číslo jednací: 14513/2021/163/PMo
spisová značka: R0061/2016/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0061/2016/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-14513/2021/163/PMo

Brno 09.06.2021

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 15. 2. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• ·Zlínským krajem, IČO 70891320, se sídlem Třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0870/2015/VZ-03603/2016/541/MSc ze dne 29. 1. 2016,

vydanému ve věci možného spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů výše uvedeným zadavatelem při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka 6 ks sanitních vozidel typu C“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 12. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 12. 2013 pod evidenčním číslem 370905 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 12. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 241-418971,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto: 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0870/2015/VZ-03603/2016/541/MSc ze dne 29. 1. 2016

 

r u š í m

a věc

v r a c í m

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.       Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 2. 11. 2015 podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem Třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka 6 ks sanitních vozidel typu C“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 12. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 12. 2013 pod evidenčním číslem 370905 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 12. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 241-418971 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.       Zadavatel v bodu 8.6.2 „Požadavky zadavatele na výkon a funkci nabízených vozidel“ zadávací dokumentace mj. uvedl, že bezvýhradné splnění všech zadavatelem požadovaných technických parametrů je podmínkou pro hodnocení nabídky uchazeče a nesplnění kteréhokoliv z v zadávací dokumentaci uvedených požadavků zadavatele vede k vyloučení nabídky uchazeče z hodnocení. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla v bodě 8.5 „Klasifikace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace stanovena ve výši 14 519 008 Kč bez DPH. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 31. 1. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídky od dvou uchazečů. Po provedeném hodnocení nabídek získala nejvyšší bodové ohodnocení nabídka uchazeče – společnosti Porsche Inter Auto CZ spol. s r.o., odštěpný závod Praha - Prosek, IČO 47124652, se sídlem Liberecká 12, 180 00 Praha – Prosek, (dále jen „vybraný uchazeč“).

3.       Úřad si na základě podnětu vyžádal stanovisko a dokumentaci o veřejné zakázce a z tohoto materiálu získal pochybnosti o tom, zda zadavatel dodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“)1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť v rámci technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky stanovil požadavek na maximální délku rozvoru v hodnotě 3400 mm, a zda tak nevytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Dne 4. 12. 2015 pak Úřad zahájil z moci úřední správní řízení týkající se výše uvedené veřejné zakázky, a sice správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0870/2015/VZ.

II.             Napadené rozhodnutí

4.       Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0870/2015/VZ-03603/2016/541/MSc ze dne 29. 1. 2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výroku I konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup podle § 45 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť v rámci technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky stanovil požadavek na maximální délku rozvoru v hodnotě 3 400 mm, čímž vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 23. 4. 2014 s vybraným uchazečem kupní smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Ve výroku II Úřad za spáchání tohoto správního deliktu uložil zadavateli pokutu ve výši 100 000 Kč.

5.       V rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad poukázal na to, že stanovením požadavku na maximální hodnotu rozvoru zadavatel mohl vytvořit konkurenční výhodu pro některé dodavatele, čímž mohl zabránit v účasti v zadávacím řízení dodavatelům specializujícím se na dodávky příslušných sanitních vozidel na podvozcích s vyšším než zadavatelem stanoveným rozvorem. Neodůvodněné omezení předmětu plnění na sanitní vozidla na základě podvozku s předmětným maximálním rozvorem tak dle Úřadu vytvářelo neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Pokud by totiž tento parametr stanoven nebyl, mohl zadavatel dle Úřadu obdržet výhodnější nabídky, než podali uchazeči v zadávacím řízení, od českých i zahraničních dodatelů v rámci Evropské unie. Postup zadavatele tak podle Úřadu mohl do značné míry ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť stanovením neodůvodněného parametru zadavatel znemožnil uchazečům o veřejnou zakázku podat nabídku obsahující plnění za nižší nabídkovou cenu při zachování funkčních vlastností předmětu plnění. Závěr o omezení hospodářské soutěže dle Úřadu dokládá rovněž to, že zadavatel obdržel v předmětném zadávacím řízení nabídky dvou uchazečů o veřejnou zakázku obsahující shodně vozidla postavená na podvozku Volkswagen Transporter T5.

6.       Úřad vzal při posouzení závažnosti správního deliktu v úvahu to, že předmětné porušení zákona zadavatelem vedlo k tomu, že došlo k nedůvodnému omezení dodavatelů již při rozhodování o účasti v zadávacím řízení. Jedná se tak o významné narušení hospodářské soutěže, které dle výkladové praxe Úřadu dosahuje závažného stupně intenzity správního deliktu. Pokud jde o okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad uvedl, že zadavatel nepostupoval zcela mimo režim zákona a v daném zadávacím řízení byly podány nabídky dvou uchazečů. Dle Úřadu bylo stanovení předmětné technické podmínky zadavatelem vedeno snahou o zajištění kvality předmětu plnění veřejné zakázky. Uvedené okolnosti spáchání správního deliktu Úřad posoudil jako polehčující.

III.           Rozklad zadavatele

7.       Ze správního spisu je patrné, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 1. 2. 2016. Dne 15. 2. 2016 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad zadavatele
z téhož dne. Rozklad zadavatele byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

8.       Zadavatel v rozkladu ve vztahu ke znaleckému posudku zpracovanému znalcem Ing. Jaroslavem Novotným (dále jen „Ing. Novotný“) dne 6. 3. 2015 namítá následující. Z tohoto znaleckého posudku dle zadavatele mj. vyplývá, že znalec prověřil specifikace užitkových vozidel sloužících jako základ pro sanitní vozidlo typu C a učinil závěr, že v případě stanoveného parametru rozvoru v hodnotě max. 3 400 mm je tento požadavek ve vztahu k požadovanému výkonu motoru výhodou pro jediného dodavatele, a sice pro značku Volkswagen (dále též „VW“), neboť v případě ostatních výrobců podvozku užitkových vozidel je rozvor odlišný. Zadavatel zdůrazňuje, že předmětem daného zadávacího řízení nebyla žádná užitková vozidla sloužící jako základ k čemukoliv. Zadavatel hledal dodavatele pro dodávku 6 ks sanitních vozidel typu C a nikoli dodavatele užitkových vozidel sloužících jako základ pro sanitní vozidlo typu C. V předmětném znaleckém posudku tedy dle zadavatele absentuje relevantní posouzení kompletních sanitních vozidel typu C, majících v době zadávacího řízení platná osvědčení o technické způsobilosti (globální homologace) pro vozidla typu C - mobilní jednotka intenzivní péče. Na rozdíl od znaleckého posudku Ing. Novotného je ve znaleckém posudku číslo 24-02/15, zpracovaném Ing. Ladislavem Kašparem, provedeno komplexní posouzení sanitních vozidel typu C a nikoli pouze jejich části. V tomto znaleckém posudku je dle zadavatele mj. uvedeno, že: „Požadavky uvedené Zadavatelem v zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky se v tomto ohledu nijak nevymykají běžnému standardu.“

9.       Zadavatel dále v rozkladu uvádí, že technické požadavky zadavatele specifikované v příloze č. 1 zadávací dokumentace veřejné zakázky splňoval v rámci otevřeného evropského trhu více než jeden dodavatel s tím, že v průběhu zadávacího řízení veřejné zakázky byla vydána platná osvědčení o technické způsobilosti (globální homologace) pro vozidla typu C - mobilní jednotka intenzivní péče - na podvozcích dvou továrních značek. Zadavatel má za prokázané, že v daném zadávacím řízení bylo omezující podmínkou pro podání nabídky platné osvědčení o technické způsobilosti (globální homologace) pro vozidla typu C a nikoli požadavek zadavatele na rozvor v hodnotě max. 3 400 mm.

10.     Zadavatel tedy dle svého tvrzení dostatečně odůvodnil (vyšší manévrovatelností vozidla a lepším překonáváním podélných nerovností specifických pro horské oblasti Zlínského kraje), proč právě maximální rozvor vozidla 3 400 mm je nutný, aby vozidlo vyhovělo požadavku na manévrovatelnost, a tomuto požadavku již nevyhovuje vozidlo s maximálním rozvorem například 3 450 mm s tím, že dle zadavatele šlo o podmínku, která odpovídala jeho potřebám.

11.     Zadavatel v rozkladu mj. označuje za nepřesvědčivý argument obsažený v napadeném rozhodnutí, dle něhož není podstatný rozdíl z hlediska jízdních vlastností mezi vozidly s podvozky lišícími se délkou rozvoru v řádu jednotek procent. Úřad nepovažuje vymezení schopností vozidla překonávat terénní nerovnosti v zadávací dokumentaci za dostatečně exaktní (viz bod 36 napadeného rozhodnutí). Zadavatel si takové hodnocení Úřadu vykládá tak, že by bylo vše v pořádku, pokud by požadoval více parametrů (např. světlou výšku vozidla, přední a zadní nájezdové úhly či přechodové úhly). Zadavatel v tomto kontextu akcentuje, že podle Úřadu tak není podstatný rozdíl z hlediska jízdních vlastností mezi vozidly s podvozky lišícími se světlou výšku vozidla, předními a zadními nájezdovými úhly či přechodovými úhly v řádu jednotek procent.

12.     S ohledem na argumentaci zadavatele týkající se výroku I napadeného rozhodnutí se zadavateli jeví uložení pokuty ve výši 100 000 Kč jako neodůvodněné.

Závěr rozkladu

13.     Na základě výše uvedeného zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a dané správní řízení zastavil.

IV.          Původní rozhodnutí o rozkladu a soudní přezkum

14.     Dne 10. 11. 2016 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0061/2016/VZ-45131/2016/323/PMo, kterým napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl (dále jako „rozhodnutí o rozkladu“).

15.     Zadavatel následně podal správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jako „krajský soud“), kterou se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a rozhodnutí o rozkladu a vrácení věci Úřadu k dalšímu řízení.

16.     Krajský soud rozsudkem ze dne 29. 5. 2019, č. j. 30 Af 4/2017 - 63 (dále jako „rozsudek krajského soudu“) žalobu zadavatele zamítl (výrok I). Dále krajský soud rozhodl o tom, že zadavatel nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a ani Úřadu se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok III). Krajský soud shodně s Úřadem dospěl k závěru, že zadavatelem stanovená podmínka maximálního rozvoru sanitního vozidla do 3 400 mm zaručovala určitým dodavatelům konkurenční výhodu, resp. vytvořila neodůvodněné překážky hospodářské soutěže a byla tak rozporná se zákonem.

17.     Proti uvedenému rozsudku podal zadavatel kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (dále jako „NSS“). O kasační stížnosti zadavatele rozhodl NSS rozsudkem ze dne 7. 4. 2021, č. j. 3 As 244/2019 - 68 (dále jako „rozsudek NSS“), kterým zrušil rozsudek krajského soudu (výrok I), zrušil rozhodnutí o rozkladu a vrátil věc Úřadu k dalšímu řízení (výrok II) a zadavateli přiznal náhradu nákladů soudních řízení (výrok III).

18.     NSS ve svém rozsudku konstatoval, že Úřad nedostatečně zjistil skutkový stav, neboť se nevypořádal s rozpory v předložených znaleckých posudcích (znalecký posudek Ing. Novotného versus oponentní znalecké posudky), a krajský soud pochybil, když rozhodnutí Úřadu aproboval a bez opory v dokazování spekulativním způsobem dovodil, že předmětné technické podmínky by splnila i sanitní vozidla např. s rozvorem 3 450 mm.

V.            Další řízení o rozkladu

19.     Poté, co NSS vrátil správní spis Úřadu, pokračuje předseda Úřadu v řízení o rozkladu
proti napadenému rozhodnutí. Předseda Úřadu je v dalším řízení o rozkladu vázán právním názorem NSS.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.     Vázán právním názorem vyjádřeným v rozsudku NSS jsem v dalším řízení o rozkladu dospěl k následujícím závěrům. Napadené rozhodnutí je nezákonné v důsledku nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť znalecký posudek Ing. Novotného, o který se Úřad opíral, nepředstavuje spolehlivý a dostatečný podklad pro zjištění, zda zadavatel zaručil dodavateli konkurenční výhodu. Nadto se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s rozpory v předložených znaleckých posudcích.

21.     V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody,
pro které jsem napadené rozhodnutí ve smyslu § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „správní řád“) zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

VI.          K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání

22.     NSS v rozsudku NSS v zásadě dospěl k závěru, že Úřad v napadeném rozhodnutí neučinil dostatečná skutková zjištění pro to, aby mohl konstatovat spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem.

23.     Jak je uvedeno v rozsudku NSS sp. zn. 4 Ads 44/2010 ze dne 30. 12. 2010, především ve správním řízení z moci úřední, v němž je rozhodováno o vině a trestu účastníka, je třeba klást zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu v souladu se zásadou materiální pravdy. Odpovědnost za řádné zjištění skutkového stavu pak bez ohledu na způsob procesní obrany účastníka nese zásadně správní orgán. V uvedeném kontextu odkazuji na usnesení rozšířeného senátu NSS sp. zn. 5 As 126/2011 ze dne 14. 1. 2014, v němž soud k objasňování skutkového stavu uvedl: „Povinnost k jeho prokázání nese ve všech směrech správní orgán, bez zřetele na to, zda jde o objasňování skutkových okolností svědčících ve prospěch či neprospěch obviněného, stejně jako bez ohledu na to, jestli obviněný vůbec na svou obhajobu něco tvrdí a (nebo) ke svým tvrzením navrhuje důkazy a jaké. Dlužno dodat, že tvrdí-li obviněný určité skutečnosti, které jsou podle obecných zkušenostních pravidel krajně nepravděpodobné, nenabízí k nim žádný rozumný důkaz a ani správní orgán takový důkaz není s to opatřit, lze dospět na základě toho, jak se věci obvykle dějí, k závěru o nevěrohodnosti takových tvrzení. Předpokladem pro správnou aplikaci hmotného práva je náležitý procesní postup správního orgánu, v němž jsou vyhledány, opatřeny, provedeny a zhodnoceny potřebné důkazy ústící do správných a úplných skutkových zjištění. Dokazování musí být přitom zásadně zaměřeno na znaky skutkové podstaty přestupku.“

24.     NSS dále učinil závěr, že znalecký posudek Ing. Novotného neposkytuje spolehlivý a dostatečný podklad pro zjištění skutkového stavu, tedy pro zjištění, zda zadavatel zaručil dodavateli konkurenční výhodu, nadto je vnitřně rozporný a nebere v potaz povahu dané veřejné zakázky, přičemž své úvahy opírá jen o znalosti trhu s vozidly užitkovými, a proto jeho závěr o existenci konkurenční výhody dle technických podmínek není přesvědčivý. Tento znalecký posudek dle NSS sám o sobě nedokládá, jakou konkurenční výhodu zaručil zadavatel dodavateli.

25.     Úřad je tak dle NSS povinen jasně vymezit relevantní trh a zjistit dostatek informací o takto jasně vymezeném relevantním trhu, o postupu výrobců při výrobě sanitních vozidel typu C a o významu jednotlivých komponentů požadovaných zadavatelem. NSS zavázal Úřad doplnit dokazování tak, aby byl dostatečně zjištěn skutkový stav, resp. aby bylo zjištěno (např. prostřednictvím nového znaleckého posudku), zda technické podmínky (zadavatelův požadavek na rozvor 3 400 mm) opravdu zaručovaly vybranému uchazeči konkurenční výhodu či vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, a to s přihlédnutím ke specifickému charakteru výrobku a ke specifickému relevantnímu trhu.

 

26.     NSS v této souvislosti uvedl, že Úřad pochybil, když své závěry, podle nichž zadavatel zaručil vybranému uchazeči konkurenční výhodu na trhu se sanitními vozidly, opřel o znalecký posudek Ing. Novotného. Tento znalecký posudek totiž nebere dostatečně v potaz povahu dané veřejné zakázky, když své úvahy opírá pouze o znalosti trhu s užitkovými vozy (a nikoli též trhu se sanitními vozidly typu C), pročež pro nepřesvědčivost nemůže obstát jednoznačný závěr Úřadu poukazující na existenci konkurenční výhody podle technických podmínek stanovených zadavatelem. Znalecký posudek Ing. Novotného sám o sobě nedokládá, jakou konkurenční výhodu zadavatel zaručil dodavateli, přičemž i oponentní znalecké posudky nejsou se znaleckým posudkem Ing. Novotného ve shodě. Bylo tedy na Úřadu jakožto správním orgánu ve vrchnostenském postavení vůči zadavateli, aby využil jiných právních nástrojů, které má v řízení z moci úřední k dispozici, opatřil dostatek podkladů ve smyslu § 50 správního řádu, zjistil skutkový stav v souladu s požadavky dle § 3 správního řádu a zadavateli spáchání správního deliktu dostatečně prokázal.

27.     K právním závěrům rozsudku NSS akcentuji, že jsou v nyní projednávané věci závazné, jak pro vydání tohoto rozhodnutí, tak pro nové projednání věci Úřadem. Předseda Úřadu, resp. Úřad, je povinen se těmito právními názory řídit rovněž v případě, že se s nimi neztotožní.

28.     Úřad v napadeném rozhodnutí, vycházeje z posudku Ing. Novotného, učinil závěr, že zadavatel nebyl oprávněn stanovit technický požadavek v podobě maximálního rozvoru 3 400 mm, pročež nedostál požadavku zákona na nediskriminační stanovení technických požadavků. Úřad v bodě 40 odůvodnění napadeného rozhodnutí možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky opřel o konstrukci, podle níž nelze vyloučit existenci domácích či zahraničních dodavatelů, kteří by podali nabídku v případě, že by zadavatel nenastavil technické podmínky diskriminačně. Závěr učiněný ve znaleckém posudku Ing. Novotného, že podmínce maximálního rozvoru kol v délce 3 400 mm vyhovoval v dané době pouze podvozek jediného výrobce (Volkswagen), a z něhož Úřad čerpal, nemá dostatečnou vypovídací hodnotu, jelikož nevymezil zkoumaný relevantní trh ve vazbě na předmět veřejné zakázky (místo aby zkoumal trh se sanitními vozidly typu C, zaměřil se na trh s vozy užitkovými). Úřad proto nepostupoval správně, když v napadeném rozhodnutí vycházel pouze ze znaleckého posudku Ing. Novotného, a když odpovídajícím způsobem (např. prostřednictvím dalších znaleckých posudků) nedoplnil dokazování, a zároveň dostatečně nereflektoval fakt, že znalecký posudek Ing. Novotného byl zpochybněn dvěma oponentními znaleckými posudky. Jinými slovy, Úřad neučinil dostatečná skutková zjištění k učinění závěru, že zadavatel definoval technické požadavky na délku rozvoru náprav excesivním způsobem, a že přiměřenost svého postupu dostatečně neodůvodnil, viz bod 37 napadeného rozhodnutí. Na základě takto nedostatečného dokazování nemohl být Úřadem učiněn relevantní závěr týkající se problematiky důvodnosti požadavku zadavatele na délku rozvoru náprav vozidla (alternativy požadavku na poloměr otáčení, a problematiky četnosti dodavatelů specializujících se na dodávky sanitních vozidel na podvozcích se zadavatelem stanoveným rozvorem), pročež Úřad nemohl přesvědčivě zodpovědět otázku, zda zadavatel dostál zákonnému požadavku na nediskriminační stanovení technických požadavků. Ačkoli se Úřad posouzení relevantního trhu věnoval – viz body 40 a 44 odůvodnění napadeného rozhodnutí – je toto posouzení nedostatečné.

29.     Po vrácení věci NSS jsem tedy dospěl k názoru, že rozhodnutí o rozkladu, potažmo rozhodnutí Úřadu, závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, konkrétně posouzení otázky, zda byl zadavatel oprávněn stanovit technický požadavek v podobě maximálního rozvoru 3 400 mm. Z toho důvodu je nezbytné, aby Úřad v novém správním řízení doplnil dokazování tak, aby mohlo být dosaženo relevantního úsudku o dané odborně-technické otázce, zda by zadavatelem nastavené technické podmínky – uspokojivě pro zadavatele – splnila i sanitní vozidla s vyšším rozvorem, např. s rozvorem 3 450 mm.

30.     Předseda Úřadu nemůže jako odvolací orgán zavázat na tomto místě Úřad, jaké konkrétní důkazy má provést a jak je má hodnotit. Předseda Úřadu je sice oprávněn uložit Úřadu zjištění konkrétních skutkových okolností; jakými důkazními prostředky se tak stane, je však zcela v pravomoci Úřadu (rozsudek NSS sp. zn. 5 Afs 165/2005 ze dne 28. 2. 2007).   

31.     V dané situaci, kdy byl učiněn závěr, že neodůvodněné omezení předmětu plnění na sanitní vozidla na základě podvozku s předmětným maximálním rozvorem vytvářelo neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, neboť v případě, že by tento parametr stanoven nebyl, mohl zadavatel obdržet výhodnější nabídky, než podali uchazeči v předmětném zadávacím řízení, byl Úřad povinen prostřednictvím dalších důkazů zjistit takový stav věci, o němž nebudou důvodné pochybnosti. Uvedené povinnosti Úřad nedostál, neboť v napadeném rozhodnutí neučinil dostatečná skutková zjištění k učinění relevantního závěru, zda zadavatel definoval technické požadavky na délku rozvoru náprav poptávaných sanitních vozidel typu C excesivním způsobem a zda tak přiměřenost svého postupu dostatečně neodůvodnil, viz bod 37 napadeného rozhodnutí.

32.     Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

33.     S ohledem na uvedené jsem vázán právním názorem NSS, že je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy, konkrétně pak s § 3 a s § 50 správního řádu, neboť Úřad neučinil úplná skutková zjištění a napadené rozhodnutí není dostatečně podloženo. Byly tak splněny podmínky předvídané § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, a proto napadené rozhodnutí ruším a věc vracím Úřadu k novému projednání, neboť uvedené vady napadeného rozhodnutí není možné zhojit v řízení o rozkladu.

34.     Při novém projednání věci se bude Úřad při respektování procesní obrany zadavatele zabývat tím, zda jsou splněny předpoklady pro konstatování odpovědnosti za správní delikt. Nechť se tedy Úřad detailněji zabývá posouzením, zda takto nastavené technické podmínky skutečně mohly představovat pro určitého dodavatele konkurenční výhodu či by mohly vytvářet neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, avšak s akcentací specifičnosti požadovaného výrobku a se zaměřením na specifický relevantní trh (nestačí tedy pouze zkoumat trh s užitkovými vozy, ale je třeba prioritně zkoumat trh se sanitními vozidly typu C). Teprve na základě doplnění dokazování bude možné učinit závěr, zda byl zadavatel oprávněn stanovit předmětný technický požadavek v podobě maximálního rozvoru při splnění podmínek vyplývajících ze zákona, a zda tak zadavatel v šetřeném případě dostál požadavku zákona na nediskriminační stanovení technických požadavků.

VII.        Závěr

35.     Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že napadené rozhodnutí spočívá na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a na nesprávném právním posouzení věci, jsem dospěl k závěru, že byly splněny zákonné podmínky pro jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.

36.     Při novém projednání věci je Úřad ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu vázán závazným právním názorem vysloveným v rozsudku NSS, jakož i závěry vyslovenými v tomto rozhodnutí o rozkladu.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

Zlínský kraj, Třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy