číslo jednací: 25642/2021/500/ISo
spisová značka: S0110/2021/VZ

Instance I.
Věc Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku
Účastníci
  1. město Úštěk
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 19. 10. 2021
Související rozhodnutí 25642/2021/500/ISo
31763/2021/163/MPe
Dokumenty file icon 2021_S0110.pdf 454 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0110/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-25642/2021/500/ISo

 

Brno 02.08.2021

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupcích zahájeném z moci úřední dne 23. 3. 2021, jehož účastníkem je

  • obviněný – město Úštěk, IČO 00264571, se sídlem Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk, Úštěk – Vnitřní město, v řízení o přestupcích zastoupen na základě plné moci ze dne 26. 3. 2021 Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA, advokátem, IČO 04006861, se sídlem Mírové náměstí 157/30, 412 01 Litoměřice,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – město Úštěk, IČO 00264571, se sídlem Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk, Úštěk – Vnitřní město – v souvislosti s šetřením podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední evidovaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. P0088/2021/VZ ve věci veřejné zakázky „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 22. 7. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace na profilu zadavatele pod identifikátorem P20V00000008, na jejíž plnění uzavřel obviněný s dodavatelem – Intermont, Opatrný, s.r.o., IČO 49900854, se sídlem Vrskmaň 74, 431 15 Vrskmaň – dne 29. 9. 2020 smlouvu o dílo,

a rovněž v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 12. 1. 2021 k uvedené smlouvě o dílo ze dne 29. 9. 2020,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – město Úštěk, IČO 00264571, se sídlem Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk, Úštěk – Vnitřní město – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 258 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci šetření podnětu k zahájení řízení z moci úřední evidovaného pod sp. zn. P0088/2021/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která byla obviněnému doručena dne 10. 2. 2021, tedy nejpozději dne 22. 2. 2021, neodeslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 22. 7. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace na profilu zadavatele pod identifikátorem P20V00000008, ale učinil tak až dne 4. 3. 2021.

II.

Řízení o přestupcích vedené pod sp. zn. S0110/2021/VZ se v části týkající se možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že obviněný – město Úštěk, IČO 00264571, se sídlem Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk, Úštěk – Vnitřní město v rozporu s ust. § 222 odst. 1 citovaného zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené dne 29. 9. 2020 obviněným s vybraným dodavatelem – Intermont, Opatrný, s.r.o., IČO 49900854, se sídlem Vrskmaň 74, 431 15 Vrskmaň – na plnění veřejné zakázky „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 22. 7. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace na profilu zadavatele pod identifikátorem P20V00000008, když dne 12. 1. 2021 uzavřel dodatek č. 1 k citované smlouvě, kterým ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) citovaného zákona provedl změnu smluvních podmínek spočívající v posunu konečného termínu dokončení plnění veřejné zakázky ze dne 31. 12. 2020 na den 30. 6. 2021, podle § 257 písm. f) citovaného zákona zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 citovaného zákona.

III.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Úštěk, IČO 00264571, se sídlem Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk, Úštěk – Vnitřní město – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých)

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – město Úštěk, IČO 00264571, se sídlem Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk, Úštěk – Vnitřní město – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – město Úštěk, IČO 00264571, se sídlem Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk, Úštěk – Vnitřní město, v řízení o přestupcích zastoupen na základě plné moci ze dne 26. 3. 2021 Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA, advokátem, IČO 04006861, se sídlem Mírové náměstí 157/30, 412 01 Litoměřice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 22. 7. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace (dále jen „výzva“) na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku“ (dále jen „veřejná zakázka“). Veřejná zakázka byla uveřejněna na profilu zadavatele pod identifikátorem P20V00000008.

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 3.1. výzvy „rekonstrukce stávajícího objektu kina. Směrem do vnitrobloku se objekt zvětší o dvoupodlažní přístavbu s terasou nad proskleným posezením, které budovu dokonale doplní a spojí v jeden ucelený objekt. Nová přístavba nahradí stávající přízemní přístavbu. Nová přístavba nepřevyšuje stávající stavbu kina. Dvůr před kinem se zvelebí a prosklená zaoblená část objektu podtrhne nádherný výhled na město. (…) V novém stavu se střecha nad kinosálem protáhne až nad promítací komoru a salonek a vznikne nová valbová střecha. Fasáda objektu bude nově zateplena kontaktním zateplovacím systémem (…).“.

3.             Z „Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 1. 9. 2020 vyplývá, že obviněný jako nejvýhodnější nabídku vybral nabídku dodavatele – Intermont, Opatrný, s.r.o., IČO 49900854, se sídlem Vrskmaň 74, 431 15 Vrskmaň (dále jen „vybraný dodavatel“).

4.             Dne 29. 9. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 9. 2. 2021 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky a při uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 29. 9. 2020 na plnění veřejné zakázky, který byl zaevidován pod sp. zn. P0088/2021/VZ.

6.             V rámci šetření uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného vyjádření k jeho postupu a dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

7.             Dne 22. 2. 2020 obviněný doručil Úřadu výzvu k podání nabídek a zadávací dokumentaci ze dne 21. 7. 2020 (bez příloh) a své vyjádření ze dne 19. 2. 2021, v němž odkázal na přiložené právní stanovisko. V tomto stanovisku se jeho zpracovatel vyjádřil zejména k žádosti vybraného dodavatele o prodloužení termínu dokončení díla ze smlouvy uzavřené dne 29. 9. 2020, a to v kontextu možné podstatné změny závazku ve smyslu ust. § 222 zákona. Zpracovatel mj. uvedl, že s ohledem na datum uzavření smlouvy a sjednaný termín plnění nelze za nepředvídatelnou překážku považovat například klimatické podmínky, a to za situace, kdy nejen nebyly konkretizovány, ale ani nenastaly žádné neobvyklé výkyvy z běžného klimatu v daném období. Za nepředvídatelnou však lze podle zpracovatele stanoviska považovat pandemii Covid-19 a s ní související nouzový stav vyhlášený na území České republiky. V předmětném stanovisku se dovozuje, že splnění smluvní povinnosti ohledně dodržení termínu plnění bylo zabráněno mimořádnou, nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážkou vzniklou nezávisle na vůli zhotovitele. Současně se zde uvádí, že pokud by obviněný přistoupil na základě žádosti k uzavření dodatku k posunutí termínu, nejednalo by se o podstatnou změnu závazku dle zákona a jde tedy o změnu přípustnou.

8.             Úřad následně opakovaně vyzval obviněného dopisem č. j. ÚOHS-07049/2021/533/LMa ze dne 24. 2. 2021 k zaslání veškeré dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu ustanovení § 216 odst. 1 zákona (včetně všech uzavřených dodatků k uzavřené smlouvě), a to ve lhůtě 5 dnů ode dne obdržení této urgence.

9.             Dne 4. 3. 2021 obviněný doručil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení.

10.         Dopisem č. j. ÚOHS-08556/2021/533/HKu ze dne 9. 3. 2021 požádal Úřad obviněného o zaslání žádosti vybraného dodavatele ze dne 16. 12. 2020 o prodloužení termínu dokončení díla dle smlouvy. Obviněný předložil požadovaný dokument Úřadu dne 9. 3. 2021.

11.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění vyplývající z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a písm. e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-25642/2021/500/ISo ze dne 22. 3. 2021 (dále jen „příkaz“).

12.         Ve výroku I. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 258 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci šetření podnětu k zahájení řízení z moci úřední evidovaného pod sp. zn. P0088/2021/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy, která byla obviněnému doručena dne 10. 2. 2021, tedy nejpozději dne 22. 2. 2021, neodeslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízenína veřejnou zakázku, ale učinil tak až dne 4. 3. 2021.

13.         Ve výroku II. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s ust. § 222 odst. 1 zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené dne 29. 9. 2020 obviněným s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky, když dne 12. 1. 2021 uzavřel dodatek č. 1 ke  smlouvě, kterým ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona provedl změnu smluvních podmínek spočívající v posunu konečného termínu dokončení plnění veřejné zakázky ze dne 31. 12. 2020 na den 30. 6. 2021, která by současně umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele.

14.         Ve výroku III. příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. příkazu uložil pokutu ve výši 250 000 Kč splatnou do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

15.         Příkaz byl obviněnému doručen dne 23. 3. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

16.         Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

17.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 29. 3. 2021 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

18.         Usnesením č. j. ÚOHS-11057/2021/533/HKu ze dne 30. 3. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-11868/2021/533/HKu ze dne 7. 4. 2021 Úřad tuto lhůtu prodloužil, a to na základě žádosti obviněného.

19.         Usnesením č. j. ÚOHS-13879/2021/533/HKu ze dne 26. 4. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonů - zaslání podkladů, které obviněný ve svém vyjádření ze dne 17. 4. 2021 označil jako důkazy, tj. konkrétně k zaslání: kolaudačního rozhodnutí (včetně žádosti o kolaudační rozhodnutí a doručenky prokazující doručení adresátovi), dokumentace k náhradnímu bydlení a stěhování nájemníků, technické zprávy týkající se zjištěných vad budovy, včetně sdělení odhadované doby prodlení a podklady prokazující prodlení s dodávkou materiálu a výpadků pracovní síly v důsledku onemocnění COVID-19 či v důsledku uvalení karantény.

20.         Sdělením č. j. ÚOHS-14858/2021/533/HKu ze dne 4. 5. 2021 Úřad nevyhověl žádosti obviněného ze dne 3. 5. 2021 „o prodloužení lhůty“, v níž obviněný požádal o stanovení lhůty, ve které je oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko v délce 14 dnů, neboť podanou žádost nepovažoval za srozumitelnou a lhůta, ve které byl obviněný oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko (kterou Úřad považoval za přiměřenou a zcela dostačující) již uplynula.

21.         Usnesením č. j. ÚOHS-14891/2021/533/HKu ze dne 4. 5. 2021 určil Úřad opakovaně obviněnému lhůtu k provedení úkonů - zaslání podkladů, které obviněný ve svém vyjádření ze dne 17. 4. 2021 označil jako důkazy, tj. konkrétně k zaslání: kolaudačního rozhodnutí (včetně žádosti o kolaudační rozhodnutí a doručenky prokazující doručení adresátovi), dokumentace k náhradnímu bydlení a stěhování nájemníků, technické zprávy týkající se zjištěných vad budovy, včetně sdělení odhadované doby prodlení a podklady prokazující prodlení s dodávkou materiálu a výpadků pracovní síly v důsledku onemocnění COVID-19 či v důsledku uvalení karantény.

22.         Usnesením č. j. ÚOHS-16514/2021/533/HKu ze dne 18. 5. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonů - zaslání podkladů, které obviněný ve svém vyjádření ze dne 17. 4. 2021 označil jako důkazy, a které Úřadu nedoložil, tj. konkrétně k zaslání: technické zprávy týkající se zjištěných vad budovy, včetně sdělení odhadované doby prodlení a podklady prokazující prodlení s dodávkou materiálu a výpadků pracovní síly v důsledku onemocnění COVID-19 či v důsledku uvalení karantény. Dále uvedeným usnesením určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonů - zaslání následujících dokumentů: zprávy týkající se havarijního stavu stávajícího objektu kina, kterou dle vyjádření obviněného ze dne 14. 5. 2021 vlastní společnost FAPAL s.r.o., IČO 06083927, se sídlem Stará Mostecká 250/2, 412 01 Litoměřice (dále jen „společnost FAPAL s.r.o.“) a stavebního deníku ke stavbě „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku“. 

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-18432/2021/533/HKu ze dne 2. 6. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-19190/2021/533/HKu ze dne 9. 6. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonů - zaslání stavebního deníku ke stavbě „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku“. 

25.         Žádostí o součinnost č. j. ÚOHS-19191/2021/533/HKu ze dne 9. 6. 2021 Úřad požádal vybraného dodavatele o zaslání stavebního deníku ke stavbě „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku“. 

26.         Přípisem č. j. ÚOHS-20776/2021/533/HKu ze dne 22. 6. 2021 Úřad požádal vybraného dodavatele o sdělení, zda v souvislosti s realizací stavby „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Aloise Klára v Úštěku“ byly ve stavebním deníku provedeny záznamy před datem 30. 11. 2020 a o případné zaslání těchto částí stavebního deníku.

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-22149/2021/533/HKu ze dne 1. 7. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Odpor obviněného

28.         V podání ze dne 29. 3. 2021 obviněný pouze uvedl, že proti příkazu podává odpor.

Vyjádření obviněného ze dne 17. 4. 2021

29.         Dne 22. 4. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 17. 4. 2021, v němž obviněný ve vztahu k výroku I. příkazu doznává, že kompletní dokumentaci o zadávacím řízení předal Úřadu opožděně, čehož lituje. K uvedenému pochybení došlo podle obviněného z důvodu ztížených podmínek komunikace a operativnosti úřadu města Úštěk způsobených omezeními vyplývajícími z pandemie Covid-19 a opatřeními přijatými na základě ochranných opatření vlády a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Vzhledem k tomu, že výzva k doložení dokumentace byla ze strany obviněného chybně interpretována a nepochopena (jako výzva k doložení zadávací dokumentace), poskytl obviněný v poskytnuté lhůtě pouze vyjádření a zadávací dokumentaci.

30.         Ve vztahu k výroku II. příkazu obviněný uvádí, že se podle jeho názoru v daném případě nejedná o podstatnou změnu závazku. Obviněný se neztotožňuje s názorem Úřadu, podle něhož nelze ve vztahu k posunu termínu vyloučit, že pokud by obviněný jako zadavatel uvedl v zadávacích podmínkách pozdější termín dokončení, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout i nižší cenu než vybraný dodavatel. Podle názoru obviněného takovýto závěr předpokládá, že posun termínu byl předvídatelný již v době zahájení zadávacího řízení. K posunu realizace díla však došlo v důsledku objektivně nepředpokládatelných okolností (které nebyly předvídány zadavatelem ani dodavateli) a v případě jejich výskytu by bylo postupováno shodně u všech dodavatelů.

31.         Za nepředvídatelné okolnosti považuje obviněný pozdní zahájení prací, nouzový stav a pandemii Covid-19 a nepředvídané vady stavby.

32.         Co se týče pozdního zahájení realizace díla, obviněný ji zdůvodňuje jednak tím, že došlo k pozdějšímu uzavření smlouvy (29. 9. 2020 namísto 1. 9. 2020). K uvedenému poznamenává, že tento posun mohl být ze strany dodavatele očekávaný s ohledem na posun termínu pro podání nabídek. Další okolností, která zapříčinila pozdější zahájení realizace plnění, bylo zpoždění kolaudačního rozhodnutí a prodlení při zajištění náhradního bydlení a vystěhování dosavadních nájemníků (prodlení zapříčiněné ze strany objednatele – obviněného). K uvedenému obviněný dodává, že termín plnění by se následně ze zákona prodlužoval o dobu prodlení objednatele, a to i bez uzavření dodatku ke smlouvě.

33.         Ve vztahu k nouzovému stavu a pandemii Covid-19 obviněný uvádí, že související přijatá opatření ovlivňující zhotovitele (omezení přeshraničního pohybu pracovníků a dodávek, povinnost karantény) zapříčinila prodlení s dodávkou materiálu a výpadky pracovní síly. Uvedené obviněný označuje jako nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku vzniklou nezávisle na vůli zhotovitele, která zabraňuje dodržení termínu plnění. Taková nepředvídatelná překážka by podle obviněného v případě neposunutí termínu realizace díla dodatkem ke smlouvě zprošťovala zhotovitele odpovědnosti za prodlení s plněním podle smlouvy.

34.         Dále obviněný uvádí, že před uzavřením dodatku v průběhu prováděných prací byly zjištěny nepředvídatelné vady budovy, která je předmětem rekonstrukce. Tyto vady vedly, podle sdělení obviněného, k přerušení provádění značné části díla a narušily realizaci v termínu, neboť u značné části díla nelze do jejich odstranění v realizaci pokračovat. Obviněný poznamenává, že termín plnění byl posunut o minimální předpokládanou dobu potřebnou pro odstranění objevených vad budovy, což lze podle jeho názoru považovat za prodlení na straně objednatele.

35.         Obviněný uzavírá, že s ohledem na charakter důvodů pro prodloužení termínu doby plnění by prodloužení doby plnění nebylo způsobilé ovlivnit okruh dodavatelů. Podotýká, že v případě neuzavření dodatku na prodloužení doby plnění, by v případě pozdní realizace dle smlouvy neodpovídal zhotovitel za prodlení.

36.         Obviněný je přesvědčen, že v rámci svého postupu neporušil ustanovení § 222 zákona, když k prodloužení termínu doby plnění vedly nepředvídatelné okolnosti a jejich výskyt by měl u jakéhokoliv dodavatele stejné dopady, tj. takový dodavatel by za prodlení objektivně neodpovídal, pokud by se dané okolnosti vyskytly. Obviněný s ohledem na uvedené navrhuje, aby Úřad řízení o přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona zastavil.

Vyjádření obviněného ze dne 14. 5. 2021

37.         Dne 16. 5. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 14. 5. 2021, v němž obviněný uvádí, že podle technických zpráv byl objekt kina již v minulosti několikrát rekonstruován, a že tyto prováděné rekonstrukce nebyly zpravidla dokumentovány, tudíž nebylo možno plně předvídat některé poruchy, nebo části špatně provedených či chybějících konstrukcí, které jsou zakryté. Dále uvádí, že obec Úštěk správně rozhodla o uzavření stávajícího objektu kina z důvodu podezření na havarijní stav, který se postupně potvrdil při bouracích pracích, kdy se jednotlivé konstrukce odkrývaly. Příslušnou zprávou disponuje, podle vyjádření obviněného, společnost FAPAL s.r.o. a dodává, že bude předložena. Spolu s uvedeným vyjádřením obviněný Úřadu doložil rozhodnutí o schválení stavebního záměru na stavbu: „změna dokončené stavby a terénní úpravy u stavby občanského vybavení – Kino v Úštěku“ ze dne 6. 10. 2020, které nabylo právní moci dne 23. 10. 2020, žádost o vydání stavebního povolení na stavební záměr: „rekonstrukce kina v Úštěku“ ze dne 5. 8. 2020 a předávací protokol bytu č. 1 na adrese Polské lidové armády 3, Úštěk při odstěhování nájemníka ze dne 15. 11. 2020.

38.         Technické zprávy týkající se zjištěných vad budovy, včetně sdělení odhadované doby prodlení, ani podklady prokazující prodlení s dodávkou materiálu a výpadků pracovní síly v důsledku onemocnění COVID-19 či v důsledku uvalení karantény obviněný Úřadu nedoložil.

Podání obviněného ze dne 1. 6. 2021

39.         Dne 7. 6. 2021 obdržel Úřad od obviněného podání ze dne 1. 6. 2021, jehož přílohou obviněný učinil:

  • dokument „Zdůvodnění žádosti o prodloužení termínu dokončení díla“ ze dne 21. 12. 2020 od společnosti FAPAL s.r.o., v němž je mj. uvedeno, že uvedená žádost byla podána z důvodu komplikací vzniklých při řešení problémů a konstrukcí, které projekt ve stadiu přípravy nepředpokládal a následné rozhodnutí vyžadovalo čas na schválení jejich řešení a dodržování technologických postupů. Dle vyjádření společnosti FAPAL s.r.o. nebylo možné níže uvedené činnosti předpokládat před započetím výstavby. Dále jsou zde upřesněny příčiny prodlení:

Hloubka založení nosných svislých konstrukcí pod úrovní 1.PP„V suterénu budovy bylo při hloubení podlahy z důvodu provětrání podloží a zateplení podlahy na zemině zjištěno, že nosné svislé konstrukce suterénu provedené ze smíšeného zdiva nemají žádné základy. Nosné stěny jsou založeny přímo na zemině - udusaném jílu. Vzlínající vlhkost probíhá do nosného zdiva i z důvodu absence hydroizolace. Ze statického pohledu je chybějící základ pod nosnými konstrukcemi nepřijatelný, zvláště v případě, potřeby snížit úroveň podlahy, která by tak sahala výrazně pod původní základovou spáru. Bude proto nutné dodatečně prohloubit základy, aby byla základová spára dostatečně nízko. (…) Nové základové konstrukce z betonu budou prováděny na celou tloušťku suterénních stěn (…).“.

Chybějící vodorovná konstrukce v 1.NP v prostoru pod jevištěm„Při odstranění stávajícího dřevěného jeviště byla odhalena podlaha z dřevěných prken. Pod jevištěm sálu kina se nachází suterén s klenutými stropy. Klenby jsou na rubové (nepřístupné) straně odhalené a zcela bez násypu. Dřevěná prkna podlahy jsou přibita k dřevěným trámům osazeným na vnitřních nosných stěnách, které jsou vyzděny až nad klenby do úrovně přízemí sálu (…). Pro vynesení nového jeviště a pro vytvoření jednolité podlahy v sále bude zapotřebí vytvořit tuhou a nosnou podlahu, která také napomůže ztužit vnitřní nosné stěny. V prosinci dne 10. 12. 2020 byly dozděny a vyrovnány podpěrné stěny pro novou železobetonovou konstrukci podlahy. Dále bylo provedeno šalování konstrukce dne 14. 12. 2020. V prosinci dne 17. 12. 2020 bylo provedeno vylití železobetonové desky (…).“.

Statické narušení konstrukce přístavku na západní části objektu„Během odkrývání jednotlivých konstrukcí přístavku byly nalezeny skryté vady. Při plošném otlučení omítek zděných konstrukcí bylo zjištěno, že stěny přístavby nebyly provázány se zdivem hlavní budovy kina. Vodorovné spáry do výšky zhruba 1 m nebyly spojovány vápenocementovou maltou, ale pouze hliněnou směsí – tedy cihly samy odpadávaly bez použití mechanizace (…) Na rozhraní přístavby a hlavní budovy kina byl objeven neočekávaný dutý prostor ve stávajícím zdivu – jednalo se o nefunkční komínové těleso, které v minulosti bylo odbouráno pouze ve volné části krovu a nad střechou. Podlaha v přízemí přístavby byla prozkoumána až po odstěhování soukromých věcí nájemníků v druhé polovině listopadu roku 2020. Zjistilo se, že tato konstrukce je ze železobetonových panelů ležících přímo na zemině. (…) Stávající přístavba je celkově nesoudržná a výše vyjmenované poruchy podporují pokles základů a vznik trhlin ve zdivu. Po zjištění všech nedostatků statik doporučil demolici objektu přístavku. Důležitým faktorem při rozhodování byla i finanční rozvaha, kdy rekonstrukce stávajícího přístavku by byla mnohem finančně nákladnější a složitější na provádění konstrukcí a na statické zajištění celého objektu. Při výčtu všech zmíněných nedostatků bylo rozhodnuto v prosinci roku 2020 o demolici této přístavby. Odstraněný přístavek bude nahrazen novou přístavbou (…).“.

  • dokument „Čestné prohlášení jednatele společnosti“ ze dne 30. 5. 2021 od vybraného dodavatele, kde je mj. uvedeno: „Ve vztahu k Zakázce uvádím, že prodloužení termínu dokončení Díla bylo pro nás jako zhotovitele nezbytné s ohledem na zásadní problémy se zaměstnanci (…) V tomto směru poukazuji kupříkladu na to (…), že bourací práce na Zakázce měly být realizovány zaměstnanci z Rumunska, jejichž komplikovaný a pozdní návrat do České republiky vlivem celosvětové pandemie Covid-19, způsobil zásadní prodlení s realizací Díla (…) důvodem pro žádost o posunutí termínu dokončení díla bylo značné množství víceprací, které vyplynuly až v průběhu provádění díla, tak jak postupně probíhala realizace stavebních a rekonstrukčních prací, kdy potřeba těchto víceprací nebyla na začátku realizace díla zřejmá žádné ze zainteresovaných osob tedy ani objednateli, technickému dozoru nebo projekční kanceláři FAPAL s.r.o., která připravovala veškerou dokumentaci (…).“.

Vyjádření obviněného ze dne 18. 6. 2021

40.         Dne 18. 6. 2021 obdržel Úřad od obviněného vyjádření z téhož dne, v němž uvádí, že předkládá část stavebního deníku, kterou má k dispozici a dodává, že ve věci předmětného díla došlo v mezidobí k zaplnění stavebního deníku a na stavbě je zapisováno do nového stavebního deníku. Obviněný uvádí, že požádal zhotovitele akce o předložení prvně doplněného stavebního deníku. Přílohou uvedeného vyjádření obviněný učinil kopii „denních záznamů stavby“ za období od 30. 11. 2020 do 31. 12. 2020.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

41.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména průběhu šetření podnětu vedeného pod sp. zn. P0088/2021/VZ, dostupné dokumentace o zadávacím řízení, podkladů a vyjádření předložených obviněným a na základě vlastního zjištění konstatuje, že

  • se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 258 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci šetření podnětu k zahájení řízení z moci úřední evidovaného pod sp. zn. P0088/2021/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu, která byla obviněnému doručena dne 10. 2. 2021, tedy nejpozději dne 22. 2. 2021, neodeslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ale učinil tak až dne 4. 3. 2021; přičemž
  • řízení o přestupcích vedené pod sp. zn. S0110/2021/VZ se v části týkající se možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že obviněný v rozporu s ust. § 222 odst. 1 zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené dne 29. 9. 2020 obviněným s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky, když dne 12. 1. 2021 uzavřel dodatek č. 1 k citované smlouvě, kterým ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona provedl změnu smluvních podmínek spočívající v posunu konečného termínu dokončení plnění veřejné zakázky ze dne 31. 12. 2020 na den 30. 6. 2021, podle § 257 písm. f) zákona zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona.

42.         K svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

43.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

44.         Podle § 252 odst. 4 zákona části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v odstavci 3 a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

45.         Podle § 258 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu odeslat dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, s výjimkou dokumentů uvedených v § 252 odst. 4 zákona, které je povinen v téže lhůtě odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

46.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

Posouzení věci

47.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že nezaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě dle § 258 odst. 1 zákona Úřadu podstatně ztěžuje posouzení v podnětu namítaných skutečností, či posouzení podnětu zcela znemožňuje. Pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení lze ze strany Úřadu ověřit, zda postup zadavatele v zadávacím řízení byl v souladu se zákonem, a její poskytnutí zadavatelem je tedy nezbytným předpokladem pro řádné prošetření podnětu. Právě vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro přijetí stanoviska ke skutečnostem namítaným v podnětu ze strany Úřadu (i ve vztahu k dodržení lhůty dle § 42 správního řádu) je povinnost zadavatele k odeslání dokumentace na výzvu Úřadu ve lhůtě 10 dnů stanovena přímo zákonem, a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti kvalifikováno bez dalšího jako přestupek zadavatele [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

48.         V souvislosti s šetřením podnětu zaevidovaného pod sp. zn. P0088/2021/VZ Úřad dopisem č. j. ÚOHS-05159/2021/533/LMa ze dne 10. 2. 2021, který obviněný obdržel téhož dne, vyzval obviněného v souladu s § 258 odst. 1 zákona k předložení dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení citovaného dopisu. Stanovená 10denní lhůta pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení uplynula dne 22. 2. 2021 (jelikož 10. den připadl na sobotu 20. 2. 2021). Ve stanovené, resp. zákonné, lhůtě zadavatel Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení neodeslal. V této lhůtě obviněný Úřadu zaslal dne 22. 2. 2021 pouze vyjádření k podnětu a výzvu k podání nabídek a zadávací dokumentaci ze dne 21. 7. 2020 (bez příloh).

49.         Dopisem č. j. ÚOHS-07049/2021/533/LMa ze dne 24. 2. 2021 Úřad obviněného opakovaně vyzval k zaslání veškeré dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu ustanovení § 216 odst. 1 zákona (včetně všech uzavřených dodatků k uzavřené smlouvě), a to ve lhůtě 5 dnů ode dne obdržení této urgence.

50.         Dne 4. 3. 2021 obviněný doručil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení.

51.         Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný ve stanovené (zákonné) 10denní lhůtě od doručení žádosti ze dne 10. 2. 2021 o předložení dokumentace o zadávacím řízení kompletní dokumentaci o zadávacím řízení nezaslal, když z této dokumentace doručil dne 22. 2. 2021 pouze výzvu bez příloh. Předmětnou dokumentaci pak obviněný předložil až po doručení urgence ze dne 24. 2. 2021.

52.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 258 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci šetření podnětu k zahájení řízení z moci úřední vedeného pod sp. zn. P0088/2021/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu, která byla obviněnému doručena dne 10. 2. 2021, tedy nejpozději dne 22. 2. 2021 (jelikož 10. den připadl na sobotu 20. 2. 2021), neodeslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ale učinil tak až dne 4. 3. 2021.

53.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

54.         Podle § 222 odst. 1 zákona není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona.

55.         Podle § 222 odst. 3 písm. a) zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně.

56.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

57.         Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona nebo pro uložení sankce podle § 268 zákona nebo § 269 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

58.         V bodu 4.1. výzvy je uvedeno: „Předmět plnění této veřejné zakázky bude vybraným účastníkem zadávacího řízení realizován v souladu se smlouvou o dílo. Termín zahájení plnění veřejné zakázky je podmíněn ukončením zadávacího řízení a uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem.

Předpokládaný termín zahájení realizace stavby: 1. 9. 2020

Termín ukončení předmětu dokončení stavby: 31. 12. 2020 (limitní termín)

Nabídka účastníka zadávacího řízení může, při respektování standardních technologických postupů a možnostech financování, obsahovat jakýkoli termín dokončení před stanoveným termínem, nikoli však po stanoveném termínu (…).“.

59.         V bodu 1.2. návrhu smlouvy a smlouvy uzavřené s vybraný dodavatelem je uvedeno: „Zhotovitel splní závazek založený touto smlouvou tím, že řádně a včas provede předmět díla dle této smlouvy a splní ostatní povinnosti vyplývající z této smlouvy.“.

60.         V bodu 4.1. návrhu smlouvy a smlouvy uzavřené s vybraný dodavatelem je uvedeno: „Zhotovitel zahájí práce na realizaci předmětu díla po podpisu této smlouvy a po převzetí staveniště. Stavební práce a předání stanoviště proběhne až po obdržení dotace. Objednatel se zavazuje, že předá staveniště zhotoviteli na základě písemné výzvy objednatele k zahájení stavebních prací a k převzetí staveniště zhotovitelem, adresované zástupci zhotovitele. Předání staveniště proběhne nejpozději do pěti pracovních dní ode dne doručení Výzvy objednatele k zahájení stavebních prací a k předání staveniště zhotoviteli. Zhotovitel se zavazuje zahájit dílo do pěti pracovních dnů od data předání staveniště objednatelem a převzetí staveniště zhotovitelem. Zhotovitel se zavazuje celé dílo řádně provést, ukončit a předat ve lhůtě nejdéle do 31. 12. 2020 (limitní termín).“.

61.         Dne 12. 1. 2021 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1, jímž smluvní strany sjednaly následující změnu odst. 4.1. smlouvy: „4.1. Zhotovitel zahájí práce na realizaci předmětu díla po podpisu této smlouvy a po převzetí staveniště. Stavební práce a předání stanoviště proběhne až po obdržení dotace. Objednatel se zavazuje, že předá staveniště zhotoviteli na základě písemné výzvy objednatele k zahájení stavebních prací a k převzetí staveniště zhotovitelem, adresované zástupci zhotovitele. Předání staveniště proběhne nejpozději do pěti pracovních dní ode dne doručení Výzvy objednatele k zahájení stavebních prací a k předání staveniště zhotoviteli. Zhotovitel se zavazuje zahájit dílo do pěti pracovních dnů od data předání staveniště objednatelem a převzetí staveniště zhotovitelem. Zhotovitel se zavazuje celé dílo řádně provést, ukončit a předat ve lhůtě nejdéle do 30. 6. 2021 (limitní termín).“.

Skutečnosti vyplývající z doložené části stavebního deníku

62.         V denním záznamu stavby, list č. 62168 je ke dni 10. 12. 2020 mj. uvedeno: „popis prací: dále jen 1,19 – vícepráce (…) vyzdívání podpěrných zdí pro novou bet. podlahu – vícepráce (…)“.

V denním záznamu stavby, list č. 62169 je ke dni 11. 12. 2020 mj. uvedeno: „1,19 – vícepráce: vyzdívání podpěrných zdí pro železobet. desku – úprava obvodových zdí pro desku – nakládání kontejneru“.

V denním záznamu stavby, list č. 62169 je ke dni 12. 12. 2020 mj. uvedeno: „1,19 – vyzdívání podpěrných zdí pro železobetonovou desku (pod podiem)“.

V denním záznamu stavby, list č. 62170 je ke dni 14. 12. 2020 mj. uvedeno: „1,19 – vícepráce: vyzdívání podpěrných zdí pro železobet. desku – šalování obvodů

suterén – demontáž, vybourání schodiště“.

V denním záznamu stavby, list č. 62170 je ke dni 15. 12. 2020 mj. uvedeno: „1,19 – vyzdívání podpěrných zdí pro železobet. desku (podium) šalování obvodů p. betonování, suterén – odbourání schodiště“.

V denním záznamu stavby, list č. 62171 je ke dni 16. 12. 2020 mj. uvedeno: „1,19 – úprava výšky obvodových zdí pro usazení železobet. desky – odebrání zeminy – pro novou betonáž schodů 

suterén – vykopání podloží – 0,5 m + zemina pod schody -1,20 m“.

V denním záznamu stavby, list č. 62171 je ke dni 17. 12. 2020 mj. uvedeno: „1,19 – vykopání (…) pro bet. desku – odbourání bet. rampy 2 ks 

suterén – vykopání podloží – 0,5 m“.

Posouzení věci

63.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hlavním cílem zákona o zadávání veřejných zakázek je zejména zajištění hospodářské soutěže mezi dodavateli, což je výchozí předpoklad pro efektivní vynakládání veřejných prostředků. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruuje zákonodárce záměrně zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces. Zadavatel je tak povinen vždy při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky, postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady vyjádřené v ustanovení § 6 zákona. Zákon v této souvislosti modifikuje proces kontraktace upravený jinak obecnými soukromoprávními předpisy, resp. stanovuje další požadavky, které zadavatel musí dodržet. Zadávání veřejných zakázek tak představuje specifický postup uzavření a následné modifikace smlouvy, který se v tomto ohledu výrazně liší od běžného soukromoprávního procesu kontraktace, který probíhá v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a který je výrazně volnější. Jinými slovy řečeno samotné zadávací řízení představuje značně formalizovaný proces, s minimem prostoru pro smluvní volnost. To je promítnuto mj. do ustanovení § 124 odst. 4 zákona, z něhož vyplývá, že smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem je zadavatel povinen uzavřít v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v jeho nabídce. V praxi však často dochází k potřebám změn smluv v různém rozsahu a vyvstává tak otázka, v jakém rozsahu může být smlouva měněna mimo režim zákona a v režimu zákona.

64.         Pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v § 222 zákona, resp. v tomto ustanovení je mimo jiné taxativně vymezeno, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy změny nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona.

65.         Ustanovení § 222 zákona stanoví v návaznosti na závěry učiněné již dříve judikaturou (dnešního) Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), který se problematikou limitů přípustnosti změn smluv na realizaci veřejných zakázek zabýval např. v rozsudku SDEU sp. zn. C-454/06 ze dne 19. 6. 2008 (ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH), meze pro jednání mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem o změnách obsahu smlouvy.

66.         Ustanovení § 222 odst. 1 zákona zakazuje zadavateli umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení. Co se za takovou podstatnou změnu závazku považuje, pak podrobněji definuje § 222 odst. 3 zákona, z něhož vyplývá, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku lze považovat takovou změnu smluvních podmínek, která by umožnila – pokud by se modifikované podmínky vyskytovaly v původním zadávacím řízení – účast jiných dodavatelů než těch, kteří podali nabídku v zadávacím řízení, nebo která by umožnila vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, hospodářskou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje obecně o jakékoli plnění dodavatele, které původně nebylo předpokládáno.

67.         Další odstavce ustanovení § 222 zákona stanoví a upřesňují podmínky, za jejichž splnění bude zadavatel postupovat v souladu s ustanovením § 222 odst. 1 zákona, aniž by musel zkoumat, zda jím plánovaná změna současně je či není změnou podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. V takovém případě je zadavatel bez dalšího oprávněn k využití příslušné výjimky, která se ze zákona za podstatnou změnu závazku nepovažuje. Je však nutné upozornit, že přípustné změny závazku podle § 222 zákona jsou vymezeny taxativně, to znamená, že jejich okruh nelze dále rozšiřovat a jejich použití je podmíněno kumulativním naplněním všech zákonem stanovených podmínek. Přípustné změny závazku tedy představují určité výjimky z obecného pravidla a jako takové je třeba je vykládat restriktivně. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu, právní úprava změn smlouvy dle § 222 zákona reflektuje zejména zájem na hospodárném přístupu k veřejné zakázce, neboť v některých případech není efektivní ani žádoucí, aby zadavatel zadával související plnění jako novou veřejnou zakázku. Právní institut změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku však nelze vnímat jako prostředek k obcházení zákona či k neodůvodněnému zlehčování či zvýhodňování podmínek již uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku ve prospěch dodavatele.

68.         Přistoupí-li tedy zadavatel ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku za dobu jeho trvání, nesmí se jednat o změnu podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo musí být zadavatel připraven a schopen prokázat, že byl oprávněn aplikovat některou z výjimek dle § 222 zákona. Každou zamýšlenou změnu je pak zadavatel povinen „zatřídit“, tedy odůvodnit buď některým z odstavců 2, 4, 5, 6 nebo 7 ustanovení § 222 zákona, nebo tím, že provedením změny nedojde k naplnění žádného ze znaků podstatné změny dle § 222 odst. 3 zákona. Pokud nelze zamýšlenou změnu zařadit do žádné z uvedených kategorií nepodstatných změn, není zadavatel oprávněn ji uskutečnit bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona.

69.         V šetřeném případě obviněný dne 29. 9. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky s tím, že dle bodu 4.1. smlouvy byl termín ukončení plnění závazně stanoven do 31. 12. 2020, a to jako termín limitní (viz odstavec 58 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedený termín plnění byl přitom shodně definován rovněž v zadávacích podmínkách v rámci návrhu smlouvy jakožto přílohy zadávací dokumentace.

70.         Následně obviněný dne 12. 1. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 s tím, že termín ukončení plnění byl nově stanoven do 30. 6. 2021 (viz odstavec 61 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

71.         Obviněný obhajuje zákonnost svého postupu nepředvídatelnými okolnostmi, konkrétně pozdním zahájením prací, vyhlášeným nouzovým stavem a pandemií Covid-19 a nepředvídatelnými vadami stavby (podrobněji viz odstavce 32 až 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

72.         Předmětem šetření Úřadu je tedy posouzení, zda uvedenou změnou prostřednictvím uzavření dodatku č. 1 ze dne 12. 1. 2021 (tzn. posunutím termínu pro dokončení realizace stavby ze dne 31. 12. 2020 na den 30. 6. 2021) zadavatel v rozporu s ust. § 222 odst. 1 zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené dne 29. 9. 2020 obviněným s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, potažmo, zda je uzavření dodatku č. 1 ze dne 12. 1. 2021 možno považovat za nepodstatnou změnu, která nemá vliv na výběr dodavatele. Podstatné z pohledu Úřadu v tomto ohledu je,. zda potřeba změny smlouvy (změny termínu plnění) vznikla v důsledku objektivních okolností, které např. zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat a nejednalo se naopak o svévoli zadavatele, který by daným postupem zvýhodnil vybraného dodavatele či svévoli vybraného dodavatele a docházelo by tak ke změně ekonomické rovnováhy závazku ze smlouvy v jeho prospěch.

73.         Úřad v obecné rovině uvádí, že termín plnění veřejné zakázky je pro každého potenciálního dodavatele jednou ze zásadních informací, na jejímž základě se rozhoduje, zda se má zadávacího řízení vůbec zúčastnit. Pokud je tento termín pevně dán, pak možnost jeho splnění musí dodavatel zkoumat s ohledem mj. na své personální možnosti či dispozici strojním a materiálovým vybavením (míněno konkrétně ve vztahu ke stavebním zakázkám, jako je tomu v šetřeném případě, kdy předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce budovy). Účastník zadávacího řízení tedy předtím, než podá nabídku na veřejnou zakázku, musí nejen zvážit, zda je schopen požadovaný předmět veřejné zakázky v plném rozsahu splnit po věcné stránce, ale také, zda pro poptávané plnění disponuje v daném termínu zejména volnou personální a strojní kapacitou. Údaj o době, ve které bude muset předmět plnění zrealizovat, je proto třeba pokládat za jednu z nejzásadnějších zadávacích podmínek, která hraje stěžejní roli v rozhodování dodavatelů o podání či nepodání nabídky na veřejnou zakázku.

74.         Úřad při posouzení šetřeného případu vycházel ze skutečnosti, že v rámci původních zadávacích podmínek, resp. smlouvy o dílo, byla doba pro realizaci předmětu plnění stanovena v délce 4 měsíce (zadavatelem stanovený předpokládaný termín zahájení realizace stavby byl stanoven na den 1. 9. 2020, přičemž limitní termín ukončení plnění předmětné zakázky byl stanoven na den 31. 12. 2020 – viz odstavec 58 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Posunutím konečného termínu realizace plnění veřejné zakázky na den 30. 6. 2021 tak došlo k prodloužení celkové doby plnění o dalších 6 měsíců. Již zde Úřad upozorňuje, že nelze přehlížet v jakém období bylo plnění veřejné zakázky realizováno a kdy došlo k posunutí termínu realizace veřejné zakázky; z hlediska stavební sezóny se jedná o období, kdy pro některé technologické postupy (práce) nejsou příznivé klimatické podmínky a nelze je v období zimy provádět, což může mít dopad do rozvržení termínu realizace díla jako takového a má pak dopad i do stanovení konečné doby plnění, přičemž při posuzování daného případu k této skutečnosti přihlédl.

75.         Ve vztahu k okolnostem, které předcházely změně termínu smlouvy prostřednictvím dodatku č. 1 ke smlouvě, obviněný Úřadu doložil mj. dokument „Zdůvodnění žádosti o prodloužení termínu dokončení díla“ ze dne 21. 12. 2020 vyhotoveného společností FAPAL s.r.o. (projekční kancelář), který obsahuje popis vad rekonstruované budovy, jež byly zjištěny až v průběhu rekonstrukce, a které si vyžádaly schválení nových řešení a technologických postupů při realizaci rekonstrukce budovy (podrobněji viz odstavec 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného dokumentu vyplývá, že zjištěné vady budovy (chybějící základové konstrukce, chybějící vodorovná konstrukce a statické narušení konstrukce přístavku budovy) musí být, s ohledem na statické narušení konstrukce budovy, řešeny a vyžádají si tak realizaci prací a postupů, jež nebyly původně plánovány (tj. jejich realizace nebyla zahrnuta do projektu, potažmo do časového harmonogramu stavby). Dle obsahu uvedeného dokumentu bylo tedy nutné, s ohledem na zjištěné nedostatky, prohloubit základy a provést nové základové konstrukce, vytvořit nosnou podlahu, provést demolici objektu přístavku a nahradit jej novou přístavbou. Nelze rovněž přehlédnout skutečnost, že podle uvedeného dokumentu bylo možno podlahuv přízemí přístavby prozkoumat až po odstěhování soukromých věcí nájemníků v druhé polovině listopadu roku 2020, a tudíž měl obviněný ztížené možnosti pro zjištění nezbytnosti provedení víceprací oproti původnímu projektu rekonstrukce. Značné množství víceprací, které nebyly na začátku realizace zřejmé, a které postupně vyplynuly až v průběhu provádění díla, potvrzuje rovněž vybraný dodavatel v dokumentu „Čestné prohlášení jednatele společnosti“ ze dne 30. 5. 2021 (podrobněji viz odstavec 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z obsahu předložené části stavebního deníku (viz odstavec 62 odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že v průběhu prosince byly zhotovitelem stavby prováděny mj. vícepráce zahrnující dozdění a vyrovnání podpěrné stěny pro železobetonovou konstrukci podlahy, šalování konstrukce a vylití železobetonové desky. Další vícepráce, jež vyplynuly ze zjištěných vad budovy (prohloubit základy a provést nové základové konstrukce, provést demolici objektu přístavku a nahradit jej novou přístavbou) předložená část stavebního deníku (období do 31. 12. 2020) neobsahuje, z čehož lze dovodit, že nejen v započatých vícepracích, ale především v původně plánovaných pracích dle smlouvy, muselo být pokračováno i po původním termínu plnění (po 31. 12. 2020).

76.         Úřad k výše uvedeným skutečnostem uvádí, že nepředvídanost potřeby změn je nutné posuzovat z pohledu „náležité péče“ zadavatele. Z odstavce 109 preambule směrnice č. 2014/24/EU pak vyplývá, že „Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl veřejný zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný poměr mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání veřejné zakázky a její odhadovanou hodnotou.“. Při výkladu pojmu „náležité péče“ je tedy nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem.

77.         V prověřovaném případě má Úřad s ohledem na výše uvedené skutečnosti za prokázané, že skryté vady stavby, které byly zjištěny až v průběhu zahájených rekonstrukčních prací (např. v důsledku nemožnosti prozkoumání stavby před odstěhováním nájemníků v listopadu 2020 – viz výše), a o nichž nevěděl ani projektant stavby, nemohl obviněný ani při zahájení zadávacího řízení předvídat, stejně tak ani vybraný dodavatel při zahájení prací, neboť se jednalo o takové závady na budově, které byly odhaleny např. až po odkrytí podlah či otlučení omítek. Lze tedy konstatovat, že nutnost posunu termínu plnění vznikla v důsledku okolností, které obviněný nemohl při přípravě zadávací dokumentace předvídat ani při vynaložení veškerého úsilí (odpovídajícího jeho schopnostem a odbornosti). Úřad na tomto místě upozorňuje, že předmětem tohoto správního řízení je posouzení, zda obviněný umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy posunutím termínu pro dokončení realizace stavby, nikoliv posouzení změny rozsahu předmětu plnění v souvislosti s nutnými vícepracemi nutnými pro řešení skrytých vad stavby. Z tohoto důvodu Úřad posuzoval postup obviněného výhradně ve vztahu k dodatku č. 1 ke smlouvě. V kontextu zde řešené změny smlouvy je pak třeba akcentovat, že se jedná o objektivní okolnosti, které nebylo lze předvídat a tyto důvody by se přitom nutně projevily i v případě, že by veřejná zakázka byla realizována jiným dodavatelem. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0048/2019/VZ-13223/2019/322/PJe ze dne 14. 5. 2019, ve kterém předseda Úřadu uvedl: „Je třeba konstatovat, že při posouzení vlivu na výběr nejvhodnější nabídky je třeba se zabývat i otázkou, na čí straně ležela příčina vzniku potřeby přistoupit ke změně práv a povinností ze smlouvy na veřejnou zakázku. Leží-li příčina vzniku potřeby smlouvu měnit jen na straně vybraného uchazeče, je možno posuzovat vliv této změny jen s ohledem na tohoto jednoho uchazeče izolovaně. Leží-li však příčina vzniku potřeby smlouvu měnit na straně zadavatele (např. právě nedostatek finančních prostředků), lze zpravidla očekávat, že by určitá potřeba takové změny smlouvy vyvstala i tehdy, pokud by v zadávacím řízení byl vybrán jiný uchazeč. S touto okolností je třeba se při posouzení vlivu změny smlouvy na výběr nejvhodnější nabídky rovněž vypořádat. Je-li shledáno, že příčina vzniku potřeby smlouvu měnit leží na straně zadavatele, nelze se spokojit s pouhým posouzením vlivu změny na výběr nejvhodnější nabídky za aplikace změny na nabídku vybraného uchazeče, ale je třeba rovněž zkoumat, zda by ze stejné příčiny vznikla potřeba podobné změny i u uchazečů dalších. Jinými slovy je třeba popsat nejen dopady samotné změny smlouvy na výběr nejvhodnější nabídky, ale také to, jak by se její příčina (tj. nedostatek finančních prostředků na straně zadavatele) hypoteticky promítla do výsledku zadávacího řízení.“. V daném případě je pak zjevné, že těžiště důvodů pro posun doby plnění veřejné zakázky leží na straně zadavatele, neboť vybraný dodavatel reagoval na jeho požadavky, které měly dopad do realizace veřejné zakázky, neboť na rekonstruované budově se vyskytly skryté vady, na něž bylo potřeba při provádění díla reagovat a vybranému dodavateli tak vznikala povinnost realizovat plnění nad rámec původně plánovaného. Z povahy věci se jednalo o takové plnění, s nímž nepočítal projekt, a tedy ani zadávací podmínky na jejichž základě vybraný dodavatel kalkuloval svou nabídku, vč. časového rozpětí provádění díla. S plněním dalších prací je pak imanentně spjata i doba pro jejich realizaci a je tudíž neoddiskutovatelné, že předmět plnění byl ve výsledku více časově náročný oproti původnímu očekávání. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že se jedná o takové okolnosti, které by působily vůči kterémukoliv zhotoviteli.

78.         Úřad v kontextu výše uvedených skutkových okolností nepřehlédl, že vybraný dodavatel rovněž zadavatele požádal o prodloužení doby plnění s odkazem na problém se zajištěním zaměstnanců vzhledem k situaci ohledně pandemie COVID-19, avšak uvedené ničeho nemění na výše uvedených závěrech, jelikož je nezpochybnitelné, že vybraný dodavatel byl vystaven nepředvídatelným změnám v průběhu realizace stavby, což s sebou bezesporu neslo změnu v organizaci práce a rozložení pracovních sil a promítlo se tak i do tohoto požadavku vybraného dodavatele, jednalo se tak o důsledek prvotně zmíněné rozhodné okolnosti, která by dopadala na jakéhokoliv dodavatele. Úřad tak má za to, že v šetřeném případě nedošlo k naplnění teze § 222 odst. 3 písm. a) – c) zákona, resp. že by byl naplněn některý z těchto důvodů a v daném případě došlo k zákonem nedovolené změně, resp. změně, která by mohla mít vliv na výběr dodavatele, což je nezbytným předpokladem pro možnost konstatování přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona. V návaznosti na výše uvedené závěry Úřad uvádí, že potřeba změny smlouvy (změny termínu plnění) vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, přičemž k prodloužení doby plnění by s ohledem na objektivní okolnosti došlo i za situace, že by zadavatel uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem, neboť vznikla objektivní potřeba dalších (nepředvídatelných prací na objektu, jež byl předmětem realizace šetřené veřejné zakázky).

79.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu k této části předmětu vedeného správního řízení neshledal důvody pro uložení sankce, a proto Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. f) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

80.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (viz výrok I. tohoto rozhodnutí).

81.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba přestupku 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

82.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

83.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona.

84.         Ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona došlo dne 23. 2. 2021, když obviněnému marně uplynula lhůta pro zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu, a tedy nesplnil povinnost podle § 258 odst. 1 zákona. Řízení o přestupcích bylo zahájeno dne 23. 3. 2021. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro řízení tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

85.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

86.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

87.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

88.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na http://www.nssoud.cz).

89.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 258 odst. 1 zákona, když obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro odeslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona.

90.         Jelikož bez úplné dokumentace o zadávacím řízení Úřad nemůže soulad postupu zadavatele se zákonem řádně posoudit, stanovil zákonodárce zadavateli povinnost odeslat dokumentaci v přesně stanovené lhůtě a stanoveným způsobem. Pokud zadavatel tuto povinnost nedodrží, následkem je skutečnost, že Úřad má ztíženou možnost věc řádně posoudit ve lhůtě dané § 42 správního řádu. Z tohoto hlediska se nejedná o přestupek bagatelního charakteru, neboť nesplnění povinnosti zadavatelem dané v ustanovení § 258 odst. 1 zákona je bez dalšího kvalifikováno jako přestupek.

91.         Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchán, přihlédl Úřad jako k polehčující okolnosti ke skutečnosti, že obviněný dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu (byť se zpožděním) nakonec zaslal, v důsledku čehož bylo řádné posouzení postupu zadavatele sice ztíženo, nikoli však zcela znemožněno (k čemuž by došlo v situaci, kdy by obviněný Úřadu dokumentaci nezaslal vůbec). Současně Úřad přihlédl k obsahu vyjádření obviněného, podle něhož bylo opožděné předání kompletní dokumentace Úřadu zapříčiněno ztíženými podmínkami komunikace a operativnosti obviněného, jež byly způsobeny omezeními vyplývajícími z pandemie Covid-19 a opatřeními přijatými na základě ochranných opatření vlády a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný svého pochybení lituje.

92.         Další přitěžující nebo polehčující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

93.         Úřad dále posoudil, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona. Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

94.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 dostupného na internetové adrese https://www.mesto-ustek.cz/assets/File.ashx?id_org=17553&id_dokumenty=151396 vyplývá, že obviněný předpokládá v roce 2021 celkové příjmy ve výši 69 683 601 Kč. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

95.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

96.         Úřad uložil obviněnému pokutu ve výši, kterou vzhledem k okolnostem případu považuje za dostatečnou v tom smyslu, aby naplnila obě funkce právní odpovědnosti, a to při spodní hranici zákonné sazby.

97.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

98.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

99.         Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

100.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

101.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

102.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

103.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

104.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000110.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

Mgr. Ladislav Kudrna, MBA, advokát, Mírové náměstí 157/30, 412 01 Litoměřice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz