číslo jednací: 39253/2021/163/MPe
spisová značka: R0166/2021/VZ

Instance II.
Věc Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka v letech 2023 - 2028
Účastníci
  1. statutární město Jablonec nad Nisou
  2. BusLine MHD Jablonecko s.r.o.
  3. ČSAD Slaný s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 24. 11. 2021
Dokumenty file icon 2021_R0166.pdf 350 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0166/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-39253/2021/163/MPe                                                                                     

 

 

 

 

Brno 23. 11. 2021

 

                               

 

V řízení o rozkladu ze dne 21. 10. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • BusLine MHD Jablonecko s.r.o., IČO 07782608, se sídlem Na Rovinkách 211, Podmoklice, 513 01 Semily, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 7. 2021 Mgr. Janem Seidelem, advokátem, ev. č. ČAK 15976, IČO 03536041, se sídlem Přístavní 531/24, 170 00 Praha – Holešovice,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-34045/2021/500/Alv ze dne 8. 10. 2021 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2021/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou, ve správním řízení zastoupeno obchodní společností Advokátní kancelář AGM partners s.r.o., IČO 09381287, se sídlem Anenská 58/26, Staré Brno, 602 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka v letech 2023 - 2028“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-022108, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 119-314337, ve znění oprav uveřejněných dne 29. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 123-326765, za účasti vybraného dodavatele –

 

  • ČSAD Slaný s.r.o., IČO 60193425, se sídlem Lacinova 1366/10, 274 01 Slaný,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-34045/2021/500/Alv ze dne 8. 10. 2021 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2021/VZ

 

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 18. 6. 2021 odeslal zadavatel – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou, ve správním řízení zastoupeno obchodní společností Advokátní kancelář AGM partners s.r.o., IČO 09381287, se sídlem Anenská 58/26, Staré Brno, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka v letech 2023 - 2028“ zadávanou v otevřeném řízení, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-022108, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 119-314337, ve znění oprav uveřejněných dne 29. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 123-326765 (dále jen „veřejná zakázka“). Dnem 18. 6. 2021 bylo postupem dle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení.

2.             Dne 19. 8. 2021 rozhodl zadavatel rozhodnutím o výběru (dále jen „rozhodnutí o výběru“) vybraného dodavatele – ČSAD Slaný s.r.o., IČO 60193425, se sídlem Lacinova 1366/10, 274 01 Slaný, (dále jen „vybraný dodavatel“).

3.             Proti rozhodnutí o výběru podal navrhovatel – BusLine MHD Jablonecko s.r.o., IČO 07782608, se sídlem Na Rovinkách 211, Podmoklice, 513 01 Semily, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 7. 2021 Mgr. Janem Seidelem, advokátem, ev. č. ČAK 15976, IČO 03536041, se sídlem Přístavní 531/24, 170 00 Praha – Holešovice, (dále jen „navrhovatel“) dne 3. 9. 2021 námitky. O námitkách navrhovatele rozhodl zadavatel dne 13. 9. 2021 rozhodnutím o námitkách z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) tak, že je odmítá.

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 23. 9. 2021 návrh navrhovatele z téhož dne (dále jen „návrh“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

5.             Dnem, kdy Úřad shora uvedený návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2021/VZ.

6.             Navrhovatel v návrhu brojil proti rozhodnutí o výběru, kdy namítal, že zadavatel nepostupoval při výběru vybraného dodavatele v souladu se zákonem. Navrhovatel v návrhu Úřadu navrhoval, aby zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, příp. aby alespoň zrušil rozhodnutí o výběru, tak aby zadavatel mohl provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

7.             Navrhovatel v souvislosti s návrhem složil dne 22. 9. 2021 na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč.

II.             Napadené usnesení

8.             Dne 8. 10. 2021 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-34045/2021/500/Alv vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0413/2021/VZ (dále jen „napadené usnesení“).

9.             Úřad napadeným usnesením rozhodl tak, že se správní řízení podle § 257 písm. c) zákona zastavuje, neboť nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona na účet Úřadu.

10.         Úřad v napadeném usnesení konstatoval, že navrhovateli byly známy všechny rozhodující veličiny pro stanovení nabídkové ceny za celkovou dobu plnění veřejné zakázky. Navrhovatelem předložená nabídková cena činila 56,74 Kč za 1 km dopravního výkonu, přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci taktéž stanovil předpokládaný rozsah plnění za jeden kalendářní rok (1 370 000 linkových km) i za celou dobu realizace veřejné zakázky (6 850 000 linkových km). Jestliže tedy navrhovatel znal jím předloženou nabídkovou cenu za 1 km dopravního výkonu a znal také předpokládaný rozsah km za celou dobu plnění veřejné zakázky, pak mohl z těchto hodnot zjistit celkovou nabídkovou cenu za celou dobu plnění v souladu s § 255 odst. 1 zákona. Jelikož předložená nabídková cena činila 56,74 Kč za 1 km dopravního výkonu, pak za celou dobu plnění (v rozsahu 6 850 000 km) činila 388 669 000 Kč. Z této částky měla být vypočtena výše kauce, tj. ve výši 1 % z této nabídkové ceny. Kauce proto měla být složena ve výši 3 886 690 Kč, nikoliv ve výši 100 000 Kč.

III.           Rozklad navrhovatele

11.         Dne 21. 10. 2021 podal navrhovatel k předsedovi Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému usnesení, které mu bylo doručeno dne 8. 10. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

12.         Navrhovatel rozkladem předně namítá, že pro účely řízení o návrhu složil včas na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč, tedy v souladu s § 255 odst. 1 zákona. Zadavatel v tomto případě totiž nestanovil žádný model pro výpočet nabídkové ceny za celou dobu plnění. V zadávacím řízení zadavatel nehodnotil nabídkovou cenu na celou dobu plnění s ohledem na objem plnění veřejné zakázky. Nabídková cena, jež byla předmětem hodnocení, byla hodnota provozních nákladů celkem v Kč bez DPH připadající na 1 km realizovaného dopravního výkonu vypočtená dle předdefinovaných vzorců ve Formuláři pro zpracování nabídkové ceny, jež tvořil přílohu zadávací dokumentace. Zadavatel tak požadoval do nabídky uvést pouze tuto jednotkovou cenu a jako jednotkovou ji hodnotil. Model pro výpočet nabídkové ceny za celou předpokládanou dobu plnění dovodil až sám Úřad. Napadené usnesení je dle navrhovatele nesprávné, nezákonné a v rozporu s předchozí rozhodovací praxí Úřadu.

Závěr rozkladu

13.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Vyjádření zadavatele a vybraného dodavatele k rozkladu

          Vyjádření zadavatele

14.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 29. 10. 2021 uvedl, že navrhovatel zcela opomíjí, že do Formuláře pro zpracování nabídkové ceny zapsal jednak jednotkovou cenu za 1 km, ale také cenu za jeden kalendářní rok (za 1 370 000 km). Do nabídky tak neuvedl pouze jednotkový údaj. Navrhovatel dále věděl, že za celkovou dobu plnění 5 let bude dopravní výkon činit 6 850 000 km. Zadavatel si v tomto případě stanovil jako předmět hodnocení jednotkový údaj, neznamená to však, že zde neexistuje celková nabídková cena za celou dobu plnění veřejné zakázky.

15.         Zadavatel dodává, že navrhovatel zcela ignoruje Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k výpočtu výše kauce dle § 255 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stanovisko Úřadu k výpočtu kauce“) a jeho pravidla pro výpočet kauce.

16.         Ve vztahu k rozhodovací praxi Úřadu a Nejvyššího správního soudu, na kterou podpůrně navrhovatel v rozkladu odkazuje, zadavatel poukazuje na to, že je navrhovatelem nesprávně a účelově vykládána. Nelze totiž dovodit, že se vždy u jednotkové ceny stanovuje kauce ve výši 100 000 Kč. Paušální výše kauce by měla být pouze v případech, kdy skutečně nelze nabídkovou cenu určit.

17.         Zadavatel dodává, že ačkoliv zadavatel ve správním řízení vedeným pod sp. zn. ÚOHS-S0191/2020/VZ nenamítal nesprávné složení kauce, Úřad si tohoto formálního nedostatku návrhu „nepovšiml“ a ex offo nezastavil správní řízení o tomto návrhu, nevytváří tato skutečnost legitimní očekávání na straně navrhovatele, že může složit kauci ve stejné výši také v obdobné věci.

18.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení potvrdil a podaný rozklad zamítl.

          Vyjádření vybraného dodavatele

19.         Vybraný dodavatel ve svém vyjádření ze dne 1. 11. 2021 sdělil, že považuje postup Úřadu za zcela správný a souladný s platnými a účinnými právními předpisy. Dle vybraného dodavatele nemusí být nabídková cena za celou dobu plnění veřejné zakázky předmětem hodnocení a nemusí být v zadávací dokumentaci ani výslovně uveden model výpočtu takovéto ceny. U předmětné veřejné zakázky je totiž na první pohled zřejmé, jakým způsobem bude celková nabídková cena za celou dobu plnění veřejné zakázky stanovena, jestliže je známa hodnota za 1 km a počet km za celou dobu plnění. Vybraný dodavatel podotýká, že nabídková cena za 1 km dopravního výkonu je z významné části závislá právě na počtu ujetých kilometrů za dané období.

20.         Vybraný dodavatel je přesvědčen, že Úřad postupoval v souladu se svou rozhodovací praxí. Pokud navrhovatel argumentuje jiným správním řízením, nemá o tomto vybraný dodavatel žádné informace. Pokud však Úřad rozhodl v obdobném případě jinak, rozhodl v rozporu s právními předpisy. Vybraný dodavatel dodává, že pokud měl navrhovatel pochybnosti o tom, v jaké výši má složit kauci na účet Úřadu, měl kauci složit v nejvyšším rozsahu, jaký přicházel v daném případě do úvahy (tedy částce 3.886.690 Kč) a následně mohl žádat o vrácení takového přeplatku na kauci. Vybraný dodavatel se však domnívá, že postup navrhovatele byl účelový.

V.            Řízení o rozkladu

21.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

23.         Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného usnesení a k zamítnutí rozkladu navrhovatele.

VI.          K námitkám rozkladu

24.         Právní úpravu institutu kauce nalezneme v § 255 odst. 1 zákona, dle kterého platí, že ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

25.         Předně lze uvést, že institut kauce ve smyslu § 255 zákona je možné chápat jako nástroj přispívající k právní jistotě účastníků řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů, neboť jeho smysl spočívá v zákonné minimalizaci podávání účelových návrhů na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, jejichž cílem by bylo pouhé blokování dalšího průběhu či dokončení zadávacích řízení[2]. V tomto smyslu je třeba chápat i zákonné zakotvení kauce tak, že její výše musí zásadně korespondovat s rozsahem a významem dotčené veřejné zakázky. Obdobné konstatoval taktéž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 31. 1. 2018, č. j. 5 As 247/2016-66.

26.         Výše kauce za podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je odvislá od nabídkové ceny navrhovatele. Ve výši kauce se tak odráží reálná hodnota plnění, které zadavatel v zadávacím řízení poptává, což je v souladu se shora vymezeným účelem kauce. Zákonem je výše kauce určena jako 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, minimálně však 50 000 Kč, maximálně 10 mil. Kč. Až v případě, že není možné určit nabídkovou cenu, pak navrhovatel skládá kauci v paušální výši. Zároveň platí, že nedojde-li ke složení kauce ve smyslu § 255 odst. 1 zákona v požadované výši, Úřad usnesením řízení dle § 257 písm. c) zákona zastaví.

27.         Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 29. 8. 2017, č. j. 29 Af 17/2016-183 konstatoval, že „metoda výpočtu kauce se odvíjí od výše nabídkové ceny navrhovatele, kdy podle rozsahu veřejné zakázky, resp. nabídkové ceny, úměrně vzrůstá i výše kauce až po její zákonem stanovenou maximální možnou výši (10 000 000 Kč). Podmínkou pro uplatnění této metody výpočtu kauce je existence nabídkové ceny navrhovatele, tedy že je její výše známa nebo ji lze matematickým výpočtem zjistit, a časově ohraničený rámec plnění veřejné zakázky. V případě, že nabídková cena není známa, resp. ji není možné stanovit nebo je nabídková cena stanovena při zadávání rámcové smlouvy jako cena za jednotku plnění, činí kauce 100 000 Kč.“ Nutno podotknout, že prvním rozhodujícím momentem ve vztahu vyčíslení kauce je tedy to, zda navrhovatel již podal nabídku[3]. Dále platí, že jestliže zadavatel určí v zadávacích podmínkách mechanismus pro stanovení nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek, kdy navrhovatel nabízí jednotkovou nabídkovou cenu, nejedná se o situaci, kdy by navrhovatel nebyl schopen následně vypočítat/stanovit nabídkovou cenu pro účely kauce dle § 255 odst. 1 zákona. K tomuto lze odkázat také na Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k výpočtu výše kauce dle § 255 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jako „Stanovisko ÚOHS k výši kauce“).

28.         Předseda Úřadu ze spisového materiálu zjistil následující skutečnosti.

29.         Z čl. I bodu 2 odst. 1) zadávací dokumentace plyne, že: „Předmětem veřejné zakázky je poskytování přepravních služeb ve veřejné linkové dopravě s cílem zajistit dopravní obslužnost v oblasti Jablonecka, (…) a to v předpokládaném období od 1. 2. 2023 do 31. 1. 2028, s předpokládaným rozsahem dopravního výkonu 1 370 000 linkových km v kalendářním roce dle jízdních řádů, tj. předpokládaný rozsah dopravního výkonu 6 850 000 linkových km za celou dobu poskytování přepravních služeb. Za linkový km se považuje dopravní výkon dle jízdního řádu včetně minimální trasy potřebné k obratu autobusu v obratišti/konečné zastávce. Režijní kilometry nejsou zadavatelem hrazeny a dodavatel je musí zakalkulovat do nabídkové ceny.[4]

30.         Podle čl. II zadávací dokumentace s názvem „Požadavky na zpracování nabídkové ceny“ navrhovatel postupuje při zpracování nabídkové ceny pro účely nabídky. Dle odst. 1) předmětného článku zpracuje účastník zadávacího řízení nabídkovou cenu v členění podle Přílohy č. 3 zadávací dokumentace (dále jen „Formulář pro zpracování nabídkové ceny“). Dle odst. 2 předmětného článku se pak nabídkovou cenou rozumí „cena - hodnota provozních nákladů celkem v Kč bez DPH připadající na 1 km realizovaného dopravního výkonu na základě smlouvy vypočtená dle předdefinovaných vzorců v buňce označené jako ,Nabídková cenaʼ ve Formuláři pro zpracování nabídkové ceny“. Pro doplnění lze uvést, že i ve Formuláři pro zpracování nabídkové ceny byl určen předpokládaný rozsah dopravního výkon za kalendářní rok (1 370 000 km).

31.         V bodě 5. 1 závazného návrhu smlouvy, jež tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace, je dále stanoveno, že: „Dopravce bude dopravní obslužnost dle této Smlouvy provozovat v předpokládaném rozsahu dopravního výkonu 1 370 000 km dle Jízdních řádů na Linkách v kalendářním roce trvání této Smlouvy. Předpokládaný rozsah poskytování přepravních služeb za celé období účinnosti Smlouvy, tedy za 5 kalendářních roků (od 1. 2. 2023 do 31. 1. 2028), činí 6 850 000 km dle Jízdních řádů.“ Dle bodu 5. 4 závazného návrhu smlouvy je následně doplněno, že: „Pro vyloučení jakýchkoliv pochybností, pokud Smlouva výslovně nestanoví jinak, zejména co se týká úpravy výpočtu Ceny dopravního výkonu na 1 km v kalendářním roce, je Cena dopravního výkonu na 1 km v kalendářním roce podle tohoto článku V. cena úplná a konečná za všechno plnění poskytované Dopravcem na základě této Smlouvy a jsou v ní zahrnuty všechny přímé, nepřímé, jakož i jakékoliv jiné náklady Dopravce, potřebné pro řádné a včasné plnění všech svých povinností na základě této Smlouvy (…).“

32.         V nabídce navrhovatele, resp. v jím předloženém Formuláři pro zpracování nabídkové ceny je uvedeno, že jeho nabídková cena činí 56,74 Kč bez DPH na 1 km dopravního výkonu.

33.         Předseda Úřadu dospěl po prostudování spisového materiálu k závěru, že navrhovatel byl schopen stanovit výši nabídkové ceny pro účely výpočtu výše kauce ve smyslu § 255 odst. 1 zákona. Tím, že složil kauci ve výši 100 000 Kč (paušální výše kauce), nepostupoval v souladu se zákonem. Pro tento závěr svědčí skutečnost, že navrhovatel znal výši své nabídkové ceny za 1 km dopravního výkonu (56,74 Kč bez DPH), jakožto znal předpokládaný rozsah plnění za jeden kalendářní rok (1 370 000 km), i za celou dobu plnění (6 850 000 km), a byla mu známa taktéž celková doba plnění (5 let). Je proto nepochybné, že byl schopen vypočítat nabídkovou cenu za celou dobu trvání realizace veřejné zakázky, z čehož byl schopen taktéž vypočítat správnou výši kauce (1 % z celkové nabídkové ceny).

34.         Celková výše nabídkové ceny pro účely výpočtu kauce by v tomto případě byla dána násobkem jednotkové nabídkové ceny za 1 km a předpokládaného rozsahu plnění za celou dobu realizace veřejné zakázky, tj. 56,74 x 6 850 000 = 388 669 000 Kč. Z takto stanovené celkové nabídkové ceny pak 1 % činí 3 886 690 Kč. V této výši proto měla být složena kauce na účet Úřadu, aby navrhovatel dostál své povinnosti ve smyslu § 255 zákona. Nelze proto souhlasit s navrhovatelem, že jím složená kauce ve výši 100 000 Kč byla správná a v souladu se zákonem.

35.         Ačkoliv je dle zadávací dokumentace nabídková cena stanovena jako hodnota provozních nákladů připadajících na 1 km realizovaného dopravního výkonu, nelze tuto nabídkovou cenu brát jako celkovou nabídkovou cenu ve smyslu § 255 odst. 1 zákona při výpočtu kauce. V tomto případě jednotková cena slouží pro účely hodnocení tak, aby zadavatel mohl jednoduše porovnat nabídkové ceny. Z ustanovení zákona upravujícího institut kauce je však zřejmé, že nabídková cena pro účely výpočtu kauce je celková nabídková cena za celou dobu plnění veřejné zakázky. Celkovou nabídkovou cenu ve smyslu § 255 odst. 1 zákona pak získáme zpravidla matematickým výpočtem. Ze Stanoviska ÚOHS k výši kauce plyne, že: „Pokud totiž platí, že nabídková cena je cenou pro účely hodnocení, nemůže být ,celkovou nabídkovou cenouʼ nic jiného než tato cena pro účely hodnocení matematicky upravená tak, aby odpovídala (předpokládanému) rozsahu plnění dle zadávací dokumentace.

36.         Nelze tedy souhlasit s tím, že by se v tomto případě mělo pro účely výpočtu výše kauce vycházet z jednotkové nabídkové ceny navrhovatele, byť právě tuto zadavatel v zadávacím řízení hodnotí. Uvedené je dáno tím, že hodnocená nabídková cena uvedená v nabídce dle pokynu zadavatele nemusí vždy představovat celkovou nabídkovou cenu předmětu plnění veřejné zakázky, jak je tomu i v nyní řešeném případě. Opakem by mohl být případ, kdy zadavatel požaduje hodnotit pouze prostou výši jednotkových cen, například člověkodnů či člověkohodin, bez jakékoli vazby na budoucí potřebný objem těchto jednotek v rámci plnění veřejné zakázky. Ve vztahu k nyní řešenému případu je nutno uvést, že v zadávací dokumentaci byl sice stanoven požadavek na jednotkovou nabídkovou cenu, nalezneme tu ovšem i předpokládaný rozsah plnění. Je proto nepochybné, že jednotková nabídková cena připadající na 1 km dopravního výkonu je provázána s tímto předpokládaným objemem plnění a celková nabídková cena se pak vypočítá jako násobek těchto dvou hodnot.

37.         Při výpočtu výše kauce je tak nutno primárně vycházet z toho, že nabídková cena se počítá jako nabídková cena za celou dobu plnění veřejné zakázky[5]. Jak již uvedl například Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 21. 10. 2020, č. j. 30 Af 63/2018-93, „pokud tedy má nabídková cena pro účely výpočtu kauce odpovídat předmětu plnění veřejné zakázky, má odpovídat i jejímu předpokládanému rozsahu, je-li stanoven“. Přestože zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil vzorec pro výpočet celkové nabídkové ceny, což však není jeho povinností, bylo možné jednoduchým matematickým výpočtem dospět k celkové nabídkové ceně za celou dobu plnění, jelikož byl stanoven předpokládaný rozsah plnění.

38.         Využití paušální výše kauce tak v tomto případě nebylo správné. Jak lze vyčíst také ze Stanoviska ÚOHS k výši kauce: „Hypotéza uvedená v § 255 odst. 1 větě druhé, tedy že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je tak naplněna pouze v případě, že v situaci hodnocení jednotkových cen či modelového příkladu rozsahu plnění není v zadávací dokumentaci vyjádřen (předpokládaný) rozsah budoucího plnění, v důsledku čehož nelze celkovou nabídkovou cenu z ceny pro účely hodnocení stanovit ani matematickým výpočtem. V takovém případě je pak navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč.“[6]  U uplatnění paušální výše kauce platí, že se jedná o prostředek ultima ratio, který lze užít až v případě, že skutečně není možné, resp. navrhovatel není objektivně schopen, a to ani výpočtem, celkovou nabídkovou cenu stanovit, což však není tento případ.

39.         Dílčím závěrem lze shrnout, že navrhovatel v nyní šetřeném případě byl schopen matematickým výpočtem dospět k nabídkové ceně odpovídající celkovému rozsahu plnění, z čehož mohl vypočítat výši kauce. Složení kauce navrhovatelem v paušální výši proto bylo v rozporu se zákonem. Úřad tak správně rozhodl o zastavení správního řízení, neboť nebyla naplněna podmínka pro jeho vedení. Námitky navrhovatele tak nejsou s ohledem na výše uvedené důvodné.

40.         Argumentuje-li dále navrhovatel rozporem s rozhodovací praxí Úřadu, uvádí k tomuto předseda Úřadu následující.

41.         Rozhodnutím Úřadu ze dne 18. 3. 2021, č. j. ÚOHS-09769/2021/500/AIv vydaném v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0072/2021/VZ bylo zastaveno správní řízení z důvodu nesprávně složené výše kauce. V odkazovaném případě byla známa celková nabídková cena, která byla rovněž předmětem hodnocení. Bylo proto zřejmé, že z této celkové nabídkové ceny se bude počítat výše kauce. Jedná se tak o skutkově jednodušší případ než ten nyní řešený, avšak je nutno konstatovat, že se jedná o případ obdobný a Úřad v odůvodnění daného rozhodnutí dospěl ke shodným závěrům jako v nyní řešeném případě. Navrhovatel totiž opomíjí bod 25 odůvodnění citovaného rozhodnutí, který vychází z toho, že navrhovatel je „povinen složit kauci na účet Úřadu ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky, tj. z údaje, který je předmětem hodnocení (odpovídá-li tento celkovým předpokládaným nákladům po celou dobu plnění rámcové smlouvy) nebo z celkových předpokládaných nákladů po celou dobu plnění zakázky, které lze z nabídky uchazeče za pomocí jednoduché matematické operace zjistit (není-li předmětem hodnocení údaj o celkových předpokládaných nákladech po celou dobu plnění rámcové smlouvy).“[7] Úřad v bodě 28 citovaného rozhodnutí dále uvádí, že „teprve ve chvíli, kdy navrhovatel objektivně není schopen stanovit celkovou nabídkovou cenu, tj. ,pouze v případě, že v situaci hodnocení jednotkových cen či modelového příkladu rozsahu plnění není v zadávací dokumentaci vyjádřen (předpokládaný) rozsah budoucího plnění, v důsledku čehož nelze celkovou nabídkovou cenu z ceny pro účely hodnocení stanovit ani matematickým výpočtemʼ (jak je uvedeno ve Stanovisku Úřadu), nastupuje navrhovateli v souvislosti s podáním návrhu povinnost uhradit kauci v ,paušálníʼ výši 100 000 Kč. Úhrada ,paušálníʼ výše kauce je tudíž jakousi zbytkovou možností pro případ, že nelze postupovat jinak, což zcela koresponduje se smyslem a účelem institutu kauce, neboť v takovém případě není žádným způsobem reflektována hodnota samotné veřejné zakázky. Jakýkoliv jiný výklad by pak umožňoval obcházet samotný účel kauce.“ Z tohoto je nepochybné, že navrhovatel záměrně dezinterpretuje závěry odkazovaného rozhodnutí Úřadu, jelikož dané rozhodnutí nepopírá závěry napadeného usnesení, naopak je podporuje. Tvrdí-li navrhovatel, že Úřad rozlišuje mezi tím, kdy je předmětem hodnocení nabídková cena jednotková a celková nabídková cena, lze s tímto v obecné rovině souhlasit. Nicméně v případě, kdy je nabízena jednotková nabídková cena, která je předmětem hodnocení a lze z takové nabídkové ceny za pomocí matematického výpočtu zjistit celkové předpokládané náklady, je nutné vycházet z celkové výše pro účely stanovení kauce, jak ostatně plyne z citací uvedených výše.  Neznamená to tedy, že v případě, kdy je předmětem hodnocení pouze jednotková nabídková cena, nelze automaticky vypočíst celkovou nabídkovou cenu, je-li znám předpokládaný rozsah plnění. Takový závěr by zcela rozporoval smysl a účel kauce.

42.         K rozhodnutí Úřadu ze dne 8. 6. 2020, č. j. ÚOHS-16996/2020/533/BŠp vydanému v řízení vedeném pod. sp. zn. ÚOHS-S0161/2020/VZ lze konstatovat, že zadavatel v rámci definování předmětu veřejné zakázky stanovil obligatorní odběr pouze 30 kusů trolejbusů po uzavření rámcové dohody, přičemž pro období let 2021-2022 si fakultativně vyhradil odebrání dalších až 30 kusů trolejbusů. Počet trolejbusů, který by měl být na základě uzavírané smlouvy obstarán, se tak pohyboval mezi 30 a 60 kusy. Nabídková cena byla v tomto případě stanovena jako jednotková za 1 kus trolejbusu, a to i pro účely výpočtu kauce. Uvedené bylo dáno tím, že budoucí počet nakoupených trolejbusů byl dle uzavírané smlouvy v předmětném zadávacím řízení nejistý (s tím, že je známo jen to, že se bude jednat o počet mezi 30 až 60 kusy trolejbusů). Výše kauce tak nemohla být vypočtena z jistého plnění, tj. z ceny odpovídající pouze 30 kusů trolejbusů, ale ani z maximálního počtu plnění (odpovídajícímu 60 kusů trolejbusů). Z tohoto důvodu nebylo možné stanovit celkovou nabídkovou cenu za celou dobu plnění, jelikož nebyl předem znám počet trolejbusů (předpokládaný objem plnění), které zadavatel odebere za celou dobu plnění. Jelikož navrhovatel neměl postaveno najisto, z jaké nabídkové ceny kauci složit, byl povinen ji složit ve výši 100 000 Kč. Odkazované rozhodnutí zcela nedopadá na nyní řešený případ, jelikož v nyní řešeném případě je předpokládaný rozsah plnění znám. Uvedený závěr podpořil taktéž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí ze dne 9. 9. 2020, č. j. ÚOHS-28138/2020/321/HBa vydaném v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0126,0128/2020/VZ, kdy výše uvedené rozhodnutí Úřadu potvrdil.

43.         Argumentace navrhovatele vztahující se k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, č. j. 10 As 331/2017-104 je lichá, poněvadž zadavatel není povinen stanovit modelový případ výpočtu nabídkové ceny. Stěžejní však je, že zadavatel uvede všechny hodnoty, ze kterých je možné tuto nabídkovou cenu určit. Není pravdou, že by zadavatel musel stanovit předpokládanou hodnotu plnění jako závaznou, maximální či minimální. Logicky vzato, hodnoty uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci bylo možné považovat za hodnoty závazné pro účely výpočtu kauce. Ačkoliv může následně skutečná hodnota plnění být vyšší či naopak menší. Jak plyne například ze Stanoviska ÚOHS k výši kauce, „nelze ztotožňovat pojmy ,nabídková cenaʼ a ,skutečná cenaʼ (ve smyslu skutečné ceny uhrazené zadavatelem za plnění veřejné zakázky). Tyto dvě ceny mohou být v některých případech totožné (je-li např. předmětem veřejné zakázky dodání jednoho konkrétního výrobku), v jiných nikoli (jsou-li předmětem veřejné zakázky služby či dodávky, které budou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele na základě garantovaných jednotkových cen, nebo stavební práce v případě tzv. měřených kontraktů, také ovšem v situaci, kdy bude smlouva na veřejnou zakázku obsahovat např. tzv. inflační doložku).“ K tomuto například také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018, č. j. 5 As 247/2016-66 ze dne 31. 1. 2018, ze kterého rovněž plyne, že skutečná cena, tedy cena skutečně zadavatelem zaplacená za plnění předmětu veřejné zakázky, je pro výši kauce dle § 255 odst. 1 zákona bezpředmětná. Totožné plyne také z výše citovaného rozsudku ze dne 21. 10. 2020, č. j. 30 Af 63/2018-93. Lze konstatovat, že Úřadem uvedený rozsudek je na nyní řešený případ aplikovatelný. Dané námitky navrhovatele jsou nedůvodné.

44.         Konečně pak k námitce navrhovatele vztahující se k rozdílnosti rozhodovací praxe Úřadu v souvislosti s vydáním rozhodnutí Úřadu ze dne 2. 7. 2020, č. j. ÚOHS-20263/2020/513/IHl v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0191/2020/VZ předseda Úřadu uvádí, že má navrhovatel pravdu v tom, že se jedná o skutkově totožný případ, ve kterém byla složena kauce ve výši 100 000 Kč a Úřad správní řízení nezastavil, naopak došlo k meritornímu přezkumu. V dané věci však nebyl podán rozklad, a nedošlo tak k přezkumu postupu Úřadu v tomto správním řízení. Nesprávně složená výše kauce nebyla v daném případě namítána, a ačkoliv Úřad z úřední povinnosti ověřuje složení kauce dle § 255 odst. 1 zákona, může se stát, že splnění této povinnosti posoudí nesprávně. Nelze však pro účely výpočtu kauce v dalších případech vycházet z takového rozhodnutí Úřadu, jelikož toto netvoří jeho rozhodovací praxi. Uvedený případ proto nemá vliv na rozhodnutí v nyní řešeném případě.

45.         Dosavadní ustálená rozhodovací praxe Úřadu týkající se výpočtu kauce ve smyslu § 255 odst. 1 zákona totiž stojí na principech, na kterých je postaveno i napadené usnesení či toto rozhodnutí. Jak je ostatně patrné například z rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 11. 11. 2021, č. j. ÚOHS-39253/2021/163/MPe vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0138/2021/VZ nebo rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 5. 2021, č. j. ÚOHS-15296/2021/532/MOn vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0153/2021/VZ, také z rozhodnutí Úřadu ze dne 22. 12. 2020, č. j.  ÚOHS-41491/2020/510/MKo vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS- S0472/2020/VZ.

46.         Je proto zřejmé, že námitky navrhovatele nekorespondují s rozhodovací praxí Úřadu, a to ani se Stanoviskem ÚOHS k výši kauce, které je veřejně dostupné na stránkách Úřadu. Námitky navrhovatele je proto nutné odmítnout pro jejich nedůvodnost. Lze konstatovat, že Úřad rozhodl správně, když správní řízení zastavil, jelikož kauce nebyla složena v požadované výši.

Shrnutí

47.         Jelikož navrhovatel znal všechny hodnoty pro výpočet výše kauce, a nabídková cena za celou dobu plnění veřejné zakázky tak byla zjistitelná, měl navrhovatel složit kauci ve výši 1 % z takto stanovené nabídkové ceny, nikoliv paušální výši kauce. Úřad proto rozhodl správně, když správní řízení zastavil, jelikož nebyla složena kauce dle § 255 odst. 1 zákona.

VII.        Závěr

48.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Advokátní kancelář AGM partners s.r.o., Anenská 58/26, Staré Brno, 602 00 Brno

2. Mgr. Jan Seidel, advokát, Přístavní 531/24, 170 00 Praha – Holešovice

3. ČSAD Slaný s.r.o., Lacinova 1366/10, 274 01 Slaný

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

[2] viz DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P., ŠEBESTA, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 1207

[3] Pokud byla nabídka podána a lze zjistit výši nabídkové ceny, je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 1 % z této částky. Naopak v případě, že nabídka nebyla podána nebo nabídkovou cenu nelze zjistit, navrhovatel složí kauci na účet Úřadu v paušální výši.

[4] Pozn.: Zvýrazněno předsedou Úřadu.

[5] Viz § 255 odst. 1 zákona.

[6] Stanovisko dostupné na webové stránce Úřadu <https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-   nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html>.

[7]   Pozn.: Zvýrazněno předsedou Úřadu; také viz Stanovisko ÚOHS k výši kauce.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz