číslo jednací: 18512/2021/161/TMi
spisová značka: R0075/2021/VZ

Instance II.
Věc Vstup městyse Suchdol do obchodní společnosti Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a.s.
Účastníci
  1. městys Suchdol
  2. Together to target s.r.o.
  3. Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 14. 6. 2021
Dokumenty file icon 2021_R0075.pdf 256 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0075/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-                                                                                   

 

 

 

 

Brno 09.06.2021

 

                               

 

V řízení o rozkladu ze dne 14. 4. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • Together to target s.r.o., IČO 01508865, se sídlem Žofinská 233/10, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupena Mgr. Janem Seidelem, advokátem, ev. č. ČAK 15976, se sídlem Přístavní 531/24, 170 00 Praha,

podanému proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0068/2021/VZ č. j. ÚOHS-11600/2021/500/AIv ze dne 6. 4. 2021, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 18. 2. 2021 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • městys Suchdol, IČO 00236462, se sídlem Suchdol 1, 285 02 Suchdol,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vstup městyse Suchdol do obchodní společnosti Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a.s.“ v jednacím řízení bez uveřejnění, kdy oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 2. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-004780 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2021/S 025-059526, jehož účastníkem je i vybraný dodavatel –

  • Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a.s., IČO 46356967, se sídlem Ku Ptáku 387, 284 01 Kutná Hora,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0068/2021/VZ č. j. ÚOHS-11600/2021/500/AIv ze dne 6. 4. 2021

 

ruším

a věc

vracím

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jako „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon“[1]), k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 18. 2. 2021 návrh (dále jako „návrh“) navrhovatele – Together to target s.r.o., IČO 01508865, se sídlem Žofinská 233/10, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupena Mgr. Janem Seidelem, advokátem, ev. č. ČAK 15976, se sídlem Přístavní 531/24, 170 00 Praha, zastoupení ověřeno na základě plné moci ze dne 11. 2. 2021 (dále jako „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – městys Suchdol, IČO 00236462, se sídlem Suchdol 1, 285 02 Suchdol (dále jako „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Vstup městyse Suchdol do obchodní společnosti Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a.s.“ v jednacím řízení bez uveřejnění, kdy oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 2. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-004780 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2021/S 025- 059526 (dále jako „veřejná zakázka“).

2.             Dle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „správní řád“) došlo dne 18. 2. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, k zahájení správního řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky. Účastníkem správního řízení je i vybraný dodavatel – Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a.s., IČO 46356967, se sídlem Ku Ptáku 387, 284 01 Kutná Hora (dále jako „vybraný dodavatel“)

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Dne 6. 4. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0068/2021/VZ č. j. ÚOHS-11600/2021/500/AIv (dále jako „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

4.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že mu nepřísluší zadavateli jako územně samosprávnému celku určovat, jaký model správy vodohospodářské infrastruktury si zvolí. Byť existují jiné alternativy pro provoz vodohospodářské infrastruktury, nesplňují záměr zadavatele spočívající v převedení nepeněžitého majetku do správy konkrétní společnosti, ve které by zadavatel vlastnil část akcií a tímto způsobem se podílel na správě vodohospodářské infrastruktury jako jeden z akcionářů společně s dalšími územně samosprávnými celky. Dle Úřadu se tak jedná o specifickou situaci, kdy nedochází k nákupu libovolných akcií za účelem investice, nýbrž se v tomto případě jedná o nákup nově emitovaných akcií vybraného dodavatele realizovaný vložením peněžitého a nepeněžitého majetku zadavatele za účelem zajištění řádné správy vodohospodářské infrastruktury zadavatele. Výběr konkrétního dodavatele je potom podepřen určitými technickými důvody a know-how, kterými nemůže disponovat žádný jiný dodavatel. Úřad proto uzavřel, že pokud se zadavatel rozhodl pro vstup do vybraného dodavatele, přičemž toto své rozhodnutí relevantně odůvodnil záměrem převést svou vodohospodářskou infrastrukturu do vlastnictví vybraného dodavatele za účelem řádné správy a provozu této infrastruktury, pak Úřad shledává užití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jako „JŘBU“) zadavatelem za oprávněné, neboť tento požadavek zadavatele nemůže splnit žádná jiná akciová společnost. Podle Úřadu tak nebyl dán důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona.

5.             Úřad rovněž konstatoval, že uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem v JŘBU nebránila blokační lhůta dle 246 odst. 1 písm. c) zákona, neboť ta vzhledem k předmětu námitek navrhovatele ze dne 8. 1. 2021 (dále jako „námitky navrhovatele“) běžela pouze ve vztahu k uzavření smlouvy mimo zadávací řízení. Úřad tak neshledal, že by byl dán důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona.

III.           Rozklad navrhovatele

6.             Dne 14. 4. 2021 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 6. 4. 2021. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

7.             Navrhovatel brojí proti napadenému rozhodnutí z důvodu nesprávného skutkového a právního posouzení věci Úřadem.

8.             Navrhovatel v rozkladu předně namítá, že ze zdůvodnění použitelnosti JŘBU v napadeném rozhodnutí nevyplývá jednoznačná nezbytnost zadání zakázky právě vybranému dodavateli. Dle navrhovatele se jedná o subjektivní důvody, které Úřad převzal z vyjádření zadavatele k návrhu, aniž by jejich relevanci přezkoumal a řádně odůvodnil.

9.             Navrhovatel dále namítá, že v případě upisování nových akcií akciové společnosti při zvyšování jejího základního kapitálu úpisem nových akcií sice skutečně nelze akcie takové akciové společnosti nabýt jiným způsobem než vkladem majetku do takové akciové společnosti, je to však právě zadavatel, kdo takový stav exkluzivity vytvořil, když se s vybraným dodavatelem předem domluvil na způsobu nabytí akcií, a proto nelze v daném případě postupovat v JŘBU. Zadavatel proto podle navrhovatele byl povinen zadat nadlimitní veřejnou zakázku na nabytí akcií v některém z druhů zadávacích řízení dle zákona s uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, což ale v rozporu se zákonem neučinil.

10.         Dle navrhovatele je argumentace Úřadu nekonzistentní a zmatečná, když na několika místech napadeného rozhodnutí nasvědčuje spíše tomu, jakoby Úřad vnímal předmětnou veřejnou zakázku jako zakázku na zajištění provozování vodohospodářské infrastruktury, a nikoli na nabytí akcií vybraného dodavatele.

11.         Navrhovatel dále nesouhlasí s názorem Úřadu, že nebyl dán důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy o úpisu akcií ani podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona, neboť předmětné námitky ze dne 8. 1. 2021 proti postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení nesouvisí s postupem zadavatele, neboť ten zadal veřejnou zakázku v JŘBU, tudíž jeho postup nesměřoval k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Podle navrhovatele však blokační lhůta běžela i ve vztahu k uzavření smlouvy v rámci JŘBU, a zadavatel tak postupoval v rozporu se zákonem.

Závěr rozkladu

12.         Navrhovatel z výše uvedených důvodů navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že zadavateli v souladu s ustanovením § 264 odst. 1 zákona uloží zákaz plnění smlouvy o úpisu akcií, případně napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

IV.          Řízení o rozkladu

13.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

14.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

15.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl v rozporu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu

16.         Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí je nesprávný závěr Úřadu ohledně běhu blokační lhůty prezentovaný v bodě 114 napadeného rozhodnutí. V něm Úřad uvedl, že námitky navrhovatele mířily na postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. I blokační lhůta proto podle Úřadu běžela pouze ve vztahu k uzavření smlouvy mimo zadávací řízení, a na uzavření smlouvy v JŘBU se tak nevztahovala.

17.         Komentářová literatura k účelu blokačních lhůt uvádí následující: „Základním účelem lhůt, v nichž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, je vytvoření časového prostoru pro zjednání nápravy protiprávního jednání zadavatele při zadávání veřejné zakázky dříve, než dojde k aktu uzavření smlouvy, po němž již v zásadě nelze uplatňovat námitky. Cílem je zabránit zadavateli uzavřít smlouvu v těsné návaznosti na rozhodnutí o výběru dodavatele, čímž by se účinky takového rozhodnutí staly nezvratné.“[2] Účelem blokační lhůty zakotvené v ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona tak je umožnění efektivní obrany stěžovateli vůči postupu zadavatele ještě před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, jelikož po jejím uzavření je již efektivita obrany stěžovatele značně oslabena.

18.         Navrhovatel odeslal dne 8. 1. 2021 zadavateli své námitky, kterými brojil proti postupu směřujícímu k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, přičemž námitky byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel na tyto námitky nijak nereagoval, pročež blokační lhůta způsobující zadavateli zákaz uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem běžela v souladu s § 246 odst. 1 písm. c) zákona v kombinaci s § 251 odst. 3 zákona v délce 25 dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, tedy od 8. 1. 2021 do 2. 2. 2021. Tato blokační lhůta znemožňovala zadavateli uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, jejímž předmětem byl vstup zadavatele do vybraného dodavatele. Jednalo se tedy o totožný předmět smlouvy mezi totožnými subjekty, jako v případě smlouvy, kterou zadavatel a vybraný dodavatel uzavřeli dne 29. 1. 2021 v JŘBU a jejíhož zákazu plnění se nyní navrhovatel domáhá. Jak je patrné z návětí § 246 odst. 1 zákona, právě zadavatel, dodavatel a řešená smlouva (resp. její předmět) jsou klíčovými definičními znaky, které vymezují účinky blokační lhůty. Není tedy rozhodné, v jakém zadávacím řízení nebo v jakém postupu mimo zadávací řízení zadavatel postupuje. Shodují-li se předmět smlouvy a smluvní strany, blokační lhůta, která se aktivovala podáním námitek proti konkrétnímu postupu, brání uzavření smlouvy se stejným předmětem plnění mezi stejnými subjekty. Bylo by v rozporu s účelem blokačních lhůt, kdyby se vztahovaly výhradně k určitému typu zadávacího řízení či postupu mimo zadávací řízení, zatímco v jiném typu zadávacího řízení by bylo možné tutéž smlouvu uzavřít a zmařit tak možnost nápravy protiprávního postupu zadavatele.

19.         K výše uvedenému závěru lze podpůrně odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2018-261 ze dne 22. 4. 2020, podle kterého se zákaz uzavřít smlouvu vztahuje na smlouvy mající nejen totožný předmět, ale také totožné subjekty. V rozsudkem řešeném případě tak zadavatel i přes zákaz uzavřít smlouvu vyplývající z předběžného opatření Úřadu mohl uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem, poněvadž i přes totožný předmět z ní rozdílnost subjektů činí jinou smlouvu, než kterou Úřad zakázal uzavřít. I přes odlišnost vůči nyní posuzovanému případu spočívající v tom, že v případě zmíněného rozsudku vyplýval zákaz uzavřít smlouvu z Úřadem vydaného předběžného opatření, lze dovodit závěr, že totožnost smlouvy je dána shodou v jejím předmětu a smluvních stranách. V nyní posuzovaném případě zadavatel uzavřel smlouvu, která se v klíčových definičních znacích (předmět smlouvy a smluvní strany) shodovala se smlouvou, jejímuž uzavření bránila blokační lhůta, pouze byla uzavřena jiným postupem (v zadávacím řízení). To z ní však nečiní jinou smlouvu v duchu zmíněného rozsudku, a běžící blokační lhůta se tak vztahovala i na ni.

20.         V dané věci je nutno přihlédnout též k tomu, že v případě uzavírání smlouvy mimo zadávací řízení je pro stěžovatele extrémně složité (v určitých případech i nemožné) zjistit, že k takovému postupu zadavatele dochází. Nejinak je tomu i v případě postupu v JŘBU, neboť v tomto typu zadávacího řízení „zadavatele nestíhá povinnost oznamovat zahájení tohoto řízení neomezenému počtu potenciálních dodavatelů, jako je tomu v případě ostatních řízení.“[3]  Pokud se tedy navrhovatel o záměru zadavatele dozvěděl a uplatnil svou obranu ve formě námitek, bylo by nepřiměřené nevztahovat blokační lhůtu běžící z důvodu podání (a nevypořádání) námitek navrhovatele i na uzavření téže smlouvy mezi týmiž subjekty v JŘBU.

21.         Lze tedy shrnout, že blokační lhůta běžící podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona v kombinaci s § 251 odst. 3 zákona ode dne odeslání námitek navrhovatelem vypršela dne 2. 2. 2021. K uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem však došlo již dne 29. 1. 2021. Závěr Úřadu prezentovaný v bodě 114 napadeného rozhodnutí, podle nějž nebyl dán důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona, je tak nesprávný, neboť zadavatel porušil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku vyplývající z § 246 odst. 1 písm. c) zákona.

22.         Výše uvedené poskytuje důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu a vrácení věci Úřadu k novému projednání.  V něm je Úřad vázán právním názorem, dle kterého platí, že uzavření smlouvy bránil běh blokační lhůty. Otázkou naplnění důvodů pro použití JŘBU se tak již Úřad nebude blíže zabývat. Považuji však za vhodné obecně se vyjádřit i k ostatním rozkladovým námitkám navrhovatele a uvést k nim závěry, jimiž by se Úřad měl v jiných obdobných případech – pokud mu to dovolí skutkové a jiné okolnosti konkrétního případu – řídit.

23.         Ve vztahu k uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona je stěžejní posouzení otázky, zda veřejná zakázka splňovala zákonné podmínky pro užití JŘBU. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 139/2020-125 ze dne 29. 10. 2020, pořizování akcií akciové společnosti ze strany obce je veřejnou zakázkou na dodávky, a zadavatel byl tedy povinen akcie vybraného dodavatele soutěžit dle zákona. Z rozsudku dále plyne, že byť má zadavatel obvykle zájem o konkrétní společnost, ne vždy nastane situace, že požadavky zadavatele může splnit pouze jediný dodavatel. Má-li však zadavatel zájem o vstup do konkrétní společnosti a jeho požadavky tak může splnit jediný dodavatel, pak je splněna podmínka podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona a zadavatel může veřejnou zakázku zadat prostřednictvím JŘBU. V takovém případě je ale nutné prokázat technické důvody, pro které může veřejnou zakázku splnit jediný dodavatel a neexistuje tak hospodářská soutěž. Zadavatel v daném případě odůvodnil použití JŘBU splněním podmínky uvedené v § 63 odst. 3 písm. b) zákona, neboť požadavek zadavatele spočívající ve vložení peněžitého a nepeněžitého majetku zadavatele do vybraného dodavatele za účelem řádné správy vodohospodářské infrastruktury nelze provést žádným jiným dodavatelem než právě vybraným dodavatelem.

24.         Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že pokud se zadavatel rozhodl pro vstup do vybraného dodavatele, přičemž toto své rozhodnutí relevantně odůvodnil záměrem převést svou vodohospodářskou infrastrukturu do vlastnictví vybraného dodavatele za účelem řádné správy a provozu této infrastruktury, pak shledává užití JŘBU zadavatelem za oprávněné, neboť tento požadavek zadavatele nemůže splnit žádná jiná akciová společnost. Úřad konstatoval, že sice existují i jiné varianty řešení pro řádný provoz vodohospodářské infrastruktury, avšak nesplňují zadavatelův záměr spočívající především v převedení nepeněžitého majetku v podobě vodovodu, kanalizace a čističky odpadních vod do správy konkrétní společnosti, ve které by zadavatel vlastnil část akcií a tímto způsobem se podílel na správě vodohospodářské infrastruktury jako jeden z akcionářů společně s dalšími územně samosprávnými celky.

25.         V dané věci je však nezbytné zkoumat skutečný záměr zadavatele. Jestliže pravým důvodem pro majetkový vstup do vybraného zadavatele nebyla obchodní investice, nýbrž zajištění řádné správy a provozu vodohospodářské infrastruktury (jak Úřad uvádí v bodě 104 napadeného rozhodnutí), je třeba posoudit také to, zda stejného cíle nemohl zadavatel dosáhnout i jinými prostředky, než je majetkový vstup do vybraného dodavatele. Provoz vodohospodářské infrastruktury by bylo možné zadat rovněž prostřednictvím veřejné zakázky na služby nebo prostřednictvím koncese na služby, pokud tomu nebrání technické důvody.

26.         Lze si představit rovněž situaci, kdy záměrem zadavatele může být vytvoření interního (in-house) dodavatele společně s okolními obcemi, jejichž vodohospodářská infrastruktura navazuje na infrastrukturu zadavatele. Při existenci takového interního dodavatele by v budoucnu zadavatel mohl využít tzv. in-house výjimky v rámci vertikální spolupráce, a zajistit tak správu a provoz vodohospodářské infrastruktury prostřednictvím vybraného dodavatele, aniž by se jednalo o veřejnou zakázku. Jednou z podmínek pro takový postup podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona je, aby v onom in-house dodavateli neměla majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejní zadavatelé. Je proto vždy na místě důkladně zkoumat i záměr a pohnutky zadavatele, aby bylo možné posoudit, zda jeho postup nesměřoval k vytvoření in-house dodavatele. V takovém případě by totiž technické důvody dle § 63 odst. 3 písm. b) zákona mohly být naplněny, neboť jiný dodavatel nebude v takové pozici, aby se za obdobných podmínek in-house dodavatelem stal. Nelze opomenout, že v případě spolupráce několika obcí je vstup do dodavatele (a vytvoření in-house dodavatele) koordinovaným postupem, což dále zužuje okruh potenciálních dodavatelů. Aby ale bylo možné tento závěr zohlednit, je třeba, aby jej zadavatel ve správním řízení řádně tvrdil a dokázal.

27.         Úřad se rovněž nijak nevypořádal se skutečností, že v nedávné minulosti zdárně provozovala vodohospodářskou infrastrukturu zadavatele společnost, která nebyla vlastníkem navazující infrastruktury. Úřad tak dostatečně nezdůvodnil, proč považuje technické důvody na straně vybraného dodavatele, spočívající ve vlastnictví navazující infrastruktury a s tím spojeným know-how, za natolik významné a specifické, že odůvodňují použití JŘBU.

28.         Technické důvody, pro které neexistuje hospodářská soutěž, Úřad v bodě 105 napadeného rozhodnutí vztahuje k výsadnímu postavení a působení vybraného dodavatele v daném regionu a rovněž k jeho vlastnictví navazující infrastruktury. Sám zadavatel však uvádí, že „zde z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž mezi dodavateli, kteří by soutěžili o to, který z nich pojme více společníků či získá do svého majetku více vodohospodářské infrastruktury“ (viz bod 84 napadeného rozhodnutí). Je tak zřejmé, že zadavatel důvody pro použití JŘBU vztahuje k úpisu akcií vybraného dodavatele, a nikoli k technickým důvodům týkajícím se správy vodohospodářské infrastruktury. Úřad měl uvedené skutečnosti důsledně a srozumitelně subsumovat pod podmínky použití JŘBU, které v obecné rovině precizně rozebral v bodech 89–93 napadeného rozhodnutí.

29.         Z výše uvedeného je zřejmé, že napadené rozhodnutí nebylo ve věci posouzení oprávněnosti použití JŘBU dostatečně odůvodněno.

VI.          Závěr

30.         Lze shrnout, že Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně posoudil otázku naplnění podmínky pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona, a to v důsledku nesprávného závěru, že se blokační lhůta běžící podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona na základě nevypořádaných námitek navrhovatele vztahovala pouze k postupu zadavatele směřujícímu k uzavření smlouvy mimo zadávací řízení. Odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu k naplnění podmínek pro použití JŘBU pak shledávám nedostatečným, avšak opětovné přezkoumání splnění podmínek pro použití JŘBU nemusí být v novém projednání věci nezbytné.

31.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nepostupoval v případě napadeného rozhodnutí v souladu se zákonem a správním řádem, jsem z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí v plném rozsahu a k jeho vrácení Úřadu k novému projednání.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

1.             městys Suchdol, Suchdol 1, 285 02 Suchdol

2.             Mgr. Jan Seidel, Přístavní 531/24, 170 00 Praha

3.             Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a.s., Ku Ptáku 387, 284 01 Kutná Hora

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 67 odst. 1 zákona v návaznosti na § 273 zákona.

[2] David DVOŘÁK, Tomáš MACHUREK, Petr NOVOTNÝ, Milan ŠEBESTA a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, komentář k § 246, s. 1171.

[3] Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer, 2016. Komentář k § 67.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz