číslo jednací: 26898/2021/500/AIv
spisová značka: S0138/2021/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 4. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha,
• navrhovatel – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 1. 2021 JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 09582, Kocián, Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nová infrastruktura a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035515, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 200-485659,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha – ze dne 9. 4. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nová infrastruktura a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035515, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 200-485659, se v části návrhu, v níž jmenovaný navrhovatel namítá, že zadávací podmínky výše citované veřejné zakázky jsou netransparentní, neurčité a nesrozumitelné podle ustanovení § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Zadavatel – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Nová infrastruktura a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035515, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 200-485659, pravidla stanovená v ustanovení §  48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím ze dne 25. 2. 2021 vyloučil navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha – dle § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona ze zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku z důvodu, žejmenovanýmnavrhovatelem nabízené řešení počítá s realizací předmětu plnění prostřednictvím MS SQL databáze a MS serverů, s nimiž jsou spojeny licenční poplatky, které však nejsou uvedeny v nabídce jmenovaného navrhovatele, ačkoliv takový požadavek nemá oporu v zadávacích podmínkách jmenované veřejné zakázky, neboť dle „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 12“ ze dne 24. 11. 2020 „licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení“, dále z důvodu, že nabídka jmenovaného navrhovatele „obsahuje řešení (bezplatná licence MS SQL Server Expres), prostřednictvím kterého nelze garantovat vysokou dostupnost řešení předmětu veřejné zakázky“, ačkoliv nabídka jmenovaného navrhovatele takové řešení neobsahuje, a dále z důvodu nesplnění smluvní podmínky na zajištění záruky na celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání jmenovanému zadavateli, aniž by toto konstatování mělo jakoukoliv oporu v předložené dokumentaci o zadávacím řízení jmenované veřejné zakázky, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí jmenovaného zadavatele ze dne 25. 2. 2021 o vyloučení navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha – z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nová infrastruktura a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035515, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 200-485659 – a současně ruší i všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

IV.

Zadavateli – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0138/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha – ze dne 9. 4. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nová infrastruktura a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035515, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 200-485659.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 9. 10. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nová infrastruktura a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035515, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 200-485659 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             V bodě II.1.4) „Stručný popis“ formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: „Předmětem veřejné zakázky je vytvoření nových webových stránek a současně systémového integrátoru, který napomůže sjednotit a logicky uspořádat ve struktuře obsah nového portálu a navázat aplikace třetích stran. Aplikace vytvořené třetími stranami budou do nového webu integrované úpravou vzhledu a sjednocením hlavičky (úpravy aplikací třetích stran nejsou součástí zadávacího řízení). Součástí předmětu plnění je rovněž podpora, údržba a rozvoj projektu“.

3.             Dne 18. 1. 2021 obdržel navrhovatel – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 1. 2021 JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 09582, Kocián, Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – „Rozhodnutí o vyloučení účastníka“ ze dne 18. 1. 2021 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení ze dne 18. 1. 2021“), kterým zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

4.             Dne 2. 2. 2021 podal navrhovatel „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na nadlimitní veřejnou zakázku ‚Nová infrastruktura a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy‘ ze dne 18. 1. 2021“, které byly zadavateli doručeny téhož dne (dále jen „námitky ze dne 2. 2. 2021“).

5.             Dne 16. 2. 2021 obdržel navrhovatel „Rozhodnutí o námitkách“ ze dne 16. 2. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách ze dne 16. 2. 2021“), kterým zadavatel námitkám navrhovatele vyhověl s tím, že výše uvedené rozhodnutí o vyloučení ze dne 18. 1. 2021 zruší.

6.             Dne 26. 2. 2021 obdržel navrhovatel „Rozhodnutí o vyloučení účastníka“ ze dne 25. 2. 2021 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení ze dne 25. 2. 2021“ nebo „rozhodnutí o vyloučení“), kterým zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

7.             Dne 15. 3. 2021 podal navrhovatel „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na nadlimitní veřejnou zakázku ‚Nová infrastruktura a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy‘ ze dne 25. 2. 2021“, které byly zadavateli doručeny téhož dne (dále jen „námitky ze dne 15. 3. 2021“ nebo „ námitky“).

8.             Dne 30. 3. 2021 obdržel navrhovatel „Rozhodnutí o námitkách“ ze dne 29. 3. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), kterým zadavatel výše uvedené námitky navrhovatele ze dne 15. 3. 2021 odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 9. 4. 2021 obdržel Úřad téhož dne. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 9. 4. 2021.

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, proti rozhodnutí o námitkách a proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

11.         V úvodu návrhu navrhovatel uvádí, že „zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na Veřejnou zakázku, přestože pro to nebyly dány důvody ani splněny podmínky podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, jakožto ani žádného jiného ustanovení ZZVZ, a když vyloučení navrhovatele Rozhodnutím o námitkách následně potvrdil. Obě rozhodnutí tak spočívají na nesprávném skutkovém a právním posouzení (…).“.

12.         Navrhovatel dále dodává, že „obě Rozhodnutí (rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách – pozn. Úřadu) trpí vadami spočívajícími v jejich nesrozumitelnosti a nedostatku odůvodnění, v důsledku čehož jsou nepřezkoumatelná, netransparentní, a tudíž nezákonná.“.

13.         Závěrem úvodní části návrhu navrhovatel uvádí, že „rovněž vyjadřuje důvodné pochybnosti o zákonnosti zadávacích podmínek, neboť se domnívá, že tyto byly z důvodů uvedených níže vymezeny zjevně netransparentně, neurčitě a nesrozumitelně, a tudíž v rozporu s §§ 6 odst. 1 a 36 odst. 3 ZZVZ.“.

14.         Navrhovatel se dále v návrhu podrobně vyjadřuje k jednotlivým důvodům, pro které byl zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení.

K údajnému nesplnění povinnosti uvést veškeré licenční požadavky

15.         „K údajnému nesplnění povinnosti uvést veškeré licenční požadavky“ navrhovatel uvádí, že s v rozhodnutí o vyloučení uvedenými tvrzeními zadavatele nesouhlasí a neztotožňuje se s nimi, jelikož se jedná o „zcela lichá, neopodstatněná, jakož i účelová tvrzení, která nemají oporu v zadávací dokumentaci“. Navrhovatel dále dodává, že požadavek zadavatele, že „Veškeré licenční požadavky na provoz portálu a souvisejících nástrojů (např. virtualizační platforma, operační systémy, databáze, grafický informační systém apod.) uvede uchazeč do nabídky“ beze zbytku splnil, když „ve svém Návrhu řešení, které je nedílnou součástí jím podané nabídky do zadávacího řízení na Veřejnou zakázku, uvedl, že jako platformu pro vývoj aplikace (portálu) použil komerční […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] a jako související nástroje (…) uvedl Windows Server 2016. MS SQL DB 2019 a virtualizační platformu a síťovou infrastrukturu.“, které souhrnně uvedl prostřednictvím tabulky, která je součástí „Návrhu řešení“. Navrhovatel tak konstatuje, že v rámci své nabídky uvedl veškeré licenční požadavky na provoz portálu a souvisejících nástrojů, pročež se nelze ztotožnit s tvrzením zadavatele, že navrhovatel nesplnil předmětnou povinnost stanovenou v zadávací dokumentaci.

K údajnému nesplnění povinnosti vyčíslit veškeré licenční poplatky

16.         „K údajnému nesplnění povinnosti vyčíslit veškeré licenční poplatky“ navrhovatel uvádí, že požadavek zadavatele, že „Dodavatel uvede v rámci nabídky i cenu za případné licence, které bude potřebovat pro vývoj a provoz aplikace“ zcela beze zbytku splnil, neboť „cenu za veškeré potřebné licence, které byly nezbytnou součástí nabízeného řešení, vyčíslil v rámci nabídkové ceny“. Navrhovatel dále uvádí, že cenu za případné licence, které bude potřebovat pro vývoj a provoz aplikace v rámci nabídky uvedl v souladu s požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny do zadavatelem předepsané souhrnné cenové tabulky. Navrhovatel dále dodává, že v rámci svého „Vysvětlení k žádosti zadavatele o objasnění“ ze dne 30. 12. 2020 (dále též jen „objasnění nabídky“) „na výslovnou žádost zadavatele specifikoval ceny vybraného redakčního systému […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].“, přičemž uvádí, že pokud zadavatel požadoval, aby v rámci nabídky byly specifikovány zvlášť ceny za tu, kterou licenci, měl tento požadavek uvést v zadávací dokumentaci.

17.         K tvrzení zadavatele, že navrhovatel výše uvedenou povinnost nesplnil, když v rámci nabídkové ceny nezohlednil cenu licencí MS SQL Server a OS Windows Server, navrhovatel namítá, že „zadavatel nemá pravdu, neboť se jedná o licence spojené s konfigurací serverů, které nebyly součástí nabídky řešení“, což dle navrhovatele vyplývá z „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 12“ ze dne 24. 11. 2020 (dále též jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 12“), v němž zadavatel na dotaz „licence potřebné k provozu těchto služeb (Jako příklad lze uvést: službu databázového a webového serveru, reverzní proxy, monitoringu, loadbalanceru, zálohovacího systému apod.) jsou součástí nabídky řešení dle bodu 1.2 a) Návrhu smlouvy?“ uvedl následující odpověď: „Provoz serverů bude probíhat poskytovatelem IT služeb na straně ČHMÚ. Licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení.“. Dále navrhovatel dodává, že v odpovědi na dotaz č. 5, která byla zveřejněna zadavatelem na profilu v rámci „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 14“ ze dne 1. 12. 2020 (dále též jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 14“) zadavatel doplnil následující: „Zadavatel bude uvedené prvky infrastruktury poskytovat v případě potřeby. Zadavatel disponuje pokročilým serverovým řešením, které zahrnuje zmiňované nástroje a že konfigurace serverů bude diskutována s vybraným dodavatelem.“.

18.         Navrhovatel dále konstatuje, že „Vzhledem k tomu, že v případě MS SQL Server a OS Windows Server se právě jedná o licence spojené s konfigurací serverů, navrhovatel zcela oprávněně v souladu se zadávací dokumentací a výše uvedenými vysvětleními zadavatele do nabídkové ceny nezapočítával.“.

19.         Navrhovatel dále odkazuje na „Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a objasnění nabídky“ ze dne 23. 12. 2020 (dále též jen „žádost o objasnění“), v níž zadavatel navrhovateli položil následující dotaz č. 5: „Jakou máte připravenou alternativu za MS SQL databázi, pokud nedojde k dohodě s provozovatelem infrastruktury a CHMU i s ohledem na cenu případných licencí?“, která dle navrhovatele jasně dokládá, že zadavatel nepožadoval, aby výše uvedené licence byly zahrnuty do nabídkové ceny, a dokonce spekuloval a vyzýval navrhovatele, aby mu sdělil případné alternativy za tyto licence v případě, že nedojde ke shodě se zadavatelem, co se ceny licencí týče. Navrhovatel k uvedenému dodává, že „je připraven využít příslušnou licenci jak pro MS SQL databáze, tak příslušnou licenci pro MS servery, pokud je bude mít zadavatel k dispozici. Nicméně pokud zadavatel předmětnými licencemi pro účely plnění Veřejné zakázky nedisponuje, je navrhovatel připraven plnit Veřejnou zakázku i alternativně.“. K uvedenému alternativnímu řešení dále navrhovatel dodává, že jej popsal ve svém objasnění nabídky, v němž uvedl, že „V případě, že provozovatel infrastruktury nebude moci poskytnout MS SQL databázi, lze využít i bezplatnou licenci MS SQL Server Express. Navržená architektura umožňuje efektivní využití jednotlivých technologií a to včetně optimalizace licencí“. Z uvedeného objasnění nabídky dle navrhovatele vyplývá, že navrhovatelem uváděné licence jsou pro plnění veřejné zakázky potřebné, avšak nikoli jediné použitelné. Dále navrhovatel uvádí, že jelikož alternativní využití bezplatných licencí nemá vliv na nabídkovou cenu a tyto jsou považovány za alternativní řešení pouze v případě, kdy nebudou využitelné licence uváděné navrhovatelem v nabídce, nebyly tyto licence v nabídce uváděny, což je rovněž v souladu s požadavky zadavatele. Licence […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], která je dle navrhovatele nezbytně potřebná pro plnění veřejné zakázky, pak byla v souladu s požadavky zadavatele naceněna v rámci nabídky navrhovatele.

20.         Navrhovatel závěrem předmětné části návrhu konstatuje, že „nebyl povinen uvést v nabídce, resp. započítat do nabídkové ceny náklady na licence za MS SQL Server a OS Windows Server, neboť se jedná o licence, které dle podmínek tak, jak je vymezil zadavatel v zadávací dokumentaci a následně upřesnil v rámci svých vysvětlení zadávací dokumentace, nejsou a nemají být součástí nabídky řešení. (…) Zadavatel nemůže vylučovat navrhovatele jen proto, že jeho nabídka neodpovídá nikde nevyřčeným potřebám zadavatele, respektive potřebám prvně zmíněným až v Rozhodnutí o vyloučení. (…) Navrhovatel tak s ohledem na výše uvedené trvá na tom, že beze zbytku splnil požadavky zadavatele, pokud jde o uvedení licenčních požadavků nabízeného řešení i uvedení cen za potřebné licence pro vývoj a provoz aplikace v rámci nabídkové ceny, a má-li zadavatel i přes to za to, že navrhovatelem předložené řešení neodpovídá stran licenčních požadavků a poplatků zadávací dokumentaci, navrhovatel ve světle výše citované rozhodovací praxe Úřadu a soudů k tomu dodává, že zadávací podmínky jsou ve světle vysvětlení zadavatele objektivně nejednoznačné, vnitřně rozporné, neurčité a nesrozumitelné, a tudíž vymezeny zcela netransparentně a v rozporu se zákonem.“.

K údajné materiální změně nabídky

21.         „K údajné materiální změně nabídky“ navrhovatel uvádí, že trvá na tom, že tvrzení zadavatele o materiální změně nabídky je „zcela absurdní a nelogické“, jelikož to byl sám zadavatel, který se navrhovatele prostřednictvím žádosti o objasnění dotazoval na alternativy k MS SQL databázi (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel dodává, že „tak poskytl zadavateli výslovně vyžádanou informaci, která byla následně označena zadavatelem za nepřípustnou změnu nabídky.“. Uvedený postup zadavatele navrhovatel označuje za „diskriminační, netransparentní a nezákonný“. Dále navrhovatel uvádí, že na žádost zadavatele svou nabídku doplnil v souladu s ustanovením § 46 odst. 2 zákona „pouze o doplňující informace ve smyslu alternativy stran licencí, které nejsou součástí nabídky řešení, neboť se jedná o licence spojené s konfigurací serverů, které tak nepodléhají kritériím hodnocení.“. Dle navrhovatele se tak nemůže jednat o materiální změnu nabídky, jelikož zadavatelem uváděná změna neovlivní předmět plnění, tj. navrhovatelem navrhované řešení. Závěrem uvedeného zdůvodnění navrhovatel dodává, že „Pokud zadavatel v rámci posuzování nabídek své výchozí předpoklady mění, jedná se tak de facto o změnu zadávacích podmínek Veřejné zakázky provedenou v rozporu s § 99 ZZVZ.“.

K údajnému nepopsaní aplikace licenčních podmínek

22.         „K údajnému nepopsaní aplikace licenčních podmínek“ navrhovatel uvádí, že „v nabídce v souladu se zadávací dokumentací Veřejné zakázky uvedl seznam potřebných licencí, a nikoliv detailní popis toho, jak bude navrhovatel aplikovat licenční podmínky jednotlivých použitých SW v rámci nabízeného technické řešení, neboť toto nebylo součástí zadávacích podmínek.“. Dále navrhovatel dodává, že „Pokud zadavatel požadoval od navrhovatele podrobný popis řešení výše uváděné problematiky, měl tuto skutečnost uvést v rámci zadávací dokumentace Veřejné zakázky, případně požádat navrhovatele v tomto směru o objasnění nabídky, což ovšem neučinil.“. Navrhovatel závěrem shrnuje, že „uváděné výhrady zadavatele tedy nejsou relevantní, neboť zadavatel zcela nemístně vysvětluje, jaká jsou pravidla pro licencování SW společnosti Microsoft ve virtuálním prostředí a předjímá stav, který by vznikl po nasazení alternativního řešení, což je ovšem ve vztahu k nabídce navrhovatele ve světle požadavků zadávací dokumentace zcela bezvýznamné, a nelze k tomu při posouzení nabídky tudíž ani přihlížet.“. Navrhovatel konstatuje, že jeho nabídka odpovídá zadávacím podmínkám, přičemž výše uvedené výhrady zadavatele je nutné odmítnout pro jejich neopodstatněnost, nepřípadnost a nesprávnost.

K údajné nepoužitelnosti MS SQL Expres v rámci nabídky

23.         „K údajné nepoužitelnosti MS SQL Expres v rámci nabídky“ navrhovatel uvádí, že „veškeré výhrady zadavatele stran licence MS SQL Server Express jsou zcela irelevantní a nepřípadné, neboť použití této bezplatné licence navrhovatel uvedl pouze jako alternativu k návrhu řešení, které předložil v rámci své nabídky, a to v návaznosti na výslovný dotaz zadavatele (…). Vytýká-li proto zadavatel navrhovateli, že stran alternativního řešení něco nedoložil nebo nevysvětlil, postupuje v rozporu se zadávacími podmínkami, a jeho postup je tak vůči navrhovateli zcela netransparentní, diskriminační, jdoucí nad rámec zadávacích podmínek, a z toho důvodu v rozporu se zákonem.“. Dle názoru navrhovatele navíc i bezplatná verze a licence MS SQL Server Express svými funkcionalitami zcela odpovídá požadavkům zadávacích podmínek, z čehož vyplývá, že i alternativní řešení, přestože se na něj dle zadávací dokumentace nevztahují žádné požadavky, je dostatečné a provozuschopné. Navrhovatel dále dodává, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ani v rozhodnutí o námitkách „neuvedl žádný konkrétní důvod, proč je bezplatná verze licence MS SQL Server Express dle jeho názoru nedostatečná a v čem konkrétně měl Navrhovatel porušit zadávací podmínky“, na základě čehož navrhovateli není zřejmé, v čem přesně dle názoru zadavatele nedodržel zadávací podmínky, jelikož dle navrhovatele je jeho nabídka plně v souladu se zadávacími podmínkami, a není zde dán důvod pro jeho vyloučení. Dle navrhovatele totiž „MS SQL Express obsahuje dostatečné funkcionality pro zajištění provozuschopného, kvalitního a robustního technického řešení předmětu plnění Veřejné zakázky.“.

K databázovému serveru

24.         „K databázovému serveru“ navrhovatel uvádí, že ze strany zadavatele pravděpodobně došlo k nepochopení technického řešení, jelikož „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].“. Dle navrhovatele „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“. Navrhovatel dále odkazuje na rozhodnutí o námitkách, konkrétně na pasáž, kde zadavatel uvádí, že „z návrhu řešení není vůbec jasné, jak bude publikační platforma, na kterou se dodavatel odkazuje v bodě 42 fungovat, když není na platformě Windows/MS SQL/[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“, k čemuž navrhovatel dodává, že takový popis ovšem nevyplývá z požadavků zadávací dokumentace, a tudíž zadavatel nemohl oprávněně očekávat, že jej navrhovatel do popisu navrhovaného řešení uvede. Pokud tak zadavatel očekával, jednal dle navrhovatele netransparentně a diskriminačně ve vztahu k navrhovateli, neboť požadavky zadavatele by tak šly nad rámec zadávací dokumentace. Navrhovatel dále dodává, že „zadavatel v zadávací dokumentaci nijak nespecifikoval, kolik dat a jak často se mají měnit v redakčním systému.“, k čemuž navrhovatel dále uvádí, že „pokud měl zadavatel specifické požadavky, měl tyto uvést v rámci zadávací dokumentace“ a „pokud tak neučinil, nemůže být jejich případné opomenutí přičítáno k tíži navrhovatele, neboť navrhovatel ve svém návrhu řešení mohl zohlednit jen ty požadavky zadavatele, které byly uvedeny v zadávacích podmínkách.“.

K údajné nemožnosti provozovat redakční systém […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] na bezplatném operačním systému Linux a k údajné nedostatečné dostupnosti navrhovaného řešení

25.         „K údajné nemožnosti provozovat redakční systém […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] na bezplatném operačním systému Linux a k údajné nedostatečné dostupnosti navrhovaného řešení“ navrhovatel uvádí, že již v námitkách namítal, že „se jedná o zcela nepravdivé tvrzení, neboť […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] v poslední verzi je možné provozovat na OS Linux. NET Core, který […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] vyžaduje, je dostupný i pro Linux.“. Dle navrhovatele tak rozhodnutí o vyloučení v předmětné části obsahuje zjevné věcné nesprávnosti. Navrhovatel dále uvádí, že k výše uvedené problematice se vyjadřoval již v námitkách, se kterými se však zadavatel dle názoru navrhovatele věcně nevypořádal, když těmto nevyhověl a zároveň svůj postup nijak neodůvodnil. K uvedenému navrhovatel dále dodává, že informace uvedené v odkazu zadavatele na oficiální dokumentaci k […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] nijak nepopírají ani nevyvrací navrhovatelem uváděné skutečnosti. Navrhovatel závěrem konstatuje, že „Povinnost upravit konfiguraci serverů podle alternativního řešení ovšem ze zadávacích podmínek, ani žádných dodatečných dotazů či požadavků zadavatele ovšem nevyplývá. Navíc, navrhovatel dodává, že konfigurace serveru v nabídce je naprosto dostatečná (dokonce až naddimenzovaná) pro použití databáze MS SQL Express.“. Dle navrhovatele jsou tak tvrzení zadavatele o nepoužitelnosti databáze MS SQL Express „zcela neopodstatněná a nesprávná, a nelze k nim vůbec proto přihlížet.“.

K údajnému nerespektování smluvních podmínek a nacenění záruky pro celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání

26.         „K údajnému nerespektování smluvních podmínek a nacenění záruky pro celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání“ navrhovatel uvádí, že se již v námitkách podrobně vyjádřil k tomu, proč s tvrzením zadavatele, že nabídka navrhovatele nerespektuje smluvní podmínky, nesouhlasí. S těmito námitkami se však zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nevypořádal a omezil se pouze na konstatování, že „Stěžovatel pouze recykluje důvody z jeho vysvětlení nabídky, se kterými se Zadavatel věcně vypořádal v Rozhodnutí (rozhodnutí o vyloučení – pozn. Úřadu) v bodech 2.21 až 2.23.“. Navrhovatel konstatuje, že s výše uvedenými tvrzeními zadavatele nesouhlasí a považuje je za nepřezkoumatelná. Navrhovatel dále uvádí, že „(…) mu není jasné, z čeho zadavatel dovozuje, že neposkytuje záruku včetně podpory dle požadavků uvedených v zadávacích podmínkách.“. Navrhovatel uvádí, že je srozuměn s tím, že „musí zajistit podporu (maintenance) k softwaru […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] ze strany jeho výrobce, a to jak po dobu vývoje aplikace, tak po dobu 5 let ode dne jeho předání, což i učiní a ve své nabídce to uvedl (…).“. Dále navrhovatel dodává, že „V souladu s odst. 2.2 tak je i cena za maintenance k […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] na dobu do předání díla zahrnuta do nabídkové ceny. Znamená to, že v ceně díla (konkrétně v řádku 1 zmiňované cenové tabulky) jsou ve vztahu k softwaru […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] započítány náklady na pořízení trvalé licence, tj. licence na dobu neurčitou s počátkem jejího trvání od zahájení vývoje Díla včetně podpory po dobu vývoje a současně i cena za zajištění podpory po zadavatelem požadovanou dobu (5 let od předání díla).“. Navrhovatel tak shrnuje, že „splnil požadavek zadavatele a v rámci dodávky díla mu poskytne trvalou licenci k dílu (…). K tomu poskytuje podporu výrobce (maintenance) k softwaru […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], a to jak po dobu implementace systému, tak i po celou dobu 5 let počínaje předáním díla (…).“. Závěrem této části návrhu navrhovatel uvádí, že „údajné porušení zadávacích podmínek tak nemá jakoukoliv oporu v zadávací dokumentaci na Veřejnou zakázku či nabídce navrhovatele a vyloučení navrhovatele z tohoto důvodu je nedůvodné, a tudíž nezákonné.“.

K nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách

27.         Navrhovatel pak v další části návrhu nad rámec uvedených důvodů, pro které byl zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení, uvádí, že „Rozhodnutí o vyloučení je nepřezkoumatelné, neboť je vnitřně rozporné, neodůvodněné a místy dokonce nesrozumitelné, a zadavatel se tak dopustil flagrantního porušení zásady transparentnosti.“. Navrhovatel dále podotýká, že mu „není zřejmé, jaké konkrétní zadávací podmínky nesplnil, neboť místy je odůvodnění zadavatele věcně nesprávné, místy pouze zadavatel konstatuje nesplnění zadávacích podmínek bez uvedení, které konkrétní zadávací podmínky navrhovatel nesplnil či odkazuje na obecné materiály o produktech, které navrhovatel zahrnul do své nabídky.“. Navrhovatel takové rozhodnutí považuje za zmatečné a nesrozumitelné, které lze jen velmi obtížně v plné míře vyvrátit. Vzhledem k uvedenému je navrhovatel toho názoru, že zadavatel svým jednáním porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

28.         Z návrhu dále vyplývá, že navrhovatel považuje rovněž rozhodnutí o námitkách za učiněné v rozporu se zákonem, když uvádí, že „(…) i Rozhodnutí o námitkách je vadné, a tudíž nezákonné, neboť je s ohledem na nedostatek odůvodnění a nesrozumitelnost nepřezkoumatelné.“. Navrhovatel dále dodává, že se zadavatel s většinou námitek navrhovatele nevypořádal a ani neuvedl žádný konkrétní věcný důvod, proč k těmto námitkám nepřihlédl.

29.         V závěru návrhu se navrhovatel s ohledem na vše výše uvedené domáhá zrušení rozhodnutí o vyloučení a zrušení rozhodnutí o námitkách, případně zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, dospěje-li Úřad k závěru, že zadávací podmínky byly stanoveny v rozporu se zákonem.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

30.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 9. 4. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

31.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

32.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-12638/2021/544/EPr ze dne 13. 4. 2021.

33.         Usnesením č. j. ÚOHS-12981/2021/544/AHn ze dne 16. 4. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19. 4. 2021

34.         Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19. 4. 2021 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne.

35.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu předně uvádí, že „Navrhovatel ve svém Návrhu nepřichází s žádnou skutečností, která by nebyla Zadavatelem vypořádána v rámci Rozhodnutí o námitkách. Naopak uvádí skutečnosti nové, ke kterým nenavazovaly řádně podané námitky, resp. návrh se věnuje zadávacím podmínkám, aniž by ze strany Navrhovatele tomuto kroku předcházely řádně podané námitky proti zadávacím podmínkám v zákonné lhůtě. Pro vyjádření k Návrhu tak Zadavatel využije a odkáže v celém rozsahu na své Rozhodnutí o námitkách, které obsahuje vypořádání se všemi relevantními body Návrhu.“. V návaznosti na právě uvedené proto Úřad dále uvádí i relevantní argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí o námitkách.

36.         K „Nevyčíslení všech licenčních poplatků v rámci nabídky“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že nesouhlasí s tvrzeními navrhovatele a dodává, že navrhovatel objektivně nesplnil zadávací podmínku v části SW požadavků, konkrétně, že „Dodavatel uvede v rámci nabídky i cenu za případné licence, které bude potřebovat pro vývoj a provoz aplikace“, jelikož cena za licence zmíněné v rozhodnutí o vyloučení není obsažena v nabídce ani v nabídkové ceně navrhovatele. K navrhovatelem namítané nesrozumitelnosti s odkazem na vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 zadavatel uvádí, že „To že licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení neznamená, že nebyl Stěžovatel povinen pro výše uvedené citace z části 4 zadávací dokumentace údaje o jejich ceně do nabídky uvést.“.

37.         V části „Materiální změna nabídky“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že v rámci svých žádostí o objasnění nabídek formuluje dotazy, které směřují na konkrétní nabídky a řešení a odpovědi tak je třeba formulovat „v intencích a mantinelech dané nabídky tak, aby byla respektována příslušná zákonná ustanovení, zde konkrétně zákaz změny nabídky ve smyslu § 46 ZZVZ a související rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.“. Dle zadavatele však navrhovatel v objasnění nabídky prezentoval řešení, které nebylo obsaženo v původní nabídce navrhovatele, čímž došlo k materiální změně nabídky.

38.         V části „Popis aplikace licenčních podmínek“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že i nadále trvá, že nabídka navrhovatele nerespektuje zadávací podmínky, jelikož v jejím rámci nejsou uvedeny veškeré licenční poplatky, které jsou potřeba pro řádnou realizaci předmětu plnění ve specifikaci nabízené navrhovatelem, jak je stanoveno v zadávací dokumentaci. Zadavatel k uvedenému dodává, že „Nabídková cena tedy není sestavena v souladu s požadavky zadavatele stanovenými v zadávací dokumentaci.“.

39.         Dále zadavatel v části „MS SQL Expres a jeho nepoužitelnost v rámci nabídky“ rozhodnutí o námitkách uvádí, že v rozhodnutí o vyloučení použil odkazy na oficiální internetové stránky s technickou dokumentací produktů Microsoft, a to právě za účelem podpoření faktu, že nabízené dodatečné řešení navrhovatele prostřednictvím využití MS SQL Server Express je nevhodné, protože „není pro takto robustní systém bez dalšího stavěné.“. Zadavatel dále dodává, že z uvedených internetových stránek vyplývá, že MS SQL Server Express „je vhodný pro malé projekty nebo pro potřeby vývoje, kdy není předpokládáno profesionální zapojení do ostrého provozu.“.

40.         V části „Databázový server, […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], nedostatečná dostupnost navrhovaného řešení“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí mimo jiné, že „Z návrhu řešení tedy vůbec není jasné, jak bude publikační platforma, na kterou se dodavatel odkazuje v bodě 42 fungovat, když není na platformě […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].“. Dále zadavatel dodává, že „dle oficiální dokumentace není systém OS Linux zmiňovaný dodavatelem uveden v technické dokumentaci […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“. Zadavatel dále i přes ujištění navrhovatele konstatuje, že „(…) v případě skutečného výpadku se bude muset spustit nový server, který se bude muset nakonfigurovat a data migrovat ze zálohy (…) takovéto řešení v případě kritické infrastruktury není dostatečné a je potřeba mít zajištěné redundantní řešení již od samotného spuštění.“.

41.         V části „Nerespektování smluvních podmínek a nacenění“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že navrhovatel pouze recykluje důvody z objasnění nabídky, které byly zadavatelem vypořádány již v rozhodnutí o vyloučení, a které i nadále přetrvávají „stejně jako prosté matematické konstatování, že pokud Stěžovatel v tabulce deklaruje rozšíření maintenance na další 4 roky a o řádek výše je cena licence + jednoroční maintenance, tak není pochyb o tom, že takováto konstrukce neodpovídá požadavku na podporu po dobu 5 let od předání kompletního díla, pokud je doba trvání smlouvy v max. režimu 24 + 60 měsíců a jednoroční maintenance v prvním řádku bude vyčerpán v tomto smyslu již v době 24 měsíců vyhrazených na vývoj.“.

42.         Závěrem rozhodnutí o námitkách, v části „Nepřezkoumatelnost“, zadavatel konstatuje, že rozhodnutí o vyloučení obsahuje „dostatečně komplexní a podrobné odůvodnění, které v konečném důsledku vedlo k aplikaci ust. § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ (…).“.

43.         Nad rámec rozhodnutí o námitkách zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí mimo jiné, že „zadávací podmínky a předmět plnění veřejné zakázky byl stanoven dostatečně i s ohledem na skutečnost, že žádný z potenciálních dodavatelů nevznesl námitky proti zadávacím podmínkám a nabídky většinově respektují zadání. Jaká data a s jakou mají frekvencí změny, zadavatel podrobně popsal v dokumentu příloha k zadávací dokumentaci ČHMÚ.xls (…), kde je kompletní seznam map, dat, položek pravých navigačních menu atd.“. K námitce navrhovatele stran nesrozumitelnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že „není ničím jiným než účelovým nářkem Navrhovatele, který není ničím podložený.“. Navrhovateli se tak dle zadavatele nepodařilo nijak vyvrátit důvody, které vedly k jeho vyloučení, pročež se „uchýlil k formalistickému napadání samotného procesu realizace zadávacího řízení, který byl z pohledu Zadavatele veden od počátku korektně.“.

44.         V závěru vyjádření k návrhu zadavatel konstatuje, že s obsahem návrhu nesouhlasí a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele pro nezjištění pochybení na straně zadavatele dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Vyjádření navrhovatele ze dne 19. 4. 2021

45.         V návaznosti na oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-12638/2021/544/EPr ze dne 13. 4. 2021 navrhovatel dne 19. 4. 2021 doručil Úřadu své vyjádření z téhož dne, ve kterém uvádí, že dokumentace o zadávacím řízení včetně návrhu, kterým bylo předmětné správní řízení zahájeno, obsahuje dokumenty a skutečnosti, které navrhovatel považuje za své obchodní tajemství, a to konkrétně nabídkovou cenu a veškeré její dílčí ceny, jakož i veškeré údaje týkající se cenotvorby navrhovatele, a dále rovněž technické řešení předmětu plnění veřejné zakázky.

Další průběh správního řízení

46.         Usnesením č. j. ÚOHS-17040/2021/544/EPr ze dne 21. 5. 2021 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

47.         Dne 25. 5. 2021 Úřad umožnil navrhovateli na základě jeho písemné žádosti ze dne 24. 5. 2021 nahlédnout do spisu předmětného správního řízení.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 31. 5. 2021

48.         Dne 31. 5. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“), v němž navrhovatel předně uvádí, že „(…) i po seznámení se se všemi podklady pro vydání rozhodnutí trvá na svém návrhu ze dne 9. 4. 2021 (…) na zrušení Rozhodnutí o vyloučení a Rozhodnutí o námitkách vydaných zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku (…), na nějž tímto v plném rozsahu odkazuje.“. Dále navrhovatel dodává, že je přesvědčen, že „zadavatel postupoval v rozporu se zákonem tím, že navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení na Veřejnou zakázku, přestože pro to nebyly dány důvody ani splněny podmínky podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, jakož ani podle žádného jiného ustanovení ZZVZ, a když vyloučení navrhovatele Rozhodnutím o námitkách následně potvrdil.“. Dle navrhovatele tak rozhodnutí o vyloučení i rozhodnutí o námitkách spočívají na nesprávném skutkovém a právním posouzení a rovněž trpí vadami spočívajícími v jejich nesrozumitelnosti a nedostatku odůvodnění, v důsledku čehož jsou nepřezkoumatelná, netransparentní, a tudíž nezákonná.

49.         K vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že „S námitkami zadavatele nelze předně vůbec souhlasit, neboť jsou zcela neopodstatněné, mnohdy naprosto zavádějící a účelové.“. Dle navrhovatele návrh neobsahuje žádné nové skutečnosti, které by byly nad rámec jím podaných námitek, naopak je dle navrhovatele z obsahu námitek a na ně navazujícího návrhu zřejmé, že navrhovatel namítá stále stejné skutečnosti, jelikož se jimi zadavatel v rozhodnutí o námitkách odmítl věcně zabývat, když je pominul či věcně nevypořádal, přičemž tak dle navrhovatele činí i ve vyjádření zadavatele k návrhu. Navrhovatel dále uvádí, že „Zadavatel navíc zcela dezinterpretuje tvrzení navrhovatele obsažená v Návrhu“, jelikož návrh nesměřuje proti zadávacím podmínkám, nýbrž proti tomu, že „navrhovatel ačkoliv zadávací podmínky tak, jak byly zadavatelem formulovány v zadávací dokumentaci, a v na ni navazujících vysvětleních, beze zbytku splnil, byl pro jejich porušení ze zadávacího řízení přesto vyloučen, avšak s odůvodněním jdoucím zcela proti smyslu a významu, jež lze předmětným zadávacím podmínkám objektivně přisuzovat.“.

50.         K vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí dále dodává, že „Navrhovatel zadavateli vytýká, že jej bezdůvodně vyloučil ze zadávacího řízení, nikoliv, že jsou zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Teprve za předpokladu, že zadavatel trvá na tom, že navrhovatel podal nabídku v rozporu se zadávacími podmínkami, a vykládal tak zadávací podmínky proti jejich smyslu a významu, který jim lze obecně přisuzovat a který jim navrhovatel přisuzoval a přisuzuje, navrhovatel namítá, že zadavatel formuloval zadávací podmínky zcela nejasně, neurčitě a vnitřně rozporně, neboť v nich nevyjádřil to, co z nich mělo vyplývat dle Rozhodnutí o vyloučení.“. Námitky zadavatele týkající se nových skutečností uváděných navrhovatelem v návrhu jsou dle navrhovatele zcela nepřípadné a zjevně účelové, a Úřad by k nim neměl přihlížet.

51.         Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí dále konstatuje, že „(…) zadavatel se ve Vyjádření prakticky s žádnou z navrhovatelem v Návrhu tvrzených a pro toto řízení významných skutečností nevypořádává“, naopak ve vyjádření zadavatele k návrhu „pouze vyjmenovává důvody, pro které vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na Veřejnou zakázku, aniž by jakkoliv zohlednil navrhovatelem namítané skutečnosti, které tyto důvody objektivně vyvrací, a aniž by současně uvedl konkrétní věcný důvod, proč ke skutečnostem namítaným navrhovatelem vůbec nepřihlíží.“. Dle navrhovatele tak jednotlivá tvrzení zadavatele obsažená ve vyjádření zadavatele k návrhu nejsou způsobilá samostatně ani ve svém souhrnu vyvrátit věcnou argumentaci navrhovatele proti nezákonnosti jeho vyloučení ze zadávacího řízení obsaženou v návrhu.

52.         K dílčím námitkám obsaženým v návrhu navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí mimo jiné uvádí, že „Tvrzení zadavatele, že navrhovatel nesplnil svoji povinnost stran uvedení všech potřebných licencí a licenčních poplatků, je tak zcela neopodstatněné a zjevně účelové a navrhovatel má za to, že jej v Návrhu dostatečně a prokazatelně vyvrací, přičemž zadavatel se s jeho argumentací ve Vyjádření nijak nevypořádává. Je tudíž evidentní, že zadavatel nemá jak svůj nezákonný postup vůči navrhovateli vysvětlit.“. Dále navrhovatel k dílčím námitkám obsaženým v návrhu dodává, že co se údajné materiální změny nabídky týče, navrhovatel zadavateli poskytl pouze doplňující údaje, resp. odpověď na konkrétní dotaz zadavatele po podání nabídky, což dle navrhovatele nelze považovat za nepřípustnou změnu nabídky, kdy nadto navrhovatel opřel svoje tvrzení o příslušná ustanovení zákona a rozhodovací praxi Úřadu a dále doložil relevantními důkazy. K námitkám navrhovatele týkajících se výhrad zadavatele stran licence MS SQL Server Express navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že zůstaly ze strany zadavatele ve vyjádření k návrhu zcela bez povšimnutí. Dále navrhovatel dodává, že „Vytýká-li proto zadavatel navrhovateli, že ohledně alternativního řešení něco nedoložil nebo nevysvětlil, postupuje při tom v rozporu se zadávacími podmínkami, a jeho postup je tak vůči navrhovateli zcela netransparentní, diskriminační, jdoucí nad rámec zadávacích podmínek, a z toho důvodu v rozporu se zákonem.“.

53.         Závěrem k dílčím námitkám obsaženým v návrhu navrhovatel dodává, že trvá na tom, že „zadavatel při vydání Rozhodnutí nepostupoval v souladu se ZZVZ, když zcela bezdůvodně vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, a svým jednáním porušil zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 ZZVZ, když v Rozhodnutích neuvádí, které konkrétní zadávací podmínky dle jeho názoru navrhovatel nesplnil. Rozhodnutí jsou tak pro svoji vnitřní rozpornost, nedostatek odůvodnění a nesrozumitelnost zcela zmatečná, netransparentní, a jako taková nepřezkoumatelná a nezákonná.“.

54.         Nad rámec skutečností uvedených v návrhu navrhovatel ve vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí upozorňuje Úřad na pokračující nezákonný postup zadavatele spočívající v tom, že poté co bylo Úřadem zahájeno předmětné správní řízení, zadavatel dne 13. 5. 2021 rozhodl o výběru dodavatele, k čemuž navrhovatel dále uvádí, že je přesvědčen, že „Rozhodnutí o výběru je v rozporu s § 122 ZZVZ, a to z toho důvodu, že nabídka vybraného dodavatele není podle výsledku hodnocení nabídek ekonomicky nejvýhodnější nabídkou.“. Navrhovatel dále dodává, že vzhledem k tomu, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení je nyní Úřadem řešeno v předmětném správním řízení, má navrhovatel za to, že „se zadavatel opět dopustil porušení § 6 odst. 1 ZZVZ, když Rozhodnutí vydal, aniž by vyčkal výsledku tohoto správního řízení, neboť rozhodnutí Úřadu může mít na předmětné zadávací řízení podstatný vliv, a porušil tak zásadu transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace.“.

 

Další průběh správního řízení

55.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-17974/2021/500/AIv ze dne 28. 5. 2021 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

56.         Dne 2. 6. 2021 Úřad umožnil zadavateli na základě jeho písemné žádosti ze dne 31. 5. 2021 nahlédnout do spisu předmětného správního řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

57.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl ve výroku I. tohoto rozhodnutí, že se správní řízení v části návrhu, v níž navrhovatel namítá, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou netransparentní, neurčité a nesrozumitelné, podle ustanovení § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v ustanovení §  48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona, když rozhodnutím ze dne 25. 2. 2021 vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení z důvodu, že navrhovatelem nabízené řešení počítá s realizací předmětu plnění prostřednictvím MS SQL databáze a MS serverů, s nimiž jsou spojeny licenční poplatky, které však nejsou uvedeny v nabídce navrhovatele, ačkoliv takový požadavek nemá oporu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, neboť dle vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 „licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení“, dále z důvodu, že nabídka navrhovatele „obsahuje řešení (bezplatná licence MS SQL Server Expres), prostřednictvím kterého nelze garantovat vysokou dostupnost řešení předmětu veřejné zakázky“, ačkoliv nabídka navrhovatele takové řešení neobsahuje, a dále z důvodu nesplnění smluvní podmínky na zajištění záruky na celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání zadavateli, aniž by toto konstatování mělo jakoukoliv oporu v předložené dokumentaci o zadávacím řízení, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, pročež následně Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech následných úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení.

58.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

59.         Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

60.         Podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona,

61.         Podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

62.         Podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. f) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí nabídkou údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace.

63.         Podle ustanovení § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

64.         Podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

65.         Podle ustanovení § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

66.         Podle ustanovení § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

67.         Podle ustanovení § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)      nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)      nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c)      neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

68.         Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

69.         Podle ustanovení § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

70.         Podle ustanovení § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

71.         Podle ustanovení § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

72.         Podle ustanovení § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

73.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

74.         Dle bodu IV.2.2) formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ byla lhůta pro doručení nabídek stanovena zadavatelem na den 9. 12. 2020 v 10:00 hodin.

75.         Dle bodu 3.1 „Předmět plnění veřejné zakázky“ části 2 „Podrobné podmínky zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky „vytvoření nových webových stránek a současně systémového integrátoru, který napomůže sjednotit a logicky uspořádat ve struktuře obsah nového portálu a navázat aplikace třetích stran. Aplikace vytvořené třetími stranami budou do nového webu integrované úpravou vzhledu a sjednocením hlavičky (úpravy aplikací třetích stran nejsou součástí zadávacího řízení). Součástí předmětu plnění je rovněž podpora, údržba a rozvoj projektu.“.

76.         Dle bodu 3.3 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ části 2 „Podrobné podmínky zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 34 284 000 Kč bez DPH.

77.         Dle bodu 7.1 „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ části 2 „Podrobné podmínky zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace „Dodavatel stanoví celkovou nabídkovou cenu za kompletní splnění oceňovacího modelu v souladu se zadávací dokumentací, a to absolutní částkou v českých korunách. Nabídková cena musí být stanovena jako nejvýše přípustná, a to v členění: celková nabídková cena bez daně z přidané hodnoty (DPH), výše DPH a celková nabídková cena včetně DPH.“.

78.         V „Příloze č. 1 podrobných podmínek ZD“ „Krycí list nabídky“ zadavatel uvedl následující „Souhrnnou cenovou tabulku“:

Souhrnná cenová tabulka
Č.	Předmět plnění	Cena v Kč bez DPH	DPH v Kč	Cena v Kč včetně DPH
1	Licence k danému softwaru na dobu neurčitou (dle odst. 1.2. písm. a Smlouvy)	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
2	Vývoj a Implementace (dle odst. 1.2. písm. a) Smlouvy)	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
2a	Aplikace Předpovědi specifikované ve wireframes číslo 101-122 a 450, včetně všech požadovaných funkcí a napojení, a včetně případné integrace aplikace třetích stran a dále včetně administrace této části projektu	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
2b	Aplikace Naměřená data specifikované ve wireframes číslo 400-423 a 460-468, včetně všech požadovaných funkcí a napojení a včetně případné integrace aplikace třetích stran a dále včetně administrace této části projektu	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
2c	Aplikace Ovzduší specifikované ve wireframes číslo 301-304, včetně všech požadovaných funkcí a napojení a včetně případné integrace aplikace třetích stran a dále včetně administrace této části projektu	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
2d	aplikace Voda specifikované ve wireframes číslo 201-212, včetně všech požadovaných funkcí a napojení a včetně případné integrace aplikace třetích stran a dále včetně administrace této části projektu	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
2e	Aplikace O ČHMÚ a kontakty specifikované ve wireframes 500-560, a části aplikace Home page specifikované ve wireframes číslo 001-002, včetně všech požadovaných funkcí a napojení a včetně případné integrace aplikace třetích stran a dále včetně administrace této části projektu	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
3	Záruka na 5 let (dle odst. 1.2. písm. b) Smlouvy)	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
4	Cena za poskytování 1 člověkohodiny Rozvoje (dle odst. 1.2. písm. c) Smlouvy)	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
5	Celkem cena za 3600 člověkohodin Rozvoje (dle odst. 1.2. písm. c) Smlouvy)	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
6	Cena za vyhotovení a provedení exit plánů dle smlouvy (dle odst. XI Smlouvy)	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL
Celková cena (jako součet výše uvedených cen bez řádků 2a – 2e a 4– tj. do celkové ceny účastník nezapočte údaje zmíněných řádků tohoto cenového rozpadu)		DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL	DOPLNÍ DODAVATEL

 

79.         Dle bodu 11.1 části 11 „Další práva a podmínky vyhrazené zadavatelem“ zadávací dokumentace „zadavatel nepřipouští varianty nabídky“.

80.         Dle části „Infrastruktura“ části 4 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace „Nedílnou součástí nabídky jsou následující informace:

• Hardwarové požadavky pro provoz portálu.
• Veškeré licenční poplatky související s provozem portálu.
• SLA“.

81.         Dle části „SW požadavky“ části 4 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace „Veškeré licenční požadavky na provoz portálu a souvisejících nástrojů (např. virtualizační platforma, operační systémy, databáze, grafický informační systém apod.) uvede uchazeč do nabídky.“.

82.         Dle části „Licenční poplatky“ části 4 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace „Dodavatel uvede v rámci nabídky i cenu za případné licence, které bude potřebovat pro vývoj a provoz aplikace.“.

83.         Dle odst. 1.2. části 3 „Smlouva o vývoji, provozu a rozvoji nové infrastruktury a prezentace webových aplikací ČHMÚ včetně systémové integrace datových zdrojů a jejich správy“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“) „Předmětem Smlouvy je:

a)      Vývoj a provoz webové aplikace, včetně případných licencí a systémová integrace vybraných hotových aplikací stávajícího portálu do nového webu (dále jen „Vývoj“ nebo „Dílo“). Sjednocení vzhledu aplikací třetích stran není součástí předmětu plnění;

b)      Záruka na kompletní Dílo po dobu 5 let od předání kompletního Díla v souladu s touto Smlouvou, konkrétně splněním dle odst. 4.9 Smlouvy, spočívající v podpoře technických pracovníků a uživatelů Objednatele v rozsahu uvedeném v příloze č. 5 této Smlouvy. Podporou je myšlena metodická a technická podpora pro uživatele systému jakož i závazek Dodavatele zajistit podporu provozu včetně helpdesku v rozsahu požadavků definovaných v příloze č. 5 této Smlouvy a za podmínek uvedených v této Smlouvě, zejména pak:

• Hot-line a Helpdesk v rozsahu a podobě dle Přílohy č. 5 Smlouvy,
• úpravy systému v návaznosti na legislativu,
• ·rozvoj aplikace podle aktuálních potřeb,
• ·zajištění vysoké dostupnosti kritických částí portálu,
• monitoring dostupnosti aplikace s pravidelným reportem),
• podpora při zálohování dat na hardware Objednatele.

(dále jen „Podpora“);

c)      Součástí plnění dle této Smlouvy bude také rozvoj Díla dle požadavků Objednatele způsobeného zejména legislativními a organizačními požadavky (dále jen „Rozvoj“), a to nejvýše v rozsahu 60 člověkohodin za jeden kalendářní měsíc.“.

84.         Z neveřejné části „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 12“ ze dne 24. 11. 2020 vyplývá, že na dotazy „po dokončení specifikace provozu je následující provoz služeb zajišťován poskytovatelem IT služeb? Pokud ne, v rámci jaké části cenové kalkulace je nutné tyto náklady uvést?“ a „licence potřebné k provozu těchto služeb (Jako příklad lze uvést: službu databázového a webového serveru, reverzní proxy, monitoringu, loadbalanceru, zálohovacího systému apod.) jsou součástí nabídky řešení dle bodu 1.2 a) Návrhu smlouvy?“ zadavatel odpověděl, že „Provoz serverů bude probíhat poskytovatelem IT služeb na straně ČHMÚ. Licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení.“.

85.         Z „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 14“ ze dne 1. 12. 2020 vyplývá, že na dotaz č. 5:

„K vyloučení pochybnosti a pro potřeby správné definice požadavků na provoz portálu a všech potřebných souvisejících technologií žádáme o doplnění, zda zadavatel v rámci své infrastruktury disponuje:

• nástrojem pro rozkládání zátěže (loadbalancer)
• nástrojem pro detekci / zabránění útokům (IDS / IPS)
• platformou stavového monitoringu
• nástrojem / platformou pro jednotné ukládání logů (log manager)
• technologií webového aplikačního firewallu (WAF)

a informaci, zda je případné využití takových stávajících technologií nějakým způsobem omezeno.“

zadavatel odpověděl následující: „Zadavatel bude uvedené prvky infrastruktury poskytovat v případě potřeby. Zadavatel disponuje pokročilým serverovým řešením, které zahrnuje zmiňované nástroje. Konfigurace serverů bude diskutována s vybraným dodavatelem.“.

86.         V části 4.2 „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“ „Návrhu řešení“, který předložil navrhovatel ve své nabídce je uvedena následující tabulka:

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

87.         V části 4. „Hodnocení nabídek“ „Protokolu z jednání komise I.“ ze dne 18. 12. 2020 (dále jen „protokol z jednání komise I.“) zadavatel uvedl mimo jiné, že „V souladu s ustanovením § 114 zákona byly nabídky hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, a to na základě poměru hodnocení ceny a kvality 60:20:20.“. Zadavatel dále k hodnotícím kritériím uvedl následující:

„Kritérium A: Nabídková cena – váha 60%

V rámci daného kritéria byla hodnocena celková nabídková cena v Kč bez DPH zpracovaná v souladu s částí 3 zadávací dokumentace.

(…)

Kritérium B: Délka praxe týmu dodavatele – váha 20%

(…)

Kritérium B: Kvalita týmu dodavatele – váha 20%

(…)“.

88.         Ze „Žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a objasnění nabídky“ ze dne 23. 12. 2020 (dále jen „žádost o objasnění“) kromě jiného vyplývá, že zadavatel po navrhovateli dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona požadoval mimo jiné následující objasnění nabídky: „1) Je nutné blíže specifikovat ceny vybraného redakčního […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] (rozpad na jednotlivé moduly CMS).“ (dále jen „dotaz č. 1“) a „5) Jakou máte připravenou alternativu za MS SQL databázi, pokud nedojde k dohodě s provozovatelem infrastruktury a CHMU i s ohledem na cenu případných licencí?“ (dále jen „dotaz č. 5“).

89.         V „Odpovědi na žádost Zadavatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a objasnění nabídky“ ze dne 30. 12. 2020 (dále jen „objasnění nabídky“) navrhovatel uvedl mimo jiné následující: „Co se týká výše ceny podpory, která je uvedená v řádku 3 cenové tabulky a vychází na […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Kč bez DPH měsíčně, tak podle zkušeností účastníka se jedná o naprosto adekvátní cenu. Je třeba si uvědomit, že značnou část nákladů na poskytování podpory tvoří náklady na pohotovost pracovníků, kteří musí být schopni v souladu s požadovanými SLA operativně zahájit práce na řešení požadavků, a to v některých případech i v režimu 24x7. Účastník disponuje týmem, který je schopen zabezpečit tyto činnosti pro všechny podobné realizované zakázky, tedy pro více objednatelů (zadavatelů) a proto si může dovolit náklady sdílet mezi více projektů a nabídnout tak výhodnější cenu než v případě, pokud by pro tento projekt vyčlenit samostatný tým.“.

90.         Jako odpověď na dotaz č. 1 navrhovatel v objasnění nabídky uvedl následující tabulku:

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

91.         Jako odpověď na dotaz č. 5 navrhovatel v objasnění nabídky uvedl, že „Redakční systém […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] vyžaduje pro svůj provoz databázi MS SQL. (…). V případě, že provozovatel infrastruktury nebude moci poskytnout MS SQL databázi, lze využít i bezplatnou licenci MS SQL Server Express. Navržená architektura umožňuje efektivní využití jednotlivých technologií a to včetně optimalizace licencí.“.

92.         Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že dne 25. 2. 2021 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

K výroku I. rozhodnutí

93.         Úřad úvodem podotýká, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona, hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Dle § 242 odst. 2 zákona pak platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Dále dle ustanovení § 242 odst. 4 zákona platí, že, pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

94.         Vzhledem k tomu, že zadavatel ve vyjádření zadavatele k návrhu namítá, že jsou v návrhu uvedeny nové skutečnosti, kterým nepředcházely řádně podané námitky, resp. „návrh se věnuje zadávacím podmínkám, aniž by ze strany Navrhovatele tomuto kroku předcházely řádně podané námitky proti zadávacím podmínkám v zákonné lhůtě“, zabýval se Úřad v šetřeném případě předně tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

95.         Z bodu IV.2.2) formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ vyplývá, že zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanovil do dne 9. 12. 2020 do 10:00 hodin (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle zadavatelem předložené dokumentace o zadávacím řízení přitom zadavatel od navrhovatele ve lhůtě pro podání nabídek neobdržel žádné námitky proti zadávacím podmínkám šetřené veřejné zakázky. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení pak nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku před podáním návrhu k Úřadu doručil navrhovatel zadavateli jiná podání, jejichž obsahem by byly námitky ve smyslu ustanovení § 241 a násl. zákona, než námitky ze dne 2. 2. 2021 a námitky ze dne 15. 3. 2021. Z uvedeného důvodu Úřad dále při posouzení splnění předmětné povinnosti navrhovatele (podmínky vedení správního řízení) vycházel toliko z obsahu námitek ze dne 2. 2. 2021 a námitek ze dne 15. 3. 2021, jakožto jediných námitek navrhovatele, které předcházely podání návrhu u Úřadu.

96.         Námitky ze dne 2. 2. 2021, směřující proti rozhodnutí o vyloučení ze dne 18. 1. 2021, byly zadavateli doručeny dne 2. 2. 2021, tj. ve lhůtě podle ustanovení § 242 odst. 2 zákona. Navrhovatel v předmětných námitkách uvádí, že se zadavatel rozhodnutím o vyloučení ze dne 18. 1. 2021 dopustil porušení zákona, když odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení postavil na nesprávném skutkovém a právním posouzení věci, a zjevně tak nebyly dány důvody, resp. naplněny zákonné podmínky pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona a ani žádného jiného ustanovení zákona. Navrhovatel v předmětných námitkách současně shledává rozhodnutí o vyloučení ze dne 18. 1. 2021 netransparentním, vnitřně rozporným a objektivně nepřezkoumatelným.

97.         Námitky ze dne 15. 3. 2021, směřující proti rozhodnutí o vyloučení ze dne 25. 2. 2021, které bylo navrhovateli doručeno dne 26. 2. 2021, byly zadavateli doručeny dne 15. 3. 2021, tj. ve lhůtě podle ustanovení § 242 odst. 2 zákona. V předmětných námitkách navrhovatel uvádí, že se zadavatel svým rozhodnutím o vyloučení ze dne 25. 2. 2021 dopustil porušení zákona, když své závěry v předmětném rozhodnutí zdůvodnil na základě nesprávného skutkového a právního posouzení věci, a zjevně tak nebyly dány důvody, resp. naplněny zákonné podmínky pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona a ani žádného jiného ustanovení zákona. Navrhovatel v předmětných námitkách současně shledává rozhodnutí o vyloučení ze dne
25. 2. 2021 netransparentním, vnitřně rozporným a objektivně nepřezkoumatelným. 

98.         V návrhu pak navrhovatel mimo jiné uvádí, že má důvodné pochybnosti o zákonnosti zadávacích podmínek, jelikož je toho názoru, že tyto byly vymezeny zjevně netransparentně, neurčitě a nesrozumitelně, a tudíž v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona a ustanovením § 36 odst. 3 zákona (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně se navrhovatel v návrhu domáhá mimo jiné přezkumu podmínek zadávacího řízení a navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, dospěje-li Úřad k závěru, že zadávací podmínky byly stanoveny v rozporu se zákonem (viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

99.         Z výše uvedeného je tedy Úřadu zřejmé, že tvrzením navrhovatele v části návrhu týkající se rozporu zadávacích podmínek se zákonem, nepředcházely řádně a včas podané námitky, neboť v námitkách ze dne 2. 2. 2021 stejně jako v námitkách ze dne 15. 3. 2021 toto konkrétní tvrzení absentuje, když navrhovatel v těchto pouze namítá nesplnění zákonných podmínek pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona či podle jakéhokoli jiného ustanovení zákona, přičemž námitky proti zadávacím podmínkám bylo lze podat ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona, tzn. ve nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek.

100.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že návrh neobsahuje žádné nové skutečnosti, které by byly nad rámec podaných námitek, resp. že již v rámci podaných námitek navrhovatel zadavatele upozorňoval na nejasnost, neurčitost a vnitřní rozpornost zadávacích podmínek veřejné zakázky (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad konstatuje, že po přezkoumání námitek ze dne 2. 2. 2021 a námitek ze dne 15. 3. 2021 nedospěl k závěru, že by tvrzení navrhovatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí bylo opodstatněné, jelikož ani z námitek ze dne 2. 2. 2021 a ani z námitek ze dne 15. 3. 2021 nikterak nevyplývá, že by tyto směřovaly proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (nad to lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám uplynula koncem lhůty pro podání nabídek), což ostatně na jiném místě vyjádření k podkladům rozhodnutí potvrzuje i navrhovatel, když k dané věci dále uvádí, že „(…) zadavateli vytýká, že jej bezdůvodně vyloučil ze zadávacího řízení, nikoliv, že jsou zadávací podmínky v rozporu se zákonem.“.

101.     Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad podle ustanovení § 257 písm. h) zákona správní řízení v předmětné části návrhu zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť příslušné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

K výroku II. rozhodnutí

102.     Úřad nejprve obecně shrnuje, že předmětem sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem je oprávněnost, resp. neoprávněnost, vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. V návaznosti na výše uvedené pak Úřad v souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že jej může vyloučit pouze z důvodů zákonem stanovených. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mimo jiné důvody uvedené v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jež stanoví, že účastníka zadávacího řízení lze ze zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

103.     Úřad dále konstatuje, že samotné posouzení splnění podmínek účasti, a tedy i následná možnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení, jsou velice úzce spjaty s precizním vymezením zadávacích podmínek. Zadavatel je oprávněn a současně povinen stanovit veškeré požadavky na předmět plnění veřejné zakázky na základě svých objektivně odůvodnitelných potřeb, přičemž za správnost a úplnost zadávacích podmínek je zodpovědný pouze zadavatel. Zadávací podmínky je nutné formulovat takovým způsobem, aby jejich výklad byl zcela jednoznačný a nebyl dán prostor pro pochybnosti a rozdílnou interpretaci. V případě, že dojde k interpretační nejistotě, nemůže být tato skutečnost přičítána k tíži dodavatele, a to především s odkazem na ustanovení § 36 odst. 3 zákona. 

104.     V přezkoumávaném případě zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu, že navrhovatelem nabízené řešení počítá s realizací předmětu plnění prostřednictvím MS SQL databáze a MS serverů, s nimiž jsou spojeny licenční poplatky, které však nejsou uvedeny v nabídce navrhovatele, dále z důvodu, že nabídka navrhovatele „obsahuje řešení (bezplatná licence MS SQL Server Expres), prostřednictvím kterého nelze garantovat vysokou dostupnost řešení předmětu veřejné zakázky“, a dále z důvodu nesplnění smluvní podmínky na zajištění záruky na celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání zadavateli. Úřad tedy v následujících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupil k posouzení jednotlivých zadavatelem uvedených důvodů pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, zda tyto lze považovat za souladné se zákonem.

K údajnému nevyčíslení všech licenčních poplatků v rámci nabídky

105.     V bodech 2.1 až 2.9 rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí následující:

„2.1 Zadavatel v zadávací dokumentaci předmětného zadávacího řízení podrobně a vyčerpávajícím způsobem popsal jeho požadavky na poptávané plnění – předmět veřejné zakázky. Prostřednictvím dokumentu označeného jako „Část 3: Návrh smlouvy“, konkrétně v jeho „Příloze č. 1: Technická specifikace“ stanovil v zadávacím řízení zadávací podmínku v podobě povinnosti potenciálních dodavatelů ve svých nabídkách nacenit licence, které budou v rámci realizace předmětu plnění potřeba pro řádný provoz požadovaného plnění v dané kvalitě.

2.2 Požadavek je definovaný na straně 19 zmíněného dokumentu následovně:

„Licenční poplatky

Dodavatel uvede v rámci nabídky i cenu za případné licence, které bude potřebovat pro vývoj a provoz aplikace.“

2.3 V rámci nabídky vyloučeného dodavatele je popsáno mj. plnění, které vyžaduje stran licencí produkty, které nejsou v nabídce prostřednictvím nabídkové ceny řádně uvedeny a naceněny. Nabízené řešení počítá dle vyloučeného dodavatele s realizací předmětu plnění prostřednictvím MS SQL databáze a MS serverů (i testovací prostředí), licenční požadavky tohoto řešení nejsou v nabídce žádným způsobem reflektovány, což je v rozporu s požadavkem uvedeným výše.

2.4 Dle předmětného návrhu řešení se jedná konkrétně minimálně o licence pro […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]. U Windows Serveru se licencuje fyzický server (jemu se přiřazuje licence) - min 2 CPU, každé 8 jader, tedy minimum na 1 fyzický server je 1x 16 core licence. Je-li více jader, je nutné pořídit licence na celkový počet. V případě virtualizace lze nad jedním serverem v edici STANDARD spustit dva virtuální servery, u licence Datacenter neomezeně. V případě rozložené zátěže/ serverové farmy je nutné počítat s maximálním počtem virtuálních serverů nad licencovaným fyzickým. U každého scénáře je nutno se rozhodnout, jakou edici – vícero edicí Standard nebo edici Datacenter.

2.5 Další položkou jsou Windows Server CALy (přístupové licence k Windows serveru). Licencování SQL databáze, která je součástí navrhovaného řešení, probíhá dvěma způsoby.

a) První způsob

U licence Microsoft SQL Server („nejádrové“) je nutné pořídit přístupovou licenci CAL v případě přímého, ale i nepřímého přístupu, např. prostřednictvím tzv. multiplexoru. Každý uživatel, který se dostane ke čtení či zápisu dat na Microsoft SQL Serveru i jen prostřednictvím aplikace (např. webový front-end/e-shop, terminálové servery, …), potřebuje pokrytí přístupovou licencí. Výjimku tvoří případ, kdy data do Microsoft SQL Serveru nepřenášejí skripty, joby či aplikace, ale vyžaduje to vždy unikátní zásah lidské ruky (zkopírování, uložení, přeposlání apod.).

b) Druhý způsob

Minimální počet licencí v modelu Per Core, pokud má k SQL Serveru přístup neomezený počet uživatelů, je nutné zvolit licenční model SQL Server Per Core. V licenčním modelu Per Core je třeba pokrýt licencí všechna dostupná fyzická jádra serveru, vždy však nejméně čtyři jádra na každý fyzický procesor. I ve virtuálním prostředí je zachováno stejné licenční minimum: čtyři „jaderné“ licence na jedno virtuální jádro, které využívá daná instance virtuálního stroje. SQL Server běžící na 2 procesorech po 2 jádrech = 2x2 jádra => potřeba pořídit 8 licencí (zde je třeba zohlednit nutné minimum 4 jader na 1 procesor) SQL Server běžící na 2 procesorech po 4 jádrech = 2x4 jádra => potřeba pořídit 8 licencí.

2.6 Migrace SQL Serveru – Licence Mobility Provoz SQL Serveru ve virtuálním prostředí je zcela běžná praxe, stejně tak jako migrace virtuálních strojů nad fyzickým hardwarem. Z nabídky vyloučeného dodavatele není patrné, jak v tomto prostředí dodrží pravidlo, podle nějž je licence přiřazena určitému fyzickému serveru minimálně na 90 dní, když nabízený produkt není pořízen se Software Assurance (SA). Je-li nabízený produkt bez SA, je nutné to hlídat a dodržovat, což je ve složitějších infrastrukturách 4/7 velmi obtížné, ne-li nemožné. Pro častější přesun by tak pro dané řešení vyloučeného dodavatele musely být pořízeny další licence.

2.7 Software Assurance je nositelem práva License Mobility, které ruší omezení na změnu přiřazení licence až po 90 dnech. S aktivní SA je tedy možné nechat virtuální stroje migrovat libovolně často. SA také umožňuje i u aktuálních verzí SQL Serveru využít práva na druhou instalaci, která poslouží pro Fail-Over. Aby právo License Mobility platilo po celou dobu provozu SQL Serveru, je potřeba SA obnovovat. Takové řešení však z nabídky vyloučeného dodavatele nijak nevyplývá.

2.8 Licence uvedené výše, znamenají ve svém finančním objemu nemalé náklady zadavatele, minimálně však ve výši statisíců Kč (zadavatel by tak musel vypsat další zadávací řízení pro tyto položky), které nejsou v nabídce uvedeny a nabídková cena tak není v souladu s požadavky zadavatele a neobsahuje veškeré náklady stran licencí spojené s realizací předmětu plnění.“.

2.9 Nabídka, resp. nabídková cena vyloučeného dodavatele tak nerespektuje zadávací podmínky v tom smyslu, že v jejím rámci nejsou uvedeny veškeré licenční poplatky, které jsou potřeba pro řádnou realizaci předmětu plnění ve specifikaci nabízené vyloučeným dodavatelem. Nabídková cena tedy není sestavena v souladu s požadavky zadavatele stanovenými v zadávací dokumentaci.“

106.     K výše citovaným bodům rozhodnutí o vyloučení Úřad uvádí, že z bodů 2.1 až 2.3 a bodu 2.9 rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že důvodem pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení je dle zadavatele skutečnost, že navrhovatelem nabízené řešení počítá s realizací předmětu plnění prostřednictvím MS SQL databáze a MS serverů, s nimiž jsou spojeny licenční poplatky, které však nejsou uvedeny v nabídce navrhovatele, resp. nejsou naceněny v rámci nabídkové ceny nabízené navrhovatelem, a proto dle zadavatele není splňena zadávací podmínka, že „Dodavatel uvede v rámci nabídky i cenu za případné licence, které bude potřebovat pro vývoj a provoz aplikace“. V bodech 2.4 až 2.8 rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel uvádí výčet konkrétních licencí, které jsou dle zadavatele nezbytné pro realizaci navrhovatelem nabízeného plnění, a proto měly být zahrnuty v nabídkové ceně navrhovatele.

107.     Z poskytnuté dokumentace o zadávacím řízení přitom Úřad zjistil následující.

108.     Z nabídky navrhovatele vyplývá, že pro provoz systému jsou potřebné následující licence: „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“, kdy „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“ a dále licence „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“, kdy „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“ (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z právě uvedeného lze tedy dovodit, že navrhovatel v nabídce skutečně neuvedl a ani nenacenil výše specifikované licence. Navrhovatel však v podaném návrhu namítá, že takto neučinil s odkazem na vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 a vysvětlení zadávací dokumentace č. 14, neboť se jedná o licence spojené s konfigurací serveru, které nejsou součástí nabídky řešení.

109.     Ze zadávacích podmínek veřejné zakázky přitom vyplývá, že zadavatel otázku licencí a povinnost dodavatele tyto uvést do nabídky skutečně řešil a vysvětloval i prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 12, když na dotaz „(…) licence potřebné k provozu těchto služeb (Jako příklad lze uvést: službu databázového a webového serveru, reverzní proxy, monitoringu, loadbalanceru, zálohovacího systému apod.) jsou součástí nabídky řešení dle bodu 1.2 a) Návrhu smlouvy?“ odpověděl, že „Licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení.“ (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 14 dále zadavatel uvedl, že „bude uvedené prvky infrastruktury poskytovat v případě potřeby. Zadavatel disponuje pokročilým serverovým řešením, které zahrnuje zmiňované nástroje. Konfigurace serverů bude diskutována s vybraným dodavatelem.“.

110.     K výše uvedené argumentaci navrhovatele pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „Namítaná nesrozumitelnost s odkazem na vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 je projevením subjektivního nepochopení vysvětlení spíš než deklarované zmatečnosti či nejasnosti zadávacích podmínek, jak se snaží prezentovat Stěžovatel. Forma odpovědi: „Provoz serverů bude probíhat poskytovatelem IT služeb na straně ČHMÚ. Licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení“ nijak nezmiňuje ani neanuluje povinnost na uvedení veškerých licenčních požadavků na provoz portálu a souvisejících nástrojů, jak je jasně požadováno v rámci části 4 zadávací dokumentace, resp. přílohy č. 1 návrhu smlouvy. (…) To že licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení neznamená, že nebyl Stěžovatel povinen pro výše uvedené citace z části 4 zadávací dokumentace údaje o jejich ceně do nabídky uvést.“.

111.     Na základě výše uvedeného tedy Úřad dovozuje, že mezi navrhovatelem a zadavatelem není sporu o tom, že se v případě předmětných licencí jedná o licence spojené s konfigurací serveru, avšak je sporu o tom, zda mají být tyto licence naceněny v nabídce navrhovatele. V této souvislosti se přitom Úřad přiklání na stranu navrhovatele, neboť ačkoliv v části „Licenční poplatky“ části 4 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že dodavatel má v rámci nabídky uvést i „cenu za případné licence, které bude potřebovat pro vývoj a provoz aplikace“, ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 zadavatel tuto podmínku dále upřesnil tak, že „licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení“. Pokud totiž zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 na konkrétní dotaz směřující na plnění uvedené v bodu 1.2 a) návrhu smlouvy, které má být naceněno v rámci položky č. 1 „Souhrnné cenové tabulky“ (viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na jejímž základě je stanovena nabídková cena, uvedl informaci, že určité aspekty plnění nejsou součástí nabídky řešení, pak lze dovozovat, že tyto ani nemají být oceněny v rámci nabídkové ceny či uvedeny na jiném místě nabídky dodavatele. V tomto ohledu tedy nelze považovat přístup navrhovatele, který z vysvětlení zadavatele dovodil, že dodavatelé nemají předmětné licence jakkoliv v nabídce oceňovat (a to ať už jako součást nabídkové ceny, či jako pouhou informaci pro zadavatele uvedenou v rámci nabídky jako takové), za rozporný se stanovenými zadávacími podmínkami.

112.     Úřad na tomto místě považuje za nezbytné opětovně zdůraznit, že samotné posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení navazuje především na precizní zpracování zadávací dokumentace a zadavatel, který odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace, ji musí s ohledem na dodržení zásady transparentnosti formulovat takovým způsobem, aby byl její výklad co do požadavků zadavatele a povinností uchazečů jednoznačný a nezpochybnitelný. V situaci, kdy zadavatel těmto svým povinnostem ne zcela dostojí, nelze případné nejasnosti vykládat k tíži dodavatele. Jinými slovy, účelem zadávací dokumentace je formulovat zadávací podmínky tak, aby co nejpřesněji vyjadřovaly potřeby zadavatele. Jestliže zadavatel tyto potřeby neimplementuje, případně je vymezí nedostatečně, nemůže se spoléhat na to, že dodavatelé zvažující účast v zadávacím řízení takové implicitní požadavky zadavatele identifikují, resp. pochopí všichni obdobně a podle toho připraví své nabídky. Je to tedy pouze a jedině zadavatel, kdo se musí vyvarovat nejednoznačnosti zadávací dokumentace, kdy tato nemůže jít nikdy k tíži účastníka zadávacího řízení. Uvedený předpoklad je v zákoně vyjádřen zejména v ust. § 36 odst. 3 zákona, ze kterého vyplývá, že za správnost a odpovědnost zadávací dokumentace odpovídá právě zadavatel. Je to totiž pouze zadavatel, kdo zná své potřeby, a tyto je povinen vyjádřit v zadávací dokumentaci, bez možnosti následného specifikování, doplňování či jiného upřesňování v závislosti na nabízeném řešení. V této souvislosti je tedy nutné trvat na tom, že případnou nejednoznačnost zadávacích podmínek ve fázi posouzení splnění podmínek účasti je nutné interpretovat maximálně ve prospěch soutěže, tj. je nutné volit výklad nikoliv restriktivní, ale výklad, který je z pohledu účastníků zadávacího řízení co nejméně omezující (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008).

113.     V návaznosti na výše uvedené tedy Úřad konstatuje, že pokud zadavatel požadoval, aby byla cena za předmětné licence spojené s konfigurací serveru uvedena v nabídce jako takové či byla zahrnuta přímo do nabídkové ceny v rámci „Souhrnné cenové tabulky“ (viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ačkoliv tyto licence nejsou dle vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 součásti nabídky řešení, bylo na zadavateli, aby předmětnou zadávací podmínku formuloval jednoznačně již v zadávací dokumentaci, a nečinil tak až následně, ve fázi posouzení nabídky navrhovatele. I kdyby totiž bylo možné potvrdit, že tento „dodatečný“ požadavek zadavatele by lépe odpovídal potřebám zadavatele, tato skutečnost je sama o sobě irelevantní, pokud nabídka navrhovatele odpovídá podmínkám, které zadavatel vyjádřil v zadávací dokumentaci. Dle přesvědčení Úřadu výklad zadávacích podmínek (s přihlédnutím k obsahu a významu vysvětlení zadávací dokumentace č. 12) tak, jak jej předestřel navrhovatel, je zcela přípustný.

114.     S ohledem na výše uvedené tudíž Úřad k výše uvedenému důvodu pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení uzavírá, že tento nepovažuje za oprávněný důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť nemá oporu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, neboť tyto poskytovaly výklad zadávacích podmínek tak, že předmětné licence nejsou součástí nabídky řešení, tudíž bylo lze legitimně dojít k závěru, že tyto ani nemají být v nabídce oceněny, pakliže nemají být její součástí, jak výslovně uvedl zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 12.

K údajné materiální změně nabídky

115.     V bodech 2.10 až 2.20 rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí následující:

„2.10 Vyloučený dodavatel v rámci námitek proti původnímu rozhodnutí o vyloučení uvádí ve svém bodě 36. s odkazem na vysvětlení bodu 5 následující: „Účastník ve Vysvětlení v odpovědi č. 5 jednoznačně deklaroval, že pokud Zadavatel jako provozovatel infrastruktury nebude moci poskytnout MS SQL databázi, lze využít i bezplatnou licenci MS SQL Server Express, čímž bude zajištěno, že Zadavateli nevzniknou žádné další licenční náklady a nemá toto dopad do výše nabídkové ceny. Z tohoto důvodu je argument Zadavatele o vzniku dodatečných nákladů ničím nepodložený a v žádném případě není důvodem k vyloučení.“

2.11 S tímto zdůvodnění se však zadavatel nemůže ztotožnit, protože není v souladu se zákonem, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé neuvedením licenčního řešení v původní nabídce, resp. jeho finančního zajištění či odkazu na bezplatnou variantu je nezhojitelnou vadou nabídky a doplnění jakéhokoli údaje v rámci postupu dle ust. § 46 zákona by bylo tzv. materiální změnou nabídky, která je dle zákona rozhodovací praxe orgánu dozoru nepřípustná.

2.12 Druhým důvodem nepřípustnosti tohoto vysvětlení je technická stránka předmětu plnění, resp. použitelnost zmíněné bezplatné verze a licence MS SQL Server Express, která svými funkcionalitami neodpovídá požadavku na robustní a kvalitní řešení předmětu plnění, jak je uvedeno v zadávací dokumentaci.

2.13 Dalším vytýkaným bodem v rámci tohoto řešení je pak skutečnost, že i v případě volby MS SQL Express, která je zdarma je nutné provozovat […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], ke kterému je potřeba licence a ke kterému se zadavatel rovněž vyjadřuje výše. MS SQL Express je pak sice možné provozovat i na bezplatném operačním systému Linux, zvolený […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], obsažený v nabídce vyloučeného dodavatele, však ne.

2.14 Zadavatel s ohledem na aplikovatelnost řešení předmětu plnění veřejné zakázky s MS SQL Server Express, jak navrhuje vyloučený dodavatel, uvádí níže odkazy, na základě kterých lze dovodit, že řešení neodpovídá požadavkům zadavatele a nelze o něm tedy uvažovat, jako o řešení provozuschopném:

https://docs.microsoft.com/cs-cz/sql/sql-server/editions-and-components-of-sql-server-version15?view=sql-server-ver15#-editions

2.15 Tedy pokud by bylo již v původní nabídce uvedeno, že předmět plnění bude řešen přes MS SQL Server Express bez dalšího, tato skutečnost by rovněž zadavatele nutila přistoupit k vyřazení takové nabídky pro nesoulad s požadavky dle zadávací dokumentace. V případě vývoje samotného portálu je možné využít i licenci Microsoft SQL Server Developer, avšak při nasazení do reálného provozu je i tak nutné zakoupit licenci Microsoft SQL Serveru, jelikož navrhovaná edice Express není dostačující.

2.16 Limity navrhované alternativy licence MS SQL Server Express jsou k dispozici např. zde:

https://docs.microsoft.com/en-us/sql/sql-server/editions-and-components-of-sql-server-version15?view=sql-server-ver15#Cross-BoxScaleLimits.

2.17 Využití relační databáze přichází v úvahu pouze jako částečné úložiště dat. Vzhledem k popsaným technologiím v nabídce vyloučeného dodavatele (3.1.1) dodavatel popisuje využití tzv. Server-Side Rendering. Při každém požadavku je tedy redakční systém dotázán na texty, které se zobrazí na frontendu. Při velkém objemu návštěvnosti, jak je definován v rámci zadávacích podmínek, nemůže zadavatel dojít k jiným závěrům, než že databázový server i v případě využitích ukládání do mezipaměti nebude schopen obsloužit ke svými limitům ve špičkách bez problému všechny návštěvníky bez dlouhé latence načítání. Vzhledem k množství obsahu, které je na denní bázi na webu vytvářeno, upravováno a k množství stránek, které bude nutné na nové webové stránky přenést, bude výkonové omezení zadavatele omezovat a není tak v souladu s požadavky na poskytnutí kvalitního plnění dle zadávací dokumentace.

2.18 Zadavatel dále prostřednictvím dokumentu označeného jako „Část 3: Návrh smlouvy“, konkrétně v jeho „Příloze č. 5: SLA“ na straně 25 požadoval následující:

„DOSTUPNOST

Dodavatel zajistí aplikační (sw) dostupnost portálu dle důležitosti obsahu:

• Kritické části portálu – 99,7 %
• Ostatní části – 99,2 %

Plánované odstávky z důvodů údržby se do uvedených hodnot nevztahují, musí být ale naplánovány mimo časy s největší návštěvností a celková dostupnost neklesne pod 99 %.

Za kritické části portálu jsou považovány ty části, které jsou pro Objednatele prioritní z hlediska vysoké důležitosti zobrazovaných informací a velkého zájmu o tyto informace ze strany uživatelů. Pro tyto části portálu bude v rámci SLA požadováno prioritní řešení závad. Jedná se o části portálu zajišťující následující agendy:

A. Výstrahy

B. Hlásná a předpovědní povodňová služba (HPPS)

C. Smogový varovní a regulační systém (SVRS)

D. Radarová data

E. Model ALADIN

F. Flash Flood Indicator (FFI)

G. Telefonní kontakty“

2.19 Navrhované bezplatné řešení tak, krom materiální změny nabídky, kdy vyloučený dodavatel doplňuje údaje, které po lhůtě pro podání nabídek doplnit nelze, představuje rovněž omezení při poruše databáze, což je patrné např. z níže uvedeného zdroje:

https://docs.microsoft.com/en-us/sql/sql-server/editions-and-components-of-sql-server-version15?view=sql-server-ver15#RDBMSHA

2.20 V případě nedostupnosti databáze z důvodu její havárie nebude možné použít žádná pokročilá řešení troubleshooting. Failover nebude řešen a opětovné zprovoznění databáze bude časově náročné. Celý systém bude po dobu výpadku databáze bez obsahu. Zadavatel by tak v případě tohoto řešení, bylo-li by z hlediska zákona akceptovatelné, stále neměl řešení, které zaručí vysokou dostupnost, jak bylo zadavatelem v rámci zadávacích podmínek požadováno.“.

116.      Ve vztahu k výše citované části odůvodnění rozhodnutí o vyloučení Úřad nejprve shrnuje, že z bodů 2.10 a 2.11 rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že důvodem pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení je dle zadavatele dále skutečnost, že pokud navrhovatel v objasnění nabídky uvedl, že lze pro plnění veřejné zakázky využít i bezplatnou licenci MS SQL Server Express (dále též jen „alternativní řešení“), zadavateli nevzniknou žádné další licenční náklady, což by tedy nemělo dopad do výše nabídkové ceny, pak takové zdůvodnění není v souladu se zákonem, neboť neuvedením licenčního řešení v původní nabídce, resp. jeho finančního zajištění či odkazu na bezplatnou variantu je nezhojitelnou vadou nabídky a doplnění jakéhokoliv údaje v rámci postupu dle § 46 zákona by bylo dle zadavatele tzv. materiální změnou nabídky. V bodech 2.4 až 2.20 rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel uvádí konkrétní skutečnosti, z nichž dovozuje, že i pokud by navrhovatelem nabízené alternativní řešení akceptoval, nesplnilo by zadavatelem stanovené zadávací podmínky. V rámci posouzení právě uvedeného důvodu vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení je tak nezbytné předně posoudit otázku, zda by navrhovatelem uvedené alternativní řešení představovalo materiální změnu nabídky, k čemuž uvádí Úřad následující.

117.     K otázce objasnění nebo doplnění nabídky Úřad předně uvádí, že zadavatel je obecně oprávněn podle § 46 odst. 1 zákona požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady.

118.     Úřad dále v obecné rovině k problematice objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů uvádí, že zákon zapovídá změnu nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek, připuštěno je však její doplnění na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. 

119.     Úřad z jazykového výkladu § 46 odst. 2 zákona dovozuje, že změna nabídky se primárně zapovídá, lze pouze provést její doplnění nebo objasnění na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Stěžejní je zde tedy výklad pojmu doplnění nabídky, přičemž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019 uvádí, že „za doplnění je nutno považovat připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit nebude.“.

120.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dle části 6 „Návrh smlouvy a zadavatelem požadované obchodní podmínky“ zadávací dokumentace byl dodavatel „povinen v nabídce předložit dokument s obecným popisem řešení a technologií, které bude chtít při plnění použít.“. Dle části „SW požadavky“ části 4 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace měl dále dodavatel uvést do nabídky „veškeré licenční požadavky na provoz portálu a souvisejících nástrojů (např. virtualizační platforma, operační systémy, databáze, grafický informační systém apod.)“. V bodu 11.1 části 11 „Další práva a podmínky vyhrazené zadavatelem“ zadávací dokumentace je přitom stanoveno, že zadavatel nepřipouští varianty nabídky.

121.     Jak již Úřad uvedl výše, z části „Návrh řešení“ nabídky navrhovatele vyplývá, že pro provoz systému jsou potřebné následující licence: „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“ a „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“ (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

122.     Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že dne 23. 12. 2020 požádal zadavatel navrhovatele mimo jiné o objasnění nabídky, konkrétně o zodpovězení dotazu č. 5: „Jakou máte připravenou alternativu za MS SQL databázi, pokud nedojde k dohodě s provozovatelem infrastruktury a CHMU i s ohledem na cenu případných licencí?“ (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel pak na uvedenou žádost reagoval objasněním nabídky, kde mimo jiné uvedl, že „Redakční systém […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] vyžaduje pro svůj provoz databázi MS SQL. (…). V případě, že provozovatel infrastruktury nebude moci poskytnout MS SQL databázi, lze využít i bezplatnou licenci MS SQL Server Express. Navržená architektura umožňuje efektivní využití jednotlivých technologií, a to včetně optimalizace licencí.“ (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

123.     Na základě výše uvedených skutečností tedy Úřad dovozuje, že zadavatel požadoval po dodavatelích v nabídce předložit jeden konkrétní návrh řešení plnění veřejné zakázky s uvedením veškerých licenčních požadavků na provoz portálu a souvisejících nástrojů, což navrhovatel ve své nabídce učinil. Na základě žádosti zadavatele dle § 46 zákona poté zadavatel navrhovatele požádal o objasnění, jakou má připravenou alternativu za MS SQL databázi, pokud nedojde k dohodě s provozovatelem infrastruktury a zadavatelem i s ohledem na cenu případných licencí, načež navrhovatel zadavateli poskytl odpověď, v níž uvedl možné alternativní řešení v podobě MS SQL Server Express. Z právě uvedeného je tudíž zřejmé, že navrhovatel v rámci objasnění nabídky odpověděl na dotaz zadavatele, který se týkal řešení konkrétní situace, která by mohla nastat v průběhu plnění veřejné zakázky, kdy však ze zadávací dokumentace, a to včetně jejích jednotlivých částí a příloh, stejně jako z jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace nevyplývá požadavek zadavatele na řešení dané situace (uvedení alternativního řešení) dodavatele do nabídky. Pokud tedy navrhovatel v odpovědi na dotaz č. 5 v rámci objasnění nabídky v návaznosti na výzvu zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona uvedl alternativní řešení, nemohl se dopustit nezhojitelné vady, resp. změny nabídky, neboť nabídka navrhovatele dle zadávací dokumentace informace o alternativním řešení k MS SQL databázi obsahovat neměla a také neobsahovala. Jak již totiž Úřad dovodil výše, za změnu (doplnění) nabídky je možné považovat toliko doplnění něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo, ačkoliv to mělo být její součástí dle požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. Pokud tedy navrhovatel v rámci objasnění nabídky neprovedl změnu nabídky, jelikož pouze předestřel možné řešení zadavatelem uváděné situace, nikoliv však upustil od nabízeného plnění v rámci podané nabídky, nelze tak uvažovat o její oprávněnosti či neoprávněnosti. V návaznosti na právě uvedené je pak již rovněž nadbytečné se zabývat tím, zda navrhovatelem nabízené alternativní řešení splňuje zadavatelem stanovené zadávací podmínky, jejichž nesplnění zadavatel dovozuje v bodech 2.4 až 2.20 rozhodnutí o vyloučení, neboť toto řešení není a nemělo být dle zadávacích podmínek veřejné zakázky součástí nabídky navrhovatele, a tudíž by se jednalo o důvod vyloučení, který by neměl oporu v zadávacích podmínkách. Zadavatel totiž může posuzovat splnění zadávacích podmínek veřejné zakázky pouze ve vztahu k řešení, které navrhovatel uvedl ve své nabídce.

124.     S ohledem na výše uvedené tudíž Úřad k této části odůvodnění vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení uzavírá, že ani tato neobsahuje oprávněné důvody pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť uvedení alternativního řešení navrhovatelem v rámci objasnění nabídky nepředstavuje změnu nabídky navrhovatele, neboť navrhovatel tak výlučně reagoval na konkrétně mířený dotaz zadavatele, a tedy daný postup zadavatele nemá jakoukoliv oporu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

K údajnému nesplnění smluvní podmínky na zajištění záruky po dobu 5 let od předání díla

125.     V bodech 2.21 až 2.23 rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí následující:

„2.21 V rámci dotazu č. 1 žádosti o vysvětlení dále uvedl vyloučený dodavatel následující tabulku:

Uvažované licence produktu […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] a jejich cena

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

2.22 Tuto tabulku pro výhrady zmíněné v původním rozhodnutí o vyloučení[1] doplnil následujícím vysvětlením či objasněním.

2.23 Zadavatel uvádí, že vyloučený dodavatel tak rovněž nijak nevyjasnil, jakým způsobem má být vyloženo jeho časové rozmezí poskytované podpory jinak, než že záruka ve smyslu plnění dle odst. 1.2 písm. b) návrhu smlouvy není zajištěna po celé požadované období. Je-li v prvním řádku započítána licence na dobu neurčitou a jednoroční maintenance a v druhém řádku je rozšíření maintenance na 4 roky, je z tohoto patrné, že maintenance, tedy záruka ve smyslu návrhu smlouvy bude poskytována po dobu pěti let od pořízení licence. Doba trvání smlouvy však počítá s dobou trvání v max. režimu 24 + 60 měsíců[2], kdy je pro zadavatele podstatná podpora, resp. záruka právě po dokončení a předání díla ve smyslu návrhu smlouvy. Je-li tedy licence zakoupena včetně prvního roku maintenance již při účinnosti smlouvy, je nemožné, aby z daného vysvětlení vyloučeného dodavatele šlo dovodit, že záruka bude trvat po dobu 5 let od předání kompletního díla, jak stanovuje návrh smlouvy. Dodavatel tedy odpověď na dotaz č. 1 žádosti o vysvětlení nedoložil, nebo doložil v takové podobě, která znamená nerespektování smluvních podmínek a nacenění záruky pro celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání.“.

126.     K výše citovaným bodům 2.21 až 2.23 rozhodnutí o vyloučení Úřad konstatuje, že z těchto vyplývá, že zadavatel považuje za důvod vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení nesplnění smluvní podmínky na zajištění záruky na celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání zadavateli, k čemuž Úřad uvádí následující skutečnosti.

127.     Dle odst. 1.2. písm. b) návrhu smlouvy je předmětem Smlouvy „Záruka na kompletní Dílo po dobu 5 let od předání kompletního Díla v souladu s touto Smlouvou, konkrétně splněním dle odst. 4.9 Smlouvy, spočívající v podpoře technických pracovníků a uživatelů Objednatele v rozsahu uvedeném v příloze č. 5 této Smlouvy. Podporou je myšlena metodická a technická podpora pro uživatele systému jakož i závazek Dodavatele zajistit podporu provozu včetně helpdesku v rozsahu požadavků definovaných v příloze č. 5 této Smlouvy a za podmínek uvedených v této Smlouvě (…)“.

128.     Ze žádosti o objasnění kromě jiného vyplývá, že zadavatel po navrhovateli dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona požadoval zodpovězení dotazu č. 1 „Je nutné blíže specifikovat ceny vybraného redakčního […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] (rozpad na jednotlivé moduly CMS).“

129.     Jako odpověď na dotaz č. 1 navrhovatel v objasnění nabídky uvedl následující tabulku:

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

130.     V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že tvrzení zadavatele, že „vyloučený dodavatel tak rovněž nijak nevyjasnil, jakým způsobem má být vyloženo jeho časové rozmezí poskytované podpory jinak, než že záruka ve smyslu plnění dle odst. 1.2 písm. b) návrhu smlouvy není zajištěna po celé požadované období“ ve výše citované části rozhodnutí o vyloučení předchází pouze tabulka, kterou navrhovatel zadavateli zaslal v rámci objasnění nabídky, konkrétně v rámci odpovědi na dotaz č. 1, který byl součástí žádosti o objasnění. V rámci dotazu č. 1 přitom zadavatel požadoval specifikaci cen navrhovatelem vybraného redakčního […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], resp. rozpad ceny na jednotlivé moduly. Z uvedených skutečností tak dle názoru Úřadu vyplývá, že zadavatel v předmětné části odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vyvozuje závěry o nesplnění požadavku na délku doby poskytování podpory dle zadávací dokumentace z tabulky, kterou však navrhovatel zaslal v rámci objasnění nabídky jako odpověď na dotaz týkající se nejasností zadavatele ohledně ceny za redakční […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], tj. z tabulky, která nesměřuje na objasnění případných nejasností zadavatele ohledně délky poskytované podpory dle čl. 1.2. písm. b) návrhu smlouvy. Dle názoru Úřadu tedy předmětná reakce navrhovatele uvedená v objasnění navrhovatele v návaznosti na dotaz č. 1 odpovídá míře konkrétnosti dotazu zadavatele a nelze z ní dovozovat, že by navrhovatel nedostál předmětného závazku z návrhu smlouvy, tj. že nehodlá zajistit požadovanou záruku v délce 5 let od předání kompletního díla. Z předmětné tabulky totiž vyplývá toliko informace, že navrhovatel zvlášť nacenil „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“ a „[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]“, z čehož nelze automaticky dovozovat nesplnění předmětné zadávací podmínky, tj. že navrhovatelem naceněná […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] by neměla být poskytována od předání kompletního díla zadavateli. Stejně tak z vyjádření navrhovatele vyplývá, že je tento srozuměn s tím, že požadovaná délka záruky 5 let počíná běžet od předání kompletního díla zadavateli. Z navrhovatelem uvedených skutečností tudíž vyplývá, že předmětná záruka ve smyslu plnění dle odst. 1.2 písm. b) návrhu smlouvy bude navrhovatelem v rámci plnění veřejné zakázky dodržena.

131.     V návaznosti na výše uvedené je tedy nutné považovat argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o vyloučení, která dostatečným způsobem nevyvrací deklaraci navrhovatele ohledně poskytované záruky, za objektivně nepodloženou, a tedy za neakceptovatelnou pro potřeby řádného odůvodnění vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení. Ze způsobu, jakým se zadavatel vypořádává s objasněním navrhovatele k dotazu č. 1, je totiž dle Úřadu zřejmé, že argumentace zadavatele není doložena žádnými konkrétními podklady a jedná se tak spíš o přesvědčení zadavatele založené na jeho nedůvěře k navrhovatelem předkládanému objasnění než o objektivní závěry, které by byly založeny na konkrétních zjištěních vzešlých z provedeného ověření získaných informací. Úřad tedy argumenty zadavatele musí odmítnout proto, že jsou již od počátku vystavěny na nedostatečně podloženém základě. Zadavatel tak ze zadávacího řízení vyloučil uchazeče, aniž by měl najisto postaveno, že tato nabídka skutečně nesplňuje zadávací podmínky.

132.     Vzhledem k posuzované problematice se Úřad na tomto místě dostává také k otázce postupu dle zásady transparentnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona, která na výše uvedené závěry do určité míry navazuje. Zásada transparentnosti, zakotvená v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, se, po boku zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti a odpovědného veřejného zadávání, řadí k základním pilířům všech procesů probíhajících dle zákona, a musí být náležitě reflektována v průběhu celého zadávacího řízení. Dodržení této zásady má především umožnit všem zainteresovaným stranám přiměřenou informovanost o zadávacím řízení.

133.     Z pohledu zadavatele se zásadou transparentnosti rozumí, vedle potřeby zajištění přehlednosti a dostupnosti všech jeho postupů v zadávacím řízení, také jejich srozumitelnost a „průhlednost“, vedoucí k zamezení vzniku pochybností o motivacích pro jeho jednotlivé výstupy. Uvedené a priori platí u zadavatelem vydávaných rozhodnutí, u kterých zadavatel v rámci odůvodnění musí dostatečným způsobem zjistit skutkový stav věci, na kterém posléze postaví své relevantní úvahy a argumenty. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, soud dovodil, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.

134.     S ohledem na výše uvedené tudíž Úřad i k důvodu vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení spočívajícím v údajném nesplnění smluvní podmínky na zajištění záruky po dobu 5 let od předání díla uzavírá, že ani tato nepředstavuje oprávněný důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť dané tvrzení zadavatele nemá jakoukoliv oporu v předložené dokumentaci o zadávacím řízení veřejné zakázky, čímž je postup zadavatele zpětně nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, co je pravým důvodem pro vyloučení navrhovatele.

Závěry posouzení věci

135.     Na základě shora uvedených skutečností tak Úřad činí dílčí závěr, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v ustanovení § 48 odst. 1 a 2 písm. a) zákona, neboť žádný ze zadavatelem uvedených důvodů pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení nepředstavuje oprávněný důvod. Úřad se v dalším zaměřil na to, zda lze ve výše zadavateli vytýkaném postupu shledávat i možný vliv na výběr dodavatele.

136.     Úřad k uvedenému uvádí, že výše uvedený postup zadavatele mohl s ohledem na stanovený způsob hodnocení nabídek, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek stanovil tři hodnotící kritéria, a to nabídkovou cenu díla, tj. cenu celkovou v Kč bez DPH, s váhou 60 %, délku praxe týmu dodavatele s váhou 20 % a kvalitu týmu dodavatele s váhou 20 % (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí) ovlivnit výběr dodavatele, neboť vzhledem k navrhovatelem nabízeným hodnotám nabídka navrhovatele mohla být vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. K samotnému vlivu jednání zadavatele na výběr dodavatele Úřad uvádí, že z dikce zákona plyne, že zákonodárce nerozlišuje mezi účinky skutečného ovlivnění (ovlivní), a potenciální možností ovlivnění (může ovlivnit) výběru dodavatele z důvodu nezákonného postupu zadavatele. Pro konstatování porušení zákona postačuje, že k ovlivnění dojít mohlo; není třeba prokazovat, že pochybením zadavatele skutečně došlo k ovlivnění výběru dodavatele. Z hlediska zákonného rámce § 263 odst. 2 zákona stačí pouhá možnost (potencialita) tohoto ovlivnění, což je v daném případě splněno.

137.     Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

138.     Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

139.     S ohledem na výše uvedené proto nelze konstatovat jinak, než že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v ustanovení §  48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona, když rozhodnutím ze dne 25. 2. 2021 vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení z důvodu, že navrhovatelem nabízené řešení počítá s realizací předmětu plnění prostřednictvím MS SQL databáze a MS serverů, s nimiž jsou spojeny licenční poplatky, které však nejsou uvedeny v nabídce navrhovatele, ačkoliv takový požadavek nemá oporu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, neboť dle vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 „licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení“, dále z důvodu, že nabídka navrhovatele „obsahuje řešení (bezplatná licence MS SQL Server Expres), prostřednictvím kterého nelze garantovat vysokou dostupnost řešení předmětu veřejné zakázky“, ačkoliv nabídka navrhovatele takové řešení neobsahuje, a dále z důvodu nesplnění smluvní podmínky na zajištění záruky na celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání zadavateli, aniž by toto konstatování mělo jakoukoliv oporu v předložené dokumentaci o zadávacím řízení, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

K dalším namítaným skutečnostem

140.     Úřad na tomto místě v prvé řadě konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že zadavatel nepostupoval při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem (viz výrok II. tohoto rozhodnutí), v důsledku čehož Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze dne 25. 2. 2021 a současně všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, považuje za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu, tj. na to, že zadavatel vyloučil navrhovatele v rozporu se zákonem, důsledkem čehož je přijetí nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona – zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, dle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je zejména v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů, jež by případně vedly k přijetí téhož nápravného opatření, nadbytečné.

141.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ohledně pokračujícího nezákonného postupu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad konstatuje, že ačkoliv se jedná o novou skutečnost, která jde nad rámec skutečností uváděných navrhovatelem v návrhu, Úřad považuje za vhodné se k danému tvrzení navrhovatele vyjádřit, k čemuž uvádí následující skutečnosti.

142.     Podle ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci. K uvedenému Úřadu dodává, že lhůta uvedená v ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) zákona je rovněž nazývána lhůtou blokační a vztahuje se tedy k zákonnému omezení postupu zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v zákazu uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem. V rámci vedeného správního řízení pak Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-17974/2021/500/AIv ze dne 28. 5. 2021, jímž zadavateli z moci úřední nařídil předběžné opatření, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, neboť již nebylo objektivně možné zajistit doručení rozhodnutí ve věci tak, aby zákaz uzavřít smlouvu stanovený v § 246 odst. 1 písm. d) zákona pokryl celou dobu trvání správního řízení, kdy bez nařízeného předběžného opatření by bylo možné, že zadavatel před doručením rozhodnutí Úřadu ve věci samé uzavře s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž by došlo ke zmaření účelu vedeného správního řízení, neboť za takové situace by ani v případě, kdy by byl postup zadavatele nezákonný, nebylo možno ve věci uložit nápravné opatření, protože do již ukončeného zadávacího řízení nelze zasahovat.

143.     S ohledem na výše uvedené tak Úřad k předmětnému tvrzení navrhovatele konstatuje, že s ohledem na ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) zákona a rozhodnutí č. j. ÚOHS-17974/2021/500/AIv ze dne 28. 5. 2021 o nařízení předběžného opatření, nesmí zadavatel toliko uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, avšak uvedené zadavateli nebrání činit v zadávacím řízení úkony, které uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky předcházejí, tj. např. rozhodnutí o výběru dodavatele.

K výroku III. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

144.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

145.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona, když rozhodnutím ze dne 25. 2. 2021 vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení z důvodu, že navrhovatelem nabízené řešení počítá s realizací předmětu plnění prostřednictvím MS SQL databáze a MS serverů, s nimiž jsou spojeny licenční poplatky, které však nejsou uvedeny v nabídce navrhovatele, ačkoliv takový požadavek nemá oporu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, neboť dle vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 „licence spojené s konfigurací serveru nejsou součástí nabídky řešení“, dále z důvodu, že nabídka navrhovatele „obsahuje řešení (bezplatná licence MS SQL Server Expres), prostřednictvím kterého nelze garantovat vysokou dostupnost řešení předmětu veřejné zakázky“, ačkoliv nabídka navrhovatele takové řešení neobsahuje, a dále z důvodu nesplnění smluvní podmínky na zajištění záruky na celé dílo po dobu 5 let od jeho řádného předání zadavateli, aniž by toto konstatování mělo jakoukoliv oporu v předložené dokumentaci o zadávacím řízení, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.

146.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení ze dne 25. 2. 2021, není třeba rušit celé zadávací řízení a postačí tedy zrušit takové úkony zadavatele, které by byly jeho nezákonným postupem dotčeny. Jak již bylo uvedeno, nezákonnosti se zadavatel dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení ze dne 25. 2. 2021, přičemž tímto postupem došlo k porušení ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1 zákona, které mohlo vést k ovlivnění výběru dodavatele. S ohledem na výše uvedené skutečnosti ruší Úřad rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 25. 2. 2021 a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

147.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

148.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

149.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

 

 

K výroku V. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

150.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

151.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, a to rozhodnutí o vyloučení a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

152.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000138.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

Obdrží

1.             Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha

2.             JUDr. Sylvie Sobolová, Ph.D., advokátka, Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., Jungmannova 745/24, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy