číslo jednací: 29459/2021/163/MPe
spisová značka: R0118/2021/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0118/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-29459/2021/163/MPe

Brno 09.09.2021

 

V řízení o rozkladu ze dne 22. 7. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• SÍŤ, spol. s r.o., IČO 60779420, se sídlem Pražákova 702/12, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 4. 2021 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, Dejvice, 160 00 Praha 6,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-22730/2021/500/AIv ze dne 8. 7. 2021 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0176/2021/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha – Nové Město,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Obměna diskových polí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-044340 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 12. 2020 pod ev. č. 2020/S 245-606753, za účasti vybraného dodavatele –

• KSP Computer & Services, s.r.o., IČO 27875849, se sídlem Nad Strání 109/46, 180 00 Praha 8 – Troja,

 

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-22730/2021/500/AIv ze dne 8. 7. 2021 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0176/2021/VZ

 

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 10. 5. 2021 návrh (dále jako „návrh“) navrhovatele – SÍŤ, spol. s r.o., IČO 60779420, se sídlem Pražákova 702/12, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 4. 2021 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, Dejvice, 160 00 Praha 6, (dále jako „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha – Nové Město, (dále jako „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Obměna diskových polí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-044340 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 12. 2020 pod ev. č. 2020/S 245-606753, (dále jako „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 10. 5. 2021, kdy Úřad obdržel shora uvedený návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a veškerých navazujících úkonů. Navrhovatel namítal, že postup zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele a jeho následné nevyloučení je v rozporu se zákonem. Vybraný dodavatel předložil nezpůsobilé referenční zakázky, v nichž rovněž uvedl nepravdivé údaje. Tím, že zadavatel přijal doplněnou novou referenci vybraného dodavatele, umožnil nepřípustnou změnu nabídky.

4.             Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 24. 5. 2021 oponoval, že nepožadoval předložení dodávek, jejichž předmětem je kromě dodávky diskových polí, taktéž jejich instalace, implementace a zajištění záručního servisu. Ačkoliv je uvedené součástí předmětu plnění řešené veřejné zakázky, hlavním předmětem plnění zůstává toliko dodání diskových polí. Dodavatel tak měl pouze prokázat schopnost zajistit dodávku diskových polí v požadovaném finančním objemu. Nahrazení chybně uvedené referenční zakázky je dle zadavatele pouze formální změnou, která je přípustná.

Průběh zadávacího řízení

5.             Zadavatel zahájil dne 11. 12. 2020 postupem dle § 56 zákona otevřené zadávací řízení na předmět veřejné zakázky.

6.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 4 zadávací dokumentace ze dne 10. 12. 2021 (dále jen „ZD“) dodání dvou diskových polí dle technické specifikace uvedené v příloze č. 1 návrhu kupní smlouvy. Součástí předmětu plnění je kromě dodávky diskových polí také jejich instalace, implementace do infrastruktury zadavatele a záruční servis.

7.             Zadavatel obdržel na předmět plnění veřejné zakázky 3 nabídky.

8.             Dne 26. 1. 2021 rozhodl zadavatel o výběru vybraného dodavatele – KSP Computer & Services, s.r.o., IČO 27875849, se sídlem Nad Strání 109/46, 180 00 Praha 8 – Troja, (dále jako „vybraný dodavatel“) rozhodnutím o výběru z téhož dne (dále jen jako „první rozhodnutí o výběru“). Výběr dodavatele byl oznámen oznámením o výběru dodavatele ze dne 9. 2. 2021, které bylo navrhovateli doručeno dne 10. 2. 2021. Dne 25. 2. 2021 podal navrhovatel proti prvnímu rozhodnutí o výběru námitky (dále jen „první námitky“). Prvními námitkami navrhovatel namítal, že zadavatel neprovedl řádné posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel dle navrhovatele měl být ze zadávacího řízení vyloučen, jelikož jím předložené údaje prokazující technickou kvalifikaci neodpovídají skutečnosti. Zadavatel rozhodl dne 8. 3. 2021 o podaných námitkách tak, že jim částečně vyhověl a sdělil, jaké přijme opatření k nápravě (dále jen „první rozhodnutí o námitkách“). Zadavatel dospěl na základě podaných námitek ke zjištění, že jedna z referenčních zakázek zřejmě neobsahuje závazek na dodávku diskových polí. Zadavatel tak získal pochybnost o tom, zda vybraný dodavatel splnil podmínky účasti. První rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 9. 3. 2021.

9.             Jako opatření k nápravě zadavatel přistoupil ke zrušení prvního rozhodnutí o výběru, a to rozhodnutím o zrušení prvního rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 8. 3. 2021 (dále jen „rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o výběru“). Rozhodnutí o zrušení prvního rozhodnutí o výběru bylo navrhovateli doručeno dne 9. 3. 2021.

10.         Dne 9. 3. 2021 doručil navrhovatel zadavateli odpovědi objednatele první sporné referenční zakázky, jímž bylo ČR – Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 11 Praha 1, (dále jen „Ministerstvo kultury“), získané na žádost navrhovatele o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Z odpovědi Ministerstva kultury zadavatel zjistil, že referenční zakázka „Dodávka blade řešení s diskovým polem a SW“ (dále jen „referenční zakázka pro Ministerstvo kultury“) neodpovídá požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci, jelikož se vůbec nejedná o dodávku diskových polí. Dne 11. 3 2021 zadavatel ve smyslu § 39 odst. 5 zákona ověřil e-mailem u objednatelů zbylé dvě referenční zakázky předložené vybraným dodavatelem („Dodávka diskových polí HPE a SW“ realizovaná pro Hlavní město Praha a „Dodávka diskových polí“ pro objednatele IoT.systems s.r.o.). Tito objednatelé zbylé referenční zakázky potvrdili. Následně zadavatel dne 15. 3. 2021 požádal vybraného dodavatele ve smyslu § 46 odst. 1 zákona o písemné objasnění předložené první referenční zakázky. Vybraný dodavatel dne 17. 3. 2021 doručil objasnění a doplnění nové referenční zakázky. Dne 18. 3. 2021 zadavatel ověřil doplněnou referenční zakázku a hodnoticí komise provedla téhož dne nové posouzení splnění podmínek účasti.

11.         Dne 26. 3. 2021 rozhodl zadavatel o výběru vybraného dodavatele (dále jen „druhé rozhodnutí o výběru“), jež bylo oznámeno oznámením o výběru dodavatele ze dne 6. 4. 2021. Dne 7. 4. 2021 bylo oznámení o výběru dodavatele doručeno navrhovateli. Proti druhému rozhodnutí o výběru podal navrhovatel dne 16. 4. 2021 námitky z téhož dne (dále jen „druhé námitky“). O těchto námitkách rozhodl zadavatel dne 29. 4. 2021 tak, že je odmítá (dále jen „druhé rozhodnutí o námitkách“). Navrhovateli bylo druhé rozhodnutí o námitkách doručeno téhož dne. Navrhovatel následně podal k Úřadu návrh na zahájení správního řízení.

II.             Napadené rozhodnutí

12.         Dne 8. 7. 2021 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-22730/2021/500/AIv vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0176/2021/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

13.         Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

14.         Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Zadavatel je obecně ve smyslu § 46 odst. 1 zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, vč. jejich doplnění. Zadavatel se zpravidla při posouzení, zda využít institutu dle § 46 odst. 1 zákona, bude řídit tím, aby se nepřipravil z formálních důvodů o ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Pokud je tedy možné jednu chybně uvedenou referenci dodavatele nahradit jinou, pak je v zájmu zadavatele tento postup připustit. Úřad podotýká, že se nejedná o nepřípustnou změnu nabídky ve smyslu § 46 odst. 2 zákona, nýbrž jde o doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti, které nepodléhají hodnocení ze strany zadavatele. Změna reference, resp. nahrazení reference referencí jinou, nemůže mít vliv na kvalifikovanost dodavatele, jelikož tento buď kvalifikovaný je nebo není.  

15.         K další námitce navrhovatele, že zbylé referenční zakázky neobsahovaly taktéž instalaci, implementaci a záruční servis Úřad sdělil, že ze zadávací dokumentace neplyne požadavek, aby předkládané významné dodávky zahrnovaly rovněž instalaci a implementaci dodávaných diskových polí, vč. záručního servisu. Naopak zcela postačuje, když referenční zakázka obsahuje toliko dodávky diskových polí v požadovaném finančním objemu bez dalších přídavných služeb. Zadavatel totiž nemusí nastavením kvalifikačních požadavků pokrýt celý předmět veřejné zakázky. Je však nezbytné nastavit kritéria tak, aby byl zadavatel schopen ověřit odbornost dodavatele. Úřad s ohledem na výše uvedené shledal, že zadavatel nebyl povinen vybraného dodavatele ve smyslu § 48 odst. 8 vyloučit.

16.         Úřad závěrem nepřisvědčil námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti druhého rozhodnutí o námitkách.

III.           Rozklad navrhovatele

17.         Dne 22. 7. 2021 podal navrhovatel k předsedovi Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí, které mu bylo doručeno dne 8. 7. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

18.         Navrhovatel rozkladem předně namítá, že Úřad posoudil daný případ nesprávně, přičemž svými úvahami nikterak nevyvrátil tvrzení navrhovatele uvedená v návrhu. K otázce nemožnosti doplnění nabídky vybraného dodavatele se Úřad dle navrhovatele vyjádřil pouze okrajově. Úřad dle navrhovatele zcela opomíjí skutečnost, že u reference, která byla nahrazena jinou, byly uvedeny nepravdivé informace a vybraný dodavatel měl být dle § 48 odst. 8 zákona vyloučen (vyloučení je obligatorní). Dle navrhovatele tak v daném případě: „předložení zjevně nepravdivých informací týkajících se referenční zakázky, nebylo administrativní chybou, nešlo o překlep či chybu v psaní, ani se nejednalo o případ, že by některé informace v nabídce Vybraného dodavatele chyběly. Údaje byly uvedeny zjevně nesprávně (lživě).“ Uvedení nepravdivých informací nelze následně zhojit prostřednictvím dodatečného objasňování a doplňování postupem dle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel měl využít postupu dle § 49 odst. 1 zákona, přijmout opatření k nápravě a vybraného dodavatele vyloučit, zjistil-li pochybení až dodatečně. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s tvrzením Úřadu, dle kterého měl podat námitky již proti přijetí nápravného opatření. Navrhovatel totiž nemohl předvídat, jaký postup zadavatel zvolí, a tak neměl důvod bránit se proti nezákonnému postupu dříve než druhými námitkami směřujícími proti druhému výběru vybraného dodavatele.  

19.         Dle navrhovatele jsou referenční zakázky – „Dodávka a instalace Diskového pole“ u objednatele Rexonix s.r.o., IČO 04493982, se sídlem Pod Višňovkou 1661/35 140 00 Praha 4, (dále „doplněná referenční zakázka“ nebo také „referenční zakázka pro Rexonix s.r.o.“) a „Dodávka diskových polí“ u objednatele IoT.systems s.r.o. (dnes společnost nese název system boost a.s.), IČO 04641574, se sídlem Na Pankráci 1683/127, Praha 140 00, (dále jen „referenční zakázka pro IoT.systems s.r.o.“) nezpůsobilé. Ani jedna z těchto referenčních zakázek totiž neprokazuje, zda bude vybraný dodavatel schopen poskytnout komplexní řešení, včetně instalace a implementace diskových polí. Navrhovatel odmítá závěr Úřadu, že je zcela na zadavateli, jak stanoví požadavky kvalifikace, jelikož tyto musí mít vztah k předmětu plnění veřejné zakázky a musí být stanoveny s ohledem na složitost a rozsah veřejné zakázky tak, aby skutečně mohly ověřit schopnosti dodavatele plnit. Dané referenční zakázky taktéž neprokazují kvalitu samotných dodávek diskových polí, jelikož objednatelé Rexonix s.r.o. a IoT.systems s.r.o. nejsou koncovými uživateli diskových polí. Zadavatel tak nemohl mít jistotu, zda vybraný dodavatel bude skutečně schopen plnit předmět nyní řešené veřejné zakázky. Úřad v tomto směru neprovedl žádné vlastní šetření. Dle navrhovatele jsou taktéž zcela vágní a zavádějící e-mailová potvrzení o realizaci výše uvedených referenčních zakázek, lze je proto shledat za nedostatečné ověření.

20.         Závěrem podaného rozkladu navrhovatel namítá, že byly porušeny taktéž zásady vedení správního řízení, a sice zásada zakotvená v § 2 odst. 4 a v § 3 správního řádu. Zadavatel se dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil ke všem tvrzeným skutečnostem.

Závěr rozkladu

21.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Vyjádření zadavatele a vybraného dodavatele k rozkladu

Vyjádření zadavatele

22.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 7. 2021 plně odkazuje na své vyjádření ze dne 24. 5. 2021, jelikož obsah podaného rozkladu tvoří skutečnosti, které namítal navrhovatel již ve svém návrhu ze dne 10. 5. 2021 a zadavatel k nim v daném vyjádření uvedl své stanovisko. Zadavatel plně souhlasí se závěry napadeného rozhodnutí a trvá na tom, že se v předmětném zadávacím řízení nedopustil žádných úkonů, které by nebyly v souladu se zákonem a v jejichž důsledku by vznikla nebo hrozila újma na právech navrhovatele.

Vyjádření vybraného dodavatele

23.         Vybraný dodavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 7. 2021 zejména uvádí, že k postupu dle § 48 odst. 8 zákona nebyl dán zákonný důvod. Zadavatel postupoval zcela v souladu se zákonem, přičemž došlo k naplnění všech zákonných, i v zadávací dokumentaci stanovených, požadavků.  Vybraný dodavatel je toho názoru, že se zadavatel řídil zákonem stanovenými postupy, když v souladu s § 46 odst. 1 zákona požádal vybraného dodavatele o doplnění předložených dokladů. Vybraný dodavatel konstatuje, že formální postupy sloužící k doložení kvalifikace „by neměly mít za následek nepřiměřené omezování hospodářské soutěže a neracionální vylučování účastníků zadávacího řízení. Zadavatel je samozřejmě pevně vázán zákonem a zadávací dokumentací, jimiž stanovené podmínky musí vybraný dodavatel splňovat, o čemž nesmí nastat pochyb. Toto bylo v předmětném případě splněno a žádné relevantní a odůvodněné pochybnosti zde nevyvstaly.“ Tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatel uvedl úmyslně nepravdivé údaje, a to v podobě zjevně nepravdivé referenční zakázky, není ničím podložené. V tomto případě se jednalo o administrativní chybu, která byla následně v návaznosti na výzvu dle § 46 odst. 1 zákona zhojena. Požadavek, aby referenční zakázky obsahovaly předmět plnění komplexně, tedy vč. instalace, implementace a záručního servisu, není v zadávací dokumentaci stanoven. Zadavatel jej proto nemohl po dodavatelích následně požadovat. Pokud by tak zadavatel učinil, pak by jednal v rozporu se zákonem.

V.            Řízení o rozkladu

24.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

25.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

26.         Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích napadeného rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu navrhovatele.

VI.          K námitkám rozkladu

K povinnosti vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona a k otázce nepřípustnosti doplňování kvalifikace

27.         Navrhovatel rozkladovými námitkami předně namítá, že vybraný dodavatel měl být ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 8 (v návaznosti na § 48 odst. 2 zákona) vyloučen, jelikož jím předložená referenční zakázka pro Ministerstvo kultury neodpovídá kritériím technické kvalifikace stanoveným v ZD. Vybraný dodavatel u této referenční zakázky dle navrhovatele uvedl nepravdivé údaje. Navrhovatel namítá, že zadavatel taktéž nebyl oprávněn postupovat dle § 46 odst. 1 zákona a vybraného dodavatele vyzvat k objasnění nebo doplnění údajů rozhodných pro posouzení splnění podmínek účasti.  Jakmile zadavatel zjistil, že při posuzování splnění podmínek účasti vybraného dodavatele pochybil, měl přijmout opatření k nápravě ve smyslu § 49 odst. 1 zákona, čímž by bylo vyloučení vybraného dodavatele.

28.         Uvedené námitky navrhovatel uplatňoval taktéž v návrhu, avšak Úřad jim nepřisvědčil. Dle závěrů napadeného rozhodnutí byl zadavatel oprávněn vyzvat vybraného dodavatele k objasnění nebo doplnění a zároveň nebyl povinen jej dle § 48 odst. 8 zákona vyloučit. S ohledem na rozkladové námitky je nezbytné posoudit, zda Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem. Zejména je nezbytné uvážit, zda měl zadavatel vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona, a zda postupoval správně, když vyzval vybraného dodavatele postupem dle § 46 odst. 1 zákona k objasnění nebo doplnění údajů rozhodných pro prokázání splnění podmínek účasti.

29.         Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).

30.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

31.         Obecně lze říci, že využití institutu vyloučení ze zadávacího řízení je zpravidla fakultativní. To znamená, že je na uvážení zadavatele, zda dodavatele za předpokladu naplnění zákonných kritérií vyloučí. V případě, že se jedná o vybraného dodavatele, je dle § 48 odst. 8 zákona vyloučení obligatorní. K vyloučení však zadavatel přistoupí, pokud má za prokázané naplnění důvodů dle § 48 odst. 2 nebo § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

32.         Ze zjištěných skutečností v nyní řešeném případě plyne, že zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele prvním rozhodnutím o výběru, proti kterému podal navrhovatel námitky. Na základě těchto námitek u zadavatele vyvstala pochybnost, zda vybraný dodavatel skutečně splnil podmínky účasti. Na základě této pochybnosti přijal zadavatel opatření k nápravě, které avizoval již v prvním rozhodnutí o námitkách. Jako opatření k nápravě zadavatel zrušil první rozhodnutí o výběru dodavatele. Následně obdržel od navrhovatele důkazní prostředek – Odpovědí Ministerstva kultury na žádost o poskytnutí informací ze dne 19. 2. 2021. Na základě daného dokumentu byla potvrzena pochybnost o referenční zakázce pro Ministerstvo kultury, tedy že tato nebyla realizací dodávek diskových polí. V důsledku tohoto zjištění vyzval zadavatel vybraného dodavatele postupem dle § 46 odst. 1 zákona k objasnění nebo doplnění údajů rozhodných pro prokázání splnění podmínek účasti. Zároveň také přistoupil k ověření zbylých dvou referencí u jejich objednatelů[2]. Vybraný dodavatel[3] na základě výzvy zadavatele zaslal zadavateli dne 17. 3. 2021 Objasnění a doplnění předložených údajů k veřejné zakázce s názvem „Obměna diskových polí“, v němž uvedl, že: „Kolegyně v dobré víře uvedla referenci, která byla na blade řešení s diskovou interní úložnou kapacitou.“ A doplnil novou referenční zakázku pro Rexonix s.r.o., která byla výhradně na dodávku diskových polí. Zadavatel následně přistoupil k novému posouzení splnění podmínek účasti, načež shledal, že vybraný dodavatel splňuje dané podmínky účasti, resp.  podmínky technické kvalifikace. Druhým rozhodnutím o výběru rozhodl zadavatel znovu o výběru vybraného dodavatele.

33.         V tomto případě je zřejmé, že zadavatel na základě námitkami zavdané pochybnosti zrušil první rozhodnutí o výběru a přistoupil k novému posouzení splnění podmínek účasti. V jeho postupu nelze shledat rozpor se zákonem. Zadavatel totiž v okamžiku rozhodnutí o výběru neměl pochybnost o tom, že vybraný dodavatel podmínky účasti splňuje. Jestliže zadavatel neměl do doby nového posouzení splnění podmínek účasti postaveno najisto, zda se daná pochybnost zakládá na pravdě, nebyl povinen vybraného dodavatele v tomto okamžiku vyloučit. Po zadavateli totiž nelze požadovat, aby pouze na základě podaných námitek uchazeče automaticky vyloučil, pokud nemá za prokázané, že je pochybnost týkající se způsobilosti předložené reference pravdivá, jelikož ani podané námitky nemusí být nutně důvodné. Lze říci, že zadavatel postupoval legitimně a v zájmu zachování soutěže, když přijal opatření k nápravě v podobě zrušení prvního rozhodnutí o výběru dodavatele a následně znovu ve světle nově zjištěných skutečností (a nově předložené reference) posoudil, zda daný dodavatel splňuje podmínky účasti.

34.         Dle navrhovatele zadavatel nebyl oprávněn ve smyslu § 46 odst. 1 zákona vyzvat vybraného dodavatele k objasnění nebo doplnění rozhodných údajů nebo dokladů k prokázání splnění podmínek účasti.

35.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

36.         V některých případech se může stát, že obsah, event. výklad dodavatelem předložené nabídky nebude zcela jasný, srozumitelný nebo bude nějaká část relevantních údajů či dokladů chybět. Přestože je zadávací řízení vysoce formalizovaný proces a již z obsahu nabídky (za který nese každý účastník odpovědnost) by mělo být zřejmé, zda jsou zadávací podmínky splněny, je zadavatel oprávněn využít postupu dle § 46 odst. 1 zákona a vyzvat dodavatele k objasnění či doplnění jím předložených údajů. Nezbytné je ovšem klást důraz na to, aby se nejednalo o nepřípustnou změnu nabídky, jež je zapovězena § 46 odst. 2 zákona. Účelem postupu dle § 46 odst. 1 je obecně ověření toho, zda vybraný dodavatel skutečně splňuje zadávací podmínky a pravidla stanovená zákonem. Pro zadavatele pak bude stěžejním faktorem pro využití dané výzvy k objasnění či doplnění to, aby se z formálních důvodů nepřipravil o ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

37.         Obdobné pak uvádí taktéž komentářová literatura k § 46 odst. 1 zákona, která dále doplňuje, že: „Požádat o doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti (k vymezení obsahu tohoto pojmu blíže viz § 37) bude možné vždy, neboť ZVZ stanoví, že taková doplnění se za změnu nabídky nepovažují. Jediným zákonným limitem je, aby doplnění nezasahovalo do hodnocení nabídek; to znamená, že nabídku lze na základě žádosti zadavatele dle komentovaného ustanovení doplnit o údaje, doklady, vzorky či modely, které nebudou a nemají být předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení. Dále platí pravidlo, že skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.“[4]

38.         Rozporuje-li tedy navrhovatel, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když dle § 46 odst. 1 zákona vyzval vybraného dodavatele k objasnění nebo doplnění údajů rozhodných pro posouzení splnění podmínek účasti, nelze s tímto souhlasit. Pokud zadavatel získá pochybnosti o nabídce dodavatele, je oprávněn postupovat dle § 46 odst. 1 zákona a vyzvat dodavatele k objasnění nebo doplnění jím předložených skutečností. Dle předmětného ustanovení zákona může zadavatel postupovat tím spíše, jedná-li se o nejasnosti/nedostatečnosti údajů či dokladů prokazujících splnění podmínek účasti, které nejsou předmětem hodnocení. Z rozhodovací praxe Úřadu[5] je zřejmé, že je dodavatel na výzvu zadavatele oprávněn doplnit chybějící referenci, příp. nahradit nevyhovující referenci referencí jinou, a to i po uplynutí lhůty k podání nabídek. V takovém případě se nejedná ani o nepřípustnou změnu nabídky dle § 46 odst. 2 zákona, poněvadž byly doplněny údaje a doklady, jež nejsou předmětem hodnocení a týkají se podmínek účasti dodavatele.

39.         Ačkoliv se v případě postupu dle § 46 odst. 1 zákona jedná o oprávnění zadavatele, zpravidla bude zadavatel využívat této možnosti s cílem získat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Je totiž možné, že dodavatel předloží zadavateli nabídku, která v sobě obsahuje formální chybu a vyloučením dodavatele by se mohl zadavatel o tuto nabídku připravit. Je-li tedy možné doplnit novou referenci, je v zájmu zadavatele, aby tuto změnu připustil (za předpokladu, že tato splňuje zadávací podmínky). Účelem nastavené kvalifikace je ověření toho, zda je uchazeč kvalifikovaný nebo není. Pokud tedy dodavatel uvede referenci obsahující údaje neodpovídající skutečnosti, neznamená to, že není kvalifikovaný (uvedení takové reference může být také administrativním pochybením). V takových případech je proto možné postupovat tak, jak učinil zadavatel v tomto případě. Neznamená to však, že zadavatel není oprávněn takového dodavatele vyloučit. Pokud dodavatel předloží referenci obsahující nepravdivé údaje, je zadavatel oprávněn jej z účasti v zadávacím řízení vyloučit bez dalšího, pokud mu neumožní prostřednictvím institutu dle § 46 zákona doplnění nabídky, tj. výměnu za novou referenci[6]. Lze shrnout, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a v zájmu zachování soutěže o výběr nejvhodnější nabídky.

40.         K argumentaci navrhovatele, že zadavatel měl vybraného dodavatele vyloučit dle § 48 odst. 8 zákona lze pro doplnění uvést, že povinnost vyloučit vybraného dodavatele ve smyslu předmětného ustanovení zákona je dána toliko ve vztahu k vybranému dodavateli, jak ostatně plyne z dikce zákona, a také za předpokladu, že je pochybení vybraného dodavatele jisté (například: že skutečně uvedl nepravdivé informace). V tomto případě již první podmínka není splněna, poněvadž v okamžiku zjištění, že referenční zakázka pro Ministerstvo kultury nesplňuje podmínky dle ZD, již tento dodavatel nebyl, vzhledem ke zrušení rozhodnutí o výběru, vybraným dodavatelem.

41.         Namítá-li dále navrhovatel, že zadavatel měl postupovat dle § 49 odst. 1 zákona a přijmout opatření k nápravě, jakmile zjistil své pochybení, je možno konstatovat, že zadavatel tak učinil. Jakmile zjistil, že nabídka vybraného dodavatele zřejmě obsahuje nedostatky, přistoupil ke zrušení prvního rozhodnutí o výběru a následně zjišťoval a ověřoval, zda tomu tak skutečně je. Na základě tohoto rovněž vyzval původního vybraného dodavatele k objasnění nebo doplnění. V jeho postupu lze shledat přijetí opatření k nápravě ve smyslu § 49 odst. 1 zákona. Zadavatel tak svým postupem předešel možnému postupu v rozporu se zákonem, tedy tomu, že by v zadávacím řízení zůstal vybraný dodavatel, který předložil nabídku obsahující údaje neodpovídající skutečnosti. Daná námitka navrhovatele je tak nedůvodná.

42.         Dále lze uvést, že navrhovatel skutečně nemohl tušit, jakým způsobem zadavatel po prvním rozhodnutí o námitkách a navazujícím rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o výběru bude následně postupovat. Nemohl předvídat, že zadavatel přistoupí k opětovnému výběru vybraného dodavatele a skutečně v této fázi řízení neměl důvod podávat opětovně námitky proti rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele. Uvedené ovšem nemění nic na závěrech výše učiněných.

43.         Dílčím závěrem lze konstatovat, že zadavatel nebyl povinen vybraného dodavatele ve smyslu § 48 odst. 8 zákona vyloučit. Tím, že se zadavatel rozhodl vyzvat vybraného dodavatele dle § 46 odst. 1 zákona, postupoval v souladu se zákonem a v zájmu zachování hospodářské soutěže. Jeho postup byl zcela legitimní. Uvedené námitky navrhovatele jsou nedůvodné.

K námitce nedostatečnosti referenčních zakázek

44.         Navrhovatel dále namítá, že zadavatel pochybil, jelikož umožnil vybranému dodavateli prokázání kvalifikace prostřednictvím nezpůsobilých referenčních zakázek. Vybraný dodavatel realizoval referenční zakázku pro Rexonix s.r.o. a referenční zakázku pro IoT.systems s.r.o. pouze jako dodávky diskových polí, ačkoliv předmět nyní řešené veřejné zakázky zní také na instalaci, implementaci a záruční servis. Dané reference dle navrhovatele neprokazují kvalifikovanost vybraného dodavatele na realizaci nyní řešené veřejné zakázky, jelikož neodpovídají předmětu plnění. Předmětné reference navíc nebyly dodávány koncovým uživatelům. Jejich odběrateli byly obchodní společnosti, jež je prodávaly dál.

45.         Zadavatel v bodě 9.11.1 ZD stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Dodavatel „předloží seznam významných dodávek poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, kontaktní osoby objednatele včetně její e-mailové adresy a telefonního čísla“. Zadavatel dále stanovil splnění daného požadavku, které bude dodavatel prokazovat předložením seznamu. V souladu s § 73 odst. 6 písm. b) zákona zadavatel vymezil taktéž minimální úroveň pro splnění předmětného kritéria technické kvalifikace, přičemž uvedl, že: „Dodavatel splňuje toto kritérium technické kvalifikace, pokud v posledních 3 letech realizoval alespoň 3 dodávky obdobného charakteru a rozsahu. Službou obdobného charakteru a rozsahu se rozumí služba, jejímž předmětem byla dodávka diskových polí, přičemž finanční rozsah každé služby byl minimálně 4 mil. Kč bez DPH.“

46.         Ze znění ZD je zřejmé, že zadavatel požadoval, aby dodavatel předložil 3 významné dodávky diskových polí o minimálním finančním objemu 4 mil. Kč bez DPH realizované za poslední 3 roky. Se zřetelem k rozkladovým námitkám je nutno posoudit, zda předložené reference splňují požadavky na technickou kvalifikaci.

47.         Vybraný dodavatel předložil celkem 3 významné dodávky – referenční zakázka pro Rexonix realizovaná v roce 2019 o finančním objemu 5,7 mil. Kč bez DPH s.r.o. (nahradila významnou dodávku pro Ministerstvo kultury), referenční zakázka pro IoT.systems s.r.o realizovaná v roce 2018 o finančním objemu vyšším než 12 mil. Kč bez DPH a referenční zakázka s názvem „Dodávka diskových polí HPE a SW“ realizovaná pro Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha, (dále jen „referenční zakázka pro Hlavní město Praha“) v roce 2020 o finančním objemu vyšším než 45 mil. Kč bez DPH. Všechny tyto referenční zakázky byly dodávkami diskových polí, realizovaných v letech 2018 – 2020 ve finančním objemu vyšším než 4 mil Kč bez DPH.[7]

48.         Po posouzení předložených významných dodávek lze souhlasit se závěrem Úřadu, že předmětné reference splňují požadavky stanovené zadavatelem v ZD. Ze ZD neplyne, že by předkládané referenční zakázky musely zahrnovat instalaci, implementaci či záruční servis, jak tomu je v případě vymezeného předmětu plnění nyní řešené veřejné zakázky. K prokázání technické kvalifikace v tomto případě zcela postačuje, když referenční zakázka zahrnuje dodávku diskových polí v požadovaném finančním objemu.

49.         Z komentářové literatury plyne, že: „Konkrétní kritérium technické kvalifikace musí být stanoveno s ohledem na rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky (blíže viz § 73 odst. 6). Primárně by navíc měly tyto požadavky zadavatele souviset s nejdůležitější a nejpodstatnější částí předmětu veřejné zakázky, a to jak kvalitativně (co do obsahu), tak ve většině případů i kvantitativně (co do počtu). To znamená, že není-li to zvláštními okolnostmi konkrétní veřejné zakázky odůvodněno, měl by zadavatel definovat kritéria technické kvalifikace ve vztahu k té části předmětu plnění, která je z hlediska jeho podstaty významná a podstatná.“[8]

50.         Jak tedy plyne z výše uvedeného, zadavatel je oprávněn vymezit kritérium kvalifikace tak, aby ověřil schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku, přičemž není nutné, aby tím pokryl celý předmět plnění. Požadavek na technickou kvalifikaci se však musí týkat významné a podstatné části předmětu plnění. V nyní řešeném případě touto částí předmětu plnění byla dodávka diskových polí. Uvedenými referencemi vybraný dodavatel nepochybně prokázal schopnost dodat disková pole. S ohledem na stanovený požadavek technické kvalifikace není důležité, že dané významné dodávky neobsahovaly služby v rozsahu předmětu plnění (ačkoliv referenční zakázka pro Rexonix s.r.o. v sobě zahrnovala i instalaci diskového pole), jelikož tento požadavek ze ZD nevyplýval. Nelze jej tak dovozovat nad rámec znění ZD. K uvedenému lze dodat, že je to zadavatel, kdo nese odpovědnost za stanovená kritéria kvalifikace. Ze zákona však plyne, že zadavatel nemusí technickou kvalifikaci vůbec stanovit, a pokud tak učiní, je na něm, jaký obsah daných kritérií kvalifikace stanoví.

51.         Tvrdí-li tedy navrhovatel, že by významné dodávky měly obsahovat kromě samotných dodávek diskových polí taktéž jejich instalaci, implementaci a záruční servis, nelze s tímto souhlasit. Námitka navrhovatele je nedůvodná, jelikož vybraným dodavatelem předložené reference zcela odpovídají požadavku stanovenému v ZD. Se zřetelem k uvedenému je shodně nedůvodná námitka týkající se toho, že objednatelé plnění nebyli koncovými uživateli (je totiž irelevantní, zda disková pole objednatelé užívali, jestliže požadavek na technickou kvalifikaci zněl pouze na dodávku diskového pole).

52.         K pochybnosti týkající se referenční zakázky IoT.systems s.r.o. lze plně odkázat na bod 106 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jelikož se s ním plně ztotožňuji. Jelikož daná společnost změnila název obchodní společnosti, je zřejmé, že změnila taktéž e-mailové adresy a z původních e-mailových adres si přeposílá poštu na nynější e-mailové adresy. Nelze v tomto postupu spatřovat jakoukoliv manipulaci s e-mailovou komunikací mezi zadavatelem a objednatelem této referenční zakázky, jedná se totiž o postup zcela standartní.

53.         Dílčím závěrem lze shrnout, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, když přijal vybraným dodavatelem předložené referenční zakázky za splnění technického kritéria kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Vybraným dodavatelem předložené reference zcela odpovídají stanoveným požadavkům na prokázání technické kvalifikace, a proto je daná námitka navrhovatele nedůvodná.

K nedostatečnosti odůvodnění rozhodnutí o námitkách

54.         Navrhovatel setrvává na svém tvrzení uvedeném v návrhu, že rozhodnutí o námitkách nebylo dostatečně odůvodněno. Dle navrhovatele se zadavatel nevypořádal s tvrzením, že referenční zakázka pro Rexonix s.r.o. a referenční zakázka pro IoT.systems s.r.o. nejsou dodávkami v pravém slova smyslu. Nejedná se totiž o plnění ve prospěch objednatelů diskových polí, nýbrž jde pouze o „přeprodej“ zboží mezi obchodními společnostmi. Tímto se dle navrhovatele nezabýval ani Úřad v napadeném rozhodnutí.

55.         V této části námitek lze přisvědčit závěru Úřadu uvedeném v napadeném rozhodnutí[9]. Zadavatel v druhém rozhodnutí o námitkách k tvrzení navrhovatele uvedl, že: „v čl. 9.11.1. zadávací dokumentace zcela jasně stanovil, že k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu dle 79 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel požadoval předložení seznamu alespoň 3 významných dodávek poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení s předmětem plnění dodávka diskových polí v minimálním finančním rozsahu 4 mil. Kč bez DPH.

Z výše uvedeného zcela jasně vyplývá, že zadavatel nepožadoval k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona předložení významných dodávek, jejichž předmětem by byla dodávka diskových polí včetně instalace a implementace do infrastruktury objednatele a zajištění záručního servisu. Předmět plnění veřejné zakázky sice zahrnuje nejen dodávku diskových polí, ale i jejich instalaci a implementaci do infrastruktury zadavatele včetně záručního servisu, hlavním předmětem plnění je však dodání diskových polí se stanovenými minimálními technickými parametry.“

56.         Zadavatel taktéž uvedl, že účelem stanoveného kvalifikačního kritéria bylo ověřit schopnost dodavatele dodat dodávku diskových polí, přičemž dané kritérium stanovil tak, aby co nejméně omezil hospodářskou soutěž. Uvedené odůvodnění lze považovat za srozumitelné, logické a dostatečně podrobné vzhledem k obsahu navrhovatelem vznesené námitky. Je proto možné konstatovat, že uvedeným tvrzením byla daná námitka zcela vypořádána. Nutno podotknout, že zadavatel je sice povinen v souladu s § 245 odst. 1 zákona vypořádat podané námitky srozumitelně a podrobně, neznamená to však, že se musí vypořádat s každým jednotlivým aspektem argumentace stěžovatele, je-li tento vypořádán v celém kontextu rozhodnutí o námitkách. Obdobné platí i pro rozhodnutí správních orgánů či rozhodnutí soudů, nelze tedy na zadavatele klást větší nároky, než jsou kladeny na správní orgány či soudy.

57.         Nelze rovněž přisvědčit tvrzení navrhovatele, že se Úřad v napadeném rozhodnutí daným tvrzením taktéž nezabýval, neboť tak učinil v části napadeného rozhodnutí s názvem K námitce nedostatečnosti odůvodnění rozhodnutí o námitkách[10], a také v bodech 101 – 108 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Vypořádání dané námitky se proto jeví jako dostatečné. K námitce navrhovatele, že Úřad neprovedl žádné šetření a bez dalšího považoval e-mailové potvrzení referenční zakázky pro Rexonix s.r.o. a referenční zakázky pro IoT.systems s.r.o. za dostatečné, lze konstatovat, že Úřad nemusel provádět žádné zvláštní šetření, jelikož ze skutkových zjištění měl postaveno najisto, že dané referenční zakázky splnily kritéria technické kvalifikace vymezené v ZD. E-maily potvrzující realizaci daných referencí lze považovat za dostatečné potvrzení provedení referenční zakázky. Obsah předmětných e-mailů byl zcela dostačující k porovnání s požadavky zadavatele v ZD.

58.         K uvedenému lze pouze doplnit, že daná námitka je zcela irelevantní, jak již zaznělo výše. Jestliže ZD stanovila požadavek na prokázání technické kvalifikace na předložení významných dodávek toliko na dodání diskových polí, není podstatné, zda objednatelé těchto významných dodávek byli taktéž uživateli diskových polí či nikoliv. Uvedený požadavek, jak sdělil zadavatel, měl za účel ověřit schopnost dodat, nikoliv instalovat, implementovat a poskytovat záruční servis.

K námitce porušení zásad správního řízení

59.         Navrhovatel dále namítá, že Úřad neposoudil šetřený případ správně a v souladu se zákonem. Dle navrhovatele došlo k porušení zásady legitimního očekávání zakotvenou v § 2 odst. 4 správního řádu, jakožto zásady materiální pravdy vymezené v § 3 správního řádu. Dle navrhovatele se Úřad odchýlil od své dosavadní rozhodovací praxe, když uvedl, že zadavatel nebyl povinen vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona. Rozhodování Úřadu je dle navrhovatele nyní nekonzistentní.

60.         Předně je nutno uvést, že rozhodnutí uvedená navrhovatelem v bodě 10 rozkladu stojí na odlišných skutkových okolnostech, a proto jsou pro daný případ neaplikovatelná. U citovaných rozhodnutí Úřadu totiž zadavatel po posouzení splnění podmínek účasti dospěl k závěru, že dané podmínky technické kvalifikace nebyly vybraným dodavatelem splněny. V takovém případě dle § 48 odst. 8 zákona platí, že pokud zadavatel po posouzení splnění podmínek účasti u vybraného dodavatele v zadávacím řízení dospěje k závěru, že jeho nabídka nesplňuje zadávací podmínky, musí vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. V nyní řešeném případě však zadavatel po prvním posouzení splnění podmínek účasti neměl pochybnost o tom, že dané kritérium technické kvalifikace je ze strany vybraného dodavatele splněno. Jakmile však pochybnost zadavatel získal, rozhodl se využít postupu dle § 46 zákona a vyzvat vybraného dodavatele k objasnění nebo doplnění nabídky[11].

61.         Nelze rovněž přitakat tvrzení navrhovatele, že by v daném případě byla porušena taktéž zásada materiální pravdy. Naopak je možno konstatovat, že Úřad zjistil stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti a průběh zadávacího řízení je zachycen ve správním spise. V předmětném správním řízení byly shromážděny podklady pro zjištění skutkového stavu v souladu se zásadou materiální pravdy, přičemž Úřad vycházel z dostatečných skutkových zjištění, která interpretoval správně. Úřad pro účely tohoto řízení vycházel z rozsáhlého spisového materiálu a předmětné podklady pro rozhodnutí lze považovat za dostatečné.

62.         Námitka navrhovatele týkající se porušení zásad vedení správního řízení je nedůvodná.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

63.         Závěrem konstatuji, že jsem napadené rozhodnutí přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež shrnuji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.

64.         K zákonnosti napadeného rozhodnutí poukazuji, že Úřad zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad také řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl ke svým závěrům. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Shrnutí

65.         Závěrem lze konstatovat, že Úřad rozhodl správně, když přisvědčil postupu zadavatele. Zadavatel nebyl povinen vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona vyloučit. Zadavatel postupoval v souladu se zákonem a v zájmu zachování soutěže, když využil práva, jež mu dává § 46 zákona, a vyzval vybraného dodavatele k objasnění nebo doplnění jím předložené nabídky. Předložené referenční zakázky jsou způsobilé a splňují podmínky technické kvalifikace stanovené zadavatelem v ZD. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zcela dostatečné. Úřad v průběhu správního řízení neporušil žádnou z tvrzených zásad vedení správního řízení, jelikož postupoval v souladu se zákonem a věc posoudil věcně správně.

VII.        Závěr

66.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha – Nové

Město

2. INDOC s.r.o., U Hadovky 564/3, Dejvice, 160 00 Praha 6

3. KSP Computer & Services, s.r.o., Nad Strání 109/46, 180 00 Praha 8 – Troja

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy