číslo jednací: 15515/2021/500/AIv
spisová značka: S0344/2020/VZ

Instance I.
Věc Projektová dokumentace: Domov pro seniory Javorník - novostavba Kobylá nad Vidnavkou
Účastníci
  1. Olomoucký kraj
  2. Energy Benefit Centre a.s.
  3. JIKA - CZ s.r.o.
  4. TECHNICO Opava s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 22. 7. 2021
Související rozhodnutí 15515/2021/500/AIv
23925/2021/161/EDo
Dokumenty file icon 2020_S0344.pdf 993 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0344/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-15515/2021/500/AIv

 

Brno 10.05.2021

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 8. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc; ve správním řízení právně zastoupen společností S – Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
  • navrhovatel – společníci společnosti „Společnost pro DS Javorník“, jimiž jsou

o      Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6,

o      JIKA - CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové,

kteří uzavřeli dne 3. 6. 2020 smlouvu o společnosti za účelem podání společné nabídky; ve správním řízení zastoupeni společným zmocněncem Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6,

  • vybraný dodavatel – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava,

ve věci o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Projektová dokumentace: Domov pro seniory Javorník - novostavba Kobylá nad Vidnavkou“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013583, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 081-191259, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – společníci společnosti „Společnost pro DS Javorník“, jimiž jsou Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 a JIKA - CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové, kteří uzavřeli dne 3. 6. 2020 smlouvu o společnosti za účelem podání společné nabídky – ze dne 26. 8. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Projektová dokumentace: Domov pro seniory Javorník - novostavba Kobylá nad Vidnavkou“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013583, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 081-191259, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020, se v části směřující proti postupu zadavatele při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci hodnotícího kritéria č. 2 „Zkušenosti HIP“, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

II.

Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Projektová dokumentace: Domov pro seniory Javorník - novostavba Kobylá nad Vidnavkou“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013583, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 081-191259, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020, pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 8 ve spojení s ustanovením § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kdyžopomenul vyloučit vybraného dodavatele – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava – z účasti v zadávacím řízení, i když byly naplněny důvody pro jeho vyloučení podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. c) citovaného zákona, neboť údaje předložené uvedeným vybraným dodavatelem o referenční zakázce „Novostavba pavilonu rehabilitace, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a. s.“, uvedené v dokumentu „Zkušenosti HIP“ pod pořadovým číslem 9, neodpovídaly skutečnosti a měly vliv na naplnění hodnotícího kritéria č. 2 „Zkušenosti HIP“, přičemž tento postup zadavatele ovlivnil výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele „Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření smlouvy“ ze dne 28. 7. 2020 učiněné při zadávání veřejné zakázky „Projektová dokumentace: Domov pro seniory Javorník - novostavba Kobylá nad Vidnavkou“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013583, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 081-191259, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020.

IV.

Zadavateli – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0344/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – společníci společnosti „Společnost pro DS Javorník“, jimiž jsou Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 a JIKA - CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové, kteří uzavřeli dne 3. 6. 2020 smlouvu o společnosti za účelem podání společné nabídky – ze dne 26. 8. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Projektová dokumentace: Domov pro seniory Javorník - novostavba Kobylá nad Vidnavkou“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013583, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 081-191259, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc; ve správním řízení právně zastoupen na základě plné moci ze dne 1. 9. 2020 společností S – Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil zadávání veřejné zakázky „Projektová dokumentace: Domov pro seniory Javorník - novostavba Kobylá nad Vidnavkou“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013583, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 081-191259, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 5. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Zadavatel v čl. 10.6. Zadávacích podmínek popsal předmět plnění veřejné zakázky následujícím způsobem: „Zadavatel připravuje realizaci stavby v areálu Domova pro seniory v Kobylé nad Vidnavkou. Jedná se o úpravy stávajících budov a novostavbu lůžkové části vč. zázemí. Za tím účelem nechal zadavatel vypracovat STUDII, které je výchozím podkladem pro zadávanou veřejnou zakázku. Předmětem plnění veřejné zakázky je zpracování či zajištění podkladů, průzkumů a zaměření lokality v rozsahu nutném pro zpracování požadované dokumentace, zpracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace a provedení souvisejících inženýrských činností vč. výkonu autorského dozoru při realizaci stavby a činností spojených s výběrem zhotovitele stavby.“

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí podle čl. 10.5. Zadávacích podmínek 7 400 000 Kč bez DPH.

4.             Podle kapitoly 14 Zadávacích podmínek jsou pro hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti stanoveny celkem dvě kritéria hodnocení, a to vedle kritéria nabídkové ceny v Kč bez DPH s váhou 70 % (dále jen „hodnotící kritérium č. 1“) i kritérium nazvané „Zkušenosti HIP“ s váhou 30 % (dále jen „hodnotící kritérium č. 2“). 

5.             Jak vyplývá z dokumentu „Údaje o předložených nabídkách“ zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 5 nabídek. Za účelem posouzení a hodnocení obdržených nabídek zadavatel jmenoval hodnotící komisi, jež na jednáních konaných dne 30. 6. 2020 a 20. 7. 2020 provedla hodnocení nabídek a stanovila konečné pořadí nabídek. Jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka dodavatele TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava (dále jen „vybraný dodavatel“). Nabídka navrhovatele – společníci společnosti „Společnost pro DS Javorník“, jimiž jsou Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 a JIKA - CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové, kteří uzavřeli dne 3. 6. 2020 smlouvu o společnosti za účelem podání společné nabídky; ve správním řízení zastoupeni společným zmocněncem Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – se umístila na pátém místě pořadí. Všichni účastníci zadávacího řízení obdrželi Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření smlouvy ze dne 28. 7. 2020 (dále jen „Oznámení o výběru dodavatele“) téhož dne. Spolu s Oznámením o výběru dodavatele byla účastníkům doručena rovněž Zpráva o hodnocení nabídek přijatá hodnotící komisí na jejím jednání konaném dne 30. 6. 2020 (dále jen „Zpráva o hodnocení nabídek“).

6.             Navrhovatel námitkami ze dne 12. 8. 2020 podanými téhož dne brojil proti rozhodnutí o výběru dodavatele, neboť byl dle jeho názoru postup zadavatele při hodnocení nabídek a výběru dodavatele zatížen nezákonností. Tyto námitky byly zadavatelem odmítnuty rozhodnutím ze dne 14. 8. 2020, které bylo navrhovateli doručeno dne 18. 8. 2020.

7.             Jelikož se navrhovatel neztotožnil se závěry vypořádání jeho námitek, podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 26. 8. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl Úřadu a ve stejnopisu zadavateli doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel nejdříve obecně vymezuje postup zadavatele, který svým návrhem napadá. Dle navrhovatele je z dokumentů vypracovaných zadavatelem zřejmé, že tento při hodnocení nabídek postupoval v rozporu se zákonem, když hodnocení nabídek provedl zcela nepředvídatelně, netransparentně, nerovně, nepřiměřeně a diskriminačně, rovněž měl zadavatel založit své hodnocení na údajně prokazatelně nepravdivých údajích o jednotlivých referenčních zakázkách. Navrhovatel dodává, že nadále trvá na svých tvrzeních uvedených v námitkách (s výjimkou otázky posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny), nad to odmítá zadavatelovy úvahy uvedené v rozhodnutí o námitkách o tom, že tyto námitky byly za navrhovatele podány neoprávněnou osobou.

9.             Dle navrhovatele ze Zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel činil závěry o akceptaci či neakceptaci jednotlivých referenčních zakázek pouze na základě toho, zda mu kontaktní osoba objednatele uvedená v nabídce u referenční zakázky, v údajně zcela nepředvídatelně krátké lhůtě činicí čtyři pracovní dny, odpověděla na dotaz zaslaný pouze prostřednictvím emailové zprávy či nikoliv. Pokud od kontaktní osoby objednatele zadavatel neobdržel odpověď, referenční zakázku z hodnocení údajně neodůvodněně automaticky vyřadil jako nesplňující požadavky zadávací dokumentace. Navrhovatel proti uvedenému postupu brojí u celkem 4 referenčních zakázek předložených pro účely hodnocení v kritériu č. 2 hodnocení. Konkrétně se jedná o referenční zakázku „Rekonstrukce lázní na Julisce“ uvedenou v tabulce dokumentu „Zkušenosti HIP“ v položce poř. č. 2 (dále jen „referenční zakázka č. 2“), referenční zakázku „Ústřední vojenský archiv Praha“ uvedenou v tabulce dokumentu „Zkušenosti HIP“ v položce poř. č. 4 (dále jen „referenční zakázka č. 4“), referenční zakázku „Středisko volného času v Trutnově“ uvedenou v tabulce dokumentu „Zkušenosti HIP“ v položce poř. č. 5 (dále jen „referenční zakázka č. 5“) a referenční zakázku „Stavební úpravy, modernizace a rekonstrukce polikliniky Ústí nad Labem“ uvedenou v tabulce dokumentu „Zkušenosti HIP“ v položce poř. č. 6 (dále jen „referenční zakázka č. 6“),

10.         Navrhovatel tak zadavateli vyčítá skutečnost, že údajně zcela rezignoval na objektivní posouzení údajů o předložených referenčních zakázkách, nevyvinul žádnou snahu o ověření v nabídce uvedených údajů k referenčním zakázkám jakoukoliv jinou cestou, ani nekontaktoval navrhovatele za účelem vysvětlení případných nejasností či doplnění dalších dokladů, které by umožnili zadavateli učinit oprávněný závěr o relevantnosti dané referenční zakázky. Postup zadavatele označuje navrhovatel za nepředvídatelný, netransparentní a neobjektivní. Dále navrhovatel argumentuje, že zadavatel musí mít vždy postaveno najisto, zda účastník zadávacího řízení plní kvalifikaci stanovenou zadávacími podmínkami a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny, k čemuž cituje rozhodnutí Krajské soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011.

11.         Navrhovatel připouští, že zadavatel nemůže účastníka zadávacího řízení vyzvat k doplnění dokladů k hodnocení nabídek tak, aby například doplnil či vyměnil další referenční zakázky do hodnocení, jako je tomu u doplnění dokladů při posuzování kvalifikace dle § 46 zákona. Navrhovatel však dodává, že je nejen právem, nýbrž povinností každého zadavatele, aby v případě jakýchkoliv pochybností o tom, zda danou referenční zakázku do hodnocení započítat, či nikoliv, učinil kroky potřebné k tomu, aby se dobral jednoznačného závěru.

12.         Navrhovatel dle svých slov již v námitkách zdůraznil, že doplnění nabídky ve smyslu § 46 zákona nepožadoval. Zadavatel mohl nejen oslovit objednatele referenčních zakázek, ale dotázat se i samotného účastníka zadávacího řízení, aby poskytl další údaje či si vyžádat zpřesňující údaje, nebo zadavatel mohl ověřit údaje z veřejně dostupných zdrojů, jak bylo zmiňováno i v zadávacích podmínkách, k čemuž navrhovatel cituje ze zadávací dokumentace, že „referenční zakázky, které zadavatel nebude moci ověřit podle dokladů doložených účastníkem, případně u objednatelů nebo z veřejně dostupných zdrojů, budou z hodnocení vyřazeny.“ Zadavatel se však rozhodl využít pouze jednu z variant ověření, tedy konkrétní podobu a podmínky hodnocení, a to až v rámci samotné fáze hodnocení nabídek, přičemž v zadávací dokumentaci nikterak nebylo stanoveno, že zadavatel v případě pochybností o relevantnosti údajů předložených dodavateli bude kontaktovat kontaktní osobu objednatelů pouze jedním určitým způsobem, ani v jakém termínu tak učiní, natož, aby předem byla stanovena velmi krátká lhůta pro zodpovězení svého dotazu (účastník zadávacího řízení tak ani nemohl zástupce objednatele upozornit, aby mohl očekávat, že v daném časovém úseku bude muset reagovat na dotazy zadavatele). Tu navrhovatel přikládá citaci z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0505/2018/VZ-01979/2019/531/VNe ze dne 21. 1. 2019 týkající se zákazu odchýlení se od způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadávací dokumentaci. Zároveň dle navrhovatele zadavatel zřejmě nevědomě zaměňuje doplnění nabídky s vysvětlením nejasností v nabídce, resp. s ověřením si údajů v nabídce.

13.         Výše uvedený postup zadavatele navrhovatel považuje za rozporný se základními principy zadávání veřejných zakázek, stejně tak s ustanoveními § 115 a § 119 zákona, i s elementární logikou a smyslem pro spravedlnost. Navrhovatel rovněž označuje zadavatelův postup mimo jiné za zcela netransparentní. Dle navrhovatele se zadavatel se všemi námitkami uspokojivě nevypořádal.

14.         Navrhovatel dále uvádí, že v otázce rozporované lhůty určené objednatelům k zodpovězení dotazů není podstatou jeho argumentace faktor koronavirové krize a období letních dovolených, avšak nepředvídatelnost postupu zadavatele a v jeho rezignaci na zjišťování materiální pravdy, přičemž ke zjištění, které referenční zakázky lze uznat k hodnocení a které nikoliv, bylo mnohdy možné dospět mnohem snadněji a průkazněji jiným způsobem, např. jednoduchým porovnáním s informacemi běžně dostupnými na internetu.

15.         V dalším návrhovém bodě je upozorňováno na údajně vzájemně rozporná tvrzení zadavatele ohledně povahy stanovené lhůty a navrhovatel uvádí své pochybnosti stran toho, kdo skutečně byl zadavatelem při ověřování referencí osloven. Navrhovatel cituje ze Zprávy o hodnocení nabídek, že „žádosti o ověření byly odeslány 22. 6. 2020, pro odpověď byla stanovena lhůta do 26. 6. 2020.“ Dle navrhovatele se ale následně zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách vyjadřuje zcela rozporně, když sdělil, že lhůta, ve které se dotazovaní měli vyjádřit, byla formulována jako prosba, aby své vyjádření poskytli co nejdříve, byť zadavatel uvedl i datum. Uvedený postup zadavatele je dle navrhovatele zcela nečitelný a netransparentní, což by dokládalo i to, pokud navíc zadavatel přijal některá vyjádření zástupců objednatelů ještě během dalších tří dnů, tj. doručená do 29. 6. 2020. Vznikla tak situace, kdy zadavatel vyjádření doručená po uběhnutí stanovené lhůty uznal, naopak jiní zástupci objednatelů stanovenou lhůtu mohli zřejmě respektovat, tudíž pokud se seznámili s emailovou zprávou od zadavatele až po uběhnutí této lhůty, již na jeho výzvu ani nereagovali v domnění, že je již pozdě.

16.         Zároveň navrhovatel pochybuje i o tom, zda někteří zástupci objednatelů nějakou výzvu od zadavatele vůbec obdrželi. Navrhovatel tvrdí, že dle jeho zjištění, kontaktní osoba uvedená celkem u tří jím předkládaných referenčních zakázek, pan Ing. Jaroslav Jarkovský, si není vědom, že by mu jakýkoliv dotaz od zadavatele byl doručen, pročež navrhovatel pochybuje, zda zadavatel skutečně doručil své dotazy všem zástupcům objednatelů, o kterých to tvrdí.

17.         Dle navrhovatele též zadavatel ve Zprávě o hodnocení nabídek sdělil, že ověřoval všechny reference, vyjma těch na první pohled (přímo z dokumentů v nabídce) nevyhovujících požadavkům zadavatele, což je však údajně v hrubém rozporu s argumentací zadavatele užitou v jeho rozhodnutí o námitkách, neboť zde na svou obhajobu u údajně nesprávně započítané referenční zakázky vybraného dodavatele měl uvést, že zakázku neověřoval, protože předpokládal správnost údajů, přičemž i nadále trvá na jejím započítání.

18.         Dále navrhovatel brojí proti tomu, že zadavatel setrvává na svém hodnocení, a to i údajně po předložení důkazů o tom, že hodnocení nabídek proběhlo nevhodným způsobem a na základě nesprávných informací, v důsledku čehož bylo nesprávně stanoveno pořadí nabídek a neoprávněně rozhodnuto o výběru dodavatele. Navrhovatel následně podrobněji pojednává o svých referenčních zakázkách, která dle jeho názoru hodnotící kritéria splňují a měla být zařazena do hodnocení, ačkoliv je zadavatel neuznal. Naopak v případě dvou referenčních zakázek, které předložil vybraný dodavatel, a které zadavatel uznal k hodnocení, tyto dle tvrzení navrhovatele podmínky hodnocení zcela zjevně nesplňovaly a měly být odmítnuty, o čemž byl zadavatel informován nejpozději v navrhovatelových námitkách. Zadavatel, dle tvrzení navrhovatele, nesprávně trvá na uznání referenční zakázky „Novostavba pavilonu rehabilitace, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a. s.“, v jejímž případě ještě nebyl dokončen autorský dozor, neboť stavba nebyla dosud dokončena, i když vybraný dodavatel ve své nabídce tvrdí opak, přičemž v zadávací dokumentaci je stanoveno, že aby referenční zakázka mohla být uznána k hodnocení, musí být dokončena, a výslovně je uvedeno, že dokončením se rozumí kromě zpracování projektové dokumentace i dokončený autorský dozor. Navrhovatel k tomuto dodává, že pokud měl zadavatel v úmyslu uznat i nedokončené realizace, měl tak stanovit v zadávací dokumentaci, a nikoliv v zadávacích podmínkách tvrdit opak, přičemž uvedená změna by bezpochyby měla vliv i na okruh potenciálních dodavatelů. Dle navrhovatele zadavatel zároveň nesprávně trvá i na uznání referenční zakázky vybraného dodavatele „Domov pro seniory Havlíčkův Brod“, neboť dle navrhovatele investiční náklady této reference nesplňují v zadávacích podmínkách stanovený minimální limit 150 mil. Kč.

19.         Závěrem navrhovatel shrnuje, že zadavatel vzhledem k výše uvedenému postupoval v rozporu zejména s § 6, § 36 odst. 2 a 3, § 39 odst. 1, § 99 odst. 1, § 119 odst. 1 a § 122 odst. 1 zákona, přičemž jako nápravu uvedených pochybení navrhuje, aby bylo zrušeno rozhodnutí o výběru dodatele a zadávací řízení bylo vráceno do fáze hodnocení nabídek, alternativně navrhuje zrušení zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20.         Úřad obdržel návrh dne 26. 8. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

21.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

22.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-26698/2020/542/VSv ze dne 27. 8. 2020.

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-26696/2020/542/VSv ze dne 27. 8. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informací o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Vyjádření zadavatele k návrhu

24.         Zadavatel se ve svém vyjádření k návrhu ze dne 2. 9. 2020 nejdříve vrací k podaným námitkám navrhovatele, které byly i dle zadavatele podány včas, avšak dle jeho názoru nebyly podány oprávněnou osobou, neboť byly za společníka navrhovatele, tj. společnost Energy Benefit Centre a.s. podepsány pouze ředitelem společnosti, tedy podpisem jediného člena představenstva, který však není předsedou představenstva, přestože dle zápisu v obchodním rejstříku jedná za společnost předseda představenstva samostatně, nebo společně dva členové představenstva. Člen představenstva tak byl oprávněn jednat za společnost pouze ve spojení s dalším členem představenstva. Ačkoliv dle zadavatele námitky nebyly podány oprávněnou osobou, dle svých slov se podrobně zabýval věcnou stránkou námitek a námitky navrhovatele řádně vyřídil v souladu s § 245 odst. 1 zákona a tyto námitky svým rozhodnutím odmítl z věcných důvodů.

25.         Dále zadavatel sděluje svůj názor ohledně správnosti výše složené kauce, jelikož dle zadavatele nebyla kauce složena ve správné výši. Zadavatel uvádí, že navrhovatel složil kauci ve výši 71 910 Kč, což odpovídá 1 % z jeho nabídkové ceny, jelikož však nebylo údajně možné v této veřejné zakázce stanovit skutečnou výši celkové nabídkové ceny, byl dle názoru zadavatele navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč v souladu s § 255 odst. 1 zákona, z čehož důvodu zadavatel navrhuje Úřadu, aby správní řízení usnesením zastavil v souladu s § 257 zákona, k čemuž odkazuje na usnesení Úřadu ze dne 26. 2. 2019 vydané v rámci správního řízení sp. zn. S0047/2019/VZ.

26.         K aktuálnímu stavu zadávacího řízení zadavatel sděluje, že na veřejnou zakázku obdržel celkem 5 nabídek, přičemž žádný z účastníků nebyl vyloučen. Po provedeném hodnocení provedl posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u nabídky, která byla hodnocena jako první v pořadí a následně rozhodl o výběru dodavatele.

27.         Dále se zadavatel vyjadřuje již k samotnému obsahu návrhu. Zadavatel v prvé řadě zdůrazňuje, že každý dodavatel je zodpovědný za zpracování své nabídky podle zadávacích podmínek, přičemž tuto zodpovědnost nemůže přenášet na zadavatele. Zadavatel tvrdí, že navrhovatel se svými námitkami snaží neoprávněně přenášet odpovědnost za svou nabídku na zadavatele, ačkoliv sám referenční zakázky určené k hodnocení v souladu s požadavky zadavatele nedoložil.

28.         Zadavatel uvádí, že dle zadávací dokumentace budou nabídky hodnoceny podle ekonomické výhodnosti, a to podle dvou kritérií: 1. nabídková cena a 2. zkušenosti HIP (hlavní inženýr projektu). Jak bylo konstatováno ve Zprávě o posouzení nabídek, „po prvotním posouzení údajů, které předložili jednotliví účastníci k referenčním zakázkám určeným k hodnocení, ani v jediné nabídce nebylo možné konstatovat u žádné referenční zakázky, že jsou údaje doloženy tak, aby bylo možné referenční zakázky uznat k hodnocení. Pokud by tedy komise striktně vzala v úvahu pouze doklady, které jednotliví účastníci doložili v nabídkách, byl by počet referenčních zakázek uznaných k hodnocení ve všech předložených nabídkách nulový.“ V tomto dokumentu je současně též uvedeno, že „zadavatel ověřoval všechny referenční zakázky účastníků, vyjma těch, u kterých bylo přímo z doložených dokumentů v nabídce zřejmé, že referenční zakázka požadavky zadavatele nesplňuje. Žádosti o ověření byly odeslány 22. 6. 2020, pro odpověď byla stanovena lhůta do 26. 6. 2020. Do protokolu jsou zahrnuty všechny odpovědi objednatelů, které byly zastupujícímu zadavateli doručeny do 29. 6. 2020 včetně.“ Zadavatel doplňuje, že „po uvedeném datu 29. 6. 2020 již nebyly doručeny žádné odpovědi objednatelů.“

29.         Zadavatel tvrdí, že pro ověřování referenčních zakázek zvolil postup, který uplatnil shodně na všechny účastníky zadávacího řízení. Konkrétně sděluje, že „referenční zakázky (resp. údaje o nich, které nebyly v nabídkách doloženy doklady) ověřoval u objednatelů těchto referenčních zakázek, neboť právě objednatelé, pro které byly referenční zakázky realizovány, mají o nich nejvíce informací,“ zároveň „ověřování údajů o referenčních zakázkách prováděl písemně (prostřednictvím e-mailu), aby veškeré údaje (žádosti a následné odpovědi) byly v dokumentaci o veřejné zakázce doložitelné.“

30.         Zadavatel dále cituje ze Zprávy o hodnocení: „Pokud tedy bylo přistoupeno k ověřování údajů o referenčních zakázkách, stalo se tak proto, aby komise mohla uznat k hodnocení maximální možný počet referenčních zakázek v jednotlivých nabídkách. Není ovšem chybou komise, pokud se při ověřování referencí nepodařilo některé referenční zakázky ověřit z důvodů, že objednatel referenční zakázky (tedy subjekt, který byl účastníkem jako objednatel označen), na žádost zastupujícího zadavatele nereagoval a požadované údaje o referenční zakázce neposkytl, nebo pokud objednatel referenční zakázky (tedy subjekt, který byl účastníkem jako objednatel označen), poskytl o referenční zakázce údaje, které popíraly tvrzení účastníka uvedené v nabídce, a tedy z ověřování vyplynulo, že referenční zakázka požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci nesplňuje.“ Zadavatel rovněž v rámci svého vyjádření předkládá tabulku s přehledem o počtu referenčních zakázek u jednotlivých nabídek a výsledku jejich ověřování a další tabulku týkající se pouze navrhovatele a vybraného dodavatele.

31.         Zadavatel nesouhlasí, že by postupoval v rozporu se zákonem a tvrdí, že při hodnocení nabídek postupoval shodně ve vztahu ke všem účastníkům zadávacího řízení. Zároveň odmítá námitky navrhovatele, že při hodnocení nabídek vycházel z nepravdivých údajů o jednotlivých referenčních zakázkách, neboť využil pouze ty informace, které mu sami účastníci poskytli v jednotlivých nabídkách, a informace, které mu byly poskytnuty v rámci dotazování jednotlivými zástupci objednatelů referenčních zakázek.

32.         Zadavatel odkazuje na ustanovení § 39 odst. 5 zákona, z něhož dle jeho názoru vyplývá, že zadavatel si může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů a dokladů a může si je také opatřovat sám, je to však možnost, kterou mu zákon dává, nikoliv povinnost. Dle zadavatele tak bylo na jeho „dobré vůli“, pokud si opatřoval sám údaje, které v nabídkách ke 2. kritériu chyběly. Dle zadavatele jej není možné vinit za to, že kontaktní osoba objednatele referenční zakázky neodpověděla, neboť bylo povinností navrhovatele, aby sám před podáním své nabídky kontaktní osoby objednatelů referenčních zakázek, které uváděl v nabídce, kontaktoval a požádal je o doplnění údajů, které např. z již dříve vydaných osvědčení nevyplývaly, a které sám nebyl schopen doložit náhradními doklady, jak zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci. Zadavatel vyvinul snahu chybějící či nedoložené údaje uvedené v nabídkách ověřit, za tímto účelem zvolil postup shodný ve vztahu ke všem účastníkům zadávacího řízení, a to ověření přímo u objednatelů referenčních zakázek.

33.         Ke stanovení lhůty pro zaslání odpovědí kontaktních osob objednatele na žádosti o ověření zadavatel sděluje, že koncipoval tyto žádosti jako prosbu a vzal v úvahu skutečnost, že v případě písemného objasňování nejasností v zadávací dokumentaci tvoří zákonná lhůta 3 pracovní dny, ve které zadavatelé musí odpovědět na dotazy dodavatelů. Nad to zadavatel má primárně za to, že každý účastník zadávacího řízení měl zajistit, aby veškeré podklady pro hodnocení nabídek byly obsaženy již v samotných nabídkách. Kromě toho většina z oslovených kontaktů na žádost o ověření referencí údajně reagovala promptně ten samý den či den následující.

34.         Zadavatel je toho názoru, že nemohl postupovat cestou kontaktování přímo účastníka zadávacího řízení za účelem vysvětlení případných nejasností cestou objasnění nebo doplnění údajů dle § 46 zákona, neboť dle § 46 odst. 2 zákona nabídka nemůže být doplněna na základě žádosti o údaje, doklady, vzorky, nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. „Zadavatel tedy využil svého zákonného práva daného mu § 39 odst. 5 zákona a současně postupoval transparentně (písemné ověřování) a nediskriminačně (shodně u všech účastníků zadávacího řízení). Zákon se podrobněji o způsobu, jakým má zadavatel ověření provádět, nezmiňuje.“

35.         Dle zadavatele znění kapitoly 15. Zadávacích podmínek jasně stanovuje, co a jakými doklady měl navrhovatel ke svým referenčním zakázkám doložit, a byl to tedy navrhovatel, kdo se měl o řádné doložení svých referenčních zakázek postarat. Pokud měl navrhovatel nejasnosti, měl podat žádost o vysvětlení zadávacích podmínek ve lhůtě pro podání nabídek. Zadavatel dodává, že žádná z navrhovatelem předložených referenčních zakázek tyto požadavky nesplňovala. Zadavatel argumentuje, že zatímco při posuzování kvalifikace by zadavatel mohl využít ustanovení § 46 odst. 1 zákona a žádat navrhovatele o objasnění či doplnění jeho nabídky, v případě kritéria hodnocení by jakékoliv doplňování jeho nabídky mohlo být nepřípustnou změnou nabídky, proto zadavatel použití tohoto institutu vyloučil.

36.         Zadavatel dále tvrdí, že pokud ze zákona nemá žádnou povinnost ověřovat údaje ke kritériu hodnocení, které nejsou v nabídce navrhovatelem řádně doloženy (v souladu se zadávacími podmínkami, proti kterým námitky podány nebyly), pak je zcela na zadavateli, jakou formu k ověřování zvolí, vyjma povinnosti dodržení základních zásad. Zadavatel dodává, že zvolil formu ověřování referenčních zakázek přímo u jejich objednatelů, „a to písemně, tedy transparentně,“ tuto formu uplatnil shodně u všech účastníků dle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle zadavatele je zcela předvídatelné, že postupoval cestou ověřování u objednatelů, kteří vystavují k referenčním zakázkám osvědčení nebo referenční listy a „je zcela zřejmé, že takový dokument nebude obsahovat veškeré požadované informace, pokud si jej dodavatelé nenechají vystavit pro účely konkrétního zadávacího řízení samostatně. Protože zadavatel nemá povinnost údaje z nabídek ověřovat, nemá ani povinnost sdělovat předem dodavatelům, zda vůbec a případně jakou formou k ověřování údajů přistoupí.“

37.         Zadavatel dále tvrdí, že se od způsobu hodnocení nabídek popsaného v zadávacích podmínkách nijak neodchýlil. Rovněž odmítá, že by jednal v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek nebo s ustanoveními § 155 a § 119 zákona. Zároveň dle zadavatele platí, že ani § 39 odst. 5 zákona nestanovuje žádný konkrétní postup, jak má zadavatel ověřování věrohodnosti poskytnutých údajů provádět. Zadavatel též odmítá pochybnosti uváděné navrhovatelem, zda se zadavatel skutečně dotazoval všech objednatelů, a tyto dotazy byly skutečně doručeny jejich kontaktním osobám. Dokumenty obsažené v dokumentaci o zadávacím řízení pak dle zadavatele jasně prokazují, že tomu tak bylo. Zadavatel rovněž sděluje, že dle jeho názoru nebyl nijak povinen ověřovat a urgovat kontaktní osoby uváděné účastníky zadávacího řízení, případně je jakkoliv nutit k poskytnutí odpovědi. Podle zadavatele se naopak jednalo o povinnost účastníků zadávacího řízení včas si zajistit veškeré požadované údaje a doklady ke své nabídce, tedy navrhovatel se mohl na kontaktní osobu objednatele obrátit před podáním nabídky sám a opatřit si požadované potvrzení již do své nabídky. Kromě odpovědi od pana Ing. Jarkovského zadavatel neobdržel v případě navrhovatelovy nabídky též odpověď od města Trutnov, i když zpráva byla přijata podatelnou k vyřízení. Ostatní dotazování údajně zaslali odpovědi obratem, nejpozději ve stanovené lhůtě.

38.         Zadavatel dále sděluje svůj postoj, že pokud „navrhovatel až v rámci námitek dokládal vyjádření zástupců objednatele, kterými stvrzují, že všechny výše uvedené referenční zakázky Navrhovatele splňují podmínky hodnocení, pak zadavatel nemohl tyto dokumenty přijmout a podle nich upravit hodnocení nabídek ve 2. kritériu, protože by tím v rozporu se zákonem připustil změnu nabídky navrhovatele. Takové jednání zadavatele by bylo diskriminační vůči ostatním účastníkům zadávacího řízení, kteří neměli možnost taktéž svou nabídku změnit.“

39.         K námitkám navrhovatele týkajících se referenčních zakázek vybraného dodavatele pak zadavatel odkazuje na své odmítavé rozhodnutí o námitkách. K referenční zakázce „3. Domov pro seniory Havlíčkův Brod“ uvádí, že investiční náklady ve výši 164 mil. Kč bez DPH potvrdil sám objednatel referenční zakázky, tudíž ji zadavatel uznal k hodnocení na základě tohoto potvrzení. Rovněž v případě reference „9. Novostavba pavilonu rehabilitace, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a.s.“ zástupce objednatele potvrdil všechny požadované údaje, přičemž dle zadavatele platí, že „pokud se navrhovatel snaží prokázat opak, pak tvrdí, že objednatel referenční zakázky ve svém osvědčení uvedl nepravdivé údaje, za což však nenese odpovědnost zadavatel.“ Zadavatel dodává, že pokud skutečně objednatel potvrdil nepravdivé údaje, tedy lhal, Úřad sám může inkriminované údaje ověřit, ovšem i v takovém případě, pokud by se změnil počet hodnocených referencí vybraného dodavatele z počtu 4 na počet 3, nemělo by to vliv na pořadí nabídek.

Další průběh správního řízení

40.         Dne 14. 10. 2020 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-32250/2020/500/JBě o nařízení předběžného opatření, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

41.         Usnesením č. j. ÚOHS-38838/2020/542/VSv ze dne 2. 12. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě stanovené předmětným usnesením ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 17. 12. 2020

42.         Dne 17. 12. 2020 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-40783/2020/500/ISo (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), v jehož výroku I. Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v ust. § 119 odst. 1 ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, když nedodržel pravidla pro hodnocení nabídek, neboť v rámci hodnocení dle kritéria č. 2 „Zkušenosti HIP“ vyřadil z hodnocení v případě nabídky navrhovatele – jím předkládané referenční zakázky uvedené v dokumentu „Zkušenosti HIP“ v položkách tabulky pod pořadovým číslem 2, 4, 5 a 6, aniž by ověřoval věrohodnost údajů a dokladů o těchto referenčních zakázkách z veřejně dostupných zdrojů, čímž nedodržel pravidla hodnocení vyplývající z ustanovení kapitoly 15. bodu 4) Zadávacích podmínek, podle kterého „[r]eferenční zakázky, které zadavatel nebude moci ověřit podle dokladů doložených účastníkem, případně u objednatelů nebo z veřejně dostupných zdrojů, budou z hodnocení vyřazeny,“ a zároveň zadavatel vyřadil uvedené referenční zakázky z hodnocení nabídek, aniž by dostatečným způsobem ověřil a zdůvodnil svůj závěr o nevěrohodnosti u těchto referenčních zakázek uvedených údajů a dokladů, včetně údaje o osobě hlavního inženýra projektu, čímž se postup zadavatele stal netransparentním, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

43.         Ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. prvostupňového rozhodnutí podle § 263 odst. 2 zákona zrušil všechny úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek zaznamenané ve Zprávě o hodnocení nabídek (nedatováno) tvořící přílohu Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření smlouvy ze dne 28. 7. 2020, a současně všechny následující úkony zadavatele učiněné při zadávání veřejné zakázky, včetně rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele vyplývajícího z Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření smlouvy ze dne 28. 7. 2020 a uvedené oznámení o výběru dodavatele.

44.         Ve výroku III. prvostupňového rozhodnutí Úřad zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona až do pravomocného skončení předmětného správního řízení uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

45.         Ve výroku IV. prvostupňového rozhodnutí Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

Rozklad zadavatele ze dne 28. 12. 2020

46.         Dne 28. 12. 2020 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne proti prvostupňovému rozhodnutí.

47.         Zadavatel podaným rozkladem brojil proti všem výrokům prvostupňového rozhodnutí. Zadavatel v rámci rozkladových tvrzení namítal, že jednoznačně v zadávací dokumentaci stanovil, že bude po dodavatelích požadovat doložení všech požadovaných údajů o referenčních zakázkách předkládaných k hodnocení v hodnotícím kritériu č. 2 (osvědčením objednatele nebo jiným dokladem). Dle zadavatele tedy všichni účastníci zadávacího řízení měli povinnost každou v nabídce předkládanou referenční zakázku a všechny údaje o ní doložit doklady, které zadavatel požadoval, a zároveň také dodavatele upozornil, že referenční zakázky bude posuzovat a ověřovat, aby předešel praktikám dodavatelů uvádět nepravdivé údaje. Zadavatel nesouhlasil s tím, že v případě požadovaných dokladů se jednalo o požadavky formálního charakteru. Dále zadavatel v čl. 15 zadávacích podmínek upozornil dodavatele, že nebude pro doplňování chybějících údajů o referenčních zakázkách využívat ustanovení § 46 odst. 1 zákona (institut objasnění nebo doplnění údajů), neboť dle názoru zadavatele v případě kritéria hodnocení institut objasnění nebo doplnění údajů dle ustanovení § 46 zákona ani nelze využít.

48.         Dle zadavatele bylo znění pravidla vyplývajícího z čl. 15 Zadávacích podmínek: „Referenční zakázky, které zadavatel nebude moci ověřit podle dokladů doložených účastníkem, případně u objednatelů nebo z veřejně dostupných zdrojů, budou z hodnocení vyřazeny,“ zcela záměrně formulováno stylem „buď, nebo“, jelikož z veřejně dostupných zdrojů lze smysluplně ověřit pouze takové referenční zakázky, které byly realizovány pro veřejné objednatele, kteří mají povinnost zveřejňovat zadávací dokumentace a následně uzavřené smlouvy. Soukromí objednatelé povinnost zveřejňovat relevantní údaje o svých zakázkách nemají.

49.         Zadavatel rovněž nesouhlasil s tím, že by se o ověření referenčních zakázek navrhovatele z veřejně dostupných zdrojů nepokusil a pro vytýkané referenční zakázky 2, 4, 5 a 6 podrobněji specifikoval své limity v možnosti ověřovat z veřejně dostupných zdrojů, včetně toho, že oslovení objednatelé ve lhůtě, kterou považuje za dostatečnou, odpověď neposkytli. Zadavatel shrnuje, že postupoval v souladu s vlastními pravidly, která uvedl v zadávací dokumentaci, a když referenční zakázky pod pořadovým číslem 2, 4 a 6 nemohl ověřit, z hodnocení je vyřadil. Zadavatel uvádí, že ověřování referenčních zakázek bylo jeho možností, kterou také využil, avšak informace od objednatele referenčních zakázek nezískal, což však nelze přičítat k tíži zadavatele. Zadavatel trvá na tom, že je to především navrhovatel, kdo nesl odpovědnost za úplnost údajů a dokladů, které v rámci své nabídky poskytl zadavateli k hodnoticímu kritériu č. 2.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 25. 2. 2021

50.         Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-05290/2021/161/Edo ze dne 25. 2. 2021, které nabylo právní moci téhož dne, napadené prvostupňové rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

51.         Předseda Úřadu v předmětném rozhodnutí uvedl, že gros řešeného sporu tkví v tom, zda zadavatel při hodnocení předložených nabídek postupoval v souladu se zákonem a vlastními zadávacími podmínkami. Předmětem sporu přitom je zákonnost postupu zadavatele při hodnocení nabídky navrhovatele dle hodnoticího kritéria č. 2 („Zkušenosti HIP“), v rámci něhož vyřadil navrhovatelem předkládané referenční zakázky uvedené v dokumentu v položkách tabulky pod pořadovým číslem 2, 4, 5 a 6, zda tedy zadavatel dostatečným způsobem ověřil a zdůvodnil svůj závěr o nevěrohodnosti u těchto referenčních zakázek. Úřad zde dal totiž navrhovateli za pravdu, když usoudil, že zadavatel nedostatečně ověřil věrohodnost údajů a dokladů o těchto referenčních zakázkách. Zadavatel se naopak proti takovému závěru Úřadu ohradil, když tvrdil, že není pravdou, že by se o ověření referenčních zakázek navrhovatele z veřejně dostupných zdrojů nepokusil, a dále uvedl své limity při ověřování věrohodnosti předkládaných referencí, včetně toho, že oslovení objednatelé ve lhůtě, kterou má na rozdíl od Úřadu za dostatečnou, odpověď neposkytli. Předseda Úřadu dal za pravdu zadavateli a shledal právní posouzení dané věci Úřadem za nesprávné.

52.         Předseda Úřadu akcentoval, že při posuzování splnění či nesplnění zadávacích podmínek je třeba mít na paměti, že odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti a odpovědnost za podanou nabídku nese účastník zadávacího řízení. Je tedy primárně na konkrétním uchazeči, aby předložil nabídku, která po formální i obsahové stránce zcela odpovídá zadávacím podmínkám. Předseda Úřadu dále uvedl, že tuto prvotní odpovědnost dodavatele, tedy i navrhovatele, za správnost a úplnost jeho nabídky, Úřad nereflektoval dostatečně. Navrhovatel, potažmo dalších účastníci zadávacího řízení, primárně měli ve svých nabídkách doložit své reference všemi doklady, s veškerými náležitostmi. Zadavatel přímo v zadávacích podmínkách výslovně požadoval, aby dodavatelé ve svých nabídkách předkládané referenční zakázky nezpochybnitelně doložili. Dle závazného názoru předsedy Úřadu možné ověření referenčních zakázek samotným zadavatelem u objednatelů či z veřejně dostupných zdrojů lze chápat jako podpůrné možnosti, jež ovšem rozhodně neznamenají, že dodavatel (zde navrhovatel) za svou nabídku nenese plnou odpovědnost. Dle předsedy Úřadu platí závěr, že ze zadávacích podmínek jednoznačně vyplývá, že to byli právě dodavatelé, kteří byli povinni předložit referenční zakázky podložené doklady, z nichž bude jasně vyplývat, že vyhovují zadavatelem definovaným požadavkům.

53.         Dle předsedy Úřadu je třeba zároveň neopomenout, že zadavatel v zadávacích podmínkách připustil, že referenční zakázky může ověřovat nejen z dokladů od účastníků, ale i případně u objednatelů referenčních zakázek či z veřejně dostupných zdrojů. Jistý podíl při ověřování referencí určených k hodnocení nabídek přenechal tedy zadavatel i sám sobě. Avšak ani v takovém případě míra zapojení zadavatele není bezbřehá. Naopak tuto aktivitu zadavatele lze považovat za doplňkovou, když hlavní povinnost spočívá nikoli na zadavateli, ale na dodavatelích, aby své reference dodali co nepřesnější a nejprůkaznější, neboť jen sami dodavatelé mají k podkladům týkajícím se jimi realizovaných zakázek nejlepší přístup.

54.         Co se týče zmíněných referencí navrhovatele 2, 4, 5 a 6, které zadavatel seznal nedostatečně průkaznými, a tedy je navrhovateli do hodnocení nezapočetl, předseda Úřadu konkrétně shledal, že zde platí jím deklarovaný přístup, že odpovědnost za doložení referenčních zakázek ležela především na dodavatelích. Navrhovateli tak nic nebránilo, aby si i potvrzení o referencích od objednatelů s předstihem obstaral sám a doložil je spolu se svou nabídkou. Zadavatel se svého podílu na ověření referencí zhostil dostatečně, když sám prokazatelně oslovil objednatele předmětných referenčních zakázek navrhovatele, a nemůže mu tak být kladeno k tíži, když oslovení objednatelé u některých referencí nereagovali. Požadavek Úřadu, aby zadavatel musel mít k dispozici negativní reakci od objednatelů a teprve poté mohl dané reference vyřadit, byl dle předsedy Úřadu přehnaný. Tím, že objednatele skutečně oslovil, než sporné referenční zakázky vyřadil, zadavatel svou povinnost, kterou si sám deklaroval v zadávacích podmínkách, naplnil dostatečně. Jak je zároveň patrné ze zprávy o hodnocení nabídek, zadavatel přistupoval k dodavatelům v souladu se zásadou rovného zacházení. Co se týče skutečnosti, že zadavatel nepřistoupil k dalšímu ověřování referenčních zakázek z veřejných zdrojů, předseda Úřad konstatoval, že akceptoval zdůvodnění zadavatele uvedené v rozkladu (blíže viz bod 16. uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu).

55.         Předseda Úřadu shledal, že postup zadavatele lze považovat za činěný podle § 39 odst. 5 zákona, dle něhož zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Nicméně k tomuto ustanovení lze za „speciální“ ustanovení považovat § 46 odst. 2 zákona. V této souvislosti předseda Úřadu zavázal Úřad, že by bylo vhodným posoudit postup zadavatele podle § 39 odst. 5 zákona v kontextu § 46 odst. 2 zákona a případně autoritativně osvědčit, že se v daném případě, ani při součinnosti zadavatele při ověřování referencí účastníků řízení, nejednalo o obstarávání nových podkladů, což § 46 odst. 2 zákona zapovídá, ale pouze o deklaratorní ověření již předložených věcí.

56.         V rámci závazného právního názoru pak předseda Úřadu opětovně konstatoval, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu nesprávného právního posouzení postupu zadavatele při vyřazení referenčních zakázek 2, 4, 5 a 6 navrhovatele z hodnocení, a povinoval Úřad, aby v rámci nového posouzení věci zohlednil limity, které zadavatel při ověřování referencí navrhovatele prokazatelně měl. Dále, aby více akcentoval primární povinnost navrhovatele doložit předkládané reference rovnou v nabídce, jakož i zohlednil omezení zadavatele při ověřování referencí od účastníků zadávacího řízení vyplývající z § 46 zákona s ohledem na fakt, že dokládané referenční zakázky byly součástí hodnocení nabídek.

Pokračování správního řízení

57.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-08535/2021/541/VSv  ze dne 9. 3. 2021 vyrozuměl účastníky řízení o pokračování správního řízení.

58.         Za účelem posouzení návrhových tvrzení ve vztahu k referenční zakázce s názvem „Novostavba pavilonu rehabilitace, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a. s.“, kterou ve své nabídce vybraný dodavatel předložil k hodnocení pod poř. č. 9 (dále jen „reference Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov“), si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-11677/2021/541/VSv  ze dne 6. 4. 2021 vyžádal součinnost objednatele této referenční zakázky, tj. společnosti Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov (dále jen „Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.“). Úřad se na objednatele této reference obrátil s žádostí o sdělení informací tak, aby mohl ověřit, zda se jednalo o referenci splňující požadavky zadavatele, přičemž se konkrétně dotazoval na okolnosti týkající se časových termínů realizace daného projektu výstavby pavilonu rehabilitace a okolnosti výkonu autorského dozoru projektanta u této stavby, včetně toho, zda a  kdy byl autorský dozor vybraným dodavatelem vykonáván a kdy byl dokončen. Rovněž si Úřad vyžádal od Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. zaslání dokladů, které by ověřované okolnosti potvrzovaly. Dne 12. 4. 2021 obdržel Úřad od Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. reakci na uvedenou žádost o informace (k jejímu obsahu blíže dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

59.         Usnesením č. j. ÚOHS-13052/2021/541/JVo ze dne 16. 4. 2021 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani vybraný dodavatel se v určené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

60.         Dne 23. 4. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ze dne 22. 2. 2021 (podepsané dne 23. 4. 2021) k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel v prvé řadě vyjadřuje svůj názor, že se ztotožnil se závěry prvostupňového rozhodnutí, které dle názoru navrhovatele bylo „vedeno zřejmou snahou o zjištění materiální pravdy, tedy jednou ze základních zásad správních řízení.“ Dále navrhovatel polemizuje s některými tvrzeními z rozkladu zadavatele, kdy například navrhovatel považuje za nepochopitelné, jakým způsobem zadavatel reagoval na jím podané námitky, když zcela ignoroval jeho upozornění, že zadavatel vybranému dodavateli uznal referenční zakázky, které zcela jistě neplnily požadavky zadavatele pro hodnocení nabídek. Navrhovatel dále rovněž opakuje, že po zadavateli nikdy nepožadoval postup dle § 46 zákona. Navrhovatel též uvádí, že předseda Úřadu ve svém rozhodnutí drtivou většinou skutečností uvedených v návrhu přehlédl, a v rozhodnutí o rozkladu o nich nebyla ani zmínka, z čehož navrhovatel vyvozuje, že se jimi předseda Úřadu vůbec nezabýval a zaměřil se jen a pouze na jeden dílčí argument z rozkladu zadavatele.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

61.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení, rozhodnutí předsedy č. j. ÚOHS-05290/2021/161/Edo ze dne 25. 2. 2021 a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

62.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

63.         Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

64.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.

65.         Podle § 39 odst. 3 zákona pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídek zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s

a)      předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, nebo

b)      kvalifikací dodavatele.

66.         Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

67.         Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

68.         Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

69.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)      nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)      nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c)      neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

70.         Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vybraného dodavatele vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).

71.         Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

72.         Podle § 116 odst. 2 písm. e) zákona může být kritériem kvality mimo jiné zejména organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob.

73.         Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

74.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

75.         Zadavatel k vymezení předmětu plnění veřejné zakázky v čl. 10. 6. Zadávacích podmínek uvedl: „Zadavatel připravuje realizaci stavby v areálu Domova pro seniory v Kobylé nad Vidnavkou. Jedná se o úpravy stávajících budov a novostavbu lůžkové části vč. zázemí. Za tím účelem nechal zadavatel vypracovat STUDII, které je výchozím podkladem pro zadávanou veřejnou zakázku. Předmětem plnění veřejné zakázky je zpracování či zajištění podkladů, průzkumů a zaměření lokality v rozsahu nutném pro zpracování požadované dokumentace, zpracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace a provedení souvisejících inženýrských činností vč. výkonu autorského dozoru při realizaci stavby a činností spojených s výběrem zhotovitele stavby.“

76.         Dle čl. 10.6.1. Zadávacích podmínek budou v rámci zadávané veřejné zakázky „realizovány tyto fáze (etapy) plnění:

-          zpracování či zajištění potřebných podkladů, průzkumů a zaměření lokality v rozsahu nutném pro zpracování požadované dokumentace (PR),

-          vypracování projektové dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (DUR), dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., příloha č. 1,

-          výkon inženýrské činnosti (UR) směřující k zajištění vydání územního rozhodnutí včetně úhrady správních poplatků,

-          vypracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení (DSP), dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., příloha č. 12,

-          výkon inženýrské činnosti (SP) směřující k zajištění vydání stavebního povolení včetně úhrady správních poplatků,

-          vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS) dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., přílohy č. 13, včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr dle vyhlášky č. 169/2016 Sb. Součástí DPS bude plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a zásady organizace výstavby (ZOV),

-          součástí DPS bude rovněž technologické vybavení objektu a vybavení nábytkem,

-          výkon činnosti související se zadávacím řízením veřejné zakázky na výběr dodavatele stavby (ZŘ),

-          výkon autorského dozoru v průběhu realizace stavby (AD) v rozsahu 720 hodin (jedná se o hodiny za výkon AD včetně nákladů na dopravu na místo stavby, doba trvání je stanovena odhadem pro porovnání nabídek, AD bude v průběhu realizace stavby vykonáván dle skutečné potřeby).“

77.         V čl. 13.4. Zadávacích podmínek jsou stanoveny podmínky pro zpracování a předložení nabídkové ceny. „Zadavatel požaduje, aby účastník zadávacího řízení doložil v nabídce výpočet nabídkové ceny, a to oceněním tabulky ‚Kalkulace nabídkové ceny‘. Pokyny k  vyplnění tabulky jsou uvedeny přímo v tabulce. Účastníkem zadávacího řízení vyplněná tabulka ‚Kalkulace nabídkové ceny‘ bude součástí nabídky také v editovatelné podobě. Nabídkovou cenou pro účely hodnocení nabídek se rozumí modelově stanovená cena podle tabulky ‚Kalkulace nabídkové ceny‘. (…) Nabídková cena pro účely hodnocení nabídek bude uvedena v Kč bez DPH. Účastník ji stanoví v tabulce ‚Kalkulace nabídkové ceny‘ a její celkovou výši zapíše do tabulky ‚Nabídkový formulář‘. Dílčí nabídkové ceny a jednotkové ceny stanoví účastník v tabulce ‚Kalkulace nabídkové ceny‘ a jejich hodnoty přenese do smlouvy (…).“

78.         Kapitola 14. Zadávacích podmínek upravuje zadavatelem stanovená pravidla pro hodnocení nabídek. Jak již bylo uvedeno, zadavatel zde stanovil, že „souladu s ustanovením § 114 zákona provede hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Zadavatel v souladu s ustanovením § 115 odst. 1 zákona stanovil pravidla pro hodnocení nabídek takto:

1. kritérium:                  Nabídková cena v Kč bez DPH                                               70 %

2. kritérium:                  Zkušenosti HIP                                                                       30 %“

79.         V čl. 14.2 Zadávacích podmínek zadavatel upravuje postup hodnocení nabídek. „Zadavatel stanovuje způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti a stanovených kritérií takto:

Pro hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích použije zadavatel bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Nejvhodnější nabídce je přiděleno v daném kritériu bodové hodnocení 100. Každé další jednotlivé nabídce je dle kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria vzhledem k nejvhodnější nabídce. Bodové hodnocení bude stanoveno pro jednotlivá kritéria takto:

1. kritérium:      Zadavatel bude hodnotit celkovou výši nabídkové ceny v Kč bez DPH, a to podle její absolutní výše. Zadavatel použije pro hodnocení bodovací metodu a bodové hodnocení vypočte podle vzorce

nejnižší cena v Kč

-------------------------------------------- x 100

hodnocená cena v Kč

Takto vypočtené hodnocení bude stanoveno v bodech na 3 desetinná místa a bude dále násobeno vahou 1. kritéria.

2. kritérium:      Zadavatel bude hodnotit podle tabulky „Zkušenosti HIP“ zjištěný počet referenčních zakázek zrealizovaných osobou realizačního týmu (HIP). Zadavatel použije pro hodnocení bodovací metodu a bodové hodnocení vypočte podle vzorce:

                                               hodnocený počet referenčních zakázek

----------------------------------------------------------- x 100

nejvyšší počet referenčních zakázek

Takto vypočtené hodnocení bude stanoveno v bodech na 3 desetinná místa a bude dále násobeno vahou 2. kritéria.

Bodové hodnocení stanovené pro jednotlivá kritéria bude za všechna kritéria sečteno. Pořadí nabídek bude stanoveno podle počtu dosažených bodů.“

80.         V kapitole 15. Zadávacích podmínek nazvané „Podmínky na předložení údajů a dokumentů nutných k hodnocení nabídek“ zadavatel uvádí následující:

„Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel v zadávací dokumentaci musí požadovat předložení údajů a dokumentů, které potřebuje hodnocení nabídek. Nesplnění podmínek uvedených v tomto odstavci vede k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 zákona písm. a) zákona pro nesplnění zadávacích podmínek.

Účastník zadávacího řízení předloží v nabídce k jednotlivým kritériím, následující údaje, které budou sloužit zadavateli pro hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky:

K 1. kritériu:

  • Vyplněná tabulka ‚Nabídkový formulář‘;
  • ROZPOČET;
  • Cena uvedená ve smlouvě.

K 2. kritériu:

  • Vyplněná tabulka ‚Nabídkový formulář‘;
  • Vyplněná tabulka ‚Zkušenosti HIP‘ + doklady k doložení údajů uvedených v tabulce.

Pokyny a požadavky pro vyplnění tabulky ‚Zkušenosti HIP‘:

Do tabulky „Zkušenosti HIP“ uvede účastník zadávacího řízení referenční zakázky, které realizoval člen realizačního týmu navrhovaný na pozici HIP, za posledních 10 let. Má se za to, že při realizaci referenčních zakázek, které účastník zadávacího řízení uvede v tabulce ‚Zkušenosti HIP‘, vykonávala osoba určená pro tuto zadávanou veřejnou zakázku na pozici člena realizačního týmu (HIP) funkci hlavního HIP nebo funkci obdobně nazvanou, tj. vykonávala na referenční zakázce minimálně tyto činnosti:

  A. působila při vedení projektového týmu

  B. byla odpovědná za koordinaci a zpracování projektové dokumentace referenční zakázky

C. byla odpovědná výkon inženýrských činností v rámci předmětu plnění referenční zakázky

D. vykonávala funkci AD v rámci předmětu plnění referenční zakázky

E. byla zodpovědná za koordinaci a postup projektových prací v rámci realizace předmětu plnění referenční zakázky

F. byla oprávněná jednat v obchodních záležitostech dodavatelských systémů v rámci realizace předmětu plnění referenční zakázky

G. dohlížela na dodržení příslušných legislativních norem a potřebnou kvalitu realizovaných projektových prací v rámci realizace předmětu plnění referenční zakázky

H. působila jako kontaktní osoba pro objednatele při řešení věcí technických v rámci realizace předmětu plnění referenční zakázky.“

81.         V témže ustanovení Zadávacích podmínek je následně uveden následující výčet předpokladů, které referenční zakázky musí splňovat.

„Referenční zakázky musí splňovat tyto parametry:

1)      Referenční zakázky, které byly dokončenou pozemní stavbou občanské vybavenosti, o investičních nákladech min. 150 mil. Kč bez DPH, v rámci níž byla zpracována projektová dokumentace minimálně ve stupních DUR, DSP, DPS a proveden výkon AD. Referenční zakázky musí splňovat podmínku, že byly dokončeny v posledních 10 letech, přičemž dokončením se rozumí kromě zpracování projektové dokumentace i dokončený výkon AD.

2)      U referenčních zakázek uvedených v tabulce „Zkušenosti HIP“ bude předmětem hodnocení jejich počet, a to až do počtu 10. Pokud účastník uvede více než 10 zakázek, bude hodnocen maximální počet 10.

3)      Aby bylo možné ověřit rozsah každé referenční zakázky, musí být všechny referenční zakázky doloženy:

a)      Osvědčením objednatele, z něhož bude patrné:

i)      že osoba realizačního týmu navrhovaná na pozici HIP se na realizaci referenční zakázky osobně podílela ve funkci, v rámci níž zajišťovala činnosti A – H výše, tj. ve funkci HIP nebo ve funkci jakkoliv obdobně nazvané,

ii)     že referenční zakázka splňovala požadavky podle bodu 1) výše.

b)      Není-li možné osvědčení objednatele získat, nebo pokud osvědčení objednatele neobsahuje veškeré zadavatelem požadované údaje o referenční zakázce, musí účastník doložit jiné doklady, z nichž budou požadované údaje o referenční zakázce vyplývat. Takovými doklady mohou být: smlouva s objednatelem, doklad o předání a převzetí realizovaného plnění, rozpočet z DPS, atp. (nebo podstatné části uvedených dokumentů)

c)      Účastník zadávacího řízení musí potvrdit čestným prohlášením, že osoba navrhovaná na pozici HIP se na realizaci referenční zakázky osobně podílela, a to ve funkci, zahrnující činnosti podle bodů A - H výše (čestné prohlášení je součástí tabulky ‚Zkušenosti HIP‘).

4)      Údaje uvedené účastníkem zadávacího řízení v tabulce ‚Zkušenosti HIP‘ bude zadavatel před vlastním hodnocením posuzovat a ověřovat. Zadavatel uzná k hodnocení jen takové referenční zakázky, které budou účastníkem doloženy tak, že z doložených dokladů bude vyplývat, že vyhovují výše uvedenému. Postup při posouzení a ověření bude popsán v Písemné zprávě o hodnocení nabídek. V souvislosti s tím zadavatel upozorňuje, že v případě kritéria hodnocení nelze využít ustanovení § 46 zákona (objasnění nebo doplnění údajů). Účastník zadávacího řízení tedy ve vlastním zájmu musí zadavateli předložit takové doklady či dokumenty (viz bod 3) výše), které nezpochybnitelným způsobem doloží, že referenční zakázky předkládané pro hodnocení člena realizačního týmu odpovídají stanoveným parametrům, a je tedy možné je do hodnocení zahrnout. Referenční zakázky, které zadavatel nebude moci ověřit podle dokladů doložených účastníkem, případně u objednatelů nebo z veřejně dostupných zdrojů, budou z hodnocení vyřazeny.“

82.         Příloha „Nabídkový formulář“ Zadávacích podmínek obsahuje prostor pro vyplnění účastníky zadávacího řízení nabízených hodnot (údajů) číselně vyjádřitelných kritérií, které budou předmětem hodnocení nabídky podle ekonomické výhodnosti. V této tabulce jsou obě stanovená kritéria hodnocení. U kritéria č. 1 – Nabídková cena – má účastník vyplnit údaj s jednotkou Kč bez DPH, přičemž uvedené je opatřeno poznámkou, že se zapíše modelově stanovená cena podle tabulky „Kalkulace nabídkové ceny“. V případě kritéria č. 2 – Zkušenosti HIP (počet referenčních zakázek) – má účastník zadávacího řízení prostor k vyplnění jejich počtu.

83.         V příloze „Kalkulace nabídkové ceny“ Zadávacích podmínek zadavatel stanovil pro účastníky zadávacího řízení závazný postup, jak určit celkovou nabídkovou cenu, která se pro účely hodnocení předkládá v rámci nabídky v Nabídkovém formuláři, i závazný postup pro určení jednotlivých položek dílčích nabídkových cen, které budou ve shodných částkách zapsány do smlouvy. Tabulka „Tab. I. Kalkulace ceny A“ se vztahuje k položkám plnění PR, DUR, UR, DSP, SP, DPS, na základě čehož bude určena celková dílčí cena A. Následuje tabulka „Tab. II. Kalkulace ceny B (cena pro AD)“, jež zadavatel opatřil vysvětlivkou, že „v tabulce II stanoví účastník cenu za AD, a to jako součit[1] nabízené výše HZS a předpokládaného počtu hodin stanovených zadavatelem.“ Z této tabulky jednoznačně vyplývá, že předpokládaný počet hodin výkonu AD stanovil zadavatel ve výši 720 hodin. Dále je zde uvedena tabulka „Tab. III. Kalkulace ceny C (cena za ZŘ)“, ke které zadavatel uvádí, že „v tabulce III stanoví účastník cenu za ZŘ, a to jako součit nabízené výše HZS a předpokládaného počtu hodin stanovených zadavatelem. Cena účtovaná vybraným dodavatelem bude stanovena z pevné výše HZS a skutečného počtu odpracovaných hodin.“ Z této tabulky pak jednoznačně vyplývá, že zadavatelem stanovený předpokládaný počet hodin výkonu ZŘ činí 100 hodin. Následně v tabulce „Tab. IV. Rekapitulace - nabídková cena pro zapsání dílčích cen do smlouvy“ obsahuje shrnutí cen A, B a C výše uvedených jednotlivých položek, které se přenesly či mají odpovídat cenám uvedeným v předchozích tabulkách I., II. a III., přičemž tyto výše ceny položek uvedené v tabulce IV. budou v těchto částkách uvedeny ve smlouvě. Konečně do poslední tabulky „Tab. V. Modelově stanovená nabídková cena pro účely hodnocení nabídek v 1. kritériu“ je v položce 1 přenesena hodnota nabídkové ceny podle tabulky IV., která se bude sčítat s cenou za položku 2 (Změny díla - vysoce kvalifikované práce), položku 3 (Změny díla - náročné a koncepční práce) a položku 4 (Změny díla - pomocné práce), přičemž u těchto položek zadavatel stanovil předpokládaný počet hodin pro výpočet hodin pro účely hodnocení nabídek vždy ve výši 100 hodin. V poznámce k této tabulce zadavatel uzavírá, že „celková výše modelově stanovené nabídkové ceny bude přenesena do tabulky ‚Nabídkový formulář‘. Tato cena bude předmětem hodnocení nabídek.“

84.         Ve vztahu k prokázání kritéria č. 2 hodnocení jsou dle výše citované kapitoly 15. Zadávacích podmínek účastníci povinni vyplnit a předložit jako součást nabídky vyplněnou tabulku „Zkušenosti HIP“, kterou zadavatel uveřejnil spolu se zadávací dokumentací. V tomto dokumentu, s podtitulem „ÚDAJE PRO HODNOCENÍ NABÍDKY V 2. KRITÉRIU  - hodnoceny budou zkušenosti člena realizačního týmu na pozici hlavní inženýr projektu (HIP)“, zadavatel sděluje: „Do tabulky ‚Zkušenosti HIP‘ uvede účastník zadávacího řízení referenční zakázky, které realizoval člen realizačního týmu navrhovaný na pozici HIP, za posledních 10 let. Má se za to, že při realizaci referenčních zakázek, které účastník zadávacího řízení uvede v tabulce ‚Zkušenosti HIP‘, vykonávala osoba určená pro tuto zadávanou veřejnou zakázku na pozici člena realizačního týmu (HIP) funkci hlavního HIP nebo funkci obdobně nazvanou, tj. vykonávala na referenční zakázce minimálně činnosti A - H (viz text v dolní části tabulky). V tabulce budou uvedeny referenční zakázky, které byly dokončenou pozemní stavbou občanské vybavenosti, o investičních nákladech min. 150 mil. Kč bez DPH, v rámci níž byla zpracována projektová dokumentace minimálně ve stupních DUR, DSP, DPS a proveden výkon AD. Referenční zakázky musí splňovat podmínku, že byly dokončeny v posledních 10 letech, přičemž dokončením se rozumí kromě zpracování projektové dokumentace i dokončený výkon AD. Hodnocení: Hodnocen bude počet referenčních zakázek uvedeného rozsahu, na nichž osoba navrhovaná na pozici člena realizačního týmu HIP stavby zajišťovala činnosti podle bodů A - I uvedených níže v čestném prohlášení.  Maximální počet hodnocených referenčních zakázek je 10. Podkladem pro hodnocení bude vyplněná tabulka (níže) doložená doklady podle čl. 15 Zadávacích podmínek. Zadavatel má právo si údaje uvedené v tabulce ověřit.“

85.         V rámci dokumentu „Zkušenosti HIP“ je níže též předkládán následující text „Čestného prohlášení“, které zadavatel zmiňuje v kapitole 15. bodě 3) písm. c) Zadávacích podmínek mezi požadovanými doklady, které účastník zadávacího řízení musí předložit k referenčním zakázkám. „Čestně prohlašuji, že osoba navrhovaná na člena realizačního týmu HIP, působila na uvedených referenčních zakázkách ve funkci, v níž zajišťovala minimálně tyto činnosti: (…).“ Následuje výčet činností A – H (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedený v kapitole 15. Zadávacích podmínek, jež dle požadavků zadavatele musela osoba navrhovaná na pozici HIP u předkládaných referenčních zakázek osobně vykonávat.

86.         Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že v průběhu lhůty pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem 5 nabídek na veřejnou zakázku. Z „Protokolu o 1. jednání komise při posouzení a hodnocení nabídek“ konaného dne 30. 6. 2020 vyplývá, že zadavatel ustanovil komisi podle § 42 zákona, kterou pověřil, aby provedla u podaných nabídek posouzení a splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení. Přílohou tohoto dokumentu tvoří „Zpráva o hodnocení nabídek“ a „Protokol o 1. posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele“. Z obsahu uvedených dokumentů vyplývá, že zadavatel (komise) po otevření nabídek nejdříve přistoupil k provedení hodnocení nabídek a až poté k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení již pouze ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele.

87.         Ve zmíněné Zprávě o hodnocení nabídek zadavatel (komise) popisuje svůj postup v rámci hodnocení nabídek. Nejdříve ve vztahu ke kritériu hodnocení č. 1 předkládá seznam obdržených nabídek a v nich nabízenou „modelově stanovenou nabídkovou cenu“. Následně se již věnuje kritériu hodnocení č. 2 „Zkušenosti HIP, přičemž předkládá (na str. 2 až 30 Zprávy o hodnocení nabídek) popis kroků, které v rámci druhého kritéria hodnocení učinil především před samotným hodnocením nabídek dle tohoto kritéria, tj. stanovení bodového hodnocení jednotlivých nabídek dle celkového počtu referenčních nabídek, které účastníci referenčních zakázek předložili ve vyplněné tabulce „Zkušenosti HIP“. To znamená, že zadavatel zde popisuje svůj postup, jak ověřoval údaje, které předložili jednotliví účastníci k těmto referenčním zakázkám. Zadavatel zde uvádí, že „protože pro provedení hodnocení nabídek je podstatné ověření, zda údaje, které účastníci zadávacího řízení uvedli v tabulce ‚Zkušenosti HIP‘, provedla komise nejprve v jednotlivých nabídkách ověření údajů uvedených v této tabulce, a podle tohoto ověření zjistila hodnoty, které budou u jednotlivých nabídek předmětem hodnocení podle kritéria ‚Zkušenosti HIP‘.“[2]

88.         V tomto dokumentu je dále uvedeno, že při přípravě na jednání hodnotící komise, „zastupující zadavatel“[3] „ověřoval všechny referenční zakázky účastníků, vyjma těch, u kterých bylo přímo z doložených dokumentů v nabídce, že referenční zakázka požadavky zadavatele nesplňuje. Žádosti o ověření byly odeslány 22. 6. 2020, pro odpověď byla stanovena lhůta do 26. 6. 2020. Do protokolu jsou zahrnuty všechny odpovědi objednatelů, které byly zastupujícímu zadavateli doručeny do 29. 6. 2020 včetně.“[4] Dále na tomto místě zadavatel uvádí tabulku, ve které zadavatel „shrnuje počty referenčních zakázek, které byly uváděny účastníky v nabídce a dále údaje o jejich ověřování.“

89.          K postupu komise je zde dále uvedeno následující. „Komise na základě posuzování jednotlivými účastníky uváděnými údaji o referenčních zakázkách určených k hodnocení vycházela z toho, podle čl. 15 Zadávacích podmínek byli všichni účastníci předem upozorněni, že v případě kritéria hodnocení nelze využít ustanovení § 46 zákona (objasnění nebo doplnění údajů). Účastník zadávacího řízení tedy ve vlastním zájmu musí zadavateli předložit takové doklady či dokumenty, které nezpochybnitelným způsobem doloží, že referenční zakázky předkládané pro hodnocení člena realizačního týmu odpovídají stanoveným parametrům, a je tedy možné je do hodnocení zahrnout.[5]

Komise konstatuje, že po prvotním posouzení údajů, které předložili jednotliví účastníci k referenčním zakázkám určeným k hodnocení, ani v jediné nabídce nebylo možné konstatovat u žádné referenční zakázky, že jsou údaje doloženy tak, aby bylo možné referenční zakázky uznat k hodnocení. Pokud by tedy komise striktně vzala v úvahu pouze doklady, které jednotliví účastníci doložili v nabídkách, byl by počet referenčních zakázek uznaných k hodnocení ve všech předložených nabídkách nulový.

Pokud tedy bylo přistoupení k ověřování údajů o referenčních zakázkách, stalo se tak proto, aby komise mohla uznat k hodnocení maximální možný počet referenčních zakázek v jednotlivých nabídkách. Není ovšem chybou komise, pokud se při ověřování referencí

  • nepodařilo některé referenční zakázky ověřit z důvodů, že objednatel referenční zakázky (tedy subjekt, který byl účastníkem jako objednatel označen), na žádost zastupujícího zadavatele nereagoval a požadované údaje o referenční zakázce neposkytl, nebo
  • pokud objednatel referenční zakázky (tedy subjekt, který byl účastníkem jako objednatel označen), poskytl o referenční zakázce údaje, které popíraly tvrzení účastníka uvedené v nabídce, a tedy z ověřování vyplynulo, že referenční zakázka požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci nesplňuje.“

90.         Dále Zpráva o hodnocení nabídek obsahuje výklad týkající se již jednotlivých nabídek, včetně zjištění a závěrů zadavatele u každé jednotlivé konkrétní předkládané referenční zakázky u každé nabídky, uzavřený konečným verdiktem, kolik z celkového počtu referenčních zakázek uvedených účastníkem zadavatel uzná k hodnocení podle hodnotícího kritéria č. 2 jakožto referenční zakázky, které splňující jeho požadavky.

91.         Navrhovatel ve své nabídce předložil dokument „Zkušenosti HIP“, včetně vyplněné tabulky se seznamem referenčních zakázek pro účely hodnocení v hodnotícím kritériu č. 2 v následující podobě.

 

92.         Ze Zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel v případě nabídky navrhovatele po svém postupu „ověřování“ uznal k hodnocení z předkládaného počtu 11 referenčních zakázek ve výsledku celkem 3 referenční zakázky. Ve vztahu k rozporované referenční zakázce č. 2 (Rekonstrukce lázní na Julisce) je zde uvedeno následující:

-          „objednatel JJB-ING Praha s.r.o. (podle OR neexistuje)

-          zhotovitel JIKA – CZ s.r.o.

-          doložené doklady: tabulka, osvědčení objednatele

-          doba realizace do 02/2014 (tabulka) – splňuje posledních 10 let, 2014 (osvědčení)

-          stavba občanské vybavenosti – ano

-          investiční náklady stavby: 520 mil. Kč bez DPH (tabulka, osvědčení) – splňuje

-          projektová dokumentace ve stupních: DUR, DSP, DPS – ano (tabulka, osvědčení)

-          dokončený výkon AD – ano (tabulka, osvědčení)

-          výkon činnosti HIP A-H – ano (tabulka)

-          osoba HIP se na realizaci zakázky osobně podílela – ano (tabulka), v osvědčení není uvedeno

-          zakázka nesplňuje požadavky

Objednatel referenční zakázky na žádost o potvrzení údajů o referenční zakázce nereagoval. Tím nebylo možné ověřit chybějící údaj, a proto referenční zakázka nebyla uznána k hodnocení.“

Následuje citace kapitoly 15. bodu 3) Zadávacích podmínek a zadavatelův závěr: „Referenční zakázka je doložena vyplněnou tabulkou a osvědčením objednatele, ze kterého však není zřejmé, zda se osoba navrhovaná na HIP na realizaci zakázky osobně podílela. Zakázka tedy není doložena tak, jak zadavatel požadoval, a proto nesplňuje požadavky.

93.         V případě další namítané referenční zakázky č. 4 (Ústřední vojenský archiv Praha) z nabídky navrhovatele, v níž rovněž figuruje jako objednatel společnost JJB-ING Praha s.r.o. s uvedeným kontaktním emailem „jjarkovsky32@gmail.com“, je ve Zprávě o hodnocení nabídek uvedeno obdobné zdůvodnění jako v případě reference č. 2, se shodnými závěry, až na skutečnost, že kromě osoby vykonávající funkci HIP nebylo na předloženém osvědčení objednatele potvrzeno rovněž zpracování dokumentace ve stupni DUR.

94.         V případě namítané referenční zakázky č. 6 (Stavební úpravy, modernizace a rekonstrukce polikliniky Ústí nad Labem), ve které je objednatelem rovněž společnost JJB-ING Praha s.r.o., nastala zcela shodná situace jako v případě referenční zakázky č. 2.

95.         V návrhu je rovněž namítáno vyřazení referenční zakázky č. 5 (Středisko volného času v Trutnově), v případě této reference figurovalo v nabídce navrhovatele jako objednatel město Trutnov s uvedeným kontaktním emailem „franc@trutnov.cz“. Ve Zprávě o hodnocení nabídek je k této referenci zadavatelem uvedeno, že kromě uvedení v předkládané tabulce není jiným dokladem potvrzen údaj o investičních nákladech stavby, údaj o dokončení výkonu autorského dozoru a údaj o tom, že osoba HIP se na realizaci zakázky osobně podílela. Zadavatel dospěl k obdobným závěrům jako v předešlých případech: „Objednatel referenční zakázky na žádost o potvrzení údajů o referenční zakázce nereagoval. Tím nebylo možné ověřit chybějící údaje, a proto referenční zakázka nebyla uznána k hodnocení. (…) Referenční zakázka je doložena vyplněnou tabulkou, smlouvou o dílo a předávacím protokolem. V doložených dokladech však nejsou potvrzeny všechny informace, které zadavatel požadoval. Zakázka tedy není doložena tak, jak zadavatel požadoval, a proto nesplňuje požadavky.

96.         Vybraný dodavatel pro účely hodnocení v hodnotícím kritériu č. 2 ve své nabídce předložil dokument „Zkušenosti HIP“, včetně vyplněné tabulky se seznamem referenčních zakázek v následující podobě.

 

97.         K doložení reference Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov (poř. č. 9) vybraný dodavatel v nabídce předložil osvědčení vystavené objednatelem Nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., v němž je mj. uvedeno, že vybraný dodavatel (TECHNICO Opava s.r.o.) v rámci této akce řádně a odborně zpracoval projektovou dokumentaci pro společné územní a stavební řízení, projektovou dokumentaci pro provedení stavby, zajištění inženýrských činností za účelem vydání společného povolení stavby a výkon autorského dozoru, přičemž současně je jako doba plnění dále v textu tohoto osvědčení uvedeno: „2018 – 01/2019“.

98.         Z dokumentace o zadávacím řízení rovněž vyplývá, že zadavatel adresoval Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. dne 22. 6. 2020 žádost o ověření reference, v níž žádal objednatele o potvrzení skutečnosti o osobě hlavního inženýra projektu. Jiné okolnosti ohledně této reference zadavatel v této žádosti, ani později, již u objednatele neověřoval.

99.         Ve zprávě o hodnocení nabídek zadavatel (komise) k referenci Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov mj. uvedl: „doložené doklady: tabulka, osvědčení objednatele; doba realizace 01/2019 – splňuje posledních 10 let (tabulka, osvědčení); (…) dokončený výkon AD – ano (tabulka, osvědčení); (…) na základě provedeného ověření zakázka splňuje požadavky.”

Ke složení kauce ve správné výši

100.     Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že kauce nebyla navrhovatelem složena ve správné výši, z čehož důvodu navrhuje Úřadu podle § 257 zákona usnesením zastavit správní řízení. Zadavatel předkládá, že když navrhovatel složil kauci ve výši 71 910 Kč, tj. ve výši 1 % z jeho nabídkové ceny, nepostupoval správně, neboť „v této konkrétní veřejné zakázce nemůže navrhovatel stanovit skutečnou výši celkové nabídkové ceny. Podle ustanovení § 255 odst. 1 zákona v případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100.000 Kč.“ Ke svému závěru zadavatel cituje ustanovení čl.  13.4.2. Zadávacích podmínek, že „nabídkovou cenou pro účely hodnocení nabídek se rozumí modelově stanovená cena podle tabulky ‚Kalkulace nabídkové ceny‘“, a dále uvádí: „Ze zadávacích podmínek a z dalších dokumentů zadávací dokumentace (smlouva a tabulka ‚Kalkulace nabídkové ceny‘) však vyplývá, že pevná, a tedy konečná nabídková cena byla zadavatelem požadována a navrhovatelem stanovena pouze za etapy PR, DUR, UR, DSP, SP a DPS (podle tabulky ‚Kalkulace nabídkové ceny‘ cena A). Za ostatní části zadávaného předmětu plnění AD a ZŘ (podle tabulky ‚Kalkulace nabídkové ceny‘ cena B a C) a za řešení případných změn díla v průběhu jeho realizace (podle tabulky ‚Kalkulace nabídkové ceny‘ tabulka V, položky 3, 4 a 5) byly pevně stanoveny jednotkové ceny, které budou použity k výpočtu účtované ceny za skutečně poskytnutá plnění (počet hodin). Pro účely stanovení modelové nabídkové ceny (platné pouze pro hodnocení nabídek) zadavatel uvedl předpokládaný počet hodin, které měli účastníci zadávacího řízení násobit nabízenými, pevně stanovenými jednotkovými cenami.“

101.     Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že v dané věci došlo ke složení kauce ve lhůtě a způsobem podle § 255 odst. 1 zákona na účet Úřadu, a proto neshledal důvody pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona. K čemuž Úřad uvádí následující.

102.     Ačkoli stanovení výše kauce může být pro některé navrhovatele v určitých případech problematické, právě z toho důvodu uveřejnil na webových stránkách Úřadu[6] volně dostupné Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k výpočtu výše kauce dle ust. § 255 odst. 1 a 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stanovisko Úřadu“), v němž Úřad mj. uvádí, že „[p]ředevším nelze ztotožňovat pojmy ‚nabídková cena‘ a ‚skutečná cena‘ (ve smyslu skutečné ceny uhrazené zadavatelem za plnění veřejné zakázky). (…) Ani v (…) případě, kdy zadavatel v případě zadávání zakázky, jejímž předmětem jsou služby či dodávky, které budou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele na základě garantovaných jednotkových cen, stanoví pro účely hodnocení modelový příklad rozsahu plnění, totiž nelze automaticky konstatovat, že by nebylo možno nabídkovou cenu za celou dobu plnění veřejné zakázky, resp. celkovou nabídkovou cenu zjistit. Nelze souhlasit s názorem, že modelový příklad představuje ‚odhad nabídkové ceny‘. Modelový příklad totiž představuje odhad skutečného průběhu plnění, v případě jeho ocenění uchazečem pak odhad skutečné uhrazené ceny (který se naplní, pokud bude skutečný průběh plnění odpovídat původnímu odhadu zadavatele), z hlediska nabídkové ceny však žádným ‚odhadem‘ není, naopak se jedná o model pro navrhovatele – z hlediska koncipování jeho nabídkové ceny – závazný. Stejně tak je závazná a jednoznačná nabídková cena stanovená na základě takového modelu. (…) Ani možnost, že skutečně uhrazená cena se nakonec může od nabídkové ceny lišit (právě proto, že plnění bude probíhat podle skutečných potřeb zadavatele), nemůže na výše uvedeném ničeho změnit. Ke shodnému závěr dospěl v nedávné době též Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z 31. ledna 2018, sp. zn. 5 As 247/2016-66, kde uvedl, že ‚[s]kutečnost, že se takto modelově vypočtená nabídková cena může (oproti okamžiku hodnocení, popř. posouzení nabídek) při následném plnění změnit, nemůže sama o sobě zpochybnit konkrétní výši nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek. Případné změny ceny během reálného plnění zakázky již nejsou z hlediska ZVZ relevantní.“ Uvedené závěry pak vyplývají rovněž z rozhodovací praxe (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0151/2019/VZ-30461/2019/322/DJa ze dne 8. 11. 2019, jakož i zadavatelem odkazované rozhodnutí Úřadu č. j. S0047/2019/VZ-05887/2019/523/GHO ze dne 26. 2. 2019)

103.     Ze zadávacích podmínek (viz bod 83. 87. a 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že předmětem hodnocení z hlediska kritéria nabídkové ceny je údaj uvedený dodavatelem v dokumentu „Nabídkový formulář“, kam byly dodavatelé povinni vyplnit údaj o celkové výši nabídkové ceny stanovený postupem dle dokumentu „Kalkulace nabídkové ceny“. Z obsahu tohoto dokumentu pak jednoznačně vyplývá, že pro každou z dílčích složek předmětu plnění navrhovatel stanovoval dílčí nabídkovou cenu jako jednoznačnou a určitou pevně stanovenou celkovou částku, a to včetně těch složek předmětu plnění, v jejichž případě navrhovatel stanovoval dílčí nabídkovou cenu (tj. cena pro AD, ZŘ, Změny díla - vysoce kvalifikované práce, Změny díla - náročné a koncepční práce, Změny díla - pomocné práce) jako součin jím nabízené jednotkové ceny a předpokládaného počtu hodin stanoveného zadavatelem (pro AD 720 hodin, pro zbylé položky 100 hodin). V součtu všech dílčích nabídkových cen tudíž navrhovatel získal závaznou a jednoznačnou nabídkovou cenu stanovenou na základě takového modelu, která mu následně, ve světle výše uvedených závěrů vyplývajících ze stanoviska Úřadu a aplikační praxe, oprávněně sloužila jako základna pro výpočet 1 % z nabídkové ceny uvedené pro účely hodnocení v nabídce.

104.     S ohledem na skutečnost, že takto stanovená celková nabídková cena v případě nabídky navrhovatele činila 7 191 000 Kč a navrhovatel složil dne 24. 8. 2020 k návrhu kauci ve výši 71 910 Kč, tedy ve výši 1 % z celkové nabídkové ceny, Úřad konstatuje, že navrhovatel složil kauci v souladu s ust. § 255 odst. 1 zákona ve správné výši.

K výroku I. rozhodnutí - hodnocení referenčních zakázek navrhovatele

105.     Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel koncipoval zadávací podmínky určující pravidla pro hodnocení nabídek s cílem hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek nejen podle nejnižší nabízené ceny (hodnotící kritérium č. 1), ale zároveň byl veden snahou hodnotit v určitém ohledu podané nabídky dle nabízené kvality plnění v souladu s ust. § 116 odst. 1 zákona. Jedná se o hodnoticí kritérium č. 2 označené jako „Zkušenosti HIP“ (HIP je zkratkou pro funkci hlavního inženýra projektu – pozn. Úřadu). Svým charakterem uvedené kritérium č. 2 lze podřadit pod ust. § 116 odst. 2 písm. e) zákona, ze kterého vyplývá, že kritériem kvality může být zejména též organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob. Není pochyb o tom, že účelem kritéria č. 2 bylo promítnutí zkušeností osoby navrhované v této veřejné zakázce na pozici HIP do výsledného výběru nejlepší nabídky, resp. dodavatele. Za tímto účelem měli účastníci předložit seznam referenčních zakázek, na jejichž realizaci se ve stejné pozici HIP, jejíž reálná podstata byla zadavatelem obsahově definována jako výkon alespoň všech vyjmenovaných činností A – H (viz kapitola 15. Zadávacích podmínek, bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí), podílela ta samá osoba z realizačního týmu dodavatele, kterou tento účastník zadávacího řízení navrhuje na pozici HIP i v případě realizace této veřejné zakázky. Dle zadávacích podmínek maximální možné bodové ohodnocení v rámci kritéria č. 2 mohl obdržet účastník zadávacího řízení, jenž by předložil k hodnocení celkem 10 referenčních zakázek splňujících požadované podmínky.

106.     Zadavatel v kapitole 15. Zadávacích podmínek stanovil věcné parametry a další požadavky na předložené údaje a doklady, které tyto referenční zakázky musí pro účely hodnotícího kritéria č. 2 splňovat. Co se týče podmínek materiálního charakteru vážících se k předmětu plnění referenční zakázky a průběhu její realizace, jsou to požadavky následující. V rámci realizace referenčních zakázek musela osoba HIP vykonávat činnosti alespoň v rozsahu činností A-H a tato osoba HIP se na realizaci referenční zakázky musela osobně podílet, referenční zakázka musela být dokončena, tj. včetně dokončeného autorského dozoru (AD) v posledních 10 letech, jejím předmětem musela být dokončená pozemní stavba občanské vybavenosti, investiční náklady stavby musely činit minimálně 150 mil. Kč bez DPH a v rámci referenční zakázky musely být zpracovány projektové dokumentaceminimálně ve stupních DUR, DSP, DPS a proveden dokončený výkon AD (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

107.     Referenční zakázky předložené k hodnocení byli dodavatelé povinni v rámci svých nabídek doložit v zadávací dokumentaci stanoveným způsobem (viz opětovně kapitola 15. Zadávacích podmínek). Tyto referenční zakázky tak dodavatelé byli povinni v nabídkách předkládat ve formátu vyplněné tabulky obsažené v dokumentu „Zkušenosti HIP“, která byla předpřipravena zadavatelem jako součást zadávací dokumentace (dále jen „seznam referenčních zakázek“ nebo „tabulka Zkušenosti HIP“). Zde byli účastníci u každé jednotlivé položky, tj. referenční zakázky, povinni vyplnit údaje (odsouhlasit), že tato realizovaná zakázka splňuje požadované materiální znaky a vedle toho i uvést název subjektu objednatele a kontaktní údaje na objednatele (požadovány toliko ve formě e-mailové adresy). Dalším požadavkem bylo předložení čestného prohlášení, tj. stvrzení předpřipraveného textu tohoto čestného prohlášení v dokumentu „Zkušenosti HIP“ svým podpisem (dále jen „čestné prohlášení“; viz bod 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zde svým podpisem účastníci zadávacího řízení prokazovali, že osoba navrhovaná na člena realizačního týmu HIP působila u uvedených referenčních zakázek ve funkci, v níž zajišťovala minimálně výše definované činnosti A – H. Kromě vyjmenovaného zadavatel v kapitole 15. bodě 3) Zadávacích podmínek požadoval, „aby bylo možné ověřit rozsah každé referenční zakázky“, předložení osvědčení objednatele, z něhož bude patrné splnění všech materiálních náležitostí referencí, včetně osoby vykonávající činnosti funkce HIP (dál jen „osvědčení objednatele“; viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Alternativně k osvědčení objednatele, „není-li možné osvědčení objednatele získat, nebo pokud osvědčení objednatele neobsahuje veškeré zadavatelem požadované údaje o referenční zakázce, musí účastník doložit jiné doklady, z nichž budou požadované údaje o referenční zakázce vyplývat. Takovými doklady mohou být: smlouva s objednatelem, doklad o předání a převzetí realizovaného plnění, rozpočet z DPS, atp. (nebo podstatné části uvedených dokumentů)“ (dále jen „náhradní doklady“).

108.     Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, a jak též uvedl zadavatel ve Zprávě o hodnocení nabídek, žádný z účastníků zadávacího řízení požadované doklady ve své nabídce k referenčním zakázkám v úplnosti nedoložil, žádný z účastníků zadávacího řízení totiž nedoložil k referenčním zakázkám osvědčení objednatele, případně náhradní doklady, z nichž by již vyplývaly všechny okolnosti o dokládaných referencích, zejména pak především absentoval údaj o osobě HIP u významné části referencí. Zadavatel však žádného účastníka zadávacího řízení a priori nevyřadil z hodnocení jím předkládané reference pouze na základě tohoto důvodu. Zadavatel svůj následný postup při hodnocení nabídek zachytil ve Zprávě o hodnocení nabídek vypracované jako příloha k protokolu z 1. jednání komise konaného dne 30. 6. 2020. Předmětnou Zprávu o hodnocení nabídek později předložil i účastníkům jako přílohu Oznámení o výběru dodavatele ze dne 28. 7. 2020.

109.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v případě nabídky navrhovatele se zadavatel pokusil kontaktovat objednatele (investora) těchto referencí za účelem ověření údajů u celkem 9 referenčních zakázek z celkového počtu 11 uvedených v seznamu referenčních zakázek předloženého navrhovatelem v jeho nabídce. Zbylé 2 reference zadavatel vyřadil z hodnocení bez ověřování, neboť navrhovatel v tabulce „Zkušenosti HIP“ sám uvedl, že autorský dozor není ukončen, tedy v tomto aspektu na první pohled nesplňovaly všechny požadované předpoklady (se zadavatelem lze souhlasit, že bylo očividné, že jakékoliv „ověřování“ v těchto případech nebylo nutné, když dokonce ani navrhovatel v nabídce netvrdil, že tyto reference odpovídají všem podmínkám). V případě zbylých, tzn. ověřovaných, referenčních zakázek se zadavatel pokusil kontaktovat jejich objednatele. Mezi tyto reference náleží rovněž výše označené referenční zakázky č. 2, 4, 5 a 6 (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jejichž vyřazení z hodnocení dle kritéria č. 2 (a tedy nepřičtení bodového ohodnocení za tyto reference) se následně stalo, kromě jiného, předmětem navrhovatelem podaných námitek a následně i návrhu.

110.     Na tomto místě Úřad považuje za důležité nejdříve vyjasnit skutkovou okolnost, kdo z objednatelů byl skutečně osloven. Tuto otázku vznesl navrhovatel ve IV. návrhovém bodě (a opakovaně ji uvádí i v dalších procesních stanoviscích), kde tvrdí, že na základě vyjádření jedné z dotazovaných kontaktních osob objednatele (pana Ing. Jaroslava Jarkovského, který figuroval jako kontaktní osoba objednatele u celkem tří navrhovatelových referenčních zakázek č. 2, 4 a 6) má pochybnosti, zda zadavatel skutečně doručil své dotazy zástupcům objednatelů, neboť tento si není vědom, že by mu jakýkoliv dotaz od zadavatele byl doručen.  V této souvislosti Úřad pro úplnost uvádí, že z doručené dokumentace o zadávacím řízení ověřil, že dne 22. 6. 2020 zadavatel odeslal své „Žádosti o ověření reference“ tak, jak následně uvedl ve Zprávě o hodnocení nabídek. V případě nabídky navrhovatele zadavatel k referenčním zakázkám č. 1, 3 a 7 obdržel od objednatele odpověď, v případě referenčních zakázek č. 2, 4, 5 a 6 nikoliv.

111.     Ve vztahu k postupu zadavatele při hodnocení jím předložených referencí navrhovatel v návrhu brojí především proti tomu, jak vyrozuměl ze Zprávy o hodnocení nabídek, že v případě referenčních zakázek č. 2, 4, 5 a 6 zadavatel „činil závěry o akceptaci či neakceptaci jednotlivých referenčních zakázek pouze na základě toho, zda mu kontaktní osoba objednatele uvedená v nabídce u referenční zakázky v Zadavatelem naprosto nepředvídatelně náhodně stanoveném čase odpověděla na dotaz, který Zadavatel kontaktní osobě navíc zaslal pouze prostřednictvím e-mailové adresy. Zadavatelem určená lhůta pro odpověď činila navíc jen čtyři pracovní dny. Pokud Zadavatel v této době neobdržel od kontaktní osoby objednatele odpověď, referenční zakázku z hodnocení automaticky vyřadil jako nesplňující požadavky zadávací dokumentace. Pro Zadavatele zjevně nebylo rozhodující, zda referenční zakázka skutečně zadávací podmínky plní či nikoliv, neboť v případě, kdy mu během oněch čtyř pracovních dní nezareagovala na dotaz kontaktní osoba objednatele, nevyvinul Zadavatel naprosto žádnou snahu o ověření v nabídce uvedených údajů k referenčním zakázkám jakoukoliv jinou cestou, a především ani nekontaktoval Navrhovatele za účelem vysvětlení případných nejasností. Jedná se tak o postup Zadavatele, který je zcela nepředvídatelný, netransparentní a neobjektivní.“

112.     Navrhovatel se zejména domnívá, že zadavatel zcela rezignoval na objektivní posouzení referencí. Za „pofidérní krok“ označuje postup zadavatele, když se dotazoval kontaktní osoby objednatele zjevně pouze jednou cestou a na případnou odpověď čekal pouze 4 dny, a v případě neobdržení odpovědi učinil neodůvodněný závěr o tom, že daná referenční zakázka hodnotící kritéria nesplnila. Navrhovatel předkládá svůj názor, že je „jednoznačnou povinností každého zadavatele, aby v případě jakýchkoliv pochybností o tom, zda danou referenční zakázku do hodnocení započítat, či nikoliv, učinil kroky potřebné k tomu, aby se dobral jednoznačného závěru.“ Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel mohl nejen oslovovat objednatele, ale stejně tak se dotazovat samotného účastníka zadávacího řízení, či provést ověření z veřejně dostupných zdrojů, jak ostatně sám zadavatel v zadávacích podmínkách zmiňuje. Navrhovatel shledává, že nelze konkrétní rozhodné podmínky hodnocení nabídek určovat až ve fázi samotného hodnocení, a to tím, že se zadavatel až v této fázi rozhodne pouze pro jednu z variant ověření. Naopak v zadávacích podmínkách nebylo nikde uvedeno, že zadavatel bude kontaktovat objednatele pouze jediným určitým způsobem, ani v jakém konkrétním termínu jej bude kontaktovat, ani že stanoví velmi krátkou lhůtu k zodpovězení svého dotazu. Uvedeným se dle navrhovatele zadavatel odchýlil od způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadávací dokumentaci, postupoval v rozporu s § 115 a 119 zákona, elementární logikou a smyslem pro spravedlnost, i základními principy zadávání veřejných zakázek, konkrétně pak navrhovatel označuje postup zadavatele za zcela netransparentní.

113.     Zadavatel svůj postup předem obhajuje již ve Zprávě o hodnocení nabídek: „Pokud tedy bylo přistoupeno k ověřování údajů o referenčních zakázkách, stalo se tak proto, aby komise mohla uznat k hodnocení maximální možný počet referenčních zakázek v jednotlivých nabídkách. Není ovšem chybou komise, pokud se při ověřování referencí nepodařilo některé referenční zakázky ověřit z důvodů, že objednatel referenční zakázky (tedy subjekt, který byl účastníkem jako objednatel označen), na žádost zastupujícího zadavatele nereagoval a požadované údaje o referenční zakázce neposkytl (…).“ Uvedené opakuje i ve svém vyjádření k návrhu. Zadavatel mj. argumentuje, že „každý dodavatel (účastník zadávacího řízení) je odpovědný za zpracování své nabídky podle podmínek zadávací dokumentace (…), nemůže ani dodavatel odpovědnost za zpracování své nabídky přenášet na zadavatele.“ Zadavatel se dále mj. brání, že navrhovatel napadá postup zadavatele, ačkoliv sám referenční zakázky určené k hodnocení ve své nabídce řádně podle požadavků zadavatele nedoložil. Zadavatel rovněž odmítá tvrzení navrhovatele, že pracoval s nepravdivými údaji o referencích, když uvádí, že „pro hodnocení nabídek využil zadavatel pouze ty informace, které mu sami účastníci poskytli v jednotlivých nabídkách, a informace, které mu byly poskytnuty v rámci dotazování jednotlivými zástupci objednatelů referenčních zakázek.“

114.     Na shodné argumentaci pak zadavatel založil i jím podaný rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí, kdy zadavatel ve zkratce tvrdí, že při hodnocení postupoval v souladu s vlastními pravidly, která uvedl v zadávací dokumentaci, a když referenční zakázky pod pořadovým číslem 2, 4, 5 a 6 nemohl ověřit, z hodnocení je vyřadil. Zadavatel uvádí, že ověřování referenčních zakázek bylo jeho možností, kterou také využil, avšak informace od objednatele referenčních zakázek nezískal, což však nelze přičítat k tíži zadavatele. Zadavatel trvá na tom, že je to především navrhovatel, kdo nesl odpovědnost za úplnost údajů a dokladů, které v rámci své nabídky poskytl zadavateli k hodnoticímu kritériu č. 2.

115.     Úřad konstatuje, že s ohledem na závěry druhostupňového rozhodnutí, jímž je prvostupňový orgán vázán, a kterým bylo předchozí prvostupňové rozhodnutí Úřadu v dané věci zrušeno, vychází Úřad ze závazného právního názoru předsedy Úřadu, že zadavatel při hodnocení předložených nabídek postupoval v souladu se stanovenými pravidly v rámci zadávacích podmínek. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí přisvědčil stěžejní argumentaci zadavatele, že odpovědnost ležela především na navrhovateli, potažmo dalších účastnících zadávacího řízení, kteří primárně měli ve svých nabídkách doložit své reference všemi doklady, s veškerými náležitostmi. Předseda Úřadu vyslovil závazný právní názor, že ze zadávacích podmínek jednoznačně vyplývá, že to byli právě dodavatelé, kdo měli předložit referenční zakázky podložené doklady, z nichž bude jasně vyplývat, že vyhovují zadavatelem definovaným požadavkům. Jsou to totiž právě dodavatelé (zde navrhovatel), kteří nesou za správnost a úplnost svých nabídek plnou odpovědnost (srov. například předsedou Úřadu citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2017, č. j. 9 As 189/2016-32).

116.     Úřad uvádí, že přestože zadavatel v zadávacích podmínkách [kapitola 15. bod 4) Zadávacích podmínek; viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí] připustil, že referenční zakázky může ověřovat nejen z dokladů od účastníků, ale i případně u objednatelů referenčních zakázek či z veřejně dostupných zdrojů, a určitý podíl při ověřování referencí určených k hodnocení nabídek tak přenechal zadavatel již v zadávacích podmínkách i sám sobě, je nutné dle závazného právního názoru předsedy Úřadu shledat možnou míru zapojení zadavatele při ověřování referencí za limitovanou, přičemž je nutné považovat aktivitu zadavatele při ověřování referencí toliko za doplňkovou, podpůrnou možnost, neboť hlavní povinnost vždy spočívá nikoli na zadavateli, ale na dodavatelích, aby své reference dodali co nejpřesnější a nejprůkaznější, neboť jen sami dodavatelé mají k podkladům týkajícím se jimi realizovaných zakázek nejlepší přístup.

117.     Vzhledem k uvedeným východiskům druhostupňového rozhodnutí tak Úřadu nezbývá než konstatovat, že pokud se navrhovatel spoléhal na to, že stěžejní práci při ověřování referencí (tedy ověřování věrohodnosti uváděných údajů, a to i zejména opatřováním stanovisek objednatelů těchto referencí potvrzujících všechny na reference kladené parametry) za něj odvede sám zadavatel, nelze taková očekávání navrhovatele shledat za opodstatněná. Ani takto nelze chápat vyznění zadávacích podmínek stanovených zadavatelem, neboť zadavatel i v zadávacích podmínkách výslovně deklaroval, že referenční zakázky bude ověřovat primárně z dokladů doložených dodavateli v podaných nabídkách. Úřad tudíž nemůže ani dát za pravdu navrhovateli, když namítá, že zadavatel v rozporu se zadávacími podmínkami, případně se zákonem, a v neposlední řadě i základními zásadami zadávání veřejných zakázek, nedostatečně ověřil (ne)pravost předmětných referencí, tedy, že zadavatel, aniž by vyvinul při ověřování referencí navrhovatele dostatečné úsilí, tyto reference do hodnocení navrhovateli nezapočetl. V této souvislosti je nutné znovu akcentovat, že i ze zadávacích podmínek vyplývá, že primární a stěžejní odpovědnost za předložení referenčních zakázek podložených všemi potřebnými doklady, z nichž by bylo jednoznačně seznatelné, že vyhovují všem zadavatelem definovaným požadavkům, spočívala právě na dodavatelích. Dodavatelé, včetně navrhovatele, byli v prvé řadě povinni předložit nabídky obsahující takové doklady, z nichž by nemohly vyvstat jakékoliv případné pochybnosti o průkaznosti referenčních zakázek, a to tak, aby předkládané reference mohly být zadavatelem bez problémů hodnotitelné. V tomto případě měli mít dodavatelé tím spíše motivaci řádně doložit všechny předkládané referenční zakázky již proto, že byly předkládány v rámci hodnotícího kritéria č. 2 s váhou 30 % na celkovém hodnocení nabídek, v jehož rámci byl hodnocen počet doložených referencí s horním limitem 10 referenčních zakázek. Zájem na doložení co možná nejvyššího počtu referenčních zakázek až do maximálního množství 10 hodnocených referencí tak měl být všem dodavatelům zřejmý.  

118.     Ve vztahu k navrhovatelem namítaným referenčním zakázkám č. 2, 4, 5 a 6, resp. k námitkám navrhovatele stran údajně nezákonného, nepředvídatelného, netransparentního a neobjektivního postupu zadavatele v případě těchto referencí, Úřad předně odkazuje na výše učiněná skutková zjištění ohledně postupu zadavatele při ověřování okolností těchto zakázek oslovením jejich objednatelů (viz blíže bod 97. - 100. a 114. - 115. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž na základě těchto zjištění Úřad opakovaně shledal, že zadavatel skutečně postupoval tak, jak zaznamenal ve zprávě o hodnocení nabídek. Od objednatelů zmíněných referenčních zakázek zadavatel ve  lhůtě stanovené prostřednictvím „žádosti o ověření referencí“, ani později, neobdržel žádnou odpověď. Ve výsledku zadavatel shledal předmětné reference nedostatečně průkaznými, a tedy je navrhovateli do hodnocení nezapočetl. Ve vztahu k tomuto postupu zadavatele Úřad odkazuje přímo na závěry předsedy Úřadu učiněné v jeho druhostupňovém rozhodnutí, v jehož bodě 40. výslovně uvedl následující: „Jak již jsem deklaroval výše, odpovědnost za doložení referenčních zakázek ležela především na dodavatelích. Navrhovateli tak nic nebránilo, aby si i potvrzení o referencích od objednatelů s předstihem obstaral sám a doložil je spolu se svou nabídkou. Zadavatel se svého podílu na ověření referencí zhostil dostatečně, když sám prokazatelně oslovil objednatele předmětných referenčních zakázek navrhovatele, a nemůže mu tak být kladeno k tíži, když oslovení objednatelé u některých referencí nereagovali. Požadavek Úřadu, že zadavatel musel mít bezpodmínečně k dispozici negativní reakci od objednatelů a teprve poté mohl dané reference vyřadit, je přehnaný. Zadavatel přece ani nemohl oslovené objednatele k výslovné reakci nutit. Tím, že objednatele skutečně oslovil, než sporné referenční zakázky vyřadil, zadavatel svou povinnost, kterou si sám deklaroval v zadávacích podmínkách, naplnil dostatečně. Jak je zároveň patrné ze zprávy o hodnocení nabídek, zadavatel přistupoval k dodavatelům v souladu se zásadou rovného zacházení.“ Současně předseda Úřadu i v následujících bodech druhostupňového rozhodnutí jednoznačně konstatoval své přesvědčení, že „zadavatel vyvinul dostatečné úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat, a mám proto za to, že svůj podíl při ověřování referenčních zakázek navrhovatele naplnil, když oslovil jejich objednatele.“

119.     Co se týče skutečnosti, že zadavatel neprovedl další ověření referenčních zakázek z veřejně dostupných zdrojů, pak předseda Úřadu výslovně uvedl, že akceptoval zdůvodnění zadavatele uvedené v rozkladu: „Tedy že mínil referenční zakázky ověřovat buď u objednatelů, anebo z veřejně dostupných zdrojů, podle povahy těchto zakázek. Jeho formulace v zadácích podmínkách tedy znamenala, že zvolí tu formu ověření, kterou bude považovat za vhodnější, nikoli nutně obě dvě formy kumulativně. Takovou povinnost mu ani nelze bez dalšího podsouvat. Lze souhlasit i se zhodnocením zadavatele ohledně limitací ověření údajů z veřejně dostupných zdrojů a nelze opomenout ani to, že zadavatel vynaložil snahu si údaje předložené navrhovatelem z těchto zdrojů i ověřit.“ Toto odůvodnění tak plně reaguje na argumentaci navrhovatele stran neprovedení úplného ověření referenčních zakázek z veřejně dostupných zdrojů a Úřad na něj proto v plném rozsahu odkazuje.   

120.     V souvislosti s otázkou zákonnosti postupu zadavatele při ověřování referencí účastníků zadávacího řízení a limitací zadavatele při objasňování údajů či dokladů vyplývající z § 46 odst. 2 zákona, pokud se jedná o takové údaje, které jsou součástí hodnocení podle hodnoticích kritérií, se dle předsedy Úřadu spíše naskýtá otázka, „zda bylo vůbec vhodné ze strany zadavatele připustit jinou možnost ověřování referenčních zakázek než výhradně z dokladů předložených účastníky v jejich nabídkách, když tyto referenční zakázky byly předmětem hodnocení.“ Předseda Úřadu konstatoval, že zadavatel postupoval podle § 39 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že zadavatel si může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Avšak současně je dle názoru předsedy Úřadu i v případě tohoto postupu zadavatele nutné pamatovat právě na omezení zadavatele vyplývající z ustanovení § 46 odst. 2 zákona, které lze považovat za „lex specialis“ ke zmíněnému ustanovení § 39 odst. 5 zákona. Jak předseda Úřadu vyložil, byť je uvedené omezení dle textu zákona vztaženo pouze na postup dodavatele na základě výzvy zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona, je nutno jej vztáhnout i na postup zadavatele právě dle § 39 odst. 5 zákona (podrobněji viz bod 45. rozhodnutí předsedy Úřadu). Výklad zákona, dle kterého ani dodavatel, ani zadavatel (postupem podle § 39 odst. 5 zákona) nejsou oprávněni po uplynutí lhůty pro podání nabídek doplňovat doklady nebo údaje, které budou hodnoceny, je tak jediný správný.

121.     V tomto kontextu předseda Úřadu zavázal Úřad, aby v rámci nového projednání věci osvědčil, že se v daném případě ani při součinnosti zadavatele při ověřování referencí účastníků řízení nejednalo o obstarávání nových podkladů, což § 46 odst. 2 zákona zapovídá, ale pouze o deklaratorní ověření již předložených věcí. Úřad uvádí, že veden předloženou optikou výkladu zákona opětovně posoudil povahu přezkoumávaného postupu zadavatele při ověřování referenčních zakázek, přičemž z dokumentace o zadávacím řízení, jakož i z vyjádření zadavatele učiněných v průběhu tohoto správního řízení, se jeví jednoznačný závěr, že se v případě postupu zadavatele skutečně jednalo toliko o činnost striktně směřující k ověření věrohodnosti tvrzených údajů o hodnocených referenčních zakázkách, které byly do zadávacího řízení vneseny navrhovatelem již v podané nabídce (tedy před uplynutím lhůty pro podání nabídek). Jak vyplývá z obsahu předmětných úkonů zadavatele činěných po uplynutí lhůty pro podání nabídek, tedy z žádostí o ověření referencí odesílaných jejich objednatelům, případně z odpovědí objednatelů na tyto žádosti nebo z dokumentace související s jednáními hodnotící komise konanými dne 30. 6. 2020 a 20. 7. 2020, které jsou součástí spisového materiálu, tyto úkony zadavatele nebyly nikterak způsobilé měnit či doplňovat nabídky stran referenčních zakázek předkládaných v hodnoticím kritériu č. 2, natož aby k takové změně hodnocených údajů skutečně vedly. Zadavatel v rámci svého postupu nijak nezasahoval do podstaty hodnocených údajů. Nežádal, ani jinak neprovedl změnu nabídky, co se týče identity předkládaných referencí ani hodnoty tvrzených údajů o těchto referencích. Zadavatel na základě svého postupu nedoplnil nabídku navrhovatele například o novou referenční zakázku, ani jakkoliv neupravil v nabídce uvedené údaje o referenčních zakázkách. Zadavatel svými kroky v zadávacím řízení po otevření nabídek pouze zcela v souladu s § 39 odst. 5 zákona, a to i v kontextu § 46 odst. 2 zákona, ověřoval věrohodnost údajů, které byly o předmětných referenčních zakázkách tvrzeny již v podaných nabídkách, přičemž jím rozesílanými žádostmi o ověření pouze žádal po objednatelích těchto referencí, aby potvrdili správnost již v předloženém seznamu referenčních zakázek tvrzených údajů o jednotlivých referencích, jako například údaj o osobě HIP nebo investičních hodnotách dané reference. Úřad k tomuto uzavírá, že je tudíž patrné, že zadavatel v tomto ohledu zákonné meze nepřekročil.

122.     V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že předmětný postup zadavatele ve vztahu k namítaným referenčním zakázkám č. 2, 4, 5 a 6, které zadavatel na základě jím provedeného ověření shledal nedostatečně průkaznými, a tedy je navrhovateli do hodnocení v kritériu č. 2 nezapočetl, neshledává za učiněný v rozporu se zákonem, ani se zadávacími podmínkami veřejné zakázky.

123.     S odkazem na veškeré výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že stran postupu zadavatele při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci hodnotícího kritéria č. 2 nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona, a proto Úřad návrh navrhovatel v příslušné části podle § 265 písm. a) zákona zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí - opomenutí zadavatele vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení

124.     Vzhledem ke skutečnosti, že rozhodnutím předsedy Úřadu bylo prvostupňové rozhodnutí v této věci zrušeno, přičemž předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí zavázal Úřad k revizi právního posouzení postupu zadavatele při hodnocení předmětných referenčních zakázek navrhovatele, a vzhledem k následným závěrům, které v tomto ohledu Úřad učinil výše, přistoupil dále Úřad k věcnému posouzení návrhu i stran návrhových tvrzení o nezákonnosti výběru dodavatele, jejichž posouzení bylo v původním projednání nadbytečné a předčasné, jelikož v důsledku případné právní moci původního výroku prvostupňového rozhodnutí by došlo ke zrušení všech úkonů zadavatele spojených s hodnocením nabídek, i všech následných úkonů zadavatele v zadávacím řízení, tedy včetně učiněného rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele.

125.     Jak již bylo řečeno, kromě okruhu námitek spojených s postupem zadavatele při ověřování a hodnocení referenčních zakázek z nabídky navrhovatele, v další části návrhu navrhovatel rovněž poukazoval na údajnou nezákonnost postupu zadavatele v zadávacím řízení z toho důvodu, že zadavatel u nabídky vybraného dodavatele započítal k hodnocení i takové referenční zakázky, u nichž se vybraným dodavatelem uváděné údaje o těchto zakázkách údajně nezakládají na pravdě. Konkrétně dle navrhovatele vybraný dodavatel v nabídce uvedl v případě reference Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov (tj. reference č. 9) nepravdivé údaje o tom, že se v případě této reference jedná již o dokončenou stavbu, jakož i o tom, že u této reference byl již dokončen autorský dozor. Skutečnost, že práce na objektu, a tedy ani autorský dozor, nebyly stále dokončeny ani ke dni podání návrhu, dle navrhovatele dokládaly přímo internetové stránky objednatele této referenční zakázky, kam byly pravidelně přidávány fotografie z realizace stavby včetně data jejich pořízení (přímo jako součást návrhu jsou přiloženy fotografie ze srpna 2020, viz str. 10 návrhu), a dále tato skutečnost dle navrhovatele též jednoznačně vyplývala ze smlouvy o dílo k uvedené referenční zakázce uzavřené mezi objednatelem Nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. a zhotovitelem stavby, ze které údajně jednoznačně vyplývalo, že daná stavba nebyla nikterak členěna na vícero objektů, byla realizována jako jeden celek, a to s termínem dokončení celého díla k 31. 8. 2020.

126.     Zadavatel na tyto námitky týkající se reference Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov ve svém vyjádření ze dne 2. 9. 2020 argumentoval tak, že měl k této referenční zakázce doloženo osvědčení objednatele (které bylo součástí nabídky vybraného dodavatele), v němž objednatel potvrdil všechny relevantní údaje o referenční zakázce (vyjma jediné okolnosti, a to výkonu činnosti HIP tvrzenou osobou, z čehož důvodu zadavatel u objednatele následně ověřoval pouze tento jediný údaj, a objednatel ho potvrdil). Zadavatel blíže rozvedl, že objednatel v osvědčení potvrdil, že vybraný dodavatel „zpracoval (tedy dokončil) DUR, DSP, DPS a provedl (tedy dokončil) AD na stavbě Novostavba pavilonu rehabilitace, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a.s. o investičních nákladech 151.299.050 Kč bez DPH.“ Dle zadavatele bylo tedy jednoznačně potvrzeno, že referenční zakázka požadavky vymezené v zadávací dokumentaci splňuje. Zadavatel zastává stanovisko, že „[p]okud se navrhovatel snaží prokázat opak, pak tvrdí, že objednatel referenční zakázky ve svém osvědčení uvedl nepravdivé údaje, za což však nenese odpovědnost zadavatel. (…) Jestliže objednatel referenční zakázky skutečně ve svém osvědčení potvrdil nepravdivé údaje (tedy lhal), pak může sám Úřad v rámci správního řízení údaje uvedené v osvědčení u objednatele ověřit. Zjistí-li, že zakázka (v důsledku uvedení nepravdivých údajů objednatelem, potažmo vybraným dodavatelem) nesplňuje požadavky podle zadávací dokumentace, a není tedy způsobilá k hodnocení, pak by se změnil počet hodnocených referenčních zakázek vybraného dodavatele z počtu 4 na počet 3, což však nebude mít vliv na pořadí nabídek, neboť nabídka vybraného dodavatele bude stále hodnocena v 1. pořadí.“

127.     K citované argumentaci zadavatele, že zadavatel nenese odpovědnost za to, pokud objednatel referenční zakázky ve svém osvědčení uvede nepravdivé informace, Úřad uvádí, že tomuto názoru lze bezesporu přisvědčit. Zadavateli bezpochyby při ověřování věrohodnosti údajů o řádném plnění referenčních zakázek obecně nezbývá mnoho jiných možností, než se primárně spoléhat na potvrzení daných referencí vystavené jejich objednateli. A lze přisvědčit zadavateli i v tom, že na základě nabídky vybraného dodavatele, v níž k této referenci (Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov) vybraný dodavatel v předloženém seznamu uvedl, že tato reference splňuje všechny podmínky, včetně dokončeného autorského dozoru, a že její realizace byla dokončena k lednu 2019, což bylo v nabídce doloženo objednatelem vystaveným osvědčením, které uvedené okolnosti potvrzovaly, zadavatel postupoval odůvodněně, když předmětnou referenci započetl vybranému dodavateli do hodnocení. Lze tudíž uvést, že v okamžiku hodnocení nabídek a rozhodování o výběru dodavatele zadavatel skutečně neměl k dispozici informace, které by poukazovaly na to, že předmětná referenční zakázka (Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov) vybraného dodavatele požadavky zadávacích podmínek nesplňovala, či dokonce, že vybraný dodavatel uvedl v nabídce ohledně okolností realizace této referenční zakázky nepravdivé skutečnosti.

128.     Avšak současně Úřad považuje za podstatné, že indicie o tom, že by se uvedené okolnosti o dané referenční zakázce nemusely zakládat na pravdě, se objevily nejpozději v námitkách navrhovatele ze dne 12. 8. 2020 podanými téhož dne. Platí, že okamžikem, kdy navrhovatel (stěžovatel) obsáhl do svých námitek takové informace (které lze navíc považovat za zcela konkrétní) o tom, že skutečnosti tvrzené vybraným dodavatelem o dané referenční zakázce nejsou pravdivé, z čehož důvodu ani tato reference neodpovídá zadávacím podmínkám, se zadavatel o této skutečnosti dozvěděl, a pokud se zároveň ukáže, že údaje předložené vybraným dodavatelem skutečně neodpovídaly skutečnosti, vznikla v tomto případě zadavateli povinnost vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 8 zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) zákona.

129.     Z ustanovení § 48 odst. 2 písm. c) zákona totiž vyplývá, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení. Podle § 48 odst. 8 zákona pak platí, že vybraného dodavatele při naplnění těchto důvodů zadavatel vyloučit ze zadávacího řízení musí. Úřad konstatuje, že v tomto případě se u reference Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov jedná o údaje uvedené vybraným dodavatelem v jeho nabídce a zároveň tyto zpochybněné údaje (o okolnostech dokončení stavby a autorského dozoru u této reference) měly vliv na naplnění hodnotícího kritéria č. 2, z čehož je zřejmé, že pokud by se prokázalo podezření, že vybraný dodavatel v nabídce skutečně v tomto ohledu uvedl nepravdivé údaje, jsou dány všechny předpoklady pro aplikaci zmíněných ustanovení, ze kterých vyplývá jednoznačná povinnost vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

130.     Jestliže zadavatel zaujal odlišné právní stanovisko s odkazem na to, že dle jeho názoru námitky navrhovatele v tomto směru nebyly opodstatněné, případně se zadavatel odmítl vůbec dalším ověřováním věrohodnosti tvrzení vybraného dodavatele o dané referenční zakázce zabývat, a tento postoj by se později ukázal jako nesprávný, a vybraný dodavatel by za takové situace nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, jednalo by se o opomenutí zadavatele, kterým zadavatel porušil zákon.

131.     Úřad má za to, že pokud se prokáže, že byly naplněny předpoklady pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) zákona, zadavatel měl na indicie o nepravdivosti údajů o referenci vybraného dodavatele Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov, které přednesl navrhovatel v podaných námitkách, reagovat tak, že měl přistoupit k ověření těchto okolností, učinit v této věci další zjištění a případně přistoupit k vyloučení vybraného dodavatel ze zadávacího řízení, a nikoliv se bez dalšího pouze přiklonit k jednomu ze dvou uvedených protichůdných tvrzení.

132.     V návaznosti na uvedená východiska tudíž Úřad v novém projednání věci přistoupil k posouzení, zda vybraný dodavatel neuvedl ohledně referenční zakázky Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov nepravdivé skutečnosti, když v nabídce (viz tabulka „Zkušenosti HIP“ z bodu 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí) konkrétně tvrdil a dokládal, že realizace stavby byla dokončena k lednu 2019 a autorský dozor byl u této zakázky rovněž dokončen, a to zřejmě za účelem, aby tato reference odpovídala všem požadavkům dle zadávacích podmínek stran splnění podmínek pro započtení této reference v rámci hodnotícího kritéria č. 2, neboť jak vyplývá ze znění zadávacích podmínek [kapitola 15. bod 1) Zadávacích podmínek], zadavatel v zadávací dokumentaci mj. požadoval, že referenční zakázky musí být „dokončenou pozemní stavbou“, musí u nich být „proveden výkon AD“, přičemž musely být dokončeny „v posledních 10 letech“ a dokončením se v tomto případě výslovně „rozumí kromě zpracování projektové dokumentace i dokončený výkon AD“.  

133.     Jak již bylo uvedeno shora (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad si vyžádal součinnost objednatele této referenční zakázky, přičemž u tohoto subjektu zjišťoval okolnosti týkající se časových termínů realizace daného projektu výstavby pavilonu rehabilitace a okolnosti výkonu autorského dozoru projektanta u této stavby, včetně toho, zda a  kdy byl autorský dozor vybraným dodavatelem vykonáván a kdy byl dokončen, tak, aby navrhovatelem zpochybněné skutečnosti mohl jednoznačně posoudit. V reakci na tuto žádost Úřad obdržel od objednatele této reference stanovisko, ve kterém sděluje: Samotná výstavba pavilonu začala v červnu 2019 a byla dokončena v září 2020. Dle platně uzavřené smlouvy o dílo prováděl zhotovitel projektové dokumentace [tj. vybraný dodavatel – pozn. Úřadu] autorský dozor po celou dobu výstavby, tedy až do jejího ukončení, které bylo provedeno kolaudačním řízením. Po celou dobu výstavby vykonával autorský dozor Ing. Matěj Kudlík.

134.     Dále Úřad obdržel od objednatele této reference smlouvu o dílo ze dne 25. 5. 2018 uzavřenou s vybraným dodavatelem (společností TECHNICO Opava, s. r. o.) jakožto zhotovitelem projektových prací. Z relevantního obsahu této smlouvy o dílo lze uvést čl. 3.11 „Výkon autorského dozoru (AD)“, kde je stanoveno, že autorský dozor je vykonáván zhotovitelem po dobu zhotovování stavby až do její kolaudace. Dle čl. 4.1 této smlouvy pak byla doba plnění výkonu autorského dozoru určena jako doba „od data předání staveniště dodavateli stavby do data kolaudace a uvedení stavby do zkušebního provozu.“

135.     Z uvedených podkladů má Úřad za prokázané, že u této referenční zakázky byla předmětná stavba dokončena až nejdříve v září roku 2020 a autorský dozor byl vybraným dodavatelem u této reference vykonáván až do dokončení realizace stavby v tomto termínu. Výkon autorského dozoru lze tak považovat za dokončený rovněž až k září roku 2020. Nad rámec toho lze poznamenat, že tyto termíny se shodují rovněž s informacemi o výstavbě předmětného rehabilitačního centra uvedenými na internetových stránkách objednatele.[7]

136.     Na základě uvedených zjištění Úřad konstatuje, že když vybraný dodavatel u této referenční zakázky Novostavba pavilonu rehabilitace, Benešov předložené v rámci své nabídky tvrdil a předkládal, že v případě této referenční zakázky jsou splněny v zadávacích podmínkách požadované parametry, tedy že konkrétně tvrdil ty skutečnosti, že se jedná o dokončenou stavbu (s termínem dokončení v lednu roku 2019), realizovanou v posledních 10 letech, včetně dokončení výkonu autorského dozoru, vybraný dodavatel tím pádem ve své nabídce předložil nepravdivé údaje, které neodpovídaly skutečnosti, jelikož ve skutečnosti byla v případě této referenční zakázky stavba i autorský dozor dokončeny v září roku 2020. Tyto okolnosti měly vliv na naplnění hodnotícího kritéria č. 2, neboť jen díky těmto nepravdivým tvrzením tato referenční zakázka odpovídala požadavkům zadávací dokumentace, přičemž jak bylo uvedeno, podmínky dokončení stavby a autorského dozoru tak, aby tuto referenci bylo možno považovat za realizovanou v posledních 10 letech, tato reference ve skutečnosti nesplňovala.

137.     Úřad konstatuje závěr, že vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel v případě této reference předložil ve své nabídce údaje, které neodpovídaly skutečnosti a tyto údaje měly vliv na naplnění kritérií hodnocení, a zadavatel, přestože o uvedeném získal na základě námitek navrhovatele indicie, opomenul vybraného dodavatele z tohoto důvodu vyloučit ze zadávacího řízení, nedodržel zadavatel zákonné povinnosti vyplývající z ustanovení § 48 odst. 8 zákona ve spojení s ustanovením § 48 odst. 2 písm. c) zákona.

138.     Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel v rozporu se zákonem opomenul vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) zákona, když vybraný dodavatel prokazatelně předložil referenci s údaji, které neodpovídají skutečnosti, ale naopak dne 28. 7. 2020rozhodl o výběru dodavatele, kterým se stal vybraný dodavatel, je zřejmé, že výše popsané pochybení má vliv na výběr dodavatele (v daném případě, kdy mělo dojít k vyloučení vybraného dodavatele, tak není pravdivé tvrzení zadavatele, že při neuznání předmětné reference by s ohledem na dispozici ostatními referenčními zakázkami vybraného dodavatele nedošlo k vlivu na výběr).

139.     Na okraj lze poznamenat, že když zadavatel v podaném rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí (v odst. 16. rozkladu) sděluje své přesvědčení, že „zadavateli se také u této zadávané veřejné zakázky potvrdilo to, co uvedl v bodě 4 tohoto podání, a to že účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách uvádějí nepravdivé údaje – tedy na zadavatele ‚zkouší‘, co jim ‚projde‘, a co nikoli, aniž by byli za uvedené nepravdivé údaje jakkoliv postiženi,“ lze zadavateli přisvědčit, že není přípustné, aby dodavatelé v takových případech „zkoušeli, co jim projde“, a to bez jakéhokoliv postihu, právě z čehož důvodu dle zákona platí, že namísto toho, aby mohla být takovému dodavateli jakožto vybranému dodavateli zadána veřejná zakázka, je naopak zadavatel povinen takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. Postižný následek, který tak v případě takového dodavatele předpokládá zákon, je tudíž zřejmý. A v souladu se zákonem je nutné tyto důsledky uplatnit i ve zde posuzovaném případě.

K dalším argumentům

140.     K názoru zadavatele, že námitky za navrhovatele nebyly podepsány oprávněnou osobou (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí následující. Sám zadavatel ve svém vyjádření potvrzuje, že námitky odmítl z věcných důvodů, když uvádí, že „ačkoliv námitky navrhovatele nebyly podány oprávněnou osobou, přesto se zadavatel podrobně zabýval věcnou stránkou námitek a v souladu s ustanovením § 245 odst. 1 zákona námitky navrhovatele vyřídil tak, že se podrobně srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách. Zadavatel o námitkách navrhovatele rozhodl tak, že je odmítl.“ Úřad konstatuje, že když zadavatel odmítl námitky z věcných důvodů, neumožnil tak ani stěžovateli (navrhovateli) bránit se proti odmítnutí námitek z jiných než těchto důvodů. Úřad navíc z podkladů obsažených ve správním spise ověřil, že námitky byly doručeny zadavateli řádně a včas rovněž prostřednictvím datové schránky společného zmocněnce vystupujícího v zadávacím řízení za navrhovatele (stěžovatele), jakékoliv případné pochybnosti ohledně totožnosti osoby podávající námitky tudíž musely být zahlazeny vzhledem k tzv. fikci podpisu právního jednání učiněného datovou schránkou v souladu s ust. § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, již touto skutečností.

141.     Úřad dále poznamenává, že s ohledem na zásadu procesní ekonomie již považoval za nadbytečné se zabývat podrobněji okolnostmi další namítané referenční zakázky vybraného dodavatele „Domov pro seniory Havlíčkův Brod“ (pořadové č. 3), neboť vzhledem k tomu, že Úřad shledal porušení zákona zadavatelem již ve vztahu k jiné referenční zakázce vybraného dodavatele, z čehož důvodu Úřad přistoupil k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele, případné shledání pochybení zadavatele i ve vztahu k této „další“ referenční zakázce vybraného dodavatele by již nemohlo vést k uložení jiného nápravného opatření[8].

142.     V návaznosti na výše uvedené Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel nedodrželpři zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 8 zákona ve spojení s ustanovením § 48 odst. 2 písm. c) zákona, kdyžopomenul vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, i když byly naplněny důvody pro jeho vyloučení podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. c) zákona, neboť údaje předložené uvedeným vybraným dodavatelem o referenční zakázce „Novostavba pavilonu rehabilitace, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a. s.“, uvedené v dokumentu „Zkušenosti HIP“ pod pořadovým číslem 9, neodpovídaly skutečnosti a měly vliv na naplnění hodnotícího kritéria č. 2 „Zkušenosti HIP“, přičemž tento postup zadavatele ovlivnil výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

143.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

144.     Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodrželpři zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 8 zákona ve spojení s ustanovením § 48 odst. 2 písm. c) zákona, kdyžopomenul vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, i když byly naplněny důvody pro jeho vyloučení podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. c) zákona, neboť údaje předložené uvedeným vybraným dodavatelem o referenční zakázce „Novostavba pavilonu rehabilitace, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a. s.“, uvedené v dokumentu „Zkušenosti HIP“ pod pořadovým číslem 9, neodpovídaly skutečnosti a měly vliv na naplnění hodnotícího kritéria č. 2 „Zkušenosti HIP“, přičemž tento postup zadavatele ovlivnil výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

145.     Úřad k porušení zákonné povinnosti opomenutím konstatuje, že na uvedené porušení zákonné povinnosti nedopadá konkrétní nápravné opatření, které by bylo možné uložit. Obecně může Úřad zrušit napadené úkony v rámci zadávacího řízení nebo zadávací řízení jako takové (srov. § 263 odst. 2 nebo odst. 3 zákona). Ve specifickém případě může Úřad zadavateli uložit zákaz pokračovat v postupu, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení (srov. § 263 odst. 7 zákona). Úřad však nemůže v rámci nápravného opatření přikázat zadavateli, aby vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučil.

146.     Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil uvedeného pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup měl vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele „Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření smlouvy“ ze dne 28. 7. 2020 učiněné při zadávání veřejné zakázky. V daném případě považuje Úřad zvolené nápravné opatření za dostatečné k nápravě postupu zadavatele, který nebyl z důvodů uvedených výše shledán za souladný se zákonem.

147.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu

148.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

149.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

150.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele „Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření smlouvy“ ze dne 28. 7. 2020, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku V. rozhodnutí – náklady řízení

151.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ust. § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

152.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil zadavateli nápravné opatření, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

153.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000344.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             S - Invest CZ s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno

2.             Energy Benefit Centre a.s., Křenova 438/3, 162 00 Praha 6

3.             TECHNICO Opava s.r.o., Hradecká 1576/51, 746 01 Opava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Doslovná citace – pozn. Úřadu.

[2] Doslovná citace – pozn. Úřadu.

[3] Takto se v dokumentaci sám označuje „administrátor“ veřejné zakázky, kterého dle § 43 zákona pověřil zadavatel k některým úkonům v rámci vedení zadávacího řízení.

[4] Doslovná citace – pozn. Úřadu.

[5] Podtržení bylo provedeno již zadavatelem v citovaném textu.

[6] https://www.uohs.cz/download.php?q=Sekce_VZ/Metodiky/Kauce-vykladove-stanovisko-a-priklady-UPDATED.pdf

[7] Viz článek „Sen se stal skutečností. Komplexní rehabilitační centrum je dokončeno“. Dostupný z: https://www.hospital-bn.cz/oddeleni/komplexni-rehabilitacni-centrum/, [cit. 15. 4. 2021]. V tomto článku je rovněž uvedeno, že termín dokončení této stavby připadá na září roku 2020.

[8] Úřad v návaznosti na uvedené rovněž odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/99 – 20 ze dne 24. 6. 1999, ze kterého lze per analogiam dovodit shodný závěr, a to, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz