číslo jednací: 36900/2021/500/AIv
spisová značka: S0400/2021/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 9. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha,
• navrhovatel – Solutia, s.r.o., IČO 27127982, se sídlem Petrohradská 390/46,

101 00 Praha 10,

• vybraný dodavatel – Be a Future s.r.o., IČO 04876041, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „eu-INIS SIS - Licence Vertica a prezentační nástroj včetně technické podpory“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-024467 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 133-353809,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – Solutia, s.r.o., IČO 27127982, se sídlem Petrohradská 390/46,
101 00 Praha 10 – ze dne 13. 9. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „eu-INIS SIS - Licence Vertica a prezentační nástroj včetně technické podpory“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-024467, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 133-353809, se v části týkající se tvrzení, že se cit. zadavatel dopustil porušení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a § 113 cit. zákona, když nesprávně posoudil otázku mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele – Be a Future s.r.o., IČO 04876041, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, podle § 265 písm. a) citovaného zákona zamítá, neboť v intencích této části návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

II.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – postupoval při zadávání veřejné zakázky „eu-INIS SIS - Licence Vertica a prezentační nástroj včetně technické podpory“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-024467, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 133-353809, v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když nedodržel pravidlo stanovené v § 123 písm. a) ve spojení s § 119 odst. 2 písm. b) citovaného zákona tím, že součástí oznámení o výběru dodavatele, které odeslal účastníkům zadávacího řízení dne 16. 8. 2021, učinil písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které nebyly uvedeny fyzické osoby, které se podílely u cit. zadavatele v předmětném zadávacím řízení na hodnocení nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší oznámení citovaného zadavatele o výběru dodavatele – Be a Future s.r.o., IČO 04876041, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 – odeslané účastníkům zadávacího řízení dne 16. 8. 2021 v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „eu-INIS SIS - Licence Vertica a prezentační nástroj včetně technické podpory“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-024467, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 133-353809.

IV.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3,
170 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0400/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Solutia, s.r.o., IČO 27127982, se sídlem Petrohradská 390/46, 101 00 Praha 10 – ze dne 13. 9. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „eu-INIS SIS - Licence Vertica a prezentační nástroj včetně technické podpory“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-024467, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 133-353809.   

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 8. 7. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „eu-INIS SIS - Licence Vertica a prezentační nástroj včetně technické podpory“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 7. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-024467, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 133-353809 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo zadávací řízení“).

2.             Předmět zadávacího řízení zadavatel vymezil v čl. 2. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 12. 7. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) následovně: „[p]ředmětem veřejné zakázky je pořízení licencí databázové platformy Vertica od 1.9.2021 na dobu 1 roku v rozsahu 7 TB a zajištění technické podpory a aktualizací (rovněž na dobu 1 roku) pro potřeby: SUAP komponenty (…) národní součásti Schengenského informačního systému (…), mobilní bezpečné platformy (…). Předmětem veřejné zakázky je dále zajištění analytického a prezentačního nástroje pro datový sklad založený na produktu Vertica (…)“.

3.             Zadavatel stanovil v čl. 4. „Specifikace ceny veřejné zakázky“ zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 3 577 000,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 12. 8. 2021.

5.             Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel obdržel na plnění veřejné zakázky 2 nabídky, a to včetně nabídky dodavatele Solutia, s.r.o., IČO 27127982, se sídlem Petrohradská 390/46, 101 00 Praha 10 (dále jen „navrhovatel“).    

6.             Dne 16. 8. 2021 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – Be a Future s.r.o., IČO 04876041, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“). Oznámení o výběru dodavatele ze dne 16. 8. 2021 (dále jen „oznámení o výběru“), jehož přílohou byla anonymizovaná verze dokumentu „Písemná zpráva o hodnocení nabídek“, kde byly znečitelněny údaje o osobách, které byly členy komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „komise“) v předmětném zadávacím řízení, zadavatel doručil účastníkům zadávacího řízení téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje.

7.             Dne 30. 8. 2021 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel rozhodnutím ze dne 2. 9. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 3. 9. 2021, podané námitky odmítl.

8.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 13. 9. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Navrhovatel návrhem brojí proti postupu zadavatele při výběru dodavatele a rovněž proti nevyřízení námitek ze strany zadavatele v souladu se zákonem.

10.         Navrhovatel předně uvádí, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu a s ohledem na své zkušenosti coby „Gold Partnera pro produkty Microfocus“ a znalost obvyklých podmínek a marží je přesvědčen, že nabídková cena vybraného dodavatele nemůže pokrývat celý předmět veřejné zakázky a vybraný dodavatel bude realizovat veřejnou zakázku se ztrátou.

11.         Navrhovatel v dalším namítá nepřezkoumatelnost „Písemné zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 12. 8. 2021 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“), kterou obdržel od zadavatele coby součást oznámení o výběru. Předmětná zpráva o hodnocení má, aby dostála požadavkům zákona, dle navrhovatele obsahovat popis hodnocení, z něhož budou vyplývat použitá kritéria hodnocení, způsob hodnocení, a informace o osobách podílejících se na hodnocení, přičemž žádné z těchto údajů zadavatelem zpřístupněná zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje.

12.         Navrhovatel rovněž rozporuje dostatečnost vypořádání se s jeho námitkami zadavatelem v rozhodnutí o námitkách.

13.         S ohledem na výše uvedené se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí o námitkách
a zrušení zadavatelem provedeného hodnocení nabídek.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 13. 9. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

15.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-31625/2021/523/JHl ze dne 16. 9. 2021.

17.         Dne 23. 9. 2021 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

18.         Usnesením č. j. ÚOHS-33876/2021/523/VNe ze dne 7. 10. 2021 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

19.         Usnesením č. j. ÚOHS-35283/2021/523/VNe ze dne 19. 10. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu v délce 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20.         Zadavatel je přesvědčen, že námitky navrhovatele v rozhodnutí o námitkách řádně vypořádal, přičemž odkazuje na své vyjádření obsažené v předmětném rozhodnutí.

21.         Zadavatel uvádí k mimořádně nízké nabídkové ceně (dále též „MNNC“) vybraného dodavatele, že tato byla správně posouzena. Zadavatel konstatuje, že v souladu se zákonem byl i jeho postup při objasňování MNNC, tzn. jeho žádost o objasnění adresovaná vybranému dodavateli, stejně jako objasnění vybraného dodavatele; tyto splňovaly náležitosti dle § 113 zákona, což má vyplývat z dokumentace o zadávacím řízení. K tvrzení navrhovatele o nemožnosti dosáhnout ze strany vybraného dodavatele obdobné slevy, jakou má od výrobce zajištěnu navrhovatel, zadavatel uvádí, že se jedná o neověřitelné subjektivní tvrzení, na základě něhož není zadavatel povinen vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení.

22.         Zpráva o hodnocení nabídek pak podle zadavatele obsahuje veškeré náležitosti v souladu s § 119 zákona. V předmětné zprávě bylo konstatováno, že nabídky účastníků zadávacího řízení byly hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě § 114 zákona, a to podle nejnižší nabídkové ceny bez DPH, a rovněž bylo uvedeno, že vybraný dodavatel splnil veškeré podmínky účasti. Zadavatel odmítá, že by v zadávacím řízení postupoval v rozporu se zásadami transparentnosti a přiměřenosti.

23.         Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

24.         Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-35283/2021/523/VNe ze dne 19. 10. 2021 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 26. 10. 2021, jež Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

25.         Navrhovatel doplňuje svou argumentaci ve vztahu k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách. S odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-13645/2020/522/PKř, sp. zn. ÚOHS-S0129/2020/VZ, ze dne 7. 5. 2020 navrhovatel konstatuje, že pakliže zadavatel reagoval na konkrétní námitku ve vztahu k MNNC v nabídce vybraného dodavatele jednou větou, která však neobsahuje žádnou věcnou argumentaci, nemohlo se jednat o vypořádání námitek v intencích zákona, tzn. zadavatel porušil minimálně ustanovení § 245 odst. 1 zákona.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU 

26.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace
o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení rozhodl tak, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona  

27.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

28.         Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

29.         Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

30.         Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

31.         Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)      kritéria hodnocení

b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

32.         Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

33.         Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)      identifikaci zadávacího řízení,

b)      fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)      seznam hodnocených nabídek a

d)      popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1.      hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2.      popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3.      popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4.      výsledek hodnocení nabídek.

34.         Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a)      zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)      výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1.             seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2.             u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3.             seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a) zákona,

4.             výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

35.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

36.         V čl. 14. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[n]abídky budou hodnoceny v souladu s § 114 zákona podle jejich ekonomické výhodnosti, tj. budou hodnoceny podle nejnižší celkové nabídkové ceny bez DPH.

Nabídky budou seřazeny v pořadí dle výše jejich celkových nabídkových cen v Kč, tedy od nejnižší nabídkové ceny po nejvyšší nabídkovou cenu.

Jako nejvhodnější bude vyhodnocena nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou v Kč.“.

37.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel zaslal vybranému dodavateli dne 13. 8. 2021 „Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ z téhož dne (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC“). V reakci na zaslanou žádost zadavatel dne 15. 8. 2021 od vybraného dodavatele obdržel „Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení Be a Future s.r.o.“ z téhož dne (dále jen „zdůvodnění MNNC“).

38.         Součástí zadavatelem předložené dokumentace o zadávacím řízení je zpráva o hodnocení nabídek bez anonymizace údajů o osobách členů komise.

39.         Ve zprávě o hodnocení nabídek je uvedeno, že členům komise byly nabídky zaslány prostřednictvím emailu. Zpráva o hodnocení nabídek v dalším obsahuje seznam hodnocených nabídek a informaci o tom, že „komise přistoupila k hodnocení nabídek v souladu s ustanovením § 119 zákona. Nabídky byly hodnoceny dle ustanovení § 114 odst. 2 zákona. Hodnotící komise v souladu s ustanovením § 119 odst. 2 písm. d) bod 4 zákona stanovila pořadí nabídek takto:

Pořadí	Č. nabídky	Dodavatel	IČO	Cena bez DPH
1.	1	Be a Future s.r.o.	04876041	1 907 088,- Kč
2.	2	Solutia, s.r.o.	27127982	2 898 804,55 Kč“.

 

40.         Z dokumentu „Protokol o posouzení nabídek“ ze dne 12. 8. 2021[1] (dále jen „protokol o posouzení nabídek“) mj. vyplývá, že vybraný dodavatel „byl prostřednictvím Národního elektronického nástroje požádán v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona a v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Termín pro doručení požadovaného vysvětlení a doplnění byl stanoven nejpozději do 16. 8. 2021 do 10:00 hod. V uvedeném termínu účastník zaslal požadované zdůvodnění v souladu s § 113 zákona. Nabídka tedy splňuje veškeré zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách (…). Na základě výše uvedeného doporučuje komise zadavateli uzavřít smlouvu na celý předmět plnění s účastníkem zadávacího řízení s nabídkou č. 1 Be a Future, s.r.o.“.

Právní posouzení

41.         Návrh směřuje proti výběru vybraného dodavatele z důvodu neposouzení MNNC a z důvodu netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek. První dva tvrzené důvody by měly být dle navrhovatele důvodem pro zrušení hodnocení, které provedl zadavatel v zadávacím řízení. Třetí tvrzenou námitkou je pak nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, na základě níž by mělo být zrušeno rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je naproti tomu přesvědčen, že jeho postup byl v souladu se zákonem. Úřad se zabýval všemi třemi tvrzenými skutečnosti a konstatuje následující.

K výroku I. tohoto rozhodnutí - k posouzení MNNC

42.         Úřad k institutu MNNC předně v obecné rovině uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Smyslem právní úpravy týkající se MNNC je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem tedy chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně, včas či za stanovených podmínek. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem pro pozdější požadavky daného účastníka zadávacího řízení na navyšování původní nabídkové ceny. Otázkou účelu institutu MNNC se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, v němž mj. uvedl následující: „Smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat »konkurenční výhodu« oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.“[2].

43.         Ve vztahu k MNNC lze dále konstatovat, že zákonodárce stanovil pevný rámec, v němž se má zadavatel pohybovat. Zadavatel má totiž povinnost provést posouzení nabídkové ceny z pohledu, zda neobsahuje MNNC, minimálně u nabídky vybraného dodavatele, a to v kterékoliv fázi zadávacího řízení do odeslání oznámení o výběru dodavatele. V případě, že zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, příp. získá-li podezření o přítomnosti MNNC, pak je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka zadávacího řízení písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále také „dodržení právních předpisů“), a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů, nebo že daný účastník zadávacího řízení obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně jeho písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, který např. nedostatečně zdůvodnil svou MNNC. Zadavatel však v takovýchto případech musí mít vždy potvrzeny skutečnosti vyžadované § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti je třeba zmínit, že s tímto oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží jen a pouze zadavateli.

44.         Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory (§ 113 odst. 4 zákona). V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takovém případě nadále do značné míry omezena [srov. § 48 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona, kde je konstruován obligatorní důvod vyloučení u vybraného dodavatele]. Ve všech ostatních případech je na zadavateli, jak si vyhodnotí riziko vyplývající z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele, tzn. v těchto případech je odpovědnost za uzavření smlouvy s dodavatelem s nabídkovou cenou, z níž mohou vyplývat rizika pro následnou realizaci veřejné zakázky, přenesena na zadavatele. K témuž závěru dospěla i soudní judikatura (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016).

45.         Úkolem Úřadu je pak primárně přezkoumat rámec posouzení MNNC, tj. zejména ověřit, zda se zadavatel MNNC u vybraného dodavatele zabýval. Z dokumentace o zadávacím řízení v nyní posuzovaném případu vyplývá, že zadavatel před odesláním oznámení shledal, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, a proto odeslal dne 13. 8. 2021 vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění MNNC, která, jak Úřad ověřil, obsahovala povinné náležitosti ve smyslu § 113 odst. 4 zákona. Vybraný dodavatel k žádosti o zdůvodnění MNNC svou nabídkovou cenu zadavateli zdůvodnil, když zadavateli doručil ve stanovené lhůtě zdůvodnění MNNC, přičemž vyloučil, že by jeho nabídková cena byla mimořádně nízkou z důvodů uvedených pod písmeny a) či b) ustanovení § 113 odst. 6 zákona. Svůj závěr o splnění povinných náležitostí pak zadavatel vtělil do protokolu o posouzení nabídek (viz bod 40 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel postupoval podle zákona, dodržel onen shora popsaný rámec posouzení MNNC. Současně bylo Úřadem zjištěno, že zadavatel nebyl povinen vybraného zadavatele ze zadávacího řízení vyloučit, neboť nebyl dán obligatorní důvod vyloučení [§ 48 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona]. Úřad konstatuje, že navrhovatel svými námitkami cílil v prvé řadě na možné nedodržení právního rámce posouzení MNNC a pokud jde o samotnou „nízkost“ nabídkové ceny, zde svými námitkami upozornil zadavatele pouze na skutečnost, že dle jeho názoru, stručně shrnuto, není možné předmět plnění za nabídnutou cenu splnit. Jiné důvody, kupř. možné obdržení neoprávněné veřejné podpory, které by mohly založit povinnost vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit, navrhovatelem zmiňovány nebyly. Jelikož zadavatel nezískal žádnou indicii, že by snad nedošlo k dodržení právních předpisů, popř. že by měl vybraný dodavatel obdržet neoprávněnou veřejnou podporu, bylo na jeho uvážení, zda zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele akceptuje a ponechá jej v soutěži o veřejnou zakázku či nikoliv. Pakliže se zadavatel rozhodl zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele přijmout, považoval je za dostatečné, tj. považoval realizaci veřejné zakázky za cenu nabídnutou vybraným dodavatelem za reálnou, a proto vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil, nezakládá takový postup zadavatele porušení zákona; resp. zadavatel ani neshledal důvody pro případné obligatorní vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, přičemž nelze přehlížet, že případný důvod vyloučení dle § 48 odst. 4 zákona je pak toliko důvodem fakultativním.

46.         Současně lze konstatovat, že zadavatel neporušil zásadu transparentnosti, neboť zákon zadavateli neukládá povinnost seznámit účastníky zadávacího řízení se všemi podrobnostmi a okolnostmi objasňování MNNC. Pro účastníky zadávacího řízení je důležitá informace, že se zadavatel MNNC v nabídce vybraného dodavatele zabýval, tzn. že poté, co zjistil MNNC, vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění MNNC a vybraný dodavatel mu požadované zdůvodnění poskytl. Stručnou informaci o svém postupu zadavatel zahrnul do protokolu o posouzení nabídek, která tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení, čímž se stal postup zadavatele přezkoumatelným. Součástí dokumentace o zadávacím řízení pak je i žádost o zdůvodnění MNNC a zdůvodnění poskytnuté vybraným dodavatelem. Z pohledu Úřadu tak lze postup zadavatele označit za dostatečně transparentní. V souvislosti s otázkou MNNC nelze odhlížet od toho, že se jedná o institut, který má primárně chránit zadavatele a pakliže zadavatel je ochoten akceptovat nabídku s nižší nabídkovou cenou a nejsou-li dány důvody pro vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona je na zadavateli, zda účastníka v zadávacím řízení ponechá i pokud by se jednalo o mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

47.         Úřad s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že je na místě v této části návrh zamítnout, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek

48.         Z ustanovení § 123 zákona vyplývá, že zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení mj. zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek.

49.         Ustanovení § 119 odst. 2 zákona pak zadavateli ukládá, aby pořídil písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede (i) identifikaci zadávacího řízení, (ii) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely (za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení), (iii) seznam hodnocených nabídek a (iv) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající  kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek.

50.         Z dokumentace o zadávacím řízení bylo Úřadem zjištěno, že zadavatel vyhotovil o provedeném hodnocení nabídek dne 12. 8. 2021 zprávu o hodnocení nabídek. Zpráva o hodnocení nabídek je poměrně stručná, nicméně podstatné informace týkající se hodnocení nabídek jsou v ní zachyceny. Zpráva o hodnocení nabídek obsahuje údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, neboť zpráva o hodnocení nabídek obsahuje tabulku, ve které je ke každému dodavateli přiřazen mj. údaj „Cena bez DPH“, který představuje nabídkovou cenu, na kterou bylo v zadávacím řízení hodnoceno (viz bod 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud jde o popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, tento je rovněž znázorněn v předmětné tabulce. Kromě názvu dodavatele a výše jeho nabídkové ceny je v předmětné tabulce v řádku k těmto údajům uvedeno i „pořadí“, které znázorňuje pořadí nabídky, tj. jak se nabídka umístila při hodnocení, čímž je vyjádřen popis hodnocení údajů v kritériu hodnocení. Zadavatel stanovil jediné kritériem hodnocení, jak vyplývá ze zadávací dokumentace, a to nejnižší nabídkovou cenu. Uvedení pořadí nabídek pak tedy rovněž představuje popis srovnání hodnot získaných při hodnocení a výsledek hodnocení. Z pohledu Úřadu tak nemohly vzniknout žádné pochybnosti o tom, jak byly nabídky hodnoceny a jaký byl výsledek hodnocení. V této části lze zprávu o hodnocení nabídek považovat za přezkoumatelnou.

51.         V dalším ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že hodnocení nabídek provedla u zadavatele komise, přičemž uvedená komise byla odpovědná rovněž za jejich posouzení. Ve zprávě o hodnocení nabídek, kterou zadavatel učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení, jsou uvedeny v části nadepsané „Členové:“ v jednotlivých řádcích údaje k osobám členů komise, a to titul, jméno a příjmení osoby a zkratka jejího funkčního zařazení v rámci Policejního prezidia ČR, tj. jsou na tomto místě ve zprávě o hodnocení nabídek konkretizováni členové komise. V závěrečné části zprávy o hodnocení nabídek nadepsané „Se závěrem souhlasí a svými podpisy stvrzují:“ pak jsou opět uvedeny titul, jméno a příjmení členů komise a současně jsou připojeny podpisy jednotlivých členů komise. V tomto ohledu je tedy zpráva o hodnocení nabídek, která byla vyhotovena dne 12. 8. 2021 a která je součástí dokumentace o zadávacím řízení, úplná. Z návrhu navrhovatele nicméně vyplývá a důkazy navrhovatel dokládá, že zadavatel coby součást oznámení o výběru dodavatele neučinil tuto „kompletní“ zprávu o hodnocení nabídek, nýbrž tento účastníkům zadávacího řízení zaslal zprávu o hodnocení nabídek v anonymizované verzi, která neobsahuje žádné údaje o osobách členů komise. Účastníci zadávacího řízení tak obdrželi anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek, ze které nelze zjistit, kdo se za zadavatele podílel na hodnocení nabídek. Takový postup, kdy je dodavatelům zpřístupněna zpráva o hodnocení nabídek, která neobsahuje jména členů komise, kteří se podíleli na hodnocení nabídek, nelze považovat za souladný se zákonem. S ohledem na zachování zásady transparentnosti je nezbytné vykládat ustanovení § 123 zákona ve spojení s ustanovením § 119 odst. 2 zákona, a tedy tak, že je nezbytné, aby písemná zpráva o hodnocení nabídek, kterou zadavatel pořídí o průběhu hodnocení nabídek a kterou následně rozešle účastníkům zadávacího řízení, obsahovala výčet fyzických osob, tj. minimálně jména a příjmení osob, které se na hodnocení podílely, za které se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek, a tedy i členové komise. Zadavatel tím, že navrhovateli zpřístupnil pouze anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení, upřel navrhovateli možnost dozvědět se, které osoby se podílely na hodnocení nabídek. Takový postup je třeba hodnotit jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovateli byla totiž upřena možnost kontroly osob, které se podílely na hodnocení, a tím bylo vyloučeno, aby se navrhovatel mohl k těmto osobám vyjádřit, a to ve smyslu případného vznesení námitky střetu zájmů ke konkrétním členům komise. Kontrola, zda nedochází ke střetu zájmů, přispívá k zachování transparentnosti postupů zadavatele v zadávacím řízení, a tím může přispívat např. k omezování korupce. Může tak být předcházeno mj. nehospodárnosti v postupu zadavatele, pokud by tento byl ovlivněn zájmy konkrétních osob, které by předřadily svůj osobní zájem před ekonomické zájmy zadavatele. Veřejná kontrola postupu zadavatele, mj. ze strany účastníků zadávacího řízení, je nepochybně na místě. V případě zjištění střetu zájmů je zadavatel povinen přijmout opatření k nápravě. V určitých (krajních) případech střet zájmů může vést až k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení [srov. ust. § 48 odst. 5 písm. b) ve spojení s ust. § 48 odst. 8 zákona]. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že osoby podílející se na hodnocení nabídek u zadavatele nemohou být utajeny, alespoň ne před účastníky zadávacího řízení, a nejpozději v okamžiku oznámení výběru dodavatele je zadavatel povinen tyto informace dodavatelům poskytnout. V dané věci je zřejmé, že zákonodárce klade důraz na transparentnost postupu zadavatele v zadávacím řízení, obzvláště pokud jde o zachycení informací o hodnocení nabídek, neboť kontrola procesu hodnocení je veřejným zájmem a tato je zde upřednostněna před ochranou osobních údajů členů komise, popř. dalších osob podílejících se na hodnocení nabídek.

52.         Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele, a to alespoň v potenciální rovině, neboť zákon je konstruován tak, že k naplnění této podmínky stačí i pouhá potencialita ovlivnění výběru dodavatele.

53.         K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Ačkoliv zadavatel určil v čl. 14. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny a jak vyplývá ze zprávy o hodnocení nabídek, předmětem hodnocení byly toliko dvě nabídky, a to nabídka vybraného dodavatele a nabídka navrhovatele, a není tedy příliš reálné, že by např. poměrem členů komise k vybranému dodavateli došlo k manipulaci s pořadím jednotlivých uchazečů (neboť celková nabídková cena bez DPH je fakticky jeden údaj v každé z nabídek, tudíž je snadno kontrolovatelný a jakákoliv taková manipulace by byla příliš „okatou“, což je rozdíl oproti situaci, kdy by byla hodnocena např. subjektivní kritéria hodnocení), nicméně ani v šetřeném případě nelze vyloučit, že by mohlo dojít v důsledku popsaného střetu zájmů k situaci, kdy by v rozporu se zákonem nedošlo k vyloučení druhého z účastníků zadávacího řízení pro nesplnění podmínek účasti v zadávacím řízení, tj. že by bylo   ovlivněno posouzení nabídek, a to např. právě v důsledku poměru členů komise k vybranému dodavateli, na který by byl zadavatel upozorněn navrhovatelem po seznámení se se jmény osob, které se podílely na hodnocení (resp. rovněž posouzení) nabídek, ze zprávy o hodnocení nabídek.

54.         Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

55.         Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření
ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

56.         Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázkyv rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v§ 6odst. 1zákona,když nedodrželpravidlo stanovené v § 123 písm. a) ve spojení s § 119 odst. 2 písm. b) zákonatím, že součástí oznámení o výběru dodavatele, které odeslal účastníkům zadávacího řízení dne 16. 8. 2021, učinil písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které nebyly uvedeny fyzické osoby, které se podílely u zadavatele v  zadávacím řízení na hodnocení nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

 

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

57.         Navrhovatel návrhem brojí rovněž proti způsobu vypořádání námitek zadavatelem, je přesvědčen, že zadavatel „neuvedl jedinou konkrétní skutečnost, rozhodnutí zadavatele o námitkách je tak v rozporu se ZZVZ (…), podle kterého se zadavatel musí podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. To rozhodně není splněno označením námitek za subjektivní názor a spekulaci navrhovatele, ani vyjádřením názoru zadavatele na oprávnění navrhovatele vyjádřit se k nabídkovým cenám ostatních účastníků.“.

58.         Úřad k této námitce navrhovatele primárně uvádí, že v obecné rovině rozhodnutí o námitkách do jisté míry reaguje na všechny námitky navrhovatele. Současně však lze podotknout, že Úřad nepovažuje zadavatelem vyhotovené rozhodnutí o námitkách za právě vzorové vypořádání namítaných skutečností, a to zejména pokud se jedná o námitky navrhovatele zpochybňující posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Úřad je přesvědčen, že zadavatel mohl své závěry, kterými vypořádával pochybnosti navrhovatele o zdůvodnění MNNC vybraným dodavatelem, formulovat precizněji a podrobněji, i když nepřehlédl, že námitky, které zadavatel od navrhovatele obdržel, byly poměrně stručné. Úřad pak, s ohledem na zjištěné skutečnosti a závěry, které Úřad přijal ohledně ostatních namítaných skutečnosti a které Úřad vedly k věcnému vypořádání návrhových tvrzení tím způsobem, že je vyhovováno návrhu navrhovatele, tj. výsledkem posouzení věci je rozhodnutí o nezákonnosti zprávy o hodnocení nabídek v té podobě, která tvořila součást oznámení o výběru, a přijetí nápravného opatření, Úřad nepřistoupil k vyslovení nezákonnosti rozhodnutí o námitkách. Jelikož Úřad byl schopen provést věcný přezkum šetřené věci i bez podrobnější argumentace zadavatele, neboť tato absentuje v rozhodnutí o námitkách, a současně je zřejmé, že zrušení rozhodnutí o námitkách by bylo neúčelné, neboť i kdyby byl navrhovatel seznámen s komplexní podrobnou argumentací zadavatele ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele a byl seznámen s obsahem zdůvodněním MNNC, které zadavateli předložil vybraný dodavatel, nedošlo by k zásadnímu rozšíření argumentačního rámce v návrhu na přezkum, který by měl nebo mohl mít dopad na rozhodnutí Úřadu ve věci, lze považovat rozhodnutí o námitkách za dostatečné. Zadavatel dal rozhodnutím o námitkách navrhovateli jasnou představu o svém postoji k namítaným pochybením a navrhovatel tak měl dostatek podkladů k informovanému rozhodnutí o tom, zda má zájem se dále bránit u Úřadu. Lze tedy v daném případě přijmout závěr, že rozhodnutí o námitkách odpovídá požadavkům zákona a rozhodovací praxe (k tomu Úřad odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá, sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, ze dne 17. 1. 2020, nebo č. j. ÚOHS-R0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020).

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

59.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

60.         Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť zadavatel v důsledku svého nesprávného postupu vyloučil možnost navrhovatele vyjádřit se a namítat střet zájmů u zadavatele, konkrétně u členů komise, kteří se podíleli na hodnocení nabídek. Úřad shledává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, jak již dovodil výše.

61.         Pokud jde o třetí podmínku, Úřad uvádí, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

62.         Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

63.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v oznámení o výběru dodavatele v předmětném zadávacím řízení, jehož součástí byla zpráva o hodnocení nabídek, doručeném účastníkům zadávacího řízení. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem a vyhotovil a účastníkům zadávacího řízení doručil nové oznámení o výběru dodavatele, jehož součástí bude písemná zpráva o hodnocení nabídek, která vyhoví požadavkům zákona.

64.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

65.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

66.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

67.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu.  

 

 

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k povinnosti uhradit náklady řízení

68.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

69.         Podle § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, činí paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, 30 000 Kč.

70.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele v předmětném zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí. 

71.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000400.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1.      Česká republika – Ministerstvo vnitra, Policejní prezidium České republiky, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha

2.      Solutia, s.r.o., Petrohradská 390/46, 101 00 Praha 10

3.      Be a Future s.r.o., Rybná 716/24, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy