číslo jednací: 26466/2021/500/AIv
spisová značka: S0201/2021/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 6. 2021
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1,
• navrhovatel – OWO.CZ, s.r.o., IČO 28167538, se sídlem Davídkova 675/76, 182 00 Praha 8,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“ v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 191-431817,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“ v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 191-431817, zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 22. 4. 2021, jehož odůvodnění, resp. obsah byl přílohou č. 2 usneseníRady hl. m. Prahy č. 822 ze dne 19. 4. 2021, kterým cit. zadavatel rozhodl s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) cit. zákona o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když bez dalších podrobností toliko uvedl, že došlo k podstatným úpravám původního záměru na realizaci stavby, ke které se váže předmětná veřejná zakázka, a to v návaznosti na rozhodnutí Odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 24. 4. 2020 a jeho závazné stanovisko ze dne 22. 4. 2020, přičemž tyto dokumenty měly specifikovat mj. restaurátorské práce, které se budou v rámci veřejné zakázky na stavbu realizovat, kdy na základě těchto dokumentů zadavatel vyhodnotil, že kvalifikační kritéria předmětné veřejné zakázky jsou nedostatečná, jelikož činnosti pro výstavbu a zejména dozor nad realizací stavby musí provádět osoba s dostatečnou kvalifikací v oblasti restaurátorských prací, aniž by tedy jakkoli konkretizoval, v čem spočívá tvrzená nedostatečnost stanovených kvalifikačních kritérií, která přitom dle Výzvy k podání žádostí o účast ze dne 30. 9. 2019 zahrnovala mj. např. i požadavky na odbornou praxi v oblasti technického dozoru nebo při projektování a výkonu autorského dozoru k objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu či požadavky na člena týmu v pozici „Koordinátor restaurátorských profesí“, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší všechny úkony cit. zadavatele související se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“ zadávanou v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 191-431817, o němž cit. zadavatel rozhodl usnesením Rady hl. m. Prahy č. 822 ze dne 19. 4. 2021 a které bylo oznámeno „Oznámením o zrušení zadávacího řízení“ ze
dne 22. 4. 2021, a to včetně tohoto rozhodnutí a oznámení.

III.

Zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0201/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – OWO.CZ, s.r.o., IČO 28167538, se sídlem Davídkova 675/76, 182 00 Praha 8 – ze dne 1. 6. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“ zadávanou v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky
Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 191-431817.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – ukládá povinnost 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním předběžného oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 1. 10. 2018 zahájil užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“, přičemž předběžné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2018/S 191-431817 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Zadavatel se nechal ve smyslu § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), při provádění úkonů souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností TPD s.r.o., IČO 24711187, se sídlem Rybná 716/24, Staré Město, 110 00 Praha 1.

3.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle předběžného oznámení „zajištění koordinátora investiční akce, inženýrské činnosti pro vydání územního rozhodnutí, inženýrské činnosti pro vydání stavebního povolení, výkon BOZP, výkon inženýrských činností v průběhu stavby, výkon činností technického dozoru stavby a zajištění kolaudačního souhlasu.“. Stavbou, ke které se výše uvedené činnosti pro výstavbu vztahují, je revitalizace objektu „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza“ (dále jen „stavba“).

4.             Usnesením Rady HMP č. 237 ze dne 15. 2. 2021 rozhodl zadavatel podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

5.             Oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 2. 2021 zadavatel oznámil ve smyslu § 128 zákona zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. V rámci oznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel odůvodnil zrušení tak, že „[d]odavatel zajišťující činnosti pro výstavbu, které jsou předmětem této veřejné zakázky, totiž musí mít kvalifikaci odpovídající parametrům zakázky, jejímž předmětem je samotná výstavba. Zadávací řízení k veřejné zakázce, jejímž předmětem bude realizace předmětné stavby, zadavatel dosud nezahájil, přičemž po zahájení zadávacího řízení k této veřejné zakázce došlo k podstatným úpravám původního záměru na realizaci předmětné stavby. Tyto změny záměru mají přitom za následek jednak podstatné navýšení rozsahu stavebních prací, a tedy i předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce, jednak i zvýšení náročnosti na realizaci předmětných stavebních prací. Na základě vyjádření OPP a NPÚ vyvstali skutečnosti, které určují zadavateli potřebu provádění restaurátorských prací při provádění předmětu plnění stavebních prací. Uvedené změny v záměru na realizaci předmětné stavby tak mají i podstatný vliv na kvalifikační předpoklady dodavatelů, kteří by měli realizovat tuto veřejnou zakázku (tj. vykonávat činnosti pro výstavbu).“

6.             Zadavatel obdržel dne 1. 3. 2021 námitky navrhovatele – OWO.CZ, s.r.o., IČO 28167538, se sídlem Davídkova 675/76, 182 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“) – proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

7.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 3. 2021, které navrhovatel obdržel dne 12. 3. 2021, námitkám navrhovatele ze dne 1. 3. 2021 vyhověl s tím, že jako opatření k nápravě zruší oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 2. 2021.

8.             Zadavatel obdržel dne 25. 3. 2021 námitky navrhovatele proti neprovedení nápravného opatření dle rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 11. 3. 2021.

9.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 8. 4. 2021, které navrhovatel obdržel dne 9. 4. 2021, námitky navrhovatele ze dne 25. 3. 2021 odmítl.

10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 16. 4. 2021 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne, na jehož základě bylo vedeno správní řízení pod sp. zn. S0146/2021/VZ. V rámci cit. správního řízení Úřad vydal dne 13. 5. 2021 usnesení č. j. ÚOHS-15986/2021/521/APr, kterým podle § 257 písm. i) zákona zastavil správní řízení, neboť zadavatel přijal požadované opatření k nápravě, když oznámením o zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 22. 4. 2021 na základě usnesení Rady HMP č. 822 ze dne 19. 4. 2021 (dále jen „usnesení Rady HMP“) zrušil oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 2. 2021.

11.         Týmž usnesením Rady HMP rozhodl zadavatel podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o opětovném zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle přílohy č. 2 tohoto usnesení, jejímž obsahem bylo odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení.

12.         Oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 22. 4. 2021 (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) zadavatel oznámil ve smyslu § 128 zákona zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

13.         Zadavatel obdržel dne 7. 5. 2021 námitky navrhovatele proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

14.         Zadavatel rozhodnutím ze dne 24. 5. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele ze dne 7. 5. 2021 odmítl.

15.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 1. 6. 2021 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

16.         Navrhovatel v návrhu namítá, že

o   „zadavatel nebyl oprávněn opětovně rozhodnout o zrušení zadávacího řízení po marném uplynutí lhůty dle § 49 odst. 2 ZZVZ, ve které mohlo být přijato nápravné opatření spočívající ve zrušení[] předchozího Zrušení 1[,] a za této situace není možné řízení opětovně zrušit novým úkonem zadavatele“,

o   zadavatel nedodržel při zadávání této veřejné zakázky postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 ZZV[Z], když rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle citovaného zákona, aniž by rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19. 4. 2021 (Zrušení 2) nebo oznámení (ve smyslu sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 ZZVZ) o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 22. 4. 2021 dostatečně podrobně odůvodnil a aniž by v odůvodnění uvedl důvody, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele.“

17.         Tyto námitky pak navrhovatel odůvodňuje následovně.

K zákonnosti přijetí nápravného opatření po uplynutí lhůty dle § 49 odst. 2 zákona

18.         Navrhovatel je toho názoru, že jelikož zadavatel nepřijal nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 2. 2021 ve lhůtě podle § 49 odst. 2 zákona, nebyl již později oprávněn toto opatření k nápravě sám provést a mohl tak učinit již jen Úřad. Zadavatel tak ani nebyl následně oprávněn zadávací řízení opětovně zrušit.

19.         Navrhovatel v této věci odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 2. 2. 2021 č. j. ÚOHS-03947/2021/500/AIv, sp. zn. ÚOHS-S0462/2020/VZ, ve kterém Úřad dovodil, že „pokud nejsou námitky podány, je zadavatel oprávněn zrušit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení pouze ve lhůtě dle § 49 odst. 2 zákona, pokud námitky podány jsou a zadavatel se na jejich základě rozhodne své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušit, je oprávněn tak učinit nejpozději ve lhůtě stanovené v § 245 odst. 1 zákona pro vyřízení námitek.Pokud zadavatel navzdory podaným námitkám na oprávněnosti zrušení zadávacího řízení trvá a námitky odmítne, svou možnost na přijetí nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ztrácí.“

20.         Argumentuje-li zadavatel tím, že závěry výše uvedeného rozhodnutí jsou diskriminační k organizačně a personálně větším zadavatelům, u nichž je nutné posoudit daný krok více orgány, je dle navrhovatele „plně v dispozici zadavatele, aby si své vnitřní procesy nastavil tak, aby mohl efektivně zajišťovat veškeré úkony v zadávacím řízení bez průtahů. V situaci, kdy se zadavatel evidentně zaváže přijmout určité konkrétní opatření k nápravě, není zjevné, z jakého důvodu by měl požadovat rozsáhlé připomínkové řízení a stanoviska řady vnitřních složek, když mu zákon neumožňuje ani v obecné rovině odchýlit se od rozhodnutí o námitkách a nápravné opatření nepřijmout nebo jej přijmout v jiné podobě…“

21.         Navrhovatel dále uvádí, že nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musí být přijato ve lhůtě pro vyřízení námitek kvůli právní jistotě ostatních účastníků zadávacího řízení, neboť ti neměli na rozdíl od navrhovatele informaci o vyhovění námitkám a příslibu přijmout nápravné opatření v podobě zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a považovali tedy zadávací řízení za zrušené.

22.         Navrhovatel zpochybňuje zajištění právní jistoty i v kontextu jiných zadávacích řízení, kterých se navrhovatel účastní, kdy dle něj „není rozhodnutí zadavatele o vyhovění námitkám dostatečnou zárukou toho, že nápravné opatření bude skutečně vydáno, natož v rozumné lhůtě…“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel postupuje stejným způsobem i v jiném zadávacím řízení. Navrhovatel má obavu, že je nechtěným dodavatelem.

Transparentnost odůvodnění zrušení zadávacího řízení

23.         Navrhovatel spatřuje nezákonnost odůvodnění zrušení zadávacího řízení v těchto skutečnostech

• V odůvodnění není uvedena žádná konkrétní změna v záměru stavby, která by byla vyvolána dokumenty vydanými odborem památkové péče magistrátu hl. m. Prahy (pro bližší specifikaci dokumentů viz bod 13. tohoto odůvodnění). „Citovaná rozhodnutí jsou standardní stanoviska dotčených orgánů státní správy, která nestanoví pro záměr žádné speciální podmínky a požadavky, se kterými by předchozí záměr a studie nepočítaly.“ Dále pokud by došlo ke změně v záměru stavby, bylo by nutné toto promítnout do projektové dokumentace, ke změně smlouvy s projektantem však nedošlo.
• Po seznámení se s rozhodnutím zadavatele o námitkách není zcela jasné, zda došlo k rozšíření nebo zúžení rozsahu plnění. Podle názoru navrhovatele z oznámení o zrušení zadávacího řízení neplyne, že by změna spočívala také ve zmenšení rozsahu plnění, jak tvrdí zadavatel. Navrhovatel proto upozorňuje na fakt, že nelze dodatečně rozšiřovat důvody zrušení zadávacího řízení v rámci rozhodnutí o námitkách. Z vyjádření zadavatele o nedostatečnosti požadavků na kvalifikaci navrhovatel spíše usuzuje na rozšíření rozsahu restaurátorských prací. Oznámení o zrušení zadávacího řízení obsahuje sice větu: „Nelze přitom ani vyloučit, že zmenšení rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky může rozšířit i okruh potencionálních dodavatelů“, navrhovatel tuto větu ale považuje za obecné zamyšlení, neboť nijak logicky nenavazuje na zbytek odůvodnění. V každém případě zadavatel toto případné zúžení rozsahu plnění v oznámení o zrušení zadávacího řízení dostatečně nekonkretizoval, a proto by i tato část odůvodnění byla nedostatečná.
• Z původních zadávacích podmínek je jasné, že předmět plnění veřejné zakázky na stavbu zahrnuje restaurátorské práce na památkově chráněném objektu, a jejich součástí byly tedy i jisté požadavky na kvalifikaci. Není už ale jasné, jak uvedl navrhovatel v námitkách, na které v návrhu odkazuje, „jak konkrétně je předpokládaný rozsah restaurátorských prací uvedenými rozhodnutími změněn a jaké konkrétní zkušenosti zhotovitele, které nebyly v zadávací dokumentaci uvedeny, jsou pro řádné splnění veřejné zakázky natolik nezbytné, aby zadavatel mohl přistoupit k tak zásadnímu kroku, jakým je zrušení zadávacího řízení. Za těchto okolností nelze ověřit, zda a v jakém ohledu je obava z ohrožení řádného provedení a dokončení veřejné zakázky bez změny zadávacích podmínek důvodná.“
• Navrhovatel je navíc názoru, že zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky nemohou být automaticky ovlivněny jakýmkoli nastavením kvalifikačních požadavků na zhotovitele stavby.
• Navrhovatel také upozorňuje, že restaurátorské práce nejsou v případě této veřejné zakázky předmětem plnění. Technický dozor pouze kontroluje soulad postupu s restaurátorským záměrem a koordinuje práce.
• Nelze se domnívat, že jakákoli změna stavby tak bude mít vliv na obsah a rozsah činností pro výstavbu, které jsou předmětem veřejné zakázky, proto měla být dle navrhovatele konkrétně odůvodněna.
• Obecné tvrzení, že kvalifikační požadavky zadavatel vyhodnotil jako nedostatečné, dle navrhovatele nestačí. Není sice nutné znát přesně konkrétní nové požadavky na kvalifikaci, tedy „[n]ejde o konkrétní text zadávací dokumentace, ale koncepční změnu zadávacích podmínek (…). A jestli zadavatel ví, že řízení je nutné zrušit, nepochybně musí také dostatečně přesně vědět proč, tj. jaké podmínky a proč mu už nevyhovují a jakými podmínkami je nutné je nahradit.“ Odůvodnění zrušení zadávacího řízení je „nedostatečně konkrétní, tedy nepřezkoumatelné.“

24.         Navrhovatel je přesvědčen, že došlo k porušení zásady transparentnosti, jelikož zrušení zadávacího řízení nebylo dostatečně odůvodněno. „Zadavatel v odůvodnění neuvádí žádný objektivní důvod, natož tak důvod hodný zvláštního zřetele, naopak se omezuje na subjektivní, ničím nepodloženou potřebu změnit zadávací podmínky (…)“. Z tohoto důvodu navrhovatel má za to, že „skutečným důvodem zrušení řízení je zabránit stěžovateli účastnit se zadávacího řízení.“

25.         Navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu (rozhodnutí ve věci sp. zn. S0079/2019/VZ, S0027/2019/VZ, S0469/2017/VZ, S0462/2020/VZ) a rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013-39 a č. j. 2 Afs 64/2009-109.

26.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad „zrušil rozhodnutí ze dne 19. 4. 2021 o zrušení zadávacího řízení (…), jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně oznámení zadavatele ze dne 22. 4. 2021 o zrušení zadávacího řízení.“

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

27.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 1. 6. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

28.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

29.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-18756/2021/521/APr ze dne 4. 6. 2021.

30.         Dne 11. 6. 2021 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele ze dne 10. 6. 2021 k návrhu navrhovatele a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 6. 2021 k návrhu navrhovatele

31.         Zadavatel úvodem svého vyjádření odkazuje na své rozhodnutí o námitkách ze dne 24. 5. 2021, ve kterém se podrobně vypořádal s námitkami navrhovatele a které je dle zadavatele dostatečné pro zamítnutí návrhu navrhovatele (obsah rozhodnutí o námitkách uvádí Úřad níže v bodech 63. až 75. tohoto rozhodnutí).

32.         Nad rámec rozhodnutí o námitkách pak zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí následující skutečnosti.

33.         K otázce zákonnosti přijetí nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel předně uvádí, že Úřad již usnesením č. j. ÚOHS-15986/2021/521/APr, sp. zn. S0146/20201/VZ, potvrdil argumentaci zadavatele. Postup zadavatele sice nemusel být zcela příkladný, nicméně byl v souladu se zákonem a navrhovatelem odkazované rozhodnutí č. j. ÚOHS-03947/2021/500/AIv, sp. zn. ÚOHS-S0462/2020/VZ nedopadá na tento případ.

34.         Zadavatel ve svém vyjádření opět odmítá nařčení navrhovatele týkající se jeho údajné „motivace“ ve smyslu zájmu šikanovat či znevýhodňovat navrhovatele.

35.         Zadavatel dále Úřad upozorňuje, že navrhovatel v návrhu „účelově manipuluje s argumentací zadavatele“, když argumentaci zadavatele necituje a její znění upravuje. Proto žádá Úřad, aby se zabýval pouze argumentací zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách.

36.         K argumentaci navrhovatele uvedené v návrhu, kde navrhovatel uvedl, že „je poněkud zaskočen (...) argumentací zadavatele, neboť si není vědom toho, že by z Oznámení Zrušení 2 jakkoli vyplývalo, že by tvrzená změna měla spočívat i ve zmenšení rozsahu plnění veřejné zakázky. Ani opakovaným studiem oznámení takový důvod v rozhodnutí nenachází, proto se k němu nevyjádřil a nemohl vyjádřit v Námitkách 3“ odkazuje zadavatel na oznámení o zrušení zadávacího řízení, ze kterého cituje: „Nelze přitom ani vyloučit, že zmenšení rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky může rozšířit i okruh potencionálních dodavatelů“ (…) „Po zadavateli nelze za daného stavu požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž důvody hodnými zvláštního zřetele jsou právě podstatná změna záměru na realizaci stavby a změna v rozsahu požadovaného předmětu plnění.“ Zadavatel konstatuje, že tento důvod v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl a navrhovatel jej v námitkách nerozporoval. Jelikož jej v námitkách nerozporoval, nemůže jej dle § 251 odst. 4 zákona rozporovat v návrhu. Zadavatel má za to, že by Úřad měl podle § 257 písm. h) správní řízení zastavit z důvodu nepodání řádných námitek.

37.         K tomuto dalšímu důvodu zrušení ještě zadavatel pro úplnost dodává, že veřejná zakázka „nadále nemůže být realizována v celém svém původním rozsahu. Konkrétně již nebude realizována část inženýrských činností před zahájením výstavby.“ Musí tedy dojít ke zmenšení rozsahu předmětu plnění a nelze po zadavateli chtít, aby „soutěžil plnění, které již nebude realizováno.“

38.         Zadavatel dále zdůrazňuje, že zadávací řízení nezrušil na základě subjektivního „rozmyšlení“, ale na základě objektivní skutečnosti spočívající ve vydání rozhodnutí a stanoviska odboru památkové péče.

39.         Pokud jde o navrhovatelem odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013-39 a 2 Afs 64/2009-109, nelze je dle zadavatele na danou situaci použít. V prvním případě v rozsudku nešlo o nepřezkoumatelnost postupu zadavatele, ale o nepřezkoumatelnost rozhodnutí Úřadu a rozsudku Krajského soudu v Brně. Druhý ze jmenovaných případů byl pak posuzován podle starého zákona o veřejných zakázkách, který obsahoval přísnější úpravu zrušení zadávacího řízení.

40.         Zadavatel zásadně nesouhlasí s názorem navrhovatele, že by dozor nad restaurováním mohla provádět osoba bez potřebné kvalifikace. Kvalifikační požadavky na dodavatele stavby, které byly stanoveny na základě podmínek stanovených v rozhodnutích odboru památkové péče, musel zadavatel promítnout do veřejné zakázky na činnosti pro výstavbu. „[N]ení možné, aby technický dozor [s]tavební zakázky vykonávala osoba, která k tomu nemá potřebnou kvalifikaci či potřebné zkušenosti.“ Tyto dvě veřejné zakázky, na stavební práce a na činnosti pro výstavbu, nejsou dvě na sobě nezávislé zakázky. „[V] případě změny či stanovení jiných kvalifikačních podmínek [s]tavební zakázky jednoznačně jsou dány i důvody pro změnu podmínek doprovodné [v]eřejné zakázky.“

41.         Zadavatel netvrdí, že došlo k podstatné změně záměru stavby oproti studii. Zadavatel v oznámení o zrušení uvedl, že „došlo k podstatným úpravám původního záměru na realizaci [s]tavby, který vycházel především z uvedené studie (…)“. Argumentace navrhovatele ohledně vlivu na projektovou dokumentaci je bezpředmětná, jelikož nesouvisí s důvody zrušení zadávacího řízení.

42.         Na závěr zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, a to podle § 257 písm. h) zákona, jelikož návrhu nepředcházely řádně podané námitky. Pokud nebude správní řízení z tohoto důvodu zastaveno, navrhuje zadavatel, aby Úřad návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

43.         Usnesením č. j. ÚOHS-21731/2021/521/APr ze dne 29. 6. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

44.         Usnesením č. j. ÚOHS-22838/2021/524/APr ze dne 8. 7. 2021 Úřad prodloužil účastníkům řízení na základě žádosti zadavatele ze dne 1. 7. 2021 lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

45.         Dne 15. 7. 2021 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 7. 2021.

46.         Dne 16. 7. 2021 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 7. 2021.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 7. 2021

47.         Navrhovatel úvodem uvádí, že si není vědom nepřesnosti a manipulace s citací argumentace zadavatele.

48.         Navrhovatel obhajuje nutnost dodržet lhůtu pro přijetí nápravného opatření dle § 49 odst. 2 zákona, a to potřebou ochrany ostatních účastníků řízení, neboť ostatní účastníci o přislíbeném přijetí nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení do dne zveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení nevěděli. „Z jejich pohledu tedy musel být postup zadavatele, který s odstupem dvou měsíců přistoupil nečekaně ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, nečitelný a netransparentní.“

49.         Dle navrhovatele zadavatel potvrdil ve svém vyjádření k návrhu navrhovatele, že nedošlo ke změně projektové dokumentace. Navrhovatel to chápe jako nepřímé potvrzení toho, že nedošlo k žádné věcné změně záměru na stavbu oproti studii ani ke změně rozsahu či náročnosti restaurátorských prací. Proto také nemusely být upraveny požadavky na kvalifikaci dodavatelů činností pro výstavbu.

50.         Navrhovatel uznává souvislost mezi veřejnou zakázkou na stavbu a veřejnou zakázkou na činnosti pro výstavbu. Jelikož však každá z nich má jiný předmět plnění, kvalifikační požadavky stanovené pro zhotovitele stavby nedeterminují kvalifikační požadavky pro dodavatele činností pro výstavbu. Určujícím tu jsou „rozsah a specifika stavby určené projektovou dokumentací“.

51.         Dále navrhovatel zmiňuje, že odůvodnění zrušení zadávacího řízení obsahuje obecné úvahy zadavatele. Důvod spočívající ve zmenšení rozsahu plnění v oznámení o zrušení zadávacího řízení „není v odůvodnění jednoznačně nikde uveden ani není nijak konkretizován nebo jinak rozveden“. Navrhovatel jej tak nemohl v námitkách rozporovat.

52.         K tvrzení zadavatele ve vyjádření k návrhu, že veřejná zakázka „nadále nemůže být realizována v celém svém původním rozsahu. Konkrétně již nebude realizována část inženýrských činností před zahájením výstavby“ navrhovatel uvádí, žetento důvod je nový, zadavatel jej v oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvedl. Navrhovatel dále uvádí, že „inženýrská činnost před zahájením výstavby nikdy neměla být předmětem plnění veřejné zakázky, neboť tato byla zajišťována na základě separátní smlouvy z doby před odesláním výzvy k podání žádostí o účast.“

53.         K tvrzení zadavatele, že rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 nelze použít na tuto situaci, jelikož tam byla posuzován problematika zrušení zadávacího řízení podle starého zákona o veřejných zakázkách, který obsahoval přísnější úpravu, navrhovatel uvádí, že i úprava v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek neumožňuje, aby důvod zrušení byl ryze subjektivní.

54.         Dle názoru navrhovatele z podkladů pro rozhodnutí jasně vyplývá, že postup zadavatele odporuje zákonu.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 7. 2021

55.         Zadavatel trvá na tom, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které zadávací řízení zrušil. Zadavatel tyto důvody zároveň dostatečně podrobně a srozumitelně vysvětlil. K tvrzení navrhovatele, že důvody nejsou dostatečně konkrétní, uvádí, že „v případě zrušení [v]eřejné zakázky by odůvodnění zrušení mělo být stručné a výstižné, v takovém rozsahu, aby dodavatelé měli možnost pochopit důvody rozhodnutí zadavatelů a na tyto následně možnost případně reagovat. Zadavatel je přesvědčen, že argumentace uvedená v [o]známení o zrušení VZ je v dostatečné míře konkrétní pro pochopení důvodů pro zrušení [v]eřejné zakázky (…)“.

56.         Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno, jelikož neuvedl relevantní argumentaci. Postup zadavatele pouze označil „bez relevantního zdůvodnění [] za nedostatečně konkrétní.“

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

57.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení konstatuje, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem.

Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

58.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

59.         Podle § 49 odst. 2 zákona zadavatel přijme opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zjistí-li, že toto rozhodnutí bylo učiněno v rozporu se zákonem, i když proti takovému rozhodnutí neobdržel námitky; takové opatření k nápravě však může přijmout jen ve lhůtě, ve které by účastníci zadávacího řízení mohli proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky.

60.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

61.         Podle § 128 odst. 1 zákona zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

62.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

Obsah rozhodnutí o námitkách

63.         Zadavatel námitky navrhovatele svým rozhodnutím odmítnul, neboť považuje svůj postup za plně přezkoumatelný a zcela transparentní.

64.         V úvodu zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že porušil § 49 odst. 2 zákona, když nepřijal nápravné opatření ve lhůtě dle tohoto ustanovení. Dle názoru zadavatele se toto ustanovení týká pouze vlastní revokační činnosti, kdy se zadavatel sám rozhodne rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušit, avšak nikoli po obdržení námitek.

65.         Navrhovatelem odkazované rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0462/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03947/2021/500/AIv ze dne 2. 2. 2021, ve kterém Úřad dovodil, že v případě, že jsou podány námitky, musí být nápravné opatření přijato ve lhůtě pro jejich vyřízení, považuje zadavatel za jdoucí nad rámec ustanovení § 49 odst. 2 a § 245 odst. 1 zákona a nepovažuje jej tedy za relevantní. Zadavatel nesouhlasí ani s dalším tvrzením vyplývajícím z cit. rozhodnutí, že po uplynutí lhůty dle § 49 odst. 2 zákona již mohl předmětné opatření k nápravě provést pouze Úřad a nikoli zadavatel sám. Zadavatel je toho názoru, že zákon nestanovuje žádnou lhůtu pro přijetí opatření k nápravě, pokud zadavatel námitkám vyhoví, neboť účastníci zadávacího řízení mají postaveno najisto, že zadavatel nápravné opatření provede. Tento výklad Úřadu považuje zadavatel za nedůvodně diskriminační vůči organizačně a personálně větším zadavatelům. Zadavatel dále vysvětluje, že přijetí opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je v rámci organizační struktury zadavatele organizačně a časově náročný proces.

66.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovateli sdělil, jaké konkrétní opatření k nápravě provede. Tím splnil povinnost vyplývající z § 245 odst. 1 zákona a jeho postup byl zcela transparentní.

67.         V další části rozhodnutí o námitkách se zadavatel věnuje námitkám navrhovatele směřujícím proti odůvodnění zrušení zadávacího řízení.

68.         Zadavatel uvedl, že zadávací řízení zrušil z důvodu podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, konkrétně zejména kvůli té skutečnosti, že „orgány památkové péče v průběhu zadávacího řízení stanovily a upřesnily podmínky, které [z]adavatel musel zohlednit v navazující stavební zakázce, a které [z]adavatel musí zohlednit i při doprovodné zakázce na technický dozor a další činnosti ve vztahu ke stavební zakázce.“

69.         Zadavatel uvádí, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení podrobně vysvětlil důvody pro zrušení zadávacího řízení, a proto byl jeho postup transparentní.

70.         S tvrzením navrhovatele, že zadavatel neuvedl v oznámení o zrušení žádnou konkrétní změnu v záměru stavby, která by vyplývala z rozhodnutí odboru památkové péče, zadavatel nesouhlasí. „Zadavatel v oznámení o zrušení [] uvedl, že výše uvedená stanoviska orgánů památkové péče (které má [s]těžovatel k dispozici) stanovily a upřesnily podmínky pro provedení stavebních prací v rámci stavební zakázky, zejména pak restaurátorských prací. Zadavatel v oznámení o zrušení [] uvedl konkrétní změnu mající vliv na stavební zakázku a tím i na [v]eřejnou zakázku.“ Dle zadavatele bylo tedy rozhodnutí o zrušení řádně odůvodněno a je přezkoumatelné. Zákon nestanovuje povinnost, aby zadavatel odůvodňoval svá rozhodnutí do „nedůvodně nepřiměřených podrobností“.

71.         K argumentaci navrhovatele týkající se nutnosti promítnout změnu v záměru stavby do projektové dokumentace, přičemž ke změně smlouvy s projektantem nedošlo, zadavatel uvádí, že součástí projektové dokumentace není informace o zhotoviteli ani informace o tom, jakou by měl mít kvalifikaci. To znamená, že změna, ke které došlo, se týká skutečností, které jsou na projektové dokumentaci nezávislé.

72.         Zadavatel uvádí, že se navrhovatel v námitkách nevyjádřil ke všem důvodům pro zrušení zadávacího řízení, které zadavatel uvedl v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Dle zadavatele je jedním z důvodů také zmenšení rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky na zajištění činností pro výstavbu. „Zadavatel nadále nepotřebuje zajistit realizaci činností v rozsahu [v]eřejné zakázky, přičemž některé činnosti již zajištěny nebudou.“ Zadavatel má tedy za to, že navrhovatel tento důvod akceptuje.

73.         K tvrzení navrhovatele, že není jasné, jak konkrétně rozhodnutí orgánů památkové péče ovlivnily předpokládaný rozsah restaurátorských prací a jaké konkrétní zkušenosti zhotovitele v zadávací dokumentaci neuvedené jsou natolik nezbytné, aby zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, zadavatel uvádí, že vzhledem k tvrzení navrhovatele, že si prostudoval zadávací dokumentaci veřejné zakázky na stavbu, musí navrhovateli „být zřejmé, že [z]adavatel v rámci právě uvedené zakázky stanovil podrobné požadavky na kvalifikaci dodavatelů a zároveň na kvalifikaci členů realizačního týmu. Zadavatel mj. vyžaduje, aby dodavatel a členové realizačního týmu disponovali povoleními Ministerstva kultury ČR podle zákona č. 20/1987 Sb., o stání památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k restaurování (včetně potvrzení o podání žádosti o uznání odborné kvalifikace a bezúhonnosti Ministerstvu kultury) pro následující specializace (…) Zadavatel ve stavební zakázce zároveň stanovil rozsáhlé požadavky na kvalifikaci členů realizačního týmu, které se týkají jejich praxe a zkušeností. Výše uvedené požadavky stanovené v stavební zakázce [z]adavatel musí zohlednit rovněž u dodavatele, který by měl vykonávat technický dozor a další činnosti ve vztahu k stavební zakázce (…) Není možné, aby technický dozor a další činnosti vykonávala osoba, která nemá zkušenosti s restaurátorskou činností. Tyto skutečnosti [z]adavatel uvedl již v [o]známení o zrušení [] a [s]těžovatel si jich tak jednoznačně musí být vědom.“

74.         Dle názoru zadavatele „nelze po zadavatelích požadovat, aby tito měli v okamžik zrušení veřejné zakázky připraveny nějaké ,příklady kvalifikačních požadavků', jak nyní zcela nesmyslně vyžaduje [s]těžovatel. Zadavatel přesto nad rámec svých povinností uvádí, že v rámci stavební zakázky [z]adavatel podrobně definoval kvalifikační požadavky na dodavatele a členy realizačního týmu, které se týkaly restaurátorské činnosti. Kvalifikační požadavky dodavatele, který bude vykonávat technický dozor a další činnosti ve vztahu ke stavební zakázce, budou zohledňovat kvalifikační požadavky stanovené ve stavební zakázce.“

75.         Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách ohrazuje proti nařčením navrhovatele o „svévolném a laxním postupu“, „lživých odůvodněních rozhodnutí zadavatele“ a „účelové snaze šikanovat stěžovatele a zabránit stěžovateli účastnit se jakéhokoli zadávacího řízení.“ Zadavatel postupuje nestranně a v souladu se zákonem. Dále také nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že odůvodnění je nedostatečné, zadavatel je toho názoru, že odůvodňuje svá rozhodnutí v porovnání se zadavateli v České republice „vysoce nadstandardně“.

Další skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

76.         Dle bodu 5.4.1 výzvy k podání žádostí o účast ze dne 30. 9. 2019 (dále jen „výzva k podání žádostí o účast“) požaduje zadavatel za účelem prokázání technické kvalifikace mj. předložení dokladu potvrzujícího poskytnutí alespoň jedné významné služby technického dozoru stavebníka při rekonstrukci objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu. V bodě 5.4.2 téhož dokumentu jsou pak specifikovány požadavky na jednotlivé členy realizačního týmu, přičemž jedním z požadavků zadavatele na většinu členů týmu je předložit čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe na alespoň dvou provedených službách technického dozoru stavebníka nebo při projektování a výkonu služby autorského dozoru k objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu. Součástí realizačního týmu má být také člen označený jako „koordinátor restaurátorských profesí“, u něhož je vyžadováno např. předložení čestného prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe spočívající v autorsky zpracovaných stavebně historických či restaurátorských průzkumech nebo odborných publikacích k objektům architektury z druhé poloviny 19. století.

Posouzení věci Úřadem

77.         Jak vyplývá z § 6 odst. 1 zákona, zadavatel je povinen při postupu dle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

78.         Úřad k zásadě transparentnosti v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové odůvodnění zrušení zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné. Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.

79.         Úřad dodává, že z konstantní judikatury správních soudů (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013, která byla rozvinuta zejména v případech elektronického losování, je však v obecné rovině obecně aplikovatelná) vyplývá zásada, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele (ve zkoumaném případě zrušení zadávacího řízení) za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.

80.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

81.         Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne
15. 10. 2015, „[z]ákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (...).“ Úřad dodává, že přestože se výše uvedené závěry Krajského soudu v Brně vztahují k předchozí právní úpravě obsažené v ZVZ, lze tyto obecné závěry aplikovat rovněž ve vztahu k zákonu. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků.

82.         Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona pak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a mělo by obsahovat rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr konkrétní skutkové okolnosti případu. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109, (...) ‚důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit (…)“. Ze shora uvedeného vyplývá, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval.

83.         Úřad rovněž konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm by zadavatel měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. K této skutečnosti se vyjádřil Úřad např. ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. S412/2013/VZ, ve kterém uvádí, že „Úřad v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr ze dne 4. 5. 2015 konstatuje, že základem pro skutková zjištění při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní.“.

84.         Ačkoliv tedy zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, zastává Úřad s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Účelem povinnosti podle § 128 odst. 1 zákona, který stanoví, že zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení, totiž není pouze skutečnost, že se účastníci zadávacího řízení neprodleně dozvědí o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno a nebude nadále pokračovat, ale význam této povinnosti spočívá též v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu.

85.         Jak již Úřad uvedl výše, v šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž o zrušení zadávacího řízení účastníky zadávacího řízení informoval oznámením o zrušení zadávacího řízení. S ohledem na skutečnosti namítané v návrhu navrhovatele je tedy třeba v souladu s výše uvedenými závěry přezkoumat, zda zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení dodržel zásadu transparentnosti či nikoliv, tedy zkoumat, zda zadavatel v předmětném oznámení formuloval důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, tedy dostatečně podrobně a tím i přezkoumatelně.

86.         V oznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl: „Původní záměr na realizaci [s]tavby byl vyjádřen především ve studii ,Revitalizace objektu č. 4 Burza, Holešovická tržnice' z roku 2018, která byla současně obecným podkladem pro účely stanovení zadávacích podmínek a kvalifikačních kritérií i pro tuto veřejnou zakázku, tedy na zajištění činností pro výstavbu. Přestože zadavatel vycházel při nastavení zadávacích podmínek k této veřejné zakázce, včetně požadavků na kvalifikaci, původně z tehdy dostupných podkladů a informací, zejm. z uvedené studie, nebylo možno vyloučit, že v dalších fázích realizace projektu, zejména v rámci řízení o stavebním povolení [s]tavby, dojde ke konkrétním změnám v rozsahu či náročnost[i] činností, které je nutno v rámci veřejné zakázky na stavební práce realizovat, jako se tomu ostatně stalo i v tomto případě. Není přitom pochyb o tom, že konkrétní rozsah a náročnost či způsob provedení prací v rámci veřejné zakázky na stavební práce má vliv na zadávací podmínky, včetně požadavků na kvalifikaci, u veřejné zakázky na zajištění činností pro výstavbu. Jinými slovy, tyto činnosti pro výstavbu musí zajišťovat dodavatel, který bude mít kvalifikaci odpovídající rozsahu a náročnosti stavebních prací, ve vztahu ke kterým má tento dodavatel činnosti pro výstavbu zajišťovat. Po zahájení zadávacího řízení k této veřejné zakázce (…) došlo k podstatným úpravám původního záměru na realizaci [s]tavby, (…) a to konkrétně v návaznosti na rozhodnutí odboru památkové péče magistrátu hl. m. Prahy ze dne 24. 4. 2020, sp. zn. S-MHMP 587065/2020, č. j. MHMP 602858/2020, o přípustnosti Stavby z hlediska zájmů státní památkové péče a závazné stanovisko odboru památkové péče magistrátu hl. m. Prahy ze dne 22. 4. 2020, sp. zn. S-MHMP 2384717/2019, č. j. MHMP 581644/2020. Těmito rozhodnutími se přitom stanovily a upřesnily podmínky pro provedení prací navrhovaných v uvedené studii, přičemž tato závazná rozhodnutí konkrétně specifikují mj. restaurátorské práce, které je nezbytné v rámci veřejné zakázky na stavební práce realizovat. Tyto změny v záměru Stavby přitom mají nepochybně vliv i na požadavky na dodavatele, který by měl zajišťovat činnosti pro výstavbu, které jsou předmětem této veřejné zakázky, a to zejména v oblasti dozoru nad restaurátorskými pracemi, který by měl dodavatel v rámci této veřejné zakázky vykonávat (…) Zadavatel sice v rámci zadávacích podmínek k této veřejné zakázce vyžadoval určité zkušenosti dodavatele a členů realizačního týmu s rekonstrukcemi objektů kulturních památek či objektů v památkově chráněném areálu, nicméně tyto požadavky Zadavatel vyhodnotil v návaznosti na shora uvedené změny v záměru Stavby v návaznosti na uvedená rozhodnutí orgánů státní památkové péče za nedostatečné (…) Zadavatel tedy vyhodnotil, že bude nutné přistoupit k úpravám požadavků na kvalifikaci dodavatelů veřejné zakázky na zajištění činností pro výstavbu (…) Konkrétní podoba nově stanovených kvalifikačních kritérií a dalších zadávacích podmínek, které budou reflektovat tyto změny, přitom v současné chvíli ještě není definitivní a je předmětem odborných konzultací v rámci přípravy nových zadávacích podmínek (...) Zadavatel je přitom přesvědčen, že k tomu, aby mohl zrušit zadávací řízení z důvodu, že původní zadávací podmínky, včetně kvalifikačních předpokladů vyhodnotil s ohledem na okolnosti, které nastaly až po zahájení zadávacího řízení, jako nedostatečné, není nezbytné, aby v odůvodnění takového rozhodnutí uváděl již konkrétní požadavky na kvalifikaci a další zadávací podmínky nové veřejné zakázky (…) Shora uvedené změny v rozsahu předmětu veřejné zakázky mají přitom nepochybně vliv i na stanovení požadavků na kvalifikaci, které mají být přiměřené rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Nelze přitom ani vyloučit, že zmenšení rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky může rozšířit i okruh potencionálních dodavatelů.“[1]

87.         Z oznámení o zrušení zadávacího řízení tedy vyplývá, že důvod zrušení zadávacího řízení se týká stanovení zadávacích podmínek a kvalifikačních kritérií pro veřejnou zakázku, která byla stanovena zejména na základě studie „Revitalizace objektu č. 4 Burza, Holešovická tržnice“z roku 2018 (dále jen „studie“).

88.         Následně došlo ke změnám v rozsahu či náročnosti činností u veřejné zakázky na stavbu, což má vliv na zadávací podmínky vč. požadavků na kvalifikaci u předmětné veřejné zakázky, neboť činnosti pro výstavbu „musí zajišťovat dodavatel, který bude mít kvalifikaci odpovídající rozsahu a náročnosti stavebních prací, ve vztahu ke kterým má tento dodavatel činnosti pro výstavbu zajišťovat.“

89.         Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy vydal výše specifikované rozhodnutí a závazné stanovisko, přičemž tyto dokumenty měly stanovit a upřesnit podmínky pro provedení prací uvedených ve studii. Konkrétně tyto dokumenty měly specifikovat mj. restaurátorské práce, které se budou v rámci veřejné zakázky na stavbu realizovat.

90.         Na základě těchto dokumentů zadavatel vyhodnotil, že kvalifikační kritéria na veřejnou zakázkou jsou nedostatečná, jelikož činnosti pro výstavbu a zejména dozor nad realizací stavby musí provádět osoba s dostatečnou kvalifikací v oblasti restaurátorských prací.

91.         Vzhledem k tomu, že zadavatel již nemohl zadávací podmínky veřejné zakázky změnit, přistoupil k jejímu zrušení. Kvalifikační kritéria a další zadávací podmínky nové veřejné zakázky na zajištění činností pro výstavbu přitom ještě nebyly v době zrušení zadávacího řízení definitivně stanoveny a byly „předmětem odborných konzultací v rámci přípravy nových zadávacích podmínek“. Zadavatel nepovažoval za nutné uvádět v odůvodnění zrušení zadávacího řízení již konkrétní kvalifikační požadavky a další zadávací podmínky nové veřejné zakázky.

92.         Úřad konstatuje, že v daném případě zadavatel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť konkrétní faktické důvody zrušení nejsou v oznámení o zrušení zadávacího řízení dostatečně ozřejměny. Z takto formulovaného oznámení o zrušení zadávacího řízení se účastníci pouze dozvěděli, že důvodem zrušení zadávacího řízení byla nutnost změnit kvalifikační kritéria na veřejnou zakázku, neboť po změně v záměru na realizaci stavby (vedoucí ke změně rozsahu a náročnosti činností v rámci veřejné zakázky na stavbu), ke které se předmět veřejné zakázky vztahuje, se tato kritéria ukázala jako nedostatečná.

93.         Tímto způsobem formulované důvody pro zrušení zadávacího řízení Úřad nepovažuje za dostatečně konkrétní, jednoznačné a určité, neboť na základě takto formulovaných důvodů je fakticky znemožněno „ověřit“, zda a k jaké změně v rozsahu a náročnosti u stavební zakázky došlo a co je na kvalifikačních požadavcích veřejné zakázky nedostatečné, že není možné v zadávacím řízení pokračovat. Uvedené důvody proto Úřad nepovažuje v předmětném rozsahu za přezkoumatelné.

94.         S ohledem na to, že „důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou obecným pojmem, tím spíše měl zadavatel konkrétně uvést, jakým způsobem jsou kvalifikační kritéria nedostatečná, aby, jak již Úřad uvedl výše, si i sami účastníci mohli učinit názor na oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel shledal, že jsou kvalifikační kritéria nedostatečná, je nezbytné, aby vymezil konkrétní kvalifikační kritérium, které je nedostatečné, a rovněž aby uvedl důvod, který jej k této úvaze (tj. úvaze o nedostatečnosti kritéria) přivedl, a to již v oznámení o zrušení zadávacího řízení. V rozhodnutí o námitkách dále zadavatel uvedl, že „[n]ení možné, aby technický dozor a další činnosti vykonávala osoba, která nemá zkušenosti s restaurátorskou činností.“ V rámci zadávacích podmínek k veřejné zakázce ale byly jisté zkušenosti dodavatele s dozorem k objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu vyžadovány (jak uvádí i sám zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení). Zadavatel proto musel být schopen identifikovat, proč jsou tyto zkušenosti nedostačující.Teprve na takto konkrétní, jasné a srozumitelné důvody by mohli účastníci zadávacího řízení případně konkrétně reagovat, a to buď tak, že je akceptují, nebo tak, že se s uvedenými důvody neztotožní (a pak mají možnost se proti takovému postupu zadavatele bránit). Rovněž Úřad může důvody pro zrušení zadávacího řízení podrobit přezkumu jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném dokumentu jasně vyjádřeny. Jak již Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, přezkoumatelný je jen takový úkon zadavatele, v němž jsou srozumitelně a dostatečně uvedeny důvody pro jeho postup, v daném případě pro zrušení zadávacího řízení. Z předmětného oznámení o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou. Z výše uvedeného tak vyplývá, že důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v oznámení o zrušení zadávacího řízení jsou veskrze obecné a neobsahují potřebnou míru detailu.

95.         K tomu Úřad doplňuje, že na profilu zadavatele[2] byla dne 19. 4. 2021 uveřejněna zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavbu. V tento den byly tedy již stanoveny kvalifikační požadavky na zhotovitele stavby. Dne 22. 4. 2021 bylo zrušeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bez jakékoliv bližší konkretizace tvrzené potřeby úprav kvalifikačních kritérií, které budou vyžadovány i u dodavatele veřejné zakázky. Nadto v rámci rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že „[s]těžovatel v [n]ámitkách [] uvádí, že se obeznámil se zadávací dokumentací následné stavební zakázky. Stěžovateli tak musí být zřejmé, že [z]adavatel v rámci právě uvedené zakázky stanovil podrobné požadavky na kvalifikaci dodavatelů a zároveň na kvalifikaci členů realizačního týmu. Zadavatel mj. vyžaduje, aby dodavatel a členové realizačního týmu disponovali povoleními Ministerstva kultury ČR podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k restaurování (…) Zadavatel ve stavební zakázce zároveň stanovil rozsáhlé požadavky na kvalifikaci členů realizačního týmu, které se týkají jejich praxe a zkušeností.“ V den zrušení zadávacího řízení tedy zadavatel věděl, jaká kvalifikační kritéria bude vyžadovat u veřejné zakázky na stavbu, ale dle jeho tvrzení nevěděl, jak tyto zohlední také u předmětné veřejné zakázky, ačkoliv stávající kvalifikační kritéria označil v oznámení o zrušení zadávacího řízení za nedostatečná. Právě uvedené dle Úřadu jen podporuje závěr o netransparentnosti postupu zadavatele. Argumentaci tím, že navrhovateli musí být zřejmé, že zadavatel vyžaduje mj. povolení Ministerstva kultury ČR k restaurování, když v oznámení o zrušení zadávacího řízení nic takového neuvedl, považuje Úřad za lichou.

96.         Zadavatel v rámci svého vyjádření k návrhu navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, a to podle § 257 písm. h) zákona, jelikož návrhu nepředcházely řádně podané námitky. Důvodem nesplnění podmínky řádného podání má být to, že se navrhovatel nevyjádřil ke všem důvodům zrušení zadávacího řízení, konkrétně že nerozporoval důvod zrušení spočívající ve zmenšení rozsahu plnění.

97.         K tomu Úřad uvádí, že ani Úřadu není z oznámení o zrušení zadávacího řízení patrný konkrétní důvod spočívající ve zmenšení rozsahu plnění. Odůvodnění sice obsahuje zmínku o změnách v rozsahu, nicméně tyto se týkají veřejné zakázky na stavbu (změna v rozsahu a náročnosti činností). Zmínku o zmenšení rozsahu plnění v závěru odůvodnění ve větě: „Nelze přitom ani vyloučit, že zmenšení rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky může rozšířit i okruh potencionálních dodavatelů“ nelze považovat za dostatečný popis důvodu zrušení, když celý odstavec ani nenavazuje na předchozí text (k tomu viz výše bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a je tak do jisté míry zmatečný, což zajisté nesplňuje požadavek na jednoznačnost odůvodnění.

98.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení nelze ze strany Úřadu pro přílišnou míru obecnosti oznámení o zrušení zadávacího řízení věcně přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení.

99.         Úřad nevylučuje, že zadavatel ke zrušení zadávacího řízení skutečně mohl mít důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a že se tyto důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, avšak bez dostatečně konkrétního odůvodnění nelze tyto okolnosti přezkoumat a ověřit, zda takové skutečnosti opravdu nastaly.

100.     Úřad na tomto místě rovněž zdůrazňuje, že závěry uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí se vztahují k důvodům pro zrušení zadávacího řízení uvedeným v oznámení o zrušení zadávacího řízení, na jejichž základě zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž pozdější sdělení zadavatele o možných jiných důvodech zrušení zadávacího řízení, na jejichž základě zadavatel mínil přistoupit ke zrušení zadávacího řízení, uvedených např. v rozhodnutí o námitkách, či ve vyjádření k návrhu, je právně irelevantní (viz body 37. a 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a samo o sobě jeho předchozí nezákonný postup není schopno zhojit.

101.     Úřad tak může přisvědčit právnímu názoru navrhovatele, že oznámení o zrušení zadávacího řízení je nepřezkoumatelné, neboť není dostatečně konkrétně odůvodněné.

102.     Úřad na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při zrušení zadávacího řízení zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v oznámení o zrušení zadávacího řízení, jehož odůvodnění, resp. obsah byl přílohou č. 2 usnesení Rady HMP, kterým zadavatel rozhodl s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když bez dalších podrobností toliko uvedl, že došlo k podstatným úpravám původního záměru na realizaci stavby, ke které se váže předmětná veřejná zakázka, a to v návaznosti na rozhodnutí Odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy a jeho závazné stanovisko, přičemž tyto dokumenty měly specifikovat mj. restaurátorské práce, které se budou v rámci veřejné zakázky na stavbu realizovat, kdy základě těchto dokumentů zadavatel vyhodnotil, že kvalifikační kritéria předmětné veřejné zakázky jsou nedostatečná, jelikož činnosti pro výstavbu a zejména dozor nad realizací stavby musí provádět osoba s dostatečnou kvalifikací v oblasti restaurátorských prací, aniž by tedy jakkoli konkretizoval, v čem spočívá tvrzená nedostatečnost stanovených kvalifikačních kritérií, která přitom dle výzvy k podání žádostí o účast zahrnovala mj. např. i požadavky na odbornou praxi v oblasti technického dozoru nebo při projektování a výkonu autorského dozoru k objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu, či požadavky na člena týmu v pozici „Koordinátor restaurátorských profesí“, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

103.     Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího se řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem vybraným.

104.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

105.     Na tomto místě se Úřad pro úplnost vyjádří i k druhé skutečnosti, proti které směřuje návrh navrhovatele. Navrhovatel tvrdí, že „zadavatel nebyl oprávněn opětovně rozhodnout o zrušení zadávacího řízení po marném uplynutí lhůty dle § 49 odst. 2 ZZVZ, ve které mohlo být přijato nápravné opatření spočívající ve zrušení[] předchozího Zrušení 1[,] a za této situace není možné řízení opětovně zrušit novým úkonem zadavatele“. Navrhovatel svoji argumentaci opírá o rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0462/2020/VZ, č. j. ÚOHS 03947/2021/500/AIv ze
dne 2. 2. 2021, ve kterém Úřad dovodil, že v případě, že jsou podány námitky proti zrušení zadávacího řízení, je nutné „vyjít nikoliv pouze z jazykového výkladu § 49 odst. 2 zákona, ale je třeba použít i výklad systematický a toto ustanovení vykládat ve spojení s § 245 odst. 1 zákona, tj. tak, že zadavatel má možnost na základě podaných námitek zrušit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v ,prodloužené' lhůtě, a to ve lhůtě pro vyřízení námitek podle § 245 odst. 1 zákona. V takovém případě by se tedy lhůta pro přijetí nápravného opatření stanovená v § 49 odst. 2 zákona prodlužovala o dobu, kterou má zadavatel ze zákona k dispozici pro vyřízení námitek, resp. pro odeslání rozhodnutí o námitkách; důvodem pro tento výklad je to, aby v případě, že zadavatel shledá námitky jako důvodné, měl možnost na ně fakticky svým úkonem reagovat (…) Jedině takový výklad tedy zajistí, aby byl zachován jak účel omezení lhůty pro možnost zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kterým je zajištění právní jistoty účastníků zadávacího řízení, tak i účel institutu námitek.“ K této otázce se Úřad vyjádřil v rámci správního řízení sp. zn. S0146/2021/VZ a to tak, že „[k] navrhovatelem odkazovanému rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0462/2020/VZ, č. j. ÚOHS 03947/2021/500/AIv ze dne 2. 2. 2021, Úřad dodává, že tam přijaté závěry Úřad učinil na základě odlišných skutkových okolností, zejm. skutečnosti, že zadavatel námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odmítl a následně po více než dvou měsících nečekaně přistoupil ke zrušení přezkoumávaného úkonu, tedy ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, čehož se navrhovatel svými námitkami a následně i návrhem u Úřadu domáhal. Úřad tedy oproti tomu vnímá rozdíl v šetřené situaci, kdy zadavatel uznal navrhovatelem vytýkané pochybení a v rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona sdělil, jaké provede opatření k nápravě. Skutečnost, že opatření k nápravě zadavatel neučinil zároveň s rozhodnutím o námitkách, pak dle Úřadu nemůže vést k následné nemožnosti provedení tohoto nápravného opatření.“ Úřad tedy již pravomocně rozhodl, že zadavatel byl oprávněn nápravné opatření přijmout a následně (při splnění zákonných podmínek) zadávací řízení opětovně zrušit.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

106.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

107.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření smlouvy) a současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

108.     Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, o němž zadavatel rozhodl usnesením Rady HMP, vč. tohoto rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

 

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

109.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

110.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí).

111.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. oznámení o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

112.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

113.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, o němž zadavatel rozhodl usnesením Rady HMP, vč. tohoto rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

114.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000201.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1

2.             OWO.CZ, s.r.o., Davídkova 675/76, 182 00 Praha 8

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy