číslo jednací: 19809/2021/500/AIv
spisová značka: S0224/2021/VZ

Instance I.
Věc Nákup výpočetní techniky 2018
Účastníci
  1. Česká republika ─ Technologická agentura ČR
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 23. 6. 2021
Dokumenty file icon dokument ke stažení 348 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0224/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-19809/2021/500/AIv

 

Brno 14.06.2021

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil

  • obviněný – Česká republika ─ Technologická agentura ČR, IČO 72050365, se sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha,

při zadávání veřejné zakázky „Nákup výpočetní techniky 2018”, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P18V00139087,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika ─ Technologická agentura ČR, IČO 72050365, se sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Nákup výpočetní techniky 2018” ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P18V00139087, nepostupoval v souladu se zásadou rovného zacházení zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 53 odst. 1 citovaného zákona, když neodeslal dopis, kterým informoval o zveřejnění zadávací dokumentace k výše specifikované veřejné zakázce na profilu zadavatele s uvedením konkrétního odkazu na profil zadavatele týkající se předmětné veřejné zakázky alespoň 5 dodavatelům, ale pouze 3 dodavatelům, ačkoliv měl vzhledem k obsahu předmětného dopisu zohlednit znění ustanovení § 53 odst. 1 citovanéhozákona, neboť daný postup jmenovaného obviněného měl stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by jmenovaný obviněný 3 obeslaným dodavatelům poslal výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný uzavřel dne 14. 6. 2018 s vybraným dodavatelem – lan-shop.cz s.r.o., IČO 25224069, se sídlem Budilova 161/15, 301 00 Plzeň (v době podání nabídky se sídlem Plachého ul. 17, čp. 866, 301 26 Plzeň) – smlouvu na plnění dané veřejné zakázky.

II.

Obviněný – Česká republika ─ Technologická agentura ČR, IČO 72050365, se sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Nákup výpočetní techniky 2018” ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P18V00139087, nedodržel pravidlo stanovené v ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) citovaného zákona, když nevyzval vybraného dodavatele ─ lan-shop.cz s.r.o., IČO 25224069, se sídlem Budilova 161/15, 301 00 Plzeň (v době podání nabídky se sídlem Plachého ul. 17, čp. 866, 301 26 Plzeň) ─ k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, ačkoliv je neměl v dispozici, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný uzavřel dne 14. 6. 2018 s jmenovaným vybraným dodavatelem smlouvu na plnění dané veřejné zakázky.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika ─ Technologická agentura ČR, IČO 72050365, se sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 7 000 Kč (sedm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Česká republika – Technologická agentura ČR, IČO 72050365, se sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 27. 4. 2018 uveřejněním „Výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení“ z téhož dne (dále jen „výzva k podání nabídky“) na profilu zadavatele dostupném z https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000864/zakazka/184568 (dále jen „profil zadavatele“) zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup výpočetní techniky 2018“ evidované pod systémovým číslem P18V00139087 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dle čl. 2 „Údaje o přístupu k zadávací dokumentaci“ výzvy k podání nabídky je zadávací dokumentace přístupná na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese https://www.tenderarena.cz/profil/detail.jsf?identifikator=TACR.

3.             Dle čl. 3 „Lhůta pro podání nabídek“ výzvy k podání nabídky obviněný stanovil lhůtu pro podání nabídek do 17. 5. 2018 do 13:00 hod.

4.             Dle čl. 4 „Způsob podání nabídek“ výzvy k podání nabídky mají být „[n]abídky včetně všech požadovaných dokumentů (…) zadavateli předloženy prostřednictvím Národního elektronického nástroje (dále jen „NEN“), prostřednictvím kterého bude tato veřejná zakázka administrována“.

5.             Dle čl. 5 „Požadavky na prokázání splnění kvalifikace“ výzvy k podání nabídek obviněný stanovil následující požadavky na kvalifikaci:

Základní kvalifikační předpoklady:

  • podepsané čestné prohlášení (příloha č. 1)

Profesní kvalifikační předpoklady:

  • předložením výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpisu z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán,
  • předložením dokladů o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména dokladů prokazujících příslušné živnostenské oprávnění či licenci.

Technické kvalifikační předpoklady:

  • Zadavatel požaduje, aby uchazeč za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů k plnění zakázky předložil: seznam významných veřejných zakázek poskytnutých dodavatelem v uplynulých 3 letech s uvedením jejich rozsahu, doby poskytnutí a připojením dokladu o řádném poskytnutí služby. Zadavatel požaduje doložení minimálně 3 dokladů o řádném plnění veřejných zakázek, přičemž finanční hodnota každé z nich činila v minimální hodnotě 100.000,- Kč bez DPH.

Doklady k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů předloží uchazeči v prosté kopii“.

6.             Dle části „Popis předmětu zakázky:“ nedatované „Zadávací dokumentace“ označené č. j. TACR/156-2/2018 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky „(…) dodávka notebooků, monitorů, stojanů a příslušenství dle uvedeného seznamu“.

7.             Dle části „Způsob hodnocení nabídek:“ zadávací dokumentace je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky nejnižší nabídková cena.

8.             Dle části „Předpokládaná hodnota zakázky v Kč (bez DPH):“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota předmětné zakázky 920 000 Kč bez DPH.

9.             V části „Požadavky na prokázání kvalifikace dodavatele:“ zadávací dokumentace vymezil obviněný požadavky na prokázání kvalifikace dodavatele následovně:

Základní kvalifikační předpoklady:

- podepsané čestné prohlášení (příloha č. 1)

Profesní kvalifikační předpoklady:

- předložením výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpisu z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán,

- předložením dokladů o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména dokladů prokazujících příslušné živnostenské oprávnění či licenci.

Technické kvalifikační předpoklady:

- Zadavatel požaduje, aby uchazeč za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů k plnění zakázky předložil: seznam významných veřejných zakázek poskytnutých dodavatelem v uplynulých 3 letech s uvedením jejich rozsahu, doby poskytnutí a připojením dokladu o řádném poskytnutí služby. Zadavatel požaduje doložení minimálně 3 dokladů o řádném plnění veřejných zakázek, přičemž finanční hodnota každé z nich činila v minimální hodnotě 100.000,- Kč bez DPH.

Doklady k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů předloží uchazeči v prosté kopii.“

10.         Dne 10. 5. 2018 odeslal obviněný prostřednictvím datové schránky společnosti B2C s.r.o., IČO 27957705, se sídlem Thákurova 2077/7, 160 00 Praha (dále jen „B2C s.r.o.“), společnosti lan-shop.cz s.r.o., IČO 25224069, se sídlem Budilova 161/15, 301 00 Plzeň (v době podání nabídky se sídlem Plachého ul. 17, čp. 866, 301 26 Plzeň) (dále jen „lan-shop.cz s.r.o.“ nebo „vybraný dodavatel“) a společnosti M Computers s.r.o., IČO 26042029, se sídlem Úlehlova 3100/10, 628 00 Brno (v době odeslání se sídlem B. Smetany 206, 380 01 Dačice) (dále jen „M Computers s.r.o.“, společně dále jen „obeslaní dodavatelé“) dopis ze dne 4. 5. 2018, v němž je uvedeno následující: „[…] dovolujeme si Vás informovat, že na profilu zadavatele, na adrese: https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=184568 byla zveřejněna Zadávací dokumentace k veřejné zakázce s názvem: „Nákup výpočetní techniky 2018“. Jedná se o veřejnou zakázku, která je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 134/2016 Sb.“ (dále jen „dopis“).

11.         Dle části. 2. „Identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídku“ „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 15. 6. 2018 obdržel obviněný na plnění veřejné zakázky celkem 4 nabídky, a to od společností B2C s.r.o., lan-shop.cz s.r.o., M Computers s.r.o. a Netfox s.r.o., IČO 27574032, se sídlem Koněvova 65/2755, 130 00 Praha.

12.         Nabídka vybraného dodavatele obsahovala následující doklady týkající se prokázání splnění kvalifikace vybraného dodavatele:

  • „Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku“ ze dne 16. 5 2018,
  • „Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl C, vložka 10245“ ze dne 15. 5. 2018,
  • „Čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů“ ze dne 17. 5. 2018,
  • „Čestné prohlášení o splnění kvalifikace Technické kvalifikační předpoklady“ ze dne 17. 5. 2018 včetně přiložené faktury č. 1216003649, faktury č. 1216009374, faktury č. 1216014738, faktury č. 1217006889 a faktury č. 1217015441

(dále společně jako „doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele“).

13.         Dle „Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 23. 5. 2018 byla jako vybraný dodavatel veřejné zakázky vybrána společnost lan-shop.cz s.r.o.

14.         Dne 14. 6. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva“), přičemž dle čl. 3 „Kupní cena“ odst. 3.1 kupní smlouvy ve spojení s „Tabulkou zboží a cen“, jež tvoří přílohu kupní smlouvy, byla celková cena stanovena na částku 695 930 Kč bez DPH.

15.         Dle vystavené faktury č. 1218008307 ze dne 28. 6. 2018 (dále jen „faktura“) cena za předmětné položky dle kupní smlouvy činila částku v celkové výši 842 075 Kč včetně DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

16.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil dne 19. 10. 2020 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-32872/2020/544/AHn z téhož dne obviněnému kontrolu postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky.

17.         Dne 26. 10. 2020 obdržel Úřad v roli kontrolního orgánu od obviněného „Odpověď na žádost o součinnost v rámci zahájené kontroly“ ze dne 23. 10. 2020 (dále jen „vyjádření zadavatele“) spolu s dokumentací o zadávacím řízení veřejné zakázky.

18.         Obviněný ve vyjádření zadavatele uvedl mimo jiné následující:

K předmětu kontroly si dále dovolujeme uvést následující informace:

  • V přílohách poskytujeme originál datové zprávy ve formátu .zfo, dále scan doručenek těchto datových zpráv a printscreen ze systému spisové služby, které dokládají, že průvodní dopisy těmto třem subjektům byly odeslány 10. 5. 2018, tj. až po uveřejnění zadávací dokumentace a výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele (Tender Arena, 27. 4. 2018), tedy až po zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”). TA ČR dále uvádí, že obsahem průvodního dopisu bylo upozornění na zveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele a odkaz na profil zadavatele (viz. Příloha – Průvodní dopis); nejedná se tudíž o odeslání výzvy k podání nabídek, splňující náležitosti stanovené v příloze č. 6 ZZVZ, ve smyslu § 53 odst. 1 ZZVZ.
  • Dále uvádíme, že TA ČR při zadávání této veřejné zakázky postupovala dle znění ZZVZ, který pro zjednodušené podlimitní řízení umožňuje dodavatelům nahradit doklady o kvalifikaci v nabídkách čestným prohlášením v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ. Čestné prohlášení bylo dodáno jako součást nabídky podané skrze systém NEN (viz. Příloha – Nabídka lan-shop.cz s.r.o.)“.

19.         Úřad v protokolu o kontrole sp. zn. ÚOHS-K0003/2020/VZ, č. j. ÚOHS-01500/2021/544/MNe ze dne 14. 1. 2021 (dále jen „protokol o kontrole“) dospěl k závěru, že obviněný při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zásadou rovného zacházení zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona v návaznosti na § 53 odst. 1 zákona, když neodeslal dopis, kterým informoval o zveřejnění zadávací dokumentace k veřejné zakázce na profilu zadavatele s uvedením konkrétního odkazu na profil zadavatele týkající se předmětné veřejné zakázky alespoň 5 dodavatelům, ale pouze 3 dodavatelům, ačkoliv měl vzhledem k obsahu dopisu zohlednit znění ustanovení § 53 odst. 1 zákona, neboť daný postup obviněného měl stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by obviněný obeslaným dodavatelům poslal výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1 zákona, a dále že nepostupoval v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 písm. a) zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

20.         Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem.

21.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

22.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

23.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

24.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

25.         Podle § 53 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel může výzvu po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána alespoň 5 dodavatelům. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

26.         Podle § 53 odst. 4 zákona zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté zákona; ustanovení § 81 až 85 zákona, § 87 a 88 zákona se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 zákona. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112 zákona. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 zákona použije obdobně.

27.         Podle § 53 odst. 6 věty prvé zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně.

28.         Podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona odešle zadavatel vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici.

29.         Podle § 122 odst. 7 zákona zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle § 122 odst. 3 nebo 5 zákona nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

30.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou smlouvu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

31.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

32.         Podle části A přílohy č. 6 zákona musí výzva k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 53 odst. 1 zákona obsahovat alespoň:

1.      identifikační údaje zadavatele,

2.      údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,

3.      lhůtu pro podání nabídek,

4.      způsob podání nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány,

5.      požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů,

6.      pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 zákona.

K výroku I. příkazu

33.         Úřad nejprve v obecnosti uvádí, že ustanovení § 6 odst. 2 zákona ukládá zadavateli, aby ve vztahu k dodavatelům dodržoval zásadu rovného zacházení, tedy aby žádného dodavatele nezvýhodňoval a ke všem dodavatelům zachovával ve srovnatelných situacích stejný přístup.

34.         Ustanovení § 53 odst. 1 zákona pak uvádí, že zjednodušené podlimitní řízení se zahajuje uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona, kterou zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Po uveřejnění předmětné výzvy dle § 214 zákona je pak zadavateli umožněno odeslat danou výzvu konkrétním dodavatelům a tím je informovat o zahájeném zadávacím řízení. Pokud se však zadavatel k tomuto fakultativnímu (dobrovolnému) kroku rozhodne, je dle § 53 odst. 1 zákona povinen odeslat tuto výzvu alespoň 5 dodavatelům. Předmětné ustanovení taktéž stanoví, že výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 zákona, tedy alespoň identifikační údaje zadavatele, údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, lhůtu pro podání nabídek, způsob podání nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány, požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů a pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 zákona.

35.         Ustanovení § 53 odst. 1 zákona, jež umožňuje zadavateli odeslat výzvu k podání nabídek konkrétním dodavatelům, tak představuje určitý zákonem předvídaný postup zadavatele, kterým dochází k přípustnému ovlivnění hospodářské soutěže (zvýhodnění konkrétních dodavatelů, kterým je výzva odeslána), avšak pouze za splnění podmínky odeslání výzvy alespoň 5 dodavatelům.

36.         Úřad uvádí, že obviněný v nyní šetřené věci zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele dne 27. 4. 2018. Dne 10. 5. 2018 pak obviněný kontaktoval obeslané dodavatele prostřednictvím dopisu, kterým je informoval o zveřejnění zadávací dokumentace k veřejné zakázce na profilu zadavatele a současně v dopisu uvedl konkrétní odkaz na profil zadavatele týkající se šetřené veřejné zakázky.

37.         Úřad má na základě výše uvedeného za to, že dopis, kterým obviněný informoval obeslané dodavatele o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, postrádá náležitosti dle přílohy č. 6 zákona, a tedy není výzvou k podání nabídek ve smyslu zákona. Avšak vzhledem k tomu, že v dopisu byl uveden přímý odkaz na profil zadavatele, kde je výzva k podání nabídky i zadávací dokumentace dostupná bez dalšího, měl daný postup obviněného stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by se obviněný obeslaným dodavatelům rozhodl poslat již přímo výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1 zákona. Dle názoru Úřadu měl tudíž obviněný v případě, že se dobrovolně rozhodl odeslat dopis konkrétním dodavatelům, postupovat obdobně jako v případě odesílání výzvy k podání nabídek dle § 53 odst. 1 zákona, a tedy odeslat dopis alespoň 5 různým dodavatelům, což však neučinil. Obviněný tedy tím, že dopis odeslal pouze 3 konkrétním dodavatelům, neoprávněně zvýhodnil obeslané dodavatele a dostal se tak svým postupem do rozporu se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona.

38.         K vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě (jakožto podmínce pro spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona) pak Úřad uvádí, že obviněný svým postupem (kdy dopis s přímým odkazem na profil zadavatele a informací o zveřejnění zadávací dokumentace k veřejné zakázce neodeslal alespoň 5 dodavatelům, ale pouze 3 dodavatelům) mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a odeslal předmětný dopis ještě alespoň dalším dvěma dodavatelům, mohli by i tito následně podat své nabídky, přičemž tyto nabídky pak mohli obsahovat výhodnější podmínky pro zadavatele.  

39.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu se zásadou rovného zacházení zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona v návaznosti na § 53 odst. 1 zákona, když neodeslal dopis, kterým informoval o zveřejnění zadávací dokumentace k veřejné zakázce na profilu zadavatele s uvedením konkrétního odkazu na profil zadavatele týkající se předmětné veřejné zakázky alespoň 5 dodavatelům, ale pouze 3 dodavatelům, ačkoliv měl vzhledem k obsahu dopisu zohlednit znění ustanovení § 53 odst. 1 zákona, neboť daný postup obviněného měl stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by obviněný obeslaným dodavatelům poslal výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 14. 6. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět plnění dané veřejné zakázky, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

40.         Úřad obecně uvádí, že v dané věci je klíčové ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona, které ukládá zadavateli, aby po vyhodnocení předložených nabídek vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici. Zadavatel tak nemusí vybraného dodavatele vyzývat k předložení originálů či ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud tyto byly například již součástí nabídky. Při vymezení rozsahu požadovaných dokladů a informací přitom musí zadavatel vycházet z požadavků, které jak co do jejich druhu či obsahových náležitostí, tak co do způsobu jejich prokazování stanovil v zadávací dokumentaci.

41.         Vzhledem k tomu, že obviněný v nyní šetřené věci zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 53 odst. 1 zákona, což vyplývá z úvodního návětí výzvy k podání nabídky, kde je mimo jiné uvedeno, že jde o výzvu „(…) k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení na dodávky dle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“, považuje Úřad za nezbytné nejprve postavit najisto, zda byl obviněný v šetřeném případě povinen postupovat podle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona, neboť v rámci zjednodušeného podlimitního řízení obecně platí, že zadavatel není povinen postupovat podle pravidel zákona, jež se týkají zadávání nadlimitních veřejných zakázek (jedná se o pravidla stanovená v části čtvrté zákona, pozn. Úřadu), pokud na ně neodkazuje výslovně § 53 zákona, případně pokud se zadavatel sám nerozhodne podle nich postupovat.

42.         Dle ustanovení § 53 zákona, konkrétně podle § 53 odst. 6 zákona se při postupu zadavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí mimo jiné ustanovení § 114 až § 122 zákona obdobně. Stěžejní je tedy v daném případě slovo „obdobně“, jež je dle „Metodické pomůcky pro přípravu návrhů právních předpisů (III. část)“, vypracované autorským kolektivem odboru vládní legislativy Úřadu vlády pod vedením JUDr. Josefa Vedrala, Ph.D., nutno vykládat tak, že „[j]estliže se mají určité vztahy řídit v plném rozsahu určitou právní úpravou, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova ‚obdobně‘; nemají-li se určité vztahy řídit určitou právní úpravou v plném rozsahu nebo mají-li se řídit jen některými částmi určité právní úpravy, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova ‚přiměřeně‘“.

43.         Podobně se k této otázce vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 612/2006 ze dne 5. 6. 2007, ve kterém uvádí, že: „Legislativní termín ‚přiměřeně‘ je nutno chápat jako interpretační pravidlo, jehož obsahem je takový postup při použití právního předpisu, při kterém se na právní vztahy aplikují jen některé odpovídající části jiné právní úpravy, jež má být přiměřeně použita; na rozdíl od legislativního termínu ‚obdobně‘, které ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu (…)“.

44.         Úřad má tedy na základě výše uvedeného za to, že je obecnou povinností zadavatele, jenž zadává veřejnou zakázku v režimu zjednodušeného podlimitního řízení, postupovat dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona a vyžádat si tak od vybraného dodavatele originály či ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, v rozsahu dle zadávacích podmínek, pokud je již nemá k dispozici.

45.         V dokumentaci o zadávacím řízení veřejné zakázky, kterou obviněný poskytl Úřadu, však nebyl dohledán žádný doklad o tom, že obviněný vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci. Obviněný přitom ani ve vyjádření zadavatele nerozporuje, že vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci podle § 122 odst. 3 zákona nevyzval.

46.         Úřad pak rovněž pro úplnost zkoumal, zda obviněný potřebnými dokumenty (originály nebo ověřenými kopiemi dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele) již v rámci daného zadávacího řízení nedisponoval, tj. zda v šetřeném případě nebyly naplněny podmínky pro uplatnění výjimky z povinnosti zadavatele vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci.

47.         Dle čl. 4 „Způsob podání nabídek“ výzvy k podání nabídky měly být nabídky podány elektronicky prostřednictvím systému Národního elektronického nástroje. Stejným způsobem, tedy elektronicky, proto musely být předkládány také doklady o kvalifikaci dodavatelů. Doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele, jež jsou součástí nabídky vybraného dodavatele, však mají formu prostého „skenu“ (elektronické kopie) listinné podoby dokumentu a nejsou opatřeny doložkou o autorizované konverzi dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů[1], pročež na ně nelze nahlížet jako na originály či ověřené kopie ve smyslu ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona.

48.         Úřad má vzhledem k výše uvedenému za to, že obviněný v šetřeném případě nedisponoval originály či ověřenými kopiemi dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele, a proto nejsou naplněny podmínky výjimky dle § 122 odst. 3 písm. a) zákona.

49.         Co se týče argumentu zadavatele, uvedeného ve vyjádření zadavatele, že dle jeho názoru postupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem, jelikož na základě ustanovení § 53 odst. 4 zákona je dodavatelům umožněno nahradit doklady o kvalifikaci v nabídkách čestným prohlášením, Úřad pro úplnost konstatuje, že zadavatelem tvrzené použití § 53 odst. 4 zákona (konkrétně pak jeho věty třetí, která umožňuje dodavatelům předkládat v nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích nebo je nahradit mimo jiné čestným prohlášením) není pro splnění povinnosti plynoucí z § 122 odst. 3 písm. a) zákona relevantní. Ustanovení § 53 odst. 4 věty třetí zákona totiž stanoví určitá práva dodavatelům, která však lze uplatnit pouze při podávání nabídek, kdežto ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona stanoví zadavateli po výběru dodavatele povinnost vyžádat si od vybraného dodavatele již originály nebo ověřené kopie konkrétních dokladů o jeho kvalifikaci. Zadavatel nemá povinnost zaslat vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií o jeho kvalifikaci pouze v případě, kdy těmito doklady již disponuje.

50.         V návaznosti na výše uvedené tedy Úřad konstatuje, že obviněný vybraného dodavatele nevyzval k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci (ač tyto dokumenty neměl k dispozici), ačkoli na základě ustanovení § 53 zákona ve spojení s § 122 odst. 3 písm. a) zákona tak učinit měl.

51.         Úřad dále konstatuje, že nedodržení výše citovaných zákonných ustanovení ze strany obviněného mohlo ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Obviněný svým postupem (kdy nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci) nepostavil před ostatními účastníky zadávacího řízení (i před sebou samým) najisto (zajištěním zákonem předvídané podoby dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele), zda má vybraný dodavatel dostatečnou kvalifikaci pro poptávané plnění dle stanovených podmínek a pravidel v rámci zadávací dokumentace, jak předvídá zákon. Nelze přitom vyloučit, že v případě, kdy by obviněný dostál svým zákonným povinnostem, mohla v průběhu zadávacího řízení vzniknout i situace, kdy by vybraný dodavatel potřebné doklady podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona nepředložil, pročež by byl obviněný povinen dle § 122 odst. 7 zákona vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Výběr dodavatele by pak pokračoval mezi zbylými účastníky zadávacího řízení.

52.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 písm. a) zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, ačkoliv je neměl v dispozici, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 14. 6. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět plnění dané veřejné zakázky, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu ─ uložení pokuty

53.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při zadávání veřejné zakázky podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak bylo konstatováno výše.

54.         Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupcích, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného.

55.         Vzhledem ke zjištěným přestupkům Úřad přistoupil k uložení pokuty.

56.         Podle ustanovení § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

57.         Podle ustanovení § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

58.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání přestupků dozvěděl po proběhnuvší kontrole, a to na základě protokolu o kontrole ze dne 14. 1. 2021. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo dne 14. 6. 2018, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. K uplynutí lhůty vymezené v § 270 odst. 5 zákona tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupky nezanikla.

59.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

60.         Výše zmíněné ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích do oblasti správního trestání přenáší zásadu absorpce, neboť mj. zakotvuje institut tzv. úhrnného trestu (blíže k výkladu pojmů sbíhajících se přestupků, vč. úhrnného nebo souhrnného trestu lze v plné míře odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 21. 10. 2019, č. j. R0142/2019/VZ-28843/2019/322/PJe, bod 68. a následující odůvodnění citovaného rozhodnutí).

61.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad v přestupkovém řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty.

62.         V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

63.         Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

64.         Pro potřeby stanovení horní hranice možné pokuty tedy vycházel Úřad v šetřeném případě z ceny veřejné zakázky, která činí dle vystavené faktury částku ve výši842 075 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z 842 075 Kč) tudíž v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona u obou spáchaných přestupků činí částku 84 207,50 Kč.

65.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše pokuty je nutné posuzovat jednotlivé přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu samostatně, přičemž Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejzávažnějšího přestupku. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě nejzávažnější, přičemž dané posuzoval zejména s ohledem na charakter individuálního objektu přestupku, tedy zájem, proti kterému přestupek směřuje a k jehož ochraně je příslušné ustanovení především určeno.

66.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

67.         Co se týče posouzení závažnosti přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad konstatuje, že jednáním obviněného, který při odeslání dopisu obeslaným dodavatelům nedodržel zásadu rovného zacházení zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona v návaznosti na § 53 odst. 1 zákona, jak je popsáno výše v odůvodnění tohoto příkazu, došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži, tedy elementárního účelu zákona.

68.         Co se týče posouzení závažnosti přestupku dle výroku II. tohoto příkazu, Úřad konstatuje, že obviněný svým jednáním, kdy nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci (ač tyto dokumenty neměl k dispozici), porušil § 122 odst. 3 písm. a) zákona, jak je popsáno výše v odůvodnění tohoto příkazu, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Právě uvedeným postupem, kdy obviněný bez oslovení vybraného dodavatele za účelem doložení potřebných dokumentů přímo přistoupil k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, u něhož však mohly stále nastat podmínky pro jeho vyloučení, obešel obviněný zajištění náležité hospodářské soutěže mezi jednotlivými účastníky zadávacího řízení, tedy rovněž elementární účel zákona.

69.         S odkazem na ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pak posoudil Úřad jako nejzávažnější přestupek, podle kterého se uloží správní trest, přestupek obviněného uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a to z toho důvodu, že obviněný svým jednáním porušil elementární účel zákona spočívající v řádné a nerušené hospodářské soutěži již na samotném počátku zadávacího řízení, v důsledku čehož mohl některým z potenciálních dodavatelů a priori znemožnit účast v zadávacím řízení, tj. z hlediska faktického dopadu na hospodářskou soutěž se jedná o jednání závažnější než v případě porušení zákonné povinnosti uvedené ve výroku II. tohoto příkazu. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu a k přestupku uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností.

70.         Podle ustanovení § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

71.         Podle ustanovení § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

72.         Co se týče posouzení závažnosti přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad opakuje, že jednáním obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži, tedy elementárního účelu zákona.

73.         V rámci posouzení závažnosti přestupku dle výroku I. tohoto příkazu Úřad dále vychází z úvahy, že se v šetřeném případě jedná o předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 920 000 Kč bez DPH, která odpovídá předpokládané hodnotě veřejné zakázky malého rozsahu, tj. u veřejné zakázky na dodávky 2 000 000 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Z tohoto pohledu Úřad spatřuje ve spáchaném přestupku zadavatele závažnost nižší intenzity.

74.         Co se týče způsobu spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad neshledává žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.

75.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícího v neoprávněném zvýhodnění obeslaných dodavatelů mohlo vést k ovlivnění řádného výběru dodavatele, neboť zákon předpokládá, že ve vztahu k dodavatelům bude zadavatel dodržovat rovné zacházení. Je nutné opětovně připomenout, že nelze vyloučit, že v rámci řádně vedeného zadávacího řízení mohla nastat situace, kdy by k plnění předmětu veřejné zakázky byla vybrána nabídka jiného dodavatele, a tudíž nelze vyloučit, že důsledkem postupu obviněného došlo k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví.

76.         Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, přihlédl Úřad ve prospěch obviněného ke skutečnosti, že obviněný prostřednictvím dopisu informoval o zveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele „alespoň“ 3 dodavatele, čímž došlo ze strany obviněného k narušení hospodářské soutěže v menší míře, než kdyby dopis odeslal pouze 2 či dokonce jen 1 dodavateli, a současně Úřad přihlédl ke skutečnosti, že obviněný na svém profilu uveřejnil výzvu k podání nabídky, která byla adresována neurčitému počtu uchazečů, přičemž, Úřadu se jeví, neměl vůli nijak (přímo ani nepřímo) bránit faktickému průběhu soutěže o nejvýhodnější nabídku. Úřad má tedy za to, že přestože uvedenými skutečnostmi nelze zhojit pochybení obviněného, lze k nim přihlédnout jako k polehčujícím okolnostem alespoň v rámci úvah o stanovení výše pokuty.

77.         Při posouzení okolností, za nichž byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost skutečnost, že obviněný spáchal další přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak bylo uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

78.         Žádné další polehčující, ani přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

79.         Při stanovení konkrétní výše sankce Úřad zohlednil také dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém soud uvedl, že „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

80.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu dne 14. 6. 2018, kdy obviněný uzavřel kupní smlouvu s vybraným dodavatelem, přičemž řízení o přestupcích je zahájeno doručením tohoto příkazu. V souvislosti s výše uvedeným Úřad zohlednil ve prospěch obviněného časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tedy dobu cca 3 roky, jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty.

81.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta ─ ať uložená v jakékoli výši ─ může jevit jako krajně „nespravedlivá“, a to konkrétně v situaci, kdy by zcela „zmařila“ ekonomickou podstatu pachatele přestupku. Nepřípustné jsou totiž takové pokuty, jež mají likvidační charakter. V případě organizační složky státu lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného subjektu by tu měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové organizační složky. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu není způsobilá negativně ovlivnit (ve smyslu paralýzy jeho činnosti) působení obviněného, který je organizační složkou České republiky, neboť ze zveřejněného rozpočtu „Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky“ na internetových stránkách https://www.tacr.cz/dokumenty/schvaleny-rozpocet-kapitoly-377-technologicka-agentura-cr-na-rok-2021 vyplývá, že obviněný podle návrhu rozpočtu předpokládá v roce 2021 příjmy ve výši 244 097 432 Kč.

82.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní ─ postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

83.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupků přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu.

84.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol ─ IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika ─ Technologická agentura ČR, Evropská 1692/37, 160 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn. Úřadu: K autorizované konverzi dokumentů Úřad uvádí, že podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v rozhodném znění, se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze. Ustanovení § 22 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz