číslo jednací: 31572/2021/163/MBr
spisová značka: R0123/2021/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0123/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-31572/2021/163/MBr

Brno 1. 10. 2021

V řízení o rozkladu ze dne 29. 7. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem –

• Společnost „MP + AGA Letiště Leoše Janáčka“, kterou tvoří METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem Argentinská 1621/36, 170 00 Praha, a AGA – Letiště, s.r.o., IČO 46357653, se sídlem Jenečská 885, 253 01 Hostivice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 4. 2021 doc. JUDr. Mgr. Janou Tlapák Navrátilovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 01928, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0166/2021/VZ, č. j. ÚOHS- 24085/2021/500/AIv ze dne 16. 7. 2021, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 11. 5. 2021 zastoupen MT Legal s.r.o., IČO 28305043, advokátní kancelář, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky »Zhotovení projektové dokumentace, výkon IČ, koordinátora BOZP a AD stavby „Rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy Letiště Leoše Janáčka Ostrava a navazujících provozních ploch“« v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 9. 2020 a uveřejněno tamtéž dne 10. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-031491, ve znění opravy ze dne 12. 10. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 199-483369,

 

jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel – společnost SIEBERT + TALAŠ & KANIA, kterou tvoří SIEBERT + TALAŠ spol. s r.o., IČO 06943187, se sídlem Bucharova 1314/8, 158 00 Praha, který za společnost dle čl. IV. odst. 1 smlouvy o sdružení ze dne 14. 10. 2020 jedná jako vedoucí člen sdružení, přičemž dále ji tvoří SIEBERT + TALAŠ spol. s r.o., IČO 35833891, se sídlem Prievozská 4D, 821 09 Bratislava, a KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 5. 2021 Mgr. Janou Wranikovou, advokátkou, ev. č. ČAK 04742, se sídlem Občanská 1115/16, 710 00 Ostrava,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0166/2021/VZ, č. j. ÚOHS-24085/2021/500/AIv ze dne 16. 7. 2021

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 11. 5. 2021 zastoupen MT Legal s.r.o., IČO 28305043, advokátní kancelář, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky »Zhotovení projektové dokumentace, výkon IČ, koordinátora BOZP a AD stavby „Rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy Letiště Leoše Janáčka Ostrava a navazujících provozních ploch“«, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 9. 2020 a uveřejněno tamtéž dne 10. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-031491, ve znění opravy ze dne 12. 10. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 199-483369 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle čl. 3.1 zadávací dokumentace „zhotovení projektové dokumentace, výkon inženýrské činnosti, výkon funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi po dobu přípravy stavby a autorského dozoru stavby »Rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy 04/22 a navazujících provozních ploch na Letišti Leoše Janáčka Ostrava«“.

3.             Zadavateli byly dne 6. 4. 2021 doručeny námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele (dále jen „námitky“) podané navrhovatelem – společnost „MP + AGA Letiště Leoše Janáčka“, kterou tvoří METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem Argentinská 1621/36, 170 00 Praha, a AGA – Letiště, s.r.o., IČO 46357653, se sídlem Jenečská 885, 253 01 Hostivice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 4. 2021 doc. JUDr. Mgr. Janou Tlapák Navrátilovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 01928, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“).

4.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 4. 2021 námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele v zadávacím řízení za zákonný a též nesouhlasil s vypořádáním svých námitek, podal dne 3. 5. 2021 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

6.             Dnem doručení návrhu Úřadu došlo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0166/2021/VZ.

7.             Navrhovatel se v návrhu domáhá toho, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele veřejné zakázky oznámené dne 22. 3. 2021, protože se domnívá, že zadavatel porušil pravidla pro hodnocení nabídek, která stanovil v zadávací dokumentaci, a zároveň, že vybraný dodavatel nesplňuje zadávací podmínky, a není proto dostatečně kvalifikován.

8.             Úřad rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-S0166/2021/VZ, č. j. ÚOHS-20314/2021/500/AIv ze dne 17. 6. 2021 nařídil ve věci předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku (dále jen „předběžné opatření“).

II.             Napadené rozhodnutí

9.             Dne 16. 7. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0166/2021/VZ, č. j. ÚOHS-24085/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“).

10.         Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

11.         K namítanému chybnému uznání zkušeností manažera projektu a hlavního projektanta vybraného dodavatele Úřad konstatoval, že společnost OBERMEYER Hellas Ltd., 56, 3rd September St., 104 33 Athens, (dále jen „O. HELLAS“) uvedla, že Ing. arch. T. J. pracoval mj. jako hlavní projektant celého pozemního řešení všech letišť. Zadávací dokumentace přitom připouští uznání zkušenosti za zakázku, kde daná osoba působila jako hlavní projektant. Ing. V. R. pak dle společnosti O. HELLAS působil v pozici hlavního projektanta pozemní části (dopravní řešení) a letištní části (systém pojezdové dráhy a odbavovací plochy). Rovněž tuto zkušenost lze dle Úřadu nepochybně chápat jako pozici hlavního projektanta dle zadávací dokumentace. Dle Úřadu je tedy patrné, že zkušenosti Ing. arch. T. J. a Ing. V. R. odpovídají zadávacím podmínkám, jelikož oba působili jako hlavní projektanti.

12.         Úřad dále odmítl názor navrhovatele, že by měla pro rozhodnutí o přidělení bodů význam ta skutečnost, že hodnocené osoby měly v rámci pozice hlavního projektanta uvedenu konkrétní odbornost. Dle Úřadu zadávací podmínky pozici hlavního projektanta nijak nespecializují a z této skutečnosti ovšem nelze bez dalšího vyvozovat, že nemohou být uznány specializace hlavního projektanta. Neuznání specializace u pozice hlavního projektanta by muselo být v zadávacích podmínkách přímo uvedeno, jestliže tomu tak není, znamená to, že zadavatel specializace u pozice hlavního projektanta připouští.

13.         K údajnému neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem Úřad uvedl, že k prokázání kvalifikace jsou způsobilé jak zakázky, jejichž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace ve stupni DSP[2], tak ve stupni DPS[3], což značí spojka „nebo“, kterou zadavatel v zadávací dokumentaci ke stanovení této podmínky použil. Úřad též doplnil, že zkušenosti u osoby manažera projektu nejsou přímo definovány jeho pozicí, na rozdíl od hlavního projektanta – specialisty na dráhové systémy. Z profesního životopisu Ing. V. R. přitom plyne, že se na sporných zakázkách Santorini a Kos podílel na pozici projektanta dráhového systému, což rovněž výslovně potvrdila společnost O. HELLAS, která celou zakázku, tj. zpracování projektů 7 letišť, realizovala.

14.         Úřad se dále zabýval námitkou porušení zásady transparentnosti a dospěl k závěru, že postup zadavatele v posuzovaném případě, kdy zadavatel z relevantních důkazů cituje či parafrázuje, přičemž uvádí jejich zdroj atd., nelze považovat za nepřezkoumatelný, resp. netransparentní. Zákon totiž zadavateli neukládá, aby ke svému rozhodnutí o námitkách připojoval nějaké další dokumenty coby důkazy, ale pouze zadavateli ukládá povinnost se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně ke všem v námitkách uváděným skutečnostem vyjádřit.

III.           Námitky rozkladu

15.         Dne 29. 7. 2021 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 19. 7. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

16.         Navrhovatel nesouhlasí s argumentací Úřadu. Na pozici hlavního projektanta by se dle něj mělo z povahy věci nahlížet jako na hlavního projektanta celé hodnotitelné zakázky/zkušenosti. Podle navrhovatele je naopak takový výklad jediný udržitelný, odpovídající gramatické i logické interpretační metodě.

17.         Ze zadávací dokumentace dle navrhovatele vyplývá, že dílčí specializace uznány nebudou. Přijetí opačného výkladu by znamenalo, že by v důsledku mohlo být hlavních projektantů u hodnotitelných zakázek nepřeberné množství, když pro každou dílčí projekční činnost či specializaci by mohl existovat samostatný „hlavní projektant“. Nelogičnost tohoto přístupu zadavatele a Úřadu je dle navrhovatele zřejmá u uznání specializovaných hlavních projektantů u hodnotitelných zakázek pozice manažera projektu. Zkušenosti získané touto osobou na pozici specializovaného hlavního projektanta nemusí vypovídat ničeho o schopnosti dané osoby řídit a vést realizaci celé veřejné zakázky a celý tým obsahující všechny dílčí specializace vyžadovaných projekčních činností.

18.         Dle názoru navrhovatele zadávací dokumentace definuje jednoznačně a taxativně pozice, které museli dodavateli navržený manažer projektu a hlavní projektant zastávat u referenčních zakázek tak, aby tyto zakázky byly hodnotitelné. Pozice zástupce manažera projektu mezi nimi nebyla. Pokud by skutečně měl být důležitější obsah vykonávaných prací než samotný název pozice, měl zadavatel vymezit požadované nikoliv názvem, ale obsahem. Navrhovatel je přesvědčen, že jediný obhajitelný přístup při výkladu pozic uvedených v zadávací dokumentaci je takový, že se musí jednat o pozice vždy zastřešující celý projekt a žádné jiné pozice než v zadávací dokumentaci výslovně uvedené, přípustné nejsou.

19.         Dle názoru navrhovatele Úřad de facto zcela přejal argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí o námitkách, aniž by zohlednil a relevantně se vypořádal s vznesenými námitkami. Dále navrhovatel uvádí, že smyslem zásady transparentnosti je zajištění co největší průhlednosti řízení, která má podstatnou měrou přispět k přezkoumatelnosti celého řízení a k možnosti kontroly postupu v řízení. Požadavek transparentnosti přitom není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Jsou to pak právě nečitelnost, nepřehlednost, nekontrolovatelnost a oprávněné důvodné pochybnosti o pravých motivech jednotlivých kroků zadavatele, které navrhovatel v průběhu jak námitkového řízení před zadavatelem, tak návrhového řízení před Úřadem tvrdil a prokazoval, to však bez jejich reflektování v napadeném rozhodnutí.

20.         Z porušení povinnosti postupovat transparentně se přitom zadavatel „usvědčil“ sám, když v řízení o návrhu navrhovatele vyšlo najevo, že zadavatel zcela prokazatelně citaci zásadního podkladu, o nějž opřel své rozhodnutí o námitkách (email paní P. M. ze dne 20. 4. 2021) upravil a připojil k této neúplné a nesprávné citaci překlad, který byl zavádějící.

21.         Navrhovatel považuje za nepochopitelné a neobhajitelné, že Úřad v rámci svého napadeného rozhodnutí ponechal námitku navrhovatele spočívající ve zjevně vědomé úpravě vyjádření paní P. M. ze dne 20. 4. 2021 provedené zadavatelem tak, aby potvrzovalo takovou pozici Ing. arch. T. J. na sporných zakázkách, jež ve skutečnosti nezastával, zcela bez reakce.

22.         Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

23.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

24.         Úvodem svého vyjádření zadavatel uvedl, že celý rozklad navrhovatele je vystavěn na jediné „sporné“ skutečnosti, a to, zda pozice vybraných členů realizačního týmu dle sdělení O. HELLAS odpovídají zadávacím podmínkám posuzované veřejné zakázky, tj. požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci pro účely hodnocení nabídek a za účelem prokázání splnění kvalifikace účastníky.

25.         Zadavatel i nadále trvá na skutečnosti, že pojem „representative“ lze správně přeložit jako „zástupce“ i jako „představitel“. Pro posouzení obsahové náplně činnosti Ing. arch. T. J. jsou nicméně dle zadavatele podstatné i jiné pasáže vyplývající z vyjádření zástupkyně společnosti O. HELLAS ze dne 20. 4. 2021 (dále jen „dopis“). Zadavatel doplnil, že pozice zastávaná Ing. arch. T. J. zcela odpovídala požadavkům zadavatele stanoveným v odst. 10. 1 zadávací dokumentace.

26.         Dále zadavatel uvedl, že je třeba rovněž přihlédnout k rozsahu referenční zakázky, která byla komplexním projektem na obnovu, modernizaci a rozšíření 7 letišť v Řecku (Letiště klastr B). Dle zadavatele při tak rozsáhlých projektech je nepochybně do realizace zapojeno mnoho osob na různých pozicích a je poměrně běžné, že funkci „hlavního projektanta“ zastává více osob (nikoliv jediná, jako je tomu v českém prostředí v rámci běžných stavebních projektů). S tím pak souvisí, že hlavní projektant je označen určitou specializací, která definuje jeho postavení v rámci celého týmu, nicméně to ničeho nemění na jím zastávané pozici hlavního projektanta, což dovodil rovněž Úřad v napadeném rozhodnutí. V řešeném případě Ing. arch. T. J. zastával pozici hlavního projektanta celého pozemního řešení všech letišť. Zadavatel je tak přesvědčen o tom, že rozsah činností takové osoby zcela jistě garantuje její vysokou odbornost.

27.         Zadavatel se rovněž ztotožnil s názorem, že při posouzení a hodnocení zkušeností osob musí být stěžejní obsah vykonávaných prací, nikoliv formální název pracovní pozice. V souladu s tímto názorem pak zadavatel přistupoval k hodnocení nabídek a posouzení kvalifikace vybraného dodavatele.

28.         K údajnému porušení zásady transparentnosti zadavatel uvedl, že v rozhodnutí o námitkách použil některé části textu z korespondence, byť nejde o požadavek podle zákona. Celkově bylo rozhodnutí o námitkách podrobně a řádně odůvodněno v souladu se zákonem i ustálenou rozhodovací praxí Úřadu a judikaturou soudů. Zadavatel dle svého názoru neporušil ani žádnou „zavedenou praxi“, z níž by vyplývala povinnost podklady pro rozhodnutí o námitkách přiložit a zaslat navrhovateli. Zejména pokud jde o interní komunikaci zadavatele s třetími osobami. Ověřování referencí je interní činností zadavatele, jejíž výstupy se promítají do výsledku posouzení splnění podmínek účasti účastníků a hodnocení nabídek. Z tohoto důvodu nelze hodnotit postup zadavatele jako netransparentní.

29.         Zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele v plném rozsahu zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele

30.         Vybraný dodavatel uvedl, že Ing. arch. T. J. zastával vedle výkonu práce i pozici vedoucího projektového týmu, což vyplývá jednoznačně z obsahu obou vyjádření O. HELLAS s poukazem na opakované (tedy v obou vyjádřeních) užití slova „also“, tedy „také“.

31.         K námitce navrhovatele, že zadavatel měl v rámci zadávací dokumentace vymezit požadované pozice nikoliv názvem, nýbrž obsahem, vybraný dodavatel uvedl, že zadavatel v rámci zadávací dokumentace sice na straně jedné stanovil název požadované pracovní pozice v rámci tohoto kvalifikačního předpokladu, ale na straně druhé velmi podrobně stanovil i obsah vykonávaných prací (zkušeností) na této pozici. V tomto kontextu je proto závěr Úřadu, uvedený v bodě 57 odůvodnění napadeného rozhodnutí, zcela správný, když obsah vykonávaných prací, potvrzený opakovaně O. HELLAS, u Ing. arch. T. J. splňoval předpoklad stanovený v zadávací dokumentaci v kapitole 6.4., tedy řádné zpracování nebo vedení řádného zpracování minimálně 2 zakázek, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace, a to ve stupni pro DSP nebo DPS s realizační hodnotou stavby min. 500 000 000 Kč bez DPH/1 stavba.

32.         Obdobně tyto závěry platí i ohledně pozice hlavního projektanta – specialisty na dráhové systémy, když z obou předložených potvrzení O.HELLAS jednoznačně vyplývá, že Ing. V. R. vykonával činnost v potřebném rozsahu vymezeném zadávací dokumentací, tedy podílel se na pozici projektanta dráhového systému při řádném zpracování minimálně 2 zakázek s realizační hodnotou stavby min. 500 000 000 Kč bez DPH, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace, a to ve stupni DSP nebo DPS.

33.         Vybraný dodavatel rovněž poukazuje i na část projektové dokumentace předloženou v rámci tohoto správního řízení s vyjádřením ze dne 21. 5. 2021, kterou je opět napevno prokázáno, že Ing. arch. T. J. a Ing. V. R. vykonávali pro tuto společnost v rámci referenčních zakázek činnosti uvedené v dokumentech předložených vybraným dodavatelem.

34.         Argumentaci navrhovatele k otázce „specializovaných“ hlavních projektantů u hodnotitelných zakázek pozice manažera projektu považuje vybraný dodavatel za ryze účelovou a vytrženou z kontextu. Dle vybraného dodavatele z obou vyjádření O. HELLAS vyplývá, že Ing. arch. T. J. byl technický vedoucí projektového týmu v pozici hlavního projektanta celého pozemního řešení všech letišť, vedl týmy a koordinoval práci s ostatními specialisty. Z tohoto obsahovaného vymezení pracovní pozice Ing. arch. T. J. vyplývá jednoznačné splnění požadavku zadavatele dle kapitoly 6.4. zadávací dokumentace – tedy odpovědnost za projekt, definice a vedení projekčního týmu, monitorování a koordinace jednotlivých profesí.

35.         Dle názoru vybraného dodavatele nelze postupu zadavatele z hlediska dodržení zásady transparentnosti posuzovaného zadávacího řízení ničeho vytknout.

36.         S ohledem na výše uvedené vybraný dodavatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v celém rozsahu potvrdil.

Stanovisko předsedy Úřadu

37.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím
k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

38.         Úřad rozhodl ve výroku napadeného rozhodnutí správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

 

V.            K námitkám rozkladu

K uznání zkušeností v rámci hodnocení nabídek

39.         Stěžejní námitkou navrhovatele je námitka vztahující se k osobám vybraného dodavatele (Ing. arch. T. J. a Ing. V. R.). Navrhovatel je toho názoru, že Ing. arch. T. J. a Ing. V. R. se nepodíleli na sporných zakázkách v takovém rozsahu, aby sporné zakázky mohly být ve prospěch vybraného dodavatele zohledněny jak v hodnoticím kritériu B „Zkušenosti manažera projektu“, tak v hodnoticím kritériu C „Zkušenosti hlavního projektanta“. Dle navrhovatele skutečné zapojení Ing. arch. T. J. a Ing. V. R. do sporných zakázek nenaplňuje předpoklady stanovené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky pro možnost jejich zahrnutí mezi hodnotitelné zkušenosti, neboť nepůsobili u sporných zakázek na pozicích vyžadovaných v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, tj. jako hlavní projektant, manažer projektu nebo hlavní inženýr projektu nebo zástupce hlavního inženýra projektu, hlavní technický poradce nebo zástupce hlavního technického poradce.

40.         Považuji za vhodné na tomto místě zopakovat stěžejní skutková zjištění, která jsou rozhodná pro posouzení jednání zadavatele za účelem rozhodnutí o tom, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, či nikoliv.

41.         V kapitole 6.4 „Technická kvalifikace dle ust. § 79 ZZVZ“ zadávací dokumentace je pod písm. b) mj. uvedeno, že technickou kvalifikaci splňuje dodavatel, který předloží osvědčení o vzdělání (je-li požadováno) a odborné kvalifikaci fyzických osob, odpovědných za poskytování příslušných služeb. Pro prokázání splnění technické kvalifikace dodavatel předloží:

„1 osobu – manažer projektu, tj. fyzická osoba která je odpovědná za projekt, definuje a řídí projekční tým a monitoruje a koordinuje jednotlivé profese, přičemž tato osoba musí mít:

• osvědčení o autorizaci dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě potvrzení o zápisu do seznamu registrovaných osob dle § 23 odst. 6 písm. e) citovaného zákona, v oboru autorizace se všeobecnou působností, příp. architektura, resp. eventuálně autorizace pro obor „pozemní stavby“ či „dopravní stavby“, a to v pozici autorizovaného inženýra;
• v rámci své odbornosti dle předchozí odrážky v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení řádně zpracoval nebo vedl řádné zpracování minimálně 2 zakázek, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace[4], a to ve stupni pro vydání stavebního povolení nebo pro provádění stavby dle zvláštních právních předpisů, jejímž předmětem byla stavba letištní infrastruktury, která zahrnovala výstavbu či rekonstrukci vzletové a přistávací dráhy anebo pojížděcích drah anebo odbavovacích ploch letiště s realizační hodnotou stavby min. 500.000.000,- Kč bez DPH/stavba;
• min. 7 let praxe v projekčních pracích v oblasti letištní infrastruktury – součástí doloženého životopisu bude uvedení zkušenosti v oblasti projekčních prací po dobu požadované min. délky praxe (tzn. v každém požadovaném roce musí být uvedena daná zkušenost, byť třeba se shodným projektem, který trval více let, v takovém případě může být jedna zkušenost použita i vícekrát);

1 osobu hlavní projektant – specialista na dráhové systémy, přičemž tato osoba musí mít:

• osvědčení o autorizaci dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě potvrzení o zápisu do seznamu registrovaných osob dle § 23 odst. 6 písm. e) citovaného zákona, pro obor „dopravní stavby“;
• v rámci své odbornosti v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení se podílel na pozici projektanta dráhového systému při řádném zpracování minimálně 2 zakázek, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace, a to ve stupni pro vydání stavebního povolení nebo pro provádění stavby dle zvláštních právních předpisů, jejímž předmětem byla stavba letištní infrastruktury, která zahrnovala výstavbu či rekonstrukci vzletové a přistávací dráhy anebo pojížděcích drah anebo odbavovacích ploch letiště s realizační hodnotou stavby min. 500.000.000,- Kč bez DPH;
• min. 7 let praxe v projekčních pracích letištní infrastruktury – součástí doloženého životopisu bude uvedení zkušenosti v oblasti projekčních prací po dobu požadované min. délky praxe (tzn. v každém požadovaném roce musí být uvedena daná zkušenost, byť třeba se shodným projektem, který trval více let, v takovém případě může být jedna zkušenost použita i vícekrát);“

42.         V kapitole 10. 1. „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace je uvedeno, že:

„Zadavatel stanovil v souladu s § 115 zákona následující pravidla pro hodnocení nabídek: A. Nabídková cena – 70 %, B. Zkušenosti manažera projektu – 15 %, C. Zkušenosti hlavního projektanta – 15 %.

V rámci kritérií hodnocení B. a C. Zkušenosti manažera projektu / hlavního projektanta bude zadavatel hodnotit zkušenosti manažera / hlavního projektanta, jejichž činnost bude mít zásadní význam pro realizaci veřejné zakázky. Předmětem hodnocení v rámci tohoto kritéria hodnocení budou zkušenosti manažera projektu / hlavního projektanta (uvedené v životopise a doplněné do Tabulky, která je přílohou č. 3 této zadávací dokumentace), prostřednictvím kterého účastník prokazuje splnění požadované kvalifikace, s vypracováním projektu obdobného charakteru jako předmět veřejné zakázky, tj. se zpracováním (či odpovědností za zpracování) projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro provádění stavby podle zvláštních právních předpisů pro stavbu letištní infrastruktury s realizační hodnotou min. 300.000.000,- Kč bez DPH v rámci autorizace pro obor Autorizace se všeobecnou působností, příp. architektura, resp. eventuálně autorizace pro obor „dopravní stavby“ nebo „pozemní stavby“ dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. (...)“

Pro kompletní znění „Kritéria hodnocení“ viz bod 35 napadeného rozhodnutí.

43.         Dle zprávy o hodnocení nabídek ze dne 18. 2. 2021 byly jako hodnocené zkušenosti manažera projektu Ing. arch. T. J. uznány a hodnoceny následující zakázky:

„Regionální letiště Skiattos – DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 365 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 11/2015 – 06/2017

Regionální letiště Rhodos– DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 1100 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 02/2016 – 04/2017

Regionální letiště Mytilini– DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 1490 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 11/2015 – 06/2017

Regionální letiště Mykonos – DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 950 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 11/2015 – 06/2017

Regionální letiště Samos – DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 790 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 02/2016 – 04/2017

Modernizace obslužných komunikací a nové oplocení perimetru Letiště Praha – DSP, finanční hodnota stavby - 450 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 08/2019 – 09/2020“

44.         Dle zprávy o hodnocení nabídek ze dne 18. 2. 2021 byly jako hodnocené zkušenosti hlavního projektanta Ing. V. R. uznány a hodnoceny následující zakázky:

„Regionální letiště Skiattos – DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 365 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 11/2015 – 06/2017

Regionální letiště Rhodos– DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 1100 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 02/2016 – 04/2017

Regionální letiště Mytilini– DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 1490 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 11/2015 – 06/2017

Regionální letiště Mykonos – DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 950 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 11/2015 – 06/2017

Regionální letiště Samos – DSP a DPS, finanční hodnota stavby - 790 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 02/2016 – 04/2017

Modernizace obslužných komunikací a nové oplocení perimetru Letiště Praha – DSP, finanční hodnota stavby - 450 mil. Kč bez DPH, doba realizace – 08/2019 – 09/2020“

45.         Úřad dospěl k závěru, že z gramatického a logického výkladu bodu 10. 1 „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace je zřejmé, že osoby, které budou vykonávat pozici manažera projektu a hlavního projektanta (specialista na dráhové systémy) definované v kapitole 6.4 „Technická kvalifikace dle ust. § 79 ZZVZ“ písm. b) zadávací dokumentace, tj. Ing. arch. T. J. a Ing. V. R., musí ve svém profesním životopise předložit zkušenost se stavbou letištní infrastruktury, jejíž součástí byla výstavba dráhového systému nebo jeho kompletní rekonstrukce s objemem realizačních nákladů nad 300 000 000 Kč bez DPH, na níž pracovali na jedné z výše uvedených pozic a vykonávali na straně objednatele práce pro tyto pozice typické, aby bylo možno ověřit jejich skutečné zkušenosti na daných pozicích a za takovou zkušenost manažera projektu a hlavního projektanta následně bude udělen bod při hodnocení nabídky dle kritéria hodnocení B. a C., přičemž pokud působili ve více rolích či stupních dokumentace, dostanou za takovou akci při hodnocení vždy jeden bod.

46.         Z předložených životopisů Ing. arch. T. J. a Ing. V. R. a z vyplněné tabulky zkušeností vyplývá, že oba pánové ve svých životopisech uvedli shodně zkušenosti se zakázkami, které navrhovatel označuje za sporné, tj. letiště Skiattos, Rhodos, Mytilini, Mykonos a Samos. U Ing. V. R. jsou uvedeny tyto funkce: Hlavní projektant, vedoucí projektant – Hlavní inženýr projektu a Vedoucí projektant letištních a dopravních staveb. U Ing. arch. T. J. jsou uvedeny tyto funkce: Projektový manažer a Projektový manažer / Architekt.

47.         Smyslem požadavků zadavatele na splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona je, aby vybraný dodavatel prokázal, že obdobné plnění již v minulosti úspěšně realizoval. Dle závěrů obsažených v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 15/2014-55 ze dne 2. 9. 2015: „Smyslem požadavků na prokázání splnění technické kvalifikace (§ 50 odst. 1 písm. d/ a § 56 ZVZ) je ze strany osoby ucházející se o získání veřejné zakázky doložit, že plnění, jež je obdobné tomu, jaké je (nyní v aktuálně běžícím zadávacím řízení) poptáváno, již v minulosti úspěšně zrealizoval. Uplatnění požadavků na kvalifikaci – a na doložení splnění zvláště technických kvalifikačních předpokladů – směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost a zkušenost; tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení….“ Ačkoliv se závěry tohoto rozsudku vztahovaly k otázce posuzování kvalifikace dle předcházející právní úpravy obsažené v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je možné tento závěr plně aplikovat i na současnou právní úpravu, neboť i ze znění nyní účinného zákona lze dovodit tytéž závěry. Nejprve je třeba uvést, že kritéria technické kvalifikace zadavatel může stanovit. Jinými slovy, zadavatel je nemusí vyžadovat. Pokud však zadavatel kritéria technické kvalifikace podle § 79 zákona stanoví, pak je nutno posoudit, zda příslušným dodavatelem došlo k prokázání požadované technické kvalifikace. V tomto případě je zjevné, že zadavatel kritéria technické kvalifikace stanovil, a proto je posouzení technické kvalifikace nutné k tomu, aby následně mohlo dojít k uzavření smlouvy a v důsledku k úspěšné realizaci veřejné zakázky.

48.         Nedostatek zkušeností, resp. zkušenosti, které nelze využít pro předmět plnění této veřejné zakázky, spatřuje navrhovatel u Ing. arch. T. J., který má být manažerem projektu. Navrhovatel pravděpodobně vychází pouze z části onoho překladu dopisu, a ne z tabulky zkušeností a přímo ze životopisu Ing. arch. T. J.

49.         S námitkou navrhovatele vztahující se k nesprávnému předkladu dopisu se ztotožňuji. Věta v anglickém znění „Mr T. J. was also my representative in technical matters, i. e. deputy project manager.“ skutečně odpovídá názoru navrhovatele, že se jedná o funkci zástupce ve věcech technických, a nikoliv o vedoucího ve věcech technických. Ačkoliv anglické slovo „representative“ či „representatives“ lze v určitých případech využít k vyjádření slova českého významu „představitel“, tak smysl této konkrétní věty bezesporu užívá slova „representative“ ve smyslu zástupce, tedy významově shodná slova jsou např. „deputy“ „substitute“ či „alternate“. K výkladu navrhovatele také přispívá samotná struktura uvedené věty a použití zájmena „my“ před jménem „representative“.

50.         Pokud by uvedené zkušenosti Ing. arch. T. J. vyplývaly pouze z této jedné funkce, jako zástupce ve věcech technických, pak by nešlo hovořit o tom, že by splňoval požadavky zadavatele na funkci „manažer projektu“. Nicméně v daném dopise je jméno Ing. arch. T. J. spojeno i s těmito funkcemi: „Mr. T. J. and Mr. V. R. and other staff from Prague took part in the project during all stages. Both colleagues, T. J. as a conceptual architect and airport designer and V. R. as a conceptual designer of airport runway - taxiway systems and aprons, were involved in the project since the initial conceptual phase of as technical leaders of the project team. As part of the elaboration of Basic design and Tender design, T. J. held the position of chief designer of the entire urban solution of all airports and Mr. V. R.  the position of chief designer of landside (traffic solutions) and airside (solutions of runway – taxiway systems and aprons). Both led teams and coordinated with of other specialists, while my colleague Mr. T. J. was also my representative in technical matters, i.e. deputy project manager, and thus actively participated in negotiations with the Client…“[5]

51.         Pro srozumitelnost na tomto místě rovněž uvádím překlad do českého jazyka výše citované části komunikace: „T. J. jako koncepční architekt a projektant letiště a V. R. jako koncepční projektant letištní dráhy - systém pojezdové dráhy a odbavovací plochy, byli součástí projektu od jeho počáteční fáze jako techničtí vedoucí projektového týmu. V rámci zpracování dokumentace Basic design a Tender design, T. J. byl v pozici hlavního projektanta celého pozemního řešení všech letišť a pan V. R. v pozici hlavního projektanta pozemní části (dopravní řešení) a letištní části (systém pojezdové dráhy a odbavovací plochy). Oba dva vedli týmy a koordinace s ostatními specialisty, zatímco můj kolega T. J. byl také vedoucí ve věcech technických, to znamená zástupce projektového manažera, a proto se aktivně podílel na jednáních s Klientem…“ K tomu dále viz bod 44 napadeného rozhodnutí.

52.         Z výrazněných částí vyplývá, že Ing. arch. T. J. pracoval mj. i jako koncepční architekt a projektant letiště a zastával pozici hlavního projektanta celého pozemního řešení všech letišť a že spolu s Ing. V. R. vedl a koordinoval činnosti s dalšími specialisty.

53.         Z uvedeného přehledu mohu dospět pouze k jedinému závěru, že Ing. arch. T. J. a Ing. V. R. disponují zkušenostmi, které zadavatel vyžaduje pro předmět plnění veřejné zakázky. U Ing. V. R. je existence požadovaných zkušeností (jako hlavního projektanta) zcela zřejmá.

54.         V kapitole 6.4 „Technická kvalifikace dle ust. § 79 ZZVZ“ zadávací dokumentace je u požadavků na manažera projektu uvedeno, že se jedná o osobu odpovědnou za projekt, definuje a řídí projekční tým a koordinuje jednotlivé profese. Tato osoba musí mít osvědčení o autorizaci, zkušenosti spočívající v tom, že v předchozích 10 letech před zahájením zadávacího řízení řádně zpracovala nebo vedla řádně zpracování minimálně 2 zakázek, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace, a to ve stupni pro vydání stavebního povolení nebo pro provádění stavby a minimálně 7 let praxe v projekčních pracích v oblasti letištní infrastruktury. Z vyplněné tabulky zkušeností a z životopisu Ing. arch. T. J. lze též seznat, že Ing. arch. T. J. výše uvedené splňuje.

55.         Ve shodě s Úřadem pak konstatuji, že zadávací podmínky pozici hlavního projektanta nijak nespecializují, z této skutečnosti ovšem nelze bez dalšího vyvozovat, že nemohou být uznány specializace hlavního projektanta. Neuznání specializace u pozice hlavního projektanta by muselo být v zadávacích podmínkách přímo uvedeno, jestliže tomu tak není, znamená to, že zadavatel specializace u pozice hlavního projektanta připouští, a to zejména také proto, že zadavatel nemohl předpokládat všechny varianty označení pozic, obzvláště v zahraničních projektech, když v České republice nebylo možno získat větší množství referencí. Uvedené odpovídá i tomu, že zadavatel kapitole 10. 1. „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace netrval pouze na jednom označení pozice u příslušných osob: „Počet uvedených zkušeností manažera projektu / hlavního projektanta bude doložen v profesním životopise jednotlivými akcemi (projekty), nichž působil jako hlavní projektant, manažer projektu nebo hlavní inženýr projektu nebo zástupce hlavního inženýra projektu, hlavní technický poradce nebo zástupce hlavního technického poradce na straně objednatele.“

56.         Na základě výše uvedeného jsem toho názoru, že nelze bezmezně trvat na zcela přesném názvu dané profese či specializace, neboť důležité jsou zkušenosti osob, kterými vybraný dodavatel prokazuje svoji technickou kvalifikaci. Ing. arch. T. J. a Ing. V. R. se podíleli na projektu ve všech jeho fázích, přitom od počátku jako techničtí vedoucí projektového týmu, přičemž Ing. arch. T. J. působil jako koncepční architekt a projektant letiště a Ing. V. R. jako koncepční projektant letištní dráhy – systém pojezdové dráhy a odbavovací plochy. V rámci zpracování dokumentace Basic design (odpovídá DSP) a Tender design (odpovídá DPS), působil Ing. arch. T. J. v pozici hlavního projektanta celého pozemního řešení všech letišť a Ing. V. R. v pozici hlavního projektanta pozemní části (dopravní řešení) a letištní části (systém pojezdové dráhy a odbavovací plochy). Oba dva pánové vedli týmy a koordinovali svou činnost s ostatními specialisty. Dle společnosti O. HELLAS se Ing. V. R. podílel na všech sporných zakázkách jako hlavní projektant/hlavní inženýr pro projektování letištní dráhy – systém pojezdové dráhy a odbavovací plochy.

57.         Dle mého názoru tak zadavatel nepochybil, když uznal zkušenosti Ing. arch. T. J. a Ing. V. R. v souladu se zadávací dokumentací. O tom, že by reference byly nepravdivé nebo vymyšlené nejsou žádné důkazy a navrhovatel to ani netvrdí. Argumentaci navrhovatele, že oba dva pánové zastávali jiné funkce v rámci sporných zakázek, než jsou funkce (specializace) požadované zadavatelem v této veřejné zakázce, nelze uznat, a proto ji shledávám jako nedůvodnou.

K namítanému porušení zásady transparentnosti

58.         Navrhovatel dále namítá, že postup zadavatele byl netransparentní a že Úřad se v napadeném rozhodnutí k této námitce vyjádřil pouze velmi lakonicky a stručně. Dle názoru navrhovatele tak Úřad fakticky převzal argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí o námitkách, aniž by zohlednil a relevantně se vypořádal se vznesenými námitkami.

59.         Netransparentnost v postupu zadavatele spatřuje navrhovatel zejména v tom, že zadavatel k rozhodnutí o námitkách nepřiložil úplné znění vznesených dotazů, které adresoval obchodní společnosti OBERMEYER HELIKA a.s., IČO 60194294, se sídlem Beranových 65, 199 21 Praha, (dále jen „O. HELIKA“) a obchodní společnosti O. HELLAS včetně úplného znění odpovědí obou společností na tyto dotazy. Zadavatel tedy dle názoru navrhovatele nepostupoval transparentně, neboť v jeho postupu shledává takové prvky, jež zadávací řízení činí nečitelným, hůře kontrolovatelným a nepřehledným. Jednání zadavatele u navrhovatele vzbuzuje pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků, které zadavatel učinil.

60.         K této námitce uvádím, že zadavatel rozhodně není povinen k rozhodnutí o námitkách cokoliv přikládat, pokud samotné rozhodnutí vypořádává dostatečným a přezkoumatelným způsobem všechny stěžejní námitky stěžovatele. Samozřejmě zákon takové chování zadavatelům ani nezakazuje a lze si představit i případy, kdy by bylo jistě vhodnější k rozhodnutí o námitkách přiložit veškeré dokumenty, které podporují argumentaci zadavatele. O netransparentnosti postupu zadavatele ale nelze hovořit v situaci, kdy rozhodnutí o námitkách je přezkoumatelné, neboť reaguje na veškeré námitky navrhovatele, a navíc v průběhu správního řízení byl zadavatel schopen doložit i veškerou dokumentaci, která jeho argumentaci v rozhodnutí o námitkách podporuje. Netransparentním jednáním by naopak bylo, kdyby si zadavatel tuto komunikaci s O. HELIKA a O. HELLAS vymyslel a nebyl by schopen ji doložit. Zadavatel se naopak snažil o to, aby vše řešil průhledně a transparentně. Na str. 3 rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že námitky navrhovatele v něm vyvolaly určité pochybnosti o věrohodnosti některých údajů poskytnutých vybraným dodavatelem, a proto přistoupil k jejich ověření. Výsledkem těchto ověření byla komunikace mezi zadavatelem a společností O. HELIKA a O. HELLAS, která obavy zadavatele rozptýlila.

61.         S čím se mohu zcela jistě ztotožnit, je obecná úvaha, že zadavatelé by v některých případech skutečně mohli přikládat k rozhodnutí o námitkách i další dokumenty, ze kterých vychází, aby tak předem rozptýlili obavy dodavatelů ohledně transparentnosti zadávacího řízení. Nutno ale dodat, že zákon zadavatele k tomuto jednání nenutí, a pokud rozhodnutí o námitkách ve své obecnosti či konkrétnosti reaguje na obecné či konkrétní námitky, pak při přezkumu obstojí. V takovém jednání nelze spatřovat prvky netransparentnosti.

62.         Musím tak konstatovat, že zadavatel se nedopustil porušení § 6 zákona, když k rozhodnutí o námitkách nepřiložil komunikaci (dotazy i odpovědi) mezi ním a společností O. HELIKA a O. HELLAS. Rozhodnutí o námitkách reaguje v dostatečné míře na námitky navrhovatele, a tudíž je přezkoumatelné. To, že navrhovatel nesouhlasí s obsahem rozhodnutí o námitkách, je přirozené, ale nečiní jej nepřezkoumatelným či netransparentním.

63.         Další dílčí námitku proti transparentnosti postupu zadavatele směřuje navrhovatel k dopisu, který zadavatel obdržel od obchodní společnosti O. HELLAS v originálním anglickém znění. Dle navrhovatele zadavatel prokazatelně upravil citaci dopisu takovým způsobem, že došlo ke změně klíčových informací, zejména došlo k tomu, že dopis potvrzoval pozici Ing. arch. T. J. na veřejných zakázkách, jako manažera projektu, ačkoliv tuto funkci ve skutečnosti Ing. arch. T. J. nezastával, a zároveň zadavatel připojil k této nesprávné a neúplné citaci překlad, který byl zavádějící.

64.         K otázce nesprávného překladu dopisu jsem se vyjádřil výše v bodě 49 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí. S námitkou nesprávného překladu jsem se s navrhovatelem ztotožnil, nicméně jsem dospěl k závěru, že uvedené jednání (ať již úmyslné či nedbalostní) zadavatele neohrozilo průběh zadávacího řízení do takové míry, aby šlo o tomto kroku zadavatele konstatovat, že došlo k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení podle zákona. Nesprávný či nepřesný překlad dopisu sám o sobě není s to způsobit netransparentnost celého zadávacího řízení.

65.         Při posouzení obsahu správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti. Zadavatel komunikoval s O. HELIKA i O. HELLAS a byl schopen uvedenou komunikaci prokázat, včetně odpovědí obou zmíněných obchodních společností. Při vlastním překladu dopisu z anglického jazyka jsem dospěl k závěru, že překlad poskytnutý zadavatelem je zásadně správný kromě již zmíněné nepřesnosti, týkající se Ing. arch. T. J. a jeho funkce „representative in technical matters…“ (viz výše). Dále jsem zjistil, že na námitky podané navrhovatelem zadavatel reagoval a rozhodnutí o námitkách je přezkoumatelné, neboť reakce či míra obecnosti/konkrétnosti vypořádání jednotlivých námitek odpovídá okruhům námitek podaných navrhovatelem. Dospěl jsem rovněž k závěru, že zadavatel nebyl povinen k rozhodnutí o námitkách přidávat přílohy (v tomto případě komunikaci mezi ním a O. HELIKA a O. HELLAS), i když takové jednání může transparentnosti jen přispět.

66.         Pokud by v dopisu byla ve spojení s Ing. arch. T. J. uvedena pouze pracovní pozice zástupce ve věcech technických, pak by bylo zcela na místě souhlasit s navrhovatelem, že Ing. arch. T. J. nesplňuje zadávací podmínky a jeho pracovní pozice zástupce nelze chápat jako pracovní pozice manažera projektu. Jak jsem již dovodil výše, tak z dopisu vyplývají i jiné pracovní pozice Ing. arch. T. J., a ne pouze rozporovaná funkce zástupce/vedoucí ve věcech technických. Při zohlednění pracovních zkušeností vyplývajících ze životopisu Ing. arch. T. J., z vyplněné tabulky zkušeností a z originálního znění dopisu jsem dospěl k závěru, že zadavatel prostřednictvím Ing. arch. T. J. technickou kvalifikaci v hodnoticím kritériu B „Zkušenosti manažera projektu“ prokázal, neboť Ing. arch. T. J. má požadované pracovní zkušenosti. Jinými slovy Ing. arch. T. J. nepůsobil „pouze“ jako zástupce ve věcech technických, ale má požadované pracovní zkušenosti z pracovní pozice architekta/projektového manažera.

67.         S ohledem na shora uvedené se nemohu ztotožnit s námitkou navrhovatele, že zadavatel postupoval netransparentně a učinil celé zadávací řízení hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným. Rozhodnutí o námitkách je řádně odůvodněné a přezkoumatelné. Argumentační rámec zadavatele v rozhodnutí o námitkách odpovídá rámci vznesených námitek navrhovatelem.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

68.         Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež sděluji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl zcela v souladu se zákonem, správním řádem a dalšími právními předpisy. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil takový skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury.

69.         Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a že nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

VI.          Závěr

70.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

71.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             MT Legal s.r.o., Jakubská 121/1, 602 00 Brno

1.             doc. JUDr. Mgr. Jana Tlapák Navrátilová, Ph.D., Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha

2.             Mgr. Jana Wraniková, Občanská 1115/16, 710 00 Ostrava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy