číslo jednací: 39085/2021/500/AIv
spisová značka: S0555/2021/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• město Hrob, IČO 00266337, se sídlem U Radnice 234, 417 04 Hrob

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 6. 4. 2017 s vybraným dodavatelem – TELKONT s.r.o., IČO 25467069, se sídlem U Pivovaru 136, 415 01 Teplice – na realizaci veřejné zakázky „Hrob, Horní ulice – rozšíření kanalizace“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení a v souvislosti s uveřejněním dodatku č. 1 ze dne 31. 7. 2017 a dodatku č. 2. ze dne 5. 10. 20217 uzavřených k předmětné smlouvě, vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – město Hrob, IČO 00266337, se sídlem U Radnice 234, 417 04 Hrob – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Hrob, Horní ulice – rozšíření kanalizace“, kterou uzavřel dne 6. 4. 2017 s vybraným dodavatelem – TELKONT s.r.o., IČO 25467069, se sídlem U Pivovaru 136, 415 01 Teplice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 21. 4. 2017, ale učinil tak až dne 22. 9. 2021.

II.

Obviněný – město Hrob, IČO 00266337, se sídlem U Radnice 234, 417 04 Hrob – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 1 ze dne 31. 7. 2017 ke Smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky „Hrob, Horní ulice – rozšíření kanalizace“, kterou uzavřel dne 6. 4. 2017 s vybraným dodavatelem – TELKONT s. r. o., IČO 25467069, se sídlem U Pivovaru 136, 415 01 Teplice– neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 15. 8. 2017, ale učinil tak až dne 22. 9. 2021.

III.

Obviněný – město Hrob, IČO 00266337, se sídlem U Radnice 234, 417 04 Hrob – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 2 ze dne 5. 10. 2017 ke Smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky „Hrob, Horní ulice – rozšíření kanalizace“, kterou uzavřel dne 6. 4. 2017 s vybraným dodavatelem – TELKONT s. r. o., IČO 25467069, se sídlem U Pivovaru 136, 415 01 Teplice ­ neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 20. 10. 2017, ale učinil tak až dne 22. 9. 2021.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému –město Hrob, IČO 00266337, se sídlem U Radnice 234, 417 04 Hrob – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 8 000,- Kč (osm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – město Hrob, IČO 00266337, se sídlem U Radnice 234, 417 04 Hrob (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 6. 4. 2017 „Smlouvu o dílo“ (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – TELKONT s.r.o., IČO 25467069, se sídlem U Pivovaru 136, 415 01 Teplice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Hrob, Horní ulice – rozšíření kanalizace“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy o dílo je dle odst. II. bodu 2.1. smlouvy o dílo rozšíření kanalizace v Horní ulici. Dne 31. 7. 2017 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále též „dodatek ke smlouvě č. 1“). Dne 5. 10. 2017 zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále též „dodatek ke smlouvě č. 2“).

2.             Obviněný uveřejnil dne 22. 9. 2021 na profilu zadavatele dostupném z https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMestoHrob[1] (dále jen „profil zadavatele“ nebo „profil“) smlouvu o dílo ze dne 6. 4. 2017 na veřejnou zakázku. Dodatek ke smlouvě č. 1 a č. 2 zadavatel na svém profilu rovněž uveřejnil dne 22. 9. 2021.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 24. 8. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele. Po doplnění podnětu ze strany stěžovatele Úřad identifikoval, že předmětem šetření má být předmětná veřejná zakázka.

4.             Na základě uvedeného podnětu a jeho následného doplnění si Úřad vyžádal od obviněného vyjádření k možnému nesplnění zákonné povinnosti uveřejnit smlouvu, a to na profilu zadavatele, popř. v registru smluv, a o doložení vyjádření relevantními dokumenty.

Vyjádření obviněného ze dne 27. 9. 2021   

5.             Obviněný ve svém stanovisku ze dne 27. 9. 2021 připouští, že došlo k pochybení, když smlouva nebyla v zákonné lhůtě řádně uveřejněna na profilu zadavatele, popř. v registru smluv. Smlouva, kterou na profilu zadavatel uveřejnil dne 7. 6. 2017, byla pravděpodobně z důvodu technické chyby společně s jejími detaily viditelná pouze pro přihlášené uživatele. Obviněný uvádí, že toto pochybení bylo napraveno a pracovnice městského úřadu Hrob byly náležitě poučeny.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I., II. a III. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný uzavřel dne 6. 4. 2017 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 31. 7. 2017 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek ke smlouvě č. 1 a dne 5. 10. 2017 byl mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2.

10.         Podle článku V. „Cena za dílo, platební podmínky“ smlouvy o dílo, bodu 5.1. činila celková cena plnění 1 785 333,- Kč bez DPH.

11.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva o dílo byla uveřejněna dne 22. 9. 2021, téhož dne zde byly uveřejněny i dodatky ke smlouvě č. 1 a č. 2.

Právní posouzení

12.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

13.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

14.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva o dílo uzavřena dne 6. 4. 2017, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 21. 4. 2017. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu o dílo na profilu zadavatele uveřejnil až dne
22. 9. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

15.         Z výše uvedeného dále jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek ke smlouvě č. 1 uzavřen dne 31. 7. 2017, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 15.  8. 2017. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku ke smlouvě do 15 dnů od jeho uzavření nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 22. 9. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

16.         Z výše uvedeného rovněž dále jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek ke smlouvě č. 2 uzavřen dne 5. 10. 2017, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 20. 10. 2017. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku ke smlouvě do 15 dnů od jeho uzavření nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 22. 9. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. příkazu – uložení pokuty

17.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I., II. a III. tohoto příkazu.

18.         Vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti přestupkový zákon, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, hledět jako na přestupky podle přestupkového zákona. Z uvedeného důvodu Úřad dospěl k závěru, že obviněný spáchal podle § 269 odst. 2 zákona přestupek (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Tatáž argumentace se pak vztahuje i k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 přestupkového zákona se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení.

19.          Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda ve vztahu ke spáchaným přestupkům uvedeným ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu nedošlo k zániku odpovědnosti obviněného a to (ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod) podle všech v úvahu připadajících právních úprav.

20.         Podle § 270 odst. 3 zákona (ve znění účinném do 30. 6. 2017) odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

21.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona (ve znění účinném od 1. 7. 2017) činí 5 let.

22.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

23.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 22. 4. 2017, resp. dne 16. 8. 2017 a 21. 10. 2017, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo a dodatku ke smlouvě č. 1 a č. 2 na profilu zadavatele. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona dozvěděl na základě podnětu dne 24. 8. 2021. Řízení o přestupcích je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

24.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

25.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

26.         Úřad konstatuje, že s ohledem na společenskou škodlivost, která je mimo jiné vyjádřena také výší trestní sazby za předmětné přestupky, bude dle zásady absorpce dále posuzovat pouze nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

27.         Ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil tří přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo ze dne 6. 4. 2017, dodatku ke smlouvě č. 1 ze dne 31. 7. 2017 a dodatku ke smlouvě č. 2 ze dne 5. 10. 2017 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když citovanou smlouvu ani dodatky ke smlouvě neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 21. 4. 2017, resp. dne 15. 8. 2017 a dne 20. 10. 2017, přičemž předmětnou smlouvu o dílo spolu s oběma dodatky uveřejnil až dne 22. 9. 2021. Za tyto přestupky lze dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

28.         Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu o dílo ani dodatky na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 21. 4. 2017, resp. dne 15. 8. 2017 a dne 20. 10. 2017, ale uveřejnil je na profilu zadavatele až dne 22. 9. 2021. Smlouva o dílo je uzavřena na předmět plnění veřejné zakázky, kterým je dle čl. II. „Specifikace díla“ smlouvy o dílo rozšíření kanalizace v Horní ulici. Dle čl. V. „Cena za dílo, platební podmínky“ smlouvy o dílo činí cena předmětu veřejné zakázky 1 785 333,- Kč bez DPH.

29.         Předmětem obou dodatků ke smlouvě o dílo byla změna, resp. prodloužení doby plnění. V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť jej s ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje za závažnější a současně uzavření samotné smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku.

30.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

31.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

32.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

33.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

34.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

35.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činila dle smlouvy o dílo 1 785 333,- Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

36.         Stejně tak Úřad v rámci polehčujících okolností přihlédl ke skutečnosti, že smlouva o dílo byla ke dni 7. 6. 2017 obviněným (sice chybně) uveřejněna na profilu zadavatele. Tato chyba spočívala v tom, že smlouva o dílo i její detaily byly po tomto zveřejnění viditelné zjevně pouze pro přihlášené uživatele a veřejnost tak nebyla schopna dostatečné kontroly. Přesto je evidentní, že obviněný nechtěl zcela na splnění svých povinností rezignovat. Rovněž Úřad přihlédl k tomu, že zadavatel v návaznosti na zjištění svého pochybení, tohle odstranil a smlouvu vč. jejich dodatků následně řádně uveřejnil.

37.         Při stanovení konkrétní výše pokuty má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním zadavatele za jeho spáchání (viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015). Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil tedy také fakt, že přestupek byl obviněným spáchán před více než čtyřmi lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.

38.         Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupků při uveřejňování dodatků ke smlouvě o dílo, konstatovaných ve výrocích II. a III. tohoto příkazu.

39.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

40.         Po zvážení všech okolností případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

41.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 46 060 850,- Kč. Při ukládání sankce obviněnému Úřad zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

42.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

43.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

44.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

Obdrží

město Hrob, U Radnice 234, 417 04 Hrob

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy