.         V bodu 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 zadavatel stanovil, že místem plnění veřejné zakázky č. 1 je silnice II/125 Kolín-Sendražice v úseku staničení 74,250-75,135 km.

31.         Dle bodu 5. „Doba plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 byl předpokládaný termín zahájení realizace díla předmětu plnění VZ č. 2 stanoven „do 10 dnů od převzetí staveniště – předpoklad zahájení 04/2017“, termín ukončení realizace „do 2 měsíců od předání staveniště zhotoviteli“.

32.         Z „Protokolu z jednání komise“ (dále jen „protokol z jednání komise pro VZ č. 1“) vyplývá, že obviněný obdržel na plnění veřejné zakázky č. 1 celkem pět nabídek včetně nabídky vybraného dodavatele EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4 (dříve Národní 138/10, Nové Město, 110 00 Praha 1).

33.         Dne 1. 2. 2017 obviněný uzavřel na veřejnou zakázku č. 1 s vybraným dodavatelem smlouvu, jejíž předmět plnění byl v bodě 1.1.1. čl. 1 „Předmět Díla“ smlouvy na VZ č. 1 vymezen následujícím způsobem: „Předmětem veřejné zakázky je realizace opravy silnice odfrézováním živičného souvrství tl. 100mm, vyrovnávka OK, pokládka ložné vrstvy ACL 16 v tl. 50mm, pokládka obrusné protihlukové vrstvy modifikované elastomery tl. 30mm vč. spojovacího postřiku, ošetření spár se zalitím v místě napojení asfaltových vrstev, výšková úprava znaků inženýrských sítí, VDZ vč. předznačení. Projednání, zajištění a realizace DIO.“

34.         Dle čl. 8 „Cena Díla“ smlouvy na VZ č. 1 byla celková cena za realizaci díla dle smlouvy stanovena ve výši 5 763 721,60 Kč bez DPH, tj. 6 974 103,14 Kč včetně DPH. Uvedené sumy se shodují s částkami, které vybraný dodavatel za realizaci předmětného díla skutečně fakturoval zadavateli, jak je patrné z daňového dokladu č. 150400680002912017 nebo zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne 24. 7. 2017.

35.         V bodě 4.1. čl. 4 „Doba a místo plnění“ smlouvy na VZ č. 1 je uvedeno: „Zhotovitel je povinen zahájit stavební práce do 10 dnů od převzetí Staveniště a Dílo dokončit a předat Objednateli do 2 měsíců od předání Staveniště Zhotoviteli.“ Dle obdržené dokumentace byla realizace plnění veřejné zakázky č. 1 zahájena dne 19. 6. 2017 a k dokončení a převzetí díla došlo dne 24. 7. 2017 (zápis o odevzdání a převzetí stavby).

36.         V zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne 24. 7. 2017 jsou skutečně realizované práce v případě plnění VZ č. 1 popsány následovně: „Frézování živičných vrstev v tl. do 100 mm, vyrovnávka OK, pokládka ložné vrstvy ACL 16 v tl.50mm, pokládka obrusné protihlukové vrstvy modifikované elastomery v tl. 30 mm včetně spojovacího postřiku, ošetření spár v místě napojení asfaltových vrstev, rektifikace znaků inženýrských sítí, zřízení uličních vpustí, VDZ barvou, D10.“

Skutečnosti vyplývající z dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 2

37.         Dle bodu 2. „Druh a předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 ze dne 29. 12. 2016 (dále jen „výzva k podání nabídky na VZ č. 2“) je předmětem plnění veřejné zakázky č. 2 „realizace opravy silnice odfrézováním živičného souvrství tl. 100mm, lokální sanace podkladních vrstev po inženýrských sítích včetně odvozu a uložení na skládku, bude opraven (obnoven, doplněn) vodící proužek š. 250mm, zajištění odvodnění, pokládka ložné vrstvy ACL 16 v tl. 70mm, pokládka obrusné protihlukové vrstvy modifikované elastomery tl. 30mm vč. spojovacích postřiků, ošetření spár se zalitím v místě napojení asfaltových vrstev, výšková úprava znaků inženýrských sítí, VDZ barvou a plastem vodící, dělící a plošné DZ. V přechodu pro chodce předformátované VDZ vodící pás pro slabozraké. Projednání, zajištění a realizace DIO.“

38.         Klasifikace předmětu veřejné zakázky č. 2 byla dle CPV kódu 45233142-6 – Práce na opravě silnic.

39.         Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 2 stanovil zadavatel v bodu 2. „Druh a předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 v celkové výši 4 768 745,45 Kč bez DPH, přičemž zároveň zadavatel na tomto místě upozorňuje, že „předpokládaná hodnota veřejné zakázky je současně maximální přípustnou (nepřekročitelnou) cenou za poptávané plnění.“ Již z úvodu výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 dále vyplývá, že předmětné plnění zadavatel zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení dle zákona výslovně s odkazem na § 27 a § 31 zákona. V bodu 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 zadavatel stanovil, že místem plnění veřejné zakázky č. 2 je silnice III/12557 Kolín-ul. Veltrubská, ve staničení 0,035-0,540 km.

40.         Dle bodu 5. „Doba plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 byl předpokládaný termín zahájení realizace díla předmětu plnění VZ č. 2 stanoven „do 10 dnů od převzetí staveniště – předpoklad zahájení 04/2017“, termín ukončení realizace díla „do 2 měsíců od předání staveniště zhotoviteli“.

41.         Z „Protokolu z jednání komise“ (dále jen „protokol z jednání komise pro VZ č. 2“) vyplývá, že obviněný obdržel na plnění veřejné zakázky č. 2 celkem pět nabídek včetně nabídky vybraného dodavatele, tj. společnosti EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4 (dříve Národní 138/10, Nové Město, 110 00 Praha 1).

42.         Dne 1. 2. 2017 obviněný uzavřel na veřejnou zakázku č. 2 s vybraným dodavatelem smlouvu, jejíž předmět plnění byl v bodě 1.1.1. čl. 1 „Předmět Díla“ smlouvy na VZ č. 2 vymezen následujícím způsobem: „Předmětem zakázky je realizace opravy silnice odfrézováním živičného souvrství tl. 100mm, lokální sanace podkladních vrstev po inženýrských sítích včetně odvozu a uložení na skládku, bude opraven (obnoven, doplněn) vodící proužek š. 250mm, zajištění odvodnění, pokládka ložné vrstvy ACL 16 v tl. 70mm, pokládka obrusné protihlukové vrstvy modifikované elastomery tl. 30mm vč. spojovacích postřiků, ošetření spár se zalitím v místě napojení asfaltových vrstev, výšková úprava znaků inženýrských sítí, VDZ barvou a plastem vodící, dělící a plošné DZ. V přechodu pro chodce předformátované VDZ vodící pás pro slabozraké. Projednání, zajištění a realizace DIO.“

43.         Dle čl. 8 „Cena Díla“ smlouvy na VZ č. 2 byla celková cena za realizaci díla dle smlouvy stanovena ve výši 4 638 493,53 Kč bez DPH, tj. 5 612 577,17 Kč včetně DPH. Uvedené sumy se shodují s částkami, které vybraný dodavatel za realizaci předmětného díla skutečně fakturoval zadavateli, jak je patrné z daňového dokladu č. 150400680004602017 nebo zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne 13. 10. 2017.

44.         V bodě 4.1. čl. 4 „Doba a místo plnění“ smlouvy na VZ č. 2 je uvedeno: „Zhotovitel je povinen zahájit stavební práce do 10 dnů od převzetí Staveniště a Dílo dokončit a předat Objednateli do 2 měsíců od předání Staveniště Zhotoviteli.“ Dle obdržené dokumentace byla realizace plnění veřejné zakázky č. 2 zahájena dne 6. 9. 2017 a k dokončení a převzetí díla došlo dne 13. 10. 2017 (zápis o odevzdání a převzetí stavby).

45.         V zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne 13. 10. 2017 jsou skutečně realizované práce v případě plnění VZ č. 2 popsány následovně: „odfrézování živičného souvrství tl.100mm s odvozem a uložením na skládku, lokální přeskládání a doplnění vodícího proužku, lokální sanace, pokládka ložné vrstvy ACL 16 ti. 70 mm vč. geomříže a obrusné vrstvy Viaphone -asfaltový koberec protihlukový modifikovaný elastomery tl. 30 mm, rektifikace znaků inž. sítí vč. výměny litinových poklopů, ošetření pracovních spár, VDZ barvou a plastem vč. předznačení. Zajištění a realizace DIO.“

Právní posouzení

46.         Úřad v prvé řadě uvádí, že hlavním účelem právní úpravy o zadávání veřejných zakázek je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona je tudíž zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacího řízení uvedeného v § 3 zákona, nevyplývá-li ze zákona něco jiného (například výjimka u veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 zákona). Současně platí, že uvedená základní povinnost zadavatele je splněna pouze tehdy, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku ve správně určeném režimu (a dle z toho vyplývajících pravidel zadávacího řízení) podle § 24 a násl. zákona, který se určí podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky (s výjimkou zjednodušeného režimu podle § 129 zákona).

47.         Úřad dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, včetně práva na rozdělení jejího předmětu na více částí, jak je ostatně výslovně zakotveno v § 35 zákona, přičemž zároveň z tohoto ustanovení vyvěrá jednoznačný imperativ, že dělením předmětů veřejných zakázek na části nesmí docházet k obcházení jinak platných povinností vyplývajících ze zákona. V případě, že zadavatel přistoupil k rozdělení veřejné zakázky na více částí, je vždy povinen dodržet pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části zakotvené v § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle odstavce 1 tohoto ustanovení určí jako součet předpokládaných hodnot všech jejích rozdělených částí, a to bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

48.         Z ustanovení § 18 odst. 2 zákona pak vyplývá konkrétní pravidlo, že vždy je nutné sčítat předpokládané hodnoty všech částí veřejné zakázky tak, aby výsledná předpokládaná hodnota zahrnovala hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. V návaznosti na součet předpokládaných hodnot všech těchto částí se pak každá oddělená část veřejné zakázky musí zadávat postupy odpovídajícími dané výši celého součtu, tedy celkové předpokládané hodnotě, s výjimkou případů stanovených v odstavci 3 tohoto ustanovení.

49.         Uvedené znamená, že byť má zadavatel zásadně právo vymezit předmět plnění veřejné zakázky podle vlastního uvážení, neboť pouze on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí, je vždy současně povinen dodržet, kromě jiného, i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v  důsledku takového postupu došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem, na jejichž základě vzniká, či naopak nevzniká, povinnost zadavatele postupovat způsobem odpovídajícím některému ze zákonných režimů a v tomu odpovídajícímu zadávacímu řízení. Zadavatel je tak vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, ke kterým se řadí také stěžejní norma o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřená v ustanovení § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky, jejichž plnění vůči sobě spadají do jednoho funkčního celku a která jsou zadávána v časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část se musí zadávat postupy odpovídajícími dané výši tohoto součtu.

50.         V praxi tak na každou „dělenou“ veřejnou zakázku bez rozdílu musí být před zahájením zadávacího řízení nazíráno jako na celek. Zároveň je třeba zdůraznit, že výše uvedené platí také v případech, kdy zadavatel sám vůbec nezamýšlí zajištění poptávaného plnění organizovat v rámci „společného zadávání“, resp. v případech, kdy zadavatel poptává určitý okruh plnění, které vůči sobě naplňuje vazby kritéria funkčního celku a časové souvislosti dle § 18 odst. 2 zákona, aniž by (z pohledu zadavatele) existoval záměr taková plnění poptávat jakožto jednu veřejnou zakázku. Zadavatel je před stanovením předpokládané hodnoty konkrétních plnění v principu vždy povinen posoudit, zda-li u těchto plnění nedochází k naplnění prvku časové souvislosti, a zda-li není takové plnění spojeno v jednom funkčním celku (zda se tedy jedná o jednu veřejnou zakázku, či nikoliv), a při kladném výsledku takového posouzení dále postupovat dle ust. § 18 odst. 1 zákona.

51.         V obecnosti výše rozvržená problematika dělení veřejných zakázek patří mezi právní otázky, které Úřad řeší opakovaně. Ani s příchodem „nové“ právní úpravy (zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) nezaznamenala otázka dělení veřejných zakázek, ať již doktrinálně, či v praktické rovině přístupu Úřadu při řešení konkrétních případů, zásadních změn. Koncepce právní úpravy obsažená v zákoně jednoznačně vychází z dosavadní „starší“ rozhodovací praxe a proto i dříve vyvozené závěry správních soudů a Úřadu, tj. právní závěry učiněné za účinnosti předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze vztáhnout na postup nynější. Rozhodovací praxe Úřadu ve výše uvedených ohledech přejímá své dřívější závěry ohledně věcné a místní souvislosti, a společně s funkční souvislostí tyto dohromady podřazuje pod zákonný termín „funkční celek“. Takto zařazená kritéria pro posuzování charakteru veřejných zakázek jsou dále ve svém původním rozsahu užívána i u posuzování případů dle právní úpravy zákona. Shodně se k této otázce staví také důvodová zpráva k zákonu, dle které „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.“ Aplikovatelnost dosavadní rozhodovací praxe je patrná také např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018.

52.         Kupříkladu v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 44/2010-69 ze dne 12. 1. 2012 tento soud uvedl, že „[p]ostup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. […] Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ Uvedený závěr Krajský soud v Brně zopakoval například rovněž v rozsudku č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013.

53.         Jak vyplývá z výše uvedených skutečností o postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek č. 1 a č. 2, zadavatel v šetřeném případě stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 ve výši 5 893 813,38 Kč bez DPH a  veřejné zakázky č. 2 ve výši 4 768 745,45 Kč bez DPH, a to vždy vzájemně zcela izolovaně od předpokládané hodnoty druhé zmíněné veřejné zakázky a postupoval s odkazem na aplikaci výjimky dle § 31 zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu mimo zákonem upravené zadávací řízení.

54.         V kontextu výše uvedeného je Úřad v nyní šetřeném případě ve vztahu k uzavřeným smlouvám na plnění veřejných zakázek č. 1 a č. 2 povinen posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu z hlediska věcného, funkčního, časového a místního souvisí, respektive zda tato plnění tvoří jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti, s přihlédnutím ke skutečnosti, zda zadavatel mohl potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat, a zda se tedy v šetřeném případě jednalo toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv.

K časové souvislosti

55.         Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

56.         V nyní šetřené věci zadavatel stanovil pro veřejnou zakázku č. 1 i veřejnou zakázku č. 2 shodně termíny plnění, když v bodu 5. „Doba plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 i výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 stanovil předpokládaný termín zahájení realizace díla „do 10 dnů od převzetí staveniště – předpoklad zahájení 04/2017“, termín ukončení realizace do 2 měsíců od předání staveniště zhotoviteli a termín vyklizení staveniště do 10 dnů od ukončení realizace díla. K uvedenému Úřad doplňuje, že skutečná realizace plnění na VZ č. 1 proběhla v červnu a červenci 2017 a skutečná realizace plnění na VZ č. 2 proběhla v září a říjnu 2017, přičemž rovněž uvedený posun v realizaci dokládá časovou souvislost plnění obou veřejných zakázek a potřebu zadavatele vzájemně provázat jejich realizaci. Jak uvedl sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 11. 2. 2021 k realizaci plnění veřejné zakázky č. 1, „akce byla navíc úzce koordinovaná (zejména dopravní omezení s ní související) s letní odstávkou automobilky TPCA (14 dní) tak, aby byly práce prováděny v maximální možné míře v tomto období, aby se předešlo možným dopravním komplikacím, které vznikají při výměně směn (jedná se o několik stovek až tisíc aut denně)“. Rovněž z vyjádření zadavatele ze dne 11. 2. 2021 k veřejné zakázce č. 2 vyplývá záměr zadavatele úzce koordinovat plnění obou veřejných zakázek realizovaných v téže dopravně a prostorově související lokaci, když k veřejné zakázce č. 2 sdělil, že „[j]elikož je tato silnice téměř rovnoběžná se silnicí II/125 vedoucí přes Sendražice, nemohly být obě akce prováděné současně (zejména opět kvůli dopravním omezením)“. Úřad tak konstatuje, že je dána časová souvislost obou plnění spočívající v záměru zadavatele provést v průběhu téhož období několika měsíců roku 2017 realizaci plnění VZ č. 1 a VZ č. 2.

57.         Kromě výše uvedeného nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že zadavatel činil úkony při zadávání veřejné zakázky č. 1 a č. 2 v téže dny. Obě výzvy k podání nabídky se datují ke dni 29. 12. 2016, lhůta pro podání nabídek byla v obou případech shodně stanovena do dne 16. 1. 2017, přičemž k tomuto dni je též shodně datováno jednání hodnotící komise a rovněž k uzavření smluv na veřejnou zakázku č. 1 i č. 2 došlo téhož dne 1. 2. 2017.

58.         S ohledem na právě uvedené má Úřad za prokázané, že kritérium časové souvislosti je u předmětných plnění jednoznačně patrné, tedy že daná plnění spolu z hlediska časového souvisí.

K věcné souvislosti

59.         Co se týče věcné souvislosti, jak vyplývá i z odkazované judikatury, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, o skutečnosti, že se v praxi jedná o jedinou veřejnou zakázku, významně vypovídá věcný charakter předmětu plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, pokud jej lze považovat za plnění srovnatelného charakteru, které vykazuje znaky totožnosti či alespoň obdobnosti.

60.         V šetřeném případě Úřad ve vztahu k naplnění prvku věcné souvislosti odkazuje na předmět plnění specifikovaný v článcích 1 jednotlivých smluv o dílo na VZ č. 1 a VZ č. 2, v nichž je obsahově přenesena definice předmětu plnění z čl. 2 jednotlivých výzev k podání nabídek na VZ č. 1 a VZ č. 2 (viz body 27., 33., 37. a 42. odůvodnění tohoto příkazu), případně lze též odkázat na popisy realizovaných prací dle zápisu o odevzdání a převzetí stavby VZ č. 1 a VZ č. 2 (viz body 36. a 45. odůvodnění tohoto příkazu), přičemž z uvedeného vyplývá, že předmětem plnění u obou veřejných zakázek byly shodně stavební práce spočívající v opravě povrchu příslušných úseků silnic za účelem především pokládky nové protihlukové vrstvy povrchu vozovky. Ze shromážděných podkladů je zřejmé, že v případě obou veřejných zakázek jejich plnění spočívalo v realizaci charakterově srovnatelného plnění a konkrétní výčet položek realizovaných prací se u obou veřejných zakázek v podstatných ohledech shoduje (tzn. odfrézování živičných vrstev v tl. do 100 mm, pokládka ložné vrstvy ACL, pokládka obrusné protihlukové vrstvy modifikované elastometry tl. 30 mm, retifikace znaků inženýrských sítí, ošetření spár, realizace vodorovného dopravního značení, zajištění a realizace dopravně inženýrského opatření), byť v určitých ohledech veřejná zakázka č. 2 nad to zahrnuje i některé další položky (např. uložení sutě na skládku, přeskládání a doplnění vodícího proužku, pokládka ložné vrstvy v tl. 70 mm oproti tl. 50 mm jako u VZ č. 1). 

61.         Předmět plnění šetřených veřejných zakázek je pak v jednotlivých zadávacích podmínkách veřejných zakázek zařazen pod stejnou číselnou kvalifikaci dle společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV kód), a to pod CPV kód45233142-6 – Práce na opravě silnic.

62.         Požadavky zadavatele na předmět plnění obou veřejných zakázek se evidentně odvíjejí od primárního účelu, který má být jejich prostřednictvím shodně naplněn, což je v daném případě u obou veřejných zakázek pokládka nové protihlukové vrstvy povrchu vozovky.

63.         Nad to lze rovněž poukázat na skutečnost, že dva dodavatelé podaly nabídky na obě veřejné zakázky, přičemž obě veřejné zakázky byly zadány a následně realizovány totožným dodavatelem, přičemž i tato skutečnost potvrzuje, že plnění obou veřejných zakázek vyžadovalo minimálně obdobné nároky na dodavatele, což rovněž potvrzuje závěr, že plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 a č. 2 z hlediska věcného charakteru plnění spolu souvisí.  

64.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že v nyní šetřeném případě je dána věcná souvislost plnění obou veřejných zakázek.

K místní souvislosti

65.         Úřad se dále v rámci posuzování, zda se v nyní šetřeném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, zabýval místní souvislostí. Obecně Úřad uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence lze vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, např. také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuální objektivní překážky mezi místy, na nichž má plnění probíhat, aj., neboť, jak konstatoval již předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, místní souvislost neznamená totéž místo, nýbrž souvislost v prostoru, kdy intenzita místní souvislosti se může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Lze současně souhlasit s tím, že aby mohla být místní souvislost vyloučena či výrazně oslabena, „musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována“.

66.         Z bodů 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 a výzvy k podání nabídky na VZ č. 2, resp. z dalších relevantních skutečností vztahujících se k poptávanému předmětu plnění vyplývá, že místem realizace poptávaného plnění spočívajícího v pokládce nové protihlukové vrstvy povrchu vozovky jsou dvě paralelní, téměř rovnoběžné silnice II. a III. třídy zajišťující příjezd do Kolína ze stejného směru (ze severu) a jak rovněž potvrzuje zadavatel ve svém vyjádření, prostorově se jednalo o vzájemně související realizace, související s týmž územím města Kolín, které bylo nutné vzhledem k dopravní situaci úzce  koordinovat.

67.         K výše uvedenému Úřad dodává, že vzhledem k blízkosti obou míst plnění v předmětném případě nelze shledat ani problém z hlediska vzdáleností mezi jednotlivými místy plnění.

68.         S ohledem na shora uvedené tedy Úřad konstatuje, že předmět plnění veřejných zakázek č. 1 a č. 2 spolu souvisí i z hlediska místního.

K funkční souvislosti

69.         Úřad se dále v rámci posuzování, zda se v nyní šetřeném případě jedná o plnění, jež tvoří jeden funkční celek, zabýval otázkou jejich funkční souvislosti. Obecně Úřad uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je přitom pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého, se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným poptávkovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné. Jak je dále uvedeno v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016 platí, že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“

70.         Úřad konstatuje, že u předmětných veřejných zakázek lze dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť obviněný se rozhodl řešit v časové souvislosti (ve vzájemné koordinaci) na daném území jednotný cíl, tj. společný účel, když v průběhu téhož období několika po sobě následujících měsíců realizoval plnění vyplývající z VZ č. 1 a VZ č. 2 (svým charakterem věcně srovnatelné práce výměny povrchů vozovek za účelem položení nového povrhu s protihlukovými vlastnostmi) na prostorově vzájemně souvisejících úsecích silnic tak, aby se předešlo dopravním komplikacím, přičemž se jednalo o blízké úseky dvou téměř rovnoběžných, funkčně provázaných silnic zajišťujících příjezd do Kolína z téhož směru. Z výše uvedených skutečností dle Úřadu vyplývá, že zadavatel zadáním obou veřejných zakázek sledoval jednotný cíl a účel. Vzájemná provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo zajistit opravy povrchů silnic s protihlukovými vlastnostmi obou úseků silnic nacházejících se v témže územně-dopravním prostoru, je nepochybná (srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 30 Af 16/2019-48 ze dne 30. 11. 2020). Z okolností obou veřejných zakázek vyplývá, že jejich vzájemným jednotným účelem je snížení hlukového zatížení v dané oblasti tím, že na daných úsecích silnic bude položen tzv. tichý asfalt.[2] Úřad navíc připomíná, že dle výzev k podání nabídky na VZ č. 1 a VZ č. 2 bylo původním záměrem zadavatele předpokládané zahájení realizace obou veřejných zakázek ve shodném termínu dubna roku 2017, což rovněž poukazuje na vzájemnou provázanost obou veřejných zakázek.

71.         Pro úplnost pak Úřad konstatuje, že prostřednictvím plnění veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 byl obviněným sledován též základní cíl a účel spočívající ve správě a údržbě komunikací silnic II. a III. třídy na jím spravovaném území, jejichž údržba mu byla svěřena jeho zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015.

Závěry posouzení věci

72.         Na základě shora uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že u předmětných plnění veřejných zakázek č. 1 a č. 2 je nutné dovodit vzájemnou souvislost, neboť uvedená plnění vykazují časovou souvislost a funkční celistvost (souvislost místní, věcnou a funkční) ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona. Jednalo se tedy v případě obou plnění o jednu veřejnou zakázku tvořící jeden funkční celek, z čehož důvodu byl zadavatel povinen každou část této veřejné zakázky (tedy předmět plnění dle smluv na VZ č. 1 a VZ č. 2) zadávat postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

73.         Jelikož spolu předmětná plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota všech výše zmíněných poptávaných plnění sečtena a obviněný měl tato plnění zadat v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Jak vyplývá ze zjištění Úřadu, zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 ve výši 5 893 813,38 Kč bez DPH a předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 2 ve výši 4 768 745,45 Kč bez DPH. V součtu tak celková předpokládaná hodnota plnění vyplývajícího z veřejných zakázek č. 1 a č. 2 tedy činila částku 10 662 558,83 Kč bez DPH.

74.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

75.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Podle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni 1. 2. 2017), činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 142 668 000 Kč.

76.         Podle § 27 písm. b) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

77.         Úřad konstatuje, že v tomto případě tak součet předpokládaných hodnot veřejných zakázek č. 1 a č. 2 přesáhl hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu v případě zakázky na stavební práce dle § 27 písm. b) zákona a zároveň nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce dle § 25 zákona, z čehož vyplývá, že šetřená plnění dle smluv na VZ č. 1 a VZ č. 2 představují v souladu s § 26 odst. 1 zákona  podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce a zadavatel byl podle § 26 odst. 2 zákona povinen požadovaná plnění poptávat v některém z příslušných druhů zadávacího řízení dle zákona, buď v rámci jednoho nebo více zadávacích řízeních (ať již v rámci veřejné zakázky rozdělené na části, či nikoliv), tak, aby postup zadavatele odpovídal v souladu s § 18 odst. 1 a 2 zákona předpokládané hodnotě stanovené jako součtu předpokládaných hodnot předmětu plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, přičemž zadavatel byl tudíž i ve vztahu k zadávání veřejných zakázek č. 1 a č. 2 povinen postupovat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí citovaného zákona, a nikoliv zadat plnění veřejných zakázek č. 1 a č. 2 v rozporu s § 2 odst. 3 zákona mimo zadávací řízení jako jednotlivé veřejné zakázky malého rozsahu.

78.         Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

79.         Daná skutková podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona má povahu tzv. ohrožovacího přestupku, což znamená, že k naplnění znaků skutkové podstaty není třeba zkoumat, zda porušení zákona mělo faktický dopad na chráněné zájmy, postačí pouze jejich potenciální ohrožení, což ostatně potvrdil též Nejvyšší správní soud (srov. například bod 26. odůvodnění rozsudku č. j. 1 Afs 437/2019 – 46 ze dne 14. 1. 2021). V tomto případě nelze přitom nijak vyloučit, že právě pokud by zadavatel postupoval ve vztahu k veřejným zakázkám č. 1 a č. 2 v podlimitním zadávacím řízení a zahájení takového (či takových) řízení by zveřejnil zákonem stanoveným způsobem, mohlo dojít k tomu, že by se o zadávání tohoto plnění dozvěděli další dodavatelé, kteří by podali svou nabídku.

80.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smluv na VZ č. 1 a VZ č. 2, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené podlimitní veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

81.         S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu ─ uložení pokuty

82.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kdy nápravy ve věci již nelze dosáhnout, neboť ve vztahu k poptávanému plnění byly již uzavřeny předmětné smlouvy.

83.         Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

84.         Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. S ohledem na právě uvedenou ústavní zásadu tak Úřad přistoupil též k ověření, zda právní úprava zániku odpovědnosti za přestupek z hlediska uplynutí promlčecí doby obsažená v pozdějších právních předpisech neobsahuje pro obviněného úpravu příznivější, než je stanovena v zákoně ve znění účinném v době, kdy byl nyní šetřený přestupek spáchán.

85.         Podle § 270 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání přestupku) odpovědnost zadavatele za přestupek (správní delikt dle dřívější terminologie) zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

86.         Podle § 270 odst. 5 zákona, ve znění účinném ode dne 1. 7. 2017, činí promlčecí doba 5 let. Promlčecí doba se dle § 270 odst. 6 zákona, v témže účinném znění, přerušuje za a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, za b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, přičemž dle § 270 odst. 7 téhož zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová. Dle § 270 odst. 8 téhož zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

87.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

88.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pozdější právní úprava není v nyní šetřeném případě ve vztahu k uplynutí promlčecí doby pro obviněného příznivější, pročež Úřad posoudil v tomto smyslu zánik odpovědnosti za přestupek podle znění zákona účinného v době spáchání přestupku, tj. dne 1. 2. 2017 (tedy k okamžiku uzavření obou smluv na VZ č. 1 a VZ č. 2 na plnění, jež tvoří jeden funkční celek a je předmětem veřejné zakázky, kdy uzavřením poslední smlouvy došlo k dokonání přestupkového jednání obviněného – viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/EDo ze dne 4. 11. 2018, dle kterého v případě rozdělení předmětu veřejné zakázky takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit pro podlimitní veřejnou zakázku, dochází k dokonání jednání až „v okamžiku, kdy zadavatel uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona“).  

89.         Úřad v návaznosti na právě uvedené konstatuje, že v nyní šetřeném případě promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula, a proto ani odpovědnost obviněného za přestupek dle výroku I. tohoto příkazu z důvodu uplynutí promlčecí doby nezanikla.

90.         Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry pokuty.

91.         Za přestupek (správní delikt dle dřívější terminologie) dle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, se podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

92.         Při spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky na dvě samostatná poptávaná plnění, přičemž jejich společná hodnota (cena) představuje částku 12 586 680,31 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tak v nyní šetřeném případě činí 1 258 668,031 Kč.

93.         Podle § 270 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti přestupku (správního deliktu), zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Určení druhu a výměry správního trestu (pokuty) přitom obdobně upravují též relevantní ustanovení § 37 zákona o přestupcích, kdy dle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích, se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti z citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

94.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

95.         Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

96.         Jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu, neboť plnění spočívající v pokládce nové protihlukové vrstvy povrchu vozovky a s tím související práce obviněný rozdělil na dvě samostatné veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. b) zákona a předmět plnění poptal mimo zadávací řízení jako dvě veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 3 zákona. Zde uvedeným postupem, za situace, kdy obviněnému byla dána ze zákona povinnost poptat dotčené stavební práce za účelem výběru dodavatele (či dodavatelů) v řádném zadávacím řízení, kterou však obviněný nesplnil, obviněný obešel zákonem předvídané zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele poptávaného plnění v mezích pravidel stanovených zákonem.

97.         Postupem obviněného tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné hospodářské soutěži, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek a výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Skutečnost, že obviněný svým postupem zcela vyloučil pro účely získání poptávaného předmětu plnění řádnou soutěž vedenou v intencích zákona, řadí dle výkladové praxe Úřadu předmětný přestupek obviněného mezi přestupky s vysokou mírou závažnosti, neboť narušuje samotnou podstatu účelu zákona (pohybuje-li se zadavatel za účelem získání poptávaného předmětu plnění zcela mimo režim zadávacího řízení dle zákona, ač byl k takovému postupu povinen, dochází k zásadnímu narušení řádného soutěžního prostředí), pročež se tento závěr promítne jako jeden z faktorů do výše vyměřené pokuty.

98.         Posouzení závažnosti přestupku je též spojeno s následkem přestupku a okolnostmi, za nichž byl spáchán, k čemuž Úřad uvádí následující.

99.         Následkem postupu obviněného bylo minimálně potenciální vyloučení řádné hospodářské soutěže mezi možnými zájemci o veřejnou zakázku dle zákona, kteří by byli schopni poptávaný předmět plnění realizovat. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Nelze vyloučit, že postupem obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky a že případné plnění na základě nabídky jiného dodavatele mohlo být pro obviněného z hlediska množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, tudíž nelze s ohledem na výše popsané omezení soutěže vyloučit jako následek nehospodárné využití veřejných prostředků a rovněž nepříznivý dopad do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Jelikož obviněný zjevně nečinil za účelem získání poptávaného předmětu plnění kroky v souladu se zákonem, byla v této souvislosti narušena konkrétní zákonná pravidla, mj. závazné postupy týkající se uveřejňování informací. Ve výsledku pak byla v daném případě limitována zejména možnost uplatnit zákonem stanovené nástroje obrany proti možnému nezákonnému postupu zadavatele.

100.     V návaznosti na výše uvedené Úřad dodává, že jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty zohlednil skutečnost, že z obdržených dokumentací vztahujících se k veřejným zakázkám č. 1 a č. 2 vyplývá, že ačkoli obviněný nerealizoval řádnou soutěž v mezích zákona, obviněný zcela nerezignoval na zajištění alespoň určité formy soutěže pro výběr dodavatele poptávaného plnění. Ze strany obviněného byl realizován alespoň určitý druh dílčích poptávkových řízení, byť mimo zákon, jež nesly znaky nasvědčující snaze učinit výběr dodavatele v rozsahu předem definovaných soutěžních podmínek.

101.     Úřad pouze pro úplnost dodává, že ačkoli byla ze strany obviněného doložena snaha o výběr dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže, nemůže zde zvolený postup plně nahradit řádné poptání v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů stanovených zákonem, obzvláště, je-li obviněnému coby zadavateli takový postup dán přímo ze zákona.

102.     Úřad další přitěžující či polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše ukládané pokuty, v šetřeném případě neshledal.

103.     Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

104.     V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 1. 2. 2017, kdy obviněný zadal obě (resp. poslední z nich) veřejné zakázky č. 1 a č. 2. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil ve prospěch snížení ukládané pokuty zde uváděné časové kritérium, tedy časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, kdy od spáchání předmětného přestupku uplynulo více než čtyři a půl roku.

105.     Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zřizovatele obviněného schváleného na rok 2021 vyplývá, že příspěvek zřizovatele (Středočeského kraje) obviněnému na rok 2021 činí celkem 1 457 702 000 Kč, pročež vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

106.     Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty přesto preferoval právě preventivní charakter uložení sankce.

107.     Po zohlednění všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněnému uložil pokutu ve výši 80 000 Kč, která je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti.

108.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

109.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy