číslo jednací: 19640/2021/500/AIv
spisová značka: S0145/2021/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 4. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha - Kobylisy,
• navrhovatel – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky, ve správním řízení zastoupen na základě nedatované plné moci Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole, jakožto vedoucí účastník společnosti „VARS – IBA - INTERWAY“ tvořené z

o   VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky, ve správním řízení zastoupen na základě nedatované plné moci Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole,

o   IBA CZ, s.r.o., IČO 25783572, se sídlem Radlická 751/113e, 158 00 Praha - Jinonice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 12. 4. 2021 Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole, a

o   InterWay, a.s., IČO 35728531, se sídlem Stará Vajnorská 21, 831 04 Bratislava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 13. 4. 2021 Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole,

• vybraný dodavatel – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha - Michle,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 30. 9. 2020 a 9. 10. 2020,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky, jakožto vedoucí účastník společnosti „VARS – IBA - INTERWAY“ tvořené z

• VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky,
• IBA CZ, s.r.o., IČO 25783572, se sídlem Radlická 751/113e, 158 00 Praha - Jinonice, a
• InterWay, a.s., IČO 35728531, se sídlem Stará Vajnorská 21, 831 04 Bratislava,

ze dne 14. 4. 2021 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v částech týkajících se tvrzení, že:

• se zadavatel –Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha - Kobylisy– vůbec nevyjádřil k některým skutečnostem uvedeným v bodech 10. až 13., 15., 26., 48., 50. až 56., 72. až 74. námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 19. 3. 2021podaných citovaným navrhovatelem, a že citovaný zadavatel učinil nedatované rozhodnutí o námitkách citovanéhonavrhovatele nepřezkoumatelným a nesrozumitelným, 
• účastí poddodavatele – NESS Czech s r.o., IČO 45786259, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha - Chodov – vybraného dodavatele – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha - Michle – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 30. 9. 2020 a 9. 10. 2020, došlo k údajnému střetu zájmů, jelikož se citovaný poddodavatel podílel na zpracování Přílohy ZD02 „Globální architektura IS DMVS“ zadávací dokumentace a Přílohy ZD04 „Popis rozhraní a technické parametry IS DMVS“ zadávací dokumentace, a citovaný zadavatel nepřijal opatření k nápravě, jímž by zamezil narušení hospodářské soutěže účastí citovaného poddodavatele v citovaném zadávacím řízení, 

zamítá, neboť v intencích těchto částí návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

 

II.

Zadavatel – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha - Kobylisy – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 30. 9. 2020 a 9. 10. 2020, pravidlo stanovené v § 48 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když nevyloučil vybraného dodavatele – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha - Michle – z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv byl naplněn důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, neboť údaje a doklady předložené v nabídce výše uvedeným vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínku stanovenou vbodu 6.3.1 zadávací dokumentace jako podmínku účasti spočívající v požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, v rámci něhož požadoval předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, z něhož musí jednoznačně a doložitelně vyplývat, že účastník zadávacího řízení v uvedeném období realizoval nejméně tři referenční služby v oblasti ICT, přičemž podle odrážky 6) uvedeného bodu zadávací dokumentace minimálně jedna referenční služba se musí týkat IT systému s minimálně 500 současně pracujícími uživateli a musí se týkat IT systému obsahujícího zpracování jak popisných, tak s nimi provázaných grafických/prostorových dat, a musí splňovat tyto požadavky a funkčnosti:

• zaobjektovaná prostorová data s využitím standardních spatial funkčností Oracle (SDO_GEOM), Bentley, Esri, Hexagon a obdobných, případně open source knihoven,
• implementované kontroly topologie,
• publikace na internetu pro 500 současně pracujících uživatelů,
• vizualizace a editace různých typů geometrie (polygon, linie, bod atd.),

když citovaný vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace prostřednictvím společnosti NESS Czech s r.o., IČO 45786259, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha - Chodov, přičemž ale nepředložil písemný závazek citované společnosti NESS Czech s r.o., který by naplnil požadavky § 83 odst. 1 písm. d) citovaného zákona a § 83 odst. 2 citovaného zákona, tedy závazek, z jehož obsahu by vyplývalo, které konkrétní stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium technické kvalifikace vztahuje, a v jakém rozsahu je bude citovaná společnost NESS Czech s r.o. vykonávat, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Zadavatel – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha - Kobylisy – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 30. 9. 2020 a 9. 10. 2020, pravidla stanovená v § 119 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 3. 3. 2021 není zřejmé, zda citovaný zadavatel provedl hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v článku 12 „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace v rámci kritéria hodnocení č. 2 „Zpracování modelového požadavku“, kritéria hodnocení č. 4 „Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu“ a kritéria hodnocení č. 5 „Technická kvalita řešení“, neboť  

• z popisu hodnocení není zřejmé, že citovaný zadavatel v rámci metody vyhodnocení nabídek postupoval tak, že u obdržených nabídek nejdříve navzájem a jednotlivě porovnal naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v rámci shora uvedených kritérií hodnocení, a na základě čeho nabídce, která z tohoto porovnání vzešla v daném kritériu hodnocení jako nejvhodnější, přidělil 100 bodů, ačkoliv tak byl povinen podle bodu 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace při hodnocení nabídek postupovat, a dále
• není zřejmé z popisu hodnocení údajů z nabídek v uvedených jednotlivých kritériích hodnocení, který srovnává míru naplnění kladně hodnocených skutečností ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, jak citovaný zadavatel stanovil konkrétní počty bodů ve výše uvedených kritériích hodnocení u hodnocených nabídek,

čímž se postup citovaného zadavatele stal nepřezkoumatelným, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

IV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha - Kobylisy – uvedeného ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší nedatované rozhodnutí o výběru dodavatele č. j. ČÚZK-03234/2021 a nedatované oznámení o výběru dodavatele č. j. ČÚZK-03235/2021 a současně ruší i všechny následující úkony citovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 30. 9. 2020 a 9. 10. 2020.

V.

Zadavateli – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha - Kobylisy – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0145/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky, jakožto vedoucí účastník společnosti „VARS – IBA - INTERWAY“ tvořené z

• VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky,
• IBA CZ, s.r.o., IČO 25783572, se sídlem Radlická 751/113e, 158 00 Praha - Jinonice, a
• InterWay, a.s., IČO 35728531, se sídlem Stará Vajnorská 21, 831 04 Bratislava,

ze dne 14. 4. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 30. 9. 2020 a 9. 10. 2020.

VI.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se zadavateli – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha - Kobylisy – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha 8 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení na veřejnou zakázku „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a 9. 10. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky podle bodu 4 „Zadávací dokumentace“ č.j. ČÚZK-10685/2020, ve znění „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 18. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“, „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 poskytované na žádost Účastníků zadávacího řízení ze dne 22. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ a „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 poskytované na žádost Účastníků zadávacího řízení ze dne 1. 10. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „zadávací dokumentace“) je uzavření smlouvy na vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy (dále jen „IS DMVS“) a jeho následnou údržbu s tím, že podrobněji je předmět veřejné zakázky vymezen v textu a v přílohách zadávací dokumentace.

3.             Podle bodu 7 zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 96 133 595 Kč bez DPH.

4.             V bodu 9.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 23. 11. 2020 do 10:00 hodin.

5.             Dle nedatovaného „Protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě“ zadavatel obdržel nabídky od 4 dodavatelů, mj. od navrhovatele – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky, ve správním řízení zastoupen na základě nedatované plné moci Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole, jakožto vedoucí účastník společnosti „VARS – IBA - INTERWAY“ tvořené z (i) VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky, ve správním řízení zastoupen na základě nedatované plné moci Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole, (ii) IBA CZ, s.r.o., IČO 25783572, se sídlem Radlická 751/113e, 158 00 Praha - Jinonice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 12. 4. 2021 Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole a (iii) InterWay, a.s., IČO 35728531, se sídlem Stará Vajnorská 21, 831 04 Bratislava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 13. 4. 2021 Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole (dále jen „navrhovatel“) a vybraného dodavatele – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha - Michle (dále jen „vybraný dodavatel“).

6.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele nedatovaným „Rozhodnutím o výběru dodavatele č. j.: ČÚZK-03234/2021“ (dále jen „rozhodnutí o výběru“). Dle soupisu elektronických úkonů z Národního elektronického nástroje (dále jen „soupis NEN“) zadavatel odeslal dne 4. 3. 2021 účastníkům zadávacího řízení nedatované „Oznámení o výběru dodavatele č. j. ČÚZK-03235/2021“ (dále jen „oznámení o výběru“).

7.             Dle soupisu NEN navrhovatel doručil zadavateli dne 19. 3. 2021 námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „námitky“).

8.             Námitky zadavatel nedatovaným rozhodnutím o námitkách (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo dle soupisu NEN navrhovateli doručeno dne 4. 4. 2021, odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 14. 4. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

10.         Navrhovatel návrhem brojí proti oznámení o výběru z důvodu (i) údajného střetu zájmů a narušení hospodářské soutěže účastí poddodavatele – NESS Czech s r.o., IČO 45786259, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha - Chodov (dále jen „poddodavatel“) – vybraného dodavatele v zadávacím řízení, (ii) údajného neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem a (iii) údajně nezákonného provedení hodnocení nabídek v rozporu se zadávací dokumentací a zákonem. Navrhovatel dále brojí proti rozhodnutí o námitkách, když průřezově v rámci celého návrhu namítá údajně nedostatečné, příp. vůbec žádné, vypořádání se skutečnostmi v námitkách uvedenými a tvrdí, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné a nesrozumitelné.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 14. 4. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 14. 4. 2021.

12.         Účastníci správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

13.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-12938/2021/
512/ŠMr ze dne 16. 4. 2021, který byl téhož dne doručen účastníkům zadávacího řízení.

14.         Dne 21. 4. 2021 Úřad obdržel přípis vybraného dodavatele, v němž označil skutečnosti, které považuje za obchodní tajemství.

15.         Dne 23. 4. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne a část dokumentace o zadávacím řízení.

16.         Dne 26. 4. 2021 byla Úřadu doručena další část dokumentace o zadávacím řízení, přičemž tohoto dne Úřad obdržel kompletní dokumentaci o zadávacím řízení.

17.         Usnesením č. j. ÚOHS-14366/2021/512/ŠMr ze dne 29. 4. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

18.         Dne 30. 4. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného dodavatele k návrhu ze dne 29. 4. 2021.

19.         Dne 26. 5. 2021 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

20.         Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-17872/2021/500/AIv ze dne 27. 5. 2021 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

21.         Usnesením č. j. ÚOHS-17879/2021/512/ŠMr ze dne 28. 5. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dané usnesení bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 28. 5. 2021.

22.         Dne 4. 6. 2021 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, přičemž tento setrvává na své původní argumentaci uvedené v návrhu.

23.         Ve stanovené lhůtě pro vyjádření k podkladům rozhodnutí se zadavatel a vybraný dodavatel nevyjádřili.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

24.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl:

• ve výroku I. tohoto rozhodnutí, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona v částech týkajících se tvrzení, že:

o   se zadavatel vůbec nevyjádřil k některým skutečnostem uvedeným v bodech 10. až 13., 15., 26., 48., 50. až 56., 72. až 74. námitek podaných navrhovatelem, a že zadavatel učinil rozhodnutí o námitkáchnavrhovatelenepřezkoumatelným a nesrozumitelným, 

o   účastí poddodavatele vybraného dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku došlo k údajnému střetu zájmů, jelikož se poddodavatel podílel na zpracování Přílohy ZD02 „Globální architektura IS DMVS“ zadávací dokumentace a Přílohy ZD04 „Popis rozhraní a technické parametry IS DMVS“ zadávací dokumentace, a zadavatel nepřijal opatření k nápravě, jímž by zamezil narušení hospodářské soutěže účastí poddodavatele v  zadávacím řízení, 

zamítá, neboť v intencích těchto částí návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření;

• ve výroku II. tohoto rozhodnutí, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 8 zákona, když nevyloučil vybraného dodavatelez účasti v zadávacím řízení, ačkoliv byl naplněn důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť údaje a doklady předložené v nabídce vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínku stanovenouvbodu 6.3.1 zadávací dokumentace jako podmínku účasti spočívající v požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona,v rámci něhož požadoval předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, z něhož musí jednoznačně a doložitelně vyplývat, že účastník zadávacího řízení v uvedeném období realizoval nejméně tři referenční služby v oblasti ICT, přičemž podle odrážky 6) uvedeného bodu zadávací dokumentace minimálně jedna referenční služba se musí týkat IT systému s minimálně 500 současně pracujícími uživateli a musí se týkat IT systému obsahujícího zpracování jak popisných, tak s nimi provázaných grafických/prostorových dat, a musí splňovat tyto požadavky a funkčnosti:

o   zaobjektovaná prostorová data s využitím standardních spatial funkčností Oracle (SDO_GEOM), Bentley, Esri, Hexagon a obdobných, případně open source knihoven,

o   implementované kontroly topologie,

o   publikace na internetu pro 500 současně pracujících uživatelů,

o   vizualizace a editace různých typů geometrie (polygon, linie, bod atd.).,

když vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace prostřednictvím poddodavatele, přičemž ale nepředložil písemný závazek poddodavatele, který by naplnil požadavky § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona, tedy závazek, z jehož obsahu by vyplývalo, které konkrétní stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium technické kvalifikace vztahuje, a v jakém rozsahu je bude poddodavatel vykonávat, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy;

• ve výroku III. tohoto rozhodnutí, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v § 119 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 3. 3. 2021 není zřejmé, zda zadavatel provedl hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v článku 12 „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace v rámci kritéria hodnocení č. 2 „Zpracování modelového požadavku“, kritéria hodnocení č. 4 „Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu“ a kritéria hodnocení č. 5 „Technická kvalita řešení“, neboť 

o   z popisu hodnocení není zřejmé, že zadavatel v rámci metody vyhodnocení nabídek postupoval tak, že u obdržených nabídek nejdříve navzájem a jednotlivě porovnal naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v rámci shora uvedených kritérií hodnocení, a na základě čeho nabídce, která z tohoto porovnání vzešla v daném kritériu hodnocení jako nejvhodnější, přidělil 100 bodů, ačkoliv tak byl povinen podle bodu 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace při hodnocení nabídek postupovat, a dále

o   není zřejmé z popisu hodnocení údajů z nabídek v uvedených jednotlivých kritériích hodnocení, který srovnává míru naplnění kladně hodnocených skutečností ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, jak zadavatel stanovil konkrétní počty bodů ve výše uvedených kritériích hodnocení u hodnocených nabídek,

čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

25.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

26.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za vhodné identifikovat kategorii zadavatele veřejné zakázky.

27.         Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

28.         Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 219/2000 Sb.“), jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

29.         Český úřad zeměměřický a katastrální je ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, který byl zřízen zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 1 odst. 1 citovaného zákona).

30.         Úřad proto konstatuje, že má vzhledem k výše uvedeným skutečnostem za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, který je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není zadavatelem nikterak rozporováno.

Relevantní ustanovení zákona

31.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

32.         Podle § 36 odst. 4 zákona pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala. Pokud zadávací dokumentace obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, zadavatel označí v zadávací dokumentaci tyto informace, identifikuje osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely, a uvede všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžné tržní konzultace.

33.         Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

34.         Podle § 44 odst. 1 zákona zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

35.         Podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Zájmem osob se přitom rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

36.         Podle § 44 odst. 3 zákona zájem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

37.         Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzory nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

38.         Podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné.

39.         Podle § 48 odst. 5 písm. c) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí častí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, jiné opatření k nápravě není možné a účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele neprokázal, že k narušení hospodářské soutěže nedošlo.

40.         Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).

41.         Podle § 49 odst. 1 zákona zadavatel kdykoli v průběhu zadávacího řízení učiní nezbytné a přiměřené opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu s tímto zákonem. Opatřením k nápravě se pro účely tohoto zákona rozumí úkony zadavatele, které napravují předchozí postup, který je v rozporu s tímto zákonem.

42.         Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

43.         Podle § 83 odst. 1 zákona dodavatel může prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou,

b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a

d) písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

44.         Podle § 83 odst. 2 zákona se má za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) je splněn, pokud obsahem písemného závazku jiné osoby je společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem. Prokazuje-li však dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí dokument podle odstavce 1 písm. d) obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

45.         Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

46.         Podle § 119 odst. 1 zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

47.         Podle § 119 odst. 2 zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)      identifikaci zadávacího řízení,

b)      fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)      seznam hodnocených nabídek a

d)      popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1.      hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2.      popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3.      popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4.      výsledek hodnocení nabídek.

48.         Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a)      zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)      výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1.      seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2.      u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3.      seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 písm. a),

4.      výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 písm. b).

49.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

50.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení zadavateli.

51.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

52.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

53.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

54.         Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

55.         Podle bodu 6.3.1 zadávací dokumentace zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požaduje „(s)seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením ZŘ včetně uvedení pro každou dodávku/službu:

(…)

Z předloženého seznamu musí jednoznačně a doložitelně vyplývat, že Účastník ZŘ v uvedeném období realizoval nejméně tři referenční služby v oblasti ICT, přičemž:

1) referenční službou v oblasti ICT se rozumí kompletní dodání informačního systému, tj. návrh, vývoj, dodávka a nasazení informačního systému (případně jeho údržba a další rozvoj v případě přímé návaznosti na tyto činnosti) a dodávka služeb ICT s tím souvisejících,

2) se vždy musí jednat o samostatný informační systém, nikoli o spojení několika menších systémů jednoho objednatele, byť všech realizovaných Účastníkem ZŘ,

3) hodnota každé referenční služby musí být alespoň 25 mil. Kč bez DPH (do hodnoty referenční služby se nezapočítává cena případně dodávaného hardware a cena licencí třetích stran),

4) hodnota minimálně jedné referenční služby musí být alespoň 35 mil. Kč bez DPH (do hodnoty referenční služby se nezapočítává cena případně dodávaného hardware a cena licencí třetích stran),

5) minimálně jedna referenční služba se musí týkat IT systému napojeného na základní registry,

6) minimálně jedna referenční služba se musí týkat IT systému s minimálně 500 současně pracujícími uživateli a musí se týkat IT systému obsahujícího zpracování jak popisných, tak s nimi provázaných grafických/prostorových dat, a musí splňovat tyto požadavky a funkčnosti:

- zaobjektovaná prostorová data s využitím standardních spatial funkčností Oracle (SDO_GEOM), Bentley, Esri, Hexagon a obdobných, případně open source knihoven,

- implementované kontroly topologie,

- publikace na internetu pro 500 současně pracujících uživatelů,

- vizualizace a editace různých typů geometrie (polygon, linie, bod atd.). (…)“

56.         Podle bodu 6.3.2 zadávací dokumentace zadavatel požaduje „(j)menný seznam odborníků, kteří se budou v týmu Účastníka ZŘ podílet na plnění veřejné zakázky, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance Účastníka ZŘ nebo osoby v jiném vztahu k Účastníkovi ZŘ.“

57.         Podle bodu 6.3.2.1 zadávací dokumentace zadavatel požaduje, „aby obsazení pozic dle bodů 6.3.2.2, 6.3.2.3, 6.3.2.4 a 6.3.2.6 bylo zajištěno a plněno s ohledem na svoji stěžejnost pro řádné plnění VZ přímo Dodavatelem. Tato část kvalifikace tak nemůže být prokázána prostřednictvím poddodavatele.“

58.         V bodu 6.3.2.3zadávací dokumentace zadavatel stanovuje minimální požadavky na „Hlavní architekt (minimálně 1 osoba)

- praxe v roli architekta IS minimálně 5 let,

- architektonický návrh minimálně dvou projektů využívajících enterprise architektury EMS, SOA nebo distribuovaných systémů,

- minimálně 3 účasti na projektech obdobného rozsahu (s rozpočtem projektu vyšším než 25 mil. Kč bez DPH) na pozici hlavní architekt,

- zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s minimálně 500 současně pracujícími uživateli s dostupností (SLA) vyšší než 99 %.“

59.         V bodu 6.6 zadávací dokumentace zadavatel stanovuje: „Účastník ZŘ může podle § 83 ZZVZ prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadované Zadavatelem prostřednictvím jiných osob (s výjimkou obsazení výše vyjmenovaných pozic, kde je využití poddodavatele vyloučeno). Účastník ZŘ je v takovém případě povinen Zadavateli předložit:

a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou,

b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou a

d) písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude Účastník ZŘ oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za Účastníka ZŘ.

Má se za to, že požadavek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je splněn, pokud obsahem písemného závazku jiné osoby je společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s Účastníkem ZŘ. Prokazuje-li však Účastník ZŘ prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) ZZVZ vztahující se k takové osobě, musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.“

60.         Podle bodu 12.1 zadávací dokumentace „(h)odnocení nabídek bude v souladu s § 114 ZZVZ provedeno podle jejich ekonomické výhodnosti, konkrétně pak na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality podle následujících kritérií hodnocení při zohlednění jejich vah. Všechny výpočetní operace v rámci hodnocení budou prováděny se zaokrouhlováním na 2 desetinná místa.

Kritérium	Popis	váha v %
1	Nabídková cena plnění dle smlouvy (řádek 5 sloupec E tabulky „Tabulka 3 - nabídková cena“)	50
2	Zpracování modelového požadavku	15
3	Kvalita, zkušenosti a odbornost realizačního týmu Účastníka ZŘ	10
4	Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu	15
5	Technická kvalita řešení	10

Tabulka 4 - kritéria hodnocení“

61.         Podle bodu 12.2.2 „Kritérium č. 2: Zpracování modelového požadavku“ zadávací dokumentace (dále jen „kritérium č. 2“): „U tohoto kritéria hodnocení budou u navrhovaného řešení modelového požadavku kladně hodnoceny následující skutečnosti:

• vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení vzhledem ke specifikaci v zadání,
• účelnost a efektivita navrhované architektury řešení pro Zadavatele, rozdělení do vhodných komponent a jejich vazeb,
• kvalita zdrojového kódu - vhodnost a přiměřenost rozsahu využívání doporučených postupů a návrhových principů,
• vysoká podrobnost, kvalita a vypovídající úroveň zpracování dokumentace – architektonická/analytická/design, programátorská, instalační,
• účelný návrh publikovaného API s detailním popisem,
• podrobnost, správnost a vypovídací hodnota (přehlednost) zpracování jednotlivých výstupů aplikace a snadnost jejich pochopení uživatelem.

Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle níže uvedené tabulky, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria	Zdůvodnění přidělení počtu bodů
„nejvhodnější nabídka“ 100 bodů	Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.
„vysoká“ 99 až 75 bodů	Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„nadprůměrná“ 74 až 50 bodů	Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„průměrná“ 49 až 25 bodů	Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné omezeně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele omezeně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„podprůměrná“ 24 až 0 bodů	Nabízené řešení není kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou, nabízené řešení téměř či vůbec nenaplňuje preference a sledované cíle Zadavatele v porovnání s nejvhodnější nabídkou.“

62.         Podle bodu 12.2.4 „Kritérium č. 4: Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu“ zadávací dokumentace (dále jen „kritérium č. 4“): „U tohoto kritéria hodnocení budou u navrhovaného způsobu a metodiky vývoje včetně popisu tvorby dokumentace kladně hodnoceny následující skutečnosti:

• detailnější rozsah dokumentace a udržitelnost ke skutečnosti,
• zvolená struktura členění dokumentace umožňující lepší přehlednost,
• lepší UX při práci s dokumentací – jednotnost prostředí, integrace s modely UML, ArchiMate apod., způsob navigace a vyhledávání, provázanost jednotlivých částí dokumentace pomocí interaktivních odkazů, provázání s datovým modelem,
• větší rozsah, účelnost a efektivita kontrolních mechanizmů pro tvorbu dokumentace a její kvality a kontrolu kvality kódu,
• stanovení podrobných Coding Standards and Naming Conventions a jejich vynucování a kontrola,
• účinnější způsob a četnost provádění Code Review (kontrola konvencí, designu, best-practices, závislostí apod.),
• lepší způsob zajištění kvality projektu a kontrolních mechanismů.

Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle níže uvedené tabulky, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování navrhovaného řešení ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria	Zdůvodnění přidělení počtu bodů
„nejvhodnější nabídka“ 100 bodů	Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.
„vysoká“ 99 až 75 bodů	Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„nadprůměrná“ 74 až 50 bodů	Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„průměrná“ 49 až 25 bodů	Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné omezeně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele omezeně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„podprůměrná“ 24 až 0 bodů	Nabízené řešení není kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou, nabízené řešení téměř či vůbec nenaplňuje preference a sledované cíle Zadavatele v porovnání s nejvhodnější nabídkou.“

63.         Podle bodu 12.2.5 „Kritérium č. 5: Technická kvalita řešení“ zadávací dokumentace (dále jen „kritérium č. 5“): „U tohoto kritéria hodnocení bude hodnocen technický návrh řešení. Kladně budou hodnoceny následující skutečnosti:

• koncepce/architektura řešení bude detailnější a srozumitelněji popsaná, včetně popisu komponent a vzájemných vazeb,
• architektura bude snadno škálovatelná a bude rozdělena do částí tak, aby se jednotlivé části co nejméně ovlivňovaly a byly odděleny pomocí interního API,
• návrh řešení umožňující co nejvíce bezodstávkové instalace,
• větší nezávislost řešení umožňující snadnější převod komponent/částí systému na obdobnou technologii jiného subjektu a tím snižuje vendor lock-in na produktech nebo službách konkrétního subjektu.

Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle níže uvedené tabulky, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování navrhovaného řešení ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria	Zdůvodnění přidělení počtu bodů
„nejvhodnější nabídka“ 100 bodů	Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.
„vysoká“ 99 až 75 bodů	Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„nadprůměrná“ 74 až 50 bodů	Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„průměrná“ 49 až 25 bodů	Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné omezeně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele omezeně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„podprůměrná“ 24 až 0 bodů	Nabízené řešení není kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou, nabízené řešení téměř či vůbec nenaplňuje preference a sledované cíle Zadavatele v porovnání s nejvhodnější nabídkou.“

64.         Dle bodu 12.3 zadávací dokumentace „(c)elkové hodnocení nabídek bude provedeno tak, že jednotlivá bodová hodnocení nabídek dle jednotlivých kritérií hodnocení budou vynásobena vždy vahou příslušného dílčího kritéria. Takto získané hodnoty budou sečteny pro každou nabídku a pořadí úspěšnosti Účastníků ZŘ bude následně stanoveno tak, že nejúspěšnější nabídkou se stane nabídka, která dosáhla nejvyššího bodového ohodnocení, na dalších místech se postupně umístí nabídky ostatních Účastníků zadávacího řízení podle bodového hodnocení od nejvyššího po nejnižší. V případě, že dvě a více nabídek dosáhne stejného výsledného bodového ohodnocení, bude o konečném pořadí těchto nabídek rozhodnuto losem. O takovémto případném losování bude pořízen záznam, který bude součástí dokumentace o veřejné zakázce. Při losování bude umožněna přítomnost dotčených Účastníků zadávacího řízení.“

65.         V bodu 15 zadávací dokumentace zadavatel uvádí: „V souladu s § 36 odst. 4 ZZVZ Zadavatel uvádí, že Příloha ZD02 a ZD04 byla vypracována ve spolupráci se společností NESS Czech s.r.o., IČO: 45786259“.

66.         Příloha ZD02 „Globální architektura IS DMVS“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 2“) upravuje funkce IS DMVS, architekturu řešení, integrace na jiné informační systémy a funkční specifikace.

67.         Příloha ZD04 „Popis rozhraní a technické parametry IS DMVS“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 4“) upravuje definice; obecné požadavky; rozhraní pro správu údajů o vlastních, správních a provozovatelích sítí dopravní a technické infrastruktury; rozhraní pro předání role editora základní povrchové situace třetí straně; rozhraní pro editaci obsahu externími editory; rozhraní pro předávání geodetických aktualizačních dokumentací základní povrchové situace; rozhraní pro podporu systému vyjádření správců sítí dopravní a technické infrastruktury; rozhraní pro stahovací služby; rozhraní pro podpůrné služby IS DMVS; rozhraní pro prohlížecí webové služby a technické parametry rozhraní a služeb.

68.         Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 21.9.2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319“ (dále jen „Vysvětlení č. 3“) je uveden dotaz: „Dle zadávací dokumentace, zadavatel vypracoval Přílohu ZD02 a ZD04 ve spolupráci se společností NESS Czech s.r.o., IČO: 45786259. Uchazeč tedy rozumí, že společnost NESS Czech s.r.o. se podílela na přípravě zadávacího řízení, zejména na vytvoření globální architektury a rozhraní. Dle názoru uchazeče, je zde riziko, že v případě, že by se společnost NESS Czech s.r.o. nebo jakákoliv s ní propojená společnost, účastnila tohoto zadávacího řízení v pozici dodavatele nebo poddodavatele, mohlo by být takového jednání považováno za narušení hospodářské soutěže, zejména jednání v rozporu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace. Účastník proto žádá o informaci, jaké opatření zadavatel přijal, resp. bude přijímat, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže“.

K citovanému dotazu uvedl zadavatel následující: „Předně je Zadavatel toho názoru, že předmětné přílohy, resp. informace v nich uvedené, jsou pouze velmi malou částí zadávacích podmínek, a proto nemůže být transparentnost a nediskriminační charakter zadávacího řízení případnou účastí dodavatele NESS Czech s.r.o., IČO: 45786259 v zadávacím řízení reálně ovlivněna. Nicméně přesto byly jako opatření obě přílohy v plném rozsahu zpřístupněny všem Účastníkům zadávacího řízení včetně informace, že se na jejich přípravě podílel právě tento dodavatel, a dále byla Zadavatelem stanovena odpovídající lhůta pro podání nabídek. Pro úplnost Zadavatel doplňuje, že původní znění dokumentů před úpravami provedenými Zadavatelem bylo zveřejněno v rámci zjišťování předpokládané hodnoty zakázky na profilu Zadavatele. S jeho obsahem se tak mohli seznámit všichni potencionální Účastníci zadávacího řízení již v únoru 2020. Také tuto skutečnost Zadavatel považuje za odpovídající opatření pro zachování rovnosti v zadávacím řízení, které poskytlo všem případným Účastníkům zadávacího řízení stejné výchozí informace o chystané veřejné zakázce s velkým časovým předstihem před jejím samotným vyhlášením.“

69.         K dotazům směřujícím vůčimetodě vyhodnocení nabídek v kritériu č. 2, 4 a 5 zadavatel ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 poskytované na žádost Účastníků zadávacího řízení ze dne 22. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „Vysvětlení č. 4“) mj. uvádí: „Zadavatel v zájmu zachování transparentnosti hodnocení nabídek vypouští slovo »zejména« v popisu způsobu hodnocení nabídek uvedeném u předmětného kritéria v ZD. Výčet kladně hodnocených skutečností je tak taxativní (…) S ohledem na to, že v rámci jednotlivých odrážek nebyly Zadavatelem stanoveny jejich dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení váhu stejnou. Lze tedy konstatovat, že žádná odrážka nemá větší důležitost než odrážky ostatní. Předložené nabídky, resp. v tomto konkrétním případě návrhy řešení modelového požadavku, budou hodnoceny dle jednotlivých odrážek uvedených v popisu tohoto hodnotícího kritéria. Postup, jak bude Zadavatel přidělovat body nabídkám, které neobdrží 100 bodů, je uveden v ZD: »Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.« Je tedy zřejmé, že ostatní nabídky obdrží takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu hodnocené nabídky v porovnání s nabídkou nejvhodnější co do naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách.“

70.         Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 poskytované na žádost Účastníků zadávacího řízení ze dne 23. 9. 2020 a 24. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „Vysvětlení č. 5“), „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 23. 10. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „Vysvětlení č. 8“) a „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 2. 11. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „Vysvětlení č. 9“) zadavatel odpovídá na dotazy týkající se metody hodnocení kritérií 2, 4 a 5, když v nich mj. sděluje: „Zadavatel nemůže přesně specifikovat jeden preferovaný způsob a formát tvorby dokumentace, neboť naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách kritéria hodnocení, lze dosáhnout za použití různých způsobů a nástrojů.“ a dále, že „Zadavatel bude hodnotit v rámci jednoho hodnotícího kritéria nabízené řešení jako celek, a to z pohledu naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium. (…) Zároveň platí, že konkrétní přidělený počet bodů bude vyjadřovat kvalitu hodnocené nabídky v porovnání s nabídkou v rámci kritéria nejvhodnější (…).“

71.         Vybraný dodavatel ve své nabídce předkládá „Čestné prohlášení k seznamu významných služeb“, podle kterého mj. referenční zakázkou realizovanou poddodavatelem „Systémová integrace projektu ISKN“ dokládá splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v rozsahu bodu 1) až 6) bodu 6.3.1 zadávací dokumentace (dále jen „Referenční dodávka/služba“).

72.         Nedílnou součástí nabídky vybraného dodavatele je nedatovaná „Smlouva o subdodávce ve veřejné správě“ (dále jen „Smlouva o subdodávce“), kde je v odst. 2.2. uvedeno, že „(p)oddodavatel se zavazuje pro účely prokázání způsobilosti a kvalifikace v Zadávacím řízení Veřejné zakázky poskytnout:

- referenci na projekt s názvem „Systémová integrace projektu ISKN“ pro Český úřad zeměměřický a katastrální (…)“

73.         V odst. 2.3. Smlouvy o subdodávce je uvedeno: „Poddodavatel se zavazuje poskytovat Objednateli plnění určené k plnění Zakázky Objednatelem, tedy práce, věci či práva, s nimiž bude Objednatel oprávněn disponovat v rámci plnění Zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém Poddodavatel prokáže splnění kvalifikace dle § 83 odst. 1 ZZVZ. Neplyne-li z této smlouvy nebo nabídky Objednatele v Zadávacím řízení (viz. odst. 2.5.) něco jiného, má se za to, že předmětem plnění subdodávky jsou poradenské služby, poskytování znalostní báze a know-how podle potřeb Objednatele v oblasti, ve které Poddodavatel prokazuje splnění kvalifikace či způsobilosti dle § 83 odst. 1 ZZVZ a nelze ji bez pochyb vymezit, pak v oblasti celého předmětu Veřejné zakázky, kromě oblastí, u nichž Zadavatel vyloučil plnění prostřednictvím Poddodavatele, a to v rozsahu alespoň nezbytném pro řádné plnění Veřejné zakázky.“

74.         V „Písemné zprávě o hodnocení nabídek“ ze dne 3. 3. 2021 (dále jen “zpráva o hodnocení“) je uvedeno mj. následující:

„(…)

Ad: Kritérium č. 1 - Nabídková cena plnění dle smlouvy

(…)

Pořadové číslo nabídky	Obchodní firma nebo název / Obchodní firma nebo jméno a příjmení:	Nabídková cena v Kč bez DPH	Bodové ohodnocení
1	Asseco Central Europe, a.s.	(…)	87,40
2	SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.	(…)	70,57
3	ICZ a.s.	(…)	85,55
4	VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.	(…)	100

(…)

Ad: Kritérium č. 2 - Zpracování modelového požadavku

U tohoto kritéria hodnocení byly u navrhovaného řešení modelového požadavku kladně hodnoceny následující skutečnosti:

-          vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení vzhledem ke specifikaci v zadání,

-          účelnost a efektivita navrhované architektury řešení pro Zadavatele, rozdělení do vhodných komponent a jejich vazeb,

-          kvalita zdrojového kódu - vhodnost a přiměřenost rozsahu využívání doporučených postupů a návrhových principů,

-          vysoká podrobnost, kvalita a vypovídající úroveň zpracování dokumentace – architektonická/analytická/design, programátorská, instalační,

-          účelný návrh publikovaného API s detailním popisem,

-          podrobnost, správnost a vypovídací hodnota (přehlednost) zpracování jednotlivých výstupů aplikace a snadnost jejich pochopení uživatelem.

Nejvhodnější nabídce bylo přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám byl přidělen počet bodů dle níže uvedené tabulky, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria	Zdůvodnění přidělení počtu bodů
„nejvhodnější nabídka“ 100 bodů	Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.
„vysoká“ 99 až 75 bodů	Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„nadprůměrná“ 74 až 50 bodů	Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„průměrná“ 49 až 25 bodů	Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné omezeně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele omezeně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.
„podprůměrná“ 24 až 0 bodů	Nabízené řešení není kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou, nabízené řešení téměř či vůbec nenaplňuje preference a sledované cíle Zadavatele v porovnání s nejvhodnější nabídkou.“

Výsledek hodnocení nabídek v kritériu č. 2

Pořadové číslo nabídky	Obchodní firma nebo název / Obchodní firma nebo jméno a příjmení:	Bodové ohodnocení
1	Asseco Central Europe, a.s.	100
2	SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.	88
3	ICZ a.s.	79
4	VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.	57

Odůvodnění přiřazení bodů u jednotlivých nabídek v rámci kritéria č. 2

Asseco Central Europe, a.s.

Ze způsobu zpracování modelového požadavku je patrné, že Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. detailně nastudoval zadávací dokumentaci a její přílohy a řešení modelového požadavku navrhnul tak, aby odráželo plánovanou architekturu IS DMVS. Zpracování modelového požadavku je plně v souladu se specifikací v zadání, což ukazuje na vysokou úroveň pochopení problematiky. Součástí projektu SoapUI pro otestování API jsou testovací scénáře, včetně výkonnostních testů. Velmi dobře bylo k modelovému požadavku přistoupeno z hlediska bezpečnosti, která je důležitou součástí IS DMVS; Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. provedl penetrační testy a předložil závěrečnou zprávu o testování. Řešení modelového požadavku bylo zpracováno celkově na velmi vysoké úrovni, bylo konzistentní a pro Zadavatele velmi snadno pochopitelné, což činí nabídku v této oblasti nejvhodnější.

Architektura modelového požadavku je součástí popisu řešení a je účelně a efektivně navržena. V nabídce je přehledně uveden deployment jednotlivých komponent přímo na TI pro provoz IS DMVS. Dělení do komponent je vhodně provedeno, včetně vazeb. V této oblasti je nabídka Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. kvalitativně téměř srovnatelná s nabídkou Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s., která se však ve větší míře přiblížila výsledné architektuře IS DMVS.

Kvalita zdrojového kódu je na vysoké úrovni. Kód je vhodně a přehledně členěn, u veřejných metod a vlastností je uveden jejich popis. Ve třídách se dá snadno zorientovat. Vhodně se používají návrhové principy a postupy. PDF se vytváří částečně konfiguračním způsobem. Nabídce lze vytknout v kódu nalezené „tvrdé“ vkládání fontů (TTF) přímo z adresáře Windows, namísto vhodnějšího konfiguračního řešení. Součástí zdrojových kódů je i testovací projekt.

Veškerá požadovaná dokumentace modelového požadavku zpracovaná Účastníkem ZŘ Asseco Central Europe, a.s. je na velmi vysoké úrovni. Jednotlivé dokumenty jsou velmi podrobně a pečlivě zpracované, a také dobře členěné. Dokumenty mají jednotný projektový vzhled, včetně tabulky verzí a kontroly. Součástí dokumentace je i datový model a jeho prezentace, dokumentace generovaná z anotací zdrojového kódu a export repository EA. Analytická dokumentace je vedena v EA, kde se nachází jak architektura IS DMVS, tak velmi detailní analýza modelového požadavku a jeho zasazení do požadované architektury celého řešení. Programátorská dokumentace vhodně obsahuje popis technologií a nástrojů, organizaci, pravidla psaní kódu a popis verzování. Instalační postup není komplikovaný a je dobře popsán, včetně související provozní dokumentace. Celkově má dokumentace zpracovaná Účastníkem ZŘ Asseco Central Europe, a.s. nejvyšší vypovídající úroveň ze všech hodnocených nabídek.

API je v nabídce Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. pro daný účel nejvhodněji navrženo a je velmi detailně popsáno. Jednotlivé operace jsou logicky pojmenovány, datové struktury jsou dobře členěné. V nabídce Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. je popsán význam návratových hodnot, včetně číselníku, součástí popisu jsou i ukázky volání a odpovědí. Součástí každého požadavku i odpovědi je dle specifikace Přílohy ZD04 unikátní ID (UIDZadosti, UIDOdpovedi). Stav zpracování požadavku je vracen jak kódem, tak textově a je správně zařazen dle specifikace ZD04 do elementu . Návrh API plně reflektuje specifikaci IS DMVS. WSDL bylo možné bez problémů stáhnout z URL uvedené v nabídce Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s.

V části zpracování výstupů se jedná o nejvhodnější nabídku. Výstupy uvedené v nabídce Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. jsou správné a pro uživatele přehledné, obsahují záhlaví a zápatí s číslováním stran, tabulky jsou stínované, takže se snadno čtou. Účastníkem ZŘ Asseco Central Europe, a.s. byl zvolen vhodný formát výpisu atributů ve tvaru název:hodnota, umožňující výpis delších textů bez zalamování. Vypovídající hodnota navrhovaného výstupu je velmi vysoká. Pro vygenerování ukázky byl použit v nabídce Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. přiložený požadovaný SoapUI projekt.

(…)

Shrnutí hodnocení:

Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro kritérium „Zpracování modelového požadavku“.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 100 bodů – »nejvhodnější nabídka«.

SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.

Ze způsobu zpracování modelového požadavku je patrné, že Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. pečlivě nastudoval zadávací dokumentaci a její přílohy. Řešení modelového požadavku, až na problematiku identifikace požadavků a odpovědí (viz část API), Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. navrhnul tak, aby odráželo plánovanou architekturu IS DMVS a bylo v souladu se specifikací v zadání, což ukazuje na vysokou úroveň pochopení problematiky. Součástí projektu SoapUI pro otestování API je pouze základní scénář. Velmi dobře bylo k modelovému požadavku přistoupeno z hlediska bezpečnosti, která je důležitou součástí IS DMVS; Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. provedl bezpečnostní testy a přiložil výsledky testování. Řešení modelového požadavku bylo Účastníkem ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. zpracováno celkově na velmi vysoké úrovni, bylo konzistentní a pro Zadavatele velmi snadno pochopitelné a nabídka je tak v této oblasti plně srovnatelná s nabídkou nejvhodnější.

Architektura řešení modelového požadavku je Účastníkem ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. účelně a efektivně navržena, dělení do komponent je vhodně provedeno, včetně vazeb. Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. se v rámci modelového požadavku nejvíce přiblížil výsledné architektuře IS DMVS, což činí nabídku v této oblasti dokonce lepší než je celkově nejvhodnější nabídka Řešení modelového požadavku Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. je sice poměrně komplikované, ale to je způsobeno právě vysokou mírou přiblížení k architektuře IS DMVS.

Kvalita zdrojového kódu je v nabídce Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. na velmi vysoké úrovni. Projekt je vhodně organizován a rozdělen, kód je vhodně a přehledně členěn, je přítomen popis prakticky všech metod a vlastností/property, od privátních po veřejné. Vhodně jsou v nabídce Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. použity návrhové principy a postupy. Součástí je i projekt pro WSO2 ESB, což činí příklad a zdrojový kód rozsáhlejší, přesto umožňující velmi dobrou a přehlednou orientaci. PDF se velmi účelně vytváří pomocí šablony/definice. V nabídce Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. nebyly nalezeny žádné části pro testování backend služby (mimo testy v SoapUI).

Veškerá požadovaná dokumentace modelového požadavku zpracovaná Účastníkem ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. je na vysoké úrovni a velmi podrobná. Dokumentace je včleněna jako součást nabídky a není rozdělena do jednotlivých typů dokumentů, jak Zadavatel požadoval v zadání modelového požadavku („použitá metodika vývoje, postupy, nástroje, rozsah a forma dokumentů apod. musí odpovídat příslušným činnostem/výstupům, které jsou v ZD požadované Zadavatelem…“), což ztěžuje orientaci v ní. S ohledem na to, že nejsou přítomny jednotlivé dokumenty, nelze si udělat přesnou představu o jejich výsledné formální podobě. Součástí dokumentace Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. je i datový model a export repository EA. Analytická dokumentace je vedena v EA, kde se nachází jak architektura IS DMVS, tak velmi detailní analýza modelového požadavku a jeho zasazení do požadované architektury celého řešení. Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. jako jediný do analytické dokumentace zapracoval wireframe návrhu výstupní sestavy. Část věnovaná programátorské dokumentaci vhodně obsahuje popis technologií a nástrojů, organizaci a pravidla psaní kódu a popis verzování. Vzhledem k poměrně velké složitosti řešení modelového požadavku Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. je instalační postup velmi komplikovaný a náročný, přesto patřičně podrobně a dobře popsán. Celkově má zpracovaná dokumentace vysokou vypovídající úroveň.

API je Účastníkem ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. detailně popsáno, ale není navrženo tak dobře, jako u nejvhodnější nabídky. V nabídce Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. je popsán význam návratových hodnot, včetně číselníku. Z popisu uvedeného v nabídce Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. je zřejmé, jak API používat. U požadavku není součástí unikátní ID, to se vrací až s odpovědí, kde zastává jak funkci pro identifikaci odpovědi, tak ID žádosti. Vzhledem k uvedeným nedostatkům je účelnost návrhu API Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. nižší než v nejvhodnější nabídce. Stav zpracování požadavku je vracen kódem, ale tento je uveden samostatně - v odpovědi vůbec není zařazen element <vysledek> dle specifikace ZD04. Návrh API Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. tak pouze částečně reflektuje specifikaci IS DMVS, protože nesplňuje první odstavec bodu 2 přílohy ZD04: „Všechny WS metody rozhraní (v IS DMVS i IS DTM) musí mít ve svém rozhraní jako součást požadavku i odpovědi jednoznačnou interní identifikaci každého volání a odpovědi (UIDZadosti, UIDOdpovedi) ve formátu GUID pro účely logování a auditu. Tato identifikace není v dokumentu dále explicitně zmiňována a není nahrazena např. přidělovanými aplikačními ID požadavků apod.“ a chybí element <vysledek>: „Součástí odpovědí WS bude vždy závěrečný element <vysledek>“. WSDL nebylo možné stáhnout z URL uvedené v nabídce Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s., neboť se jednalo o privátní IP adresu (172.31.). Nicméně stažení WSDL z IP adresy uvedené v SoapUI projektu se zdařilo.

Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. se k problematice zpracování výstupů postavil výborně, i když ne v takové míře podrobnosti, správnosti a vypovídací hodnoty, jako tomu bylo u nejvhodnější nabídky. Výstupy zpracované Účastníkem ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. jsou pro uživatele poměrně přehledné, jsou správně zpracované a snadno pochopitelné. Výstupy obsahují záhlaví, ale v zápatí není číslování stran (přitom Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. v nabídce v šabloně číslování stran uvedeno má). Tabulky jsou stínované, takže se snadno čtou. Nedostatkem výstupu je zvolený „řádkový“ formát výpisu, který může činit problémy při delších textech a více údajích, což snižuje vypovídací hodnotu. Pro úplnost komise uvádí, že pro vygenerování ukázky byl použit v nabídce přiložený požadovaný SoapUI projekt, ovšem serverová strana poskytovala výstup pouze na odpověď ID „7ddcd5c4-bab4-41b7-a9b2-8f7ad9490adf“ předpřipravenou v projektu (viz datum vyhotovení výstupu):

(…)

Shrnutí hodnocení:

Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami a naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 88 bodů – »vysoká«.

(…)

ICZ a.s

Ze způsobu zpracování modelového požadavku je patrné, že Účastník ZŘ ICZ a.s. nastudoval zadávací dokumentaci a její přílohy. Vzhledem k absenci databáze v řešení modelového požadavku tento zcela nevystihuje architekturu IS DMVS a je zde obdobný problém s identifikací požadavků a odpovědí jako u Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s., i když v menším měřítku. Součástí projektu SoapUI pro otestování API jsou testovací scénáře, včetně výkonnostních testů. V oblasti bezpečnosti nabídka Účastníka ZŘ ICZ a.s. obsahuje strohý výčet oblastí, které byly při zpracování modelového požadavku brány v potaz. Řešení modelového požadavku bylo Účastníkem ZŘ ICZ a.s. zpracováno celkově na vysoké úrovni, avšak nedosahovalo úrovně nejvhodnější nabídky.

Architektura řešení modelového požadavku je v nabídce Účastníka ZŘ ICZ a.s. účelně a efektivně navržena, dělení do komponent je vhodně provedeno, včetně vazeb. Řešení nevyužívá databázi, ale pouze systém pro implementaci fronty zpráv. Nabídka Účastníka ZŘ ICZ a.s. je v této oblasti srovnatelná s nejvhodnější nabídkou.

Kvalita zdrojového kódu je v nabídce Účastníka ZŘ ICZ a.s. na vysoké úrovni. Kód je Účastníkem ZŘ ICZ a.s. vhodně a přehledně členěn, u veřejných metod a vlastností je uveden popis. Ve třídách se dá snadno zorientovat. Vhodně se používají návrhové principy a postupy. Jako podklad pro PDF je vhodně zvolen značkovací jazyk WKT. Součástí zdrojových kódů je i testovací projekt. Nabídka Účastníka ZŘ ICZ a.s. je v této oblasti srovnatelná s nejvhodnější nabídkou.

Dokumentace modelového požadavku Účastníka ZŘ ICZ a.s. je oproti nejvhodnější nabídce slabší a méně detailní. Dokumentace je včleněna jako součást nabídky a není rozdělena do jednotlivých typů dokumentů, jak Zadavatel požadoval v zadání modelového požadavku „použitá metodika vývoje, postupy, nástroje, rozsah a forma dokumentů apod. musí odpovídat příslušným činnostem/výstupům, které jsou v ZD požadované Zadavatelem…“, což spolu s tím, že dokumentace je v nabídce naskenovaná a v některých částech ne příliš dobře čitelná, značně ztěžuje orientaci v ní. S ohledem na to, že v nabídce Účastníka ZŘ ICZ a.s. nejsou přítomny jednotlivé dokumenty, nelze si udělat přesnou představu o jejich výsledné formální podobě. Z hlediska rozsahu a podrobnosti je s nejvhodnější nabídkou srovnatelná víceméně jen programátorská část. Analytická část je zpracována v EA, ale export repository EA není přiložen, což snižuje její využitelnost a orientaci v ní (nelze ji interaktivně procházet). V analytické dokumentaci vedené v EA se nachází jak architektura IS DMVS, tak velmi detailní analýza modelového požadavku a jeho zasazení do požadované architektury celého řešení. Část věnovaná programátorské dokumentaci vhodně obsahuje popis technologií a nástrojů, organizaci a pravidla psaní kódu a popis verzování. Instalace je Účastníkem ZŘ ICZ a.s. volena formou Docker image, takže nevyžaduje podrobný popis, protože instalace spočívá ve spuštění Docker kontejneru. Celkově má zpracovaná dokumentace Účastník ZŘ ICZ a.s. nadprůměrnou vypovídající úroveň.

API je Účastníkem ZŘ ICZ a.s. detailně popsáno, ale není navrženo tak dobře, jako u nejvhodnější nabídky. Ukázky volání a odpovědí jsou uvedeny v uživatelské dokumentaci. Součástí požadavku je ID, které však není unikátní pro požadavek, protože stejné ID je zasíláno i v žádosti na odpověď. V odpovědi pak již unikátní ID je. Návrh API Účastníka ZŘ ICZ a.s. pouze částečně reflektuje specifikaci IS DMVS, protože nesplňuje první odstavec bodu 2 přílohy ZD04, nicméně je na tom lépe než analogická část návrhu Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. (viz podrobnosti v hodnocení nabídky Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.). Až na uvedený problém jsou struktury dobře členěné. Účastníkem ZŘ ICZ a.s. je popsán význam návratových hodnot, včetně číselníku. Z popisu je zřejmé, jak API používat. Součástí je i popis části API Marushka, které modelový požadavek využívá (není to ale veřejné API). Vzhledem k uvedeným nedostatkům je účelnost návrhu API Účastníka ZŘ ICZ a.s. nižší než v nejvhodnější nabídce. Stav zpracování požadavku je vracen textově a je správně zařazen dle specifikace ZD04 do elementu <vysledek>. WSDL bylo možné bez problémů stáhnout z URL uvedené v nabídce Účastníka ZŘ ICZ a.s.

Výstupy zpracované Účastníkem ZŘ ICZ a.s. jsou pro uživatele méně přehledné a nejsou zcela správné (nerespektují podmínku ZD „měřítko musí být vhodně zvoleno tak, aby delší rozměr (X/Y) objektu tvořil cca ¼ příslušného rozměru celkového výřezu mapy“). Číselné vyjádření měřítka (1:775) je ve výstupu velmi špatně čitelné. Ve výstupu není přítomno ani záhlaví a zápatí, což znemožňuje jednoznačnou identifikaci pořadí stránek např. po vytištění. Tabulky jsou organizovány atributově jako u nejvhodnější nabídky, ale chybí optické oddělení řádku oddělovacím prvkem nebo stínováním pro vyšší uživatelskou přehlednost. V případě delšího textu se tento dostává na netisknutelnou část stránky. Vypovídající hodnota výstupu Účastníka ZŘ ICZ a.s. je celkově průměrná.

Pro vygenerování ukázky byl použit v nabídce přiložený požadovaný SoapUI projekt, který bez problémů fungoval.

(…)

Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 79 bodů – »vysoká«.

VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.

Z hlediska celkové úrovně a pochopení problematiky zpracování modelového požadavku je nabídka Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. téměř srovnatelná s nejvhodnější nabídkou. Nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. ubírá na kvalitě zejména nižší úroveň zpracování detailů v porovnávání s nejvhodnější nabídkou. Ze způsobu zpracování modelového požadavku je patrné, že Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. nastudoval zadávací dokumentaci a její přílohy, nicméně nevěnoval takovou pozornost zapracování získaných informací do navrhovaného řešení jako Účastník ZŘ, který podal nejvhodnější nabídku. Požadovaný projekt SoapUI nebyl v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. nalezen. V oblasti bezpečnosti obsahuje nabídka Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. strohý výčet oblastí, které byly při zpracování modelového požadavku brány v potaz.

Architektura řešení modelového požadavku je v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. účelně a efektivně navržena, dělení do komponent je vhodně provedeno, včetně vazeb. Jako jediný z Účastníků ZŘ tento Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. nezpracoval globální architektonický model se zdůvodněním, že architektura obsahuje pouze jednu komponentu. Dle názoru Zadavatele je popis globální architektury vhodný, protože modelový požadavek využívá např. databázi a také externí služby (PostSignum), což by mělo být v architektonickém modelu podchyceno. Oproti nejvhodnější nabídce je architektura řešení modelového požadavku v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. zpracována průměrně.

Kvalita zdrojového kódu je v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. na vysoké úrovni. Projekt je vhodně organizován a rozdělen, kód je vhodně a přehledně členěn, u většiny veřejných metod a vlastností je uveden popis, ne však důsledně. Ve třídách se dá snadno zorientovat. Vhodně jsou v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. použity návrhové principy a postupy. PDF se nevytváří příliš vhodně, pomocí „skládání“ HTML s následnou konverzí do PDF. Součástí zdrojových kódů je i testovací projekt.

Dokumentace modelového požadavku Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. je oproti nejvhodnější nabídce na celkově nižší úrovni a je méně detailní. Dokumentace není přímo včleněna do těla nabídky Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s., tvoří ji samostatné soubory, nicméně část dokumentů je spojena do jednoho souboru, což snižuje její přehlednost v porovnání s nejvhodnější nabídkou. Dokumenty mají jednotný projektový vzhled, včetně uvedení tabulky verzí. Z hlediska rozsahu a podrobnosti je nabídka Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. s nabídkou nejvhodnější srovnatelná částečně. Analytická část je podrobně zpracována v EA. Export repository EA není v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. přiložen, ale součástí dokumentace je obsah EA vygenerovaný do HTML formátu umožňující interaktivní procházení. Část věnovaná programátorské dokumentaci obsahuje oproti nejvhodnější nabídce pouze stručný popis technologií, nástrojů a pravidla psaní kódu a verzování. Instalace je v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. v porovnání s nejvhodnější nabídkou popsána stručně, nicméně si zachovává poměrně dobrou užitnou hodnotu. Celkově má zpracovaná dokumentace Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. průměrnou vypovídající úroveň.

Oproti nejvhodnější nabídce je v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. API popsáno poměrně stroze. V podstatě se omezuje pouze na vyjmenování metod API. Práce s ID je obdobná jako u Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. Návrh API Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. tak pouze částečně reflektuje specifikaci IS DMVS, protože nesplňuje první odstavec bodu 2 přílohy ZD04. Na rozdíl od nejvhodnější nabídky (a i ostatních nabídek Účastníků ZŘ), které vracejí výsledné PDF v binární podobě jako MIME nebo XOP, se zde výsledné PDF vrací jako element obsahující řetězec BASE64, což zbytečně zvyšuje velikost odpovědi. Jako negativum je hodnoceno také to, že API vracelo i nepodepsané pdf (stav pdfcreated), zřejmě v případě rychlého sledu volání požadavku a odpovědi, a až při opakovaném volání odpovědi se stejným ID se pdf vrátilo podepsané (stav pdfsigned). Vzhledem k uvedeným nedostatkům je účelnost návrhu API Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. nižší než v nejvhodnější nabídce. Stav zpracování požadavku je vracen textově a je správně zařazen dle specifikace ZD04 do elementu. WSDL bylo možné bez problémů stáhnout z URL uvedené v nabídce.

Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. se k problematice zpracování výstupů postavil nejhůře a oproti nejvhodnější nabídce má podoba výstupu podprůměrnou úroveň. Výstupy jsou pro uživatele nepřehledné. Měřítko je sice přítomno, ale grafické znázornění délky obsahuje pouze jednu hodnotu (dílek), podle které se špatně odhadují větší rozměry. Ve výstupu není přítomno záhlaví a zápatí. Tabulky jsou organizovány atributově, ale nepřehledně zarovnané na střed. Chybí grafické prvky (oddělení řádků nebo stínování) pro vyšší uživatelskou přívětivost. Jména atributů jsou uvedena pouze systémová, použitý formát položek s datem a časem je americký, texty s diakritikou nejsou jednotným písmem. Vypovídací hodnota výstupu Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. je celkově špatná. Přestože je v dokumentu „CUZK_DMVS_Modelový_požadavek_Doku_DN
_TMin.pdf“ v kapitole „2.2 Testovací a produkční prostředí“ uvedeno, že „K otestování aplikace byl vytvořen projekt pro aplikaci SoapUI, který je přílohou tohoto dokumentu.“, nebyl tento v ZD požadovaný SoapUI projekt v příloze daného PDF ani jinde v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + Interway, a.s. nalezen. Proto byl pro stažení ukázkového PDF použit zkompilovaný testovací klient dodaný ve formě zdrojových kódů. Výstup byl opatřen elektronickým podpisem, který byl založen v době podepisování na již neplatném (expirovaném) certifikátu.

(…)

Shrnutí hodnocení:

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 57 bodů – »nadprůměrná«.

(…)

Ad: Kritérium č. 3 - Kvalita, zkušenosti a odbornost realizačního týmu

(…)

Výsledek hodnocení nabídek v kritériu č. 3

Pořadové číslo nabídky	Obchodní firma nebo název / Obchodní firma nebo jméno a příjmení:	Přidělený počet bodů	Bodové ohodnocení
1	Asseco Central Europe, a.s.	(…)	100
2	SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.	(…)	78,95
3	ICZ a.s.	(…)	100
4	VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.	(…)	100

Ad: Kritérium č. 4 - Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu

(…)

Výsledek hodnocení nabídek v kritériu č. 4

Pořadové číslo nabídky	Obchodní firma nebo název / Obchodní firma nebo jméno a příjmení:	Bodové ohodnocení
1	Asseco Central Europe, a.s.	100
2	SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.	76
3	ICZ a.s.	53
4	VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.	53

Odůvodnění přiřazení bodů u jednotlivých nabídek v rámci kritéria č. 4

Asseco Central Europe, a.s.

Rozsah dokumentace je velmi detailní a použitá metodika zabezpečuje její dobrou udržitelnost ke skutečnosti, což činí tuto nabídku v této oblasti nejvhodnější. Dokumentace systému je navržena jako komplexní, kompaktní a konzistentní. Asseco Central Europe, a.s. jako jediný Účastník ZŘ výslovně upozorňuje, že je nezbytné, aby zpracovávaná dokumentace byla v souladu se zák. č. 365/2000 Sb., o ISVS, a vyhláškou č. 529/2006 Sb. Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. v nabídce popisuje, jakým způsobem budou nastaveny a implementovány procesy pro vytváření, aktualizaci a kontrolu dokumentace včetně její akceptace. Tento Účastník ZŘ dokumentaci rozděluje do několika hlavních bloků (architektonická, analytická, design, atd.) a její uložení předpokládá v rámci sdíleného úložiště. Použitá metodika pro tvorbu dokumentace stanovuje odpovídající frekvenci aktualizace, kontrolní mechanismy a udržitelnost ke skutečnosti.

Struktura dokumentace je logická a přiměřeně členěná, což ji činí přehlednou. Dokumentace je velmi dobře členěna jak horizontálně, tak vertikálně.

Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. deklaruje jednotnost prostředí při práci s dokumentací, možnosti vyhledávání a provázanost jednotlivých částí, včetně datového modelu. Nicméně z nabídky nelze dovodit, do jaké hloubky budou tyto vlastnosti naplněny.

Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. v nabídce podrobně popisuje, jakým způsobem bude prováděna kontrola dokumentace a její kvality. Kontrola bude zajišťovat soulad se skutečností, úplnost dokumentace a její konzistenci jak uvnitř jednotlivých částí, tak mezi nimi. Kontrola dokumentace je také explicitně zmíněna jako jedna část řízení jakosti a kvality projektu, včetně popisu metriky. Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. nabízí mechanismy a nástroje pro kontrolu kvality a jakosti kódu, jejichž součástí je automatické provádění unit testů a integračních testů. Dále je pro kontrolu a sledování kvality kódu využíván prvek CI pro průběžné ověřování funkčností jednotlivých částí projektů, včetně jejich integrace. Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. nabízí automatickou statickou analýzu kódu definovanými pravidly a dále bezpečnostní analýzu kódu.

Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. velmi podrobně popisuje stanovení Coding Standards a Naming Conventions a jejich zapojení a vynucování v rámci celého procesu CI s využitím Gitlab. V nabídce je popis použitých nástrojů i ukázka standardů a automatizace dodržování těchto standardů. Vývoj bude prováděn v souladu se SOLID principy. Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. dále v nabídce popisuje využití jím vyvinuté metodiky ADM.

Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. nabízí agilní vývoj, s popisem metodiky pro takto velké projekty. Review kódu je součástí každé implementované úlohy, což znamená, že kontrolou projde každá část, která bude implementovat požadavek. Celkově se jedná o velmi účinný způsob Code Rewiew. Kvalita zdrojových kódů formou statické analýzy kódu je součástí CI, v nabídce je popis, včetně nástroje pro vyhodnocování metrik.

Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. se zavazuje dodávat nové verze IS DMVS tak, aby splňovaly požadavky na kvalitu dané ZoISVS a stanovené pro IS DMVS. Součástí nabídky je detailní popis metodiky zajištění jakosti celého projektu, od nejvyšší úrovně až po koncové. V nabídce Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. jsou stanoveny procedury řízení jakosti a kvality, odpovědnosti a kontrolní mechanismy. Pro vyhodnocení kvality každé dodávky je stanovena metrika. Metodika zahrnuje i plán monitorování průběhu a stavu projektu. Tato nabídka obsahuje velmi detailní popis bezpečnostních testů, procesu testování s popisy plánovaných typů testů, včetně jejich automatizace a stanovení metrik.

Shrnutí hodnocení:

Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 100 bodů – »nejvhodnější nabídka«.

SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.

Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. v nabídce garantuje vytvoření dokumentace v rozsahu požadovaném Zadavatelem, ovšem v porovnání s nejvhodnější nabídkou není její návrh v nabídce tak detailně popsán. Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. stručně popsal proces připomínkování dokumentace. U výstupu analýzy a designu, které budou následně upravovány podle prováděných změn, Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. deklaruje, že zajistí aktualizaci dokumentace. Co do detailnosti popisu tvorby dokumentace, jejího popisu a struktury není tato nabídka zdaleka tak podrobná jako nabídka nejvhodnější.

Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. sice popisuje základní členění struktury dokumentace a její uložení v projektové kanceláři, nicméně bez bližších podrobností. Přehlednost dokumentace nelze s ohledem na nedostatek relevantních informací kladně hodnotit.

Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. deklaruje jednotnost prostředí při práci s dokumentací, možnosti vyhledávání a provázanost jednotlivých částí, včetně datového modelu. Z obsahu nabídky však nelze dovodit, do jaké hloubky budou tyto vlastnosti naplněny. V tomto je nabídka plně srovnatelná s nabídkou nejvhodnější.

V porovnání s nejvhodnější nabídkou je kvalita dokumentace řešena v nabídce Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. pouze částečně, v rámci procesu řízení jakosti a kvality celého projektu. U analýzy a designu jsou výstupní dokumenty ověřovány jak hlavním analytikem a architektem, tak pracovníky Zadavatele. Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. dále deklaruje ověřování kvality výstupů projektu, u dokumentů také stanovuje ověřovací kritéria kvality. Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. pro kontrolu kvality kódu navrhuje využití unit testů s pokrytím více jak 80% a dále služby Azure DevOps Pipelines pro automatizované spouštění buildů a testů. Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. deklaruje využívání nástrojů pro statickou analýzu kódu.

Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. v nabídce deklaruje stanovení Coding Standards and Naming Conventions a vyjmenovává konkrétní oblasti, kterých se to bude týkat. Pro jejich dodržování deklaruje využívání nástrojů ve vývojovém prostředí, případně externích nástrojů. Součástí nabídky jsou také specifikace oblastí, kterých se tyto standardy budou týkat. Vývoj bude prováděn v souladu se SOLID principy. V této oblasti se jedná o velmi dobrou nabídku srovnatelnou s nejvhodnější nabídkou. Nabídka Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. neobsahuje popis stanovení Coding Standards and Naming Conventions v takové míře detailu jako nejvhodnější nabídka, ale stále je na vysoké úrovni.

Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. v nabídce deklaruje provádění pravidelného dvoufázového Code Review, a to vždy před předáním nové verze aplikace Zadavateli. Jedna fáze je založena na statické analýze, druhá na vyhodnocení pomocí lidského faktoru. Jedná se o účinný způsob revize kódu, nicméně s nižší četností než u nejvhodnější nabídky, což je dáno tím, že Code Rewiew bude prováděn po velkých blocích až před předáním k instalaci.

Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. se zavazuje dodávat nové verze IS DMVS tak, aby splňovaly požadavky na kvalitu dané ZoISVS a stanovené pro IS DMVS. Proces řízení kvality je v nabídce uveden a bude probíhat dle metodiky PRINCE2. Jeho součástí je i stanovení ověřovacích kritérií a vytvoření registru kvality a registru připomínek. Vyhodnocení kvality podle stanovené metriky bude prováděno po každé dodávce dle počtu zjištěných chyb. Z nabídky Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. je patrná velmi vysoká úroveň zajištění kvality projektu. Všechny kontrolní mechanismy jsou velmi dobře a podrobně popsány. Součástí této nabídky je podrobný popis testování, od unit testů až po integrační a bezpečnostní. Nabídka je v této oblasti plně srovnatelná s nejvhodnější nabídkou.

Shrnutí hodnocení:

Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami. Nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 76 bodů – »vysoká«.

ICZ a.s.

Účastník ZŘ ICZ a.s. deklaruje splnění požadavku na tvorbu dokumentace dle požadavků ZD včetně aktuálnosti, kompaktnosti a základního členění, nicméně v nabídce není žádným způsobem popsáno, jakým způsobem chce Účastník ZŘ ICZ a.s. tohoto stavu docílit a jak bude proces tvorby dokumentace probíhat. Správa dokumentace bude prováděna v systému Confluence. Archivace technické a vývojové dokumentace pak bude zajištěna v MS Sharepointu. Z nabídky však nelze jednoznačně určit, jakým způsobem bude při ukončení zakázky proveden export dokumentace a v jakém rozsahu budou do budoucna zachovány původní možnosti práce s dokumenty a v jaké míře budou omezeny vlastnosti dokumentace proti původnímu systému. V porovnání s nejvhodnější nabídkou je tato nabídka výrazně méně detailní, což také snižuje možnost kladně hodnotit udržitelnost dokumentace ke skutečnosti.

Účastník ZŘ ICZ a.s. se v nabídce ke struktuře členění dokumentace blíže nevyjadřuje, pouze deklaruje, že bude vytvářena strukturovaně. Účastník ZŘ ICZ a.s. deklaruje použití nástroje Confluence, ale nepopisuje, jakým způsobem. Přehlednost dokumentace nelze s ohledem na nedostatek relevantních informací kladně hodnotit. V porovnání s nejvhodnější nabídkou je tato oblast zpracována velmi povrchně, bez bližších detailů.

Účastník ZŘ ICZ a.s. deklaruje jednotnost prostředí při práci s dokumentací, možnosti vyhledávání a provázanost jednotlivých částí, včetně datového modelu. Nicméně z nabídky nelze dovodit, do jaké hloubky budou tyto vlastnosti naplněny. V tomto je nabídka plně srovnatelná s nabídkou nejvhodnější.

Kvalita dokumentace není v nabídce Účastníka ZŘ ICZ a.s. explicitně řešena. Některé její aspekty lze vyvodit z popisu zajištění celkové kvality projektu. U kvality kódu Účastník ZŘ ICZ a.s. navrhuje využití unit testů a dále je bez bližších podrobností zmíněno využití nástroje pro kontrolu kódu. V porovnání s nejvhodnější nabídkou je tato oblast zpracována průměrně.

Účastník ZŘ ICZ a.s. v nabídce pouze deklaruje využívání Coding Standards and Naming Conventions, bez bližšího popisu četnosti využívání nebo automatizace atd. Účastník ZŘ ICZ a.s. také deklaruje provádění vývoje v souladu se SOLID principy. V porovnání s nejvhodnější nabídkou je tato oblast zpracována velmi povrchně, bez bližších detailů.

Účastník ZŘ ICZ a.s. v rámci své metodiky navrhuje provádění Code Review při každém vložení každé části kódu do repositáře, kdy toto vložení bude schvalováno nadřízeným seniorním programátorem. Jedná se o nejúčinnější způsob s nejvyšší četností ze všech nabídek. Na rozdíl od nejvhodnější nabídky není v nabídce explicitně navrženo provádění statické analýzy kódu.

Řízení kvality je v nabídce Účastníka ZŘ ICZ a.s. popsáno velmi stručně. V jeho nabídce jsou uvedeny požadavky na kvalitu plynoucí ze ZD a pojmenování procesů pro zajištění kvality, avšak bez většího detailu. Z hlediska kvality zdrojového kódu je uvedeno pouze využití standardizovaných procesů s podporou administrativních nástrojů. Nabídka Účastníka ZŘ ICZ a.s. naopak obsahuje detailní popis metodiky pro zajištění interního testování s popisem typů testů, včetně bezpečnostních. V porovnání s nejvhodnější nabídkou je tato oblast zpracována průměrně.

Shrnutí hodnocení:

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně. Nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 53 bodů – »nadprůměrná«.

VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.

Vlastní metodika a způsob tvorby dokumentace jsou v nabídce popsány velmi stručně, bez bližších podrobností. U výstupu analýzy a designu, které budou následně upravovány podle prováděných změn, Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. deklaruje, že zajistí aktualizaci dokumentace. Pro správu dokumentů Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. bude využívat proprietární řešení IBA DocuStore s využitím křížových odkazů a dynamických objektů v dokumentech. Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. však v nabídce ve vztahu k udržitelnosti nepopisuje, jakým způsobem bude možné nakládat s vytvořenými dokumenty po skončení projektu, resp. smlouvy. Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. deklaruje dokumentování vývoje systému v souladu s běžnými standardy s přizpůsobenou vlastní metodikou. V porovnání s nejvhodnější nabídkou je tato oblast zpracována průměrně.

Základní strukturu dokumentace Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. definuje, nicméně nesrovnatelně méně podrobně než nejvhodnější nabídka. Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. deklaruje použití nástroje pro práci s dokumentací IBA DocuStore, ale nepopisuje, jakým způsobem. Přehlednost dokumentace nelze s ohledem na nedostatek relevantních informací v nabídce kladně hodnotit.

Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. v nabídce deklaruje jednotnost prostředí při práci s dokumentací, možnosti vyhledávání a provázanost jednotlivých částí, včetně datového modelu. Nicméně z nabídky nelze dovodit, do jaké hloubky budou tyto vlastnosti naplněny. V tomto je nabídka plně srovnatelná s nabídkou nejvhodnější.

Kvalita dokumentace není v nabídce Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. explicitně řešena. Některé její aspekty lze vyvodit z popisu zajištění celkové kvality projektu. Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. stanovuje metriky pro akceptaci výstupů, které mají povahu dokumentů nebo dokumentace. Pro kontrolu kvality kódu Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. stanovuje provádění unit testů, včetně automatizovaných kontrol v rámci CI. V porovnání s nejvhodnější nabídkou je tato oblast zpracována průměrně.

Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. popisuje v nabídce stanovení Coding Standards a Naming Conventions a jejich zapojení a vynucování v rámci celého procesu CI pomocí zásuvných modulů nástroje Maven s dodatečnými kontrolami. Vývoj bude prováděn v souladu se SOLID principy. Bližší podrobnosti nejsou uvedeny, což činí tuto nabídku horší v porovnání s nabídkou nejvhodnější.

Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. deklaruje provádění dodatečných kontrol kódu nad rámec automatických kontrol, pro zajištění dodržování standardů, konvencí, designu a vhodnosti implementace. Z obsahu předložené nabídky nelze však určit rozsah a četnost těchto kontrol. Statická analýza kódu je navržena automatizovaně s využitím zásuvných modulů nástroje Maven. Účinnost zvolených metod nelze s ohledem na nedostatek informací relevantně posoudit. V porovnání s nejvhodnější nabídkou je tato oblast zpracována velmi povrchně, bez bližších detailů.

Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. se zavazuje dodávat nové verze IS DMVS tak, aby splňovaly požadavky na kvalitu dané ZoISVS a stanovené pro IS DMVS. Součástí nabídky je popis zajištění jakosti a kvality, jsou zde stanoveny odpovědnosti a RACI matice. Kontrola kvality vývoje bude prováděna metodikou FURPS+. Součástí nabídky Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. je popis akceptace jednotlivých typů výstupů. Testování je popsáno podrobně, včetně bezpečnostních testů. V této oblasti je nabídka zpracována nadprůměrně, nicméně kvalit nejvhodnější nabídky zejména s ohledem na nižší míru detailu nedosahuje.

Shrnutí hodnocení:

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 53 bodů – »nadprůměrná«.

Ad: Kritérium č. 5 – Technická kvalita řešení

(…)

Výsledek hodnocení nabídek v kritériu č. 5

Pořadové číslo nabídky	Obchodní firma nebo název / Obchodní firma nebo jméno a příjmení:	Bodové ohodnocení
1	Asseco Central Europe, a.s.	96
2	SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.	100
3	ICZ a.s.	88
4	VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.	56

Odůvodnění přiřazení bodů u jednotlivých nabídek v rámci kritéria č. 5

Asseco Central Europe, a.s.

Popis koncepce/architektury řešení je z podaných nabídek nejdetailnější. Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. do nabídky vložil velké množství přehledných diagramů, k návrhu přistoupil metodicky a na rozdíl od ostatních Účastníků zadávacího řízení také detailně popsal všechny stěžejní dokumenty a předpisy, které je nezbytné vzít do úvahy při tvorbě konkrétní architektury informačního systému. Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. vysvětluje jím zvolený postup při návrhu architektury v jednotlivých úrovních. Jednotlivé komponenty a jejich vzájemné vazby jsou velmi dobře a srozumitelně popsány, včetně jejich grafického znázornění, což činí tuto nabídku nejsrozumitelnější.

Návrh velmi dobře rozděluje architekturu do komponent a modulů. Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. předpokládá využití principu virtualizace serverů a rozložení jednotlivých komponent mezi tyto virtuální servery. Řešení rovněž využívá front pro zpracování zpráv. Tyto skutečnosti činí systém dobře škálovatelným a návrh je tak srovnatelný s nejvhodnější nabídkou. Nabídka Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. dále vhodně využívá API Gateway pro snadnější management API, obdobně jako nejvhodnější nabídka.

Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. deklaruje bezodstávkové instalace, nicméně bez bližších podrobností samotného řešení. Na rozdíl od nejvhodnější nabídky návrh řešení neobsahuje podpůrné prostředky pro rychlou, automatizovanou instalaci.

V oblasti nezávislosti řešení je nabídka Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. téměř srovnatelná s nejvhodnější nabídkou, nicméně jako základ používá proprietární platformu SAMO Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s., což může do budoucna způsobit větší závislost Zadavatele na tomto produktu. Účastník ZŘ Asseco Central Europe, a.s. kromě toho také nabízí využití open source produktů. Nabídka, stejně jako nejvhodnější nabídka, dále využívá Zadavatelem již používané licence produktů Oracle.

Shrnutí hodnocení:

Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: »vysoká« - 96 bodů.

SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.

Nabídka Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. je v oblasti detailnosti návrhu architektury kvalitativně téměř srovnatelná s nabídkou Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. Nabídka Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. pouze neobsahuje takové množství přehledných grafických znázornění řešení. Popis použitých technologií a jejich vlastností je na velmi vysoké úrovni, oproti nabídce Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. však chybí jejich zasazení do kontextu požadovaných funkcí systému, popis procesních modelů a práce s workflow.

Návrh velmi dobře rozděluje architekturu do částí tak, že předpokládá využití principu virtualizace serverů a rozložení jednotlivých komponent mezi tyto virtuální servery. Řešení využívá front pro zpracování zpráv. Tyto skutečnosti činí systém dobře škálovatelným. Nabídka Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. dále vhodně využívá API Gateway pro snazší managment API, což činí nabídku v této oblasti nejvhodnější.

Pro zajištění bezodstávkových instalací Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. nabízí využití principu CI/CD a navrhuje použít nástroje pro automatizaci instalací. Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. nabízí nejlepší podporu pro minimalizaci odstávek způsobených instalacemi.

V oblasti nezávislosti řešení se jedná o nejvhodnější nabídku a Účastník ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. nabízí široké využití open source produktů. Nabídka, stejně jako ostatní dále předpokládá využití Zadavatelem již používaných licencí produktů Oracle. Jednotlivé části systému jsou odděleny pomocí interního API, a proto lze do budoucna předpokládat snazší převod komponent/částí systému na obdobnou technologii jiného subjektu.

Shrnutí hodnocení:

Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: »nejvhodnější« - 100 bodů.

ICZ a.s.

Nabídka Účastníka ZŘ ICZ a.s. je v oblasti detailnosti popisu koncepce/architektury řešení na velmi vysoké úrovni a kvalitativně je téměř srovnatelná s nejvhodnější nabídkou. Popis technologické infrastruktury a jejích vlastností je však v nabídce uveden velmi stručně a univerzálně pro všechny komponenty řešení. K větší srozumitelnosti nabídky v této oblasti by přispělo více grafických znázornění návrhů řešení jak z celkového pohledu, tak z hlediska jednotlivých detailů a vazeb. Oproti nejvhodnější nabídce jsou detailněji rozepsány požadované funkce řešení, včetně popisu procesních modelů a práce s workflow.

Návrh velmi dobře rozděluje architekturu do částí a využívá principu virtualizace serverů a rozložení jednotlivých komponent mezi tyto virtuální servery, běh komponent je navržen v kontejnerech. Řešení využívá front pro zpracování zpráv. Tyto skutečnosti činí systém dobře škálovatelný a návrh je srovnatelný s nejvhodnější nabídkou. Použití interního API Účastník ZŘ ICZ a.s. deklaruje pro oddělení klientské a serverové části, avšak bez bližšího popisu. Oproti nejvhodnější nabídce návrh architektury Účastníka ZŘ ICZ a.s. neobsahuje nástroj pro snadnější management API.

Účastník ZŘ ICZ a.s. deklaruje bezodstávkové instalace, nicméně bez bližších podrobností samotného řešení. Na rozdíl od nejvhodnější nabídky neobsahuje návrh řešení podpůrné prostředky pro rychlou, automatizovanou instalaci.

V oblasti nezávislosti řešení je nabídka Účastníka ZŘ ICZ a.s. plně srovnatelná s nejvhodnější nabídkou. Předpokládá široké využití open source produktů. Nabídka, stejně jako nejvhodnější nabídka dále využívá Zadavatelem již používané licence produktů Oracle. Jednotlivé části systému jsou odděleny pomocí interního API a tak lze do budoucna předpokládat nezávislost řešení umožňující snazší převod komponent/částí systému na obdobnou technologii jiného subjektu.

Shrnutí hodnocení:

Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami. Nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria – »vysoká« - 88 bodů

VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.

V oblasti koncepce a architektury řešení se jedná o velmi podprůměrnou nabídku, která zdaleka nedosahuje kvalit nejvhodnější nabídky. Popis architektury je povrchní, bez bližších detailů. Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. konstatuje, že popis funkčních požadavků v zadávací dokumentaci je zcela dostatečný, tudíž Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a.s. zpracoval pouze model technologické vrstvy bez konkrétnější vazby na funkční požadavky. Srozumitelnost nabídky Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. není velká, neboť nabídka obsahuje pouze jedno grafické znázornění návrhu systému jako celku označeného jako model nasazení. Z tohoto jednoho diagramu, který je technologickým pohledem na nejvyšší úrovni, nejsou zcela zřejmé detaily vazeb na nižších/jiných úrovních, které jsou v nejvhodnější nabídce zpracovány výrazně podrobněji. Popis jednotlivých komponent téměř chybí, resp. je velmi stručný. V nabídce také zcela chybí detailní popis využití technologické infrastruktury, jako např. rozdělení na virtuální servery atd.

Na rozdíl od nejvhodnější nabídky Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. popisuje rozdělení architektury do jednotlivých částí jen velmi povrchně. U popisu nasazení/deploymentu komponent je pouze uvedeno obecné označení, zda je možnost vícenásobné instance dané komponenty/mikroslužby/kontejneru. Z obsahu nabídky vyplývá, že tuto možnost lze využít zřejmě pouze u dvou nejvytíženějších komponent a u komponenty ArcGIS server, která je ale omezena z hlediska licencí na 2 virtuální servery po dvou CPU jádrech v každém serveru. Architektura využívá Oracle Service Bus pro předávání zpráv mezi jednotlivými komponentami. Nelze tak zcela jednoznačně stanovit míru škálovatelnosti řešení. Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. deklaruje oddělení pomocí interního API, nicméně stejně jako v dalších oblastech není v nabídce uvedeno dostatečné množství bližších informací.

Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. navrhuje použití nástroje pro zkrácení času potřebného pro instalace, obdobně jako nejvhodnější nabídka. V oblasti bezodstávkové instalace je nabídka velmi dobrá, téměř srovnatelná s nejvhodnější nabídkou, nicméně Účastník ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. v nabídce nepopsal využití principu virtualizace serverů a rozdělení instancí komponent mezi tyto servery.

V oblasti nezávislosti řešení je nabídka Účastníka ZŘ VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s. plně srovnatelná s nejvhodnější nabídkou. Nabízí široké využití open source technologií. Nabídka, stejně jako nejvhodnější nabídka, a dále využívá Zadavatelem již používané licence produktů Oracle. Jednotlivé části systému jsou odděleny pomocí interního API a tak lze do budoucna předpokládat nezávislost řešení umožňující snadnější převod komponent/částí systému na obdobnou technologii jiného subjektu.

Shrnutí hodnocení:

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: „nadprůměrná“ - 56 bodů.

(…)

Celkové výsledné pořadí

Pořadové číslo nabídky	Obchodní firma nebo název / Obchodní firma nebo jméno a příjmení:	Celkový počet bodů	Výsledné pořadí
1	Asseco Central Europe, a.s.	93,3	1.
2	SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.	77,78	4.
3	ICZ a.s.	81,38	3.
4	VARS BRNO a.s. + IBA CZ, s.r.o. + InterWay, a. s.	82,1	2.“

75.         Součástí oznámení o výběru je zpráva o hodnocení a rozhodnutí o výběru, kterým zadavatel dne 4. 3. 2021 rozhodl, že nabídka vybraného dodavatele „byla podle výsledku hodnocení nabídek vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější a zároveň splnila všechny podmínky účasti v zadávacím řízení.“

76.         Podle oznámení o výběru vybraný dodavatel prokázal technickou kvalifikaci podle § 79 zákona mj. prostřednictvím následujících dokladů:

Požadavek podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona	Doklad předložený vybraným dodavatelem	Údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace
Z předloženého seznamu musí jednoznačně a doložitelně vyplývat, že Účastník ZŘ v uvedeném období realizoval nejméně tři referenční služby v oblasti ICT, přičemž: (…) 6) minimálně jedna referenční služba se musí týkat IT systému s minimálně 500 současně pracujícími uživateli a musí se týkat IT systému obsahujícího zpracování jak popisných, tak s nimi provázaných grafických/prostorových dat, a musí splňovat tyto požadavky a funkčnosti: - zaobjektovaná prostorová data s využitím standardních spatial funkčností Oracle (SDO_GEOM), Bentley, Esri, Hexagon a obdobných, případně open source knihoven, - implementované kontroly topologie, - publikace na internetu pro 500 současně pracujících uživatelů, - vizualizace a editace různých typů geometrie (polygon, linie, bod atd.).	Čestné prohlášení k seznamu významných služeb ze dne 22. 11. 2020   Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů společnosti NESS Czech s.r.o. ze dne 18. 11. 2020   Smlouva o subdodávce ve veřejné zakázce ze dne 27. 10. 2020	Objednatel: Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO: 00025712   Doba realizace: 01/2019 – doposud   Finanční rozsah v Kč bez DPH: Více než 40 mil. Kč bez DPH v posledních třech letech před zahájením zadávacího řízení (resp. v období 01/2019 – 08/2020). Do hodnoty není započítána cena dodávaného HW a cena licencí třetích stran. Název významné služby: Systémová integrace projektu ISKN   Předmět významné služby: Služby poskytnuté v rámci projektu mj. zahrnovaly: (…)   Dodavatel touto referenční zakázkou prokazuje významné dodávky nebo služby, které jsou požadovány v bodech 1), 2), 3), 4) 5) a 6) odst. 6.3.1 zadávací dokumentace.
Požadavek podle § 79 odst. 2	Požadavek podle § 79 odst. 2	Požadavek podle § 79 odst. 2
Zadavatel požaduje, aby se tým skládal alespoň z osob zastávajících níže uvedené role.: (…) 6.3.2.3 Hlavní architekt (minimálně 1 osoba) - praxe v roli architekta IS minimálně 5 let, - architektonický návrh minimálně dvou projektů využívajících enterprise architektury EMS, SOA nebo distribuovaných systémů, - minimálně 3 účasti na projektech obdobného rozsahu (s rozpočtem projektu vyšším než 25 mil. Kč bez DPH) na pozici hlavní architekt, - zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s minimálně 500 současně pracujícími uživateli s dostupností (SLA) vyšší než 99 %. (…)	Jmenný seznam odborníků Profesní životopis	Hlavní architekt: Kamil Mega, DiS.   Praxe v roli architekta IS minimálně 5 let: 06/2010 - dosud v Asseco Central Europe, a.s. na pozici architekt   Architektonický návrh minimálně dvou projektů využívajících enterprise architektury EMS, SOA nebo distribuovaných systémů: 1) Nový Agendový Informační Systém pro Státní pozemkový úřad (10/2019 – současnost) 2) Implementace SAMO: Portal (09/2018 - 11/2019) 3) Implementace SAMO: Portal (09/2010 - 12/2012) 4) Redesign Statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR – Integrační nástroje, vstupní a výstupní subsystém (01/2013 - 11/2015) 5) Informační systém SAMO AIS pro magistrát města Vídně (01/2016 - 12/2019) Minimálně 3 účasti na projektech obdobného rozsahu (s rozpočtem projektu vyšším než 25 mil. Kč bez DPH) na pozici hlavní architekt: 1) Implementace SAMO: Portal (09/2018 - 11/2019) 2) Implementace SAMO: Portal (09/2010 - 12/2012) 3) Redesign Statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR – Integrační nástroje, vstupní a výstupní subsystém (01/2013 - 11/2015) 4) Informační systém SAMO AIS pro magistrát města Vídně (01/2016 - 12/2019) Zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s minimálně 500 současně pracujícími uživateli s dostupností (SLA) vyšší než 99 %: Redesign Statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR – Integrační nástroje, vstupní a výstupní subsystém (01/2013 - 11/2015)“

77.         Zadavateli byly dne 19. 3. 2021 prostřednictvím elektronického nástroje doručeny námitky navrhovatele, v nichž namítá, že vybraný dodavatel pro účely prokázání splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona využil poddodavatele na základě Smlouvy o subdodávce ve veřejné zakázce ze dne 27. 10. 2020 (dále jen „Smlouva o subdodávce“), „tj. stejného subjektu, který se dle zadávací dokumentace podílel na zpracování příloh č. ZD02 a ZD04 (…) Vzhledem k tomu, že Poddodavatel se podílel na zpracování některých technických příloh zadávací dokumentace, které byly nezbytné pro zpracování dokumentů, které byly předmětem hodnotících kritérií č. 2, 4 a 5, nelze jinak než konstatovat, že byla naplněna definice střetu zájmů ve smyslu § 44 odst. 2 písm. b) zákona, tj. že za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které mají nebo mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. (…) Pakliže měl Poddodavatel Vybraného dodavatele přístup k technickým podkladům ještě před zahájením zadávacího řízení, a navíc se podílel na jejich zpracování, nelze zpochybnit, že tato skutečnost mohla mít vliv na zpracování podkladů do nabídky Vybraného dodavatele, které byly předmětem hodnocení nabídek. (…) Vzhledem k tomu, že Poddodavatel byl v  kontaktu se zadavatelem před zahájením zadávacího řízení a podílel se na zpracování technických příloh zadávací dokumentace, je zcela zřejmé, že Poddodavatel byl s těmito podklady a celkovými požadavky zadavatele seznámen podrobněji a dříve než účastníci zadávacího řízení. Pakliže si Vybraný dodavatel jako svého poddodavatele zvolil právě Poddodavatele, zvolil si tím osobu, která měla nespornou výhodu co do znalostí zadávacích podmínek a zcela určitě tak mohla přispět Vybranému dodavateli při zpracování dokumentů, které byly předmětem hodnocení. Tato možnost ovlivnění je tedy nesporně střetem zájmů ve smyslu § 44 odst. 2 písm. b) zákona, a zcela nepochybně mohla mít vliv na výsledek zadávacího řízení, (…) Vybraný dodavatel volbou svého Poddodavatele zároveň naplnil skutkovou podstatu § 48 odst. 5 písm. c) zákona, když účastí Poddodavatele při zpracování části zadávacích podmínek Veřejné zakázky došlo shora uvedeným postupem k narušení hospodářské soutěže. (…) Nemůže tak být pochyb, že jak Poddodavatel, tak samozřejmě Zadavatel si byli jednoznačně vědomi, že zpracovávají část zadávacích podmínek a neučinili žádné opatření, aby nedošlo ke střetu zájmů či narušení hospodářské soutěže. Takový postup je neakceptovatelný. Zadavatel si měl v objednávce nevyhradit[1], že Poddodavatel se nebude o Veřejnou zakázku ucházet, tím že tak neučinil a Poddodavatel vypracoval část zadávacích podmínek, došlo zcela jednoznačně ke zjednání výhody pro Poddodavatele a narušení hospodářské soutěže.“

78.         Navrhovatel v námitkách dále reaguje na vyjádření zadavatele uvedené ve Vysvětlení č. 3, když namítá, že „(z)adavatelem uvedená odpověď je naprosto chybná a svědčí o jasném zájmu zadavatele na účasti Poddodavatele na realizaci veřejné zakázky. Zadavatel totiž nejenže při účelově činěné objednávce za účelem vypracování části zadávací dokumentace neučinil žádné opatření proti střetu zájmů nebo narušení hospodářské soutěže, takové opatření dokonce neučinil ani v průběhu zadávacího řízení, když na tuto skutečnost byl dodavateli upozorněn. Zadavatel pouze uvedl, že příslušnou část uveřejnil již v únoru 2020 na profilu zadavatele. I kdyby tak zadavatel učinil, nemělo by to na jeho pochybení žádní vliv. Pokud totiž zadavatel nějaké informace před zahájením zadávacího řízení uveřejňoval nebo od dodavatelů zjišťoval, měl tak činit formou předběžných tržních konzultací dle § 33 zákona v návaznosti na § 16 odst. 6 zákona, a dle § 36 odst. 4 zákona (…) Zadávací dokumentace však žádné takové informace neobsahuje. Takže buď žádné předběžné tržní konzultace vedeny nebyly, nebo byly a zadavatel o nich nepořídil žádný záznam. Ať už nastala kterákoli z uvedených situací, zadavatel jednoznačně porušil zákon. Zcela chybná je pak úvaha zadavatele založená na tvrzení, že přílohy vypracované Poddodavatelem, resp. informace v nich uvedené, jsou pouze velmi malou částí zadávacích podmínek, a proto nemůže být transparentnost a nediskriminační charakter zadávacího řízení případnou účastí Poddodavatele v zadávacím řízení reálně ovlivněna. (…) Relevantní je naopak to, že Poddodavatel se účastnil přípravy zadávacích podmínek, tj. byl s nimi objektivně obeznámen dříve než potenciální dodavatelé (…)“

79.         Navrhovatel dále tvrdí, že „(z)adavatel výběrem nabídky Vybraného dodavatele s Poddodavatelem naplnil § 48 odst. 5 písm. b) a c) zákona rovněž z následujícího důvodu. (…) Poddodavatel přitom pro zadavatele na základě rámcové dohody ze dne 30. 12. 2015¹ (…) realizuje veřejnou zakázku (…) V Rámcové dohodě je obsažen článek č. 7 s názvem »METODIKA VÝVOJE, SOULAD SE STANDARDY ISVS«. (…) Poddodavatel přitom pro zadavatele na základě rámcové dohody ze dne 12 12. 2019² (…) realizuje veřejnou zakázku (…) V Rámcové dohodě je obsažen článek č. 7 s názvem »METODIKA VÝVOJE, SOULAD SE STANDARDY ISVS«. (…) Zadavatel tak hodnotí metodiku, která se popisem shoduje s metodikou, jež je předmětem veřejné zakázky realizované Poddodavatelem, na základě Rámcové dohody 1[2] a Rámcové dohody 2[3]! Zadavatel tak hodnotí plnění, jež se shoduje s plněním, které pro něj Poddodavatel dříve vypracoval a jímž se řídí pří plnění jiné veřejné zakázky. Přesto neučinil nic proto, aby se Poddodavatel nemohl ucházet o veřejnou zakázku a zabránil střetu zájmu a narušení hospodářské soutěže. Naopak, nejenže nechal Poddodavatele zpracovat část zadávacích podmínce, použil část jím dříve poskytnutého plnění jako podklad pro hodnocení nabídek v zadávacím řízení veřejné zakázky, připustil jeho účast, ale dokonce nabídku, v níž figuroval jako Poddodavatel, vybral jako nejvýhodnější (...) Tento postup jednoznačně zadavatele usvědčuje, že Poddodavateli byla v zadávacím řízení veřejné zakázky zjednána výhoda a došlo k porušení § 48 odst. 5 písm. b) a c) zákona a § 6 odst. 2 zákona (zákaz diskriminace a nerovného zacházení). (…) Stěžovatel požaduje, aby zadavatel se shora uvedenými skutečnostmi seznámil jednotlivé členy jím ustavené komise, neboť chová názor, že kdyby členové komise těmito informacemi disponovali, nikdy by nemohlo dojít k výběru nabídky Vybraného dodavatele s Poddodavatelem.“

80.         Námitku směřující proti nesprávnému posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení navrhovatel uzavírá: „Zadavatel pak postupem v souladu se zákonem neměl jinou možnost, než v souladu s § 85 odst. 2 zákona ve spojení s § 48 odst. 5 písm. b) a c) zákona vyhodnotit, že Poddodavatel je nezpůsobilý k plnění veřejné zakázky, pročež měl Vybraného dodavatele v souladu § 85 odst. 2 písm. b) zákona vyzvat k nahrazení nezpůsobilého Poddodavatele a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu. Z Oznámení přitom nejenže nevyplývá, že by zadavatel Vybraného dodavatele k nahrazení Poddodavatele vyzval, ale ani to, že by tuto skutečnost vůbec posoudil. Takový postup je v zásadním rozporu s pravidly stanovenými v § 48 a § 85 zákona, stejně jako se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona, když není zřejmé, z jakého důvodu zadavatel nepostupoval v souladu s § 85 odst. 2 zákona. Z Rozhodnutí, Oznámení ani Zprávy o hodnocení nevyplývá, že by zadavatel po Vybraném dodavateli požadoval nahrazení Poddodavatele, dokonce ani to, že by se zadavatel touto skutečností jakkoli zabýval. Takový postup je proto netransparentní, tj. v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, a dále v rozporu s § 6 odst. 2, § 48 a § 85 zákona, když zadavatel hodlá vybrat nabídku Vybraného dodavatele, jehož Poddodavatel se podílel na zpracování významné části zadávací dokumentace a jehož plnění z jiné veřejné zakázky je předmětem hodnocení ve veřejné zakázce a jenž tak má nezpochybnitelnou výhodu v této zakázce přímo se odrážející v jednom z kritérií hodnocení.“

81.         V další části námitek navrhovatel sděluje, že „nelze odhlédnout od skutečnosti, jakým způsobem je Poddodavatel vybraným dodavatelem využíván. Dle Oznámení prokazuje Vybraný dodavatel Poddodavatelem významné služby pod body 1) až 6) čl. 6.3.2.1 zadávací dokumentace, a to prostřednictvím významné služby poskytnuté Poddodavatelem zadavateli v období od ledna 2019 doposud. (…) V této souvislosti nelze odhlédnout od skutečnosti, že Vybraný dodavatel by bez Poddodavatele nebyl schopen splnit požadavky zadavatele na kvalifikaci a Poddodavatel přitom tyto požadavky plní referenční zakázkou realizovanou právě pro zadavatele, (…) Vybraný dodavatel však Poddodavatele neuvádí ani na jedné z pozic členů realizačního týmu, a to ani ve vztahu k pozici, která svým obsahem pokrývá předmětnou prokazovanou službu, a to konkrétně na pozici hlavního architekta (pozice dle bodu 6.3.2.3 zadávací dokumentace), který má mít zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s minimálně 500 současně pracujícími uživateli. (…) Pokud tedy zadavatel požaduje, aby hlavní architekt, který má zkušenost odpovídající předmětu významné služby dle 6.3.2.1.6) zadávací dokumentace, byl v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru ve vztahu k Vybranému dodavateli, pak logicky musí být i související významná služba (dle 6.3.2.1.6) zadávací dokumentace) prokazována přímo Vybraným dodavatelem, a to aniž by to musel zadavatel výslovně v zadávací dokumentaci uvádět.  Vybraný dodavatel tak ani nebyl oprávněn prokazovat technickou kvalifikaci podle bodu 6.2.3.1.6) zadávací dokumentace prostřednictvím Poddodavatele. Pokud zadavatel posoudil kvalifikace Vybraného dodavatele za prokázanou, pak se dopustil porušení § 6 a § 105 zákona.“

82.         K prokázání kvalifikace vybraný dodavatelem navrhovatel dále v námitkách namítá, že „zadavatel v Oznámení uvedl, že Vybraný dodavatel předložil v nabídce Smlouvu o subdodávce ve veřejné zakázce ze dne 22.11.2020, nicméně již není zřejmé, co je obsahem závazku v této smlouvě a zda byla skutečně v souladu se zákonem prokázána kvalifikace prostřednictvím Poddodavatele. (…) Není tedy zřejmé, jakým způsobem by se měl Poddodavatel fakticky podílet na plnění veřejné zakázky, když ze seznamu osob podílejících se na plnění veřejné zakázky nevyplývá, že by se na něm měl podílet kdokoli, kdo by byl v pracovním či jiném obdobném vztahu k Poddodavateli. Ze Smlouvy o subdodávce tak nemůže vyplývat žádný konkrétní závazek, který by naplňoval podmínky § 79 odst. 2 písm. c) zákona a § 83 odst. 2 zákona. Poddodavatelské prokázání významné služby dle 6.3.2.1.6) zadávací dokumentace tedy nelze akceptovat, a to nejen s ohledem na nejednoznačnost závazku Poddodavatele a na nemožnost prokazovat tuto významnou službu poddodavatelsky, ale především s ohledem na nezpůsobilost Poddodavatele.“

83.         V další části námitek navrhovatel brojí proti dle něj nezákonnému hodnocení nabídek, když tvrdí, že „po prostudování Zprávy o hodnocení musí konstatovat, že zadavatel postupoval v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, když provedené hodnocení je netransparentní, v rozporu s § 119 odst. 1 zákona, když zadavatel neprovedl hodnocení v souladu se zadávací dokumentací, a v rozporu s § 119 odst. 2 písm. d) zákona, když z popisu hodnocení není zřejmý popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení ani popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení. (…) Zadavatel předně pochybil, když ze zadávací dokumentace a následně ani ze Zprávy o hodnocení není zřejmé, co a jak chce u jednotlivých kritérií hodnotit a jak mají dodavatelé zpracovat svoje nabídky, aby byly jejich nabídky co nejlépe hodnoceny. Zřejmé je to u jednotlivých odrážek kritérií kvality, dle nichž zadavatel hodnotil nabídky.“

84.         Navrhovatel v bodech 46. a 47. námitek namítá způsob hodnocení kritéria č. 2 zadavatelem uvedený ve zprávě o hodnocení, když konktrétně rozporuje hodnocení jeho nabídky a nabídky vybraného dodavatele u navrhovaného řešení modelového požadavku ve skutečnostech (i) vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení vzhledem ke specifikaci v zadání a (ii) účelnost a efektivita navrhované architektury řešení pro Zadavatele, rozdělení do vhodných komponent a jejich vazeb. V navazujícím bodu 48. námitek pak navrhovatel uvádí: „Obdobné závěry lze vztáhnout i k následujícím odrážkám Kritéria 2: »kvalita zdrojového kódu - vhodnost a přiměřenost rozsahu využívání doporučených postupů a návrhových principů« a »vysoká podrobnost, kvalita a vypovídající úroveň zpracování dokumentace – architektonická/analytická/design, programátorská, instalační«. V zadávací dokumentaci totiž zadavatel nestanovil jasné požadavky, co je vhodné a přiměřené, resp. co je vypovídající úroveň a jak bude hodnocena.“

85.         Navrhovatel v bodech 49. a 50. námitek namítá způsob hodnocení kritéria č. 4 zadavatelem uvedený ve zprávě o hodnocení, když konkrétně rozporuje hodnocení jeho nabídky a nabídky vybraného dodavatele u navrhovaného způsobu a metodiky vývoje včetně popisu tvorby dokumentace ve skutečnostech (i)detailnější rozsah dokumentace a udržitelnost ke skutečnosti a (ii) lepší způsob zajištění kvality projektu a kontrolních mechanismů. Navrhovatel k zadavatelem provedenému hodnocení lepšího způsobu zajištění kvality projektu a kontrolních mechanismů argumentuje: „Co znamená »lepší« zadavatel nikde nepopsal, (…) Co tedy a jak zadavatel hodnotil, není zřejmé, když nabídku stěžovatel označil za horší zejména s ohledem na nižší míru detailu. Pokud měla lepší nabídka spočívat ve vyšší míře detailu, zadavatel toto v zadávacích podmínkách neuvedl, přičemž stěžovatel oponuje proti zaměňování lepšího a podrobnější plnění. Vždyť lepší může být technologicky odlišné, i když ne nejpodrobněji popsané plnění! Zcela chybné je pak, že zadavatel v hodnocení uvedl slovo zejména, co ještě tak přispělo k hodnocení nabídky stěžovatele jako horší, není vůbec zcela jasné.“

86.         V bodu 51. námitek navrhovatel namítá způsob hodnocení kritéria č. 5, konkrétně rozporuje hodnocení skutečnosti větší nezávislost řešení umožňující snadnější převod komponent/částí systému na obdobnou technologii jiného subjektu a tím snižuje vendor lock-in na produktech nebo službách konkrétního subjektu, a tvrdí: „Není tak zřejmé, co a jak chtěl zadavatel hodnotit, ani jak hodnotil, když předmětem hodnocení měly být obligatorní požadavky vyplývající ze zadávací dokumentace, konkrétně návrhu smlouvy. Takový postup je jasným důkazem nezákonnosti postupu zadavatele, který nelze žádným způsobem obhájit.“ Navrhovatel v této souvislosti cituje odst. 22.2. až 22.5. Přílohy ZD17 „Závazný návrh smlouvy“ zadávací dokumentace.

87.         V bodech 52. až 74. námitek navrhovatel brojí „proti zadavatelem zvolené metodě hodnocení nabídek. Zadavatel v zadávací dokumentaci ve znění vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že bude hodnotit nabízené řešení v rámci jednoho hodnotícího kritéria jako celek, nikoli podle dílčích odrážek. (…) Současně však uvedl, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení stejnou váhu, což však zcela odporuje tomu, že jednotlivé odrážky zadavatel neoznačil a nepovažuje za samostatná hodnotící kritéria. Stěžovatel očekával, že tato rozporuplná vyjádření zadavatele budou objasněna postupem zadavatele při hodnocení nabídek. Stěžovatel ale musí bohužel konstatovat, že Zpráva o hodnocení vnesla do způsobu hodnocení nabídek ještě větší chaos. (…) ze Zprávy o hodnocení vůbec nevyplývá postup, jakým hodnotící komise hodnocení nabídek provedla a zda se k jednotlivým nabídkám vyjadřovali všichni členové hodnotící komise, zda bylo hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise zprůměrováno apod. Již v tomto ohledu je hodnocení nabídek zcela netransparentní, když není zřejmé, kdo a jak se na hodnocení nabídek podílel, ani jakým způsobem bylo určeno konečné bodové hodnocení jednotlivých hodnotících kritérií. Dále musí stěžovatel konstatovat, že zadavatel zcela nejasně popsal samotné hodnocení Kritérií 2, 4 a 5. Stěžovateli není zřejmé, jak bylo hodnocení provedeno, když ze Zprávy o hodnocení lze seznat, že hodnocení bylo pravděpodobně provedeno dle jednotlivých odrážek jednotlivých kritérií, když v rámci nich zadavatel vybíral nejvhodnější nabídky, ale těmto odrážkám nepřiděloval žádné body. Body přiděloval až za celé kritérium. Není ani zřejmé, jak se vítězství v jednotlivé odrážce odrazilo v bodovém hodnocení nabídky, když v několika případech za kritérium nejvhodnější nabídka nebyla označena jako nejlepší ve všech odrážkách, přesto dostala 100 bodů v rámci kritéria. (…) Stěžovatel ve Zprávě o hodnocení identifikoval několik dalších pochybení zadavatele, pro jejichž demonstraci stěžovatel níže předkládá přehled zásadních pochybení provedených v popisu hodnocení nabídek, a to na příkladu u Kritéria 2. Stěžovatel nicméně uvádí, že v případě potřeby bude schopen pochybení detailně popsat i pro Kritéria 4 a 5. (…) Výsledkem tohoto naprosto nesmyslného postupu je pak pouze konstatování, jak byla nabídka v daném kritériu hodnocena slovním označením bodové hodnoty dle Hodnotící tabulky, přičemž následně byl uveden počet bodů bez bližšího odůvodnění. (…) Zcela zásadní pochybení zadavatele potom vyplývá z nastavení bodového rozmezí pro jednotlivé »kategorie« bodového hodnocení dle Hodnotící tabulky, neboť zadavatel nikde neuvedl, jakým způsobem bude v tomto rozmezí body jednotlivým nabídkám přidělovat. Přidělení bodů, které zadavatel vždy pouze souhrnně okomentoval odkazem na příslušnou kategorii bodového hodnocení a počtem bodů dle Hodnotící tabulky, tak vůbec neumožňuje seznat způsob a proces hodnocení a bodování Kritérií 2, 4 a 5 u jednotlivých nabídek. To vše přispívá k dojmu, že zadavatel hodnotil nabídky libovolně, aniž by poskytl účastníkům zadávacího řízení popis, který by umožňoval ověření, že zadavatel jednotlivé nabídky v dílčích kritériích hodnocení skutečně hodnotil nezaujatě. (…) Přitom nezbývá než konstatovat, že zadavatel zcela rezignoval na sjednocený způsob popisu hodnocení, natož aby popis hodnocení ve smyslu výše citovaného rozhodnutí v rámci jím nastavených intervalů jakkoli precizoval. Postup zadavatele při hodnocení nabídek nelze z popisu uvedeného ve Zprávě o hodnocení žádným způsobem přezkoumat a ověřit. Z toho důvodu je třeba postup zadavatele označit za netransparentní. (…) Ke stanovenému rozmezí pro hodnocení nabídek v jednotlivých kategoriích úspěšnosti stěžovatel uvádí, že s ohledem na přístup zadavatele se jedná o naprosto neakceptovatelný způsob hodnocení, který připouští naprostou volnost zadavatele pro stanovení jednotlivých bodů. (…) Stěžovatel má dojem, že zadavatel přidělil stěžovateli body v Kritériích 2, 4 a 5 záměrně nejnižší, aby vykompenzoval plný počet bodů stěžovatele v Kritériích 1 a 3, v nichž byl stěžovatel jednoznačně v plném rozsahu úspěšný, a stěžovatel se tak nestal vybraným dodavatelem.“

88.         Rozhodnutím o námitkách zadavatel dne 4. 4. 2021 námitky navrhovatele odmítl.

89.         K námitce směřující proti údajnému nesprávnému posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, v níž navrhovatel namítá, že došlo v zadávacím řízení k narušení hospodářské soutěže a ke střetu zájmů z důvodu zapojení poddodavatele vybraným dodavatelem, zadavatel uvádí následující: „Zadavatel trvá na tom, že ve veřejné zakázce nemohlo dojít k narušení hospodářské soutěže a Zadavatel přijal dle jeho názoru veškerá nezbytná opatření za účelem vyloučení pochybností o řádném průběhu zadávacího řízení a soutěže mezi Účastníky zadávacího řízení. Zadavatel zejména označil dodavatele, který se spolupodílel na vytvoření části dvou z příloh zadávací dokumentace, byť byl jeho vliv na finální podobu zadávací dokumentace zanedbatelný. Původní znění dokumentů vypracovaných Poddodavatelem v plném rozsahu zveřejnil Zadavatel již začátkem roku 2020 na svém profilu zadavatele, tedy dlouho před zahájením zadávacího řízení, a zároveň stanovil dostatečnou lhůtu pro podání nabídek v délce bezmála 100 dní. (…) Zadavatel (…) je přesvědčen, že pro posouzení případného vlivu účasti Poddodavatele na řádný průběh zadávacího řízení je především nezbytné řádně posoudit obsah jim vytvářených dokumentů. Z obsahu těchto dokumentů je naprosto zřejmé, že k žádnému negativnímu ovlivnění hospodářské soutěže dojít nemohlo, neboť dokumenty vymezily obecné náležitosti budoucího IS bez vazby na konkrétní technologie či způsoby řešení a informace v nich obsažené byly veřejně známé dlouho před zahájením zadávacího řízení širokému okruhu osob. Případné vyloučení Vybraného dodavatele pouze z důvodu, že se jeho Poddodavatel podílel v zanedbatelném rozsahu na přípravě některých dokumentů vztahujících se k zadávací dokumentaci, by bylo nepřiměřeným zásahem do práv Vybraného dodavatele a naopak projevem neopodstatněného nerovného zacházení s některými Účastníky zadávacího řízení. (…) z formulace § 48 odst. 8 zákona jednoznačně vyplývá, že Zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, pokud může prokázat, že došlo ke střetu zájmů, resp. došlo k narušení hospodářské soutěže a zároveň jiná opatření k nápravě nejsou možná. (…) Ohledně míry dopadu předmětných příloh do výsledku hodnocení nabídek lze konstatovat, že pro tvorbu dvou zmiňovaných příloh zadávací dokumentace byly využity následující dokumenty, které Poddodavatel zhotovil: (1) „Architektura IS DMVS“ v rozsahu 5 stran A4  a (2) „DTM – popis rozhraní“ v rozsahu 9 stran A4. Oba dokumenty byly po drobných úpravách Zadavatele zveřejněny v únoru 2020 v NEN na profilu Zadavatele v rámci průzkumu trhu za účelem stanovení předpokládané hodnoty zakázky, kde se s nimi mohl kdokoliv seznámit. (…) Stěžovatel poukazuje na to, že dokumenty byly vytvořeny za úplatu na základě účelové objednávky, a z kontextu podaných námitek vyplývá, že to Stěžovatel považuje za další »přitěžující okolnost«. (…) svým postupem se Zadavatel snažil maximálně naplnit zásadu transparentnosti. Z objednávky zveřejněné v registru smluv naprosto jednoznačně vyplývá, co měl Poddodavatel vypracovat (…) a v jakém rozsahu (…). Rozhodně tak není pravdivé tvrzení Stěžovatele, že předmětem objednávky bylo vytvoření přílohy č. 4 zadávací dokumentace, či dokonce popis způsobu hodnocení nabídek. Z data zveřejnění objednávky v registru smluv a data uveřejnění průzkumu trhu za účelem stanovení předpokládané hodnoty zakázky, který již hotové dokumenty obsahoval, lze pak snadno dovodit, že se nejednalo o vypracování rozsáhlých analýz, při kterých by Poddodavatel několik měsíců dopředu studoval související dokumentaci, konzultoval vše se Zadavatelem, a v návaznosti na to dopodrobna navrhl architekturu budoucího IS. (…) Co se týče konkrétního obsahu předmětných dokumentů, resp. příloh, dokument »Architektura IS DMVS« tvořil podklad přílohy ZD02, která má ve výsledku 18 stran (z původních 5), Zadavatelem došlo tedy k jeho podstatnému přepracování a rozšíření. Z původního dokumentu je zcela zřejmé, že byl tvořen na nejvyšší úrovni návrhu architektury, která je popsána zcela obecně, bez jakékoli závislosti na produktu nebo technologii, která by mohla přinést konkurenční výhodu Poddodavateli. (…) Dokument »DTM – popis rozhraní« tvořil podklad přílohy ZD04, která má ve výsledku 31 stran (z původních 9). Již z názvu dokumentu je zřejmé, že obsahuje pouze návrh služeb rozhraní DMVS, který vychází z požadovaných služeb definovaných zákonem č. 200/1994 Sb. (…) Ohledně námitky Stěžovatele, že měl Zadavatel požadovat, aby Vybraný dodavatel nahradil Poddodavatele s odkazem na jeho nezpůsobilost dle § 48 odst. 5 zákona, Zadavatel konstatuje, že když pomine to, že nesdílí názor na to, že jsou u Poddodavatele splněny parametry § 48 odst. 5 zákona z důvodů uvedených výše, neví, co Stěžovatel daným požadavkem sleduje. Pokud Stěžovatel vznáší svůj požadavek s ohledem na to, že je přesvědčen, že Poddodavatel znal preference a požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, (…), nemá jeho případné nahrazení přece logicky žádný vliv na již existující nabídku vypracovanou Vybraným dodavatelem. Zadavatel tedy považuje tuto námitku/požadavek Stěžovatele za vnitřně rozporný, zjevně nevedoucí k nápravě domnělého porušení zákona, a proto irelevantní.“

90.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel v rámci kritéria č. 4 hodnotí metodiku, která se popisem shoduje s metodikou vypracovanou poddodavatelem pro zadavatele na základěrámcové dohody ze dne 30. 12. 2015 a rámcové dohody ze dne 12. 12. 2019, a že tedy zadavatel v rámci šetřené veřejné zakázky hodnotí plnění, které se shoduje s plněním, jež pro něj poddodavatel vypracoval již dříve, zadavatel uvádí, že „popis hodnotícího kritéria č. 4 uvedený Stěžovatelem v námitkách není ve skutečnosti popisem tohoto kritéria tak, jak je uvedený v zadávací dokumentaci. Jedná se o citaci bodu 4.9 zadávací dokumentace, který vymezuje obecné požadavky Zadavatele na metodiku vývoje IS. (…) To, že jiné smlouvy uzavírané Zadavatelem, obsahují obdobná ustanovení, dokazuje pouze to, že Zadavatel postupuje konzistentně a ve všech svých velkých zakázkách stanovuje stejné obecné základní požadavky na metodiku vývoje IS. Vzhledem k tomu, že dokumentace k oběma zadávacím řízením je volně dostupná na profilu Zadavatele, lze snadno ověřit, že oba citované body Rámcových dohod byly stanoveny Zadavatelem jako závazné zadávací podmínky. Všichni účastníci předchozích zadávacích řízení, stejně jako je tomu v této zakázce, měli na základě těchto obecných stěžejních bodů navrhnout, resp. popsat, svoji metodiku vývoje, která musela respektovat tyto základní požadavky. (…) Vůbec pak není pravdou, že by Zadavatel plánoval v zakázce na vytvoření IS DMVS hodnotit přílohu, která byla vytvořena pro účely zcela odlišné zakázky, a která byla soutěžena v roce 2015, resp. 2019. Takové tvrzení je zcela nelogické a nezakládá se na pravdě.“

91.         K namítanému neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem prostřednictvím poddodavatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí: „Předně není pravda, že by významná služba dle bodu 6.3.2.1.6) zadávací dokumentace nemohla být splněna poddodavatelem. Toto omezení ze zadávací dokumentace rozhodně nevyplývá a částečná shoda popisu této služby s požadavkem na zkušenost osoby zastávající roli hlavního architekta na této skutečnosti nic nemění. (…) Požadavky ohledně náležitostí Oznámení o výběru dodavatele stran technické kvalifikace stanoví zákon. Z § 123 písm. b) 2. zákona vyplývá, že Zadavatel uvede u požadované technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace. Ze zákona tak nelze dovodit, že by povinnou náležitostí bylo uvedení názvu významné služby. S ohledem na tuto skutečnost a zejména na fakt, že název předmětné významné služby v Oznámení uveden je (viz Název významné služby: Systémová integrace projektu ISKN), stejně jako všechny další údaje potřebné k posouzení, zda významná služba splňuje požadavky zadávací dokumentace, Zadavatel neshledává žádné porušení zákona. Stejný závěr lze učinit i ve věci námitky týkající se Smlouvy o subdodávce ve veřejné zakázce ze dne 27.10.2020. Ze zákona, ani ze zadávací dokumentace neplyne, že by Vybraný dodavatel musel veřejnou zakázku plnit výlučně prostřednictvím osob, kterými prokázal technickou kvalifikaci. Zadavatel sice vyžaduje skutečné zapojení těchto osob do plnění veřejné zakázky, v žádném případě však neočekává, že to budou jediné osoby podílející se na jejím plnění. Vzhledem k počtu osob vyžadovaných Zadavatelem pro prokázání kvalifikace a zejména s ohledem na značný rozsah plnění zakázky, které je nezbytné poskytnout v relativně velmi krátké době, není ani pravděpodobné, že by při zapojení výlučně osob prokazujících kvalifikaci bylo možné zakázku řádně zrealizovat. Pro úplnost Zadavatel doplňuje, že přezkoumal, zda Smlouva o subdodávce ve veřejné zakázce ze dne 27.10.2020 obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem a konstatuje, že nezjistil v této věci žádné pochybení komise.“

92.         K námitce navrhovatele, v níž brojí proti údajně nezákonnému hodnocení nabídek, a to ve způsobu hodnocení kritéria č. 2, zadavatel v části III. „Nezákonné hodnocení nabídek“ rozhodnutí o námitkách (dále jen „část III. rozhodnutí o námitkách“) uvádí: „K této části námitek musí Zadavatel předně konstatovat, že se svým charakterem jedná o námitky proti vymezení zadávacích podmínek. Takové námitky je však nezbytné v souladu s § 242 odst. 4 zákona doručit nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Tyto námitky tak podává Stěžovatel opožděně. Pro úplnost však Zadavatel v této souvislosti uvádí, že vymezení způsobu stanovení hodnotících kritérií bylo předmětem přezkumu ze strany Úřadu, přičemž tento žádné pochybení při jejich vymezení neshledal viz Rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-01714/2021/500/AIv (…) K námitce ohledně hodnocení nabídek v odrážce »vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení vzhledem ke specifikaci v zadání« Zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že toto hodnocení bylo provedeno řádně a v souladu se zadávacími podmínkami. Zadavatel trvá na tom, že právě ze způsobu zpracování modelového příkladu je seznatelné, zda konkrétní Účastník zadávacího řízení pochopil řešenou problematiku či ne. Zadavatel si není vědom toho, proč by způsob zpracování modelového požadavku neměl vhodně vypovídat o pochopení problematiky. Stejně nelze se Stěžovatelem souhlasit v tom, že z nižší úrovně detailu nelze konstatovat menší míru pochopení problematiky, a že detailní popis může zpracovat i subjekt, který danou problematiku vůbec nechápe. Zadavatel resp. komise hodnotí nabídky výlučně na základě informací v nich uvedených, neuvede-li Účastník zadávacího řízení ve své nabídce téměř žádné informace o nabízeném řešení, sotva může komise takovou nabídku hodnotit lépe než nabídku, která obsahuje ucelené informace k řešení, ze kterých je zřejmé, že Účastník zadávacího řízení navrhnul své řešení s ohledem na všechny nezbytné vazby apod. Dle názoru Zadavatele pak nelze předložit detailní popis řešení, který je správný a zároveň řešenou problematiku nechápat. Právě to, že subjekt dokáže rozpracovat navrhované řešení do detailů, poukazuje na pochopení problematiky, neboť v opačném případě by právě z detailů bylo zřejmé, že navržené řešení nebude funkční či opomíjí některé důležité skutečnosti. Zadavatel k námitce ohledně druhé odrážky kritéria č. 2 uvádí, že se domnívá, že komise při hodnocení nabídky Stěžovatele v této odrážce nepochybila, neboť v rámci hodnocení odůvodnila, proč považuje zpracování architektonického modelu za vhodné. Pro úplnost Zadavatel uvádí, že požadavek na zpracování architektonického modelu vyplýval z obecných požadavků na zpracování modelového požadavku a vzhledem k tomu, že všichni ostatní Účastníci zadávacího řízení tento model zpracovali, lze konstatovat, že tento požadavek byl v zadávací dokumentaci stanoven dostatečně srozumitelně.“

93.         K argumentaci navrhovatele, v níž namítá způsob hodnocení kritéria č. 4, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí: „I ohledně hodnocení první odrážky v rámci kritéria č. 4 Zadavatel neshledal pochybení komise. Jednak není pravdou, že by nabídka Vybraného dodavatele byla v této odrážce hodnocena jako nejvhodnější výlučně na základě uvedení skutečností vyplývajících ze zákona a návrhu realizační smlouvy. Z popisu hodnocení jednoznačně vyplývá, že hodnocených skutečností bylo výrazně více. Jednak Zadavatel považuje v rámci hodnocení dokumentace za přínosné, že Vybraný dodavatel výslovně poukazuje na důležitost vyhlášky č. 529/2006, jejíž aplikaci Zadavatel v zadávací dokumentaci nezmiňoval. Zadavatel nemůže souhlasit ani s námitkou k poslední odrážce kritéria č. 4. Komise hodnotí nabídky na základě informací uvedených v nabídkách. V případě, že informace k hodnoceným skutečnostem v nabídce uvedeny nejsou, nemůže být nabídka hodnocena lépe než nabídky, které požadované informace obsahují. Zadavatel obecně souhlasí, že podrobně popsané řešení nemusí být vždy kvalitativně lepší, ale z kontextu celkového hodnocení této odrážky je zřejmé, že toto není takový případ.“

94.         K argumentaci navrhovatele směřující proti způsobu hodnocení kritéria č. 5 zadavatel v části III. rozhodnutí o námitkách uvádí: „Ohledně hodnocení nabídek dle poslední odrážky kritéria č. 5 Zadavatel uvádí, že se předně opět jedná o námitku vůči zadávacím podmínkám, tedy opožděně podanou. Nicméně pro úplnost doplňuje, že ve vztahu k licencím byly hodnoceny podmínky poskytnutí SW dle čl. 22.8 návrhu smlouvy, které Zadavatel nemohl v návrhu smlouvy konkrétně upravit s ohledem na případnou diskriminaci, a nabídka Stěžovatele byla v rámci této odrážky hodnocena maximálně kladně (dokonce lépe než celkově nejvhodnější nabídky v tomto kritériu), jak vyplývá z popisu uvedeného ve Zprávě o hodnocení nabídek.“

95.         K navrhovatelem namítané metodě vyhodnocení nabídek, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí následující: „K námitce ohledně zvolené metody hodnocení nabídek Zadavatel předně odkazuje na rozhodnutí Úřadu ve věci přezkumu hodnotících kritérií, které citoval výše. Pro úplnost doplňuje, že ze zákona v žádném případě nevyplývá, že Zadavatel musí v rámci popisu hodnocení nabídek uvést, jaké bylo hodnocení jednotlivých členů komise, resp. kdo se jak podílel na konkrétních výsledcích hodnocení. Tuto povinnost by měl Zadavatel za předpokladu, že by dopředu vymezil v zadávací dokumentaci, že každý člen komise bude nabídky hodnotit sám. V případě, že tak neučinil, je zřejmé, že komise hodnotila předložené nabídky jako celek. Zadavatel souhlasí, že hodnocení nabídek bylo provedeno dle jednotlivých kladně hodnocených skutečností uvedených v zadávacích podmínkách, neshledává na tomto popisu však nic rozporného se zadávacími podmínkami, viz Rozhodnutí Úřadu. Zadavatel naopak nemůže souhlasit s tím, že by stanovil, že za nejvhodnější nabídku bude označena nabídka, která bude ve všech odrážkách vyhodnocena jako nejvhodnější, taková skutečnost nikdy v zadávací dokumentaci uvedena nebyla. Lze pak uzavřít, že nabídka, která byla nejlepší pouze v jedné odrážce, byla hodnocena takovým počtem bodů, který vyjadřoval kvalitu hodnocené nabídky ve vztahu k nejvhodnější nabídce. I v těchto případech tak Zadavatel postupoval v souladu se zadávací dokumentací a základními zásadami zadávacího řízení.“

96.         K argumentaci navrhovatele, v níž uvádí jím identifikovaná pochybení zadavatele v popisu hodnocení nabídek ve zprávě o hodnocení a celkově napadá postup zadavatele při hodnocení nabídek dle zadávacích podmínek, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí: „Z popisu hodnocení nabídek je zřejmé, že komise u obdržených nabídek navzájem a jednotlivě porovnávala naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných Zadavatelem v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 nebo 5, přičemž nabídce, která z tohoto porovnání vzešla jako nejvhodnější, přidělila komise 100 bodů. Následně komise ostatní obdržené nabídky porovnala ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 a přidělila jim počet bodů, který vyjadřoval míru naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných Zadavatelem v kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení. Jinými slovy po vyhodnocení nejvhodnější nabídky v kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 komise hodnotila poměr kvality nabízeného řešení ostatních nabídek ve vztahu ke kvalitě řešení nabízeného v nejvhodnější nabídce. Na tom, že Zadavatel stanovil metodu vyhodnocení nabídek v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 ve své podstatě dvoufázově, když předně vybere nejvhodnější nabídku v rámci daného kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5 ze všech obdržených nabídek a následně vyhodnotí ostatní obdržené nabídky ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, nelze dle Zadavatele (ani Úřadu jak vyplývá z Rozhodnutí ve věci této Veřejné zakázky) spatřovat nic netransparentního, neboť Zadavatel tuto metodu jasně stanovil v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace. Pro úplnost Zadavatel uvádí, že metoda hodnocení nikdy neuváděla, že jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka, která je nejvhodnější ve všech aspektech hodnotícího kritéria. Také výklad Stěžovatele stran hodnotící tabulky není správný. Zadavatel v ní popsal kvalitativní bodové škály, do kterých bude hodnocené nabídky zařazovat, a to v rámci jejich vyhodnocení ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení. Zadavatel nikdy nezamýšlel, ani nic takového neuvedl v zadávacích podmínkách, že bude hodnocení každé odrážky zařazovat do této tabulky. Postup komise, kdy konkrétní nabídku zařadila do určené kategorie na základě jejího celkového hodnocení, byl tak správný. Bližší specifikaci důvodů, které ji k tomu vedly, pak obsahuje vyjádření komise k hodnocení nabídky v jednotlivých odrážkách. (…) Není také pravdou, že by komise hodnotila nabídky libovolně, neboť neposkytla Účastníkům zadávacího řízení popis, který by umožňoval ověření, že jednotlivé nabídky v dílčích kritériích hodnocení skutečně hodnotil nezaujatě. Komise se prokazatelně u každé nabídky zabývala hodnocením každé jednotlivé odrážky, což velmi podrobně uvedla ve Zprávě o hodnocení nabídek. Z tohoto popisu je také zřejmé, že nabídky Účastníků ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s. a ICZ a.s. byly v několika odrážkách tohoto hodnotícího kritéria hodnoceny srovnatelně a v jednom případě byla trochu lépe hodnocena nabídka Účastníka ZŘ SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s., tedy přesně tak jak odpovídá bodovému ohodnocení těchto nabídek. Ohledně bodového hodnocení nabídky Stěžovatele Zadavatel konstatuje, že důvody, proč obdržel právě uvedený počet bodů a na základě čeho komise přidělila méně bodů než ostatním nabídkám, je dle jeho názoru seznatelné z popisu hodnocení této nabídky v jednotlivých odrážkách. Zadavatel proto odmítá, že by ve Zprávě o hodnocení nabídek neuvedl konkrétnější popis hodnocení, což je dle jeho názoru zřejmé i z délky této Zprávy.“

97.         K postupu stanovenému v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí: „Z popisu hodnocení nabídek je zřejmé, že komise u obdržených nabídek navzájem a jednotlivě porovnávala naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných Zadavatelem v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 nebo 5, přičemž nabídce, která z tohoto porovnání vzešla jako nejvhodnější, přidělila komise 100 bodů. Následně komise ostatní obdržené nabídky porovnala ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 a přidělila jim počet bodů, který vyjadřoval míru naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných Zadavatelem v kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení. Jinými slovy po vyhodnocení nejvhodnější nabídky v kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 komise hodnotila poměr kvality nabízeného řešení ostatních nabídek ve vztahu ke kvalitě řešení nabízeného v nejvhodnější nabídce. Na tom, že Zadavatel stanovil metodu vyhodnocení nabídek v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 ve své podstatě dvoufázově, když předně vybere nejvhodnější nabídku v rámci daného kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5 ze všech obdržených nabídek a následně vyhodnotí ostatní obdržené nabídky ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, nelze dle Zadavatele (ani Úřadu jak vyplývá z Rozhodnutí ve věci této Veřejné zakázky) spatřovat nic netransparentního, neboť Zadavatel tuto metodu jasně stanovil v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace. Pro úplnost Zadavatel uvádí, že v metodě hodnocení nikdy neuváděl, že jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka, která je nejvhodnější ve všech aspektech hodnotícího kritéria.“

98.         Úřad z registru smluv seznal, že zadavatel v něm dne 23. 1. 2020 uveřejnil „Objednávku popisu rozhraní webových služeb a základní architektury informačního systému DMVS“ (dále jen „Objednávka“) uzavřenou s poddodavatelem, z níž vyplývá, že zadavatel si u poddodavatele objednal „popis rozhraní webových služeb a základní architektury informačního systému DMVS. Popis rozhraní bude obsahovat (…) Popis základní architektury IS DMVS požadujeme v modelování jazyku ArchiMate.“

99.         Úřad z profilu zadavatele zjistil, že dne 7. 2. 2020 zadavatel na svém profilu uveřejnil přípis ze dne 6. 2. 2020 (dále jen „Přípis“), v němž je mj. uvedeno, že „za účelem vymezení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na »vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy«, si vás dovoluji požádat o sdělení přibližné nabídkové ceny za realizaci níže uvedeného předmětu plnění. Předmětem plnění připravované veřejné zakázky je »vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (dále jen IS DMVS), resp. aplikačního programového vybavení IS DMVS. Schéma architektury IS DMVS se základními funkčními a nefunkčními požadavky a popis rozhraní IS DMVS zasílám přílohou tohoto dopisu. Pokud Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu toto sdělení poskytnete, bude na něj pohlíženo jako na sdělení přibližné a nezávazné. Poskytnutí požadovaného sdělení Vás z hlediska účasti v budoucím zadávacím řízení na veřejnou zakázku nebude nikterak diskvalifikovat.“ Přílohami tohoto přípisu zadavatel učinil soubor „Architektura IS DMVS v3.pdf“ a „DTM – popis rozhraní 2.0.pdf“.

Právní posouzení

Přípustnost návrhu – podání návrhu oprávněnou osobou

100.     Jelikož zadavatel ve svém vyjádření k návrhu vznesl pochybnost o tom, zda je návrh podán oprávněnou osobou, resp. se domnívá, že „před podáním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů Zadavatele nedošlo ze strany Navrhovatele k řádnému podání námitek“, když námitky byly podány „výlučně“ stěžovatelem – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno - Žabovřesky (dále též „stěžovatel“) – „a z jejich obsahu nelze žádným způsobem dovodit, že tyto námitky byly podány Navrhovatelem, tedy společností  VARS BRNO a.s. jakožto vedoucím účastníkem společnosti »VARS – IBA – INTERWAY«“, přistoupil Úřad nejprve k posouzení této otázky.

101.     Dle nedatované Smlouvy o sdružení ve společnosti, která je nedílnou součástí nabídky navrhovatele, je stěžovatel označen jako vedoucí společník společnosti VARS – IBA – INTERWAY. Podle Článku IV. odst. 1. této smlouvy: „Obchodní společnosti IBA CZ, s r.o. jako společník č. 2, a InterWay a.s., jako společník č. 3, tímto zmocňují vedoucího společníka, obchodní společnost VARS BRNO a.s., k tomu, aby je zastupovala a činila veškerá právní jednání ve věci veřejné zakázky, a dále souhlasí s tím, aby vedoucí společník vykonával správu společnosti. Vedoucí společník zmocnění a ustanovení za správce společnosti bezvýhradně přijímá. Na základě tohoto zmocnění je vedoucí společník společnosti pověřen:

a)      po předchozím vzájemném projednání a odsouhlasení zbylými společníky podat společnou nabídku společníků na předmět plnění veřejné zakázky, jakožto i činit veškerá jiná právní jednání spojená s účastí společníků v zadávacím řízení veřejné zakázky (podávání námitek, návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, podpis prohlášení a jiných dokumentů vyžadovaných zadavatelem atd.)“.

102.     Z předcházejícího odstavce tohoto odůvodnění lze dle Úřadu jednoznačně dovodit, že stěžovatel byl oprávněnou osobou jak k podání námitek, tak k podání návrhu dle uzavřené Smlouvy o sdružení ve společnosti. Jinými slovy jediným rozdílem mezi identifikací osoby podávající námitky a návrh je, že v návrhu byla doplněna skutečnost, že návrh podává vedoucí účastník společnosti VARS – IBA – INTERWAY, přičemž tato byla v návrhu následně konkrétně vyspecifikována. Pro úplnost Úřad podotýká, že vzal v potaz i přílohu návrhu, konkrétně e-mail ze dne 19. 3. 2021, přičemž v textu dotčeného e-mailu se mj. uvádí: „jako vedoucí člen sdružení ve společnosti »VARS – IBA – INTERWAY« zasíláme námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele“.

103.     Na základě výše uvedeného Úřad odmítá shora uvedenou pochybnost zadavatele a současně má za prokázané, že návrh byl podán oprávněnou osobou a neshledal tak důvod k zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona.

K výroku I. rozhodnutí

Údajná nezákonnost rozhodnutí o námitkách

104.     Jelikož navrhovatel napříč návrhu brojí proti rozhodnutí o námitkách a v návrhu požaduje jeho zrušení, přistoupil Úřad předně k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda je rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

105.     Námitky slouží jako hlavní prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele, které by mělo být vyřešeno primárně mezi zadavatelem a stěžovatelem v zadávacím řízení, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. V tomto kontextu je třeba vnímat zákonem kladený požadavek, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. V obecné rovině Úřad uvádí, že je zadavatel povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda jim vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

106.     Z v předchozím odstavci uvedeného lze dovodit, že z toho důvodu by měla být argumentace zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách pokud možno co nejvíce komplexní a měla by reagovat na veškerý podstatný obsah námitek. Úvahy zadavatele musí být přezkoumatelné jak co do důvodů, tak do srozumitelnosti. Navrhovatel by měl mít po zadavatelově argumentaci dostatečnou představu, zda na jeho otázky bylo zodpovězeno a zda jsou vypořádány tak, aby mohl učinit rozhodnutí podávat nebo nepodávat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele a zahájit tak správní řízení.

107.     Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/
2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020 (dále též „rozhodnutí předsedy ze dne 17. 1. 2020“), ve kterém konstatuje: „Jak jsem již uvedl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020, »povinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé větě, která je součástí námitek vůči zadávací dokumentaci. Podstatou této povinnosti je, aby se zadavatel ke všem námitkám v rámci celého rozhodnutí o námitkách věcně vyjádřil a neopomenul žádnou z námitek. Může tak učinit i komplexním objasněním zadávací dokumentace. Na rozhodnutí o námitkách je proto nutno nazírat jako na jeden celek a vyjádření k jednotlivým námitkám vnímat v kontextu celého rozhodnutí«. (…) Není možné a především není účelné, vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jehoúmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“

108.     Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 19. 3. 2021 prostřednictvím elektronického nástroje námitky navrhovatele (viz body 77. až 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které v souladu s § 245 odst. 1 zákona dne 4. 4. 2021 odmítl (viz body 88. až 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K údajně nesprávnému posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení

109.     K v bodu 28. a 38. návrhu uvedeným tvrzením navrhovatele, že „minimálně při zpracování metodiky vývoje pro účely hodnocení v rámci Kritéria č. 4 byl Vybraný dodavatel zvýhodněn spolupůsobením Poddodavatele na tvorbě nabídky. K tomuto tvrzení Navrhovatele se však Zadavatel nikterak nevyjádřil. Z tohoto důvodu je Rozhodnutí o Námitkách nepřezkoumatelné. (…) se Zadavatel nikterak nevyjádřil k faktickému obsahu metodik vývoje IS v jednotlivých Rámcových dohodách, na které Navrhovatel ve svých Námitkách poukázal, ve srovnání s metodikou vývoje IS, kterou požadoval zpracovat v tomto zadávacím řízení. (…) Současně tím Zadavatel činí Rozhodnutí o Námitkách nepřezkoumatelným.“, Úřad uvádí, že argumentace navrhovatele, v níž vyvozuje údajné narušení hospodářské soutěže a údajný střet zájmů z důvodu zapojení poddodavatele vybraným dodavatelem tím, že zadavatel v rámci šetřené veřejné zakázky hodnotí plnění, které se shoduje s plněním, jež pro něj poddodavatel vypracoval již dříve na základě rámcové dohody ze dne 30. 12. 2015 a rámcové dohody ze dne 12. 12. 2019 (dále též „argumentace proti metodice vývoje IS“), je pouze dílčí argumentací navrhovatele v rámci šetřené námitky směřující proti nesprávnému posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (podrobně viz body 77. až 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K obšírné argumentaci směřující proti údajně nesprávnému posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení se zadavatel vyjadřuje v části II. „Nesprávné posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení“ rozhodnutí o námitkách (dále jen „část II. rozhodnutí o námitkách“), kde podrobně popisuje svůj postoj k této námitce, přičemž z celkového kontextu a obsahu odůvodnění zadavatele je dle Úřadu seznatelné, že zadavatel má za to, že přijal nezbytná opatření za účelem vyloučení pochybností o řádném průběhu zadávacího řízení a řádné soutěži mezi účastníky zadávacího řízení, a že dle něj tak spolupůsobení poddodavatele nezvýhodňuje vybraného dodavatele oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení. Úřad seznal, že zadavatel v části II. rozhodnutí o námitkách neopomíjí ani argumentaci proti metodice vývoje IS, když mj. uvádí: „To, že jiné smlouvy uzavírané Zadavatelem, obsahují obdobná ustanovení, dokazuje pouze to, že Zadavatel postupuje konzistentně a ve všech svých velkých zakázkách stanovuje stejné obecné základní požadavky na metodiku vývoje IS (…) Vůbec pak není pravdou, že by Zadavatel plánoval v zakázce na vytvoření IS DMVS hodnotit přílohu, která byla vytvořena pro účely zcela odlišné zakázky, a která byla soutěžena v roce 2015, resp. 2019.“ (podrobně viz body 89. a 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

110.     Úřad na základě zjištěných skutečností konstatuje, že se zadavatel vyjádřil v celkovém kontextu odůvodnění odmítnutí šetřené námitky dostatečně podrobně a srozumitelně, tedy tak, aby byl dodržen smysl rozhodnutí o námitkách, jak bylo vyjádřeno v rozhodnutí předsedy ze dne 17. 1. 2020. Úřad v této souvislosti akcentuje, že předseda Úřadu v tomto rozhodnutí mj. uvádí, že povinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé větě, která je součástí námitek, když podstatou povinnosti zadavatele je, aby se věcně vyjádřil a neopomenul žádnou z námitek v rámci celého rozhodnutí o námitkách, což zadavatel v tomto případě učinil. Úřad uzavírá, že ve světle zjištěných skutečností je zadavatelovo odůvodnění v rozhodnutí o námitkách podrobné a srozumitelné, tudíž není pochyb, že navrhovatel zná důvody, které zadavatele vedly k odmítnutí šetřené námitky jako celku.

K údajnému neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem prostřednictvím poddodavatele

111.     Navrhovatel v bodech 44., 45., 47. a 52. návrhu tvrdí, že „(z)adavatel v žádném případě nerozptýlil pochybnosti, které Stěžovatel chová ve vztahu ke Smlouvě o subdodávce uzavřené mezi Vybraným dodavatelem a jeho Poddodavatelem. (…) namísto toho, aby v Rozhodnutí o námitkách uvedl konkrétní důvody, pro něž posoudil smlouvu o subdodávce za souladnou se zákonem, se omezil na pouhé konstatování, že »přezkoumal, zda Smlouva o subdodávce (…) obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem a konstatuje, že nezjistil v této věci žádné pochybení komise.« (…) Namísto řádného odůvodnění posouzení splnění podmínek účasti a svého postupu se Zadavatel omezil na prosté konstatování, (…) Takový postup Zadavatele (…) neodpovídá zákonnému požadavku na vypořádání Námitek v souladu s § 245 odst. 1 zákona, (…) Zadavatel byl povinen vypořádat se v Rozhodnutí o Námitkách podrobně a srozumitelně s Navrhovatelem namítanými pochybnostmi, (…) tak, aby byl Navrhovatel schopen přezkoumat, zda Zadavatel posoudil zákonnost Smlouvy o subdodávce správně. To však Zadavatel neučinil, pročež je Rozhodnutí o Námitkách nepřezkoumatelné. (…) Argumentační nouze Zadavatele pak vyvrcholila v podobě netransparentního a nepřezkoumatelného rozhodnutí o námitce stran nejednoznačnosti závazku Poddodavatele ve Smlouvě o subdodávce.“ K citovanému Úřad uvádí, že zadavatel v námitkách mj. brojí proti údajnému neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem (blíže viz body 81. a 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel na související argumentaci navrhovatele reaguje v části II. rozhodnutí o námitkách (podrobně viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

112.     Ze zjištěných skutečností Úřad seznal, že se zadavatel dotčenou námitkou v rozhodnutí o námitkách komplexně zabývá, když uvádí, (i) jaké skutečnosti vymezil ve vztahu k prokázání technické kvalifikace v zadávací dokumentaci, (ii) jaké skutečnosti má povinnost v oznámení o výběru uvést dle relevantních ustanovení zákona, (iii) že přezkoumal vztah uzavřený mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem a (iv) závěrem svého odůvodnění odmítnutí dotčené námitky, že neshledal žádné pochybení v postupu komise. Úřad k tomu podotýká, že argumentace navrhovatele týkající se uzavřeného smluvního vztahu mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem je pouze dílčí součástí dotčené námitky, kterou se zadavatel v rozhodnutí o námitkách zabýval. Úřad se nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že je v této části rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné či netransparentní, jelikož z kontextu celé dotčené části II. rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že způsob vypořádání dotčené námitky, který zadavatel zvolil, je dostatečný, neboť z jeho odůvodnění je patrné, proč zadavatel námitku navrhovatele odmítá, když má za to, že vybraný dodavatel prokázal část své kvalifikace prostřednictvím poddodavatele v souladu se zadávací dokumentací a zákonem. Úřad k uvedenému opakovaně uvádí, že povinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé větě, která je součástí námitek, když podstatou této povinnosti je, aby se zadavatel ke všem námitkám v rámci celého rozhodnutí o námitkách věcně vyjádřil a neopomenul žádnou z námitek navrhovatele. Úřad šetřené uzavírá, že neshledal danou část rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelnou a postup zadavatele rozporným s  § 245 odst. 1 zákona, jelikož zadavatel vypořádal dotčenou námitku podrobně a srozumitelně tak, aby byl dodržen smysl a účel rozhodnutí o námitkách, jak jej vyjádřil předseda Úřadu v rozhodnutí předsedy ze dne 17. 1. 2020, a aby navrhovateli sdělil své důvody, proč jeho námitku odmítá.

K údajnému nezákonnému hodnocení nabídek

113.     K v bodu 62. návrhu navrhovatelem tvrzenému, že „se Zadavatel nevypořádal s námitkou Navrhovatele uvedenou v bodě 48 Námitek, kde Navrhovatel rozporoval další kritéria, podle nichž měly být nabídky hodnoceny. Zadavatel však má povinnost vyjádřit se ke všem námitkám stěžovatele podrobně a srozumitelně, což Zadavatel neučinil. Z toho důvodu je Rozhodnutí o Námitkách nepřezkoumatelné.“, Úřad uvádí, že argumentace navrhovatele uvedená v bodě 48. námitek směřující proti kladně hodnoceným skutečnostem v kritériu č. 2 je pouze dílčí součástí obsáhlejší argumentace, kterou navrhovatel brojí proti dle něj nezákonnému hodnocení nabídek (blíže viz bod 83. až 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K obšírné argumentaci týkající se předmětné námitky se zadavatel vyjadřuje v části III. rozhodnutí o námitkách, kde podrobně a srozumitelně popisuje svůj postoj k této námitce, přičemž z obsahu odůvodnění zadavatele je dle Úřadu seznatelné, že má za to, že hodnocení nabídek popsané ve zprávě o hodnocení bylo provedeno v souladu se zadávací dokumentací a zákonem (blíže viz body 92. až 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

114.     Navrhovatel dále v bodu 48. námitek sděluje, že „(v) zadávací dokumentaci, zadavatel nestanovil jasné požadavky, co je vhodné a přiměřené, resp. co je vypovídající úroveň a jak bude hodnocena.“ (blíže viz bod 84. odůvodnění rozhodnutí o námitkách), přičemž z rozhodnutí o námitkách Úřad seznal, že zadavatel navrhovatelem tvrzené vnímá jako námitku směřující proti zadávacím podmínkám, která však nebyla podána nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, tudíž ji zadavatel odmítá, jako opožděně podanou (blíže viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě zjištěných skutečností Úřad nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že se zadavatel nevypořádal s dílčí argumentací navrhovatele uvedenou v bodu 48. námitek, jelikož se k ní vyjádřil tak, že tuto odmítá jako opožděně podanou. Vzhledem k tomu, že zadavatel reaguje ve shodné míře obecnosti na tvrzení navrhovatele uvedené v bodu 48. námitek, a to tak, že tuto odmítá jako opožděně podanou, pak Úřad nesdílí názor navrhovatele, že je rozhodnutí o námitkách v tomto směru nepřezkoumatelné. Podstatné je dle Úřadu to, že navrhovatel obdržel informace, proč zadavatel argumentaci navrhovatele směřující proti kladně hodnoceným skutečnostem v kritériu č. 2 odmítá, když své odůvodnění opírá o konkrétní a přezkoumatelné skutečnosti.

115.     K tvrzení navrhovatele v bodu 66. návrhu, že „(z)adavatel v Rozhodnutí o Námitkách nerozptýlil ani pochybnosti namítané Navrhovatelem ve vztahu k poslední odrážce u Kritéria č. 4, (…) Přitom se však nijak nevyjádřil k tomu, že pokud měla lepší nabídka spočívat ve vyšší míře detailu, Zadavatel toto v zadávacích podmínkách neuvedl, přičemž Navrhovatel oponoval proti zaměňování lepšího a podrobnější plnění. (…) Zadavatel nevyjádřením se k této části Námitek činí své Rozhodnutí o Námitkách nepřezkoumatelným.“, Úřad opakovaně poukazuje na skutečnost, že i v tomto případě, se jedná pouze o dílčí součást rozsáhlejší argumentace navrhovatele směřující proti údajně nezákonnému hodnocení nabídek. Z argumentace navrhovatele směřující proti hodnocení kritéria č. 4, konkrétně v kladně hodnocené skutečnosti „lepší způsob zajištění kvality projektu a kontrolních mechanismů“, Úřad seznal, že navrhovatel v ní namítá, že mu není jasné, proč jeho nabídka byla zadavatelem hodnocena právě tak, jak je uvedeno ve zprávě o hodnocení (podrobně viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad seznal, že zadavatel k tomuto v rozhodnutí o námitkách zaujímá své stanovisko s tím, že nabídky byly hodnoceny na základě informací uvedených v nabídkách, přičemž „(v) případě, že informace k hodnoceným skutečnostem v nabídce uvedeny nejsou, nemůže být nabídka hodnocena lépe než nabídky, které požadované informace obsahují.“ (podrobně viz bod 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad předně k v bodu 66. návrhu tvrzenému konstatuje, že navrhovatel zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách mj. na tom, že zadavatel nerozptýlil jeho pochybnosti ve vztahu k hodnocení kritéria č. 4, avšak dle Úřadu nelze na základě tohoto dovozovat nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, neboť rozdílné názory nemohou zakládat „automaticky“ chybu nebo nezákonný postup zadavatele, či v tomto případě nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách. Úřad má za to, že zadavatel odpovídá v rozhodnutí o námitkách na stěžejní část argumentace navrhovatele, proč jeho nabídka byla hodnocena v kritériu č. 4 právě tak, jak je uvedeno ve zprávě o hodnocení, jinými slovy navrhovatel zná argumentaci zadavatele, na jejímž základě odmítl tvrzení navrhovatele. Dle Úřadu se zadavatel vyjadřuje i k pojmům lepší vs. podrobnější plnění, když uvádí „(z)adavatel obecně souhlasí, že podrobně popsané řešení nemusí být vždy kvalitativně lepší, ale z kontextu celkového hodnocení této odrážky je zřejmé, že toto není takový případ“. Ve světle právě uvedeného se zadavatelovo vyjádření v rozhodnutí o námitkách jeví jako podrobné a srozumitelné, přičemž důvody, které vedly zadavatele k odmítnutí této argumentace navrhovatele, jsou z odůvodnění zadavatele zcela seznatelné. Dle Úřadu tedy nelze namítat nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, když zadavatel navrhovatele seznámil se svým pohledem na jeho argumentaci a navrhovatel se tak mohl rozhodnout, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu.

116.     K tvrzení navrhovatele v bodech 67. a 68. návrhu, že „(z)adavatel se vůbec nevypořádal s námitkou Navrhovatele, v níž Navrhovatel uvedl, že Zadavatel v rámci Kritéria č. 5 hodnotil navržení požadavků, které vyplývají přímo ze smlouvy na Veřejnou zakázku. Zadavatel jednak ve vztahu k tomuto tvrzení Navrhovatele neuvedl žádnou relevantní argumentaci, (…) Zadavatel se tak vůbec nevypořádal s námitkou Navrhovatele, navíc pak tvrzení o tom, že byly hodnoceny podmínky poskytnutí SW dle čl. 22.8 smlouvy, je zcela nesmyslné“, Úřad ze zjištěných skutečností seznal, že navrhovatel má za to, že zadavatel v rámci hodnocení kritéria č. 5, konkrétně v kladně hodnocené skutečnosti „větší nezávislost řešení umožňující snadnější převod komponent/částí systému na obdobnou technologii jiného subjektu a tím snižuje vendor lock-in na produktech nebo službách konkrétního subjektu“, hodnotil obligatorní požadavky vyplývající z návrhu smlouvy, který tvoří přílohu zadávací dokumentace (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z části III. rozhodnutí o námitkách Úřad seznal, že zadavatel se vyjádřil k této argumentaci navrhovatele tak, že se jedná o námitku vůči zadávacím podmínkám a tedy opožděně podanou, a že v rámci předmětné kladně hodnocené skutečnosti hodnotil podmínky poskytnutí SW dle bodu 22.8 návrhu smlouvy, které nemohl konkrétně upravit s ohledem na případnou diskriminaci (blíže viz bod 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má za to, že je odůvodnění zadavatele v rozhodnutí o námitkách podrobné a srozumitelné, jelikož zadavatel uvedl, jaké skutečnosti jím byly hodnoceny, a z odůvodnění zadavatele jsou seznatelné důvody odmítnutí této argumentace navrhovatele. Úřad tedy nemůže souhlasit s tím, že se zadavatel „vůbec nevypořádal“ s argumentací navrhovatele uvedenou v bodu 51. námitek, jelikož skutková zjištění toto tvrzení nedokládají.

117.     V bodu 71., 73., 79., 86. a 90. návrhu navrhovatel uvádí, že „Zadavatel sice v zadávacích podmínkách nestanovil, jakým způsobem má hodnotící komise hodnocení provádět, ze Zprávy o hodnocení by však měla být tato skutečnost zřejmá, aby bylo provedené hodnocení nabídek transparentní a přezkoumatelné, což v tomto případě zřejmé není (…) V každém případě se Zadavatel vypořádal s námitkou Navrhovatele naprosto nesrozumitelně. (…) Navrhovateli zůstala nezodpovězena otázka – hodnotil Zadavatel i jednotlivé odrážky jako podkritéria, nebo ne? Hodnotil Zadavatel pouze Kritéria č. 2, 4 a 5 jako celky? Zadavatel v tomto případě zcela rezignoval na jakékoli vyjasnění provedeného hodnocení. (…) Navrhovatel zdůrazňuje, že je naprosto neakceptovatelné, aby Zadavatel v rámci jednoho dokumentu, a to ještě navíc v Rozhodnutí o Námitkách, uváděl rozporuplné informace. Zadavatel tak učinil Rozhodnutí o Námitkách nepřezkoumatelným. (…) Zadavatel přitom jednak nestanovil postup stanovení konkrétního počtu bodů v rámci jedné bodové kategorie (…). Tato skutečnost pak není zřejmá ani ze Zprávy o hodnocení. Zadavatel se v Rozhodnutí o Námitkách s touto námitkou Navrhovatele nijak nevypořádal a pouze stroze konstatoval, že bodové hodnoty jednotlivých hodnotících kritérií jsou přece zřejmé ze Zprávy o hodnocení nabídky. (…) Zadavatel se nepokusil vypořádat s námitkami Navrhovatele, a namísto toho Rozhodnutí o Námitkách učinil nepřezkoumatelným. (…) Argumentační nouze Zadavatele pak opět vyvrcholila v podobě netransparentního a nepřezkoumatelného rozhodnutí o námitce stran konkrétního počtu bodů přidělených jednotlivým nabídkám v rámci jednotlivých bodových kategorií (…) Rozhodnutí o Námitkách neobsahuje podrobné a srozumitelné vyjádření k tomuto námitkovému bodu.“ Úřad seznal, že navrhovatel obšírně argumentuje v bodech 52. až 74. námitek proti popisu hodnocení údajů z nabídek ve zprávě o hodnocení (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze skutkových zjištění blíže uvedených v bodech 95. až  97. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad seznal, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách předně obecně vyjádřil k metodě vyhodnocení stanovené v zadávací dokumentaci, přičemž se v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Úřadu[4] a následně se vyjádřil k argumentaci navrhovatele směřující proti zprávě o hodnocení. Zadavatel se v části III. rozhodnutí o námitkách vyjadřuje k navrhovatelem namítanému bodovému hodnocení, a to tak, že dle něj je popis hodnocení údajů z nabídek uvedený ve zprávě o hodnocení konkrétní a jsou z něj patrné „důvody, proč obdržel [navrhovatel] právě uvedený počet bodů a na základě čeho komise přidělila méně bodů než ostatním nabídkám“. Úřad má za to, že navrhovatel dostal v odůvodnění uvedeném v části III. rozhodnutí o námitkách dostačující, tedy podrobnou a srozumitelnou odpověď, z jakého důvodu zadavatel odmítá předmětnou námitku navrhovatele, přičemž zadavatel staví svou argumentaci zejména na skutečnosti, že v rámci hodnocení nabídek v kritériích č. 2, 4 a 5 postupoval v souladu se zadávací dokumentací. Úřad na tomto místě opakovaně odkazuje na rozhodnutí předsedy ze dne 17. 1. 2020, ve kterém je uvedeno, „že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek. Úřad by se tak stal kolbištěm účastníků správního řízení, kde by se spíše řešilo, kdo sepsal delší slohovou práci, než zda je zadávací řízení v souladu se zákonem.“ Ve světle právě citovaného je zadavatelovo vyjádření v rozhodnutí o námitkách dostačující, jelikož navrhovateli je známo, z jakého důvodu zadavatel v předmětné námitce navrhovateli nevyhověl. Dle Úřadu tedy nelze namítat nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, když zadavatel navrhovatele seznámil se svým pohledem na navrhovatelovu argumentaci a navrhovatel se tak mohl rozhodnout, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu.

118.     K porušení zákona, jež navrhovatel definoval v bodu 92.8. návrhu následovně: „Zadavatel svým jednáním porušil § 245 odst. 1 zákona, když se Zadavatel v Rozhodnutí o Námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným Navrhovatelem v Námitkách, a to buď tím, že se k některým skutečnostem Zadavatel vůbec nevyjádřil, nebo skutečnosti uváděné Navrhovatele účelově změnil/upravil, a tedy se ke skutečnostem uváděným Navrhovatelem v konečném důsledku taktéž vůbec nevyjádřil, nebo se ke skutečnostem vyjadřoval rozporuplně, čímž učinil Rozhodnutí o Námitkách nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů nebo jejich vnitřní rozpornost.“, Úřad konstatuje, že na základě shora uvedeného (viz body 104. až 117. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že rozhodnutí o námitkách naplňuje požadavky zákona ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

Údajný střet zájmů

119.     Jelikož navrhovatel v návrhu mj. uvádí, že „nelze o střetu zájmů ve smyslu § 44 odst. 2 písm. b) zákona vůbec pochybovat (…) Poddodavatel měl nebo mohl mít vliv na výsledek zadávacího řízení, (…), když se poddodavatel podílel na zpracování technických příloh zadávací dokumentace, na které navazovalo zpracování té části nabídky, která podléhala hodnocení. (…) Vybraný dodavatel volbou svého Poddodavatele zároveň naplnil skutkovou podstatu § 48 odst. 5 písm. c) zákona, když účastí Poddodavatele při zpracování části zadávacích podmínek Veřejné zakázky došlo (…) k narušení hospodářské soutěže.“, přistoupil Úřad k posouzení toho, zda zadavatel v zadávacím řízení postupoval tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, příp. zda k jeho odstranění přijal opatření k nápravě.

120.     Úřad předně sděluje, že zadávací podmínky jsou nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto zákon zadavateli ukládá povinnost vymezit jejich prostřednictvím veškeré podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zákon v § 36 odst. 4 zákona stanovuje zadavateli povinnost označit tu část zadávací dokumentace, kterou nezpracovával sám, ale vypracovala ji pro něho osoba odlišná od zadavatele. Pokud tedy zadávací dokumentaci, resp. některou její část vypracovala osoba odlišná od zadavatele, musí zadavatel v zadávací dokumentaci tuto část označit společně s identifikací osoby, která předmětnou část zadávací dokumentace vypracovala. To s ohledem na zachování smyslu zákonné mlčenlivosti neplatí pouze za předpokladu, že zadávací dokumentaci vypracoval pro zadavatele advokát nebo daňový poradce.

121.     Úřad tedy nejprve posuzoval, zda zadávací dokumentaci, její část nebo celou, zpracovala osoba odlišná od zadavatele, jak tvrdí navrhovatel a pokud tomu tak bylo, zda zadavatel splnil svoji povinnost stanovenou v § 36 odst. 4 zákona.

122.     Úřad ze skutkových okolností blíže uvedených v bodu 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí zjistil, že část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele, když v bodu 15 zadávací dokumentace je výslovně uvedeno, že na vypracování části zadávací dokumentace, konkrétně Přílohy č. 2 a Přílohy č. 4, se spolupodílela osoba poddodavatele.

123.     Ve světle v předchozím odstavci uvedeného má Úřad za prokázané, že zadavatel splnil svoji povinnost stanovenou v § 36 odst. 4 zákona, tj. řádně označil část zadávací dokumentace, která byla vypracována ve spolupráci s osobou odlišnou od zadavatele, vč. identifikace této osoby.

124.     Navrhovatel v rámci argumentace k šetřenému sděluje, že zadavatel „při účelově činěné objednávce za účelem vypracování části zadávací dokumentace neučinil žádné opatření proti střetu zájmů nebo narušení hospodářské soutěže, (…) Zadavatel pouze uvedl, že příslušnou část uveřejnil již v únoru 2020 na profilu zadavatele. I kdyby tak zadavatel učinil, nemělo by to na jeho pochybení žádní vliv.“ Úřad s ohledem na tato tvrzení navrhovatele šetřil, jaké skutečnosti ve vztahu ke spolupráci zadavatele a poddodavatele týkající se vypracování Přílohy č. 2 a Přílohy č. 4 nastaly, přičemž zjistil následující:

• v registru smluv je od 23. 1. 2020 uveřejněna Objednávka, podle které si zadavatel u poddodavatele objednal popis rozhraní webových služeb a základní architektury informačního systému DMVS;
• na profilu zadavatele byl dne 7. 2. 2020 uveřejněn Přípis zadavatele, jehož přílohami jsou dokumenty týkající se architektury IS DMVS a popisu rozhraní IS DMVS, které poddodavatel pro zadavatele na základě Objednávky vypracoval, což potvrdil zadavatel v rozhodnutí o námitkách, kde mj. uvádí, že „(p)ůvodní znění dokumentů vypracovaných Poddodavatelem v plném rozsahu zveřejnil Zadavatel již začátkem roku 2020 na svém profilu zadavatele“ (blíže viz body 89., 98. a 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

125.     Shora uvedené kroky zadavatel učinil ještě před zahájením zadávacího řízení, konkrétně 192 dnů před jeho zahájením uveřejnil na profilu zadavatele Přípis, vč. příloh vypracovaných poddodavatelem pro zadavatele.

126.     Úřad dále konstatuje, že zadavatel se dozvěděl nejpozději v průběhu posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení, že tento prokazoval splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona stanoveného v bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace prostřednictvím poddodavatele, tj. osoby, která se spolupodílela na vypracování části zadávací dokumentace.

127.     Podle § 44 odst. 1 zákona zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Jinými slovy zákon zadavateli v § 44 odst. 1 zákona stanovuje obecnou prevenční povinnost předcházet střetu zájmů, kdy tato povinnost dopadá na všechny kroky zadavatele v zadávacím řízení, které by mohly mít za následek vznik střetu zájmů. Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě. Současně Úřad akcentuje, že podle § 44 odst. 2 písm. b) zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením, přičemž tímto zájmem se podle § 44 odst. 3 zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

128.     Obecně lze pod pojmem „střet zájmů“ dle komentářové literatury[5] chápat stav, kdy „(…) se u jednoho subjektu koncentrují dvě nebo více různých pozic (funkcí, statusů), přičemž z těchto pozic vyplývají pro daný subjekt navzájem výrazně protichůdné zájmy (např. z důvodu osobního finančního zájmu, navzájem protichůdných povinností uložených právními předpisy apod.). Střet zájmů může být takto založen např. účelovým přizpůsobením zadávacích podmínek osobou, která vedle zadavatele spolupracuje rovněž s některým z potenciálních dodavatelů, případně i majetková účast zadavatele v dodavateli a s ní spojený ekonomický zájem zadavatele na tom, aby právě s tímto dodavatelem došlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.“

129.     S ohledem na shora obecně uvedené lze dle Úřadu ze skutkových okolností šetřeného případu dovodit, že poddodavatelem vybraného dodavatele je osoba, která spolupracovala na vypracování části zadávací dokumentace, a dále lze usuzovat, že poddodavatel měl či minimálně mohl mít na účasti v zadávacím řízení, a tedy i na případném plnění veřejné zakázky, vlastní ekonomický zájem, jež lze chápat jako střet zájmů ve smyslu § 44 odst. 1 zákona. Takový ekonomický zájem lze přitom bezpochyby podřadit pod zájem získat osobní výhodu ve smyslu ustanovení § 44 odst. 3 zákona. V takovém případě totiž dle Úřadu hrozí riziko, že osoba, která se spolupodílela na vypracování části zadávací dokumentace a která se bude spolupodílet na plnění veřejné zakázky, může mít informační výhodu oproti potenciálním účastníkům zadávacího řízení v tom, že je dříve seznámena s částí zadávacích podmínek předmětného zadávacího řízení, nebo může části zadávací dokumentace, na jejichž vypracování se spolupodílela, upravit s ohledem na svoji budoucí účast v zadávacím řízení s cílem získat před potenciálními účastníky zadávacího řízení konkurenční výhodu. Úřad tedy na šetřenou situaci nahlíží jinak, než zadavatel, který tvrdí, že „ke střetu zájmů, resp. narušení hospodářské soutěže, účastí Poddodavatele ve veřejné zakázce, dojít nemohlo a nedošlo“

130.     Podle § 49 zákona platí, že opatřením k nápravě se rozumí úkony, jimiž zadavatel zhojí svůj předchozí postup odporující zákonu. Může se tak jednat o jakýkoli úkon zadavatele, který povede k odstranění střetu zájmů. V této souvislosti uvádí komentářová literatura⁴ mj., že: „Opatřením k nápravě je třeba rozumět určité aktivní kroky zadavatele, přičemž jejich konkrétní povaha může být velmi různá zejména v závislosti na tom, jakým postupem zadavatel zákon porušil a v čem toto porušení zákona spočívá. Je namístě připomenout, že i  v případě přijetí nápravného opatření je zadavatel vázán ostatními ustanoveními zákona, a  to včetně základních zásad podle § 6 (zde zejména zásadou přiměřenosti). Možnosti zadavatele co do povahy a způsobu přijetí nápravného opatření jsou tak sice široké, ale rozhodně nejsou neomezené.“

131.     V posuzovaném případě, jak již bylo uvedeno výše, zadavatel součástí Přípisu učinil dokumenty, které pro něj poddodavatel zpracoval, a které následně zadavatel využil jako podklad pro zpracování Přílohy č. 2 a Přílohy č. 4, přičemž daný přípis uveřejnil na profilu zadavatele dne 7. 2. 2020, tj. 6 měsíců před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Dle Úřadu na uveřejnění Přípisu ještě v době před zahájením zadávacího řízení nelze nahlížet jinak než, že zadavatel tímto krokem, ať již byl reálně motivován čímkoliv,  nepochybně zcela narovnal či zásadním způsobem eliminoval případný informační deficit potenciálních účastníků zadávacího řízení vůči poddodavateli, jelikož tito se mohli ještě před zahájením zadávacího řízení seznámit s obsahem dokumentů, které poddodavatel pro zadavatele při přípravě zadávacího řízení vypracoval. Úřad má tak za to, že zadavatel svým postupem při přípravě zadávacího řízení popsaným v bodu 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí přijal dostatečné opatření k nápravě ve vztahu ke střetu zájmů poddodavatele při jeho účasti v zadávacím řízení, tudíž dle Úřadu před samotným zahájením zadávacího řízení zadavatel dostál své povinnosti učinit opatření k nápravě střetu zájmů, a to nehledě na původní účel zveřejnění daných příloh, jímž původně bylo získání informace o přibližné nabídkové ceně za realizaci předmětu plnění za účelem vymezení předpokládané hodnoty připravované veřejné zakázky, a taktéž nehledě na dobu, kdy toto opatření bylo učiněno, tj. ještě před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Pro posouzení dané věci je relevantní pouze skutečnost, jaký účinek dané opatření, tedy zveřejnění daných příloh mělo, přičemž, jak již Úřad vyvodil výše, uveřejněním daných příloh došlo ke zhojení možného střetu zájmů poddodavatele. Zadavatel tedy preventivně řešil a reagoval na situaci, že se poddodavatel může jakkoli „zapojit“ do zadávacího řízení. Dle Úřadu by bylo přitom s ohledem na specifika projednávané věci vůči zadavateli nespravedlivé požadovat provedení nějakého „dalšího“ opatření i v okamžiku, kdy zadavatel v průběhu zjistil, že se poddodavatel může podílet na plnění veřejné zakázky jako poddodavatel, neboť dostatečné opatření k nápravě již bylo zadavatelem reálně učiněno dříve.

132.     Jelikož zadavatel v právě šetřeném případě přijal opatření k nápravě ještě před zahájením zadávacího řízení, když z předběžné opatrnosti (nad rámec zákonné povinnosti) uveřejnil na profilu zadavatele dokumenty, které pro něj poddodavatel v rámci Objednávky vypracoval, nebylo dle Úřadu třeba činit další kroky ex post, resp. přijímat další nápravná opatření v rámci zadávacího řízení poté, co se při posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele dověděl o spolupráci vybraného dodavatele s poddodavatelem. Úřad neshledává pochybení v takovém postupu zadavatele, v němž přijímá opatření k nápravě ex ante, tedy dříve, než dojde k určité situaci v zadávacím řízení, a nikoliv ex post, až se daná situace v zadávacím řízení reálně potvrdí, jelikož, jak již bylo uvedeno výše, stěžejní je pouze účinek daného opatření, nikoliv doba či účel jeho provedení.

133.     Úřad v kontextu shora uvedeného konstatuje k tvrzení navrhovatele, že z důvodu účasti poddodavatele vybraného dodavatele v zadávacím řízení došlo k narušení hospodářské soutěže, že ani s tímto tvrzením nesouhlasí, jelikož údajná informační výhoda poddodavatele oproti účastníkům zadávacího řízení byla eliminována před zahájením zadávacího řízení, a to uveřejněním dokumentů vypracovaných poddodavatelem v Přípisu na profilu zadavatele.

134.     Na základě shora uvedeného tak Úřad odmítá argumentaci navrhovatele, v níž tvrdí, že „(z)adavatel by měl v souladu s § 85 odst. 2 zákona po Vybraném dodavateli požadovat nahrazení Poddodavatele, u nějž došlo ke střetu zájmů a jehož účastí v zadávacím řízení došlo k narušení hospodářské soutěže.“ jakonedůvodnou, jelikož nelze oprávněně požadovat po zadavateli, aby střet zájmů poddodavatele vybraného dodavatele za daných skutkových okolností posoudil tak, že adekvátním opatřením k nápravě je nahrazení poddodavatele vybraného dodavatele. Úřad má za to, že zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, v němž došlo ke střetu zájmů účastí poddodavatele vybraného dodavatele, přijal jiné dostatečné opatření k nápravě při přípravě zadávacího řízení, což bylo Úřadem dovozeno výše. Úřad přitom zdůrazňuje, že předpokladem pro aplikaci § 85 odst. 2 zákona, a tedy možnost požadovat nahrazení poddodavatele ze strany zadavatele, je přitom naplnění zákonného důvodu pro vyloučení pro nezpůsobilost podle § 48 odst. 5 b) a c) zákona, k čemuž však právě s ohledem na provedené opatření k nápravě v případě poddodavatele nemohlo nikdy dojít.

135.     Pro úplnost Úřad uvádí, že argumentaci navrhovatele, v níž dovozuje údajný střet zájmů poddodavatele vybraného dodavatele na základě účasti poddodavatele v jiných zadávacích řízení realizovaných zadavatelem, odmítá, neboť není pro posuzovanou věc relevantní, jelikož se týká plnění a jednání zadavatele, resp. poddodavatele v jiných zadávacích řízeních, která nejsou předmětem tohoto správního řízení. Úřad se k jiným zadávacím řízením uvedeným navrhovatelem v návrhu vyjadřovat nemůže, jelikož v rámci správního řízení posuzuje skutečnosti pouze ve vztahu k zadávacímu řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Pro úplnost Úřad uvádí, že ze skutečností týkajících se jiných zadávacích řízení nelze činit žádné závěry, protože nelze vzájemně porovnávat jiné veřejné zakázky a domáhat se toho, aby zadavatel v každém zadávacím řízení s obdobným předmětem plnění postupoval naprosto shodně. Je třeba si uvědomit, že každá veřejná zakázka je jiná a něčím unikátní, stejně tak se liší potřeby zadavatele, kvůli jejichž uspokojení zahajuje zadávací řízení.

136.     Úřad konstatuje, že na základě shora uvedeného (viz body 119. až 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že zadavatel přijal adekvátní opatření k nápravě střetu zájmů, k němuž došlo účastí poddodavatele vybraného dodavatele v zadávacím řízení.

137.     S ohledem na vše shora uvedené (viz body 104. až 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona v částech týkajících se tvrzení, že

• se zadavatel vůbec nevyjádřil k některým skutečnostem uvedeným v bodech 10. až 13., 15., 26., 48., 50. až 56., 72. až 74. námitekpodaných navrhovatelem, a že zadavatel učinil rozhodnutí o námitkáchnavrhovatelenepřezkoumatelným a nesrozumitelným, 
• účastí poddodavatele vybraného dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku došlo k údajnému střetu zájmů, jelikož se poddodavatel podílel na zpracování Přílohy č. 2 a Přílohy č. 4, a zadavatel nepřijal opatření k nápravě, jímž by zamezil narušení hospodářské soutěže účastí poddodavatele v zadávacím řízení, 

zamítá, neboť v intencích těchto částí návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K výroku II. rozhodnutí

138.     Navrhovatel v části III. „Nesprávné posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení“ návrhu zpochybňuje splnění zákonných požadavků vůči Smlouvě o subdodávce, když tvrdí, že mu „(z)adavatel v tomto ohledu neposkytl žádné bližší informace o obsahu Smlouvy o subdodávce. (…) Navrhovatel (…) se domnívá, že ze Smlouvy o subdodávce nemůže vyplývat žádný konkrétní závazek, který by naplňoval podmínky § 79 odst. 2 písm. c) zákona a § 83 odst. 2 zákona.“ Z argumentace navrhovatele Úřad seznal, že navrhovatel je přesvědčen, že vybraný dodavatel nedostatečně prokázal svou způsobilost plnit veřejnou zakázku, když neprokázal technickou kvalifikaci v souladu se zákonem a zadávací dokumentací. K posouzení věci uvádí Úřad následující.

139.     Úřad v obecné rovině konstatuje, že kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Lze uvést, že účelem institutu kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Co se týče kritérií technické kvalifikace, jejich smyslem je pak konkrétně prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

140.     Jak vyplývá z bodu 6.3.1 zadávací dokumentace, zadavatel požadoval předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona, který měl zahrnovat nejméně tři referenční služby v oblasti ICT, přičemž konkrétně podle bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace se minimálně jedna referenční služba musí týkat IT systému s minimálně 500 současně pracujícími uživateli a musí se týkat IT systému obsahujícího zpracování jak popisných, tak s nimi provázaných grafických/prostorových dat, a musí splňovat další konkrétní požadavky a funkčnosti stanovené v bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace (dále též „významná služba poskytnutá poddodavatelem“, podrobně viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně je pak nutné akcentovat, že zadavatel v bodu 6.6 zadávací dokumentace stanovil, že účastník zadávacího řízení může podle § 83 zákona prokázat určitou část mj. technické kvalifikace prostřednictvím jiných osob (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

141.     Z nabídky vybraného dodavatele Úřad zjistil, že k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložil vybraný dodavatel seznam referencí, z něhož vyplývá, že prokazuje splnění části technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona prostřednictvím poddodavatele, a to významnou službou poskytnutou poddodavatelem, tj. v této části vybraný dodavatel využil možnosti prokázat kvalifikaci třetí osobou ve smyslu § 83 odst. 1 zákona (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

142.     S ohledem na argumentaci navrhovatele Úřad zkoumal vymezení písemného závazku poddodavatele, když posuzoval, zda Smlouva o subdodávce, kterou vybraný dodavatel v zadávacím řízení předložil jako součást své nabídky, je vymezena v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona.

143.     Úřad předně v obecné rovině souhrnně uvádí, že podmínkou zakotvenou v § 83 odst. 1 písm. d) zákona, kterou musí dodavatel splnit v případě, kdy prokazuje splnění kritéria technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby (poddodavatele), je předložení písemného závazku jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Z § 83 odst. 2 zákona dále vyplývá, že tento požadavek je splněn, je-li obsahem písemného závazku jiné osoby společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem. Prokazuje-li však dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě musí dokument podle § 83 zákona odst. 1 písm. d) zákona obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Právní domněnka splnění § 83 odst. 1 písm. d) zákona v návaznosti na společnou a nerozdílnou odpovědnost účastníka zadávacího řízení a jiné osoby, se tak v takovém případě neuplatní. Úřad tudíž zdůrazňuje, že v šetřeném případě je tedy nezbytné reflektovat, že vybraný dodavatel prokazoval prostřednictvím poddodavatele kritérium technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, což značí, že písemný závazek jiné osoby musí mj. obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat dodávky či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

144.     Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze „obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato „kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky.

145.     Vzhledem k tomu, že předmětem plnění realizovaných prostřednictvím jiných osob (poddodavatelů) mohou být vysoce odborné a specifické činnosti, které mohou být zcela klíčové pro úspěšné a řádné zvládnutí celkového předmětu veřejné zakázky, je z pohledu zadavatele o to zásadnější, aby byl písemný závazek jiné osoby, která se bude na plnění veřejné zakázky podílet, náležitě a řádně vymezen, a tudíž by zadavatel měl v tomto duchu k prokazování této části kvalifikace, včetně písemného závazku jiné osoby k poskytnutí nezbytného plnění, přistupovat. Za situace, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval prokázat kritéria technické kvalifikace, je nezbytné, aby na těchto svých požadavcích důsledně trval a dostatečným způsobem ověřoval jejich naplnění tak, aby nebylo jakýchkoliv pochyb o tom, že vybraný dodavatel splnění zadavatelem požadované kvalifikace reálně prokázal.

146.     Judikatura správních soudů několikrát řešila nároky na vymezení závazku poddodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky. Jako příklad Úřad cituje např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013-90 ze dne 6. 10. 2014, ze kterého vyplývá, že aby subdodavatelská smlouva vyhověla požadavku podle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ, musel by z ní plynout „konkrétní závazek subdodavatele, jenž byspolehlivě dokládal reálnou míru participace subdodavatele na samotném plnění, jež jeveřejnou zakázkou (tj. míru přímého podílu subdodavatele na realizaci plnění), nebokonkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálné poskytnutí věcí či práv,s nimiž by byl dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a jeho natolikpřesný popis, aby bylo možno posoudit skutečný podíl subdodavatele na veřejné zakázcerealizované uchazečem).“ Dále Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku uvedl, že „je zapotřebí spolehlivě doložit, v jakýchohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jakékonkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat faktickou participací svého subdodavatele,jež pak bude souviset s jeho odbornými (technickými) nebo ekonomickými schopnostmiv rámci plnění veřejné zakázky, a v čem bude taková participace spočívat, popř. v jakýchohledech, ve vztahu k jakým částem veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jakékonkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat věcmi či právy subdodavatele, a o jaké věci čio jaká práva půjde.“ Závazek musí být podle tohoto soudu „dostatečně konkretizován,aby zadavatel na jeho základě mohl posoudit rozsah skutečné participace subdodavatele naveřejné zakázce (ať už v jakékoli smysluplné formě).“ Dle Krajského soudu pak „(o)becnými formulacemi, z nichž nemůže být postaveno najisto, jakékonkrétní plnění nebo jaké věci či práva mají být poskytovány, nemůže být prokázán žádnýjejich konkrétní obsah ani rozsah, a tedy takové obecné formulace nevyhovují požadavkupodle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ.“ K citovanému Úřad doplňuje, že ačkoliv se rozsudek týká předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené z pohledu Úřadu plně aplikovatelné i na posuzovaný případ, neboť institut kvalifikace a jejího prokazování nedoznal přijetím nové právní úpravy, tzn. zákona, nikterak zásadních změn. Uvedené platí i pro dále citovanou judikaturu.

147.     Závěry Krajského soudu v Brně ohledně požadavků na podobu subdodavatelských smluv přijal i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015, kde je uvedeno, že „je však třeba trvat také na tom, aby formulace takové smlouvy byla natolik konkrétní, že z ní bude zřejmé, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím subdodavatele. Uvedený požadavek je dán tím, že subdodavatelská smlouva tvoří právní základ pro doplnění kvalifikace dodavatele v chybějícím rozsahu subdodavatelem. To jasně vyplývá i z dikce shora citovaného § 51 odst. 4 písm. b) zákona o veřejných zakázkách, podle které ze subdodavatelské smlouvy má vyplývat závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem (případně k poskytnutí věcí či práv), a to »alespoň v rozsahu v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d)«“. Nejvyšší správní soud také uvedl „(j)e primárně třeba, aby subdodavatelská smlouvavůbec obsahovala nějakou jasně vymezenou kvalifikační dovednost (schopnost, licenci,zkušenost) a reálný platný závazek k jejímu plnění.“

148.     Ze shora citované rozhodovací praxe lze dovodit minimální obsahové náležitosti, které by měl písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky pojmout tak, aby byl naplněn základní účel předkládání tohoto závazku, a sice aby měl zadavatel jistotu, že část veřejné zakázky, na které se bude podílet osoba odlišná od dodavatele, který v tomto rozsahu zpravidla nedisponuje příslušnými zkušenostmi, bude plněna osobou kvalifikovanou. Je tedy nezbytné, aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

149.     V předmětu Smlouvy o subdodávce se poddodavatel zavázal poskytnout vybranému dodavateli pro účely prokázání způsobilosti a kvalifikace v zadávacím řízení referenci na projekt s názvem „Systémová integrace projektu ISKN“ a dále se zavázal poskytovat vybranému dodavateli plnění, jež je definováno jako „plnění určené k plnění Zakázky Objednatelem[vybraný dodavatel], tedy práce, věci či práva, s nimiž bude Objednatel oprávněn disponovat v rámci plnění Zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém Poddodavatel prokáže splnění kvalifikace dle § 83 odst. 1 ZZVZ. Neplyne-li z této smlouvy nebo nabídky Objednatele v Zadávacím řízení (viz. odst. 2.5.) něco jiného, má se za to, že předmětem plnění subdodávky jsou poradenské služby, poskytování znalostní báze a know-how podle potřeb Objednatele v oblasti, ve které Poddodavatel prokazuje splnění kvalifikace či způsobilosti dle § 83 odst. 1 ZZVZ a nelze ji bez pochyb vymezit, pak v oblasti celého předmětu Veřejné zakázky, kromě oblastí, u nichž Zadavatel vyloučil plnění prostřednictvím Poddodavatele, a to v rozsahu alespoň nezbytném pro řádné plnění Veřejné zakázky.“ (viz body 72. a 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

150.     Úřad uvádí, že má za to, že dané rozdělení plnění mezi vybraným dodavatelem a jeho poddodavatelem neodpovídá rozsahu poskytnuté kvalifikace, kdy v případě prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona poddodavatel za vybraného dodavatele prokázal určitý typ významné služby s jasně stanovenými požadavky a funkčnostmi na IT systém (podrobně viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve Smlouvě o subdodávce však nejsou dostatečně vymezeny konkrétní činnosti, jež poddodavatel při plnění veřejné zakázky hodlá vybranému dodavateli poskytnout v kontextu významné služby poskytnuté poddodavatelem, tzn., není zcela jasné, jak konkrétně se bude tento podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, jelikož obecné formulace „poradenské služby, poskytování znalostní báze a know-how“ a „alespoň v rozsahu, v jakém Poddodavatel prokáže splnění kvalifikace dle § 83 odst. 1 ZZVZ“ nikterak určitě a jednoznačně ve vazbě na významnou službu poskytnutou poddodavatelem nekonkretizují, které práce bude poddodavatel plnit. S odvoláním na shora citovanou judikaturu tak nemohou dle Úřadu obstát dané obecné formulace uvedené ve Smlouvě o subdodávce, jelikož z nich nelze seznat určitost plnění poddodavatele v rámci veřejné zakázky, nic nevypovídají o konkrétním závazku poddodavatele či jeho participaci na relevantních činnostech v rámci plnění předmětu veřejné zakázky, tj. vykonávání konkrétních služeb/dodávek pro vybraného dodavatele. Dále není ve Smlouvě o subdodávce jednoznačně dáno, v jakém rozsahu či zda vůbec bude poddodavatel skutečně realizovat plnění pro vybraného dodavatele (resp. zadavatele), když i rozsah plnění je naprosto nedostatečně vymezen slovním spojením „podle potřeb Objednatele“. Takto vymezený rozsah plnění, tj. dle potřeb vybraného dodavatele, totiž dle Úřadu nijak nevylučuje situaci, že vybraný dodavatel nebude od poddodavatele nic požadovat, jelikož mu „nevznikne potřeba“, a proto „hrozí“, že poddodavatel, ačkoliv jeho prostřednictvím byla prokázána určitá část technické kvalifikace, nebude na plnění relevantních služeb/dodávek participovat vůbec, resp. nebude pro vybraného dodavatele (resp. zadavatele) realizovat žádné plnění.  

151.     V kontextu právě uvedeného se tak vymezení písemného závazku ve Smlouvě o subdodávce jeví jako zcela nejasné a nedostatečné, jelikož dle Úřadu zadavatel nemůže být schopen dostatečně určitě a jednoznačně konkretizovat, které práce a v jakém rozsahu bude poddodavatel pro vybraného dodavatele skutečně realizovat. Jinými slovy, přestože zadavatel nemá pochyb o tom, jakou část technické kvalifikace poddodavatel za vybraného dodavatele prokázal, není dle Úřadu schopen s jistotou vymezit, které práce a v jakém rozsahu bude poddodavatel v rámci předmětu veřejné zakázky skutečně realizovat, když z obsahu Smlouvy o subdodávce nelze učinit jednoznačný úsudek o konkrétní participaci poddodavatele co do obsahu, tak rozsahu plnění poddodavatele pro vybraného dodavatele, čili úsudek o skutečném prokázání technické kvalifikace pro vybraného dodavatele, jelikož formulace závazku obsaženého ve Smlouvě o subdodávce neposkytuje zadavateli jakoukoliv jistotu, zda konkrétní schopnosti poddodavatele naleznou v rámci realizace veřejné zakázky faktické uplatnění, a to v jaké konkrétní podobě a v jakém rozsahu, v důsledku čehož nelze považovat vymezení písemného závazku ve Smlouvě o subdodávce za souladné s § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona.

152.     V této souvislosti je nutné dle Úřadu opět upozornit, že právě na základě Smlouvy o subdodávce, obsahující jednoznačný závazek odpovídající rozsahu kvalifikace prokazované prostřednictvím poddodavatele, musí mít zadavatel postaveno najisto, že takto prokazovaná kvalifikace není ani částečně kvalifikací „pouze koupenou“, ale že bude mít reálný dopad do plnění veřejné zakázky. Poddodavatelská smlouva, která jednoznačně splňuje požadavky podle § 83 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona, proto v tomto ohledu důvodně představuje doklad nezbytný pro uznání takto prokazované kvalifikace. V této souvislosti lze opakovaně zdůraznit, že smlouva musí být ve vztahu ke splnění požadavků podle § 83 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona dostatečně určitá a srozumitelná zadavateli, a to zejména co se týče vztahu mezi sjednaným plněním poddodavatele a rozsahem poddodavatelem prokazované kvalifikace.

153.     Úřad dále doplňuje, že § 39 odst. 4 zákona stanoví, že zadavatel posoudí u vybraného dodavatele vždy splnění podmínek účasti. Současně platí, že podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel obsažených v zákoně a je povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Vybraný dodavatel předložil Smlouvu o subdodávce, ze které nicméně nevyplývá dostatečně konkrétní závazek participace na plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém poddodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona. V takovém případě byl tedy zadavatel s ohledem na výše uvedené skutečnosti povinen podle § 48 odst. 8 zákona pro naplnění důvodů v § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, neboť údaje a doklady předložené v nabídce vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínku stanovenouv bodu 6.3.1 zadávací dokumentace spočívající v požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona.

154.     Úřad tedy uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 8 zákona, když nevyloučil vybraného dodavatelez účasti v zadávacím řízení, ačkoliv byl naplněn důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť údaje a doklady předložené v nabídce vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínku stanovenouvbodu 6.3.1 zadávací dokumentace jako podmínku účasti spočívající v požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona,v rámci něhož požadoval předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, z něhož musí jednoznačně a doložitelně vyplývat, že účastník zadávacího řízení v uvedeném období realizoval nejméně tři referenční služby v oblasti ICT, přičemž podle odrážky 6) uvedeného bodu zadávací dokumentace minimálně jedna referenční služba se musí týkat IT systému s minimálně 500 současně pracujícími uživateli a musí se týkat IT systému obsahujícího zpracování jak popisných, tak s nimi provázaných grafických/prostorových dat, a musí splňovat tyto požadavky a funkčnosti:

• zaobjektovaná prostorová data s využitím standardních spatial funkčností Oracle (SDO_GEOM), Bentley, Esri, Hexagon a obdobných, případně open source knihoven,
• implementované kontroly topologie,
• publikace na internetu pro 500 současně pracujících uživatelů,
• vizualizace a editace různých typů geometrie (polygon, linie, bod atd.).,

když vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace prostřednictvím poddodavatele, přičemž ale nepředložil písemný závazek poddodavatele, který by naplnil požadavky § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona, tedy závazek, z jehož obsahu by vyplývalo, které konkrétní stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium technické kvalifikace vztahuje, a v jakém rozsahu je bude poddodavatel vykonávat.

155.     Úřad tudíž konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.

156.     Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, respektive k jeho potencialitě Úřad s ohledem na rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele bezesporu mohl mít vliv na výběr dodavatele, jelikož zadavatel posoudil nabídku vybraného dodavatele jako splňující podmínky účasti v zadávacím řízení, ačkoliv, pokud by postupoval v souladu se zákonem, měl s ohledem na výše uvedené skutečnosti přistoupit k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel tak tímto postupem mohl bezpochyby ovlivnit výběr dodavatele.  

157.     Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

158.     Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel doposud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

159.     Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem (viz body 138. až 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázkypravidlo stanovené v § 48 odst. 8 zákona, když nevyloučil vybraného dodavatelez účasti v zadávacím řízení, ačkoliv byl naplněn důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť údaje a doklady předložené v nabídce vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínku stanovenou v bodu 6.3.1 zadávací dokumentace jako podmínku účasti spočívající v požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona,v rámci něhož požadoval předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, z něhož musí jednoznačně a doložitelně vyplývat, že účastník zadávacího řízení v uvedeném období realizoval nejméně tři referenční služby v oblasti ICT, přičemž podle odrážky 6) uvedeného bodu zadávací dokumentace minimálně jedna referenční služba se musí týkat IT systému s minimálně 500 současně pracujícími uživateli a musí se týkat IT systému obsahujícího zpracování jak popisných, tak s nimi provázaných grafických/prostorových dat, a musí splňovat tyto požadavky a funkčnosti:

• zaobjektovaná prostorová data s využitím standardních spatial funkčností Oracle (SDO_GEOM), Bentley, Esri, Hexagon a obdobných, případně open source knihoven,
• implementované kontroly topologie,
• publikace na internetu pro 500 současně pracujících uživatelů,
• vizualizace a editace různých typů geometrie (polygon, linie, bod atd.).,

když vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace prostřednictvím poddodavatele, přičemž ale nepředložil písemný závazek poddodavatele, který by naplnil požadavky § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona, tedy závazek, z jehož obsahu by vyplývalo, které konkrétní stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium technické kvalifikace vztahuje, a v jakém rozsahu je bude poddodavatel vykonávat, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

160.     Pro úplnost Úřad na tomto místě stručně k argumentaci navrhovatele, že „vybraný dodavatel však Poddodavatele neuvádí ani na jedné z pozic členů realizačního týmu, a to ani ve vztahu k pozici, která svým obsahem pokrývá předmětnou prokazovanou službu, a to konkrétně na pozici hlavního architekta“, s odkazem na znění zadávací dokumentace sděluje, že z bodu 6.3.2.1 zadávací dokumentace je jednoznačně seznatelné, že obsazení pozice hlavního architekta musí být zajištěno a plněno přímo vybraným dodavatelem, a že z bodu 6.3.2.3 lze seznat, že požadavky na pozici hlavního architekta nejsou zcela totožné s požadavky na referenční službu podle bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace, jak tvrdí navrhovatel, neboť z požadavku na hlavního architekta, že má mít „zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s minimálně 500 současně pracujícími uživateli s dostupností (SLA) vyšší než 99%“, nelze jakkoli dovodit, že tento v sobě zrcadlí požadavek zadavatele specifikovaný v bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace. Úřad uzavírá, že skutková zjištění tvrzení navrhovatele nedokládají zejména proto, že zadavatel nepřipouští, aby obsazení pozice hlavního architekta bylo zajištěno poddodavatelem, tudíž tuto argumentaci navrhovatele odmítá Úřad jako nedůvodnou (podrobně viz body 55. až 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K výroku III. rozhodnutí

161.     Navrhovatel v části IV. „Nezákonné hodnocení nabídek“ návrhu brojí proti zadavatelem provedenému hodnocení nabídek údajně v rozporu se zadávací dokumentací a zákonem a současně namítá popis hodnocených údajů z nabídek v jednotlivých kritériích č. 2, 4 a 5 uvedený zadavatelem ve zprávě o hodnocení nabídek, tudíž Úřad přistoupil dále k posouzení toho, zda zadavatelův postup při hodnocení nabídek respektuje zadavatelem v zadávací dokumentaci stanovené postupy a zda postup zadavatele je souladný se zákonem.

162.     K zásadě transparentnosti stanovené § 6 odst. 1 zákona, kterou je zadavatel povinen při postupu dle zákona dodržovat, lze v obecné rovině uvést s odkazem např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 8/2011-107 ze dne 30. 3. 2011, že „(ú)čelem zadávacího řízení je zabezpečit hospodářskou soutěž o předmět veřejné zakázky, tedy volnou a efektivní soutěž dodavatelů o zakázky, a tím také dosáhnout efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatelé totiž většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídeka bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní (…).“

163.     Z uvedeného judikátu tedy jednoznačně vyplývá, že veškeré úkony zadavatele, resp. postup zadavatele v rámci daného zadávacího řízení musí být činěn tak, aby dostál zásadě transparentnosti. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž daný soud judikoval, že „(ú)kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ K tomu lze dále doplnit, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, že požadavek transparentnosti zadávacího řízení „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.

164.     K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad sděluje, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je zpráva o hodnocení nabídek. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných (subjektivních) kritérií hodnocení. Jak uvedl Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7. 1. 2016 č. j. 30 Af 90/2013 – 50, zadavatel musí přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, přičemž platí, že nedostatečnost zprávy o hodnocení nabídek znamená netransparentnost hodnocení. Krajský soud v Brně k tomu ve výše citovaném rozsudku dodává: „(j)inými slovy – je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. To pak samozřejmě klade zvýšené nároky na zadavatele, resp. hodnotící komisi a soud v tomto ohledu dává žalobci za pravdu, že v případě nekvantifikovatelných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek. Nepochybně je zde nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise. Uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky posoudit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. (…) A zvláště u nekvantifikovatelných kritérií by měl být podán důkladný popis, proč byla nějaká nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám.“

165.     Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona musí zpráva o hodnocení nabídek obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tudíž vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu. Přitom platí, že v případě, kdy „zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil kritéria kvality, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto objektivně měřitelná, měl by popis způsobu hodnocení zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách. Slovní popis hodnocení u kvalitativních kritérií by tak měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s ohodnocením zadavatele takovým způsobem, který představuje srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel a způsobu hodnocení, jež zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, a to včetně způsobu přidělování bodů či dle jiného mechanismu, který zadavatel určil pro hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel dále musí všechny tyto hodnocené skutečnosti obsažené v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení popsat v písemné zprávě o hodnocení srovnatelným způsobem.“[6] Jen takové hodnocení může být v souladu se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona. Shora řečené plně koresponduje se závěry obsaženými v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 – 50 ze dne 7. 1. 2016 (viz předcházející bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. že pokud zadavatel stanoví pro hodnocení nabídek kvalitativní (nepočitatelné) kritérium hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení nabídek v tomto kritériu.

166.     Úřad v dalším konstatuje, že v rámci svých kompetencí kontroluje zákonný rámec, v němž se výběr dodavatele provádí, a to včetně dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad sice nemůže nahrazovat hodnotící komisi a myšlenkové pochody jejích členů, nicméně v rámci přezkumu postupu zadavatele kontroluje dodržování zásad uvedených v § 6 zákona, a to i v rámci přezkumu postupu zadavatele, resp. hodnotící komise při posuzování a hodnocení nabídek. Uvedené jednoznačně vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 25/2010-94 ze dne 19. 7. 2011, v němž bylo mj. judikováno, že „(p)ředmětem řízení před žalovaným [Úřad pro ochranu hospodářské soutěže] je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Pravomoc žalovaného končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Žalovaný však mimo jiné dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek. (…) Žalovaný tedy musel přezkoumat, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce. Tím, že by žalovaný přezkoumal hodnocení komise v tomto ohledu, nepředjímal by ani nenahrazoval výsledný názor komise. Je to právě žalovaný, kdo tu je k zajištění efektivní kontroly, zda komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního, přezkoumatelného a smysluplného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění.“

167.     Ve zde projednávané věci Úřad, s ohledem na obsah návrhu a v něm navrhovatelem tvrzené, že „je hodnocení nabídek zcela netransparentní, když není zřejmé (…) jakým způsobem bylo určeno konečné bodové ohodnocení jednotlivých hodnotících kritérií [kritérií č. 2, 4 a 5]. (…) ze Zprávy o hodnocení nelze seznat (…), proč byl v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 jednotlivým nabídkám přidělen konkrétní počet bodů. (…) Dle zadavatele pak mělo být nejvhodnější nabídce předěleno 100 bodů (…) a následně měl Zadavatel vyhodnotit ostatní obdržené nabídky ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení (…). Jak takové hodnocení proběhlo, není zřejmé, když není zřejmý vztah původně provedené kategorizace dle jednotlivých odrážek ke kategorizaci na základě porovnání hodnocené nabídky s nejvýhodnější nabídkou. (…) ze Zprávy o hodnocení nelze seznat, že by Zadavatelem jmenovaná komise prováděla dvoufázové hodnocení (…). Výsledkem tohoto naprosto nesmyslného postupu je pak pouze konstatování, jak byla nabídka v daném kritériu hodnocena slovním označením bodové hodnoty dle Hodnotící tabulky, přičemž následně byl uveden počet bodů bez bližšího odůvodnění. (…) Uvedená nezákonnost se dotkla i stěžovatele, když v Kritériu 2 obdržel 57 bodů ze 74 možných za danou kategorii »nadprůměrná«, v Kritériu 4 obdržel 53 bodů ze 74 možných za danou kategorii »nadprůměrná« a v kritériu 5 obdržel 56 ze 74 možných za danou kategorii »nadprůměrná«. Stěžovateli není zřejmé, proč obdržel právě zadavatelem uvedený počet bodů a na základě čeho zadavatel bodové srážky prováděl.“, šetřil, zda ze zprávy o hodnocení lze identifikovat, že zadavatel hodnotil nabídky v kritériu č. 2, 4 a 5 způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci, tj., zda je z ní seznatelné, jakým způsobem byla v kritériu č. 2, 4 a 5 vybrána nejvhodnější nabídka a dále, zda je v popisu hodnocení údajů z nabídek odůvodněno přidělení konkrétního počtu bodů v šetřených kritériích hodnocení jednotlivým nabídkám, a to při zohlednění toho, že z popisu hodnocení nabídek u kvalitativních kritérií hodnocení musí zadavatel ve zprávě o hodnocení věnovat zvýšený důraz na to, aby hodnocení nabídek mohlo obstát v testu transparentnosti.

168.     Ze skutkových zjištění projednávané věci vyplývá, že zadavatel v bodu 12.1 zadávací dokumentace stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality podle 5 kritérií hodnocení (blíže viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel dále v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace stanovil (i) jaké skutečnosti bude u kritéria č. 2, 4 a 5 kladně hodnotit, (ii) tabulku s metrikou hodnocení, v níž definoval a popsal bodové škály odrážející úspěšnost hodnocené nabídky v rámci kritéria č. 2, 4 a 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, (iii) že nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů a (iv) ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle tabulky s metrikou hodnocení vyjadřující kvalitu zpracování kritéria č. 2, 4 a 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce (podrobně viz body 61. až 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

169.     Úřad z dokumentace o zadávacím řízení dále seznal, že v návaznosti na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, které směřovaly mj. k objasnění kritérií č. 2, 4 a 5 a metody vyhodnocení těchto kritérií hodnocení, zadavatel ve Vysvětleních č. 4, 5, 8 a 9 několikrát objasňoval jím stanovenou metodu vyhodnocení nabídek v rámci těchto kritérií hodnocení a též upravoval znění zadávací dokumentace v dotčených bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace (podrobně viz body 69. a 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

170.     Úřad s odkazem na odůvodnění zadavatele uvedené v části III. rozhodnutí o námitkách (viz bod 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí), popis metody vyhodnocení nabídek v kritériích č. 2, 4 a 5 uvedený v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace a na popis metody vyhodnocení ve Vysvětleních č. 4, 5, 8 a 9 sděluje, že zadavatel měl u obdržených nabídek navzájem a jednotlivě porovnávat naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v rámci kritérií č. 2, 4 nebo 5, přičemž nabídce, která z tohoto porovnání vzešla jako nejvhodnější, přidělit 100 bodů. Následně zadavatel měl ostatní obdržené nabídky porovnat ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu č. 2, 4 nebo 5 a přidělit jim počet bodů, který vyjadřuje míru naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v kritériu č. 2, 4 nebo 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení. Jinými slovy po vyhodnocení nejvhodnější nabídky v kritériu č. 2, 4 nebo 5 zadavatel měl hodnotit poměr kvality nabízeného řešení ostatních nabídek ve vztahu ke kvalitě řešení nabízeného v nejvhodnější nabídce. Zadavatel tedy stanovil metodu vyhodnocení nabídek v kritériích č. 2, 4 a 5 ve své podstatě dvoufázově, když předně měl vybrat nejvhodnější nabídku v rámci daného kritéria č. 2, 4 nebo 5 ze všech obdržených nabídek a následně vyhodnotit ostatní obdržené nabídky ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu č. 2, 4 a 5.

171.     Úřad ze zprávy o hodnocení seznal, že nabídce vybraného dodavatele přidělil zadavatel v rámci hodnocení kritéria č. 2 a 4 plný počet bodů – 100, tj. jedná se o nabídku v šetřených kritériích hodnocení nejvhodnější, a dále v rámci hodnocení kritéria č. 5 bodů 96, tj. jedná se o nabídku, která se v tomto kritériu hodnocení umístila jako druhá v pořadí (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

172.     Úřad dále připomíná, že předmět plnění šetřené veřejné zakázky spočívá ve vybudování IS DMVS a jeho následné údržbě, přičemž zadavatel zamýšlel získat v rámci plnění veřejné zakázky „něco navíc“, a proto stanovil v rámci kritéria č. 2, 4 a 5, jaké skutečnosti bude kladně hodnotit, tedy v čem pro něj vidí přidanou hodnotu, resp. ze zadávací dokumentace je zřejmé, že kritéria č. 2, 4 a 5 byla zadavatelem stanovena jako kritéria kvalitativní (nepočitatelná), když dodavatelé měli v rámci nich soutěžit v tom, kdo zadavateli nabídne kvalitnější plnění/řešení.

173.     Úřad konstatuje, že zadavatel koncipoval zprávu o hodnocení v kritériích č. 2, 4 a 5 následovně:

• zopakoval kladně hodnocené skutečnosti stanovené v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace;
• zopakoval tabulku s metrikou hodnocení stanovenou v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace, v níž definoval a popsal bodové škály odrážející úspěšnost hodnocené nabídky ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení (dále též „kategorie vhodnosti“);
• uvedl v tabulce jím stanovený konkrétní počet bodů u jednotlivých nabídek v kritériu hodnocení č. 2, 4 a 5;
• slovně odůvodnil hodnocení údajů (kladně hodnocených skutečností) z jednotlivých nabídek v kritériu č. 2, 4 a 5 (blíže viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

174.     K v předchozím odstavci uvedené koncepci zprávy o hodnocení Úřad akcentuje, že z této nelze jakkoli seznat, že zadavatel postupoval dle metody vyhodnocení v kritériích č. 2, 4 a 5 jím stanovené v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace a dle popisu metody vyhodnocení ve Vysvětleních č. 4, 5, 8 a 9. Ve zprávě o hodnocení absentuje slovní popis hodnocení, ze kterého by bylo zřejmé, že zadavatel předně provedl hodnocení všech předložených nabídek v rámci jednotlivých kritérií č. 2, 4 nebo 5 podle v nich stanovených kladně hodnocených skutečností s cílem identifikovat nejvhodnější nabídku v daném kritériu hodnocení. Jinými slovy ze zprávy o hodnocení nelze jakkoli dovodit, jak zadavatel vzájemně a jednotlivě porovnával obdržené nabídky v naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v rámci kritéria č. 2, 4 nebo 5. Odůvodnění, resp. popis postupu zadavatele v rámci první fáze metody vyhodnocení nabídek v dotčených kritériích hodnocení, tedy porovnání obdržených nabídek navzájem s cílem vyhodnotit nejvhodnější nabídku v rámci daného kritéria č. 2, 4 nebo 5 a přidělení maximálního počtu bodů v daném kritériu hodnocení, tj. 100 bodů, se tak ve zprávě o hodnocení omezilo toliko na uvedení plného počtu bodů u nabídky vybraného dodavatele v kritériu č. 2 a 4 a v kritériu č. 5 u nabídky „SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.“ v tabulce obsahující zadavatelem stanovené počty bodů jednotlivým hodnoceným nabídkám. Úřad seznal, že popis hodnocení kladně hodnocených skutečností v kritériu č. 2, 4 nebo 5, tedy jaké plnění/řešení v rámci jednotlivých nabídek zadavateli účastníci zadávacího řízení nabídli a co zadavatel navzájem porovnával a zejména co hodnotil jako pro něj nejvhodnější z nabízených plnění/řešení, není ve zprávě o hodnocení uvedeno. Úřad tedy konstatuje, že provedení křížového hodnocení jednotlivých kladně hodnocených skutečností napříč a navzájem mezi všemi obdrženými nabídkami není z žádné části zprávy o hodnocení odvoditelné, neboť zpráva o hodnocení jasně nevypovídá nic o tom, jaké plnění/řešení ze všech obdržených zadavatel hodnotil s pro něj nejlepší přidanou hodnotou a proč, resp. absentuje popis proč některá nabízená plnění/řešení hodnotil lépe oproti jiným.

175.     Úřad v návaznosti na v předchozím odstavci uvedené opakovaně uvádí, že sám zadavatel např. ve Vysvětlení č. 5 uvedl: „Obecně Zadavatel nemůže přesně specifikovat, jaké konkrétní řešení má obsahovat nabídka, aby byla hodnocena jako nejvhodnější, neboť naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách, lze dosáhnout za použití různých řešení. Případné naplnění/nenaplnění výše uvedených hodnocených skutečností bude tak posouzeno dle konkrétního navrhovaného řešení, a to zejména v porovnání s ostatními předloženými nabídkami.“ Z citovaného lze dle Úřadu dovodit, že se zadavatel v první fázi metody vyhodnocení chtěl předně seznámit s konkrétními plněními/řešeními nabídnutými jednotlivými účastníky zadávacího řízení, zadavatel si poté hodlal udělat představu o tom, jak jednotliví účastníci zadávacího řízení naplnili jeho preference a cíle v rámci kladně hodnocených skutečností v kritériích č. 2, 4 nebo 5, následně chtěl zadavatel přistoupit k vzájemnému porovnání jednotlivých předložených plnění/řešení a vyhodnocení pro něj nejvhodnějšího plnění/řešení ze všech nabídnutých v kritériu č. 2, 4 nebo 5 a jako poslední „krok“ první fáze metody vyhodnocení zadavatel nabídce s nejvhodnějším plněním/řešením z pohledu jeho cílů a referencí chtěl přidělit 100 bodů. Popis tohoto postupu, jak již bylo uvedeno shora, ve zprávě o hodnocení zcela absentuje, když zadavatel se v ní omezil pouze na poslední „krok“ této fáze hodnocení, a to uvedení nejvhodnější nabídky v rámci kritéria č. 2, 4 a 5, které přidělil 100 bodů, avšak nijak nepopsal, jak k tomu dílčímu výsledku v rámci jím zvolené metody vyhodnocení dospěl.

176.     Pro úplnost Úřad podotýká, že za odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky v daném kritériu hodnocení, nelze považovat pouhý popis hodnocení údajů u nejvhodnější nabídky v kritériu č. 2, 4 nebo 5 tak, jak jej zaznamenal ve zprávě o hodnocení zadavatel, jelikož tento popis nevypovídá nic o vzájemném porovnání jednotlivých kladně hodnocených skutečností v kritériích č. 2, 4 nebo 5 mezi všemi obdrženými plněními/řešeními v jednotlivých nabídkách. Z tohoto pohledu se tudíž zpráva o hodnocení jeví jako netransparentní, když provedené hodnocení nabídek, jehož cílem bylo nalezení nejvhodnější nabídky v rámci kritéria č. 2, 4 nebo 5, která nejlépe naplní preference a sledované cíle zadavatele, nesplňuje pravidla pro hodnocení nabídek stanovená v zadávací dokumentaci a hodnocení zadavatele tak není souladné s § 119 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona.

177.     V druhé fázi metody vyhodnocení subjektivních kritérií hodnocení měl zadavatel dle jím stanovené metody vyhodnocení v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace a dle popisu metody vyhodnocení ve Vysvětleních č. 4, 5, 8 a 9 porovnat ostatní obdržené nabídky ve vztahu k zadavatelem v rámci první fázi metody vyhodnocení vyhodnocené nejvhodnější nabídce v daném kritériu č. 2, 4 nebo 5, a přidělit těmto ostatním nabídkám počet bodů, který vyjadřuje míru naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v kritériu č. 2, 4 nebo 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení. Jinými slovy po vyhodnocení nejvhodnější nabídky v kritériu č. 2, 4 nebo 5 měl zadavatel hodnotit poměr kvality nabízeného plnění/řešení ostatních nabídek ve vztahu ke kvalitě plnění/řešení nabízeného v nejvhodnější nabídce v rámci daného kritéria hodnocení. Jelikož zadavatel v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace stanovil tabulku s metrikou hodnocení, v níž definoval a popsal bodové škály v rozmezí 24/25 bodů odrážející úspěšnost hodnocené nabídky v rámci kritéria č. 2, 4 nebo 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, měl učinit součástí zprávy o hodnocení nejen zařazení hodnocené nabídky do kategorie vhodnosti v rámci kritéria č. 2, 4 nebo 5, ale také odůvodnění (popis hodnocení), jak konkrétně hodnotil danou nabídku v rámci kritéria č. 2, 4 a 5, z něhož musí být seznatelné, proč jí přidělil konkrétní počet bodů v bodovém rozmezí jím zvolené kategorie vhodnosti.

178.     Úřad na tomto místě předně konstatuje, že ze zprávy o hodnocení je seznatelné, jaké kladně hodnocené skutečnosti v rámci hodnocení jednotlivých nabídek v kritériích č. 2, 4 nebo 5 zadavatel hodnotil, a co v těchto nabídnutých kladně hodnocených skutečnostech zadavatel spatřoval za pro něj lepší/horší podmínky plnění/řešení v komparaci s nejvhodnější nabídkou v daném kritériu hodnocení (podrobně pak v dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí zohledňujících navrhovatelem tvrzené skutečnosti). Ze zprávy o hodnocení však musí být patrné nejen aspekty, jež zadavatel hodnotil, ale také jaký vliv měly na zařazení nabídky do kategorie vhodnosti, resp. na počet přidělených bodů, což se v šetřeném případě nestalo. Zadavatel totiž za účelem zajištění zásady transparentnosti ve zprávě o hodnocení popsal toliko, jaké plnění/řešení účastník zadávacího řízení v rámci kritéria č. 2, 4 nebo 5 v nabídce nabídl a jak toto plnění/řešení odpovídá představám, požadavkům, cílům či preferencím zadavatele ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, a to podle kladně hodnocených skutečností uvedených v kritériích č. 2, 4 nebo 5, avšak neuvedl žádné bližší skutečnosti, které by odůvodňovaly přidělení konkrétního počtu bodů v rámci kategorie vhodnosti kritéria č. 2, 4 nebo 5, jelikož bez dalšího pouze uvedl číselnou hodnotu (počet bodů), kterou nabídce přiřadil a uvedl kategorii vhodnosti do níž hodnocenou nabídku řadí s tím, že jako zdůvodnění opsal „obecnou“ specifikaci této kategorie vhodnosti podle jím stanovené tabulky s metrikou hodnocení v bodech 12.2.2, 12.2.4 nebo 12.2.5 zadávací dokumentace. Po přezkoumání zprávy o hodnocení vyhotovené zadavatelem v posuzovaném zadávacím řízení Úřad konstatuje, že tato není zpětně přezkoumatelná z pohledu přidělení bodů hodnoceným nabídkám v rámci bodové škály jednotlivých kategorií vhodnosti.

179.     S ohledem na rozsáhlou argumentaci navrhovatele směřující proti popisu hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích č. 2, 4 a 5, v níž tvrdí, že mu „není zřejmé, proč obdržel právě zadavatelem uvedený počet bodů a na základě čeho zadavatel bodové srážky prováděl (…) na základě nejednoznačného slovního popisu se uchýlil [zadavatel] pouze ke konstatování výsledného počtu bodů, aniž by bylo zřejmé, jak k tomuto počtu bodů zadavatel dospěl“, Úřad z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přistoupí k rozboru popisu hodnocení údajů z nabídky navrhovatele v rámci kritéria č. 2 ve zprávě o hodnocení a dále rozboru popisu hodnocení údajů z nabídky „Asseco Central Europe, a.s.“ v rámci kritéria č. 5 ve zprávě o hodnocení.

180.     Zadavatel ve zprávě o hodnocení zdůvodnil to, že navrhovateli v rámci kritéria č. 2 přiděluje 57 bodů tím, že jeho nabídka je „téměř srovnatelná s nejvhodnější nabídkou (…) Nabídce (…) ubírá na kvalitě zejména nižší úroveň zpracování detailů v porovnání s nejvhodnější nabídkou. (…) Požadovaný projekt SoapUI nebyl v nabídce (…) nalezen. (…) Architektura řešení modelového požadavku je v nabídce (…) účelně a efektivně navržena (…) Oproti nejvhodnější nabídce je architektura řešení modelového požadavku v nabídce (…) zpracována průměrně. Kvalita zdrojového kódu je v nabídce (…) na vysoké úrovni. Projekt je vhodně organizován a rozdělen (…) Dokumentace modelového požadavku Účastníka (…) je oproti nejvhodnější nabídce na celkově nižší úrovni a je méně detailní. (…) Celkově má zpracovaná dokumentace Účastníka (…) průměrnou vypovídací úroveň. Oproti nejvhodnější nabídce je v nabídce Účastníka (…) API popsáno poměrně stroze. V podstatě se omezuje pouze na vyjmenování metod API (…) jako negativum je hodnoceno také to, že API vracelo i nepodepsané pdf (…) Vzhledem k uvedeným nedostatkům je účelnost návrhu API Účastníka (…) nižší než v nejvhodnější nabídce. (…) Účastník (…) se k problematice zpracování výstupů postavil nejhůře a oproti nejvhodnější nabídce má podoba výstupu podprůměrnou úroveň. Výstupy jsou pro uživatele nepřehledné. (…) Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou. Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: 57 bodů – »nadprůměrná«.“ (podrobně viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve zprávě o hodnocení zadavatel zachytil, jaké kladně hodnocené skutečnosti (aspekty) nabídky navrhovatele považuje za lepší a jaké za horší v komparaci s nejvhodnější nabídkou v rámci kritéria č. 2, nicméně zadavatel nezachytil, jak posuzované aspekty ovlivnily výsledek bodového hodnocení nabídky navrhovatele v rámci kritéria č. 2 ve smyslu zařazení do kategorie vhodnosti „nadprůměrná“ a míry jejich vlivu na bodové hodnocení vůči nejvhodnější nabídce, resp. jak tyto aspekty bodově ovlivnily celkový přiřazený počet bodů v rámci kategorie vhodnosti nabídce navrhovatele. Úřad konstatuje, že zadavatel nabídku navrhovatele v rámci kritéria č. 2 zařadil do kategorie vhodnosti „nadprůměrná“ s tím, že jí přidělil 57 bodů, avšak přidělení tohoto konkrétního počtu bodů nelze z popisu odůvodnění jednotlivých kladně hodnocených skutečností (aspektů) v rámci kritéria č. 2 jednoznačně a transparentně zpětně dovodit, když zařazení do kategorie vhodnosti „nadprůměrná“ zadavatel odůvodnil ve „Shrnutí hodnocení“ zprávy o hodnocení toliko textem, který zcela odpovídá textu uvedenému v tabulce s metrikou hodnocení v bodu 12.2.2 zadávací dokumentace, avšak nic nevypovídá o konkrétním plnění/řešení nabídnutým navrhovatelem v návaznosti na přidělených 57 bodů.

181.     Úřad v této souvislosti připomíná, že zadavatel v zadávací dokumentaci vyjmenoval konkrétní kladně hodnocené skutečnosti v rámci kritéria č. 2, 4 a 5, na něž z jeho pohledu bude při hodnocení dotčeného kritéria hodnocení kladen důraz, přičemž se jedná o taxativní výčet. K tomu je zapotřebí současně dodat, že zadavatel nestanovil ve vztahu k jím vyjmenovaným kladně hodnoceným skutečnostem v rámci kritéria č. 2, 4 a 5 žádnou prioritu, tzn., neurčil, že některému, popř. některým kladně hodnoceným skutečnostem bude při hodnocení nabídek přikládána větší důležitost, tj. všechny tyto skutečnosti jsou dle znění zadávací dokumentace postaveny na roveň.

182.     V této souvislosti Úřad tedy akcentuje, že ve zprávě o hodnocení postrádá komparaci navrhovatelem předloženého plnění/řešení v rámci kritéria č. 2 ve vztahu k zadavatelem stanovené tabulce s metrikou hodnocení, když ve zprávě o hodnocení absentují myšlenkové úvahy zadavatele, na základě jakých došel k závěru, že předmětné plnění/řešení pro něj představuje právě „nadprůměrnou“ vhodnost, jež se „odráží“ v konkrétním počtu přidělených bodů v rámci hodnocení kritéria č. 2, což ve svém důsledku vede k tomu, že se jedná o popis hodnocení netransparentní, a tím i rozporný s bodem 12.2.2 zadávací dokumentace a zákonem, konkrétně § 119 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona.

183.     Ve světle shora popsaných skutečností tedy Úřad konstatuje, že z popisu hodnocení údajů uvedených ve zprávě o hodnocení nevyplývá, z jakých konkrétních důvodů zadavatel nabídce navrhovatele přidělil v rámci kritéria č. 2 právě 57 bodů v rámci kategorie vhodnosti „nadprůměrná“.

184.     Dále Úřad ze zprávy o hodnocení seznal, že zadavatel ve zprávě o hodnocení zdůvodnil skutečnost, že vybranému dodavateli v rámci kritéria č. 5 přiděluje 96 bodů následovně: „Popis koncepce/architektury řešení je z podaných nabídek nejdetailnější. (…) a na rozdíl od ostatních Účastníků zadávacího řízení také detailně popsal všechny stěžejní dokumenty a předpisy, které je nezbytné vzít do úvahy při tvorbě konkrétní architektury informačního systému. (…) Návrh velmi dobře rozděluje architekturu do komponent a modulů. (…) deklaruje bezodstávkové instalace, nicméně bez bližších podrobností samotného řešení. Na rozdíl od nejvhodnější nabídky návrh řešení neobsahuje podpůrné prostředky pro rychlou, automatizovanou instalaci. V oblasti nezávislosti řešení je nabídka Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s. téměř srovnatelná s nejvhodnější nabídkou, nicméně jako základ používá proprietární platformu SAMO Účastníka ZŘ Asseco Central Europe, a.s., což může do budoucna způsobit větší závislost Zadavatele na tomto produktu. (…). Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria: »vysoká« - 96 bodů“ (podrobně viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

185.     Na základě shora citovaných skutkových zjištění Úřad akcentuje, že ani zde zadavatel neuvedl žádné bližší skutečnosti, které by odůvodňovaly přidělení konkrétního počtu bodů v rámci kategorie vhodnosti „vysoká“, když není konkrétně a jednoznačně z popisu hodnocení seznatelné, jak zadavatelem stanovený počet bodů 96 vyjadřuje vhodnost vybraným dodavatelem předloženého plnění/řešení v rámci kritéria č. 5 vůči nejvhodnější nabídce v kritériu č. 5. Úřad akcentuje, že i v tomto posuzovaném případě zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvedl u nabídky vybraného dodavatele, jak se kladně hodnocené skutečnosti (aspekty) bodově promítly do stanovení konkrétního počtu bodů v rámci kritéria č. 5, jelikož z popisu (ne)úspěšnosti nabídky navrhovatele v rámci kritéria č. 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v rámci kritéria č. 5 nelze jakkoli seznat přidělení právě oněch 96 bodů z 99 bodů maximálně možných. Přiřazení konkrétního počtu bodů zadavatel ve zprávě o hodnocení nijak jednoznačně neodůvodňuje, když přidělení konkrétního počtu bodů nepropojuje v rámci popisu hodnocení údajů ve vztahu ke kladně hodnoceným skutečnostem a toliko uvádí „číselný“ závěr hodnocení nabídky vybraného dodavatele v kritériu č. 5 a zařazení do kategorie vhodnosti „vysoká“ zadavatel odůvodňuje ve „Shrnutí hodnocení“ zprávy o hodnocení pouze textem, který zcela odpovídá textu uvedenému v tabulce s metrikou hodnocení v bodu 12.2.5 zadávací dokumentace, avšak nic nevypovídá o konkrétním plnění/řešení nabídnutým navrhovatelem v návaznosti na přidělených 96 bodů. Z tohoto odůvodnění není přezkoumatelné, proč vybraný dodavatel ztratil právě 4 body vůči nabídce nejvhodnější v rámci kritéria č. 5, resp. proč obdržel právě 96 bodů v kategorii vhodnosti „vysoká“.

186.     I v tomto šetřeném případě tedy Úřad ve zprávě o hodnocení postrádá komparaci vybraného dodavatelem předloženého plnění/řešení v rámci kritéria č. 5 ve vztahu k zadavatelem stanovené tabulce s metrikou hodnocení, když ve zprávě o hodnocení absentují myšlenkové úvahy zadavatele, na základě jakých došel k závěru, že předmětné plnění/řešení pro něj představuje právě „vysokou“ vhodnost, resp. z popisu hodnocení nabídky vybraného dodavatele nelze bez nejmenších pochyb dovodit, z jakých konkrétních důvodů zadavatel přidělil vybranému dodavateli v rámci hodnocení kritéria č. 5 příslušný počet 96 bodů, což ve svém důsledku vede k tomu, že se jedná o popis hodnocení netransparentní, a tím i rozporný s bodem 12.2.5 zadávací dokumentace a zákonem, konkrétně § 119 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona.

187.     Ve světle shora popsaných skutečností tedy Úřad konstatuje, že z popisu hodnocení údajů uvedených ve zprávě o hodnocení nevyplývá, z jakých konkrétních důvodů zadavatel nabídce vybraného dodavatele přidělil v rámci kritéria č. 5 právě 96 bodů v rámci kategorie vhodnosti „vysoká“.

188.     Jelikož koncepce zprávy o hodnocení je shodná v popisu hodnocení údajů z nabídek, resp. ve způsobu přidělení bodů v rámci jednotlivých kritérií č. 2, 4 a 5 nabídkám jednotlivých účastníků zadávacího řízení, lze shora učiněné závěry v bodech 180. až 187. odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatovat také ve vztahu k popisu hodnocení údajů z nabídek v rámci těchto tří subjektivních kritérií hodnocení.

189.     Úřad nad rámec doplňuje, že shora učiněné závěry nikterak nekolidují se závěry Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 25/2010-94 ze dne 19. 7. 2011, tj. že Úřad nesmí při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů. Úřad upozorňuje, že tímto rozhodnutím zadavateli nijak neupírá možnost posoudit a vybrat, které z nabízených plnění pro něj představuje nejvhodnější a méně vhodné plnění/řešení, avšak tento výběr musí nacházet oporu v transparentně provedeném hodnocení. Za situace, kdy zpráva o hodnocení neobsahuje patřičný popis hodnocení, z něhož by bylo přezkoumatelné, že nabídky účastníků zadávacího řízení obdržely v kritériu hodnocení opodstatněně zadavatelem stanovený počet bodů, nelze zadavatelem provedené hodnocení daných nabídek označit za souladné s požadavky zákona či zadávací dokumentace.

190.     Navrhovatel dále k hodnocení kritéria č. 2 namítá, že ze zprávy o hodnocení není jasné, proč nabídka účastníka zadávacího řízení „SEVITECH CZ s.r.o. + SEVITECH a.s.“ byla hodnocena 88 body a nabídka účastníka zadávacího řízení „ICZ a.s.“ byla hodnocena 79 body, když „(j)akým způsobem zadavatel dospěl k těmto konkrétním bodovým hodnotám a na základě čeho není vůbec zřejmé.“ Úřad k tomuto uvádí, že závěry učiněné Úřadem v bodech 179. až 189. odůvodnění tohoto rozhodnutí lze shodně aplikovat i na zde citované tvrzení navrhovatele. Úřad k uvedenému doplňuje, že aby mohla být zpráva o hodnocení a v ní uvedený popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci kritérií hodnocení shledán transparentním, je třeba právě s ohledem na povinnost respektovat zásadu transparentnosti dostatečně podrobně zdůvodnit a uvést také skutečnosti, proč je určitá nabídka hodnocena lépe/hůře než jiná nabídka, která byla zařazena do shodné kategorie vhodnosti, tzn. v šetřeném případě měl zadavatel klást enormní důraz na srozumitelný, jasný a transparentní popis způsobu hodnocení dotčených dvou nabídek a přidělení bodového ohodnocení ve výši 88, resp. 79 bodů posuzovaným plněním/řešením vůči nejvhodnější nabídce v kritériu č. 2. Úřad v této souvislosti dává za pravdu navrhovateli, že z popisu hodnocení a přidělení bodů ve zprávě o hodnocení u dotčených účastníků zadávacího řízení není zřejmé a nezpochybnitelné, proč přidělil daným nabídkám v kritériu č. 2 uvedené konkrétní bodové ohodnocení, resp. z jakého důvodu zadavatel dospěl k závěru, že dotčené nabídky obdrží v kritériu č. 2 právě tento konkrétní počet bodů. Úřad šetřené uzavírá, že také tato navrhovatelem namítaná skutečnost podtrhuje Úřadem výše vyvozenou, zjevnou netransparentnost popisu hodnocení údajů z nabídek v rámci jednotlivých kritérií hodnocení při přidělování konkrétních bodů jednotlivým hodnoceným nabídkám.

191.     Ve světle shora popsaných skutečností tedy Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v § 119 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 3. 3. 2021 není zřejmé, zda zadavatel provedl hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v článku 12 „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace v rámci kritéria hodnocení č. 2 „Zpracování modelového požadavku“, kritéria hodnocení č. 4 „Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu“ a kritéria hodnocení č. 5 „Technická kvalita řešení“, neboť 

• z popisu hodnocení není zřejmé, že zadavatel v rámci metody vyhodnocení nabídek postupoval tak, že u obdržených nabídek nejdříve navzájem a jednotlivě porovnal naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v rámci shora uvedených kritérií hodnocení, a na základě čeho nabídce, která z tohoto porovnání vzešla v daném kritériu hodnocení jako nejvhodnější, přidělil 100 bodů, ačkoliv tak byl povinen podle bodu 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace při hodnocení nabídek postupovat, a dále
• není zřejmé z popisu hodnocení údajů z nabídek v uvedených jednotlivých kritériích hodnocení, který srovnává míru naplnění kladně hodnocených skutečností ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, jak zadavatel stanovil konkrétní počty bodů ve výše uvedených kritériích hodnocení u hodnocených nabídek,

čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným.

192.     Úřad tudíž konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.

193.     Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele.

194.     K podmínce vlivu na výběr dodavatele, respektive k jeho potencialitě Úřad s ohledem na rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Tato skutečnost je dána především tím, že si zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že hodnocení nabídek bude v souladu s § 114 zákona provedeno podle jejich ekonomické výhodnosti, konkrétně pak na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality podle kritérií hodnocení při zohlednění jejich vah, přičemž podle zprávy o hodnocení byla nabídka navrhovatele v kritériu hodnocení č. 1 „Nabídková cena plnění dle smlouvy“ s váhou 50% a v kritériu hodnocení č. 3 „Kvalita, zkušenosti a odbornost realizačního týmu Účastníka ZŘ“ s váhou 10% hodnocena maximálním počtem bodů (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále z bodu 12.1 zadávací dokumentace zjistil, že kritériu č. 2 zadavatel přiřadil váhu 15%, kritériu č. 4 váhu 15% a kritériu č. 5 váhu 10%, tj. kritéria č. 2, 4 a 5 mají v celkovém součtu váhu 40%, přičemž právě popis hodnocení údajů z nabídek v kritériích č. 2, 4 a 5 ve zprávě o hodnocení seznal Úřad jako nepřezkoumatelný, neboť nezohledňuje metodiku vyhodnocení stanovenou v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace a dále popis hodnocení údajů z nabídek není souladný se zákonem, když nelze zpětně zkontrolovat, zda výsledek hodnocení zadavatele odrážející úspěšnost nabídky v kritériu č. 2, 4 a 5, tj. přiřazení konkrétního počtu bodů jednotlivým hodnoceným nabídkám v rámci kritérií č. 2, 4 nebo 5 je učiněno v souladu se zásadou transparentnosti. Dle Úřadu tak nelze vyloučit, že po provedeném opakovaném hodnocení nabídek v rámci kritéria č. 2, 4 a 5 by jednotlivé nabídky obdržely u těchto kritérií hodnocení jiné počty bodů, což by mohlo mít vliv na celkové hodnocení nabídek, resp. jejich konečné pořadí. Úřad uzavírá, že je zřejmé, že zadavatelem netransparentně provedené hodnocení kritéria č. 2, 4 a 5 mohlo mít vliv na výsledné pořadí nabídek, tj. je zde evidentně dán možný vliv na výběr dodavatele.

195.     Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

196.     Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel doposud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

197.     Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem (viz body 161. až 196. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v § 119 odst. 1 a odst. 2 písm. d) ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když ze zprávy o hodnocení není zřejmé, zda zadavatel provedl hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v článku 12 zadávací dokumentace v rámci kritéria č. 2, 4 a 5, neboť 

• z popisu hodnocení není zřejmé, že zadavatel v rámci metody vyhodnocení nabídek postupoval tak, že u obdržených nabídek nejdříve navzájem a jednotlivě porovnal naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v rámci shora uvedených kritérií hodnocení, a na základě čeho nabídce, která z tohoto porovnání vzešla v daném kritériu hodnocení jako nejvhodnější, přidělil 100 bodů, ačkoliv tak byl povinen podle bodu 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace při hodnocení nabídek postupovat, a dále
• není zřejmé z popisu hodnocení údajů z nabídek v uvedených jednotlivých kritériích hodnocení, který srovnává míru naplnění kladně hodnocených skutečností ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, jak citovaný zadavatel stanovil konkrétní počty bodů ve výše uvedených kritériích hodnocení u hodnocených nabídek,

čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

198.     Jelikož Úřad shora konstatoval porušení zadávací dokumentace a zákona při hodnocení nabídek zadavatelem, tj. vyhověl v této části návrhu navrhovateli, nepovažuje z důvodu procesní ekonomie za účelné zabývat se další rozsáhlou argumentací navrhovatele, v níž brojí proti údajně nezákonnému hodnocení nabídek zadavatelem z dalších důvodů, jelikož bylo shora prokázáno (viz body 161. a 197. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel nesplnil svou zákonnou povinnost stanovenou mu v § 119 odst. 1 v návaznosti na § 119 odst. 2 písm. d) zákona. Další šetření v této věci by tedy nebylo relevantní a s ohledem na základní zásady správního řízení uvedené v § 6 správního řádu (zásada hospodárnosti a rychlosti správního řízení) by bylo naopak nadbytečné.

199.     K tvrzení navrhovatele, že „ze Zprávy o hodnocení vůbec nevyplývá postup, jakým hodnotící komise hodnocení nabídek provedla a zda se k jednotlivým nabídkám vyjadřovali všichni členové hodnotící komise, zda bylo hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise zprůměrováno apod. (…) není zřejmé, kdo a jak se na hodnocení nabídek podílel“, Úřad uvádí, že navrhovatelem uvedená „povinnost“ zadavatele uvádět ve zprávě o hodnocení informace o tom, jak konkrétně hodnotili jednotliví členové komise, nevyplývá z žádného ustanovení zákona (srov. § 119 odst. 2 písm. d) zákona), přičemž z prosté logiky nelze pochybovat o tom, že předložené nabídky hodnotila celá komise společně. Z uvedeného důvodu Úřad shledává namítané tvrzení za nedůvodné, když zákon výslovně nestanovuje, aby ve zprávě o hodnocení bylo uvedeno, jak se jednotliví členové komise konkrétně podíleli na hodnocení nabídek, navíc tato „povinnost“ neplyne ani ze zadávací dokumentace.

200.     K polemice navrhovatele, že zadavatel hodnotil nabídku vybraného dodavatele v rámci kritéria č. 2 jako nejvhodnější i přesto, že „nebyla slovně popsána jako nejvhodnější ve všech svých aspektech“, Úřad uvádí, že zadavatel v bodě 12.2.2 zadávací dokumentace a ani ve vysvětleních zadávací dokumentace nikde nedeklaroval, že nejvhodnější nabídka v rámci kritéria č. 2 bude vyhodnocena jako nejlepší ve všech kladně hodnocených skutečnostech stanovených v rámci kritéria č. 2, a že v důsledku toho budou ostatní nabídky hodnoceny v jednotlivých kladně hodnocených skutečnostech vždy méně. Úřad podotýká, že z dotčené zadávací dokumentace vyplývá, žeskutečnost, že nejvhodnější nabídce zadavatel přidělí 100 bodů, totiž automaticky neznamená, že ve všech kladně hodnocených skutečnostech v rámci kritéria č. 2 obdržela tato nabídka vždy nejvyšší možný počet bodů v porovnání s ostatními nabídkami. Bodové hodnocení ve výši 100 bodů u nejvhodnější nabídky značí, že byla v rámci kritéria č. 2 ve vztahu k ostatním nabídkám hodnocena jako nejvhodnější z pohledu celého kritéria hodnocení č. 2. Na základě právě uvedeného tudíž Úřad nesouhlasí se shora citovanou polemikou navrhovatele, neboť tato je v rozporu s textem zadávacích podmínek.

201.     K tvrzení navrhovatele, že „(z)adavatel však při popisu hodnocení přistoupil k poměřování a porovnávání jednotlivých nabídek nikoliv ve vztahu k jednomu hodnotícímu kritériu, ale ve vztahu k dílčím odrážkám“, Úřad předně odkazuje na skutečnosti uvedené v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí a dále uvádí, že postup zadavatele, v jehož rámci se v kritériu č. 2 u jednotlivých hodnocených nabídek vyjadřuje ve vztahu ke všem kladně hodnoceným skutečnostem, je dle Úřadu souladný se zadávací dokumentací i zákonem.

202.     Úřad dále seznal, že navrhovatel v části IV. „Nezákonné hodnocení nabídek“ návrhu uvádí obsáhlou argumentaci, v níž uvádí také skutečnosti směřující proti zadávacím podmínkám, když navrhovatel mj. namítá: „V rámci kritéria 2 (…) Není však zřejmé, jak může zadavatel hodnotit úroveň pochopení zadání za strany dodavatelů. (…) Stěžovatel též poukazuje na skutečnost, že zadavatel v rámci této odrážky hodnotil podrobnost řešení, (…) míra podrobnosti nikde nebyla stanovena. (…) k další odrážce Kritéria 2: »účelnost a efektivita navrhované architektury řešení pro Zadavatele (…)«. Jak mají dodavatelé vědět, co je pro zadavatele nejvíce účelné a efektivní, když to zadavatel nestanovil. (…) Pochybení jsou přítomna i v Kritériu 4, v rámci něhož zadavatel stanovil následující odrážku: »detailnější rozsah dokumentace a udržitelnost ke skutečnosti«. Co a jak mělo být v rámci této odrážky hodnoceno, však není zřejmé. (…) obdobné závěry pak lze vztáhnout i na další odrážku Kritéria 4: »lepší způsob zajištění kvality projektu a kontrolních mechanismů«. Co znamená »lepší« zadavatel nikde nepopsal, (…) Zadavatel nejenže v zadávací dokumentaci předem jasně nedefinoval, jak budou body v rámci dílčích úspěšností přidělovány, ale toto neobjasnil ani ve Zprávě o hodnocení nabídek (…)“.

203.     V této souvislosti Úřad akcentuje, že posuzoval návrh dle jeho obsahu a vyhodnotil jej v této části tak, že směřuje proti postupu zadavatele při hodnocení nabídek. Tvrzení navrhovatele týkající se vymezení zadávacích podmínek v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace jsou tak dle Úřadu součástí širší argumentace navrhovatele směřující právě proti údajnému závadnému jednání zadavatele při hodnocení nabídek. Vyplývá to především z části V. „Porušení zákona“ návrhu, kde navrhovatel sděluje, která ustanovení zákona navrhovatel porušil, konkrétně pak § 119 odst. 1 a § 119 odst. 2 písm. d) zákona, a v další části návrhu navrhuje, aby bylo zrušeno rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru.

204.     K vyjádření navrhovatele ze dne 26. 5. 2021 obsahující argumentaci navrhovatele k vyjádření zadavatele ze dne 23. 4. 2021Úřad sděluje, že při posuzování věci zohledňoval i § 251 odst. 5 zákona, podle něhož v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci zadávacího řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad akcentuje, že oznámení o zahájení řízení bylo navrhovateli doručeno dne 16. 4. 2021, a tudíž nepřehlédl, že vyjádření navrhovatele ze dne 26. 5. 2021 obdržel až po uplynutí lhůty uvedené v § 251 odst. 5 zákona, v jehož rámci se odráží zásada koncentrace řízení, tj. po 3. 5. 2021. Současně Úřad konstatuje, že navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 26. 5. 2021 neuvádí žádné nové skutečnosti, kterými by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro rozhodnutí, když ve své podstatě setrvává na své argumentaci uvedené v návrhu.

205.     Ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 4. 6. 2021 navrhovatel uvádí, že Úřad nezahrnul do podkladů rozhodnutí technickou část nabídky vybraného dodavatele, přičemž se dle něj „s ohledem na obsah Návrhu jedná o relevantní část spisové dokumentace pro účely vydání rozhodnutí ve věci“. K uvedenému Úřad sděluje, že je to vždy Úřad, nikoliv účastníci zadávacího řízení (navrhovatel), který určuje rozsah podkladů pro vydání rozhodnutí, resp. podkladů, které byly nezbytné pro posouzení šetřené věci. Úřad akcentuje, že pro posouzení šetřené věci nebyly relevantní technické části nabídky vybraného dodavatele, jelikož tyto Úřad při své přezkumné činnosti neposuzoval, tudíž ani nebylo třeba učinit je součástí podkladů pro rozhodnutí, jak se domnívá navrhovatel.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

206.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

207.     Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

208.     Na základě výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel:

• nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 8 zákona, když nevyloučil vybraného dodavatelez účasti v zadávacím řízení, ačkoliv byl naplněn důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť údaje a doklady předložené v nabídce vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínku stanovenou vbodu 6.3.1 zadávací dokumentace jako podmínku účasti spočívající v požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona,v rámci něhož požadoval předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, z něhož musí jednoznačně a doložitelně vyplývat, že účastník zadávacího řízení v uvedeném období realizoval nejméně tři referenční služby v oblasti ICT, přičemž podle odrážky 6) uvedeného bodu zadávací dokumentace minimálně jedna referenční služba se musí týkat IT systému s minimálně 500 současně pracujícími uživateli a musí se týkat IT systému obsahujícího zpracování jak popisných, tak s nimi provázaných grafických/prostorových dat, a musí splňovat tyto požadavky a funkčnosti:

o   zaobjektovaná prostorová data s využitím standardních spatial funkčností Oracle (SDO_GEOM), Bentley, Esri, Hexagon a obdobných, případně open source knihoven,

o   implementované kontroly topologie,

o   publikace na internetu pro 500 současně pracujících uživatelů,

o   vizualizace a editace různých typů geometrie (polygon, linie, bod atd.).,

když vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle bodu 6.3.1 odrážka 6) zadávací dokumentace prostřednictvím poddodavatele, přičemž ale nepředložil písemný závazek poddodavatele, který by naplnil požadavky § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona, tedy závazek, z jehož obsahu by vyplývalo, které konkrétní stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium technické kvalifikace vztahuje, bude poddodavatel vykonávat, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy;

• nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v § 119 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když ze zprávy o hodnocení není zřejmé, zda zadavatel provedl hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v článku 12 „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace v rámci kritéria č. 2, 4 a 5, neboť  

o   z popisu hodnocení není zřejmé, že zadavatel v rámci metody vyhodnocení nabídek postupoval tak, že u obdržených nabídek nejdříve navzájem a jednotlivě porovnal naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v rámci shora uvedených kritérií hodnocení, a na základě čeho nabídce, která z tohoto porovnání vzešla v daném kritériu hodnocení jako nejvhodnější, přidělil 100 bodů, ačkoliv tak byl povinen podle bodu 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace při hodnocení nabídek postupovat, a dále

o   není zřejmé z popisu hodnocení údajů z nabídek v uvedených jednotlivých kritériích hodnocení, který srovnává míru naplnění kladně hodnocených skutečností ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, jak zadavatel stanovil konkrétní počty bodů ve výše uvedených kritériích hodnocení u hodnocených nabídek,

čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy

209.     Úřad konstatuje, že nedodržení zákonem stanovených postupů ze strany zadavatele mohlo ovlivnit výběr dodavatele, neboť uvedené postupy zadavatele mohly ovlivnit výběr dodavatele, jelikož pokud by zadavatel postupoval při posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a při samotném hodnocení nabídek v souladu se zadávací dokumentací a zákonem, nelze vyloučit, že by se mohl jiný účastník zadávacího řízení stát vybraným dodavatelem, s nímž by mohla být uzavřena smlouva na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž tato možnost se jeví o to pravděpodobnější, když vybraný dodavatel měl být, jak Úřad vyvodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučen.

210.     Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tedy naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

211.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil při posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u vybraného dodavatele a dále pochybil v postupu při hodnocení nabídek, když nedodržel jím stanovené zadávací podmínky týkající se hodnocení nabídek, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona a všech úkonů následujících. Úřad tedy jako opatření k nápravě zvolil zrušení úkonu zadavatele, a to zrušení rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Za předpokladu, že výroky I. až IV. tohoto rozhodnutí nabudou právní moci, zadavatel tedy bude v zadávacím řízení opětovně posuzovat splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u vybraného dodavatele a dále provede nové hodnocení nabídek.

212.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí

213.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

214.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

215.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku V. tohoto rozhodnutí zadavatelům až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí

216.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 263 odst. 4 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

217.     Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

218.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000145.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., III., IV. a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných
zakázek, ve znění pozdějších předpisů, odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná
v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha - Kobylisy

2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno - Černá Pole

3. Asseco Central Europe, a.s., Budějovická 778/3a, 140 00 Praha - Michle

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy